Tak a je to tady.. konečně jsem si na vlastní kůži vyzkoušel staré přísloví, jako třeba Za dobrotu na žebrotu a Nikdy nevěř cikánovi.
Teď už si můžu jedině nadávat do kokotů a mlátit se do hlavy.
Stalo se to tak: To si tahle jdeme kolem půlnoci s Mariem (kolega) z hospody, pěkně v náladičce a máme sebou nějaké lahváče.. protože mám svého Trabanta zaparkovaného před domem, a protože se v něm příjemně sedí, popíjí a kouří (cigarety), sedli jsme si do něj, popíjeli a kouřili (cigarety). Seděli jsme asi půl hodiny, když tu se ozval náraz do trabanta. Jen takové lehké ťuknutí, přesto jsem vystoupil, abych se podíval co se stalo.. na protějším chodníku procházela kolem osoba zjevně ženského pohlaví, a omlouvala se že to byl jen kousek dřeva co odhodila, když jí bratr vyhodil peněženku do popelnice a ona ji musela hledat.. to už vedle mě stál Mario a oba jsme za mizerného světla mohli pozorovat cikánku, věku neurčitého, snad kolem dvaceti, hodně hubenou a s odbarvenými blond vlasy.. jak už jsem zmínil, byli jsme v náladě a měli jsme povídavou náladu.. asi po pěti minutách řečí o ničem které se pozestávaly převážně z litování se, že nemohla jít studovat, protože jí to otec zakázal, se zmínila, že už asi musí jít protože na ni čekají její tři bráchové – trojčata. A vskutku – opodál v jednom vchodu se tlačily nějaké postavy.. navrhl jsem tedy ať přijdou za náma, že pokecáme a tak.. zavolala tedy na ně, oni přišli, představili se, podali jsme si ruce, prostě pohoda.. mluvili bez problému česky, slušně, neviděl jsem problém jim nedůvěřovat.. po chvilce hovoru jsem navrhl, že bychom mohli jít někam sednout, a po jejich reakci že asi ne protože nemají peníze jsem jim řekl že je tedy na to pivko pozvu. S tím souhlasili, jen jeden z nich měl nějakou tašku a zeptal se mě jestli by si ji mohl hodit ke mně do auta ať to sebou nemusí tahat.. ochotně jsem vyhověl.. šli jsme tedy do blízké herny a objednali si.. trochu mě udivilo že se všichni tři přiznali že jsou abstinenti, jen ta holka si dala pivo, ostatní čaj, džus a kávu. Tak jsme popíjeli, hovořili, všechno bylo v pohodě.. asi po hodině mě jeden z nich (bílá bunda, zelená čepice s copánky, celkově hiphoperský vzhled, silně kulhal na pravou nohu) poprosil, jestli bych neměl pár korun, že ségra (která zatím zmizela venku) má hrozný hlad, tak jí skočí na benzínku pro bagetu.
I tomuto přání jsem vyhověl a dal jsem mu 50 korun. Zůstali jsme tedy jen se dvěmi hnědočechy, se kterými jsme probírali rasismus.. měli vcelku podobné názory jako já, tedy že je potřeba brát každého člověka zvlášť a podobné nesmysly (zpětně si však uvědomuji, spíše jenom přikyvovali a přizvukovali) a asi po půl hodině se jeden z nich zeptal, jestli bych mu nepůjčil pade na automaty.. těmto radovánkám rozhodně neholduji, ale abych nevypadal jako že mu nevěřím nebo jánevímproč jsem mu dal pár drobných a on odešel hrát. u stolu jsme tedy zůstali jen já, Mario a ten fousatý. Zeptal se mne, jestli jsem rasista a já jsem odpověděl, že nemám moc rád černochy, protože s nimi já ani moji příbuzní žijící v UK nemají žádné dobré zkušenosti.. nato se viditelně urazil, takže jsme se sním další půlhodinu hádali o tom, jestli je můj názor oprávněný nebo ne. Pak mne vzal Mario bokem a řekl mi že toho mám nechat, že ho to asi prostě uráží a že se můžem bavit o něčem jiném.. tak jsme to zkoušeli, nahodili jsme téma ženský, auta.. bez přílišné odezvy.. zřejmě už neměl chuť se s náma bavit.. když jsem se ho zeptal, co mu vadí, řekl, že jsem si dal krabičku cigaret do kapsy, místo abych ji nechal na stole a to je prý neslušné.. snažil jsem se mu vysvětlit že to dělám automaticky, ale on si vytáhl nějaké stříbrné roztrhlé řetízky a ozdoby a začal si je spravovat.. už jsem se pomalu začínal divit, kde jsou ostatní, když tu se pomalu začali trousit zpátky..to už bylo něco před třetí.
Pak jsem šel na záchod, ta cikánka tam lezla za mnou a že se jí moc líbím, že ať s ní jdu do kabinky. Na to se slušelo odpovědět že je to sice moc hezké, ale asi by to nebylo úplně vhodné. Chvíli se na mě snažila sápat, ale zavolal na ni její bratr, tak jsem si pomyslel, že ji chce pokárat a nechal jsem to být.. v klidu jsem vykonal co po mně příroda žádala, a ve dveřích WC jsem se téměř srazil s Mariem, který tam šel ze zřejmých důvodů také. Když jsem se vrátil, na stole nebyly cigarety a u stolu neseděl nikdo.. takže jsem okamžitě zkontroloval kapsy kabátu a zjistil jsem že mi chybí čtyři kreditky, veškerá hotovost (asi 2.000 Kč) a mobilní telefon, který pro ně nemohl mít žádnou cenu protože byl opatřen kódem a ve frcu by za něj nedostali ani kilo (C55).. já jsem tam měl uložená důležitá data a taky spoustu kontaktů. Brzy nato přišel Mario, který byl také ihned v obraze, dohodli jsme se že já počkám v hospě a on skočí domů pro peníze, abychom mohli zaplatit útratu.. po několika minutách vyplněných skřípání zuby a notnými dávkami adrenalinu pumpovaných do mých žil jsem dal obsluze svoji občanku a šel krokem rychlejším než pomalým ke svému autu.. nejprve jsem se chtěl podívat co že si to u mne ten cikán schoval, že by to možná šlo zpeněžit a tak částečně vykompenzovat škody mně vzniklé, ale zmocňovalo se mě pořád větší podezření, že to asi nebude jen tak.. no jistě, zadní okno ubohého Trabanta rozmlácené, auto komplet vybrané.. opravdu smutný pohled. Divím se že mi tam ještě nenasrali jako bonus, slyšel jsem že je to v některých krajích docela dobrým zvykem. Nejspíš se jim zrovna nechtělo..
První reakce bylo okamžité zablokování SIM karty, která nebyla opatřena PINem, dále zablokování kreditek a telefonát na 158.
Mezitím se vrátil Mario s penězi, zaplatili jsme účet, velmi neslušně zanadávali a již jsme v dálce viděli fábku opatřenou majáčky.. policisté (3ks) vystoupili, ochotně mne vyslechli a vydali se trabanta vyfotit. Mezitím nám ochotný příslušník dal každému cigaretku ze svých zásob. Poté jsme se vydali objet autem okolí a udělat si malou tůru po zastavárnách a bazarech. Bezúspěšně, samozřejmě.
Na stanici jsme strávili asi hodinu čekáním, potom hodinu a půl výslechem prováděným kancelářským cajtem, který byl buď hodně hodně moc přetažený nebo mimořádně neschopný. Další půlhodinu to sepisoval, takže po šesté hodině ranní jsme mohli podepsat protokol a vesele opustit stanici, unavení, zničení a nasraní. Prý nám za měsíc pošlou vyrozumění.. asi si dokáži přestavit jak bude vypadat: případ se odkládá z důvodů bla bla bla.. supr.
Odcizeno bylo:
Já jsem přišel o telefon, hotovost, karty, taška na notebook (chválabohu jsem tam počítač zrovna neměl), firemní materiály (nevyčíslitelná škoda), diář (nevyčíslitelná škoda), dále peněženka s různými doklady (cestovní pas, např.) techničák od auta a kupní smlouva. celková reálná škoda asi 5500. Mario přišel o brašnu na noťas, nějaky svetr, mp3 přehrávač, dvě kreditky a peněženku s veškerými doklady, navíc klíče od hotelu. Celková škoda cca 6000.
Celý den jsme potom chodili po jejich ghettu (asi 1 km od mého bydliště) a hledali je, předhánějíc se nápady, která forma mučení by mohla být nejbolestivější.
Skvěle strávený den.
Tolik fakta.
Není to tak dávno, co jsem psal článek pojednávající o romech a cikánech. Tato příhoda mne poučila, teď už je rozdělovat nebudu, chtějí válku – mají ji mít.
Tito cikáni vypadali slušně.. chovali se tak. A co udělali? Já jsem je pozval, choval jsem se k nim pěkně a projevil jsem jim kopec důvěry. Jak se mi odvděčili? Sáhli mi na trabanta. Proč?
Nemusíte mi psát, že jsem debil.. já jsem si to dnes řekl minimálně stokrát.. kdybyste mě viděli jak se mlátím do hlavy.. Kdyby mne nějaký cikán okradl v metru, tak budu nasraný.. jak se mám cítit v tomto případě? Ti hajzlové to měli naplánované od začátku do konce, a já jsem jim na to skočil nehorázným způsobem.
Doteď jsem si dával úzkostlivý pozor abych někomu nekřivdil.. nikdy jsem člověka neodsoudil na základě zevnějšku, a to byla chyba. Omlouvám se všem slušným hnědočechům, ale až je potkám, budu se na ně dívat stejně jako na jejich příbuzné.. a nedivte se tomu, chyba není na mém přijímači.
Jo, nemáte někdo levé zadní sklo na Trabant 601 limuzínu? (keyma.keyma@seznam.cz)
03.01.2007 Keyma
Pozn. D-F: Zadního bočího skla na Trabanta limuzínu jsou dva typy – krátké a dlouhé. Krátké bylo zavedeno na karosérii s tlustším bočním sloupkem v roce 1984, ale rok narození trabanta sám o sobě není vodítkem, protože hodně aut má měněnou karosérii. Nezbývá než, pokud chcete autorovi učinit nabídku, připsat rozměr od levého dolního do pravého dolního rohu.
(5x známkováno, průměr: 4,20 z 5)