Být zadobře s bohy - zpět na článek

Počet komentářů: 31

Přidat komentář
  1. Nevím proč, samozřejmě to spolu vůbec nemůže souviset, ale při čtení mi vytanula na mysli současná veřejná osoba Feri. A Istanbulská smlouva. A GLBHBFLM+. A Prevítova ohlašovna protistátních nepravostí.

    1. Když luštím ten text, jinak čtivě psaný, přijde mi bohužel, že okno, co otevřel, zasklil pak autor střepy, které jen slepil babskými klepy.

  2. Jen na okraj pro zvědavce i „kývače, bohům. 😎 😊 Dozvíte se která že je to Helminenová.
    https://www.facebook.com/100094074429518/videos/615302930635165/

  3. „Výsledek byl ovšem diametrálně odlišný – závisel čistě na současných preferencích autorů.“

    Ano, to je přesně ono. Kdykoliv se s někým pustíte do debaty o příčinách pádu západořímské říše (protože východořímská vydržela o 1000 let déle), dozvíte se víc o tom člověku a jeho hodnotách/náhledu na svět, případně o tom, co si myslí o DNEŠNÍ politické situaci, než o Římě samotném.

    Budu se snažit nedopustit téže chyby a upozorním jen na pár zádrhelů.

    Za prvé, hodně lidí zdůvodňuje pád Říma rozšířením křesťanství. Hlavní slabina tohoto argumentu je, že i v té západořímské říši uplynulo mezi všeobecným rozšířením křesťanství a kolapsem státu cca 7 generací, a ve východní půlce říše se dále fungovalo na křesťanském základu až do konce středověku. Přitom se vůbec nezdá, že by konverze říše měla nějaký efekt na bojovnost římské smetánky. Ono to náboženství je vcelku přizpůsobivé a jakmile se propojilo s politikou, odhodilo svůj původní pacifismus na smetiště dějin. I dneska různí kněží a popové žehnají zbraním před odjezdem na frontu (těch zbraní, ne popů, ti mají větší rozum).

    Za druhé, hodně jiných lidí říká, že Řím zkolaboval hlavně proto, že byl vojensky slabý. To bych si dovolil rozporovat. Ještě -vojevůdce Majorian, který byl císařem v letech 457-461, dobyl během pár let skoro všechna ztracená území západořímské říše silou a různým germánským králům nasadil opět chomout. Celkem příznačně nepadl Majorian v boji, ale byl zajat a popraven z iniciativy jakýchsi senátních spiklenců vedených jeho konkurentem Ricimerem.

    Jednou z charakteristik Říma byly neustálé vnitro-elitní spory, které buď musela držet na uzdě výrazná osobnost (Traján, Markus Aurelius, Dioklecián), a pokud se tak nedělo, nastávaly strašné doby občanských válek. Nejhorší byla krize 3. století, 235-284, kdy se za 49 let na trůně vystřídalo 26 oficiálně (Senátem) uznaných císařů a jejich vzdorocísaře snad ani nespočítáte. Kupodivu to tehdy ten stát ustál a existoval pak ještě dalších 200 let.

    V pátém století se ale v okolí Říma vyskytovalo čím dál více nebezpečné „konkurence“. Germáni přestali být kmenově uspořádaní a začali zakládat opravdová království, která od Římanů převzala řadu organizačních prvků – čímž se stala (aspoň mocensky a vojensky) „near peer“ protivníkem. Pak už nebylo zaručeno, že Řím je vždycky ten „nejsilnější pes v okolí“, a konkurenti mohli přebírat vládu nad jeho dříve nedotknutelným teritoriem, přičemž dost často nešlo ani tak o vojenský nájezd, jako o pozvolné etablování alternativní mocenské struktury usazenými barbary, kteří se hojně promíchávali s původní lokální římskou elitou. (Smíšených sňatků mezi Germány a Římany je doloženo strašně moc, a v některých regionech ti Germáni časem úplně ztratili svůj původní jazyk, třeba v Itálii.)

    Mno, jenže z tohoto pozorování by plynul krajně nepopulární závěr, že „hejtování“ v horních patrech politiky by nemělo překračovat rozumné meze, jinak se ten stát vnitřně oslabí. Jenže kdo se vzdá nadávek na Fialu, Babiše, Černochovou nebo Piráty? Jedno zda na Twitteru nebo na D-Fensu…

    1. Njn. názor je jak díra do zadele, čili i na pád říma má každý svůj názor. Ale je to o tom, umět ho vyfutrovat nějakými doložitelnými fakty, a co je důležitější, neignorovat fakta která se nám nehodí. Což dělá málokterý historik.

      Řím vyhnil morálně zevnitř a byl udržován vnější mocenskou skořápkou, která když shnila taky, tak stačila jen tlupa barbarů aby se to celé sesypalo.

      To že morálka tam tou dobou byla víc než pokleslá, je všeobecné známo. Za co se před pár let posmívali Řekům, kteří byli již v plném úpadku, tedy že je to banda vykroucených teploušů, a ti co nejsou teplí jsou aspoň změkčilí, se začalo naplno dít i v Římě.

      I armáda tou dobou byla zkorumpovaná a vojáci uzměkčilí. Už to nebyla ta prestižní instituce, kde když Cézar po nějakém fiasku k vojsku začal proslov slovem „cives“ místo „miles“ tak se každý z nich propadal hambou, bo oni nejsou přece nějací pitomí civilové, ale hrdí římští vojáci.

      Nejzkorumpovanější a nejprohnilejší pak byly elity. A ty to tam držely, takže logicky do sraček musela jít celá země (jak s Pyjalou&Ropušanem).
      Jednoduše řečeno, ovládali to tam tehdejší oligarchové, vlastnící obrovských rozloh zemědělské půdy, což byla tehdy nejcennější komodita. A nikdo na ně tím pádem nemohl. Každého si koupili, protože čest už tehdy nic moc neznamenala.

      Dokonce ten ekonomicý rozklad došel tak daleko, že stát provozoval penězokazectví, tedy ve stříbrných mincích bylo čím dál míň stříbra, kdežto daně vymáhal stát po občanech v původních plně stříbrných mincích a zlatu.
      (problém s výběrem daní, kolaps ekonomiky a státního sektoru – koho mi to dnes opět připomíná ?)
      Tudíž každý chtěl být co nejdál od výběrčích daní, tedy od Říma. A brzy měli jak výběrčí tak i poněkud rozložená armáda moc jen nedaleko Říma, dál se neodvážili.

      Taky si vzpomeňme, jaká byla oblíbená zábava římanů v té době. Do arény nahnaly ty nejkrásnější dívky dovezené ze všech koutů světa a nechali je tam roztrhat lvy. To už je totální zvrácenost a indikátor poslední fáze morálního úpadku. Spolu s tím se přední římské dámy chodily „bavit“ s gladiátorskými otroky a homosexualita tam taky představovala setrvalý módní trend.

      Zkráceně, společnost byla v rozkladu a elity rovněž, ty ten rozpad svými mocenskými a ekonomickými pákami ještě urychlovali.

      1. „To že morálka tam tou dobou byla víc než pokleslá, je všeobecné známo. “

        Všeobecně kecáno není všeobecně známo. Jinak byste musel říci, že je všeobecně známo, že na Šumpersku za Bobliga řádily čarodějnice.

        Morální úpadek byla oblíbená figura římských řečníků, a oháněli se jí už v době, kdy před sebou měla republika ještě 300 let mocenské expanze. Brát je ale vážně je zhruba totéž, co brát vážně Gretu T. Berete vážně Gretu T.? Jestli ne, tak se s podobnou rezervou postavte i k dochovaným řečím římských intelektuálů.

        Ty ekonomické argumenty jsou závažnější, to se dá měřit. Jeden z problémů římského modelu ekonomiky byl, že hodně stál na otrocké práci, a když dosáhla říše svého maximálního rozsahu, nebylo už kde brát další otroky. To právě za Diokleciána vedlo k nucenému znevolňování dříve svobodné populace (kolónů), což mělo dlouhodobé následky na sociální pohyblivost atd. (Hodně schopných Římanů pocházelo z nízkých poměrů.)

        1. Marian Kechlibar 28.11.2023 v 10:55

          Nejsou nakonec ekonomické argumenty jako obvykle ty hlavní?
          Podle mého vidláckého názoru byla hlavním problémem Říma nemožnost realizovat kapitál. Nebylo kam investovat. Nebylo možno zvýšit produkci zemědělské půdy dodávkou živin získaných mimo přirozený oběh, nebylo možno dodat další energii do dopravy a výroby…
          (Ve středověku spotřeboval údajně jeden člověk 10 kWh denně, dnes je to údajně minimálně desetinásobek.)
          Svět si prostě musel počkat na parní stroj.

          1. Ono lze i říct, že Řím v podstatě zničili „velkokulaci“.
            Ale opravdu. Ve své podstatě zničili střední třídu drobných svobodných farmářů, získali jejich majetky a práci na polích odváděli levní otroci.
            Jak to autor popsal v jednom svém předchozím článku:

            Za 64 let války v Hispánii vykrvácela stará státotvorná sociální vrstva, vrstva svobodných zemědělců. Nešlo zdaleka jenom o skutečná úmrtí, mnohem důležitější byla neschopnost udržet sociální status.

            „Tím je v podstatě nastíněna zápletka blížící se krize. Tedy: drobní zemědělci, tvořící páteř římské armády i společnosti, postupně ztrácejí svoje postavení. Jejich drobné statky jsou nahrazovány velkostatky a vilami, na nichž pracují desítky otroků.“

            „Zchudlé obyvatelstvo se stěhuje do měst, zejména do Říma, a ocitá se ve dvojím ohni: úspěšné výboje přináší do města zástupy otroků, mezi nimiž je mnoho zkušených řemeslníků, zejména z východu. Města jsou tak sice centrem produkce i řemesel, ale nekvalifikovaný příchozí z venkova se na jejich blahobytu nijak nepodílí. Proletariátu, chudého či zchudlého obyvatelstva, je sice ve městě ohromná masa, volební systém však stojí proti nim.“

            „…nejdůležitější záležitosti jsou ponechány centurijnímu sněmu. Tam ovšem nemají žádnou šanci. Na centurijním sněmu (comitia centuriata) se totiž hlasuje na základě majetkových poměrů: zhruba polovina římské populace zde v té době disponuje jedním kolektivním hlasem. 4 vyšší majetkové třídy jich mají dohromady 87, z toho první, nejbohatší, skoro polovinu.“

            A jak vidno tak ani „rozkulačení“ se jim nepovedlo, což mělo nakonec fatální důsledky:

            „V roce 140 vystoupili politici kolem konzula Gaia Laelia a Scipia Africana mladšího, vítěze nad Kartágem, s návrhem agrární reformy. Její detaily neznáme, ale podle všeho byla dosti mírná: předpokládala zřejmě, že bude skutečně vymáhán limit pro zábor veřejných pozemků jednotlivci, a takto uvolněná půda bude předána nemajetným. Proti myšlence se ovšem zvedla ohromná kampaň ze strany vlastníků půdy a návrh byl odložen ad acta.“

            Je to tento článek: https://dfens-cz.com/nejchudsi-vladci-sveta/

      2. Na „vykroucennost“ Řeků (a některých Římanů) si stěžuje už Cato starší, který zemřel 30 let před článkem. Vydrželo to 550 let. Se ztrátou prestiže vojska souhlas. S penězokazectvím taky opatrně, k devalvaci docházelo už za republiky a taky to vydrželo přes 500 let.
        A hry byly oblíbená zábava skoro celou dobu, dokonce krátce před definitivním koncem byly zrušeny jako nekřesťanské.

        1. Tak třeba fáze zahnívání starověkého egypta trvala taky přes 300 let, než se za sadistické nymfomanky Kleopatry definitivně odporoučel na smetiště dějin.

          Jde o to, že to zahnívání je postupné a málokdo si ho tím pádem všímá, do doby než už je pozdě. Jestliže někdo varoval, že mezi římskou elitou je 1% buzerantů a nikdo to nebral vážně do doby, než byl buzerantem každý třetí říman (jen trochu přehnaný příklad). Vlastně lidská tupost je často tak velká, že si dotyční ani nevšimnou, že nejen že jedou delší dobu na mrtvém koni, ale že se sami stali mrtvolami jedoucími na mrtvém koni.

          Většina lidí je tak tupých, že si ani nevšimne plíživého procesu degenerace a sami zdegenerují na úplnou parodii člověka aniž by si toho vůbec všimli (tedy mrtvoly jedoucí na mrtvém koni). Protože ty kulisy a cingrlátka okolo nich tam stále jsou, ikdyž barbaři již lomozí za hranicemi města.

          Totéž se děje se současnou civilizací, která už je prakticky mrtvá, ale dokud má ty svoje baráky, auta a plný nákupní košík, tak si ničeho nevšimnou.

          1. Vy furt nějak nasazujete na ty gaye, ale uvědomte si, že s šířením křesťanství v římské říši tolerance vůči „sodomii“ výrazně poklesla. Říman 5. století (čili v době, kdy to impérium začalo kolabovat) už si nemohl po sexuální stránce dovolit ani zdaleka to, co někdy na přelomu letopočtu.

            Tam fakt tu souvislost nevidím, to lidi argumentují jen z emocionálních důvodů.

          2. PS Nejsem si jist, zda římská anexe Egypta se dá označit slovy „odporoučel se na smetiště dějin“. Ztratil nezávislost, to ano, ale ta civilizace, včetně své ekonomiky, neprožila žádný zásadní šok a pokračovala víceméně dál, jenom s jiným panovníkem. Podobných změn na špičce bylo třeba v Číně nejmíň sedm, poslední císaři byli z mandžuské dynastie – naprostí outsideři odkudsi ze sibiřských lesů, kteří ani zprvu nemluvili čínsky. A pořád to bereme jako Čínu.

            Kolaps západořímské říše byl daleko drastičtější, tam nešlo jen o změnu politického vedení země, ale o opravdový zánik městské civilizace od Británie až po severní Afriku. Počet obyvatel šel „šupem“ dolů, dálkový obchod poklesl skoro na nulu, dokonce i zemědělská zvířata se zmenšila (horší strava).

    2. S většinou textu nejde moc polemizovat. Já o tom konečném období tolik nevím a popravdě mi ani nepřijde tak zajímavé. Pád monarchie obklopené monarchiemi: to se děje pořád. Vzestup republiky, ten mi přijde zajímavější, zvlášť, pokud se poznatky mají využít i pro naší dobu.
      Ještě tak nejvíc bych polemizoval se závěrem: do stavu, kdy Babišovi zrádně sekají hlavu máme daleko.

    3. Takže z pádu Říše římské vyplývá to, že kdo kritizuje Černochovou, je zrádce, který si přeje pád našeho státu. Kde já to už slyšel a četl…
      Jasně, jasně, takhle jste to nenapsal. Já to jen trochu dotáhl do konce :o)

      Vážně: Podstata demokracie je v tom, že každý může kritizovat. Jakási společnost u nás dokonce vymyslela petici, lidi ji podepisovali, pak si jich začali všímat fízlové… Na možnosti kritizovat lidem docela záleží. Já bych to neshazoval jako „hejtování“… i to slovo, odvozené od „hate“, pak má asociace s mediálními nálepkami o „nenávisti“. A pak demokracie zvolna přestane být demokracií.
      Co se týká Říma, je možné, že čas prostě vypršel, model společnosti se vyčerpal, vyčerpaly se zdroje (ti otroci). Nemusí být jedna příčina, ale komplex příčin. Neznáme zdaleka všechny pochody, které vedou ke konci říší a civilizací.
      Klidně může být pravdou i to, že komplexnost přesáhla míru,kterou tehdejší společnost byla schopna udržet, a že došlo k zjednodušení (koncept egyptologa Bárty).
      To, že ještě nějakou dobu to vydrželo, nic nevyvrací. Společnosti mají setrvačnost. Čím komplexnější společnost, tím déle dokáže „zamazávat“ problémy, než se skutečně zhroutí, trvá to desetiletí. Pro mne začíná zánik Římské říše, když římská moc opouští Británii. V Itálii si toho ale běžní lidé nemuseli vůbec všimnout…

      1. Hroba bahenní
        Úpadek je definován sestupntým trendem předem známých kritérií (sociálních, ekonomických, demografických, etnických, kulturních, náboženských). Úpadek v žádném případně není předchůdcem zániku, naopak. Může být impulsem k nastartování růstu, expanze nebo diverzifikace.

        1. hellfire
          Já o úpadku nepsal, ale nemám s tím problém. Nakonec když se vyčerpala antická společnost, zrodila se nová středověká. Pravda, ne hned.

    4. Kechlibar: ten vzorec bych si dovolil více vypíchnout, protože na to nedojel jen Řím, ale i Byzanc, Britové v koloniích, Němci v SSSR, nedávno USA na Blízkém východě a právě na to strašně dojíždí USA s Čínou. Předat své vojenské know-how okolním žoldákům či krátkodobým spojencům, kteří know-how obratem zneužijí proti autoru.

      Byzanc takto najímala arabské bojovníky, takže vlastně naučila vznikající muslimské impérium všechno ze své taktiky i organizace – a muslimové to jak dílem okopírovali, tak nalezli a zneužili slabiny.

      Totéž posléze proběhlo s turkmenskými kmeny, které Byzanc prozměnu naverbovala jako spojence proti islámskému chalífátu – a nakonec ji vyplili a povraždili.

      Britové násilím verbovali americké kolonisty do své armády a námořnictva, takže opět ten samý vzorec. Dílem okopírovali, dílem využili britské slabiny a svoje síly (lovci v korunách stromů) a s francouzskou pomocí porazili.

      Němci postavili v SSSR tankovou školu a leteckou školu, aby tam vyvinuli doktrínu Blitzkriegu a všechny své nové tanky a stíhačky. Sovětům samozřejmě vše předali.

      Američané už byli trošku sečtělejší, ale ne dost. Jistý americký generál otevřeně varoval, že je pěkně dementní nápad naučit afghánské a irácké muslimské spojence to nejlepší z taktiky a střelecko-taktické průpravy amerických sil zvl. určení, od kterých taktiku až po držení zbraní a výstroj kopíroval celý svět včetně jinak tak hrdých Rusů. Nebyl vyslyšen protože bylo přeci politicky nekorektní naznačovat, že všichni muslimové jsou nespolehliví a potenciální nepřátele – a proto dnes každá muslimská milice na světě cvičí totéž, používá noktovize, a šokovaní Američané už dávno v pěchotním boji a taktice ztratili svůj „overmatch“ i krédo „noc patř nám“ a zoufale se to snaží dohnat hi-tech vybavením, což nestačí.

      A konečně idiot/zkorumpovaný Bill Clinton pustil Číňany úplně ke všemu, pořádal s nimi vojenská cvičení a výměnné pobyty na lodích a vojenských akademiích a prodal jim Black Hawky. Výsledkem čehož bylo, že Čína kompletně do písmenka okopírovala doktrínu, taktiku i výzbroj amerického námořnictva, od klasiků jako Mahana až po novinky – ale chrlí to tempem 4x větším než Amerika, protože USA se kvůli komerční krátkozrakosti průmyslové báze vzdaly a outsourcovaly ji do JV Asie, kdežto Čína vybudovala naopak takový globální průmyslový powerhouse, jakým byly USA za WW2.

      Každá technologická velmoc v historii prostě své know-how předá svým konkurentům a pak se straně diví.

      1. Násilné odvody amerických námořníků do Royal Navy byla oficiální záminka války 1812. Neoficiální záminka byla anexe Kanady, zatímco britská armáda válčí s Napoleonem. Nakonec to skončilo plichtou, Amíci neměli na Kanadu dost sil, Britové neměli chuť ovládnout USA.
        Problém s těmi odvody byl v nejasné definici, kdy se z poddaného Jeho veličenstva stává americký občan. Britové tvrdili, že jde o britské občany, Američané že ne.
        V roce 1775 byli všichni obyvatelé Třinácti kolonií de iure britští občané, navíc se násilné odvody nekonaly.

        1. Francouzská účast ve válce 1812 se projevovala víceméně morální podporou, Napoleona Kanada moc nezajímala, měl ambice v Evropě.

      2. Jan Mrcasik:
        Za americké války o nezávislosť teho Američaní vod Britů vojensky moc nevokopírovali. Jejich první armáda byla zeskládaná ze saméch civilistů, aní velitelí nemňeli vojenský zkušenosti, třeba sám Washington býl původně kartograf. Enom nekeří v mládí slóžili v milici kerá hlídala vosadníky před indijánama, ale né všecí. Jediné velitel keré slóžíl u Britů býl generál Arnold, ale to bylo až potom co kolonisty zradíl a přeběhl, takže zase nic.
        První pořádné výcvik, keré povstalecká armáda dostala, býl vod prušáka:
        https://en.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Wilhelm_von_Steuben

        1. Washington sloužil šest let v nějaký britský koloniální armádě, velel v Indiánských válkách a válce s Francií.
          Britové žádný know how američanům nepředali mj. i proto, protože do roku 1782 ti Američané byli taky Britové a Válka za nezávislost byla regulérní občanská válka, kde poměrně dost „američanů“ zůstalo loajálních králi Jiřímu.
          Nebyly to žádní pobritštění domorodci jako třeba v Indii, ale emigrant8 z Británie a jejich potomci. Dokonce i přízvuky měli ještě podobné.

  4. Ono se to málo ví, ale antický svět byl tehdy víceméně řízen z tehdejších věštíren.
    Protože mocní mužové a vládcové se před důležitým rozhodnutím chodili radit právě do věštíren.
    Bylo to něco jako dnešní kartářky, akorát tehdy to brali o dost seriózněji.

    Čili pokud si panovník nebyl úplně jistý, jestli má začít válku s nějakým národem, tak se šel poradit tam.
    Čili ve věštírnách se rozhodovalo i o osudu národů.
    A jestliže to věštění bylo „cinklé“ a řídíl to někdo centrálně, tak byl vládcem antického světa fakticky on.

    A ono to vypadá, že to centrálně řízené bylo. Zvlášť „Thébská frančíza“ kde centrum bylo v Thébách a pobočky po celém středozemí, ale tvářili se, že jsou nezávislé instituce a s Thébami nemají nic společného.

    Oproti tomu byla rivalská věštírna v Heliopoli, která s thébskou vedla dlouhodobě zákopovou válku. O čemž průměrný vohnout neměl ponětí a myslel že rozhodují jím volené politické figurky, ve skutečnosti do značné míry řízené z Théb.

    Podobnost s dnešní dobou čistě náhodná.
    Zajímavé je, že o tomhle se skoro nepíše.

    1. Tohle dost souvisí s tím, že podobné věci je z principu těžké zkoumat. Jak moc byly tyhle věštírny „jen“ ojeb a jak moc měly skrytou agendu bych si netroufl soudit.
      Nicméně myslím, že tohle platilo spíš o Východě a v Římě spíš míň. Tam věštci radili spíše „detaily“ typu v jaký den svést boj, než jestli vůbec začínat válku. Nebo jestli se má hlasování přerušit – a o tom je x důkazů, dělalo se to a všichni věděli, že to sleduje politickou agendu – ale ne to, jak mají lidé hlasovat.

      1. Sám ve svém článku zkoumáte „transcendentní“ náboženské věci římanů, takže to asi tak obtížné nebude. Jak vidno, i ve starověku tyto nehmotné záležitosti brali dost vážně a věštírny mají docela blízko k chrámům zasvěceným různým bohům.
        Podle jejich popularity je rovněž brali docela vážně a věřili tomu, že tam alespoň částečně dokáží „komunikovat s bohy“.

        Abych pravdu řekl, i po druhém přečtení mi není zcela jasné co jste vlastně tímto článkem zamýšlel. Podstata mi stále uniká.
        Jakkoliv je to jinak zajímavá sonda do vztahu římanů k náboženství. Které zároveň ti pragmatičtější dokázali zužitkovat i k politickému boji a odstranění nepohodlných protivníků.

        Dnešní politici to mají o dost těžší, když chtějí znemožnit oponenta, takže není možné odvolat Fialenka za to že obcoval v chrámu Afrodity s nějakou kněžkou.
        Že politici chodí do luxusních bordelů je tak nějak veřejným tajemstvím a nikomu to už kariéru nezničí.
        Tak holt vynalezli „hřích obcování s proruskými dezoláty“ když dotyčného politika spatří v blízkosto někoho kdo veřejně neschvaluje zadlužení dalších 5 generací kvůli americkým stíhačkám a dalším zbraním posílaným na Ukrajinu.

      2. Yep, strategické otázky se obvykle skrz věštce a spol. neřešily. Rozhodnutí padlo nějakým jiným mechanismem a u augurů a dalších se pak už jenom zjišťovalo, jak to co nejlíp provést technicky.

        Kdybych to měl k něčemu přirovnat, je to, jako když se Eisenhower ptal meteorologů, kdy se má vylodit v Normandii, a chtěl od nich slyšet den a hodinu, nikoliv „ne, generále, podle našeho názoru byste měl s Hitlerem raději uzavřít mír“.

  5. Římské dějiny jsou zajímavé proto, že je to taková malá učebnice politologie – během těch stovek let si vyzkoušeli snad každou formu vlády, jakou si jen lze vymyslet – monarchii, republiku, oligarchii, vojenskou diktaturu, občanské války, opět monarchii… A nakonec rozpad a anarchii a opětovné povstání z popela…
    Marian právem připomíná Miklagard a východní říši, ale ani Mehmed Fetih neznamenal konec – třetím Římem je Moskva (a čtvrtého nebude). Svatou říši římskou rozbil a Napoleon a dozvuky ještě přežívaly v rakouském císařství a R-U monarchii, a to už je moderní historie zachycená na filmových páskách a gramofonových deskách.

  6. Zajímavější je asi tohle než srovnávat konkrétní osoby z dneška:
    https://www.i60.cz/clanek/detail/22440/pad-rise-rimske-a-nase-pritomnost
    ——————————————————————–
    1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
    2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
    3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečuji o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.
    4. Literatura a umění se stávají bezduchými. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.
    5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována, vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldneři.
    6. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.
    7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
    8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.
    9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
    10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.
    11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
    12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.
    13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.
    14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. Udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.
    15. Staletími předků prověřené hodnoty – jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.
    16. Šíří se cynismus.
    17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.
    18. Do země přichází velké množství cizinců.
    19. Politikové vytvářejí iluze, aby si získali přízeň občanů (chléb a hry)
    20. Občané stále na všechno nadávají.
    Dále existovalo:
    21. Homosexualita se stala módní záležitostí
    22. Rovněž náklonnost k přílišnému užívání alkoholu byla veliká

  7. Bohove spolupracuji i s Americany. Reinkarnace, zda se, byla zvladnuta ve spolupraci s NASA: https://cz24.news/kdyz-astronauti-vstanou-z-mrtvych-proc-nas-nasa-vodi-za-nos-video-cz-dab-25-min/

    1. A co až lidi zjistí, že obloha je jenom promítací plátno.

      1. Pustil sis to video? Sam nevim, co si o tom myslet, ale zeby 4 astronauti meli jednovajecna dvojcata – sourozence, tomu rikam teda nahoda.

        1. máš vodkaz na videjo SOUBOR?

Napsat komentář

D-FENS © 2017