Když havaruje letadlo, mají vyšetřovatelé díky černým skříňkám poměrně slušnou šanci vystopovat příčiny nehody. Stejně tak, jako jsou zapisovače dat sestávající z oranžových boxů popisovány veřejnosti jako tzv. černé skříňky, je otázkou, zda se někdy veřejnost, jejíž názor je mocným politickým nástrojem, vůbec dozví, co se stalo doopravdy.
Dnešní den byl poznamenán leteckou havárií, která nejen pro Polsko vytvoří významný precedent. O to významnější bude odpověď na otázku, kdo za to může, respektive bude důležité, jak bude tato odpověď sestavena a co bude jejím smyslem ..
Když havaruje letadlo, většinou se to neobejde bez mrtvých. Zkoumání příčin je proto pod velkým tlakem nejen časovým, ale i faktickým, neboť chybně stanovená příčina havárie způsobí nedozírné následky a finanční škody. Člověk se setká s velmi odbornými postoji stejně tak často jako se snahou těmito odbornými postoji manipulovat v něčí prospěch. Zjednodušování se nevyplácí, ale statisticky vzato jsou příčiny havárie buď v technice nebo se jedná o lidskou chybu, respektive tyto okolnosti hrají v kombinaci se souběhem ostatních událostí klíčovou roli. Dokud vyšetřování nevyloučí z dostupných informací nashromážděných vyšetřovacím týmem soubor chyb, které nemohly být příčinou havárie, nikdo z oboru se neodváží vyjádřit názor, třebaže se mezi lidmi z branže každá nehoda zeširoka diskutuje. V případě havárie polského vládního letadla je však již viník znám – byla to chyba pilota. S respektem k situaci pozůstalých i mezinárodnímu dopadu této události mi to však nedá, abych k takto zjednodušenému výkladu nepřipojil pár slov ..
V případě vládního letounu je chybná údržba či vada letadla poměrně nepravděpodobná. O letový park se stará elitní skupina odborníků a není důvod šetřit na nákladech stejně jako v oblasti komerčního letectví. Technickou chybu vyloučit nelze, ostatně většinou je identifikovatelná díky logování dat jednak přes zapisovač dat v letadle a jednak z logování přes satelit – zda využívá vládní letoun tento systém, mi není známo, v komerci se to vyplácí až od cca 20 letadel. Při nehodě AF se díky tomu dispečink u aerolinií prakticky online dozvěděl, že letadlo muselo havarovat, když systém přijal 24 nouzových hlášení.
Lidská chyba je mnohem pravděpodobnější. Bavíme se o práci personálu na zemi a o práci posádky v kokpitu ve vzduchu. Letadlo s polskou vládní delegací letělo uctít 70 let památky Katyňského masakru, který Polsko stigmatizuje podobně jako nás vyvraždění Terezína a Ležáků, ale s tím rozdílem, že v případě Polska se jednalo o vyvraždění elity národa. Před několika dny ruský premiér Putin vyslovil omluvu za tento masakr, takže pietní uctění památky mělo dnes pro Poláky větší význam, než si kdokoli jiný umí představit.
Teď momentálně je známo, že posádku tvořili dva piloti a 85 V.I.P. lidí. Nad vojenským letištěm poblíž Katyně ovšem vládly nepříznivé povětrnostní podmínky, takže věž nepřijímala. Těžko říct, zda mělo letiště Dopplerův radar (odhaluje miniaturní větrné smršti, které mohou nečekaně letoun poslat k zemi), ale zcela jistě neměli naváděcí paprsek, takže se pilot musel spoléhat jen sám na sebe a na přístroje v letadle. Pro chybu pilota hovoří i to, že se v mlze pokusil třikrát přistát za minimální viditelnosti 150 až 300 m, i když platí, že bez naváděcího paprsku musí být viditelnost minimálně 800 m (nepamatuji si to z hlavy, takže když tak opravím ..). Pietní akce měla tedy v mnoha ohledech mimořádnou důležitost. Kdyby letadlo přistálo 200 km daleko v Minsku nebo na jiném alternativním letišti (Moskva), ceremoniál by měl zpoždění a těžko by se v Polsku našel někdo, kdo by si vzal na svědomí zpoždění celé akce. Kromě toho vládní speciál cca dvě hodiny kroužil nad cílovým letištěm, takže musel spotřebovat dost paliva. Obyčejně jsou to právě dvě hodiny letu, které se kalkulují na rezervu pro případ špatného počasí. Možné souvislosti s nedostatkem paliva hovoří i fakt, že po havárii letadlo nevytvořilo ohnivou kouli, ale hořelo jen minimálně.
Takže jak to bylo s tou chybou pilota ? Podle médií to byl šílenec, který opakovaně prorážel mlhu, ignoroval zákaz přistávání z věže a pak havaroval. Umím si představit, že dvouhodinové kroužení v mlze a tři neúspěšné pokusy o přistání musely vyvolat těžko představitelný tlak na posádku, zda přijmout riziko posadit letadlo na zem za podmínek hraničících s bezpečností i technickými parametry letadla nebo přistát jinde (a kdo ví, na jakou vzdálenost by ještě dostačovalo palivo v nádržích v okamžiku čtvrtého pokusu o přistání) a doma pak zajít na úřad práce a zkusit nějaký rekvalifikační kurz. Prezident Kaczyński byl totiž znám tím, že na piloty neváhal tlačit a nutit je, aby přistáli za každou cenu domnívaje se, že z nich vymáčkne lepší výkon. Když s ním tuším v roce 2008 z bezpečnostních důvodů přistáli jinde, než v cílové destinaci, zuřil, že si to odskáčou na nejvyšší úrovni. Příčiny havárie jsou zatím ve hvězdách, i když okolnosti ukazují na chybu pilota. Pochybuji, že by pilot létající pro vládu jakékoli civilizované země byl hazardér. Je to pro něj pocta a znemožnil by celou tuto profesi, kdyby vědomě selhal. Jestli dostal nůž na krk, aby přistál, jinak s ním zatočí, bude o tom existovat důkaz v nahrávání hovorů v pilotní kabině.
Na vyšetřování pracuje vyšetřovací komise, aby byla vyloučena sebemenší pochybnost.
Myslíte, že by tato komise vedená samotným Vladimírem Putinem vyloučila záznam Kaczyńskinského, kdyby nutil piloty přistát i za cenu nepřijatelného rizika ?
Zůstaly desítky mrtvých a Polsko v šoku.
Vyšetřovací zpráva potvrdí, že to byla chyba pilota.
Třeba to příště někdo vezme v úvahu, když si bude muset položit otázku, zda dorazit pozdě nebo se zabít ..
(Zatím nikdo nehlasoval)