V posledním pracovním týdnu roku si přátelé silného státu mohli udělat ucelenou představu, k čemu vede státní hospodaření.
Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo utratit zbylé prostředky na propagaci pořízením spodního prádla s vyobrazením bobra a kormorána. Dost dobře nechápu, proč ministerstvo vůbec pořizuje nějaké propagační předměty, neb ministerstvo nemá široko daleko konkurenta. V rozhodování, zda pořídit buzeraci, byrokracii, stupidní regulace a ekologickou šikanu od něj nebo od někoho jiného vždy vítězí ministerstvo bez ohledu na svůj marketing. Nestane se tedy, že by například podnikatel měl vyplněné nějaké idiotské výkazy, pak se podíval na své slipy a řekl – ha, už vím! Pošlu je MŽP!
Nicméně vypsání tendru na propagační prádlo se stalo předmětem kritiky, neb prý ministerstvo za tyto peníze mohlo pořídit užitečnější věci. No právě. Propagandaleiter Hnutí Duha Piňos prohlásil, že: „Utrácet peníze za výrobu erotického prádla (! – DF) namísto jejich investování do ochrany přírody (…) svědčí o lidské, odborné, i politické úrovni vedení ministerstva (…)“. Tato věta mě udivila ještě více nežli nejnovější investiční záměr ministerstva. Osobně jsem pro to, aby Ministerstvo životního prostředí utrácelo za prádlo s vyobrazením zvířat mnohem více, klidně celý svůj rozpočet. Stejně tak bych byl pro, aby všichni zaměstnanci ministerstva měli doživotně placenou dovolenou, protože tak napáchají mnohem méně škod, než kdyby byli v práci a z hlediska daňového poplatníka to vyjde levněji.
Představte si, že se za ty peníze mohl narodit nějaký zfalšovaný výzkum o dopravním omezování, pardon, zklidňování nebo nějaká cyklomapa pro budoucí impotenty. Také mě zaujala představa pana mluvčího o erotickém prádle, která je skutečně velmi zvláštní. Nabízí se otázka, zda pan mluvčí vůbec někdy nějaké ženské prádlo spatřil a zda bylo jiného pojetí nežli bombarďáky z konopných vláken. Také se domnívám, že pana mluvčího nejspíš rozrušila skutečnost, že kormorán je řazen mezi tzv. „velké ptáky“, což je zjevně skrytý výsměch všem ekologickým aktivistům mužského pohlaví. Kolibříka nebo sýkorku by přijali nepochybně lépe. O symbolice bobra v těchto souvislostech raději pomlčím a bobry členek Hnutí Duha přenechám jiným odborníkům.
Dále jsme se dozvěděli, že regulačním zásahem moudrého státu se nařizuje provést nápisy na potravinách velkým písmem. Současně ale nedochází k redukci rozsahu informace, která má na potravinách být uvedena. Důsledkem je, že text napsaný větším fontem zabere větší plochu a nemůže se tak zejména na malé obaly vejít. Opatření se provedlo proto, že údajně různé znevýhodněné skupiny osob, zejména senioři, mají problém informaci na obalu přečíst.
Povinné údaje musí být umístěny na viditelném místě obalu tak, aby byly informace dobře viditelné a snadno čitelné. Nově je třeba dodržovat povinnou minimální velikost písma – 1,2 mm, resp. 0,9 mm (na obalech s celkovým povrchem menším než 80 cm2)
Při předvánočních nákupech jsem sledoval, kolik osob čte nápisy na obalech. Neviděl jsem jednoho jediného člověka, který by četl ty elaboráty, co tam stojí. Co horšího, neviděl jsem ani seniora, ani teplýho cikána na kole, ani jinou osobu hodnou zvláštní ochrany, že by něco na obalech hledala. Všichni si jen brali zboží a odnášeli to. Dokonce bylo v nabídce mnoho položek, ke kterým nebyl žádný návod. Mrkev. Párky. Například rohlíky byly totálně bez manuálu, přičemž tam panuje obrovská nejednotnost v jejich používání – někdo je před konzumací zlomí v půlce a jí je odprostředka, jiný je jí od konce, přičemž není ani určeno, od jakého. Na bramborách nebylo jasně vyznačeno, že se mají jíst a nikoli například montovat do leteckých motorů. Co když je tam někdo zamontuje? Bude z toho katastrofa a mnoho mrtvých. Co kdyby dítě pozřelo banán se slupkou či dokonce ořech se skořápkou? Míra spotřebitelské nevzdělanosti spolu s informačním vakuem mnou ostřásla. Současný návrh spočívající pouze ve zvětšení písma se mi začal jevit nedostatečný. Zde je třeba nějaká komplexnější novela.
Sám jsem si také nedokázal vzpomenout, kdy jsem naposledy hledal na obalu nějakou informaci, protože je mi to totálně u prdele. Zhruba ve stejné době ke mně doputovaly Disko sušenky po faceliftu. Už na nich nestálo Opavia, ale Mondelez. Více než polovina povrchu pomyslného válce tvořícího obal sušenek byla popsána nějakým textem odpovídajícím výše uvedené specifikaci. Žádná šance, že bych tento sušenkový román přečetl.
Kdo potřebuje takovou úroveň dokumentace k sušenkám, ať se přihlásí. Podle mně to potřebuje pouze idiot a měl by se nechat okamžitě a dobrovolně zavřít do blázince, aby se mu venku něco nestalo.
Výrobci nyní hledají různé cesty, jak obaly upravit, například učinit integrální součástí obalu leták. Sofistikovaný obal bude každopádně muset zákazník zaplatit. Další skupina výrobců investuje do modernější tiskové technologie, která umožní napsat písmo požadovanou velikostí, ale modifikovat mezery mezi znaky. I to bude muset zákazník zaplatit. Jiní zase vidí řešení pouze v tom, udělat obaly větší. To samozřejmě bude muset zákazník také zaplatit. Zastavím se u toho posledního bodu.
Při každém vysýpání koše registruji enormní množství odpadu, které naše domácnost produkuje. Většinou se jedná o různé kelímky, krabičky a blistry, které jsou úplně zbytečné a mnohokrát větší, než by nutně musely být. Například kelímky od jogurtu, ty mi přijdou vysloveně zábavné. Mají zvýšené dno a nejsou naplněny až nahoru. Celé to působí dojmem, že je jogurt obrovský, ačkoli jsou ho v kelímku sotva dvě lžíce. A teď někdo přijde s nápadem, že se obaly budou muset zvětšit, aby se na ně vešel nějaký nápis, který beztak nikoho nezajímá. To asi nemá mnoho společného s ochranou přírody nebo rozumným využíváním zdrojů, že ne. Co dělalo ministerstvo a co dělalo Hnutí Duha, když se tohle schvalovalo? Jakto, že to vůbec prošlo? Ekologičtí aktivisté na jedné straně doporučují čůrat ve sprše, aby se zachránila bohyně Gaya, ale tohle je nechává v pohodě? Jakto, že nevypálí parlament? Skutečně bude někomu vadit, když takové ministerstvo utratí více peněz za bobry?
Při sestavovaní rozpočtu na příští rok prosím ministerstvo životního prostředí, aby na hypererotické prádlo s kormorány a bobry šlo minimálně desetkrát více peněz než letos.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)