Silové složky se konečně dočkaly toho, co jednou přijít muselo, a to sice dokonaného útoku šílence na školu včetně jedné oběti. Jakým způsobem se jim asi podaří celou událost podojit?
Ministerstvo vnitra, policie a zakazovači všeho druhu patrně hořce litují, že smrtící zbraní byl prachobyčejný nůž. Kdyby v tom figurovala střelná zbraň, to by byly orgie. Nařizovat gumové nože a stoly bez nohou patrně půjde dost těžko. Uvědomělí soudruzi žurnalisté z akutalne.cz pro jistotu již začali formou správných vizuálů proaktivně identifikovat rizikové faktory:
Když už je to teda celé takhkle zpackané a nepůjde to použít k nějakému omezování a zakazování, předhánějí se státní činitelé v různých návrzích, jak co nejvíce a nejúčinněji začít pronásledovat duševně nemocné. Kdo má rád stát a jeho soustavnou péči, měl by se vyprofilovat nejen jako silniční pirát, terorista a kmotr, ale také jako blázen, protože na všechny tyto kategorie se patrně nyní zaměří policejní honění. Podle některých výroků mám dojem, že vysocí státní úředníci jsou silně pod vlivem filmu Jáchyme, hoď ho do stroje a nejraději by zavřeli do blázince úplně všechny. Máte tik? Tak bacha, nebo zmizíte v ústavu. Jiní státní představitelé zvolili pasivní taktiku spočívající v předstírání údivu, že systém selhává, což je jistě objevné. Například nedávno jsme zde publikovali článek, jak zavřeli nějakou mladou dámu do blázince. Minulý týden se objevila zpráva, že na nějakého pána zpracoval posudek znalec, který ho ani neviděl, a taky ho chtěli na základě toho strčit do pakárny. Takových případů je jistě celá řada. Když se do blázince omylem zavírá, to státní úředníky nevzrušuje. Tak proč by je mělo vzrušovat, když tam někoho omylem nezavřou? Zdá se, že následky fungování české soudní znalcokracie, kdy soudy vynášejí výroky na základě posudků lidí s vetchým odborným i morálním kreditem a kteří vlastně za nic neodpovídají a nikdo nemůže jejich závěry zpochybnit, dosáhly zcela nového levelu.
Útočnice ze Žďáru nadto evidentně opomněla podepsat Bezpečnostní dohodu státní školy v okresu Mobile, ve které by se vlastnoručním podpisem zaručila, že nikoho nezabije, protože jinak by jí hrozily oplétačky s úřady.
Také by bylo zajímavé se zamyslet, jak asi probíhala v případě agresorky ze Ždáru státem nařízená a státem prováděná léčba. Ve výše odkazovaném článku popsal psychiatrický pacient léčbu takto: „Veškerá terapie se skládala jen z uklízení rajónů, koukání na televizi a buzerace.“ Kromě uklízení rajónů tak v podstatě popsal životní styl většiny obyvatel této země. Naštěstí pan ředitel psychiatrické léčebny, kde dotyčnou skvěle vyléčili, pochopil dnes ráno, že se svou výpovědí nebude čekat na následné prověřování, které patrně odhalí mnoho zajímavostí z terapeutické praxe v jeho ústavu.
Když už jsme u toho blahodárného vlivu státu na naše životy, nezbývá než opět vytáhnout tradiční téma, totiž jaký bezpečnostní koncept mají školní budovy. Vážně je to natolik free, že tam může nakráčet prdlá ženská s nožem, ohrožovat ostatní a jediný, kdo se jí postaví, je šestnáctiletý kluk, který ale nemá nic jiného než holé ruce a odvahu? Ono už neplatí, že škola zajišťuje ve společných prostorách určitý čas před a po vyučování dozor? Anebo se na to taky sere? Podle zpráv z médií potřebovala policie od nahlášení do zneškodnění útočnice několik desítek minut, podle jiných zpráv zakročovala jednotka z Dukovan, které jsou vzdáleny asi 60 km od Žďáru. Kdyby si magorka skutečně usmyslela, že bude zabíjet, mohl se během těch kritických desítek minut odehrát nebývalý masakr. Stát, v tomto případě kraj, je sice přeborníkem na to, aby nařizoval dětem chodit do školy, trestal je i rodiče za to, když tam nechodí, trestal je za to, když tam budou přinášet nevhodné předměty, ale nedovede se sám postarat o jejich bezpečnost.
V této přehlídce zcela absurdních kroků a výroků státních představitelů, ze kterých přímo vyčnívá jejich neschopnost racionálně uvažovat a cokoli řídit, ovšem zcela vyčnívá výrok prezidenta Zemana. Ten se vydá v pátek do Žďáru, protože konec konců je to u něj za barákem, aby svou přítomností na místě uctil čin onoho mladíka, který se nechal zabít. Možná by jej i vyznamenal in memoriam, ale nejde to. Zdánlivě jsou veškeré podmínky pro toto vyznamenání splněny, laureát státní ceny udělal něco záslužného a je mrtvý. Ovšem je tady zádrhel. Ve svém projevu, ve kterém prezident seznamoval přítomné lízače prdelí s tímto záměrem, pronesl něco v tom smyslu, že seznam vyznamenaných pro letošní rok je již uzavřený, takže smůla. Pokud tedy máte v úmyslu se také nechat se zabít od blázna a vyznamenat od alkoholika, plánujte celý skutek tak, aby proběhl pokud možno na začátku roku, aby bylo možné ještě sehnat potřebné metály. Předpokládám, že časem sbor poradců Milošovi záměr mladíka vyznamenat rozmluví, protože jakákoli iniciativa ojedinělého odvážného občana je v zásadě špatná stejně jako je odvaha špatná. Správný občan do moderní doby přece není odvážný a rozhodný občan, který se postaví útočníkovi, i když riziko není kalkulovatelné. Správný občan je ukázněný občan, v případě nouze je zcela apatický a odevzdaně čekající na příjezd policie. Ne že bude používat hlavu, ruce nebo dokonce běžtyčerte zbraně k tomu, aby se ubránil.
To, co předvádí nanny state v souvislosti se Žďárským incidentem, je vážně naprosto absurdní podívaná, která potvrzuje, že mezi psychicky zdravým a psychicky nemocným je někdy rozdíl pouze v tom, na jaké straně plotu stojí. Kdyby někdo chtěl něco takového vymyslet, tak neuspěje nebo bude také prohlášen za blázna a internován. Vážně si někdo myslí, že se podaří identifikovat a zavřít všechny agresívní blázny? A pokud ano, za jakou cenu? Nebo budeme muset žít s tím, že všude se najde nějakej blázen a prostě se tomu přizpůsobit?
(2x známkováno, průměr: 2,00 z 5)