Bezpečnost domácnosti - zpět na článek

Počet komentářů: 399

  1. Taky existují automatické hasící systémy. Většinou halonové. Není to úplně levné. Ale vzhledem k ceně baráku mega a víc, je vlastně jakékoliv takové opatření velmi levné.

    Já bych si to do kotelny nebo garáže dal. Manželka a kinďoši většinou nemají dostatečné hasební schopnosti. A spoléhat na to že začne hořet zrovna když jste vy doma (nehraj si jaroušku s těma sirčičkama) je poněkud nerozumné.

    Je to jen speciální plastová tavná hadička napojená na bombu s halonovým hasivem.
    Případně „výbušné práškové koule“ – ke skříni s ředidly a barvami jak dělané.

    1. To bych bral do kotelny a do garáže, tam estetika nehraje roli. Na kolik to vyjde?

      1. hasební koule řádově litr. slušná flaška vína ve slušném podniku (jakkoli tam obvykle nechodíte/nechodíme a vlastně ani nesmíme). nebo sedmička slušné kořalky.

        1. Já měl představu spíš nějaký sprinkler (vodu tam mám, i když předpokládám, že to používá vyšší tlak) nebo nějakou hadici na strop napojenou na hasičák. U koule bych nevěděl, kam ji přesně umístit, navíc kilo je docela malá náplň, ne?

          1. Už přesně nevím, zajímal jsem se o to jen okrajově. Na tu kotelnu by to možná vyšlo na 10-20k. On jen samotný halonový hasičák 6 a více kg, stojí docela dost oproti prášku.

            Jsou ale hasící systémy co umí foukat prášek nebo pěnu, ale ty vyžadují návrh a profi instalaci.

            Sprinklery, to zrovna nevím. Nechtěl bych mít v baráku sklepní bazén. Byť je voda nejlepší na hašení pevných látek, přinejmenším by to zcela zničilo kotel a další elektroniku a elektrorozvody.
            (známému jednou v noci rupla ocelová vodovodní trubka ve sklepě, a upřímně řečeno, to už raději ten požár)

            Halon vám nic neponičí.

            Taky jde o to že lidi nechápou, že hasič nepřijede zachránit jejich dům. Ale ty domy okolo. Co nezničí požár, to zničí hasiči vodou.

            1. O kotel nejde, mám starej litinovej Protherm, už jen vyloženě čekám, až klekne, abych mohl koupit kondenzační.
              Mám za dveřma do sklepa klasický přáškový hasičák, tak ho asi jen doplním pěnovým do garáže a malýma práškovýma do karavanu a do aut a bude to. Průšvihu v garáži se snažím vyvarovat tím, že na všech veteránech po jízdě odpojuju baterky, takže zničeho nic tam snad nemá co blafnout. Kotel je plynovej, to taky asi hoří málokdy.

              1. Ta garáž by nějaký automatický haloňáček snesla, i vzhledem k ceně těch veteránů.Ale sprinkler je zcela mimo mísu, pokud není ve sklepě kotel na uhlí a vedle sklad s uhlím. Ten plynový kotel snad ani nemá jak něco zapálit.

                Což mi připomnělo jednu školní počítačovou učebnu s asi 15 komply a na stropě byly umístěné sprinklery. Kdyby spustily za provozu učebny, tak by si studentíci asi hezky zatancovali.

                Pěkný příklad jak to může být nebezpečné když se bezpečnostní předpisy uplatňované doslovně, střetnou s realitou.
                Papírově je všechno v cajku, prakticky je to místnost na hromadnou popravu studentů elektrickým proudem.

                1. A ty seš zase hňup. I naprosto základní EPS má jako jednu z prvních věcí cífku co shodí hlavní odpínač, jakmile to detekuje požár nebo někdo bouchne do tlachadla.

                  1. Já teda nevím, jsem pouhý laik, co se EPSkama živí jen posledních více, než dvacet let, ale v životě jsem viděl jen jednu jedinou EPS, která vypíná hlavní deon a to jen a jen díky debilitě projektanta a dodneška jim to pořádně nefunguje, ale nedají si říct.. Elektriku si vypínají vždy až hasiči. Dneska už i dvoufázově tzv. central a total stopem. Kdyby EPS vypínala v baráku centrálně elektriku, tak bys vypnul spoustu zařízení, které nemají zálohu, ale jsou užitečná, např. běžné osvětlení, VZT etc.. a která se mohou nacházet v části rozsáhlé budovy, která není zasažena a je žádoucí, aby to žilo. Druhak by si zálohovaným požárním zařízením (požárnímu rozhlasu, evak. výtahům, odvětrání CHÚC, ACS, EPS,NO etc. etc) vzal primární zdroj čímž by si podstatně omezil jejich provoz, zejména po dobu evakuace lidí, protože to není až zas tak častý, aby samotný požár vyhodil elektriku v baráku. Tu si vyhodí hasiči, až začnou hasit vodou. A v tý době už všichni lidi mají být evakuováni.

                    1. Vídám to celkem často. Resp. teda na novostavbách, kde sem byl, to takhle bylo v podstatě vždycky řešený. Nemyslím samozřejmě hlavní odpínač v rozvodně, co vyhodí celej sekundár trafa a tím půlku areálu, ale hlavní odpínač v rozvaděči pro zasaženej úsek.

                      Všechny požární systémy, nouzáky aspol. sou v požárním kabelu s příslušným krytím všech prvků a mají svou vlastní výkonovou UPSku snad, né? Není žádoucí, aby sprcha chcala do živejch světel a dalších spotřebičů s krytím x0-x4.

                    2. Do elektrorozvoden a podobných provozů se vodní SHZ nedává. EPS elektřinu nevypíná, protože to k ničemu není. Požární systémy jsou zálohované, ale počítá se s tím, že i třeba běžné osvětlení bude sloužit, dokud nezkolabuje nebo ho hasiči nevyhodí. Proto se zaváděy central a total stopy, aby si hasiči mohli vyhodit buď nepožární (central), tak i zabezpečené požární (total) rozvody. Pro zajímavost, na kterém baráku v Pze jsi to viděl?

                    3. Todle bylo Brno, novostavba obchodních buněk (vlastní vysokej sklad+vepředu jakoby prodejní část a nahoře kancly), dva skelety po tuším 6 buňkách každej s parkovištěma uprostřed. Tam pořádnej požár ani vůbec nebyl, montovaly se vlastně jenom central stop tlačítka maskovaný jako nějak při požáru stiskni a to shodilo odpínač každýho úseků a běžte :D

                      No a pak nějaká ta skladová hala u letiště, kde už teda byla skutečná EPSka a tlakový rozvody vody, to mělo v rozvodně vlastní UPSku a svoje rozvody v požárních kabelech. Neprohlížel sem to sice tak podrobně, na druhé straně u světel typu nekonečná lišta mám dost pochybnosti, že by to mělo vůbec IP44, myslim, že to nemělo nijak utěsněný svorky, takže něco jako IP20, IP21. Teď už se ale nepamatuju, esli nakonec byly sprchy pověšený pár centimetrů pod světlama, nebo nad nima. Pokud nad nima, bylo by to jasný, že. Obráceně by to asi fungovat mohlo.

                2. Sprinklery nespouští centrálně, nejsme v americkým filmu. Tomu zařízení se říká dřenčer a používá se tam, kde je potřeba celý prostor okamžitě zalít vodou. Tedy třeba v plnírnách tlakových lahví. Sprinkler je nasazen na natlakovaném zavodněném potrubí a v trysce má zaraženou skleněnou baňku, která praskne při 68 stupňích (základní provedení) a uvolní tlak, voda stříkne, v potrubí poklesne tlak, sepne čerpadlo ve strojovně SHZ a z jednoho (prasklého) sprinkleru začne stříkat voda, nasávaná z nádrže (to jsou ty nádrže jak na kejdu u velkejch skladovacích hal třeba). Pokud se ohník stejně rozroste, tak praskne další a další hlavice. Zároveň posílá SHZ signál do EPS, která zvedne ostrahu a ta se musí jít podívat na místo, co se děje.Tedy v okamžiku, kdy by praskl teplem sprinkler, tak by studentíci už byli pryč, nebo mrtví otravou CO.
                  Mj. by mě docela zajímalo, co to bylo za školu. SHZ se v zemích KČ montují primárně do skladů, OCéček a vysokých budov (nad 45m). Ve školách, když už je primárně EPS. Třeba v Německu nebo USA (odkud SHZ přišla), je to naopak.
                  Jsou i jiné druhy SHZ, tzv. PHZ nebo DHZ, které máte třeba v nepřístupných místech, typicky zakladačové garáže, kam ale vodu začnou cpát až hasiči z cisterny do potrubí. Ale to je na delší vysvětlování. :-)

  2. Není větší prdel, než vyjevená ženská, snažící se umlčet šílené decibely detektoru.

    koštětem dolu voknem ven ;D

    1. Nebo koště pod zadek a voknem ven? :-D

      1. To bylo teda hnusný. :)))))))

        1. Já vim, ale nemohl jsem si pomoct, to bylo na smeč…. Gréta snad promine ….. :))

          1. Srandičky srandičky. Ale zažil jsem, jak se jednou zbláznil domovní alarm. Majitel s rodinou někde na dovolený. Po půl dni strašlivýho houkání to vyřešily štafle a krumpáč.
            Tyhle systémy „koukejte se někdo postarat o můj majetek“ hluboce nesnáším. Ať si to napojej na PCO. Si pamatuju tu módu autoalarmů v devadesátkách. Tenkrát ty sráče houkaly skoro furt. Než se přišlo na to, že lidi ani nenapadne jít chytat zloděje co někomu kradou auto.

            1. Myslíš že by mi napadlo cpát do baráku nějaký pitomý kouřový čidla, že to dělam jen tak z plezíru, abych nasral šejna? Prd, dělam to protože si to odškrtnou při kolaudaci. Jestli tě to sere, vypal stavební úřad. To by mohlo jít dobře, ty mají na čidla určitě výjimku.

              1. Tohle byl alarm. Takovej ten co se zakóduje a když se blbě odkóduje nebo někdo naruší objekt, tak to začne vřestět. Taková krabice venku na domě s reprákem a majákem. Když to je napojený na PCO,tak přijede agentura a udělá s tím nějaký kejkle. Jenže když se šetří, tak to jen řve, dokud to někdo nevypne. Pokud není agentura, tak majitel zřejmě očekává, že se srotí sousedé a lumpa zlynchují.

                1. Kouřový čidla jsou užitečný. Z plezíru to zřejmě neřve a zpravidla přijedou hasiči a zalejou to.

                  1. Řve to taky jako když Janžurovou na nože bere.

                    Na užitečnost všech těch bazmeků mam svuj pevnej názor, za celej život jsem v baráku nic takovýho nepotřeboval a až to za dvacet let potřebovat budu, storocentně to bude z nějakýho důvodu dojebaný. Je to úplně stejný jako asistenti v autě – tahač prachů a úplně k hovnu.

                  2. V devíti z deseti případů (někdy i víc) to jenom bezdůvodně řve, třeba při vaření. V některejch objektech jsou tak kvalitní požární systémy, že vobsluha nedělá nic jinýho, než že to vypne a de zkontrolovat další planej poplach.

                    1. Jo, kdyz se da cidlo do kuchyne ve fabrice nad kotel, ma par lidi dokola co delat..
                      Tri roky neni chut ho prendat..

                    2. Tak jsou ale projektanti hovada do takových prostorů typicky kuchyně se přece instalovaly tepelné hlásiče a ne optickokouřové a ionizační čidla.

                  3. To je tak, když to vyrábí číňan, který jednak neví, co to vlastně vyrábí a jednak neví, jak to má správně fungovat. Hlavně kusy, metry, tuny a zkasírovat.
                    Poslední dobou dělají tak zprasený PIR čidla, že to je k nevíře. Když už to vůbec funguje, tak se zřídkakdy povede pokrýt požadovanou plochu dvorku – no tak ale hlavně, že to spolehlivě chytá chlapa 20m od té plochy – chlapa co jde po ulici.
                    Šlak by mě trefil, když si musím na suprdupr-ultra-mikro-čidlo sám lepit úzký pásky samolepicí Al fólie, aby to fungovalo jakžtakž správně.
                    Když to pak otevřete /pokud to vůbec jde/, tak zjistíte, že napříč čočkou vede drát a do odražeče zasahuje hranou nakřivo zaletovaný elektrolyt. Zaliskat uši do hlavy a zpátky na pole.
                    Minimálně dva roky číňan zcela ignoroval to, že svítidlový PIR čidla s triakem, nejsou bez dodatečných opatření /který každý elektrikář nemusí znát/ schopný přímo spínat LED žárovky, resp. ani se číňan nenamáhal, napsat to do návodu.
                    Těm, který mají jako spínací prvek relé, samozřejmě LEDky nevadí, ale abysme to neměli tak jednoduchý a bylo zaručený kurvení, tak v těch zase odchází srážecí kondenzátory v napájení elektroniky.

                    1. To neni problem Cinana, to je problem toho, kdo to objednal a kolik zaplatil.

                      Minulej mesic jsem podepisoval smlouvu s jednou Taiwanskou firmou na odkup know-how optickych cidel na urcitou vec, papiru jak pri prodeji jaderny zbrane. A maj to kurva, kurva, kurva dobry. A levny.

                    2. To máte z toho, že kupujete jaderné zbraně oficiálně :-) Jinak to koupíte snadno, prostě důvěra (konec konců, těžko si to zboží vyzkoušet).

                2. Rve, dokud to nekdo neurve a nehodi do kyblu s vodou.

            2. Montoval to nějaký debil, venkovní siréna smí houkat max 5 minut, nebo ten předpis už neplatí? Kdo na to vystavil revizi?

              1. Revi-co? Na co jako? Slabota žádnou revizi nevyžaduje. Ostatně v soukromejch objektech pro bydlení není nijak povinná revize ani na sílu.

                1. Ale je, Výchozí revize elektrického zařízení je povinná vždy, stanovuje stavební zákon.
                  Co se týká periodických revizí platí ČSN 33 1500, kde u instalací v normálním prostředí je požadována periodicita 5 let. Norma sice není závazná tudíž z ní nevyplývá přímá povinnost pro vlastníky nemovitosti provádět revize. V případě že nemovitost vlastním a užívám, není právní předpis, který by revizi vyžadoval. Jiný případ je pronájem, tam jde o podnikání a v tom případě jako pronajímatel mám povinnost prokázat nájemci, to že pronajímané prostory jsou bezpečné což doložím provedenou platnou revizí která má v tomto případě platnost 5 let. Pozor třeba revize dřevostaveb mají platnost jen 2 roky. Doporučuje se provádět revize po každé změně nájemce.

                  Tato situace se výrazně zlednoduší po přijetí novely zákona o vyhrazených technických zařízení, která leží v parlamentu a ve které má být klauzule o zezávaznění norem platných pro vyhrazená technická zařízení, tudíž potom budou revize povinné i ve vlastním bydlení.

                  Co se týká slaboproudu : u ústředny EZS je výchozí revize dle ČSN 33 2000-6 nutná v případě že ústředna je napájena nízkým napětím. Dříve se vydávala revize i na vlastní systém EZS. Vzhledem k tomu že provádění revizí je vyhrazeno revizním technikům s kvalifikací dle §9 vyhl. 50/1978 bylo názvosloví změněno na Provedení prohlídky a funkční zkoušky, jejímž výstupem je protokol. slengově se tomu říká revize stále.

                  1. To jsem opravdu rád že se to takhle zjednoduší a já budu muset mít papír od dalšího ničemy. Ani nevíte jak moc jsem rád.

                  2. Ta norma ovšem opět není závazná, takže když na to majitem bude srát, tak není žádná páka. Na druhé straně povinný revize všeho, všude a všema sou taky úděsnej mor a nevěřím že to projde. Několik milionů doochodců, co by chtěli dožít a pak ať si s tím každej dělá, co chce, a v zásadě to pro ně je OK, protože si jednou za pár tejdnů pustí akorát pračku jako největšího žrouta, nebude mít na totálky prachy ani smykem. A že miliony bytů a baráků, ve kterejch bydlí, sou právě v původním stavu, z hlediska norem tak nevyhovující, že jinak než na totálku to není.

                    A esli to jednoznačně zakotvuje i povinnost dělat stavbu dycky podle projektu, tak to je hezký cvičení, ale můžou to začít psát znova, protože to neprojde nikdy, zavádí to sice na jedné straně dobrý, ale zase mnohdy absurdně přehnaný požadavky. Ale není se co divit, normotvůrci jsou většinou úplně mimo realitu a i řada lidí od fochu, jako projektanti a revizáci, jsou taky úplně pošahaní, jak vidno třeba na elektrice.

                    Podařilo se mi v poslední době natrefit na pár celkem rozumnejch revizáků, blbý je, že voba sou ve věku v zásadě před smrtí. Mezi mladšíma to je buď samej ksindl, nebo právě výše popisovaní, co trvají na kdejaké píčovině. Mě se fakt ani do budoucna nechce revizáka dělat, pže poslední leta jdou požadavky norem do takovejch kokotin, že odmítám podle toho dělat, což ovšem je pak trochu problém, že :D Takže situace bude čímdál tím horší a trvám na tom, že se posouváme do stavu v severskejch zemích, podle toho, jak to kdysi kdesi popisoval člověk z firmy, co tam něco dodávala…

                    1. Tu normu zezávazní právě právní předpis v tomto případě zákon. Takže já buď budu aplikovat normu k tomu určenou, nebo to mohu řešit jinak ale potom musím prokázat, že jde minimálně rovnocenné řešení. Obvykle je to dražší než aplikace standardu tj. normy. Není páka na vymáhání? co Ceská obchodní inspekce a Český úřad bezpečnosti práce skrze své Oblastní inpektoráty.

                      Zařízení se revizí posuzuje podle norem platných v době vzniku, to znamená, že pokud to zařízení je v původním stavu bez závad a poškození, které by měli vliv na bezpečnost je klasifikováno jako provozuschopné, maximálně s poznámkou o tom že nesplnuje současné normativy a doporučuje se rekonstrukce či minimálně doplnění chráničů pokud je to možné. Takže doochodci mohou v klidu dožít ve svém.

                      Po dokončení stavby je snad povinnostr předat investorovy dokumentaci skutečného provedení a z toho vyplývá i to že odchylky od prováděcího projektu mohou být ale musí být zakreslené.

                      Ad, stavba bez projektu, já po 25 letech, kdy jsem RT neumím udělat ochranu před bleskem na budově bez projektu a to od doby platnosti ČSN EN 62305. Vy ano? Stanovit třídu LPS když k tomu nemám podklady, spočítat následně přeskokové vzdálenosti a dle toho to udělat?

                      Výše popisuji dlouhodobě platný stav a o tom že mladí revizáky dělat nechtějí je mi jasné, nést odpovědnost se dneska nenosí.

                    2. Nevim jestli si pán ráčil za těch pár let platnosti stavebního zákona všimnout, ale dneska už i na některý stavby nemusí bejt nějak moc papírů a nějaký kompletní rekonstrukce uvnitř bytů a domů se nemusí nikam ani hlásit už kurva hodně dlouho. Člověk je rád, dyž zákazníka překecá aspoň že mu nakreslí blokáč a rozkreslení prvků v půdorysu.

                      Samozřejmě to může dělat zadarmo, ale takovej samaritán nejsem, mě zadarmo nikdo nic nedá. A dyž zákazník výslovně řekne, že ani za nejzákladnější dokundamentaci nezaplatí, tak bohužel. No a to su eště furt relativně eletrikár, dyž to dělá kdejakej elektro zedník, takový instalace jsou v prdeli úplně, ale naprosto běžný. Většinou se dostávám k zakázkám to po někom takovým dát aspoň trochu do rozumnýho stavu a pak i faktický předělání toho je obrovskej skok kupředu, dokundamentace už by byla jenom bonus navíc. A je to mj. právě důsledek stále přehnanějších požadavků norem, kdy se nůžky otvírají stále víc, ochota lidí to platit je menší a tak jim to „udělá“ kdejaká lopata. Což opět fachidioty zcela odmítají vnímat, že Lafferova křivka je neúprosná i tady a můžou si třeba napsat do normy právo první noci, ale to jim ho nedává, naopak se dočkají, že je budou lidi hnát vidlema.

                      Že je zákon v nějakým čtení je úplně jedno. Dokud to není v platnosti, ať je tam co chce. A s ohledem na to, co za hurikán to vyvolá, jakmile vohnouti zjistí, že musí najednou vysolit desítky tisíc za rekonstrukce větších MILIONŮ nemovitostí a každejch pár let dvojku za revizi, tak zákon bude zase hodně rychle znovelizovanej. Takže v zásadě ani že by vstoupil v platnost netřeba eště hrotit.

                      Člověče nešťastná, ty seš přesně ten prototyp fachidiota z eletriky, co vidí svý 2 mm reality. Dyť i teď sou řemeslníci nedostatkoví a to ty rekonstrukce probíhají v průměru po 30 letech hlemýždím tempem, furt je tak 90 % bytů v původní výzbroji. Máš vůbec představu co by se stalo, kdyby todle vstoupilo v platnost? Nemáš ani hovno, co?

                      Ti to řeknu: kdybych na jisto věděl, že jim fakt hrábne komplet a neodstúpi, tak ne elektrikářa: vezmu si úvěr, začnu hned teď programovat novej poptáfkovej systém, kam ale ne zákazníci budou dávat poptávky na řemeslníky, kteří se jim budou nabízet, ne; tam se přihlásí řemeslníci a nechají si VOLE DRAŽIT SVOU HODINOVKU, kdo za ně dá nejvíc, tam milostivě pudou dělat, protože i kdyby stanovili přechodnou lhůtu třeba pět let, bude potřeba tak asi NĚKOLIK VĚTŠÍCH STOVEK TISÍC novejch elektrikářů, aby CELOU REPUBLIKU za pět let předělali. Stačilo by mi provizka tak půl procenta z každé dražby takovýho eletrikára a byl bych za vodou do smrti. Chápeš to? Ne, že?

                    3. Úplně je cítit, jak se na to „zezávaznění norem“ klepeš.

                    4. servisdok
                      6.3.2021 v 22:01

                      Jak píšu v té delší reakci: fachidiot s minimálním vnímáním reality.

                      Vůbec si nedovede představit, že je naprosto nereálný předělat většinu baráků v republice (a kolik jich odsoudí k demolici, protože nikdo nebude ty investice platit), i kdyby přechodná doba nebyla obvyklej jeden, dva, tři roky, ale třeba deset let. Prostě ne, tolik eletrikárů tady nebylo, není a nebude. Dyť skoro všechny byty postavený v překotné výstavbě v 70. a 80. letech sou furt v původní hlíně a bakelitech, a jenom to je pro nynější počet elektrikářů zajištěná práce na takovejch 20 let dopředu. Navíc normy jsou čímdál větší sračka a to, co bylo uvedeno do provozu před pěti lety, už dneska je nevyhovující a novou výchozí revizi to nedostane.

                    5. Davam tomu max par rokov a do elektroinstalacie bezneho panelakoveho domu sa nebude moct hrabnut bez kompletnej vymeny vsetkeho s minimalne jednym AFDD na kazdu izbu. Tam budu hucat tazke desattisice.

                    6. Co se týká těch papírů pro stavební úřad jsou stále předepsány, jen se nepředkládají a řeší se to čestným prohlášením že existují, takže reálně neexistují a instalace skutečně dělají naprosto neznalý elektrozedníci a podobné individua Takže potom najdu celý barák natažený 3Ax1,5 s šedými dráty v rozvaděči, podkroví chaty ve dřevěním obložení kabelem 2Ax1,5 včetně zásuvek a jiné zhůvěřilosti.

                      Co pořád píšeš o rekonstrukcích? Nikdo nikoho do rekonstrukcí nenutí, běžně se dělají revize na 40 letý i starší instalace.

                      Nedavno jsem dělal revizi objektu staršího než jsem sám, vojáci ho před 12 lety vyklidili a předali kraji, dneska slouží jako sklad. Jen se odstranila lidová tvořivost, uvedl se do původního stavu z r. 1963, připojil k síti a jede. Horší byl hromosvod a to jen díky tomu že pitomci při výměně krytiny nahradily původní FeZn lana hliníkem a to původní ČSN 34 1390 nepřipouští, klempíři strhali starý okapy a nový nepřipojili tak ten jsem shodil.
                      Revize elektro mě už neživí i když je občas dělám, třeba naposled byty v paneláku z r. 84 zase se jen odstranila lidová tvořivost, třeba toho odborníka co se říká hodinový manžel co důchodkyni napojil zásuvku wago svorkami na puvodní hliník.

                      OPAKUJI: REVIZE SE DĚLAJÍ PODLE NOREM Z DOBY VZNIKU INSTALACE co bylo uvedeno do provozu před 5 lety se reviduje podle norem před pěti lety. Výchozí revize se archivuje po celou dobu provozu budovy a bývaly dohledatelné. Aarchivovali je v jedné kopii právě ty stavební úřady a dala se tam vyžádat kopie. Třeba i na ten vojenský objekt se dohledala výchozí revize a projekt na Krajské vojenské ubytovací a stravovací správě. Teď už se nic nového nearchivuje a budou z toho problémy.

                      Takže co se schválí nebo neschválí mě neovlivní ale netěším se na to.
                      Třeba i proto že nový zákon má shodit i vyhlášku 50, jediný předpis, který říká že elektriku smí dělat jen elektrikář. Takže jestli to bude jak se proslýchá jako v nedalekém zahraničí, kde stačí k získání kvalifikace pracovat 400 hod pod vedením statného elektrikáře tak potěš. Když jsem v 80 tkách začínal tak jsem ty 3 měsíce jenom sádroval krabičky.

                    7. jenda
                      6.3.2021 v 23:08

                      Jo, revize se udělá s tím, že půlka je nevyhovující. RZ s výsledkem, že půlka instalace je v závadě, je revize na hovno, že?

                      K něčemu, k čemu 40 let nejsou papíry, vypadá to bůhví jak a funguje taky, většina soudnejch revizáků revizi nikdy nedá. Měřit bakeliťáky se jim ani nechce.

                      Zrovna tak pokud někde bude nutnost to rozšířit, jako že pro jakýkoli dnešní užívání je jedna zásuvka v kuchyni (nedejbože jediná 1×230, bez plynu a připojení na sporák) naprosto k hovnu (a že to je běžnej stav mnoha bytů, kde ani plyn není zavedenej do budovy!!), tak rozšiřování starejch instalací 9 z 10 revizáků nechce dělat. Buď řeknou na revizi se vysrat, nebo to překopat celý a pak teda dondou.

                      No a mnoho exkspertů má takovej názor, že jak je to TN-C, hlína, bakelit a nejsou tam logicky chrániče, tak je to nevyhovující komplet a revizi tomu nedají. Tuplem když je to komerční objekt. Tak to prostě je.

                    8. jenda
                      6.3.2021 v 23:08
                      Elektrikář neelektrikář, revize nerevize, když to dělá idiot, dopadne to špatně. Nedávno jsme řešili u kamaráda nefunkční zásuvku v bytě, stavba asi 10 let stará, developerský projekt, takže revize atd. na to asi byly – papírově. Zkušenější kolega pak musel přesekat (když to trochu přeženu) půl bytu, zásuvky byly tahány 1.5 mm2 kabelem, propojeny všechny na jeden jistič, div že to vůbec nějak fungovalo. Takže papír snese všechno a čím přísnější budou ty požadavky, tím větší bude rozpor mezi dokumenty a realitou (vlci se nažerou a kozy zůstanou celé) – hromada zmrdů a netáhel zjistí, jaký je to revizáctví vlastně výbornej byznys, protože to musí být v každým bytě co 5 let nebo já nevím jak často, složí zkoušky nebo si seženou někoho kdo ty papíry má a ty komiksový dolary ve vočích mu přebily pud sebezáchovy a rozjedou super kšefty.

                      Přirozená obrana státu, poté co čerstvě zrevidované byty pozabíjejí pár nešťastníků a napíše o tom Blesk, bude – v rámci politiky „makáme“ – hádejte jaká? Přísnější předpisy, namátkový kontroly „pane, máte revizi? a mohla bych ji vidět?“ Spirála bude roztočena.

                    9. Přesně tak, já jsem si měl asi nafotit, co mi napáchali ty odborníci s padesátkou loni na novostavbě. Vyhnat tu svoloč, strhat to lopatou a udělat si to celý znova sám, od začátku Pak tady čteš ty hejty na „neodborný bastlení“, no tvl.

                      Ale je na druhou stranu fakt, že jak jsem začal řešit prasárny instalatérů, na elektrikáře jsem okamžitě zapomněl, to bylo teprv něco!

                    10. Arnold J Rimmer
                      7.3.2021 v 11:02

                      Klidně se podělej, a esli to bylo víc řemesel, tak klidně sepíšou do článku, to by mohlo byt docela zábavný čtení :o)

                    11. HonzaV
                      7.3.2021 v 8:50

                      Tak 1,5ka zase není tak blbě, stačí na to dát 13ky jističe. V řadě zemí je to údajně stanovený i na 16 A a chodí v pohodě. U nás by musel revizák vzít do ruky karkulačku a podle délky a uložení vedení spočítat, že to je OK, a samozřejmě měřením ověřit skutečnou impedanci smyčky v nejvzdálenějším bodě.

                      Takže nebylo nutný to přesekávat, kór esli to byly zásufky v obytné části, kde bejvá nejvýkonnější spotřebič tak vysavač. Nebo maximálně do jedné-dvou krabic dotáhnout zvlášť přívod pro vznik samostatnýho okruhu s vlastním jističem.

                    12. Jednapětka je samozřejmě v pohodě, ale jen do té doby, dokud na jednu zásuvkovou smyčku někdo nenapere třeba 6 dvojzásuvek Tango s bezšroubovými svorkami. Pak se i poměrně normální revizák nestačí divit a nařídí tam dát desítku jistič.
                      V mnoha instalacích dneska běhají zatrubkované zásuvkové okruhy se 4-5ks bělošsky konstruovanými zásuvkami, mají i 16A jistič a jsou bezpečné.
                      Samostatná 1,5 v trubce a ve zdi má dovolený trvalý proud 19A a předepsáno jištění 16A. V CYKY kabelu, pokupě s ostatními žilami je to samozřejmě horší, jen 16A/žíla a předepsán je tedy jistič 13A, při delším vedení 10A, vždycky podle konkrétní situace. Je rozdíl, 15m od jističe a 4 zásuvky na okruhu, nebo 35m od jističe, přes 2 krabice a 8 zásuvek.
                      Z mnoha desetiletí zkušeností, ale hlavně za sebe tvrdím, že jenom jeden z 5 devítkářů s kulatými razítky, je normální.

                    13. Použití kabelu 3×1,5 bylo do r 2015 povoleno, samozřejmě se zřetelem na délku vedení, způsobu uložení, souběhu, výsledné impedance smyčky a povolenému úbytku na vedení, takže v sádrokartonu vždy 2,5, pod omítkou samostatně tahaný běžně vyhovovalo CYKYLO 3×1,5 s povoleným proudem na vzduchu 22A pro dvě zatížené žíly , limit zásuvkových vývodů na jeden okruh je 10 ks, více zásuvek v jednom xrámečku se považuje za jeden zásuvkový vývod (věc kterou p. Dvořáček coby normotvůtce poslední verze vůbec nepochopil, dříve norma mluvila o dvojzásuvce, protože má jedny svorky a omezení počtu zásuvek je právě kvůli přechodovým odporům na spojích). Počet zásuvkových okruhů v bytě je minimálně 2 z toho jeden pro kuchyňskou linku, další samostatné zásuvkové vývody musí být pro spotřebiče 2kW Bohužel podle od r.2015 platné ČSN 33 2130 ed.3 Vnitřní elektrické rozvody už je pro zásuvky povolena min. 3×2,5.

                      Osobně jsem s použitím 3×1,5 neměl problém. Přívody z rozvaděče k první zásuvce jsem vzledem k souběhům s ostatními kabely, k zásuvkám na kuchyňské lince tahal 3×2,5, zbytek 1,5.

            3. To je fakt divny…
              Ja jsem pred cca 28 lety delal neco pres rok (nejdriv brigada, apak rok v ramci praxe na skole) u firmy, co tahala zabezpecovacky, at do kramu, tak do baraku, a uz tehdy sireny nehoukaly nonstop, ale melo to nejake casove omezeni…
              Mozna se tam pouzivaly nejake lepsi ustredny, nebo tak neco, ale vim, ze uz tehdy se resilo, ze to nesmi houkat dele nez xy minut…

              1. 30 sekund sirena, neomezene blikani. Aspon takova byla hygienicka norma jeste nekdy pred 10 lety.

                1. Hovno, tak aktualne 5 minut sirena a dalsich pul hodiny blikani. 30 sekund je u autoalarmu. Sorryjako.

      2. @shifty
        jj koštětem voknem ven :D :D ;D ;D

  3. Jako insajdr se vyjádřím pouze k elektrice a to z pozice prudiče ex-post. Bytový instalace dělám poslední dobou spíš výjimečně, ale i tak je to výživná zábava. O povinných chráničích nebo dokonce AFDD se rozepisovat nebudu, o tom se dohadují i profíci, situace se navíc mění každým okamžikem.

    Největší bezpečnostní riziko je aktivní kutil. To v elektrice platí stoprocentně.

    Teď k textu:
    „Vysvětlit základní zákonitosti elektriky“ Které? Proboha jak? Někdy se mi to nedaří ani u elektrikářů.
    „v koupelně nezapomenout na proudový chránič“ Na to by neměl zapomenout projektant, pokud je to novostavba. Pokud starý rozvod v TN-C, dá se nacpat do zásuvky, ale to vyjde tak na 50 piv, takže to může být problém. Dokud vadná pračka nezabije někomu syna.
    „stejně tak doporučuji použít pro napájení do zahrady – konkrétně třeba filtrace bazénu, či různá čerpadla.“ Dá se koupit adaptér. Souhlas.
    „Ukázat ženě i děckám, kde jsou hlavní jističe a v případě průseru je okamžitě shodit. Nad tyto jističe napsat poznámku, či je nějak označit, aby v případě paniky věděli, kam hrábnout.“ Který hlavní jistič myslíte? Ten před elektroměrem? Tak ten jo. S racionálním chováním v případě paniky nepočítejte. Nejlepší rada, když hoří je ZDRHAT!!!. Hasiči si to už vypnou sami.
    „Samozřejmě kontrola dotažení šroubů u hliníkových drátů, ale neuškodí ani u mědi.“ Opět jsme u ceny bečky piva. Kutil nenajde každou krabici a když to začne smrdět, může být pozdě (AFDD, ono na to jednou dojde). Měď v dobrých svorkách vydrží věky, hliník maximálně deset let.
    „Bacha na levné prodlužovačky „mrdiny“ v akci z kaufu a pak následné napojení vysokoodběrových spotřebičů.“ Na mrdině je napsáno, že snese trvale 10A. Rozmotaná. Ignorace pokynů výrobce škodí nejenom u prodlužováků. Horší je prodlužovák vyrobený kutilem nebo skřípnutý pod skříní. Takový pak dává práci havranům.

  4. „hliník maximálně deset let“…ale nepovidej ty kluku ušatá :o))) Leda, že by se odstěhoval do Humpolce. Já vyrústal v baráku postaveném v roce 1936. Elektrika byla v hliníku, v „hadru“, natvrdo zaházená do zdi. Fungovala ještě po 50 letech. A po 70, sice s obtížemi, spotřebiče byly od 90. let značně silnější, ale fungovala. Nejhorší bylo nastavovat v zásuvkách ten změklý konec hliníku, když ten vodič nešlo potáhnout. Musel bych to celé vytrhat ze zdi.

    1. Opravdu? V roce 36 se instalace tahaly ještě v mědi. Takový tvrdý, německý. Protahovaly se olověnými trubkami a spojovaly v olověných krabicích. Hliník hoří jak papír. Co chvíli někdo řeší čmoudíky v bytovým jádře.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017