Kdyz uz autor tak peclive rozviji myslenku onech „dunajskych“ daru, mel to alespon dotahnout do konce. Co kdyz bily muz rozdava tyto dary nikoliv z cireho soucitu k nafouklym briskum malych cernousku, ale ze sproste vypocitavosti? Kdybychom cernousky misto posilani ryb ucili rybarit, tak by se to mohli casem opravdu naucit a moudreho bileho muze by uz pak k nicemu nepotrebovali. Za jak dlouho by jim pak asi doslo, ze uz neni duvod odevzdavat mu za pul darma sve prirodni bohatstvi? Podobny kix se bilemu muzi podle mne jiz povedl s Cinou, ktera se ted snazi bez zapadu obejit cim dal vic a v poslednich dvou letech si uspesne na dalsi takovy problem zapad zadelava i s Ruskem.
Alan.Cox
On ten ekonomický model světa, kdy všechny děje, motivace a události nahradíte modelem s jedinou proměnnou zvanou „peníze“ dost dře. Z nějakého důvodu ale tento model mnoho lidí nejen používá, ale dokonce na tomto na dřeň zjednodušeném modelu stavějí úvahy, jak by se měl svět změnit, aby byl ráj na zemi.
Kromě peněz existuje taková věc zvaná moc a pocit moci. Mám dokonce podezření, že touha obrovské spousty žen dělat sociální pracovnice nesouvisí vždy jen s potřebou pomoci, ale také s pocitem moci nad někým, komu pomáhají.
Afrika je něco jako Rusko. Obrovský flák země, obrovské množství surovin. Když je naučíte chytat ryby, tak vás převálcují drsněji než v té největší fantazii. Už jen proto, že vy nemáte ty suroviny, ani ten flák země, který je v obou případech. Navíc byste přišel o ty suroviny. Problém vztahu Západu k Rusku není problémem jiným než strachu z toho, že by se Rusko vzmohlo, a tím by povstala obrovská síla. Možná za několik století bude mít Západ problém stejného rázu s Afrikou.
Rusko dělá kroky, aby se udělalo samo pro sebe, a Západ se ho snaží srazit zpět do prachu, aby ho Rusko svou silou neohrožovalo. Má k síle mnohem lepší územní podmínky, než USA či Evropa. Totéž platí pro Afriku.
jizlivec
Nakonec je možná jedno, jestli vezmeme za hlavní hybatel peníze nebo moc…
Ostatně je jisté, že jedno usnadňuje druhé v obou směrech – třeba by to šlo převést na nějaký společný jmenovatel…
Normální je usilovat o „rychlejší koně, starší whisky, mladší ženský a víc peněz“ – prostě o to, co je hodnoceno jako žádoucí, a minimalizovat to nežádoucí – a na tom se už nějaký model světa stavět dá…
Ovšem jakmile je mnoho slimáčků a málo kapustičky, ráj na zemi nebude…
Alan.Cox
Ne, jakýkoli model světa, ve kterém je jedna proměnná, a je jedno jaká to bude, povede vždy k nesmyslným dedukcím, které budou mimo reálnou skutečnost. Svět má mnohem více proměnných, a na jednu (ať nežeru ani na sto proměnných) to nezredukujete. Zjistíte to velice rychle, kdybyste se pokusil takový model světa jedné proměnné a závěry z něho realizovat v praxi. A je jedno, jestli ten model pochází z peněz, moci, či jak se ta proměnná bude jmenovat. Proto je jedno, jestli budete realizovat jakékoli neoliberální ideje těch nejchytřejších pánů co napsali tisíce bichlí – rychle to v praxi selže. Selže na dětský a příliš jednoduchý model světa, který nutně nemůže odpovídat realitě.
—
Je to složitější. Moc souvisí s vlastnictvím/mocí nad REÁLNÝM majetkem, zatímco peníze jsou jen iluze majetku. I když si USA nebo Evropa vytiskne tuny dolarů, respektive eur, stále jim je to k ničemu, pokud jim za to nikdo za to nedá ten reálný majetek.
Vidíte to sám, před 2 roky jste si za rubl koupil 3 × více. Zatímco když máte třeba vrtačku nebo dům, máte stále stejně užitečnou vrtačku nebo stejně užitečný dům. Česká národní banka si s korunou hraje počítačovou gamesu zvanou devalvace koruny – nic více vám nenapoví, že koruna je fikce majetku, nic jiného, stejně jako jakákoli jiná měna a peníze.
—
Problém je, že když nemáte k dispozici třeba ropu nebo zdroj manganové rudy, tak to nevyčarujete ani se štosem peněz až k Proximě Centauri, pokud vám to vlastní nedá za tyhle peníze. Peníze totiž nejsou majetek, jsou jen poukázkou na něho. A pokud nenajdete nikoho, kdo vám za tu poukázku majetek dá, pak máte v ruce papírky k ničemu.
—
Moc je vlastnictví či ovládání REÁLNÉHO majetku. Peníze si můžete tisknotu vlastní. I Rusko pracuje na svých rublech, Čína na svých renmimbi, atd. Když nebudou dolary nebo koruny nebo eura, Rusko i Čína nijak brečet nebudou.
Alan.Cox
„Normální je usilovat o “rychlejší koně, starší whisky, mladší ženský a víc peněz” – prostě o to, co je hodnoceno jako žádoucí, a minimalizovat to nežádoucí – a na tom se už nějaký model světa stavět dá…“
Jako lokální model v malém to funguje. Ve velkém ne.
Podívejte se na USA. Po 2. světové válce získalo USA de facto jako velmoc moc nad celým světem. Stala se jedinou velmocí bez konkurence. Dolar se stal světovou měnou, takže USA získává pohádkový reálný majetek za schopnost potisknout papír a monopol na tento tisk.
USA už de facto nemá kam růst, jeho jediným možným úsilím je „pokud možno neztratit koně, které má; nepříjít o své ženy, whisky a peníze“. USA nemá kam růst, může ale v zásadě jen ztrácet. Z celosvětového hegemona může jen ztratit z moci, kterou mu ukrojí nově vznikající velmoci, zejména Rusko a Čína, ale i další.
To de facto určuje strategii USA ve světě, stejně jako Rusko či Číny. USA se snaží ztratit co nejméně, ostatní se snaží vyrůst. Z toho vyplývají opačné strategie. USA se snaží zbořit růst kdekoli jinde na světě, aby ztráta pro něho byla co nejmenší. Rusko a Čína si může dovolit i jiné strategie, ale klidně i strategie USA.
Sysop
Iran uz krome eura zacina prodavat cerne zlato za juany, to bude blbej precedens…
Alan.Cox
Takže mít své vlastní peníze předpokládá mít svou vlastní moc. Bez toho se do toho pustit nemůžete.
Jinak řečeno, kdo má moc, může si vydávat vlastní peníze. Kdo ji nemá, musí používat peníze cizí a posilovat tak cizí moc na svůj účet.
Chtěl jsem jenom vyjádřit, že peníze a moc není totéž, ale že moc je mnohem více a mnohem větší síla, než jsou peníze. A moc obsahuje daleko více možností a proměnných, než pouze peníze.
Sysop
Ale v pripade USA je ta moc na penize primo vazana. Kdyz pominu vojenskou expansi a tvorbu barevnych revoluci, tak dolar je jediny nastroj jejich moci. Nebo jsem neco vynechal? Pokud by USA ztratily silu dolaru, tak co krome vojenske sily jim tu moc udrzi? Bavim se o vynutitelnosti, ne o tom, jak jim do prdele nekdo poleze zcela dobrovolne.
Alan.Cox
A když pominete tisíce dalších věcí, tak se dá říci, že dolar je jediný nástroj moci. Je třeba ovšem pominout tisíce další věcí.
—
Pokud by USA ztratily sílu dolaru, tak jim jejich moc udrží jejich vlastní soběstačná výroba ve všech oblastech, a jejich vlastní americké ideály a odhodlanost každého Američana rozvíjet vlastní stát a vlastní prosperitu. Jenomže USA dnes téměř vše vyrábějí v Číně. A vlastenectví začíná sem tak dostávat na zadek. Takže asi nic.
Pokud ve svém státě máte soběstačnou produkci a výrobu dostatečnou pro všechny obyvatele, tak v zásadě síla měny není až tak podstatná. Jenomže tohle je nemoderní, a moderní je globalizace a nechat za sebe makat Asiaty.
—
Problém je, když se zeptáme kdo je to USA, a druhý problém, kdo vlastní a vyrábí ty dolary? Je to stát USA? Všichni obyvatelé? Vláda? Na druhý problém je odpověď, že dolary má pod palcem jakási privátní skupina soukromníků. A že dolarovou moc nemá ani tak USA, jako tato skupina, a dokonce ani není zcela přesně jasné, kdo všichni jsou členové této skupiny. Na první otázku se odpovídá hůře. Nicméně ukazuje to, že s tou dolarovou mocí versus USA je to krapítek složitější.
—
Takže Západ z nenápadného popudu USA se snaží, aby žádná země nebyla soběstačná, protože by byla a priori nezávislá na dolarech či síle měny. Je proto třeba nenápadně podsunout globalismus, a hlavně tezi, že peníze = reálný majetek, což není pravdou ani náhodou. A donutit země mohutně importovat/exportovat.
Soběstačné země se těžko podrážejí a podrývají. Zkuste si na zcela soběstačnou zemi udělat embargo! Zkuste jí udělat sankce, blokádu, oslabit měnu – pořád to ustojí, pokud je soudržnost vnitřních obyvatel.
—
Každá země, která se chce připojit k Západu (stejně jako o to stálo Československo v roce 1989) musí vykonat zasvěcovací rituál. Musí se zbavit své soběstačnosti a stát se plně závislou, a tedy vydíratelnou, součástí spolku západních států, které musejí nutně dovážet pro svou existenci většinu zboží.
Sysop
Souhlasim, ale jen to potvrzuje moji tezi, ze dolar je prostredek k provadeni techto mocenskych taskaric. Osobne si myslim, ze dolar je samozrejme jen jedna z veci, slouzici k ovladnuti drzavy. Dalsi je injektaz jazyka, produktu, pseudokultury (hudba, film, etc.),… ale utipnuti dolaru bez nahrady ma fatalni nasledky pro drzavu. Proto v tom vidim alfu a omegu prakticke realizace moci. Dolar je oil of business, je to blood of imperialism.
Co se embarg tyce, tak v tom mate zajiste pravdu. Druha vec je, co se embargem, skutecnym embargem v soucasnosti da nazvat. Tak mozna technologicka embarga na Iran. Ale urcite ne sankce na RF, protoze ty jsou sice vuci RF, ale ve skutecnosti oslabuji EU, zvyssuji obrat USA a dokopaly RF k jeste vetsi nezavislosti. Mozna to byl ucel.
Alan.Cox
Zapomínáte na mnoho dalšího. Poradím vám. Kde se nachází hlavní centrum psychologické vědy? (http://www.apa.org/) Možnost určovat celému světu skrze vědu, co je normální a správné? To je obrovská moc a zbraň, kterou podceňujete.
Když homosexuálové stávkovali v rámci APA tak dlouho, až vydíraní vědci řekli, že homosexualita není nemoc, najednou to byl ze dne na den celosvětový vědecký názor.
A když řeknete v USA, že nemocí je nevítat nadšeně uprchlíky, nebo mít rád vlast (tzv. neonacismus), tak je to rázem celosvětový vědecký názor, který je skrze univerzity a vědu protlačován do všech států.
Ostatně kdo píše v Česku petice na to, jak se už nemůže dívat na ty hnusné, rasistické, xenofobní Čechy? Nejsou náhodou pod tím podepsaní univerzitní profesoři? A jak to asi vzniká?
—
Momentálně je asi dolar nejsilnějším vnějším nástrojem moci USA. Jeho pádem by oslabila moc ekonomická a následně moc celková.
Nicméně už celé nastavení západního bankovního systému tak, jak dnes běží je úchylné – a pro státy i lidi v něm parazitické a vysávající.
—
Takovým skutečným embargem bylo třeba embargo USA vůči Kubě. Nutno říci, že Kuba to ustála znamenitě, řada jiných států se po embargu podobného typu zhroutila a plazila po dně a bahně. Viz řada států jižní Ameriky dnes.
Sankce vůči Rusku jsou spíše důkazem, že EU nevládne sama sobě, ale že tam vládne pátá kolona.
Kdyz uz autor tak peclive rozviji myslenku onech „dunajskych“ daru, mel to alespon dotahnout do konce. Co kdyz bily muz rozdava tyto dary nikoliv z cireho soucitu k nafouklym briskum malych cernousku, ale ze sproste vypocitavosti? Kdybychom cernousky misto posilani ryb ucili rybarit, tak by se to mohli casem opravdu naucit a moudreho bileho muze by uz pak k nicemu nepotrebovali. Za jak dlouho by jim pak asi doslo, ze uz neni duvod odevzdavat mu za pul darma sve prirodni bohatstvi? Podobny kix se bilemu muzi podle mne jiz povedl s Cinou, ktera se ted snazi bez zapadu obejit cim dal vic a v poslednich dvou letech si uspesne na dalsi takovy problem zapad zadelava i s Ruskem.
On ten ekonomický model světa, kdy všechny děje, motivace a události nahradíte modelem s jedinou proměnnou zvanou „peníze“ dost dře. Z nějakého důvodu ale tento model mnoho lidí nejen používá, ale dokonce na tomto na dřeň zjednodušeném modelu stavějí úvahy, jak by se měl svět změnit, aby byl ráj na zemi.
Kromě peněz existuje taková věc zvaná moc a pocit moci. Mám dokonce podezření, že touha obrovské spousty žen dělat sociální pracovnice nesouvisí vždy jen s potřebou pomoci, ale také s pocitem moci nad někým, komu pomáhají.
Afrika je něco jako Rusko. Obrovský flák země, obrovské množství surovin. Když je naučíte chytat ryby, tak vás převálcují drsněji než v té největší fantazii. Už jen proto, že vy nemáte ty suroviny, ani ten flák země, který je v obou případech. Navíc byste přišel o ty suroviny. Problém vztahu Západu k Rusku není problémem jiným než strachu z toho, že by se Rusko vzmohlo, a tím by povstala obrovská síla. Možná za několik století bude mít Západ problém stejného rázu s Afrikou.
Rusko dělá kroky, aby se udělalo samo pro sebe, a Západ se ho snaží srazit zpět do prachu, aby ho Rusko svou silou neohrožovalo. Má k síle mnohem lepší územní podmínky, než USA či Evropa. Totéž platí pro Afriku.
Nakonec je možná jedno, jestli vezmeme za hlavní hybatel peníze nebo moc…
Ostatně je jisté, že jedno usnadňuje druhé v obou směrech – třeba by to šlo převést na nějaký společný jmenovatel…
Normální je usilovat o „rychlejší koně, starší whisky, mladší ženský a víc peněz“ – prostě o to, co je hodnoceno jako žádoucí, a minimalizovat to nežádoucí – a na tom se už nějaký model světa stavět dá…
Ovšem jakmile je mnoho slimáčků a málo kapustičky, ráj na zemi nebude…
Ne, jakýkoli model světa, ve kterém je jedna proměnná, a je jedno jaká to bude, povede vždy k nesmyslným dedukcím, které budou mimo reálnou skutečnost. Svět má mnohem více proměnných, a na jednu (ať nežeru ani na sto proměnných) to nezredukujete. Zjistíte to velice rychle, kdybyste se pokusil takový model světa jedné proměnné a závěry z něho realizovat v praxi. A je jedno, jestli ten model pochází z peněz, moci, či jak se ta proměnná bude jmenovat. Proto je jedno, jestli budete realizovat jakékoli neoliberální ideje těch nejchytřejších pánů co napsali tisíce bichlí – rychle to v praxi selže. Selže na dětský a příliš jednoduchý model světa, který nutně nemůže odpovídat realitě.
—
Je to složitější. Moc souvisí s vlastnictvím/mocí nad REÁLNÝM majetkem, zatímco peníze jsou jen iluze majetku. I když si USA nebo Evropa vytiskne tuny dolarů, respektive eur, stále jim je to k ničemu, pokud jim za to nikdo za to nedá ten reálný majetek.
Vidíte to sám, před 2 roky jste si za rubl koupil 3 × více. Zatímco když máte třeba vrtačku nebo dům, máte stále stejně užitečnou vrtačku nebo stejně užitečný dům. Česká národní banka si s korunou hraje počítačovou gamesu zvanou devalvace koruny – nic více vám nenapoví, že koruna je fikce majetku, nic jiného, stejně jako jakákoli jiná měna a peníze.
—
Problém je, že když nemáte k dispozici třeba ropu nebo zdroj manganové rudy, tak to nevyčarujete ani se štosem peněz až k Proximě Centauri, pokud vám to vlastní nedá za tyhle peníze. Peníze totiž nejsou majetek, jsou jen poukázkou na něho. A pokud nenajdete nikoho, kdo vám za tu poukázku majetek dá, pak máte v ruce papírky k ničemu.
—
Moc je vlastnictví či ovládání REÁLNÉHO majetku. Peníze si můžete tisknotu vlastní. I Rusko pracuje na svých rublech, Čína na svých renmimbi, atd. Když nebudou dolary nebo koruny nebo eura, Rusko i Čína nijak brečet nebudou.
„Normální je usilovat o “rychlejší koně, starší whisky, mladší ženský a víc peněz” – prostě o to, co je hodnoceno jako žádoucí, a minimalizovat to nežádoucí – a na tom se už nějaký model světa stavět dá…“
Jako lokální model v malém to funguje. Ve velkém ne.
Podívejte se na USA. Po 2. světové válce získalo USA de facto jako velmoc moc nad celým světem. Stala se jedinou velmocí bez konkurence. Dolar se stal světovou měnou, takže USA získává pohádkový reálný majetek za schopnost potisknout papír a monopol na tento tisk.
USA už de facto nemá kam růst, jeho jediným možným úsilím je „pokud možno neztratit koně, které má; nepříjít o své ženy, whisky a peníze“. USA nemá kam růst, může ale v zásadě jen ztrácet. Z celosvětového hegemona může jen ztratit z moci, kterou mu ukrojí nově vznikající velmoci, zejména Rusko a Čína, ale i další.
To de facto určuje strategii USA ve světě, stejně jako Rusko či Číny. USA se snaží ztratit co nejméně, ostatní se snaží vyrůst. Z toho vyplývají opačné strategie. USA se snaží zbořit růst kdekoli jinde na světě, aby ztráta pro něho byla co nejmenší. Rusko a Čína si může dovolit i jiné strategie, ale klidně i strategie USA.
Iran uz krome eura zacina prodavat cerne zlato za juany, to bude blbej precedens…
Takže mít své vlastní peníze předpokládá mít svou vlastní moc. Bez toho se do toho pustit nemůžete.
Jinak řečeno, kdo má moc, může si vydávat vlastní peníze. Kdo ji nemá, musí používat peníze cizí a posilovat tak cizí moc na svůj účet.
Chtěl jsem jenom vyjádřit, že peníze a moc není totéž, ale že moc je mnohem více a mnohem větší síla, než jsou peníze. A moc obsahuje daleko více možností a proměnných, než pouze peníze.
Ale v pripade USA je ta moc na penize primo vazana. Kdyz pominu vojenskou expansi a tvorbu barevnych revoluci, tak dolar je jediny nastroj jejich moci. Nebo jsem neco vynechal? Pokud by USA ztratily silu dolaru, tak co krome vojenske sily jim tu moc udrzi? Bavim se o vynutitelnosti, ne o tom, jak jim do prdele nekdo poleze zcela dobrovolne.
A když pominete tisíce dalších věcí, tak se dá říci, že dolar je jediný nástroj moci. Je třeba ovšem pominout tisíce další věcí.
—
Pokud by USA ztratily sílu dolaru, tak jim jejich moc udrží jejich vlastní soběstačná výroba ve všech oblastech, a jejich vlastní americké ideály a odhodlanost každého Američana rozvíjet vlastní stát a vlastní prosperitu. Jenomže USA dnes téměř vše vyrábějí v Číně. A vlastenectví začíná sem tak dostávat na zadek. Takže asi nic.
Pokud ve svém státě máte soběstačnou produkci a výrobu dostatečnou pro všechny obyvatele, tak v zásadě síla měny není až tak podstatná. Jenomže tohle je nemoderní, a moderní je globalizace a nechat za sebe makat Asiaty.
—
Problém je, když se zeptáme kdo je to USA, a druhý problém, kdo vlastní a vyrábí ty dolary? Je to stát USA? Všichni obyvatelé? Vláda? Na druhý problém je odpověď, že dolary má pod palcem jakási privátní skupina soukromníků. A že dolarovou moc nemá ani tak USA, jako tato skupina, a dokonce ani není zcela přesně jasné, kdo všichni jsou členové této skupiny. Na první otázku se odpovídá hůře. Nicméně ukazuje to, že s tou dolarovou mocí versus USA je to krapítek složitější.
—
Takže Západ z nenápadného popudu USA se snaží, aby žádná země nebyla soběstačná, protože by byla a priori nezávislá na dolarech či síle měny. Je proto třeba nenápadně podsunout globalismus, a hlavně tezi, že peníze = reálný majetek, což není pravdou ani náhodou. A donutit země mohutně importovat/exportovat.
Soběstačné země se těžko podrážejí a podrývají. Zkuste si na zcela soběstačnou zemi udělat embargo! Zkuste jí udělat sankce, blokádu, oslabit měnu – pořád to ustojí, pokud je soudržnost vnitřních obyvatel.
—
Každá země, která se chce připojit k Západu (stejně jako o to stálo Československo v roce 1989) musí vykonat zasvěcovací rituál. Musí se zbavit své soběstačnosti a stát se plně závislou, a tedy vydíratelnou, součástí spolku západních států, které musejí nutně dovážet pro svou existenci většinu zboží.
Souhlasim, ale jen to potvrzuje moji tezi, ze dolar je prostredek k provadeni techto mocenskych taskaric. Osobne si myslim, ze dolar je samozrejme jen jedna z veci, slouzici k ovladnuti drzavy. Dalsi je injektaz jazyka, produktu, pseudokultury (hudba, film, etc.),… ale utipnuti dolaru bez nahrady ma fatalni nasledky pro drzavu. Proto v tom vidim alfu a omegu prakticke realizace moci. Dolar je oil of business, je to blood of imperialism.
Co se embarg tyce, tak v tom mate zajiste pravdu. Druha vec je, co se embargem, skutecnym embargem v soucasnosti da nazvat. Tak mozna technologicka embarga na Iran. Ale urcite ne sankce na RF, protoze ty jsou sice vuci RF, ale ve skutecnosti oslabuji EU, zvyssuji obrat USA a dokopaly RF k jeste vetsi nezavislosti. Mozna to byl ucel.
Zapomínáte na mnoho dalšího. Poradím vám. Kde se nachází hlavní centrum psychologické vědy? (http://www.apa.org/) Možnost určovat celému světu skrze vědu, co je normální a správné? To je obrovská moc a zbraň, kterou podceňujete.
Když homosexuálové stávkovali v rámci APA tak dlouho, až vydíraní vědci řekli, že homosexualita není nemoc, najednou to byl ze dne na den celosvětový vědecký názor.
A když řeknete v USA, že nemocí je nevítat nadšeně uprchlíky, nebo mít rád vlast (tzv. neonacismus), tak je to rázem celosvětový vědecký názor, který je skrze univerzity a vědu protlačován do všech států.
Ostatně kdo píše v Česku petice na to, jak se už nemůže dívat na ty hnusné, rasistické, xenofobní Čechy? Nejsou náhodou pod tím podepsaní univerzitní profesoři? A jak to asi vzniká?
—
Momentálně je asi dolar nejsilnějším vnějším nástrojem moci USA. Jeho pádem by oslabila moc ekonomická a následně moc celková.
Nicméně už celé nastavení západního bankovního systému tak, jak dnes běží je úchylné – a pro státy i lidi v něm parazitické a vysávající.
—
Takovým skutečným embargem bylo třeba embargo USA vůči Kubě. Nutno říci, že Kuba to ustála znamenitě, řada jiných států se po embargu podobného typu zhroutila a plazila po dně a bahně. Viz řada států jižní Ameriky dnes.
Sankce vůči Rusku jsou spíše důkazem, že EU nevládne sama sobě, ale že tam vládne pátá kolona.