Poslední týdny se na mě ze všech mediálních stran valila jakási Hanča a Tonča. Jedná se o dvě dospělé ženy v jejich mid-dvaceti. Nevím tedy, proč média, nejčastěji iDnes, Novinky a Blesk, tedy spíše média v uvozovkách, používají tyto familiérní a infantilní tvary jmen u dvou dospělých žen, které dva roky nakládali mírumilovní islámští kluci s turbanama, dokud pro ně přestaly být obě atraktivní (doslova).
Nebudu tu mudrovat nad tím, kam obě měly a neměly jezdit. Já kupříkladu nemám tolik odvahy do takových zemí jezdit a Pákistánu bych se při cestě Asii určitě vyhnul. Spíš mě zaráží, že když se někde píše v souvislosti s majiteli zmíněných v uvozovkách médií, nevidím jména jako Babša, Křéťa a Tkáčisko, ale Babiš, Křetínský a Tkáč. O premiérovi se také nikdo z nich nezmiňuje jako o Bohušovi, prezident také není označován jako Mejla či Tuzemánek. Nevidím tedy jediný důvod, proč by se dvě dospělé oběti únosu primitivy v zemi třetího světa měly označovat Hanča a Tonča.
Na základě toho pak kdejaký obtloustlý buran v kdysi bílém, nyní žlutém tílku, může dostat pocit, že Hanča a Tonča jsou dvě holky vod sousedů. Bohužel svůj názor na to, jak by těm holkám ještě naplácal a podobně mu nestačí ventilovat jen u podobně vohnoutích stvoření za barákem v hospodě u píva, ale v dnešní digitální době ho musí přes internet pustit i za hranice sídliště a může to pak skončit třeba u mě doma v počítači. Když k tomu připočtu ještě konvoj, Ukrajinu a další „zásadní“ zprávy z poslední doby, tak mám pocit, že v internetových diskuzích nikdy nebylo od vohnoutů nablitěji.
(4x známkováno, průměr: 4,00 z 5)