Axiomy, pravdy a mantry - zpět na článek

Počet komentářů: 87

  1. Jen malá matematická vsuvka. Pro rozsouzení správnosti ekvivalence 1 + 1 = 2, jest zapotřebí definovat poměrně široký souhrn okolností, za kterých to posuzujeme. Na pouhý a první pohled není jasné, co ty symboly vůbec představují. Bavíme se o matematice (což je filosofie), nikoliv o počtech. Nechť si každý uvědomí už jen tu trivialitu, jakože jest spočitatelných čísel (1,2,3,4,….) stejně jako všech celých, tedy 1, -1, 2, -2, 3, -3, …). A je jich stejně jako zlomků, vytvořených spočitatelnými čísly. Dokonce je jich stejně jako zlomků mezi jedničkou a dvojkou – tedy nekonečně velkou a zárove|ň nekonečně malou částí všech. Přesto jde o stejně velké množiny. Jak tam tedy chcete něco poměřovat? Přesto to lze. Jen je potřeba vždy říci, co přesně říkáme a myslíme.

    1. Sejde se matematik, filozof a účetní v jedné místnosti. Dostanou všichni stejnou otázku: „Kolik je 1+1?“ Odpověď:
      Matematik:“ Výsledek je blízko 2.
      Filozof:“Hm, složitá otázka, trochu si to rozebereme“.
      Účetní se rozhlédne, zavře všechna okna a dveře a potichu se zeptá: „A kolik chcete, aby to vyšlo?“

  2. To tvrzení „Axiom je z definice takové tvrzení, o kterém se dopředu tvrdí, že je pravdivé, a tudíž se nedokazuje.“ je nějaká blbost, ne? Naopak bych řekl, že axiom je každé takové tvrzení, jehož inverze popírá sama sebe. Nezávisle na tom, zda o tom někdo dopředu něco tvrdí, a provést důkaz si může každý sám kdykoliv, když si třeba není jist.

    Hezké axiomy jsou „Člověk jedná.“ a „Člověk rozhoduje.“, dokážete si je snadno. (Všiměte si, že zde chybí jakékoliv hodnoty jako pravda, nenávist, atd. Většinou jsou tyto dva axiomy jediná správná odpověď na otázky typu „Proč/co to ten zmrd/univerzitní marxistický parazit/hradní trotl zkurvil/dojebal/plácal za nesmysly?“, neboť s vaším chápáním hodnot si vytřeli brusel.)

    Nebo „Myslet znamená hovno vědět.“ U tohodle důkazu si ale dejte pozor, abyste nezmizeli jako ten policajt.

  3. Autor píše:“Demokracie není dokonalý systém, ale je to to nejlepší, co lidstvo doposud vymyslelo.“ Přestože je výrok už hodně vousatý, je neustále opakován a vrací mě do doby mého dětství, kdy se totéž tvrdilo o socialismu.“
    Tak já si zase pamatují, že komunismus a jeho (nutný) předstupeň socialismus je ten jediný, správný systém založený na vědě. Rozhodně jsem neslyšel, že by někdo v té době tvrdil, že by nebyl dokonalý. To by zavánělo revizionismem a mělo by to blízko k podvratným živlům a tak.
    Slovy „klasika“ – Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické, ale nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné, čo chce za tento národ zápasiť

    1. Asi tak. Dokonce mám pocit, že komunismus měl časem nevyhnutelně nastat všude. Že evoluce k tomu směřuje. Prvobytně pospolná společnost, otrokářský řád, feudalismus, socialismus a nakonec koruna vývoje, komunismus.

      1. Feudalismus, KAPITALISMUS, socialismus…

      2. Ano, presne tak to bylo uceno v marxaku. Komunismus jako nejvyssi forma spolecenskeho zrizeni.

  4. kdesi jsem četl, že pravdivost se dá i exaktně změřit – jednotkou má být jeden cemper.

    1. Je jedno, cim nulu nasobis. Vysledek bude porad nula. Jako jednotka cehokoli nevhodne.

  5. Mimochodem Archimédův zákon se ukázal také jako nepravdivý:
    Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené.

    Ale pokud je mezi tělesem a nádrží jen malá škvíra, tak je kapaliny velmi málo. Takže se to má opravit na „… je nadlehčováno silou, která je rovna tíze kapaliny o stejném objemu jako ponořená část tělesa.“ Newtonův zákon akce a reakce má také podobné mouchy na kráse.

    A tady je vidět, že se i ty nejstupidnější axiomy často dají zpochybnit. Ty politické axiomy jsou pochybné už od úplného začátku.

    A s tím 1 + 1 – Znak ‚1‘ je abstraktní symbol. Když mám jednu hrušku a jeden meloun tak 1 hruška + 1 meloun = 2 (kusy čehosi). 1 kočka + 1 myš = 1 sytá kočka ; 1 částice a 1 antičástice = 0 nic
    Pokud jsou porušeny velmi úzké podmínky pro použití těch symbolů, tak aritmetika produkuje kraviny.

    1. tíha kapaliny tělesem vytlačená je jako vole co? no přesně tíha toho co těleso VYTLAČÍ, teda vobjem po čáru ponoru

      :facepalm:

      1. Právě, že je v tom „past“, kterou jste bohužel nepostřehl.
        Pokud mám dvě kostky skoro stejně velké, a jedna se dá vložit do té druhé duté, tak kolem té menší je jen malinko vody. A když zvážím veškerou vodu tak ta může vážit velmi málo v vztahu k té kostce. On si toho dlouho nikdo také nevšiml. Ale tohle je již známo, já jsem to nevymyslel. To byl jen důkaz, jak jsou axiomy ošidné.

        1. Ted jste prava narazil. Behemot je temer negramotny idiot. To s tim Archimedovym zakonem se mu nesnazte vysvetlit znovu.
          Kazdy normalni clovek to pochopil z vaseho prvniho prispevku, ale co se tyka Behemota, tak uz podle jeho pisemneho projevu vam musi byt jasne, ze je to jako hazet petly svinim.

        2. jenže to malilinkato vody co je v té škvírce NENÍ ekvivalentní objemu té ponořené části tělesa

          navíc, u malejch škvír vůbec neplatí tadle obecná hydrodynamika páčto tam pak nastávají kapilární jevy a ty jsou schopný toho, co u „velké“ hydrodynamiky vůbec není představitelný

          1. Ty jsi ale kus debila.

            To ti prave Jafo vysvetloval…

        3. JaFo 7.11.2023 v 17:59

          To není žádný důkaz ošidnosti axiomů.
          Těleso, ponořené do kapaliny, je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapalina, tělesem vytlačené.
          Axiom se nezabývá působením jiných sil, které mohou působit proti nadlehčování.
          Je samozřejmé, že nadlehčení může být sníženo vlastnostmi kapaliny a jistě někdo zkoumal platnost Archimedova zákona v nějakém rozmezí teplot.

          Praktická zkušenost: zakopeme-li do hlíny duté těleso a polejeme-li okolní hlínu vodou, nádoba se vysune nad úroveň terénu. V praxi ověřeno na čistírnách odpadních vod firmy KPS Brno v osmdesátých letech. Dnes firmy vyrábějící podobná zařízení dodávají ke svým výrobků návod na ochranu před vyplavením. Přitom vrstva vody mezi povrchem nádoby a půdními částicemi není právě velká.

        4. JaFo:
          Nic ve zlém, ale zlaté Behemot.
          Esi scete příklad, tak Vám jeden dám z druhýho konca.
          Stójíte u Pacifiku, hladina klidná jak zrcadlo, ponoříte do vody cólštok a spustíte na moře tu névěčí kontejnerovó loď co gdy plula. Potom se podíváte na ten mokré cólštok a uvidíte, že se hladina ani nehla. Měřením teda máte potvrzený, že tá loď nic nevytlačila, ani prd, ale sténě bude nadlehčovaná a popluje.
          Archimédůj zákon totiž platí bez vohledu na množství kapaliny, ať už de limitně k nule jako ve Vašem příkladě nebo limitně k nekonečnu jako v tým mým.

    2. Každé těleso ponořené do kapaliny, si po sobě vydrhne vanu..

    3. Pokud vložím těleso do maloulinkato větší nádrže a až potom do škvíry naleju vodu, má JaFo pravdu…
      Pokud nejdřív naleju do nádrže vodu a až potom do ní vtlačím těleso, platí obvyklá formulace Archimédova zákona…
      A že prý pravda je jenom jedna…
      Přitom to těleso je v obou případech nadlehčováno úplně stejnou silou…

      1. pokaváď tam pak vtlačíš to druhý těleso, pak se ta voda co se tam nevejde jaksi přeleje, a sme doma, že? :)

        1. Behemot: Přesně, pravdu díš… Přeleje se, protože ji to těleso VYTLAČÍ…

      2. jizlivec 11.11.2023 v 19:59

        Pokud se bavíme o vztlaku, potom jak se dostane voda do škvíry, je lhostejné.
        Pokud se bavíme o nějakém rovnovážném stavu, je třeba definovat všechny proměnné.

        1. A jaktoze stoupaji oceany, kdyz v nich taji ledofce, to mi nikdo nevysvetli..

          1. trebas proto, ze taji i ty pevninske?

          2. Mysli trochu třídně.

            1. Takový šťouraly aby ekočert vzal do ekopekla.

        2. ygorek 11.11.2023 v 21:41

          „Pokud se bavíme o vztlaku, potom jak se dostane voda do škvíry, je lhostejné.“
          U plavidel bych se bavil spíš o výtlaku, vztlak bych nechal letadlům těžším vzduchu…

          „Pokud se bavíme o nějakém rovnovážném stavu, je třeba definovat všechny proměnné.“
          Naprostý souhlas, proto sláva hnidopichům, občas jsou potřeba…

          1. jizlivec 13.11.2023 19:20

            Vztlak nezávisí na průmyslovém odvětví, pro plavidla se pojem používá běžně (https://www.unmz.cz/sborniky_th/27/2700.pdf)
            a používá se i pro letadla vzduchu lehčí.

            Pojem se používá i pro průmyslové výrobky, které mám v rukou takřka denně, třeba:
            …Šachta má dva vtoky DN 200 a jeden odtok DN 200, je dodávána včetně 3 záslepek. Má dvojité plnitelné dno, kam lze umístit štěrk, beton nebo písek (pro zvýšení stability šachty a její zajištění proti vztlaku spodní vody) a aretovatelný poklop z PP…
            https://www.dvorak-karlik.cz/drenazni-sachta-dn-315-200-bez-lapace-pisku-opti-control-frankische#detail-anchor-description

  6. „Filmař testoval, jak se lidé zastanou Ukrajinky“ No doprdele to je masírka. Ta „dívka“ na konci je roztomilá..
    https://1url.cz/buVWS

    1. tydle vykunděnce jako hovinky a jiný strímy do slušné společnosti vůbec netahej tvl…

      1. @Behemot: Pardon, pardon, ja jenom, jaky curaky zase delaji z Ostravaku. Proc si to nenatpci v Cajzlově.

  7. 1+1 nemusí být vždy 2. Třeba pokud počítáme na dvojkové soustavě tak 1+1=10 a dál+1=11+1=100…

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017