Tento „článek“ je necenzurovaným výčtem mých osobních vzkazů pro konkrétní lidi, přičemž v některých spatřuji obecnou platnost, proto je zveřejňuji. Jestliže Vám vadí hrubé a nespisovné výrazy nebo Vás nezajímá, co mě štve, nečtěte prosím dále, ušetříte si čas i nervy… :-)
Milým chodcům, kteří kličkují mezi popojíždějícími auty nedaleko od přechodu, případně stojí na chodníku tamtéž a dožadují se puštění: Jezdím já vám po pěší zóně? Nejezdím. Tak co mi kurwa lezete do silnice?
Mamince, která poslední zářijový týden přebíhala ve špičce magistrálu u Národního muzea v Praze s kočárkem vytrčeným před sebou, ač je tamtéž podchod: Krávo blbá, když už se sama nemáš sama dost ráda, neohrožuj aspoň toho prcka!
Zuřivému taxikáři na Karláku, který se mě snažil opískovat, a když se mu to nepovedlo, zuřivě mlátil do palubky a volantu a něco na mě nepříčetně řval: Každý někdy pospíchá a Tvá omluva/dík čtyřblinkrem, když jsem Tě následně pustil, mě stejně překvapila, jako potěšila. Doufám, že jsi dobře dojel.
TAXIKÁŘŮM Z HOTELU HILTON: Vy kreténi zasraný, už dvakrát jste mě dostali do situace, která jen zázrakem (za mé vydatné pomoci) neskončila bouračkou. Jen proto, že jste svejma černejma Superbama absolutně zbytečně prasili tak, že byste zasloužili veřejně rákoskou na holou. Považuji vás za ještě 2x větší silniční čuňata, než letištní VISA taxíky (pražáci vědí), a to už je co říct. (Čte-li toto osoba za tyhle vyvrhele zodpovědná, prosím o sdělení kontaktu, s potěšením nahlásím RZ a přesný popis situace jakéhokoli dalšího incidentu (nepochybuji bohužel, že k němu dojde). Stejně tak mohu popsat oba zmíněné případy, bohužel bez přesného data či SPZ).
Řidiči Citroenu C3 na Mladoboleslavské dálnici začátkem října: Opravdu myslíš, že je výborný nápad nalepit se někomu ve 130 km/h (napsal bych ve 140, ale tolik se přece nejezdí ;-) půl metru za kufr a zuřivě blikat, když dotyčný před sebou má kolonu souvisle, stejně rychle jedoucích vozů, přičemž pravý pruh jede o 30 km/h pomalej a není kam uhnout? … Kdybych ti byť jen ťuknul na brzdu, měl bys C3 o něco méně kulatou (na rozdíl od mého Volva, které by patrně tvar nijak nezměnilo). BTW, rád bych na tomto místě upozornil, že lepit se na (moje) Volvo 740 stříbrné barvy není obecně dobrý nápad. Vyvolává to ve mně atavistické pudy k brachiálnímu násilí. Jednou mi rupne v kouli a na tu brzdu třeba dupnu… (Ne moc, úplně postačí trochu, abych nemohl být obviněn z bezdůvodného prudkého brždění…)
Řidiči stříbrného Mondea předchozí generace kousek od Vypichu (někdy kolem května/června): Kamaráde díky za Tvou pohotovst a perfektní reakce, i „mistr tesař“ se utne a já Tě na té hlavní vážně neviděl, ještě teď se stydím… :-(
Řidiči Octávie na dálničním sjezdu u Mladoboleslavské začátkem září: Proč jsi tak vyjeveně koukal? To jsi ještě nikdy neviděl MB S 400 CDI projíždět zatáčkou bokem? :-) (Dotyčný nebyl sebeméně ani omezen, natož ohrožen, jen značně konsternován.)
Všem v kolonách, které jsem dnes dopoledne (15.10.2004) prasácky objel na trase Severní město – Motol: Sorry lidi, spěchal jsem do nemocnice, a to vážně moc :-(
Závěrem ještě jedno nepřestupitelné pravidlo: Vozidlům s právem přednostní jízdy (sanitka / hasiči / policajti) vytvářím aktivně prostor k průjezdu, například proto, že nikdy nevíte kdy vy nebo vaši blízcí, budete těch pár vteřin k dobru potřebovat k přežití…. Nutno dodat, že většina tak činí, ale stačí jeden blbec…
P.S. Všem, kteří jezdí slušně, ohleduplně, pouští, blikají a snaží se ze všech sil dělat silnice lepším místem k životu pro sebe i ostatní: Nenechte se odradit, nejste sami!
(Zatím nikdo nehlasoval)