Měli jsme tu aleffův článek o nakupování v obchodním centru Carrefour.
Doufám, že jsem to napsal správně. Vzhledem k tomu, že jsme v Čechách a vzhledem k tomu, že nevládnu francouzsky, budu jej dále nazývat c4, což není pocta novému Citroënu ani populární plastické trhavině, ale výraz zoufání si nad tím, že se velkoprodejna v Česku musí jmenovat nějakým umělým názvem jako Carrefour, Hypernova, Delvita a ne třeba Zlaté telátko. Stejně tak to mohlo být třeba 6b211.
Článek byl přijat p.t. publikem negativně. Já ho až tak negativně nevnímám a zažil jsem díky němu další rozpor mezi sebou a svým weblogem, jako v poslední době čím dál častěji. Taky se přiznám, že jsem nečetl zdaleka celou diskusi, jen její asi jednu šestinu. Od dob, kdy jsem přečetl všechny příspěvky k Hanky článku o Brně, nemám na nic podobného žaludek. Dovedu si představit, co se tam asi děje.
Pokusím se nyní doplnit svůj pohled na onu událost.
Předně aleff si vybral jako hlavní motiv své story něco, co je jako námět velmi těžko uchopitelné. Celý příběh je vystavěn na sledu drobných nevýznamných náhod, které tak nějak samy od sebe chronologicky nastávají, přičemž si jejich aktéři teprve při jejich průběhu uvědomují, co se vlastně děje. V libovolném n+1 okamžiku je tedy povědomí aktérů jiné než v okamžiku n-tém, což má logicky za následek, že nově získanou optikou nejsou už s to objektivně hodnotit okamžik n-1. Pohádka o slepičce a kohoutkovi dává smysl pouze tehdy, je-li vyprávěna z retrospektivy, aleffův článek je na tom opačně.
Copak se tedy dělo aleffovi ten večer? aleffova žena vložila do nákupního košíku 6x kompot z papáji. Předpokládám zde téměř s jistotou, že na regálu s kompoty byla cenovka 11,90 Kč/ks, stejná, jako aleff nalezl ex-post, když se tam šel podívat podruhé. Pokud tedy diskutující mrhali svým úsilím a naším cenným prostorem v databázi při diskutování, kdo koho okradl, pak s tím začal c4. Problém vznikl u pokladny, kde začal účet růst poněkud zrychleným tempem a aleff to zaznamenal (pokud by skokově vzrostla namarkovaná částka o 6 x 119 = 714 Kč, zaznamenal bych to taky, podobně jako většina čtenářů). aleff to reklamoval a pak to teprve nabralo tu zničující posloupnost událostí.
První, kdo nesprávně zareagoval, byl aleff. Předpokladem úspěšné protizmrdí akce je existence nezvratných fakt, křižácká tažení bez patřičné faktické opory jsou velmi labilní. Ještě než se rozhodl vykostit prodavače, měl se podívat, zda se skutečně v prostoru, kam se odkládá zboží, nenacházejí šestery kuličky papája. Čistě teoreticky, musel to skutečně dělat? aleff byl v pozici zákazníka a jako takový smí pokládat libovolné otázky a zpochybňovat cokoli, včetně platnosti gravitačního zákona na území c4. C4 si za peníze nás zákazníků zavedl certifikovaný systém řízení jakosti a procesů, aby dovedl takové případy úspěšně a korektně řešit. Že se systém nechá takovým neškodným dotazem úplně rozhodit, asi nebude aleffova chyba, nebo?
Prodavač už vůbec nereagoval správně. Představuji si ho jako naprostého chudáka usmýkaného systémem interních zmrdisměrnic a zmrdinařízení až na nedělitelnou podstatu, tudíž lidský zdroj zadávající mechanicky jednotlivé položky do pokladny, přičemž mu ještě čumí do ksichtu průmyslová kamera a za ní nějaký zmrdisuprvajzr. Předně, kdyby byl trochu bystřejší, nesoustředil by se pouze na paragon, ale sáhnul by za sebe a vstrčil by aleffovi všech šest kompotů do análního otvoru. Měl je snad před chvílí v ruce, dokonce šestkrát po sobě! Když už začal revidovat paragon, měl samozřejmě přikročit k tomu, že porovná jeho obsah s věcným obsahem aleffova košíku. Lidský zdroj se začal místo toho ukájet jakýmsi papírkem a aleff a jeho nákup, dokonce c4 a jeho majitelé mu začali být ukradení. Je to normální?
Primárně je rozhodnutí odškrtat paragon špatné, měl provést storno transakce a nákup namarkovat celý znovu, protože jak aleff naznačil, v seznamu mohly být další chyby. Navíc manuálním vyškrtáním paragonu bez systémového storna způsobil, že při inventuře se kuličky papája tváří jako prodané, zatímco fyzicky (za předpokladu, že by v košíku skutečně nebyly) by zůstaly na prodejně a c4 by je zjistil při inventuře jako pozitivní rozdíl. Matrix c4 tedy vlastní procesy, které nedostatečně brání zájmy vlastníků v tom smyslu, že narušují relaci mezi zbožím a penězmi, generují neproduktivní výkony, zvyšují tím správní náklady a ty si pak nechává c4 hradit od konečného spotřebitele, jak ostatně činí i další zmrdisystémy.
Stejně tak se choval hloupě pracovník přepážky informací. Proč se do prdele nikdo nestaral o to, zda aleff ty kompoty skutečně fyzicky má nebo ne? Je zmrdisystém velkoprodejny už tak vzdálený své podstatě (výměna zboží za peníze), že ho nezajímá zboží a nezajímají peníze, ale jen pohyby na účtenkách a tok dat v nějakém všeobjímajícím programovém produktu ála SAP? Tohle nám asi chtěl aleff říct, ve stínu jeho domnělého drobného deliktu to poněkud zaniklo.
Výsledkem tedy bylo, že si Aleff vezl domů šestici kompotů exotického ovoce v imaginární hodnotě 714 Kč. Co mohl nyní aleff jako nezmd dále dělat? Po nalezení papáji se mohl vydat na své náklady zpět do c4 a vrátit jim papáju zpět, omlouvám se, já to přehlédl, nebo to prostě nechat být, jejich chyba, neměli se nechat vykolejit. Co byste udělali vy?
A teď drobnější postřehy z aleffova článku. Záhadné je, že skutečná cena kompotu (kterou aleff zjistil dodatečně) je 11,90 Kč, tedy desetkát (!) menší, než účtovaná. Myslel jsem doposud, že ten stejný software, který k čárovému kódu scanovanému čtečkou na pokladně vyhledává cenu, dovede i tisknout cenovky. Skoro všude to tak je, snad kromě koloniálu u Vovsů, kde stará Vovsová používá ještě etiketovací kleště. Při objemu prodeje v c4 je jediným řešením umístění cenovek na regál a ty tiskne nějaký strojek za použití téže databáze, jaká je používána na pokladně, a za použití téhož algoritmu, totiž „přečti kód EAN a najdi k němu cenu“. Chybu, kdy je na cenovce něco jiného než na pokladně, bych tedy považoval za vyloučenou, snad s jedním rozdílem. Totiž že výsledky jakési minulé inventury v c4 byly natolik diskrepantní, že se nějaký zmrd rozhodl kompenzovat manko umělým a zdánlivě náhodným zdražením položek, které se méně často prodávají. Papája je k tomuto kroku jako stvořená, na rozdíl od rohlíku třeba. Uvěřte nebo ne.
Za velmi zdařilý považuji postřeh kolem shnilého ovoce. Jedná se o hru podobnou hře ve skořápky, kterou praktikovali kdysi na veřejných místech balkánští zmrdi. Novější variantou je „najdi úplně shnilý pomeranč mezi nahnilými“ nebo „najdi deset rozdílů mezi shnilým a shnilým pomerančem“. Zmrdi v podstavení vedoucích úseků instruují personál, aby shnilé komodity přesto dále přinášeli ze skladu na prodejní plochy, protože „se to stejně prodá“. Zmrd je totiž zpravidla hodnocen podle dosaženého procenta ztrát, čím nižší, tím hlouběji může zasunout anální sondu. Samozřejmě na to někdo musí doplatit. Ne každý zákazník má zrak předurčující ho ke kariéře stíhacího letce, takže se stává, že porůznu handicapovaní nebo staří spoluobčané přinášejí domu tašky plné nahnilých (z)plodin a místo vitamínů ládují do sebe aflatoxiny a karcinogenní látky; reálný dopad na jejich zdraví je pak v rozporu s očekávaným. Nejhorší na tom všem je, že tyhle zmrdské obchodní praktiky jsou českou zákaznickou veřejností přijímány jako veskrze normální a nehodné odsouzení. Spotřebitelská veřejnost se domnívá, že „ovoce se musí umět kupovat“ a dokonce nachází v přehrabování se mezi páchnoucí biomasou připomínající žrádlo pro prasata perverzní zalíbení.
Někdy, když mívám své dny, jdu do velkoprodejny, vyberu několik shnilých kusů ovoce, nechám předvolat vedoucího úseku nebo prodejny a pokládám mu otázku, zda by dal tenhle hnus jíst svým dětem. Zpravidla blekotá cosi o tom, že se to muselo zkazit až na ploše, bla bla, protože brambory mají malý obrat. Jakákoli odpověď kromě ano a ne je špatná. Podle toho, jakou mám náladu a kolik mám času, sáhnu k další eskalaci, například přivolání nějakého nadzmrda nebo potupení zmrda před ostatními zaměstnanci a brigádníky, kteří se mezitím shromáždí se špatně skrývaným záměrem mimořádně úchylně zhanobit zmrdovu mrtvolu poté, co ho ten magor zabije shnilou okurkou. aleff je tudíž velmi decentním zákazníkem.
Jen tak dál na ně.
Prvek „dlouhý černý kabát“: Při čtení této věty jsem zažil déja-vu. Ve Zmrdech III jsme citovali z infiltrační příručky pro zmrdy, kterou vydala nejmenovaná automobilka z Mladé Boleslavi. Příručka výslovně zmiňuje dlouhý černý plášť jako zcela nepřijatelnou součást oděvu zmrda („Kabát působí příznivěji, je-li světlý, Může být béžový nebo khaki. Nikdy ne černý“) . Při klinických zkouškách kravata-testu jsem zjistil, že zmrdi reagují naprosto iracionálně na oděvní součásti černé barvy. Například už prosté použití černé košile způsobuje u hulibrků a drobných zmrdečků aberace takového rázu, že se vám začnou vyhýbat. Mám dojem, že tu aleff něco moc důležitého nakousnul.
Článek není napsaný prasáckou češtinou, jak jsem se v diskusi dočetl. Z pohledu ámosáka z dívčího lycea je čeština použitá ve většině (tedy aspoň mých) článků skutečně prasácká, ale jak jsem také již několikrát bezvýsledně zmínil, účelem tohoto webu není krasopisectví ani obohacení pokladnice českého jazyka o další skvosty. Malá písmena na začátku vět mě nijak neruší, dost často je píšu taky. Kladu si otázku, proč někoho vůbec hne rozebírat tohle téma ve fóru. Když cokoli pana Dotyčného tak hluboce irituje, ať to okamžitě přestane číst, shodí MSIE a vrátí se zpět ke své práci. Kdybych si namaloval na kapotu mého auta sprejem kosočtverec, také by pod něj nikdo nepřipisoval své názory. Tenhle weblog není ve společném socialistickém vlastnictví čtenářů, projekt patří D-F, k článku má copyright autor, feedback je vítán, ale rozhodně ne vyžadován.
Moje hodnocení aleffova článku je tudíž takové, že je to dobře napsaný článek na špatně zvolené téma. Pokud ho konzumuje někdo povrchně, dojde k názoru, že aleff je pěknej kus neřáda. Když jsem v duchu vynechal z článku centrální sekci, kde se aleff pokouší popsat nepopsatelné, zbývá mi výstižné, svěží a zábavné čtení. Nerad bych o autora s takovým potenciálem přišel, takže předkládám jeden návrh: Zveřejním aleffův další článek s obligátní anketou, jen kvórum nutné k jeho setrvání na blogu bude zvýšeno na 66% kladných odpovědí. Něco jako v senátu. Co vy na to?
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)