Iluze svobody, díl 3: Střet s realitou aneb Jak si s námi vytírají prdel

V minulém díle jsme si ukázali, jak státní školství precizně zformátuje dětský mozek a vygumuje z něj jakékoliv náznaky kritického myšlení. Takže tu máme dospělého ovčana. Opuští brány vzdělávacího ústavu, v kapse má maturitu nebo diplom, a má pocit, že sežral moudrost světa. Racionální, svobodný tvor. V praxi je to ale jen perfektně předprogramovaný biorobot, kterého zákulisní architekti z vysoké politiky sežerou i s navijákem.

Jakmile tento zformátovaný jedinec vstoupí do dospělého života a do politické arény, střetne se s naprosto neúprosnou mašinérií sociologického inženýrství. A vůbec netuší, která bije.

Marketingové produkty na klíč (Věnáčci s novou polevou)

Jak to popisoval Robin Čumpelík z přímé zkušenosti z Úřadu vlády – ti hoši nahoře neřeší politické ideje. Oni řeší „Big Data“. Mají k dispozici analytiku, ze které přesně vědí, co průměrného Frantu zrovna nejvíc sere. Franta je nasraný na zákaz spalováků, na grýndýl a na ty neomarxistické sračky valící se z Bruselu. Co s tím Frantou? Nechat ho volit nějakou skutečnou opozici? Hovno. Vyrobíme mu spasitele na míru.

Vezme se líbivý ksicht s ostrou hubou, posadí se do luxusního fára a začne solit jedno radikální heslo za druhým. Vznikne Filip Turek a Motoristé. Vznikne Trikolora. A náš zformátovaný ovčan? Ten jásá. Konečně mu někdo mluví z duše! Vůbec mu nedojde, že je to jen uměle vygenerovaný hromosvod. Návnada. Vědav, že nemá natrénováno čtení skrytých záměrů (ve škole ho přece učili, že co je napsáno v učebnici a na tabuli, to je svatá pravda), nevidí, že mu právě naservírovali dokonalou falešnou opozici.

Celá republika řeší, jestli nějaký panák hajloval v autě, a pozornost je dokonale odvedena. A zatímco se ovčané hádají na sociálních sítích, Babišovi, Fialovi a PPFákům v zákulisí v klidu prochází rozdělování miliardových koryt, třeba na ministerstvu zemědělství. Vlk se nažral, koza zůstala celá a Franta má pocit, že to establishmentu „natřel“.

Iluze volby jako dospělácký dudlík

Celý ten cirkus zvaný volby má ve skutečnosti jediný smysl: zafungovat jako ventil na papiňáku. Představte si, že by ovčané volit nemohli a museli by jen platit ty nehorázné daně. Dřív nebo později by popadli vidle a ty zmrdy z ministerstev by vyházeli z oken.

Systém to ale vymyslel geniálně. Předloží ovčanovi pečlivě nadesignovanou paletu možností, přesně jako v tom debilním školním testu (A, B, C, D). Ovčan přijde, nasraně zaškrtne svoje políčko a hodí ho do urny. V tu chvíli se jeho frustrace magicky vybije. Splnil si svou „posvátnou občanskou povinnost“. Projevil svůj názor! A pak jde poslušně zpátky do kolbenky.

A skutečný mocenský aparát? Ta úřednická hydra, lobbisté a státní tajemníci? Ti se jen ušklíbnou, dají si nohy na stůl a v klidu dál dojí státní rozpočet. Pro ně se nezměnilo vůbec nic. Vláda je jen flastr přes krvácející tepnu, ale nůž v té tepně drží pořád ti samí kluci v pozadí. Volby jsou dudlík, který systém nacpe uřvanému dospělákovi do huby, aby ho udržel v klidu.

Paradox slušného papaláše: Zeman vs. Pavel

Nikde se to školní formátování neukazuje tak brutálně jako na prezidentském úřadu. Škola do nás celou dobu cpala kult „slušného chování“. Forma je víc než obsah. Kdo hezky pozdraví, má čisté nehty a nepoužívá sprostá slova, ten má jedničku.

Miloš Zeman tenhle estetický kód porušoval. Chlastal, potácel se u klenotů, nadával do kund a choval se jako ožralý strejda. To přivádělo lepšolidi a městskou kavárnu k naprosté hysterii. Jak by je ale mohla ovládat stejná stínová mocenská struktura, jen v jiném kabátě?

Tak jim PR inženýři vyrobili Petra Pavla. Dokonalého, kultivovaného panáka s vizáží George Clooneyho. Mluví potichu, jezdí na motorce a protokolární pera vrací s grácií do krabičky. A ovčané, zejména ti svazáci z Milionu chvilek, teď hromadně ucvrkávají do gatí blahem. Mají konečně „důstojnou reprezentaci“!

Fakt, že se v pozadí dál odehrávají naprosto stejné oligarchické prasárny jako za Zemana, jim uniká. Důraz na školskou formu dokonale oslepil jejich úsudek. Tenhle systém je o to nebezpečnější, že když vám podepíše ožebračující zákon nebo vás pošle do masomlejnku ve válce fešák v dobře střiženém obleku, lepšolidi mu u toho ještě sborově zatleskají, protože to řekl „hrozně hezky a slušně“. Forma omluvila totalitu.

Jak tenhle syndrom „vzorného žáka“ vyprodukoval celou armádu užitečných idiotů, kteří systém neúnavně brání v domnění, že zachraňují demokracii, na to se podíváme ve čtvrtém díle.

09.06.2026 Honza53

Související články: