V tomto textu bych rád věnoval pozornost tématu, jímž se zabírám dlouhou řadu let. Mým cílem je primárně utřídit si vlastní myšlenky, ale věřím, že úvaha bude přínosná i pro její čtenáře, ať už zaujímají k vybranému tématu jakýkoliv postoj.
Předmětem úvahy bude, jak název napovídá, alkohol. Proč právě toto téma? Postupně rozeberu jednotlivé aspekty alkoholu, jeho negativa a pozici ve společnosti. V první řadě vás však bezprostředně seznámím s vlastními postoji vůči alkoholu, poněvadž budu čerpat přednostně z nabytých zkušeností a situací, jež jsem v minulosti zažil. Dále nechci, aby nastala chyba v interpretaci. Není v mém zájmu alkohol zakazovat. Osobně zastávám názor, že plošné zákazy jsou kontraproduktivní, a to i v případě jiných drog. Uživatele alkoholu toleruji a nemám s nimi problém, dokud mě lidé pod jeho vlivem neobtěžují.
Můj vztah k alkoholu
Můj vztah k alkoholu je takový, že se alkoholu pár let již úspěšně absolutně vyhýbám jeho konzumaci. To, bohužel, neznamená, že nemám s touto drogou zkušenosti. Pil jsem v raném věku mezi patnáctým a sedmnáctým rokem života, dokud se můj postoj vůči alkoholu nezačal radikálně měnit. Dost této adolescentní etapy lituji, neboť jsem si neuvědomoval jakou má nade mnou moc, když jsem byl pod jeho vlivem. Ukázkovým příkladem mohu jmenovat rapidní nárůst agresivity, již nešel nikterak ovládat. Zkrátka alkohol považuji za jednu z nejhorších drog, která se v naší společnosti vyskytuje. A to hned z vícero důvodů, které podrobně rozepíšu později. Za ten nejzásadnější považuji, že se alkoholismus vyskytuje i u mě v rodině. Díky tomu se mi naskytla příležitost pozorovat dopady jeho účinků na někom mě blízkém.
Alkohol a jak ho vnímá společnost
Rád bych upozornil, že společností myslím českou společnost. Nebudu hodnotit jiné země a oblasti jiných naboženství, jelikož v nich nežiji a nemám o nich dostatek informací a znalostí. V České republice není alkohol vnímán jako droga, ale jako samozřejmost každodenního života. Tvoří neodmyslitelnou čast zábavy drtivé většiny lidí v naší společnosti. Neobejde se bez něj jakákoliv společenská událost, počínaje zapitím narození dítěte a pohřbem konče. Spousta, převážně mladých, vnímá alkohol jako frajeřinu, bez níž by dnes jen stěží obhájila svůj společenský status. Díky tomu si takřka dokáží představit zábavu bez klíčové tekutiny. Často slýchávám argumenty ve stylu: „Alkohol Ti pomáhá se socializovat, alkohol odstraňuje zábrany.“ To je sice pravda, ale za jakou cenu. Značné dopady na zdraví, zvýšená agresivita a zbytečně promrhaný čas „zábavou“, jež nás nikam nepousouvá. Jak řekl jeden z mých známých: „Chlastat je prostě low level zábava.“ Pokud je naším smyslem života strávit další pátek v lihu, tak je dle mého názoru něco velmi špatně. Poprosím, čtenáře až příště půjdou na nějakou akci, ať nepijí a jen pozorují ostatní. Pro mě osobně je to jeden z nejsmutnějších a zároveň nejnechutnějších pohledů, který se nám může běžně naskytnout v náší společnosti. Lidé dobrovolně ze sebe dělajíc zvířata.
K tomuto stylu života jsme vedeni již od dětsví. Sice vám ve škole říkají, že alkohol představuje jistá rizika, ale oproti ostatním drogám je vlastně přijatelný. Ani se o něm jako o droze moc nemluví. Rodiče většinou přihmouří oko, když si dáte na oslavě jedno pivo nebo skleničku vína, i když jste nedosáhli plnoletosti. Představte si stejnou situaci například s jointem, že byste si dali pár potahů. Rozdíl oproti alkoholu je takřka žádný, ne-li ve finále lepší jak scénář s alkoholem. Ale přeci se jedná o zásadní rozdíl, protože vám všude říkají, že alkohol je v pořádku, ale cokoliv jiného je problém (marihuanu neužívám, nevyhovuje mi). Dokonce i náš skvělý stát nepovažuje alkohol za tak nebezpečný, aby se nesměl propagovat, na rozdíl od ostatních drog. Tím se dostáváme k další časti a to je využití alkoholu k ovládání lidí.
Alkohol a moc nad lidmi
Zde je úryvek z trestního zákona:
§ 287
(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
Jeden můj dobrý přítel říká: „Lidé, co pijí alkohol, se dobře ovládají.“ Já s tím, jak mi přibývají zkušenosti a znalosti, musím souhlasit. Alkohol je prostředek, který zbavuje danou část populace několika aspektů, bez nichž se stávají závislejšími na vyšší moci i na alkoholu samotném.
První z těchto aspektů jsou finance. Jedná se o stalý odliv peněz z rozpočtu jedince. Je to jednoduchá matematika. Pokud každý víkend nechá mladý člověk bez příjmu, nebo i občan s nižším platovým ohodnocením, 500 Kč v baru či hospodě, začne se útrata negativně odrážet do jeho finančního rozpočtu. Pět set korun týdně totiž činní v měsíční útratě zhruba dva a půl tisíce korun za alkohol. Nutno vytknout, že 500 Kč je v tomto ohledu dost střídmá částka. Co vím od známých, jakmile dojde k neřízenému pití, útraty se pohybují i v řádech tisíců. Jsou-li částky investované do alkoholu daleko vyšší, jedinec s nižším platem důsledně pocítí dopad na jeho finanční stav. V kombinaci s kouřením se může jednat doslova o devastující částky. Za tyto peníze by mohl jedinec spořit, či se naučit investovat.
Jako druhý, za mě velice tristní aspekt, považuji potřebu lidí zapomenout. Když jsem se ptal lidí, proč vlastně pijí alkohol, dost často jsem slýchal, že si potřebují vyčistit hlavu, tzv. zapomenout na problémy. To považuji za naprostý kámen úrazu. V případě že někdo pije, nebo užívá i jiné drogy jen proto, aby zapoměl na problémy, tak se řítí do záhuby. Alkohol maximálně problémy prohlubuje, nikoli je řeší. Rozumím potřebě lidí relaxovat, sám tuto potřebu mám. Na druhou stranu uchylovat se k látkám, které mi „pomohou zapomenout“, není řešení. Dávám přednost relaxaci způsobem, jež mě někam posune, nebo mi nechá klid na duši. To, že alkohol pusobí špatně na zdraví je všeobecně známo, ale on znemožňuje dlouhodobým uživatelům i čistě přemýšlet. Navíc pokud si dobrovolně huntujeme zdraví, stáváme se závislými na státním zdravotnictví, kde nikdo není trestán za svou životosprávu, tudíž jedinec nepociťuje potřebu setrvávající stav změnit. Zatímco zdravý člověk platí stejně peněz, ale čerpá méně.
Alkohol je nástroj na ovládání lidí. Toto téma je krásně vyobrazno v Orwellově 1984, kde hlavní hrdina zakupuje každý den Gin vítězství, aby zapomněl, v čem vlastně žije. Tím se však zbavuje i toho mála peněz, jež mu strana přidělí. Alkohol je jedno z mála běžně dostupného zboží kdekoliv v ANGSOCU. Dostupnost alkoholu je typickým rysem totalitních režimů, přestože v ostatních oblastech výroby viditelně zaostávají. Alkohol nepůsobí kladně na naši nezávislost, ale i na naše mezilidké vztahy.
Alkohol a mezilidské vztahy
Droga nemá na mezi lidské vztahy v konečném důsledku žádný pozitivní vliv. Někdo může namítnout, že díky ní získal skvělé přátele, se kterými pije. Nehledě na to, že lže sám sobě, protože přátele, i z mé osobní zkušenosti, které získáme kvůli alkoholu mají k dobrým přátelům opravdu daleko. Tak navíc táhnou člověka dál do jámy lvové, a to povzbuzováním k frekventovanější a intenzivnější konzumaci „tekutého štěstí“.
Následky častého pití alkoholu, a posléze alkoholismu, jsou nejvíce fatální v rodinách. Alkohol je pasivním viníkem bezpočtu rozpadlých rodin. Ať už se jedná o alkoholismus ze strany rodičů, anebo jejich dětí. Navíc si nemyslím, že děti by měly vídat svoje rodiče pod vlivem, ale to záleží čistě na uvážení rodičů. Také podstatná část domácího násilí vyplívá právě z konzumace této návykové látky. Dalším příkladem je nevěra ve vztahu, kde alkohol hraje klíčový prostředek, za pomocí kterého se jedinec odhodlá nevěru vykonat. Alkohol vskutku odstraňuje zábrany, ale ve výsledku zjistíme, že se jedná o dvojsečnou zbraň. Ve společnosti sice zvládneme působit uvolněně a dobře naladění, ale na druhou stranu odemyká dveře i našemu regresivnímu chování, kdy nejsme schopni uvažovat racionálně. Z toho důvodu se významná část násilných trestných činů děje právě pod vlivem alkoholu. Negativa alkoholu prokazatelně předčí jeho malá pozitiva na mezilidské vztahy.
Alkohol a snižení jeho dopadů na člověka
Nedělám si iluze, že by někdy alkohol ze společnosti vymizel, ale myslím si, že by mohlo dojít ke snížení jeho konzumace. Nikoliv za pomocí zákonů, ale za pomocí osvěty. Každý z nás si musí uvědomit, zda konzumace alkoholu nám za to stojí. Jak říká Jordan Peterson: „Alkohol je skvělý, ale pokud se chce člověk vyvarovat pití alkoholu, musí si najít něco lepšího“. V tom celém je zakopaný pes. Pokud člověk nemá nic lepšího na práci jak pít pivo nebo do sebe sázet panáky, tak nikdy pít nepřestane. Osobně jsem našel hlavní motivaci v pohybu. Dloudobě se věnuji adrenalinovému sportu a ten je s alkoholem nekompatibilní, poněvadž nejsem druhý den po tahu schopný normálně fungovat. Přicházel bych o jeden den víkendu, kdy se nemusím věnovat práci ani studiu, a to mi, zkrátka, za to nestojí. V první řadě samozřejmě nechci, už k povaze oboru ve kterém se angažuji, zhoršovat své mozkové funkce a obdobně pak ohrožovat úroveň sportovní výkonnosti a vlastní zdraví. Existují však alternativy, které se dají brát namísto alkoholu. Dokonce nedisponují ani takovým množstvím negativních účinků. Na druhou stranu nehodlám propagovat žádné drogy, pokud má někdo zájem, musí je vyhledat sám.
Závěr
Na závěr bych rád poděkoval těm, jež dočetli toto pojednání až do konce. Nevím kolik z vás aktivně pije alkohol, ale pro ty co tak činní, zeptejte se sami sebe, až budete příště pít: „Stojí mi to za to ? Nemohl bych přeci jen dělat něco lepšího, jak pro sebe, tak pro okolí ?“
24.04.2022 Anonymní autor
Související články:
(322x známkováno, průměr: 2,90 z 5)