Je toho už na nás dost. Dovolím si krapet rozvolnit historkou z vojny.
Byl jsem povolán v roce 01/1999 po úspěšném složení zkoušek u komise branné povinnosti. Co Vám budu, bylo to stylem: Tak co mladej je ti něco? / to bylo po tom co mě svlékly na pinďoura/ odpověděl jsem: Tak snad máte papíry od doktora, ne? Jistě že máme. Jen se ptáme, jestli se u tebe něco neprojevilo, před tím než si sem přišel. Jak jako projevilo? Zněla má naivní otázka v letechtelecích. Takže nic? Ne, nic. Odveden, ten zvuk razítka si pamatuju dodnes.
Jo ještě předešlu, že mě otěcko nabádal, abych si řekl, že chci k řidičům a to sem jim tam taky důrazně řekl. Tak co by ne? C zadara?, nabádal Otěcko. Přišel povolávák k 4. lednu do Strašic. TWL u Plzně se poseru. No nic silvestr proběhl na chatě, kalba jak na matfyzu v 94, takže každý s každým. Poté jen na skok domů říct rodičům, že nejsou zas tak špatní, pár rad od tatu, jak to na vojně chodí. A na vlak. Sic mě kámoši říkali, že na vojnu musíš jet na sračku, ale toto doporučení jsem nedodržel. Bylo dojemné, že všichni osadníci chaty mě šli vyprovodit na vlak, tak jasný u Žabáka proběhlo pivo a zelená, takže krapet bylo veselo. Byl jsem spíš vyplašenej jak křeček ve spárech orla, než kámoši co byli opět na prach. Dojemné mávání u vlaku bylo dechberoucí. Všichni tam měli maximálně 3 lidi co jim mávají, já tam měl plnej perón rádobymávajících ožralých kamarádů a kamarádek. A já střízliv. Super. Pivo v kupé jsem odmítl, těšil jsem se na ty ožralý až je budou nakládat. Dojeli jsme, ahoj babi. No nevěřil jsem, že naložíš do TATRY 815 s lavicema tolik vožralech a v takových polohách. Vystupujem v kasárna, no někdo padá, někdo vystupuje. Následuje na buzeráku prezenčka a pak lékařská prohlídka. Prohlídka super, svlíkni se naházej to do pytle to se odesílá domů.
A tady to začalo. Nějaký šmejd menší o půl metru co byl na vojně max půl roku na mě začal řvát. Cooo jeee, dělej tady seš na vojně! Na koho tady řveš, ti utekla Sněhurka? Eh to se moc s pozitivní reakcí nesetkalo. A začal se mi rejpat ve věcech. Co to je?! láskyplně se zasnil. Sakra, objevil jedlou sodu, kterou sem měl jako first aid při pálení žáhy. Ty vole to je perník!!! vytušil fet. Jeho zjištění mě vyděsilo, parč kdyby si to šlehnul a je jedno, jestli nosem bo buchnou riskuju vraždu,smrt, zabití s několika morálníma kreditama. Naštěstí přišel doktor a kultivovaně se zeptal na co to tedy mám. No dělat si z doktora prdel, že to mám do buchet, aby lépe nakynuly, to nebylo na místě tak sem přiznal barvu. No prostě mě občas pálí žáha. Aha,hmm divný, mladej kluk, půjdeš na přezkum. Nějak jsem tomu nerozuměl, ale budiž. No každopádně sněhurčin týpek si zjistil mé jméno a tu noc sem měl o zábavu postaráno. Kdo čistil trubky od pisoárů do čtyřech ráno zubním kartáčkem na násadě od koštěte, pochopí. Jo v šest byl budík. Moc milé přivítání, že? No nic, následoval přesun do Stříbra na kurz. Byl jsem zařazen jako řidič. Bohužel Céčko se rozplynulo. Řidič, ale BVP. Hm, to použiju maximálně v Rumunsku, ale což, hlavně tam budu sekat latinu, drzej sem byl už dost. Vedoucího družstva nám dělal týpek, který byl snad ještě větší hovado než mazlík od Sněhurky, takže zase problém.
K meritu věci. Slíbil jsem, že přijedu kamarádce z perónu na maturitní ples. Jenže! Jak to provést? Před přísahou se z kasárna nedostaneš! No šrotovalo mi to jak maďarovi co čumí na hydraulický lis, ale hle myšlenka byla! Takže, jako entomologa mě napadla geniální myšlenka. Měl jsem borca v Severočeském Muzeu, spřízněná duše. Napsal jsem mu dopis ať napíše k nám na útvar, že jsem našel nějakou potvůrku- rozuměj brouka- a že bude kvůli tomu bude mezinárodní sympozium. Spřízněná duše nelenila. Na hlavičkový papír Muzea se všemi náležitostmi, jen tedy ovšem s telefonní klapkou k sobě napsal zhruba toto: Pan / já/ našel v okolí Chrastavy druh brouka z čeledi Tenebrionidae, který měl před 10 lety jediný výskyt v okolí severního Pákistánu v nespecifikované oblasti. Vzhledem k tomu, že pan/ já/ má přesně zlokalizovaný a zdokumentovaný výskyt tohoto skvostu, jsem svolal mezinárodní sympozium odborníků na čeleď Tenebrionidae, kde vystoupí kapacita v oboru mr. Voracek ze Švédska a mimo jiné i Mr. Whitney z Velké Británie. Vím, že Vám tyto jména nic neříkají, ale věřte, že to jsou kapacity ve svém oboru. Je nanejvýš žádoucí, aby pan /já/ u toho byl a osvětlil místo, specifikaci sběru a jiné důležité věci. Bylo by nadmíru trapné a nežádoucí aby si česká entomologická společnost uřízla ostudu jen proto, že pan /já/ nebude přítomen. Pevně věřím, že mé žádosti vyhovíte. Bla,bla. Ještě asi jiné pindy o tom jak je to důležité. No co se dělo potom, tak to sem si málem urval hubu. Takže, přišel si pro mě major, respektive šéfik celýho baráku. Já na bidle, pohodička po obídku.
Vojín Novák, vstyk! Zasalutoval až po tom, co někdo zahlásil šajbu na pokoji. ZDE! Půjdete se mnou, chce vás velitel útvaru! OK, už sem věděl, která bije, patrně to vyjde. No cestou přes buzerák na mě vychrlil: Ty vole Novák cos to našel za filcku? Kvůli tobě přijedou nějaký pomatenci na nějaký to sumpozium (takhle to vážně řekl) a chtěj tě tam!! A včem je problém pane Majore? …Ty vole Novák, dyk máš před přísahou, nemůžeš z kasáren. To musí rozhodnout plukovník. Nevím jak už se jmenoval, ale přezdívku měl Kraken, přes 2 metry, fakt pořízek. Poprvé na štábu v budově, dlouhá chodba na konci krakenovi dveře. Hezkej kancl, obrovský stůl na délku a na konci v čele kraken. Hezká výzdoba, no hezká, kýčovitá vojenská sračka, ale ty modely tanků mě dojali. Má ten papír od kámoše z muzea a čte, mimochodem to ověřovali po telefonu, ale na telefonu byl kámoš z muzea, takže vše potvrdil.
Novák, jsem na vojně 20 let, ale takovou píčovinu jsem ještě nečetl. 3 dny opušťák!
Takže jako nevoják, resp. před přísahou jsem byl jeden z mála, kdo mohl opustit kasárna. Maturiťák se vydařil a na revanš jsem to samé opakoval u kamaráda/ taky jsem byl na perónu a mával mu/, který sloužil v Opavě, ovšem o rok později.
07.03.2021 Jizik
* mé příjmení změněno na Novák, ovšem s mým příjmením to mělo větší grády
(141x známkováno, průměr: 1,85 z 5)