Abych uvedl čtenáře do obrazu. Žiju už 13 let se svojí invalidní babičkou. Díky jejímu postižení máme u domu vyhrazené parkoviště. Je označené poznávací značkou mého vozu a také znakem pro invalidy. Za tři roky, kdy tohle stání máme se tam jednou jedinkrát postavil nějaký jiný člověk, ale hned když jsem zatroubil tak přiběhl a místo uvolnil.
Minulý týden se mi ovšem poprvé stala nemilá věc, že když jsem přijel z práce domů, místo obsadil nějaký vohnout s passatem a na troubení nikdo nereagoval. Nelenil jsem a volal 158 (někde jsem četl, že městská policie už boty neřeší, tak jsem volal rovnou státní). Na dispečinku ochotný člověk, hned chtěl vědět poznávací značku auta, že hned prověří jestli není kradené a posílá dopraváky. Ti dojeli po nějakých deseti minutách. Až sem jsem byl víc než příjemně překvapen.
Nicméně studená sprcha teprve čekala. Z auta vylezl jeden z nich a už od pohledu bylo vidět, že ho prostě otravuju. Zeptal se o co jako jde a když jsem mu vysvětlil, že nějaký hulibrk parkuje na místě pro invalidy, tak se mě zeptal „A co chcete ode mě?“. To mi málem spadla čelist. Tak jsem mu slušně vysvětlil, že mi nepřipadá moc v pořádku, když někdo zabírá místo pro invalidy, navíc místo, které je rezervováno ještě i na poznávací značku a že bych rád, kdyby to auto dali pryč a nebo nějak potrestali řidiče. Na to mi řekl, že to parkoviště není veřejná komunikace, ale je to majetek města a že to řeší městská policie. Že on to auto sice může dát odtáhnout, ale na moje náklady. Tyto pak můžu soudně vymáhat po majiteli auta (všichni víme, že bych ty peníze nikdy neviděl a ještě bych zaplatil soudní výlohy).
Další možné řešení, které mi pan „Pomáhat a chránit“ navrhl bylo, že může dotyčného předvolat do správního řízení, kde dostane pokutu 5000 a více. Tak říkám jen do toho. Na to zalezl do auta a něco řešil vysílačkou. Chvíli na to přijela městská policie a státní jela pryč. Mě řekli, že to není jejich věc. Tak jsem to začal řešit s městskou. Ti mi řekli, že jediné co můžou je nasadit botu, ale že ji nemají s sebou a musí pro ni dojet. Slíbili návrat za 5-10 minut. Po 45 minutách čekání jsem volal 156. Paní na dispečinku slíbila, že vše prověří a zavolá mi zpátky. Volala po zhruba 10 minutách a sdělila mi, že botu dát nemohou, protože boty se na místa pro invalidy dávat nesmí! Na to jsem jí říkal, že je to moje místo a já chci, aby tam ta bota byla. Bohužel. Slíbila, že to předají zpátky státní policii, která jim to hodila na krk. Po deseti minutách dojela zpět státní policie, dotyčnému dali lístek za stěrač a odjeli. Pro ně to bylo vyřízeno. Neměl jsem už sílu to nějak řešit a hádat se s nimi, tak jsem zaparkoval svoje auto jinde a nechal jsem to plavat. Druhý den kolem čtyř odpoledne mi volá babička, že to auto tam pořád ještě stojí a že není nikde jinde jediné místo, kam bych dal svoje. A že bude volat státní policii znovu. Státní přijela, opsala si značku, zjistila majitele a zajela pro něj domů, aby si auto odvezl! No comment. Takhle vypadá řešení ze strany policie.
Co z toho bude dál? Nejspíš nic. Takže k tomu platíme daně, k tomu máme vyhrazená místa pro invalidy. Vohnout si tam beztrestně zaparkuje a slušný člověk může akorát skřípat zuby. Nechápu mentalitu lidí, kteří se postaví na místo pro invalidy (ještě by se to možná dalo pochopit u supermarketu, kde je těch míst 20, ale u domu?). To místo má svůj účel. Není tam pro legraci. Kdyby se babičce něco stalo a musel bych ji rychle odvézt, jak to mám udělat, když budu mít auto bůhvíkde? Ale možná jsem naivní a v dnešní době už je tohle normální a slušnost neexistuje.
(Zatím nikdo nehlasoval)