V rámci svých volnočasových aktivit semtam podniknu něco s lidmi, kteří se sdružují pod hlavičkou OSBID. Tentokrát jsme přijali pozvání a šli se zúčastnit debaty s cykloaktivistou jak ještě vylepšit město pro život.
Článek nebude o tom, co tam kdo povídal, to si můžete přečíst tady a tady, ale o tom, co předcházelo. Tedy moje cesta do JAMCafe.
Párkrát do roka si to dopřeji. Odhodím pracovní nával, seberu se a zmiznu – mimo společenský okruh, mimo prostor, kde se běžně vyskytuji. Na hodinu, den, týden a do různých míst. Jak kdy. Tentokrát jsem spojil příjemné s užitečným a vyrazil ku Praze. Jako správný a uvědomělý přespolňák jsem auto zahodil na P+R Opatov a do výchozího bodu dojel metrem.
START: stanice metra Muzeum, 16.5.2013 cca 17:00.
Projít Václavské náměstí byl první záměr. Zajímal mne stav v jeho spodní části. Na Facebooku sleduji stav po „dopravním zklidnění“ a je to jedno z témat večerní debaty. Rychlé zjištění, fotky na FB ukazují realitu – policisty obklíčená uzavřená ulice – prázdná, lidi převážně na chodnících. Je pěkný jarní podvečer, všude rušno.
Podle města se akce daří, a jednou bude líp – koupili nové odpadkové koše, vymění stánky a s tím zbytkem (práznou plochou zbavenou aut) se taky časem něco stane. Podle vyjádření paní z radnice P2 na tom usilovně maká hodně lidí.
Koupil jsem si v McD zmrzku a šel dál.
PRVNÍ HODINA: bezcílná toulka Starým městem. Plno lidí i prázdné chodníky, plno aut i prostory bez aut, plné a živé předzahrádky i prázdné provozovny, některé uzavřené. Čisto i špína. Domy -něco opravené, nové a udržované, něco před spadnutím. Někudy jdu po několikáté, dvakrát se mi stane že zahnu do uličky kterou jsem ještě nešel. Hodina pomalé chůze bez cíle. Staré město mě „vyplivlo“ k vodě Pařížskou.
DRUHÁ HODINA: zevlování na Smetanově nábřeží
Hlavním tématem nadcházejícího večera bylo Smetanovo nábřeží, takže jsem procházku zakončil tam. Od Čechova mostu proti vodě, Křížovnickou ulicí, davem turistů u Karlova mostu až na široký chodník nad Vltavou. Postavil jsem se proti svému jmenovci na koni a sledoval „cvrkot“. Čas 18-19hod. K vidění bylo hodně, je to rušná ulice.
Relativně plynule projíždějící šňůra aut v obou směrech, jen občas zhuštěná do dvou pruhů v jednom směru. Sem tam tramvaj, včetně historické s turisty. Lidi na různých motorkách, skútrech, kolech, koloběžkách. Všichni měli jedno společné – spořádaně se sunuli za svým cílem.
Lidé v autech seděli a povídali si, děti upnuté v sedačkách vykukovaly z okýnek, nebo se urputně zabývaly něčím uvnitř. Za tu hodinu projela kolem celkem tři auta, za kterými „mi to otočilo hlavu“ a která mi vyloudila na tváři úsměv. Taky projížděl shluk motorek – francouzské SPZ, spacáky a batohy na nosičích a dva připojené vozíky, evidentně dlouhý výlet. Motorky (… to není motorka, to je chopper, zlato…) byly hlučné a smrděl kolem nich benzín. Líbilo se mi to. A nejen mě, otáčelo se za nimi více hlav a zaznamenal jsem nejeden foťák.
Lidé na jednostopých motorových vozidlech využívali rychlost a mrštnost a míjeli kolonu aut. Cyklisti také, někteří navíc použili k objetí či předjetí chodník – s rozumem, pomalu mezi chodci.
Chodník. Ten nad Vltavou je vylepšený o betonové zídky s lavičkami. Po obou stranách ulice šli lidé v obou směrech. Až na vyjímky nikdo „nekorzoval“, šli odněkud někam. Pomalu, rychle, s taškou, batohem, s kolem nebo cigaretou v ruce, se sluchátky v uších, dva udýchaní běžci, stará paní o holi…….. Na lavičkách posedávalo pár lidí, u zábradlí postávali a fotili turisté.
Marně jsem pátral po nějakém shonu, stresu či jiných negativních jevech. Situace, kdy jeden musí počkat, aby druhý projel či prošel nastala za tu dobu několikrát – nezaznamenal jsem žádnou agresi či ťukanec, troubení, nadávání…. Ani žádné nože a ukopnutá zrcátka. Ti frustrovaní byli asi na jiné cestě, v jiných ulicích.
Cestou kolem kavárny Slavie a po Národní mě napadaly různé věci. Například, pokud je po prostoru k odpočinku, procházce či posezení taková poptávka – proč nevznikají samovolně v prázdných prostorech na Starém městě. Část ulic a uliček tam je rušná, část prázdná.
Taky jsem hodně dumal nad tím, jak bude vypadat pěší zóna na Smetanově nábřeží – zůstane zachován provoz tramvají, bude umožněn provoz taxi, zůstanou cyklisti. Dopravní obsluha nelze vymezit jen v nočních a raních hodinách, část musí fungovat přes den. Rezidenti a firmy tam sídlící budou mít vjezd. Auta magistrátu nejspíš taky. Nemalá část řidičů si vjezd prostě „koupí“. Pěší zóna s režimem který se blíží současnému běžnému provozu o víkendu?
Čekal jsem, že vysvětlení a argumenty zazní v debatě, na kteru jsem směřoval od zastánců a strůjců. Ne. Zněla jen stále stejná slova – auta jsou špatně, pěší zóna, zklidnění, korzo, zahrádky, místná nás podporují, cenný prostor, výhled na Hrad ……
Jde jim jen o omezení. Tentokrát aut. Jiné vysvětlení pro to nemám.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)