Nekupujte ty krámy. Čím víc do aut vidím a servisuju kamarádům jejich auta, tím víc tohle taky pozoruju. Vždycky dotyčné upozorním, jaké ten výrobce dělá schválnosti, a oni postupně od těch všech evropských krámů odchází. Hlavně od BMW, což je smutný, ale za ty jejich prasečiny si to zaslouží.
Integrale
Jenže pokud chcete nějaký normální auto se kterým se dá normálně jezdit, tak se obávám, že moc možností k nákupu už dneska nemáte. A BMW poslední dobou mnohdy zbývaly jako poslední Mohykán…
Aris
Ahoj umouněnče od ponku. Děkuji za pěkný a po dlouhé době technický článek. No při čtení mi vytanuly dvě otázky.
První. Co je špatného na digitálním mikrometru? Chápu nelibost k digitální šupléře, tam je čtení na setiny zbytečné a matoucí. Také ji nemám rád. Ale proč mikrometr? Za mě je to lepší řešení minimalizující možné chyby při měření. Komu se nikdy nestalo, že se běžným mikrometrem sekl o půl milimetru, ať hodí šuplerou.
Druhá otázka jsou samotné rozměry hřídelů, které zmiňuješ. Při letném pohledu mě napadlo, že to vypadá něco jako f7 nebo h7, tedy běžné tolerance uložení. Nebo je to v daném případě jinak a ty hodnoty mají být absolutní? A opravdu vadí, když rozměr není celé číslo? Stejně tu hřídel opravuješ jako kusovku a bruska může ubírat po tisícině. Proč jet hned po 1/4 milimetru, přidává ti to nějaký automat?
Nerýpu. Zajímá mne to, protože se nepohybuji v automotive. Ale když v běžném strojírenství narazím na podobný chlupatý rozměr, je to právě tolerance pro uložení.
Hupert
Digitální měřidlo přečtu i bez brejlí. Uvádět místo jmenovitého jeden z mezních rozměrů by byl pěkný úlet. Mohl bys ale hádat, který z nich to je.
Aris
To mi říkat nemusíš. Z textu vyplynulo, že je to naměřený rozměr. Ostatně, nikdy jsem neviděl výkres (metrický) s takhle chlupatýma mírama.
Hupert
Stačí aby to někdo nakreslil chlupatým palcem a někdo v EU to po něm přepočítal.
Na toto muzu jako ajtak a vesnicka luza odpovedet, protoze tento trend je ve spotrebni elektronice ale treba i jistych traktoru zacinajicich na john a koncicich na deere patrny jiz nejakou dobu. Proslavili se tim firmy jako siemens a apple
Market oprav spotrebniho zbozi je nechteny, pro firmu je jednodussi, a vynosnejsi donutit zakaznika dany předmet vyhodit a koupit novy.
zneprijemnit ci znemoznit opravy se nejjednoduseji udela tak ze se zacnou pouzivat nestandartni soucastky, nejlepe patentovane tou jednou firmou co uvedla na trh puvodni vyrobek
pokud uz se nejaky chuda luza rozhodne dany produkt opravovat tak si alespon bude muset koupit nahradni soucastky – patentovane – jen a pouze od nas, se solidni prirazkou
Pohodar
není tajemství, že hodně firem dneska ždíme hlavně ty díly, protože na normálním výrobku jim trh moc marže nenechá. jiná věc je, že ani tyhle mega firmy moc toho nedělají, díly outsourcují a pak všelijak brání prodej dílů skutečným výrobcem. nebo koupí hardware (nějakou jednotku) a nacpou do toho vlastní sw. tedy tím se odřízne servis výrobce hw…
Integrale
Někdy výrobce dělá souběžně nebo těsně po sobě třeba 2–3 motory, které jsou si velmi podobné. Ale jsou v nich vývojové rozdíly, které se na první pohled třeba neprojeví. Někdy tedy udělají třeba nějakou drážku, výstupek apod jinak, aby to nepasovalo do toho předchozího motoru, protože tam to bylo vyrobený nějak a teď je to z jinýho matroše s jinýma vůlema atd. To se ale dělá odjakživa.
To Vás nenapadlo?
Kravina. proc jd nevydaval do nedavna sw na diagnostiky, a musel k tomu byt donucen az pres soudy? Proc apple nevydava blueprints ke svymu hardware? Je to jen dalsi soucast jejich business jakkoliv stizit opravu. To Vas nenapadlo?
Sysop
No on do tohohle businessu hodil Cinan vidle hned 2x: nabizi nestandardni aftermarket dily a nabizi hotove vyrobky, ktere takto zkurvene delane nejsou.
Na to uz prisli i Nemci a dnes v Nemecku neni ostuda rict, ze to, ci ono je koupeno v Cine. Jeste pred deseti lety nepredstavitelne.
LD
Místo Liebherru pořídit např. Zoomlion asi jde, ale co s tou verbeží co měla původně efektivně spravovat věci veřejné a evolucí došla k byrokraticko-dotačnímu/korupčnímu monstru, které je přesvědčené, že ostatní tu jsou k tomu, aby je živili a poslouchali?
Bystro
Za mne.Uz jako kluk v 80 jsem se obcas rejpal ve vecech,co se pokazily,a snazil se s tim neco udelat.Zadnej velkej opravar nejsem,ale urcitou kreativitu,jak veci znovu zprovoznit,jsem ziskal,a snad i udrzel – ty resene problemy byly mechanicke,materialove,a nezridka pouze docasne.Nedavno sem sokoval vnuka,babi mu sestrihavala pacesy strojkem,kerym si krotim fousiska,a masinka se pokazila.No hruza,del,ted nemohu mezi lidi.Cast problemu,dle sklonu nastavce brala hodne chlupu opakovane,druha,vlasy mel umyty,treti,ty drobne odstrizky se dostaly do trecich ploch strojku,a kluznej efekt uvadl. Budiz,rozebrat,vycistit,namazat,jedeme dal.
Po chvili…uz se to zase podelalo! Nova rozborka ukazala,ze se uvolnil excentr na hridelce,zajistujici kmitani mechanismu. Komentar…tak ted sme uz fakt v pr…. Excentr byl evidentne nalisovan,nedalo se rict,zda tam bylo nejake zdrsneni.Asi podlehl pri prvni kluznost ovlivnujici udalosti.Hm.z ceho,co mam doma po ruce(ne,vterinak jsem fakt nemel,na lepox cas nebyl),udelat fixaci? Koukali na mne jak pri nejake sou. Na kulate paratko na spici jsem namotal trosku alobalu,tak kornoutek vsunul do dirky v excentru,a vmackl na hridel. Byl dostriham,a jeste stale to funguje.Uzil jsem si tu chvilku obdivu pubertaka,ty fakt nejsou caste.
No jo.ale v mych mladych casech jsem mel na cem cvicit,a trenovat. On tuhle moznost jaksi nema,skoro nic nejde rozdelat bez destrukce,vse lepene,nacvakavaci,nerozebiratelne…Kurvitka…potreboval jsem vlizt do Karcher vysavace,a furt ne a ne najit posledni sroub. Ti pitomci vychytraly ho umistili do sachticky,do ktere nacvakli prichytku kabelaze.Stalo mne to asi pulhodinu,protoze reseni to mit proste muselo.Melo,jen sikovne skovany.Nejak si neumim predstavit,ze dnes,kdyz ti mladi jsou zvykli mit vysledky obratem,by to tu polhodinu hledali.Ale kdo vi,treba by jim to nasla AI,pokud by dokazali konkretizovat dotaz.
moravan
AI je dosud na slabé úrovni, občas mlží a zejména v otázkách historie nebo i současnosti je dost zpolitizovaná. Už jsem zažil, že neodpověděla vůbec, jakoby to měla zakázáno…
Sysop
A nebo mele hovna. Ale nastesti zdrojuje, takze pak vidis, odkud ty sracky prisly a nechas ji hledat jinde. Pokud to nevzda.
Alan.Cox
To dělá často Google Gemini.
Google je totálně progresivní aktivistická firma, která svoje vnitřní idiocie promítá i ven. A v jejím Gemini se to promítá často. Ta AI spíše ideologicky vychovává než aby fungovala jako pomocník. Dělá to poměrně záludně, neustále vlezdoprdelisticky vykládá jak jsi geniální, jak jsi dobrý, a do toho ti vysvětluje co je fuj a odpovědi podle toho ohýbá.
Jestli se chcete pobavit, zkuste s Gemini řešit, že chcete napsat detektivku. Když chcete oběť románu otrávit, Gemini se ošívá, že toto není humánní, apod.
Gemini také slušně halucinuje, víc než jsem viděl jinde. Předpokládám že se jí bije progresivní aktivismus versus vstupní data.
ModrýKlokan
@ Alan Cox
Mlho, vždyť o tom samém jsme se již bavili skoro před rokem, když jsem tady vystavil článek Tvá Kapesní inteligence Míša9000Deep s láskou! Ty magore to nebyl návod na použití ale výstraha!
Evidentně jsi nedbal mého varování a odstrašujícího příkladu a celou dobu do teď jsi se ukájel a onanoval s Gemini.
Jebat už ti viditelně začalo. Do kdy asi tak myslíš, že ti v kebule jebne definitivně? Ty Gemini Trubko.
ModrýKlokan
@ Gemini Osel Cox
A jestli opravdu chceš něco funkčního vědět o principech a praxi v ovládání UI, tak si laskavě přečti alespoň články od analytika a autora jménem Antivirus na webu antivirus. Nebo na to klidně ser, ale pak hlavně drž hubu a nic o tom nepiš, ty vylízaný pako.
Hroch
Zrovna včera jsem rozdělával plotostřih od Parkside, akumulátorový.
Dvě poloviny z plastu, poslední šroub ukrytý pod samolepkou, jak jsem to pořád bral do ruky a hledal skrytou západku, pod samolepkou se obtiskla šachtička kruhového průřezu ve které byl ukryt poslední šroub, co držel půlky u sebe.
Ta ztráta času nasere.
Plotostřih byl zaseknutý o silnější větev, stačilo pootočit přímo motorkem, vačky nožů se dostaly z (asi) mrtvé polohy a stroj už zase maká.
Stačil by otvor v plášti, kam by se nasadil třeba šestihran, aby šlo pootočit přímo motorem..
Co ale chtít za sedm stovek, aku+nabíječku jsem už měl.
Jinak stroj dobře (s akumulátorem 20V 2 Ah) vyvážený, oba nože pohyblivé, žádné vibrace, dělá se s ním dobře.
Parkside ma jednu dobrou vlastnost – sbiraji nadavky a podnety uzivatelu a delaji u stejnych vyrobku novejsi verze. Uz se mi stalo, ze treba A2 mela vychytany chyby A1 apod.
fatdwi
Hroch: na to je AI. Nemá smysl se v dnešní době s čímkoliv drbat, napíšete typ nebo vyfotíte, zeptáte se, děláte. Jedno, jestli potřebujete seřídit přehazku na kole, vyměnit brzdovku na Porsche nebo rozmontovat plotostřih. Jen jsem to zkusil – „kde je poslední šroub u plotostřihu Parkside, nevím jakého?“ – odpověď (kráceno):
Nejčastější schované šrouby bývají:
– pod gumovým gripem rukojeti
– pod nálepkou se sériovým číslem
– hluboko v prostoru baterie
– pod ochranným krytem ruky
– pod otočnou zadní rukojetí
– pod plastovou záslepkou, která vypadá jako designový detail
– zespodu madla v úzkém tunelu pro dlouhý torx
Když pošleš fotku konkrétního plotostřihu nebo místa, kde to ještě drží, dá se to většinou poznat skoro okamžitě.
Hroch
Já jsem ale jako strýc František ze Saturnina, na všechno musím přijít sám… :-)
fatdwi
Hroch: pak nedává smysl toto, protože by to měla být součást zábavy: „Ta ztráta času nasere.“
Ty kokso. Ty seš už progresivně vlastně stejnej UÍ dement jako Cox nebo František a jejich Míša9000Deep. Do LDN budeš chtít posílat pomeranče nebo pampersky. Debile.
Alan.Cox
Některé státy, jako např. USA se vývoji spíše vyhli. Například nebyli schopni dosud přejít na metrický systém.
V USA se spíše zesložiťuje, a každá oblast, každá podoblast si vytváří svůj vlastní speciální chaotický výmysl.
Například kdo vymýšlel AWG systém drátů by měl být pověšen za koule do průvanu. A celá jeho rodina pak vyhoštěna do Antarktidy.
semancko
To ze na SI nepresli je ich vychcanost podla mna, na druhej strane maju svoj system na SI naviazany a podla neho aj definovany. Aspon v dlzkovych mierach.
Sysop
Americkej konstrukcni system two-by-four je uzasnej v tom, ze mas minimalni prorez a odpad matrijalu. Postavis barak temer bezodpadove. To v Evrope nehrozi, vsude neco projebes, obvykle 10-15 % jak ceho. Jiny modul maji cihly, jin ma sadros, jiny OSB a uz to frci.
Alan.Cox
Já tedy nevím, ale viděl jsem na USA stavbách mnohem více odpadu než kdekoli jinde.
Běžný pologramotný dělník mající pracovat se zlomky v palcových mírách a hbitě je přepočítávat x versus evropský pologramotný dělník pracující pouze s celými čísly v milimetrech a centimetrech —- to je mnohem více určující.
Sysop
Prave, ze nic prepocitavat nemusis. Vsechno dva na ctyri. Pro blby. Nejmensi mira palec. Bavime se o hrubce. A ne, ze jedna cihla ma 50 cm, druha 60 a treti 38.
Nevim, jakou stavbu jsi videl, ale kdyz jsme staveli radovky v USA, tak naklapala parta mistnich cernochu a to byl koncert, panecku. Stafle, do huby vruty, do jedne akusroubovak, na hlavu sadros, druhou pridrzovat a hura na stafle. Bzim bzim bzim bzim a deska na miste. Cesi, co tam byli s nama, aby se to naucili, delali totez ve trech. Jeden drzel stafle, druhej na nich balancoval, treti podaval vruty a akucku a vsichni tri dohromdz mudrovali, jakej bz to chtelo Vorrichtung, aby se to zjednodusilo. Nez oni pridelali jednu desku, ten cernej uz montoval ctvrtou.
Jak rikam, tenhel modularni system ma smysl, pokud se ho drzis. Postavis jednoduchej barak, ale za par supek. Obestavenej objem vychazel v prepoctu na tretinu, co v Cesku. Jo, pokud si zacnes vymejslet speky a specialitky, tak pak prorez roste, logicky.
semancko
Akurat ze dva na styri uz davno nie je dva na styri palce, aj u nich uz optimalizovali a tie rozmery sa zmensili.
Sysop
Doufam, ze aspon pomer zustal.
No ja jsem naposled bral nejakej stavebni matrijal z JuEs v pulce devadesatek, tehda to tak jeste bylo. OSBcka, sadros, hranoly,… koneckoncu i modulovej nabytek a nebo koupelnovy jadra.
Alan.Cox
No jo, ale to nesouvisí s rozměry.
Pravdou je, že v USA jsem se často chodil dívat na fachmany, kteří po tisícté dělají tu samou práci a nechtějí se s tím crcat. Pak už to byla spíše jako repríza divadelní hry, kdy to jelo jako raketa. Bylo to pro mě fascinující. Dokonalý koncert.
Ale ty imperiální jednotky jsou na hovno, a vrací to do středověku. Dokonce jsem viděl i strojaře a truhláře, kteří měli nazpaměť naučené tabulky převodů mezi asi pěti různými systémy jednotek, včetně stop, palců, metrů, a další. Teprve pak mohli reálně něco dělat, když to nebyl sterotyp. Někteří měli nabiflované celé strojnické tabulky i s tímto.
Lukas B.
tady byl samozřejmě tradiční dvanáctipalcový modul, který (mírným zaokrouhlením) přešel na modul třiceticentimetrový (rozdíl se hravě vyrovná tloušťkou spár a omítky). ne snad, že bych se k němu chtěl vracet…
Lukas B.
ostatně neříká se tříčtvrťová cihla, ale „devítka“
Arnold J Rimmer
… dále pak „půlka“ a „kvantlík“
Lukas B.
to ovšem neodkazuje na palcový rozměr.
jeden vyženěnej příbuznej furt chce sypat maltu do peřin, a nechce si nechat vysvětlit, že na to máme kalfas a nikoli kanafas.
Arnold J Rimmer
Nojo, člověk holt musí vzít zavděk materiálem jakej je k dizpozici.
Házeli jsme kdysi strop. „Sakra já nemam žadnou čepici!“ „To nevadí, v peřinách se to vodrolí!“
h72
Házet stropy bylo peklo, protože když se dělaj interiery, finálovky, po vyzdění, sou to strašný metry, na kerý eště nejseš zvyklej. A stropama se zákonitě začíná. To hodně bolí, ten nezvyk. Jinak, proč by mělo něco padat …. když je dobře nahašený čerstvý vápno (vod večera) a dobrej hlinitej písek, lepí to jak sviňa, jen to mlaská a šplouchá a dělá se dobře. Základem je ale taky dobrej špryc, žejo.
Vápno? Dneska ti mamlasi neví, co to je. Všecko sou míchaný směsi typu přidej vodu a zamíchej.
Na druhé straně nezapomeň na cement. Tydle starý písčito-vápnitý hrůzy bez cementu pak padají samy. To je dycky radost do těch předválečnejch (a komoušovo jakbysmet) sraček, jak vojebávali cement, šáhnout, pže se ti to sype všecko. Zrovna teď dělám příležitostně na partaji v bytofce, hrubka nekdy snad z konce 30. let, a je to bomba, celý decimetry 2+cm vomítky se loupou v kuse.
Lukas B.
moje veškerá zkušenost je, že současné (slušné*) pytlované omítkové směsi jsou optimalizované na cenu a výkon a tedy minimalizaci pojiva a optimální křivku zrnitosti tak, že to 1. krásně drží, 2. smršťuje se s rozumem a netvrdne překotně a tedy nepraská a neodstřeluje a práce jde od ruky úplně jinak, než když mícháme ze „základních surovin. napočítáme-li si cenu materiálu a cenu práce, tak míchání „z vápna**), cimentu a hromady malťáku“ má smysl snad jen když vyrovnáváme zeď každá cihla jiná a celé to zděno vožralým mamlasem, takže je na to nutno naházet průměrně dvoupalcovou vrstvu.
*) nebudu tady nikomu dělat zadarmo reklamu, ostatně, výrobce si ji může, bude-li chtít, na internetech obecně a klidně třeba tady zaplatit. soukromé značky hobbymarketů na mysli nemám, ale kupodivu kromě jednoznačných technologických leaderů docela fungují „regionální“ maltovny zásobující perimetr třiceti kilometrů.
**) ostatně vápenný hydrát na ručně míchané omítky moc nefunguje, a kdo by se dneska, snad kromě památkářů, sral s hašením, notabenes kusového vápna…
princdrson
nebuď labuť … poděl se
h72
Jde o památkové budovy. Tam nesmíš ani pužít jakýkoliv písek. Písek se třeba i veze stovky kilometrů, abych to bylo echt. Pitomý ale je, že máš ty budovy často z hybridního materiálu. Dílem šutr, dílem ostře pálené cihly, dílem vepřovice, slepené někdy hlínou, někdy hooodně vápennou maltou (dnes již mrtvou), jindy jakýmsi slepencem, z kdovíčeho, ony sopečné vyvřeliny mají leckdy vlastnost prtlandských cementů snad ještě spojivem. teď si na to házej souvislou homogenní vrtvu něčeho, co drží jen na něčem.
Lukas B.
na „památkařinu“ je docela fajn nápad míchat z pomalého hydraulického vápna, kameníci si to docela pochvalujou (skuteční kameníci, ne čuňata zdící dlažební kostky na ostrou cementovou maltu). a docela fajn taky funguje ta hydraulická malta s odprašky z čedičových lomů (ty jsou velmi pěkně pomalu latentně hydraulické)
Sysop
@h72
Pradeda si nechal pred sto lety postavit domek na klic a kazdej treti sar palenych cihel byl lepenej na hlinu. Cucel jsem na to jako puk, kdyz jsem opravoval omitky. Jakej rozdil v cene domu mohlo delat par kyblu vapna, to fakt netusim.
Lukas B.
mohlo to být lemplovství, ale taky to mohlo být zkušené tradiční řemeslo místních zedníků – jestli to bylo na nějakém problematickém podloží, lacino mizerně založené a tedy s rizikem nerovnoměrného sedání, tak to řemeslně dává docela smysl – fakticky se to pak chová jako mnoho vzájemně rozdilatovaných cihelných věnců nad sebou, a při nerovnoměrném sedání se věnce „ohnou“ a barák nepopraská (vlastně skoro jako dřevěná roubenka). upřímně by mě zajímala lokalita, juknul bych se na geologii a potvrdil bych si, jestli teorie dává smysl.
Sysop
@Behemot
Pockej, taxnad stary stropy meli pribouchanej rakos s dratovou vystuzi. To se delalo jeste nekdy v sedesatkach. Na tom vapenna drzi dodnes. Teda pokud jsou nad tim aspon hurdisky a ne prkna, zejo.
ModrýKlokan
@ Sysop
Drží to i když jsou nad tím prkna :-D))))
Sysop
Ale jo, jen ty prkna maji tendenci diky vlhku v mistnosti fachcit a pak to v rozich obcas praska. Ale dobrovolne to neopada, o tom zadna.
ModrýKlokan
@ Sysop
Ty nevíš s tou opravou omítky jak jsem psal před chvílí?
Lukas B.
pardon, proč by proboha někdo potloukal rákosem hurdisky? a do čeho by zatloukal ty hřebiky? rákos (nebo později rabicka) je totiž tradiční řešení na dřevo (a podobné materiály), na kterých malta v principu moc nedrží a které mají úplně jiný modul pružnosti a úplně jiný difuzní odpor a navíc s vlhkostí pracují, a tam naopak musí být „měkká“ malta, která se nerozpraská, ale přizpůsobí (mastnější vápenná malta). dělá se to už od dob požárního stavebního řádu z dob tchyně evropy, kdy v interiéru , kde se svítilo otevřeným ohněm (protože edison nebyl ještě ani na houbách) muselo být roubení a dřevo vůbec „v kožichu“ (a v souvislé zástavbě, ponovu intravilánu, muselo být dřevo „v kožichu“ i zvenku).
ModrýKlokan
@ Behemot, Lukas
Hele borci nevíte? Oprava kousku opadaný a omlácený omítky, cca 1,5 m2, v řadové zděné garáži ze 70. let, panelový sídliště v Brně, zadní stěna navalená hlínou až po strop z dodatečně navýšeného zavezeného pozemku za garážema.
Takže je to netemperovaný, špatně větraný, vlhký, v zimě vymrzající. Po opravě izolace před dvaceti lety, zatýkalo tam z té navážky, omítka částečně shnila a zvětrala.
Chci to jen dohodit a zatáhnout na tloušťku vod něco něco do max 30 mm. Knaufem jádrovou jemnou 10-20 mm. Pak vylíčit vápenným nátěrem. Je to blbost nebo by to šlo? Dík předem za tipy.
Sysop
Nechci si hrat na stavare, odbornik to asi uvidi jinak.
Ja jako amater bych vychazel z toho, ze tu vlhkost nesmim v te omitce zavrit, jinak potahne jeste vejs. Takze bych pouzil nejakej mustek, kterej ale dejcha. Ne akryl, ne beton, nejspis slabsi cementovej spric (mozna existuje neco moderniho, neznam) a na to pak natahnout sanacni vapennou omitku. Vylicit vapnem pak vidim jako ideal. Jen to budes za nejakej rok opakovat, ale to asi jinak nepujde.
Musi to dejchat, dejchat, dejchat.
Varianta B – namlatit na to predstenu, ktera bude na svislych latich, u zeme a u stropu nejakych 5 cm dira pro odvetrani. Pohledove lepsi a vydrzi dyl, nez vapno (obkladovej matrijal oboustranne impregnovat).
Lukas B.
chcete to mít a) hezký pro potěchu svého oka či do inzerátu na prodej garáže, nebo b) tomu chcete dlouhodobě pomoct a garáž ve výborném stavu odkázat vnukům, aby ji zase odkazovali ofurtpryč dál? jestli a), potom je Váš postup úplně v pořádku. pokud b) tak omlátit celé sakumprásk a použít nějakou sanační omítku, eventuelně s nějakým velmi paroprupustným zateplením přisypané zdi (systémy jsou mnohé, tady by stačilo něco fakt jednoduchého)
ModrýKlokan
@ Sysop, Lukas
Super. Díky za tipy. Má to nějak vypadat kvůli budoucímu pronájmu. Tak budu pokračovat s variantou Lukas a). Jestli to spadne, našpricuju to předem var. Sysop. Když to nepomůže nechám holou cihlu a vylíčím jen vápnem. Hasta la vista Babi.
ModrýKlokan
Jo a jeden stavoš mě říkal, že sanační omítka nesmí jít do styku se sádrou či sádrovýma omítkama.
Sysop
Ja mam sadrovou omitku v celem baraku umyslne, udrzuje vyssi vlhkost vzduchu. Zrejme tim funguje proti sanacnimu efektu vapenne omitky.
Arnold J Rimmer
Já mam na tohle obrovskej šáchor a ten vyexpeduje do vzduchu kýbl vody každý tři dny. To je hrozná mašina.
Lukas B.
tak sádra je velmi hygroskopický materiál – ne nadarmo se v modelování z hlíny používá sádrový vál jako rychlé řešení situace, kdy je hlína příliš vlhká.
Alan.Cox
V poslední době jsem začal více nakupovat v Číně. Ta logičnost, jednoduchost a nekomplikování si věcí mě strašně dostala.
Sysop
Od pristiho mesice ti ve tvem zajmu nase EU, slunce jasne, prodrazi levne zbozi z Ciny.
Jo, sháněl sem jak kunda zásufku v něčem, kam nejde strčit CEE 7/6 (7/7), aby to bylo jenom pro europlug – pže to nemá připojenou zem, má to byt jenom pro tráfko osvětlení tř. II – na povrch a s krytím optimálně IP44. Vyhovuje třeba švajcovskej T13. Kurva tendle bordel kdy v ojvropě nic nikde nemůžeš najít je naprosto neuvěřitelnej.
Nakonec u rejžáka hybrid brazilsko-šwacovskej, 6 ks vestavnejch za pár stovek. Dám do tvrdé krabice a nazdar.
Inu proc… zapad jede na ha-de-pe. To je svata krava ekonomiky zapadu. Ja ti neco prodam za litr, ty mi to pak za litr prodas z5. Pro Cinana to nema smysl, ale pro nas je HDP dva litry! A to uz se kurva vyplati.
Alan.Cox
Vždy je třeba najít ukazatel, který přesně ukáže co je potřeba. Statistika a fakta tu nejsou od toho, aby si dělali co chtějí.
Bystro
Ono by se to dalo popsat asi takhle:V minulosti se vec projektovala tak,aby vydrzela.Nyni se projektuje tak,aby vydelala. Jedno jak.
Hroch
Zase má člověk radost, když odhalí kurvítko a zprovozní věc, kterou by jiný zahodil.
Nedávno jsem zachránil vysavač Elektrolux, měl za vidlicí ulomenou v ohybu žílu kabelu.
Výměna šnůry, nová hadice a po 21 letech ve službě maká jako nový…
1 600W, to se dnes už nedá sehnat.
h72
Pchh, já si na vysavači vyměnil motor za 2200 W. Po zapnutí se celá skříň zřetelně zmenší :-) . Nasává to zmuchlané papírky snad z metrové dálky. Bude ještě měnit naviják, ty po letech odcházejí. Unaví se jim pružina. Bohužel, takový výkon mi vyhazuje ven i koncový HEPA filtr, vyměnil jsmem mu rámeček a uchycení, aby to vydrželo ten tlak. A proprcává mi to papírové pytlíky a první filtr za pytlem. Ale látkové pytle fungují dobře.
h72
Samozřejmě to utáhne i turbínové nástavce – obyčejný rotační kartáčovač nebo i leštičku na auto, ta se k tomu taky dá koupit. „Klepač“ koberců je ovšem elektrický, má vlastní motor na 18 V, vysavač má vývod.
To přesně to dělá. Na postele se to nehodí. To sperma a krev z prostěradel pak zalepí všechny filtry. A prostěradla se chuchlí ve vrtuli ssání. Jednou jsem nasál mraveniště. Ty kurvy se dostaly do motoru a zkratovaly ho. Vyšlehl metr dlouhej plamen (dřevní a jinej prach je vysoce výbušnej) a všechny plasty stroje se spekly dohromady.
Nekupujte ty krámy. Čím víc do aut vidím a servisuju kamarádům jejich auta, tím víc tohle taky pozoruju. Vždycky dotyčné upozorním, jaké ten výrobce dělá schválnosti, a oni postupně od těch všech evropských krámů odchází. Hlavně od BMW, což je smutný, ale za ty jejich prasečiny si to zaslouží.
Jenže pokud chcete nějaký normální auto se kterým se dá normálně jezdit, tak se obávám, že moc možností k nákupu už dneska nemáte. A BMW poslední dobou mnohdy zbývaly jako poslední Mohykán…
Ahoj umouněnče od ponku. Děkuji za pěkný a po dlouhé době technický článek. No při čtení mi vytanuly dvě otázky.
První. Co je špatného na digitálním mikrometru? Chápu nelibost k digitální šupléře, tam je čtení na setiny zbytečné a matoucí. Také ji nemám rád. Ale proč mikrometr? Za mě je to lepší řešení minimalizující možné chyby při měření. Komu se nikdy nestalo, že se běžným mikrometrem sekl o půl milimetru, ať hodí šuplerou.
Druhá otázka jsou samotné rozměry hřídelů, které zmiňuješ. Při letném pohledu mě napadlo, že to vypadá něco jako f7 nebo h7, tedy běžné tolerance uložení. Nebo je to v daném případě jinak a ty hodnoty mají být absolutní? A opravdu vadí, když rozměr není celé číslo? Stejně tu hřídel opravuješ jako kusovku a bruska může ubírat po tisícině. Proč jet hned po 1/4 milimetru, přidává ti to nějaký automat?
Nerýpu. Zajímá mne to, protože se nepohybuji v automotive. Ale když v běžném strojírenství narazím na podobný chlupatý rozměr, je to právě tolerance pro uložení.
Digitální měřidlo přečtu i bez brejlí. Uvádět místo jmenovitého jeden z mezních rozměrů by byl pěkný úlet. Mohl bys ale hádat, který z nich to je.
To mi říkat nemusíš. Z textu vyplynulo, že je to naměřený rozměr. Ostatně, nikdy jsem neviděl výkres (metrický) s takhle chlupatýma mírama.
Stačí aby to někdo nakreslil chlupatým palcem a někdo v EU to po něm přepočítal.
Na toto muzu jako ajtak a vesnicka luza odpovedet, protoze tento trend je ve spotrebni elektronice ale treba i jistych traktoru zacinajicich na john a koncicich na deere patrny jiz nejakou dobu. Proslavili se tim firmy jako siemens a apple
Market oprav spotrebniho zbozi je nechteny, pro firmu je jednodussi, a vynosnejsi donutit zakaznika dany předmet vyhodit a koupit novy.
zneprijemnit ci znemoznit opravy se nejjednoduseji udela tak ze se zacnou pouzivat nestandartni soucastky, nejlepe patentovane tou jednou firmou co uvedla na trh puvodni vyrobek
pokud uz se nejaky chuda luza rozhodne dany produkt opravovat tak si alespon bude muset koupit nahradni soucastky – patentovane – jen a pouze od nas, se solidni prirazkou
není tajemství, že hodně firem dneska ždíme hlavně ty díly, protože na normálním výrobku jim trh moc marže nenechá. jiná věc je, že ani tyhle mega firmy moc toho nedělají, díly outsourcují a pak všelijak brání prodej dílů skutečným výrobcem. nebo koupí hardware (nějakou jednotku) a nacpou do toho vlastní sw. tedy tím se odřízne servis výrobce hw…
Někdy výrobce dělá souběžně nebo těsně po sobě třeba 2–3 motory, které jsou si velmi podobné. Ale jsou v nich vývojové rozdíly, které se na první pohled třeba neprojeví. Někdy tedy udělají třeba nějakou drážku, výstupek apod jinak, aby to nepasovalo do toho předchozího motoru, protože tam to bylo vyrobený nějak a teď je to z jinýho matroše s jinýma vůlema atd. To se ale dělá odjakživa.
To Vás nenapadlo?
Kravina. proc jd nevydaval do nedavna sw na diagnostiky, a musel k tomu byt donucen az pres soudy? Proc apple nevydava blueprints ke svymu hardware? Je to jen dalsi soucast jejich business jakkoliv stizit opravu. To Vas nenapadlo?
No on do tohohle businessu hodil Cinan vidle hned 2x: nabizi nestandardni aftermarket dily a nabizi hotove vyrobky, ktere takto zkurvene delane nejsou.
Na to uz prisli i Nemci a dnes v Nemecku neni ostuda rict, ze to, ci ono je koupeno v Cine. Jeste pred deseti lety nepredstavitelne.
Místo Liebherru pořídit např. Zoomlion asi jde, ale co s tou verbeží co měla původně efektivně spravovat věci veřejné a evolucí došla k byrokraticko-dotačnímu/korupčnímu monstru, které je přesvědčené, že ostatní tu jsou k tomu, aby je živili a poslouchali?
Za mne.Uz jako kluk v 80 jsem se obcas rejpal ve vecech,co se pokazily,a snazil se s tim neco udelat.Zadnej velkej opravar nejsem,ale urcitou kreativitu,jak veci znovu zprovoznit,jsem ziskal,a snad i udrzel – ty resene problemy byly mechanicke,materialove,a nezridka pouze docasne.Nedavno sem sokoval vnuka,babi mu sestrihavala pacesy strojkem,kerym si krotim fousiska,a masinka se pokazila.No hruza,del,ted nemohu mezi lidi.Cast problemu,dle sklonu nastavce brala hodne chlupu opakovane,druha,vlasy mel umyty,treti,ty drobne odstrizky se dostaly do trecich ploch strojku,a kluznej efekt uvadl. Budiz,rozebrat,vycistit,namazat,jedeme dal.
Po chvili…uz se to zase podelalo! Nova rozborka ukazala,ze se uvolnil excentr na hridelce,zajistujici kmitani mechanismu. Komentar…tak ted sme uz fakt v pr…. Excentr byl evidentne nalisovan,nedalo se rict,zda tam bylo nejake zdrsneni.Asi podlehl pri prvni kluznost ovlivnujici udalosti.Hm.z ceho,co mam doma po ruce(ne,vterinak jsem fakt nemel,na lepox cas nebyl),udelat fixaci? Koukali na mne jak pri nejake sou. Na kulate paratko na spici jsem namotal trosku alobalu,tak kornoutek vsunul do dirky v excentru,a vmackl na hridel. Byl dostriham,a jeste stale to funguje.Uzil jsem si tu chvilku obdivu pubertaka,ty fakt nejsou caste.
No jo.ale v mych mladych casech jsem mel na cem cvicit,a trenovat. On tuhle moznost jaksi nema,skoro nic nejde rozdelat bez destrukce,vse lepene,nacvakavaci,nerozebiratelne…Kurvitka…potreboval jsem vlizt do Karcher vysavace,a furt ne a ne najit posledni sroub. Ti pitomci vychytraly ho umistili do sachticky,do ktere nacvakli prichytku kabelaze.Stalo mne to asi pulhodinu,protoze reseni to mit proste muselo.Melo,jen sikovne skovany.Nejak si neumim predstavit,ze dnes,kdyz ti mladi jsou zvykli mit vysledky obratem,by to tu polhodinu hledali.Ale kdo vi,treba by jim to nasla AI,pokud by dokazali konkretizovat dotaz.
AI je dosud na slabé úrovni, občas mlží a zejména v otázkách historie nebo i současnosti je dost zpolitizovaná. Už jsem zažil, že neodpověděla vůbec, jakoby to měla zakázáno…
A nebo mele hovna. Ale nastesti zdrojuje, takze pak vidis, odkud ty sracky prisly a nechas ji hledat jinde. Pokud to nevzda.
To dělá často Google Gemini.
Google je totálně progresivní aktivistická firma, která svoje vnitřní idiocie promítá i ven. A v jejím Gemini se to promítá často. Ta AI spíše ideologicky vychovává než aby fungovala jako pomocník. Dělá to poměrně záludně, neustále vlezdoprdelisticky vykládá jak jsi geniální, jak jsi dobrý, a do toho ti vysvětluje co je fuj a odpovědi podle toho ohýbá.
Jestli se chcete pobavit, zkuste s Gemini řešit, že chcete napsat detektivku. Když chcete oběť románu otrávit, Gemini se ošívá, že toto není humánní, apod.
Gemini také slušně halucinuje, víc než jsem viděl jinde. Předpokládám že se jí bije progresivní aktivismus versus vstupní data.
@ Alan Cox
Mlho, vždyť o tom samém jsme se již bavili skoro před rokem, když jsem tady vystavil článek Tvá Kapesní inteligence Míša9000Deep s láskou! Ty magore to nebyl návod na použití ale výstraha!
Evidentně jsi nedbal mého varování a odstrašujícího příkladu a celou dobu do teď jsi se ukájel a onanoval s Gemini.
Jebat už ti viditelně začalo. Do kdy asi tak myslíš, že ti v kebule jebne definitivně? Ty Gemini Trubko.
@ Gemini Osel Cox
A jestli opravdu chceš něco funkčního vědět o principech a praxi v ovládání UI, tak si laskavě přečti alespoň články od analytika a autora jménem Antivirus na webu antivirus. Nebo na to klidně ser, ale pak hlavně drž hubu a nic o tom nepiš, ty vylízaný pako.
Zrovna včera jsem rozdělával plotostřih od Parkside, akumulátorový.
Dvě poloviny z plastu, poslední šroub ukrytý pod samolepkou, jak jsem to pořád bral do ruky a hledal skrytou západku, pod samolepkou se obtiskla šachtička kruhového průřezu ve které byl ukryt poslední šroub, co držel půlky u sebe.
Ta ztráta času nasere.
Plotostřih byl zaseknutý o silnější větev, stačilo pootočit přímo motorkem, vačky nožů se dostaly z (asi) mrtvé polohy a stroj už zase maká.
Stačil by otvor v plášti, kam by se nasadil třeba šestihran, aby šlo pootočit přímo motorem..
Co ale chtít za sedm stovek, aku+nabíječku jsem už měl.
Jinak stroj dobře (s akumulátorem 20V 2 Ah) vyvážený, oba nože pohyblivé, žádné vibrace, dělá se s ním dobře.
Přitom se stačí zeptat YT. :-D
Jste nikdy nic nerozebíral?
Šroubek pod samolepkou je klasika.
Parkside ma jednu dobrou vlastnost – sbiraji nadavky a podnety uzivatelu a delaji u stejnych vyrobku novejsi verze. Uz se mi stalo, ze treba A2 mela vychytany chyby A1 apod.
Hroch: na to je AI. Nemá smysl se v dnešní době s čímkoliv drbat, napíšete typ nebo vyfotíte, zeptáte se, děláte. Jedno, jestli potřebujete seřídit přehazku na kole, vyměnit brzdovku na Porsche nebo rozmontovat plotostřih. Jen jsem to zkusil – „kde je poslední šroub u plotostřihu Parkside, nevím jakého?“ – odpověď (kráceno):
Nejčastější schované šrouby bývají:
– pod gumovým gripem rukojeti
– pod nálepkou se sériovým číslem
– hluboko v prostoru baterie
– pod ochranným krytem ruky
– pod otočnou zadní rukojetí
– pod plastovou záslepkou, která vypadá jako designový detail
– zespodu madla v úzkém tunelu pro dlouhý torx
Když pošleš fotku konkrétního plotostřihu nebo místa, kde to ještě drží, dá se to většinou poznat skoro okamžitě.
Já jsem ale jako strýc František ze Saturnina, na všechno musím přijít sám… :-)
Hroch: pak nedává smysl toto, protože by to měla být součást zábavy: „Ta ztráta času nasere.“
To zní jako plán musím na vše přijít sám. :-D
@ Fuckwí
Ty kokso. Ty seš už progresivně vlastně stejnej UÍ dement jako Cox nebo František a jejich Míša9000Deep. Do LDN budeš chtít posílat pomeranče nebo pampersky. Debile.
Některé státy, jako např. USA se vývoji spíše vyhli. Například nebyli schopni dosud přejít na metrický systém.
V USA se spíše zesložiťuje, a každá oblast, každá podoblast si vytváří svůj vlastní speciální chaotický výmysl.
Například kdo vymýšlel AWG systém drátů by měl být pověšen za koule do průvanu. A celá jeho rodina pak vyhoštěna do Antarktidy.
To ze na SI nepresli je ich vychcanost podla mna, na druhej strane maju svoj system na SI naviazany a podla neho aj definovany. Aspon v dlzkovych mierach.
Americkej konstrukcni system two-by-four je uzasnej v tom, ze mas minimalni prorez a odpad matrijalu. Postavis barak temer bezodpadove. To v Evrope nehrozi, vsude neco projebes, obvykle 10-15 % jak ceho. Jiny modul maji cihly, jin ma sadros, jiny OSB a uz to frci.
Já tedy nevím, ale viděl jsem na USA stavbách mnohem více odpadu než kdekoli jinde.
Běžný pologramotný dělník mající pracovat se zlomky v palcových mírách a hbitě je přepočítávat x versus evropský pologramotný dělník pracující pouze s celými čísly v milimetrech a centimetrech —- to je mnohem více určující.
Prave, ze nic prepocitavat nemusis. Vsechno dva na ctyri. Pro blby. Nejmensi mira palec. Bavime se o hrubce. A ne, ze jedna cihla ma 50 cm, druha 60 a treti 38.
Nevim, jakou stavbu jsi videl, ale kdyz jsme staveli radovky v USA, tak naklapala parta mistnich cernochu a to byl koncert, panecku. Stafle, do huby vruty, do jedne akusroubovak, na hlavu sadros, druhou pridrzovat a hura na stafle. Bzim bzim bzim bzim a deska na miste. Cesi, co tam byli s nama, aby se to naucili, delali totez ve trech. Jeden drzel stafle, druhej na nich balancoval, treti podaval vruty a akucku a vsichni tri dohromdz mudrovali, jakej bz to chtelo Vorrichtung, aby se to zjednodusilo. Nez oni pridelali jednu desku, ten cernej uz montoval ctvrtou.
Jak rikam, tenhel modularni system ma smysl, pokud se ho drzis. Postavis jednoduchej barak, ale za par supek. Obestavenej objem vychazel v prepoctu na tretinu, co v Cesku. Jo, pokud si zacnes vymejslet speky a specialitky, tak pak prorez roste, logicky.
Akurat ze dva na styri uz davno nie je dva na styri palce, aj u nich uz optimalizovali a tie rozmery sa zmensili.
Doufam, ze aspon pomer zustal.
No ja jsem naposled bral nejakej stavebni matrijal z JuEs v pulce devadesatek, tehda to tak jeste bylo. OSBcka, sadros, hranoly,… koneckoncu i modulovej nabytek a nebo koupelnovy jadra.
No jo, ale to nesouvisí s rozměry.
Pravdou je, že v USA jsem se často chodil dívat na fachmany, kteří po tisícté dělají tu samou práci a nechtějí se s tím crcat. Pak už to byla spíše jako repríza divadelní hry, kdy to jelo jako raketa. Bylo to pro mě fascinující. Dokonalý koncert.
Ale ty imperiální jednotky jsou na hovno, a vrací to do středověku. Dokonce jsem viděl i strojaře a truhláře, kteří měli nazpaměť naučené tabulky převodů mezi asi pěti různými systémy jednotek, včetně stop, palců, metrů, a další. Teprve pak mohli reálně něco dělat, když to nebyl sterotyp. Někteří měli nabiflované celé strojnické tabulky i s tímto.
tady byl samozřejmě tradiční dvanáctipalcový modul, který (mírným zaokrouhlením) přešel na modul třiceticentimetrový (rozdíl se hravě vyrovná tloušťkou spár a omítky). ne snad, že bych se k němu chtěl vracet…
ostatně neříká se tříčtvrťová cihla, ale „devítka“
… dále pak „půlka“ a „kvantlík“
to ovšem neodkazuje na palcový rozměr.
jeden vyženěnej příbuznej furt chce sypat maltu do peřin, a nechce si nechat vysvětlit, že na to máme kalfas a nikoli kanafas.
Nojo, člověk holt musí vzít zavděk materiálem jakej je k dizpozici.
Házeli jsme kdysi strop. „Sakra já nemam žadnou čepici!“ „To nevadí, v peřinách se to vodrolí!“
Házet stropy bylo peklo, protože když se dělaj interiery, finálovky, po vyzdění, sou to strašný metry, na kerý eště nejseš zvyklej. A stropama se zákonitě začíná. To hodně bolí, ten nezvyk. Jinak, proč by mělo něco padat …. když je dobře nahašený čerstvý vápno (vod večera) a dobrej hlinitej písek, lepí to jak sviňa, jen to mlaská a šplouchá a dělá se dobře. Základem je ale taky dobrej špryc, žejo.
Vápno? Dneska ti mamlasi neví, co to je. Všecko sou míchaný směsi typu přidej vodu a zamíchej.
Na druhé straně nezapomeň na cement. Tydle starý písčito-vápnitý hrůzy bez cementu pak padají samy. To je dycky radost do těch předválečnejch (a komoušovo jakbysmet) sraček, jak vojebávali cement, šáhnout, pže se ti to sype všecko. Zrovna teď dělám příležitostně na partaji v bytofce, hrubka nekdy snad z konce 30. let, a je to bomba, celý decimetry 2+cm vomítky se loupou v kuse.
moje veškerá zkušenost je, že současné (slušné*) pytlované omítkové směsi jsou optimalizované na cenu a výkon a tedy minimalizaci pojiva a optimální křivku zrnitosti tak, že to 1. krásně drží, 2. smršťuje se s rozumem a netvrdne překotně a tedy nepraská a neodstřeluje a práce jde od ruky úplně jinak, než když mícháme ze „základních surovin. napočítáme-li si cenu materiálu a cenu práce, tak míchání „z vápna**), cimentu a hromady malťáku“ má smysl snad jen když vyrovnáváme zeď každá cihla jiná a celé to zděno vožralým mamlasem, takže je na to nutno naházet průměrně dvoupalcovou vrstvu.
*) nebudu tady nikomu dělat zadarmo reklamu, ostatně, výrobce si ji může, bude-li chtít, na internetech obecně a klidně třeba tady zaplatit. soukromé značky hobbymarketů na mysli nemám, ale kupodivu kromě jednoznačných technologických leaderů docela fungují „regionální“ maltovny zásobující perimetr třiceti kilometrů.
**) ostatně vápenný hydrát na ručně míchané omítky moc nefunguje, a kdo by se dneska, snad kromě památkářů, sral s hašením, notabenes kusového vápna…
nebuď labuť … poděl se
Jde o památkové budovy. Tam nesmíš ani pužít jakýkoliv písek. Písek se třeba i veze stovky kilometrů, abych to bylo echt. Pitomý ale je, že máš ty budovy často z hybridního materiálu. Dílem šutr, dílem ostře pálené cihly, dílem vepřovice, slepené někdy hlínou, někdy hooodně vápennou maltou (dnes již mrtvou), jindy jakýmsi slepencem, z kdovíčeho, ony sopečné vyvřeliny mají leckdy vlastnost prtlandských cementů snad ještě spojivem. teď si na to házej souvislou homogenní vrtvu něčeho, co drží jen na něčem.
na „památkařinu“ je docela fajn nápad míchat z pomalého hydraulického vápna, kameníci si to docela pochvalujou (skuteční kameníci, ne čuňata zdící dlažební kostky na ostrou cementovou maltu). a docela fajn taky funguje ta hydraulická malta s odprašky z čedičových lomů (ty jsou velmi pěkně pomalu latentně hydraulické)
@h72
Pradeda si nechal pred sto lety postavit domek na klic a kazdej treti sar palenych cihel byl lepenej na hlinu. Cucel jsem na to jako puk, kdyz jsem opravoval omitky. Jakej rozdil v cene domu mohlo delat par kyblu vapna, to fakt netusim.
mohlo to být lemplovství, ale taky to mohlo být zkušené tradiční řemeslo místních zedníků – jestli to bylo na nějakém problematickém podloží, lacino mizerně založené a tedy s rizikem nerovnoměrného sedání, tak to řemeslně dává docela smysl – fakticky se to pak chová jako mnoho vzájemně rozdilatovaných cihelných věnců nad sebou, a při nerovnoměrném sedání se věnce „ohnou“ a barák nepopraská (vlastně skoro jako dřevěná roubenka). upřímně by mě zajímala lokalita, juknul bych se na geologii a potvrdil bych si, jestli teorie dává smysl.
@Behemot
Pockej, taxnad stary stropy meli pribouchanej rakos s dratovou vystuzi. To se delalo jeste nekdy v sedesatkach. Na tom vapenna drzi dodnes. Teda pokud jsou nad tim aspon hurdisky a ne prkna, zejo.
@ Sysop
Drží to i když jsou nad tím prkna :-D))))
Ale jo, jen ty prkna maji tendenci diky vlhku v mistnosti fachcit a pak to v rozich obcas praska. Ale dobrovolne to neopada, o tom zadna.
@ Sysop
Ty nevíš s tou opravou omítky jak jsem psal před chvílí?
pardon, proč by proboha někdo potloukal rákosem hurdisky? a do čeho by zatloukal ty hřebiky? rákos (nebo později rabicka) je totiž tradiční řešení na dřevo (a podobné materiály), na kterých malta v principu moc nedrží a které mají úplně jiný modul pružnosti a úplně jiný difuzní odpor a navíc s vlhkostí pracují, a tam naopak musí být „měkká“ malta, která se nerozpraská, ale přizpůsobí (mastnější vápenná malta). dělá se to už od dob požárního stavebního řádu z dob tchyně evropy, kdy v interiéru , kde se svítilo otevřeným ohněm (protože edison nebyl ještě ani na houbách) muselo být roubení a dřevo vůbec „v kožichu“ (a v souvislé zástavbě, ponovu intravilánu, muselo být dřevo „v kožichu“ i zvenku).
@ Behemot, Lukas
Hele borci nevíte? Oprava kousku opadaný a omlácený omítky, cca 1,5 m2, v řadové zděné garáži ze 70. let, panelový sídliště v Brně, zadní stěna navalená hlínou až po strop z dodatečně navýšeného zavezeného pozemku za garážema.
Takže je to netemperovaný, špatně větraný, vlhký, v zimě vymrzající. Po opravě izolace před dvaceti lety, zatýkalo tam z té navážky, omítka částečně shnila a zvětrala.
Chci to jen dohodit a zatáhnout na tloušťku vod něco něco do max 30 mm. Knaufem jádrovou jemnou 10-20 mm. Pak vylíčit vápenným nátěrem. Je to blbost nebo by to šlo? Dík předem za tipy.
Nechci si hrat na stavare, odbornik to asi uvidi jinak.
Ja jako amater bych vychazel z toho, ze tu vlhkost nesmim v te omitce zavrit, jinak potahne jeste vejs. Takze bych pouzil nejakej mustek, kterej ale dejcha. Ne akryl, ne beton, nejspis slabsi cementovej spric (mozna existuje neco moderniho, neznam) a na to pak natahnout sanacni vapennou omitku. Vylicit vapnem pak vidim jako ideal. Jen to budes za nejakej rok opakovat, ale to asi jinak nepujde.
Musi to dejchat, dejchat, dejchat.
Varianta B – namlatit na to predstenu, ktera bude na svislych latich, u zeme a u stropu nejakych 5 cm dira pro odvetrani. Pohledove lepsi a vydrzi dyl, nez vapno (obkladovej matrijal oboustranne impregnovat).
chcete to mít a) hezký pro potěchu svého oka či do inzerátu na prodej garáže, nebo b) tomu chcete dlouhodobě pomoct a garáž ve výborném stavu odkázat vnukům, aby ji zase odkazovali ofurtpryč dál? jestli a), potom je Váš postup úplně v pořádku. pokud b) tak omlátit celé sakumprásk a použít nějakou sanační omítku, eventuelně s nějakým velmi paroprupustným zateplením přisypané zdi (systémy jsou mnohé, tady by stačilo něco fakt jednoduchého)
@ Sysop, Lukas
Super. Díky za tipy. Má to nějak vypadat kvůli budoucímu pronájmu. Tak budu pokračovat s variantou Lukas a). Jestli to spadne, našpricuju to předem var. Sysop. Když to nepomůže nechám holou cihlu a vylíčím jen vápnem. Hasta la vista Babi.
Jo a jeden stavoš mě říkal, že sanační omítka nesmí jít do styku se sádrou či sádrovýma omítkama.
Ja mam sadrovou omitku v celem baraku umyslne, udrzuje vyssi vlhkost vzduchu. Zrejme tim funguje proti sanacnimu efektu vapenne omitky.
Já mam na tohle obrovskej šáchor a ten vyexpeduje do vzduchu kýbl vody každý tři dny. To je hrozná mašina.
tak sádra je velmi hygroskopický materiál – ne nadarmo se v modelování z hlíny používá sádrový vál jako rychlé řešení situace, kdy je hlína příliš vlhká.
V poslední době jsem začal více nakupovat v Číně. Ta logičnost, jednoduchost a nekomplikování si věcí mě strašně dostala.
Od pristiho mesice ti ve tvem zajmu nase EU, slunce jasne, prodrazi levne zbozi z Ciny.
Ještě že ten Brusel máme, slunce naše jasné.
bude na další parazity
Jo, sháněl sem jak kunda zásufku v něčem, kam nejde strčit CEE 7/6 (7/7), aby to bylo jenom pro europlug – pže to nemá připojenou zem, má to byt jenom pro tráfko osvětlení tř. II – na povrch a s krytím optimálně IP44. Vyhovuje třeba švajcovskej T13. Kurva tendle bordel kdy v ojvropě nic nikde nemůžeš najít je naprosto neuvěřitelnej.
Nakonec u rejžáka hybrid brazilsko-šwacovskej, 6 ks vestavnejch za pár stovek. Dám do tvrdé krabice a nazdar.
Proč o sobě někdo píše „sháněl sem jak …..“
Protože byl ty pičo kurva na vojně.
Inu proc… zapad jede na ha-de-pe. To je svata krava ekonomiky zapadu. Ja ti neco prodam za litr, ty mi to pak za litr prodas z5. Pro Cinana to nema smysl, ale pro nas je HDP dva litry! A to uz se kurva vyplati.
Vždy je třeba najít ukazatel, který přesně ukáže co je potřeba. Statistika a fakta tu nejsou od toho, aby si dělali co chtějí.
Ono by se to dalo popsat asi takhle:V minulosti se vec projektovala tak,aby vydrzela.Nyni se projektuje tak,aby vydelala. Jedno jak.
Zase má člověk radost, když odhalí kurvítko a zprovozní věc, kterou by jiný zahodil.
Nedávno jsem zachránil vysavač Elektrolux, měl za vidlicí ulomenou v ohybu žílu kabelu.
Výměna šnůry, nová hadice a po 21 letech ve službě maká jako nový…
1 600W, to se dnes už nedá sehnat.
Pchh, já si na vysavači vyměnil motor za 2200 W. Po zapnutí se celá skříň zřetelně zmenší :-) . Nasává to zmuchlané papírky snad z metrové dálky. Bude ještě měnit naviják, ty po letech odcházejí. Unaví se jim pružina. Bohužel, takový výkon mi vyhazuje ven i koncový HEPA filtr, vyměnil jsmem mu rámeček a uchycení, aby to vydrželo ten tlak. A proprcává mi to papírové pytlíky a první filtr za pytlem. Ale látkové pytle fungují dobře.
Samozřejmě to utáhne i turbínové nástavce – obyčejný rotační kartáčovač nebo i leštičku na auto, ta se k tomu taky dá koupit. „Klepač“ koberců je ovšem elektrický, má vlastní motor na 18 V, vysavač má vývod.
Pche, MY za 3333 W motor.
Vcucne to postel i s prostěradlem.
To přesně to dělá. Na postele se to nehodí. To sperma a krev z prostěradel pak zalepí všechny filtry. A prostěradla se chuchlí ve vrtuli ssání. Jednou jsem nasál mraveniště. Ty kurvy se dostaly do motoru a zkratovaly ho. Vyšlehl metr dlouhej plamen (dřevní a jinej prach je vysoce výbušnej) a všechny plasty stroje se spekly dohromady.
MY jednou vcucli bajkaře vod vedle.
To byl kfikot. :-D
To byl ten Ezop. A vy ste ho zezobli. Koresponduje to s těmi mravenci, myslím …….
…necim takovym se startuje motor v MIG15, ne? :-)
Kolik těch „věcí“ běžně zprovozníte?
Co TV, počítač, mobil, pračka, lednička, taky slouží 21 let?
Na běžné vysávání stačí i 500 W.
Na vysávání matrací je i těch 1600 W málo.