První politicko-ekologicko-erotický thriller na D-FENSovi.
Stranický tajemník Henc vytáhl z náprsní kapsy saka od Sunset Suits obálku. „Je tam pozvánka a jízdenka. Zpáteční, s Českejma drahama. Musíme se chovat zodpovědně. Povídám ti, Krůto, ne že to na tom sjezdu posereš. Ruku budeš zvedat, až ti ukážem. Nikdy jindy, rozumíš! Situace ve straně je napjatá, stačí jedno šlápnutí vedle a jsme všichni v pr.. bezvýchodné situaci. Chápeš to?! Jestli uděláš něco blbě, semelem tě do biohnojiva. A s tou místní organizací si to udělej jak chceš. Buď můžeš použít ty struktury, co tu máš, anebo si založ nějakou novou. Vesnickejch dementů tu snad pár nejdeš. A nezapomeň, děláš to pro zachránu klimatu!“ Henc usedl do stříbrné Toyoty Prius a odfrčel ku Praze.
Ing. Krůta se vypotácel z restaurace. Cítil se bídně. Na počest politického obratu se pila zelená s pomerančovým džusem, což bylo mnohem horší než palivo pro rakety V-2. Zasedání místní organizace ČSSD bylo dlouhé a konstruktivní. Vyvrcholilo rozpuštěním skomírající buňky ČSSD a založením místní organizace Strany zelených. Soudruzi, tedy tajemník pro obranu Guma a tajemník pro vnitřní věci Houba, dobře porozuměli, co planeta potřebuje a chápali, že termín sjezdu strany Zelených se neúprosně přiblížil. K zajištění správného výsledku sjezdu bylo třeba vytvořit co nejvíce místních organizací a Krůta se tohoto úkolu zhostil na výbornou.
Krůta se zahleděl na hvězdnou oblohu a pocítil celou tíhu environmentální odpovědnosti. Měl dojem, že celá země leží na jeho bedrech, ačkoli mu tam seděla jen pořádná opice. Nejhorší je se v dnešní době zorientovat, pomyslil si Krůta. Kudy to bylo domů? Někudy kolem jezédé…
Údržbář JZD Jaroslav Vošpenec, MBA nesnášel svoji práci a nesnášel noční směny. Zejména nesnášel, když ho coby bývalého předsedu šikanovaly dělnice živočišné výroby. „Jardo embýej! U šestsepadesátpětky je prdlý zábradlí! Běž to svařit!“
Vošpenec, MBA vzal elektrickou svářečku, elektrody a vyrazil. Předtím býval v JZD předsedou, získal pro družstvo eurodotaci na elektrárnu na bioplyn, která ovšem po třech dnech provozu vybuchla, pobila stádo prasat, znehodnotila zásoby slámy a emitovala hovna po celém okolí. Právě přítomná delegace z Fondu pro euroregionální ekorozvoj si také přišla na své, částečně nakvašená hovna stékala po karosériích vozů Audi a klouzala po drahých oblecích zanechávajíc na nich hnědavé šmouhy. Příčina výbuchu se nezjistila, všeobecně se mělo za to, že dodavatelé, tedy firma Vošpencova bratra, otce a tety, neodvedli právě dokonalou práci. Vošpence, MBA degradovali na údržbáře, tedy maintenance managera. Vošpenec přidělal kladný pól k zábradlí, do záporné svorky chytil elektrodu a jal se svařovat. Původně měl v úmyslu vytvořit housenku, ale vyšlo mu spíš něco jako ježeček, ze kterého trčely zbytky elektrod. Pro prasata dobrý dost, pomyslel si a odkráčel s nadějí, že se již brzy uvolní místo náměstka pro bioplyn na MŽP, které je pro něj rezervované poté, co předseda obnoví vládu nad svou stranou a vykostí nepohodlné spolustraníky.
Krůta se potácel venkovskou krajinou. Zejména ho těšilo, že soudruzi z místní organizace vzali problematiku trvale udržitelného rozvoje tak zodpovědně. Například místopředseda MO SZ a tajemník pro obranu Guma, lampasák na penzi a budoucí ministr obrany, iniciativně navrhl přezbrojit armádu na solární tanky. Krůta se opřel o blikající lampu, vynadal jí do hnusných liberálů a zvracel. Čím více blil, tím více ho opouštěl optimismus. Když dorazil k prasečáku, měl dojem, že se Země kvůli blížící se klimatické apokalypse ocitla nad propastí… lidstvu stačí jeden nešikovný krok a zřítíme se všichni do propasti, ze které nebude úniku…
Krůta zahučel po zádech do silážní jámy a ztratil vědomí.
Učitelka základní školy Kolínská právě dokončila výklad na téma „přerozdělování v EU, záruka naší prosperity“. S osmáky byl problém, protože už hodně věcí chápou a slyší od rodičů. Například naposled jí cikán Daňo vyrazil zub, když se během občanské nauky zeptala, kde pracuje jeho máma a táta. Tentokrát se to obešlo bez incidentu a žádné zparchantělé děcko se nezeptalo, jaký má vlastně smysl vkládat peníze do EU, odkud jich dostaneme zpět méně, se zpožděním a ještě nám kecají do toho, nač je použijeme. Po probrání náročné látky rozhodla paní učitelka, že se půjde s dětmi projít.
Prasnice číslo 655 zaznamenala servisní zásah Jaroslava Vošpence MBA. Svými očky zvědavě sledovala pokusy quasiúdržbáře o svařování, či spíše lepení kovů. Jakmile Vošpenec odtáhl, drcla do dvířek čumákem a spoj povolil. Prase se rozhodlo nevyužít okamžitě tohoto zjištění a radostně se připravovalo na ranní výlet za krásami přírody a za dobrotami skrytými v silážní jámě.
Když se Krůta probral, letní slunce bylo už hezky vysoko na obloze.
Krůta otevřel jedno oko a hned ho zase zavřel. Sluneční paprsky a měkký podklad v něm evokovaly představu, že leží doma v posteli. Rozhodl se proto předstírat, že spí, protože erupce hněvu jeho ženy Blaženy na sebe určitě nenechá dlouho čekat. Určitě ho nazve prasetem… Ani netušil Krůta, že na prase brzy skutečně dojde.
Po několika minutách se zdálo, že Blažena přešla celý včerejší incident mlčením. Krůta pocítil něco jako pýchu. I jeho přízemní globálním problémům odcizená žena, jejíž hlavní starostí bylo hlavně poklidit, nakrmit slepice, uvařit a napéct, převzala svůj díl environmentální odpovědnosti a nešikanuje ho, když se celou noc věnoval politické práci. Přemýšlel i dále o dalších aspektech soužití s Blaženou a o tom, zda by pro ní Henc nenašel nějaké místo v Praze. Když mohla úča z gymplu dělat ministryni školství, pak se Blaženy kvalifikace pomocné kuchařky ve školní jídelně jevila být ideální například pro funkci nějaké náměstkyně.
Jak tak ležel a myslel na Blaženu, ucítil na svém obličeji něco měkkého a vlhkého. Bylo to příjemné. Rozhodně nečekal, že by jeho žena přešla včerejšek mlčením, a tohle bylo skutečně neočekávané. Slastně zavzdychal. Blažena na to nereagovala a to teplé měkké vlhké se sunulo níže po krku a po hrudi v poblité kostkované flanelové košili. Jo, jo, pomyslel si Krůta, Henry Kissinger měl pravdu, když říkal, že moc je největší afrodisiakum. Vida, co všechno se začne dít, když se stane předsedou místní organizace a delegátem sjezdu! Vypočítavý Krůta se rozhodl této situace využít a zkusit, zda by jeho ženuška svolila k praktikám, o kterých se předtím zdráhala byť jen hovořit. „Níž, níž…“, nabádal svoji partnerku. Rozepnul si poklopec a zalovil v prostoru za ním…
Žáci vedeni paní učitelkou zabočili na cestu kolem prasečáku.
Terezka Křížová, dcera místního katolického fanatika, ukázala kamsi k silážní jámě a zvolala: „Paní ´čelko! Támhle papá prasátko pana inženýra!“
„Ty ´si úplně blbá, prasátko ho nepapá, vono ho kouří!“, pronesl Pepíček Bláha, jehož sexuální znalosti díky internetu přesahovaly rámec přírodovědy na základní škole.
Kája Schwarz, syn místního zbohatlíka, vytáhl mobil za deset litrů a celý akt okamžitě zdokumentoval.
O paní učitelku se pokusily mdloby. Aniž by se pokusila situaci nějak řešit, obrátila zástup svých svěřenců různě komentujících to, co právě viděli a vytočila číslo 112. Hlášení převzal nádstrážmistr Brambora, který se dostavil poměrně rychle na místo.
Zápis z policejní stanice Horní Lhota
Dne 17.6.2008 přivolala místní učitelka školy hlídku k zásahu telefonem v blízkosti místního praseč vepřína pro prasata. Ohledáním na místě bylo jištěno, že vepřová samice evidenční číslo 655 provádí kouř ústně provádí uspokojování pohlavního údu, který náležel občanu Ing. Janu Krůtovi a to před zraky žáků základní školy. Zadržený s prasetem v době příjezdu hlídky kromě uspokojování také prováděl orální komunykaci a nazýval jej Blažena, přičemž mu mimojiné sděloval, že má šikovný jazíček a že nějak zhubla. Poté, co byl Jan Krůta vyzván k předložení občanského průkazu totožnosti, zle se na hlídku vobořil, že není nějaký hej počkej, ale předseda místní organizace a že až se v Praze Ivan dozví, že ho buzerujem – tedy Krůtu, tak si to vod na to ošklivě doplatíme a budeme v pí postaveni mimo službu. Ing. Krůta předveden na stanici. Prase Božena odmítlo podat vysvětlení a po sepsání úředního záznamu bylo propuštěno. K hlášení přikládáme účet za vyčištění interiéru vozidla a zakoupení aromatyckého stromečku a předkládáme právnímu odboru k posouzení o dalším postupu zejména v souvislosti s vyslovenými zjištěními ohledně možných kontaktů Ing. Krůty na vedení PČR.
Pomáhat lumpům a chránit zájmy státu
Nstrm. Brambora
Fotka Ing. Krůty obcujícího s prasetem vesele kolovala internetem. Krůta to nevěděl, protože ho cosi jako internet nezajímalo. Čas příjemně plynul a sjezd se blížil. V kýžený den se Krůta oblékl do hodobóžího obleku, který měl zatím na sobě pouze dvakrát – poprvé při pohřbu starého Krůty a podruhé při svatbě s Blaženou. Usedl do vlaku a vydal se ku Praze odpovědně plnit svěřený politický úkol. Po několikahodinovém bloudění úspěšně dosáhl sjezdové místnosti a vykonal volební akt. Nejen díky němu obhájil předseda svoji pozici a rozloučil se s odštěpenou radikální frakcí pod vedením Dany Buchtové. Krůta na místě zjistil, že lidí podobných jako on je tam více, vlastně že je jich takových většina.
– „Podívejte, Henci, na ty noviny. Vy jste snad úplně blbý.“
Henc se podíval na ty noviny. Napadlo ho, že je fakt asi úplně blbý, když si tohle neprověřil. Na titulní stránce se v levé části vyjímal debilní obličej předsedy MO Horní Lhota Ing. Krůty a v části pravé foto z internetu, kde byl tentýž Krůta zachycen v silně delikátní situaci s neznámým narůžovělým zvířetem, které vypadalo jako tlustý pes. Henc byl z města a nikdy živé prase neviděl, takže mu musel pomoci titulek: „Funkcionáři zelených mají rádi zvířátka! Delegát sjezdu si užíval s prasetem.“ Henc začal usilovně přemýšlet, jak z toho ven.
– „Už mi dorazila z Letný jeho složka. Vesnickej alkoholik, lempl, sociální demokrat. Otec zachynul, když lovil pomocí elektrického proudu žížaly. Pravidelně doma poráželi prasata. Nezodpovědnost k přírodě maj v rodině. Kurva Henci. Já v tom vidím jediný – zoofilní sadista. Z toho vy jste udělal funkcionáře naší strany!“
– „Kdybyste dovolil, musel jsem použít i podstatně horší materiál. Jinak by vás volila jen ta vaše Katuška a to ještě kdoví jestli. Mám je tedy všechny zase vyházet?“
– „Ne… ne, počkejte, Henci, to samozřejmě ne. Chtěl jsem říci že… no, prostě, musíme do toho vložit více strategického myšlení… potřebujeme nějaké ty… jak se tomu říká… užitečné idioty.“
– „Jsem rád, že jste se ocitl zpátky na pragmatické rovině. Tenhle člověk má teď máslo na hlavě a stydí se nám přijít na oči, že?“
– „Ano, a co z toho. Že by nám jako odškodné za škody na image naší strany půjčil svoje oblíbené prase, na večer nebo dva?“
– „To zrovna ne. Čím větší má spolupracovník morální skvrnu, tím oddaněji bude spolupracovat… pomýšlím na vytvoření takové jako pracovní skupiny pro práva zvířat. Je to fundraisingový projekt, který by nás mohl dost dobře našlápnout… Pracovní skupina bude objíždět útulky pro zvířata, navštěvovat chovatele i velkochovy a nacházet zcela konkrétní nedostatky a poukazovat na případy, kdy jsou práva zvířat zjevně porušována… Samozřejmě se to dá uchopit vícero způsoby, například může ten subjekt, kde zjistíme nedostatky, přispět finančně do určitého fondu, ze kterého by byly křivdy lidstva na zvířatech kompenzovány… rozumíte mi?“
– „Zcela a naprosto, Henci. Vy jste geniální člověk nové doby. Kdyby byli všichni jako vy, tak bychom se budoucnost té naší planety vůbec nemuseli bát.“
– „Také by šlo vybírat určitý poplatek za to, že ta pracovní skupina za chovatelem vůbec nepřijede. Například chovatel má králíky, ale velikost kotců neodpovídá evropským normám nebo je králíkárna ze špatného materiálu. Nebo nemá pro papouška certifikovanou klec. Nutí křečka běhat v kole. Kdyby komise přišla, doměřila by mu poplatek, že by se posral, rozumíte. Ale takhle dostane férovou možnost poplatek neplatit a vyváznout jen se sponzorským darem…“
– „Chápu. Nevšimné. To děláme běžně, třeba u větších staveb.“
– „No a tenhle Krůta by se na to hodil. O jeho pozitivním vztahu ke zvířatům vůbec nelze pochybovat. Je to takovej vychytralej selskej hřbet a ví, jak se v tom prostředí pohybovat. A v neposlední řadě, můžeme pro tisk zformulovat takovou legendu, že se snaží odčinit hřích jeho otce, co chytal žížaly tím, že si do vidlí zavedl proud a vyháněl je ze země. To by bylo dostatečně mediálně výrazné… něco jako bojovník proti holocaustu v malém, navíc ještě s dědičným stigmatem. chápete?“
– „Naprosto. Pozvěte ho sem.“
Politická i profesní kariéra Ing. Krůty byla toho dne nastartována. Krůta díky tomu pochopil, že v politice je třeba se především v pravou chvíli zviditelnit a je celkem jedno jak a čím.
Blažena Krůtová se po čase stala vedoucí kanceláře vedoucího pracovní skupiny pro menšinové školství. Jako první prosadila zvýšení počtu knedlíků k obedu pro menšiny z pěti na šest.
Prase č. 655 bylo odchyceno a opět umístěno do kotce. Na základě intervence ministerstva zemědělství bylo prase odesláno do Brna, kde bylo zaměstnáno u ústavního soudu jako člen týmu pro analýzu lisabonské smlouvy. Jednalo se o pokus zcela konkrétně vyhovět názorům v tisku, že v tom dokumentu „aby se prase vyznalo“. Nebylo příliš důležité, co přesně bude výsledkem analýz provedených prasetem 655, protože verdikt soudu byl předem určen.
(3x známkováno, průměr: 1,33 z 5)