Tenhle příspěvek si cíleně koleduje o diskusi a kvůli ní jej píši.
V úterý 8. 7. 2014 byli v Afghánistánu zabiti 4 čeští vojáci a jeden další zraněn (pátý zraněný voják v době mezi napsáním článku a jeho vydáním na následky zranění zemřel – DF). Média o tom informovala velmi intenzivně (a tradičně velmi povrchně). Potud dobré. Nicméně na Novinkách byly k prvním článkům na toto téma zablokovány diskuse. Důvodem bylo (podle důvěryhodného zdroje) to, že se v diskusi „blilo“ víc než je běžné a redakce Novinek, Borgisu resp. Práva se už na to nemohla dívat. Možná se tak stalo i jinde, to jsem nesledoval.
Současně na Twitteru proběhla roztržka okolo DVTV (Drtinová Veselovský TV) v souvislosti s nedávným rozhovorem Drtinová a P. Mach. Vesměs šlo v tomto flame o nepochopení a tupost jednotlivých tweetujících. Veselovského nevyjímaje. Po chvíli jsem přestal tuto výměnu sledovat – nikam nevedla a pochybuji, že se někam dostala.
A teď k podstatě tohoto příspěvku.
Jsou čeští vojáci sloužící mimo území ČR prostými žoldáky? Zaslouží si opovržení a nařčení, že se za prachy cpou někam, kde je nikdo nechce? Nebo jsou to vlastenci, kteří „slouží lidu“? Nebo je to ještě úplně jinak?
S P. Machem v podstatě souhlasím, že potřebujeme armádu, která nefunguje na principu vysílání do zahraničí na základě objednávky z NATO nebo EU a že podstata by měla být jinde. Na druhou stranu si myslím, že posílat vojáky na zahraniční mise má svůj smysl. A to i v případě, že nám může být tamější situace u zadku. Podle mě je důvod, proč posílat ten, že armáda potřebuje „cvičit“ a reálné bojové zkušenosti jsou nenahraditelné. A v ČR (naštěstí) otevřený válečný konflikt nemáme. Z toho mi také plyne (dovolím si generalizovat), že vojáci, kteří vykonají rozkaz účastnit se mise v nějaké díře světa, jsou vlastenci. A to, i když bojují za cizí zájem a mimo území republiky a dostávají za to zaplaceno.
Zdůvodnění: Jednak si myslím, že člověk musí být buď opravdu vlastenec, anebo magor, když je ochotný si nechat za pár šlupek ustřelit květák, aby se jiní měli dobře. (Jasně nezapomínám, že mohou být někteří zelený mozky, který by jinak museli jít leda k měšťákům, ale nevěřím, že jich bude moc).
Vnímám to tak, že výcvik profesionálního vojáka nějaký čas trvá a je třeba začít včas a ne až se budou „valit hordy přes Bílé Karpaty“. No, a když už takové lidi armáda má, tak je zcela přirozené, že je využívá. Tedy, podle mě nejsou tito mrtví i živí vojáci žoldáky v pravém slova smyslu. Ano, je to jejich práce a dostávají zaplaceno a konají to dobrovolně a bojují přednostně za zájem cizí země. Ale to je jen důsledek. Myslím, že víc než žoldáky jsou vlastenci/hrdiny (i ti, kteří přežijí a vrátí se do Kocourkova). Jsem přesvědčen, že bez lidí s praktickými zkušenostmi by naše armáda byla ještě větší fraškou. A je třeba podotknout, že ryba smrdí od hlavy. A lidi v hodnosti četař apod. rozhodně tou hlavou nejsou. Spíš je vidím jako idealisty, kteří věří, že to dělají pro rodinu, vlast…
Závěr.
Raději z daní zaplatím zahraniční misi než třeba cyklostezku, protože takto vynaložené investice mají potenciál mi posloužit víc. A doufám, že půjde o zmařenou investici, protože jejich služeb nebudu potřebovat. Proto si jejich práce vážím a vzdávám hold památce těch, kteří se už nevrátí.
Je možné, že se mýlím a proto, prosím o konstruktivní názory na naše vojáky bojující v zahraničí, na to, zda si zaslouží úctu a zda má jejích účast třeba v Afghánistánu nějaký „benefit“ i pro člověka, který žije v ČR. A zda se montovat i do zahraničních misí. Díky.
(Zatím nikdo nehlasoval)