D-FENSe čtu poměrně dlouho, avšak až nyní jsem se rozhodl uveřejnit svoji prvotinu. V současnosti vlastním výše jmenované auto, proto se chci podělit o krátkodobé provozní zkušenosti. Nebudu zde popisovat historii Saabu, k tomu slouží Wikipedie.
Saaba vlastním necelého půl roku a naježděno máme spolu přes sedm tisíc kilometrů. Bohužel i za tak krátkou dobu moje počáteční nadšení opadlo a rychle jsem vystřízlivěl. Ale jedno po druhém.
Pro koupi Saaba jsem se rozhodl ze tří důvodů. Za prvé, předchozí vozidlo mi bylo silně proti srsti (VW Passat, nafta, 1.9 TDi). Za druhé, chtěl jsem nějaké živé benzínové auto a za třetí, Saaby se mi designově velmi zamlouvají a zajímalo mě, jak že se létá s tou pověstnou turbo hromadou švédské oceli.
Auto jsem pořídil v nejmenovaném autobazaru v Praze. Černý Saab 900 NG (New Generation), r.v. 1996, třídvířko (Coupe), objem motoru 2.0i (bez turba), výkon 96 kW, manuální převodovka, při koupi nakrouceno 123 tisíc km (tzn. plus dalších minimálně 100 tisíc)
Motor, jízdní vlastnosti
Dvoulitrový benzín bez turba byl pro tento model nejslabší verze, něco jako v Fabia Junior 1.0 . Saaby (až na nejnovější modely) měly bohužel vždy problémy s turbo motory. Některé se zadírají i při maximální péči (výměna oleje i po 10 tisících km!), jiným pravidelně odcházejí turba. Saab se k překvapení všech k této problematice zcela otočil zády a neexistuje jediné oficiální prohlášení, kde je zakopán pes a co s tím. Saab se na své zákazníky prostě vy*ral. Atmosférické dvoulitry a dvou a půllitry zmiňovanými problémy netrpí. Ovšem nejsilnější turbo Saaby mají brutální zátah a zrychlení a požitek z rychlosti je opravdu grandiózní. Právě tyto vlastnosti automobilku nejvíce proslavily.
Ačkoliv je můj dvoulitr nejslabší verze mezi Saaby, v porovnání s většinou vozového parku v ČR se jedná o Formuli 1. Motor začíná táhnou okolo tří tisíc otáček a bývalých 96 kW by se mělo dostavit v šesti a půl tisících. Jaký je dnes skutečný výkon motoru, těžko řící, ale i tak je Saab oproti většině aut slušné žihadlo.
Řízení je o poznání horší, než by člověk čekal. Naprosto gumové a nečitelné. Tragické jízdní vlastnosti společně s (továrním) tvrdým vypružením dělají z auta na průměrné středočeské silnici nepříjemný žebřiňák. Gumové řízení je ovšem všeobecný problém řady 900 NG. Na opravdu kvalitní nové asfaltce je řízení celkem příjemné, avšak na hrbolech auto silně odskakuje do stran a při vyšší rychlosti je řízení v zatáčkách dosti nepříjemné. Nikdy nevíte, kdy vás to vyhodí do pangejtu. Bohužel, toto nejsou jízdní vlastnosti, které by měl vykazovat prémiový vůz (v roce 1996 za pořizovací cenu přes milion korun!)
Dalším nepříjemný faktorem je přímé řazení převodovky. Je to všeobecný problém Saabů staršího data výroby. Manuál se Saabu opravdu nepovedl a je stejně nepřesný a tuhý, jako u tehdejších Opelů. Jízda ucpanou Prahou je s takovým manuálem opravdu „radost“… Naneštěstí musím konstatovat, že se mi lépe řadilo i v jedničkové Fábii a to už je co říct.
Exteriér, interiér
Exteriér je jeden z faktorů, které na devitístovce obdivuji. Designově opravdu výjimečné auto vycházející z předchozí hranatější generace, pro niž je tak typický plochý dlouhý čumák a velmi strmý úhel čelního skla. Tyto designové orgie mají však tři chyby. První, když couváte, přes vysoko položené zadní sklo není skoro nic vidět. Druhá, problematický odhad vzdálenosti u dlouhého zakulaceného čumáku. A třetí, řekl bych nejzásadnější, skoro kolmé čelní sklo je sice hezká designová odlišnost od ostatních aut, avšak nedomyšleně nebezpečná. Když jedete například za slunného dne listnatým lesem, čelním sklem skoro nic nevidíte. Sluneční paprsky totiž odrážejí obraz černé palubní desky do čelního skla a to je sakra nepříjemné. Když mi před ksichtem přes celé sklo během minuty problikne asi dvěstěkrát obraz černého ničeho společně s ostrými slunečními paprsky, dokážu být pořádně nas*raný. Nejen, že je to nepříjemné, ale hlavně nebezpečné, protože stěží vidíte protijedoucí auta. Při vyšších rychlostech je to opravdu chuťárna. Nevím, jak je vůbec něco u takového auta možné. Kdyby to byl levný čínský šmejd, budiž, ale Saab se vždy tvářil jako prémiová značka s kvalitními auty. Tohle je prostě totální konstrukční selhání. Když už udělali tak strmý úhel čelního skla, měli zároveň změnit úhel palubní desky vůči sklu samotnému.
Interiér je zcela odlišný od ostatních značek. Palubní deska je v místě řidiče poměrně nezvykle kolmá a opravdu trochu připomíná kokpit stíhacích letounů. Vše je poměrně dobře po ruce. Vypíchnul bych však jednu věc, a to umístění stahování elektrických oken. Ovládání je umístěno neobvykle na středovém panelu, což mne vyhovuje mnohem více, než obvyklé umístění na dveřích řidiče. Není to však úplná ojedinělost. Podobně mají stahovaní oken řešeny např. Mazda MX-5 nebo Dodge Viper. Další vychytávkou je umístění spínací skříňky též ve středovém panelu. Toto řešení umožňuje zamykání řadicí páky v poloze R. Klíčky prostě ze skříňky nevytáhnete, pokud není zařazená zpátečka. Nepotřebujete dokupovat žádné Sherlogy, D-Fendlogy apod. Velurové sedačky jsou pohodlné, avšak úzké (a lehce prosezené a odrbané). Velké plus si zaslouží místo pro nohy na zadních sedačkách. Při své vyšší postavě si pohodlně sednu sám za sebe, což bývá u většiny coupe problém. Zadní sedačky jsou poměrně pohodlné. Celkový vzhled interiéru je přijatelný a celkem i útulný, ale věřím, že interiér v kůži je příjemnější.
Dalším kladem Saabu je velký kufr. Při prvním ohledání jsem opravdu zíral, co všechno se dovnitř vejde. Množství zavazadel na zimní dovolenou ve čtyřech není pro Saaba žádný problém. Nejsem sice okultním vyznavačem náboženství „velkých zavazadlových prostor“ automobilů Škoda, přičemž denně nepotřebuji převážet ženu, tři děti, tchýni, dvě babičky, bratra, jejich zavazadla, čtyři dogy, ledničku, pohovku a to vše za pouhých 4,99 litrů nafty, ale velký kufr ocením a beru ho jako výhodu.
…Nicméně zrovna velkou ledničku byste v Saabu klidně odstěhovali…
Výbava aneb francouzská sociální edice po švédsku
Výbavy Saabů jsou vůbec vtipnou záležitostí. Základní výbava začínala na: všechna okna + zrcátka v elektrice, stavitelný volant, stavitelná sedačka řidiče, stavitelná bederní opěrka, stěrače a ostřikovače světel, manuální klimatizace s výdechy k zadním místům, venkovní teploměr, hodiny, rádio s magneťákem apod. Saab nabízel možnost snížit cenu vozu ochuzením o některé prvky, což lidé hojně využívali. Například můj Saab je dovozem z Francie. Tamní majitel chtěl ušetřit a tak mu v Saabu auto ochudili o ostřikovače a stěrače předních světel, zadní stěrač!, mlhovky a jeden pár reproduktorů (nyní celkově čtyři – dva vepředu, dva vzadu; základní výbava počítala se šesti).
Ve vyšších výbavách byste dostali tempomat, ovládání rádia na volantu, kožený interiér, elektricky stavitelné sedadlo, elektricky stavitelný volant, vyhřívané a větrané sedačky (v roce 1996…), digitální klimatizace, rozšířený informační displej a další drobnosti. Za automatickou převodovku se tuším připlácelo, stejně tak za střešní okno a větší kola.
Moje výbava je sice oproti některým dnešním autům stále luxusní, ale z hlediska saabovitosti je to „Extra social edition.“ V tomto ohledu býval Saab přeci jenom vyšší třída. Kdybyste chtěli ochudit základní výbavu například ve Škodovce, museli byste vyndat motor.
Výčet ochuzené základní výbavy v mém Saabu je zhruba takový: manuální pětikvalt, velurový interiér, stavitelné sedadlo řidiče, ručně stavitelný volant, stavitelná bederní opěrka, okna + zrcátka v elektrice, manuální klimatizace (včetně dvojitých výdechů na zadní místa), venkovní teploměr. Snad jsem na nic nezapomněl. Ačkoliv nemám tempomat, je na něj udělána kabeláž.
Provozní náklady
Servisní síť Saabu není v ČR nijak rozsáhlá, ale není to také žádná tragédie. Autorizované servisy jsou drahé. Některé neautorizované (bez urážky) amatérské. Náhradní díly jsou relativně cenově dostupné (není to starej Opel no…)
Spotřeba se zatím pohybuje v rozmezí 8,5 až 12 litrů. Se Saabem nás čeká první zima, takže spotřeba určitě naroste.
Povinné ručení na dvoulitr: bazarem nabízené od Directu – necelých patnáct tisíc. Současné u nejmenované pojišťovny – čtyři a půl tisíce…
Zhodnocení
Na úvod závěru bych podotknul, že Saab na šestnáctkách hlínách není příliš vhodným vozidlem do terénu. Při lehkém offroadu po šumavských hvozdech jsem během tří dnů dvakrát píchnul, přední a zadní kolo. Na druhou stranu musím vyzdvihnout, že díky síle motoru jsem se vyhrabal ze zatopeného příkopu u rozbahněné lesní cesty kdesi hluboko pod Boubínem.
Celkové hodnocení auta je bohužel negativní. Ačkoliv je pro mne Saab 900 NG vzhledově krásné auto a v mnoha ohledech příjemné, rozhodně se nejedná o (bývalý) prémiový vůz. Na Saaby nejen řady 900 NG jsem četl hodně pozitivních, ovšem i negativních recenzí. Bohužel, automobilka Saab rozhodně nevyrábí a nikdy nevyráběla tak kvalitní a dobrá auta, jak dodnes prezentuje. Neřešené konstrukční vady zadírajících se turbo-motorů, problematická konstrukce čelního skla, špatné řízení a řazení, tohle vše rozhodně není známkou kvalitní automobilky. V roce 1996 byl Saab 900 NG jistě celkem pohodlné, bezpečné, rychle a relativně luxusní auto na přesuny po opravdu kvalitních dálnicích. Dnes však není, natož pro přesuny po okreskách. Ačkoliv můj Saab je v relativně v dobrém stavu (no, lehce zatopený interiér, bouchlé a lakované dveře spolujezdce…), má opravdu dost much, které jej staví do pozice pouze lehce nadprůměrné, až nadprůměrné auto. Saaby 900 NG bohužel nezapřou svou kolegialitu s Opelem Astra F a Vectra B. Měl jsem nějakou dobu Opel Astra F a jízdní vlastnosti jsou citově až podezřele podobné. Nečitelné a gumové řízení, dlouhé, tuhé a nepřesné dráhy přímo řazené převodovky, spojka na ho*no.
Pomalu uvažuji nad dalším nově ojetým autem a obávám se, že v budoucím výběru se už Saab neobjeví. Je sice hezké, že někteří nepovažují devítistovky nové generace, zvláště bez turba, za „pravý Saab“, neb pravý Saab je prý Saab 9000, ale mojí devítistovku prostě Saab vyrobil. Je to jeho reklama, jeho ostuda. Stejně jako někteří milovníci Škodovek říkají, že Fabia Junior prostě není pravá Škodovka, je to stále výrobek Škody MB. Je to její cejch, její ostuda.
Saaby 9-3 první generace (nástupce 900 NG) jsou prý mnohem kvalitnější a lepší. Těžko říct, nikdy jsem v žádné devět-trojce nejel, ale designově jsou téměř stejné jako 900 NG, což mne těší. „Oficiálně“ (agentura JPP) se řada 900 NG prý nepovedla z důvodu radikálních úspor, které nařídil tehdejší vlastník, General Motors. Ale kdo ví, jak to tenkrát bylo…
Na úplný závěr číselné hodnocení (jako ve škole); motor/řízení/řazení/pohodlí/výbava/vzhled
Saab 900 NG 1996 2.0i (96 kW, benál): 2/3-/3/2/1-/1
Pokud jste dočetli až sem, gratuluji, pravděpodobně jsem vás odradil od koupě Saabu :-D
Nicméně abych to završil, koupě své devítistovky nelituji. Rozhodně jsem si vyzkoušel něco diametrálně jiného, přinesla mi mnoho příjemných chvil a v budoucnu na ní budu vzpomínat v dobrém. Ale také mne vůz lehce zklamal, jako auto i jako značka.
Pokud snad uvažujete o koupi Saabu, tak dobře vybírejte a zjistěte si o daném modelu co nejvíce. Pořízení Saaba 900 NG, nebo 9000 na denní ježdění dnes nemá smysl. Pokud starší model, tak 9-3 (kabriolety jsou krásné), nebo 9-5. Ale nedělejte si o Saabech přehnané iluze, vyrábějí je jenom lidé…
(10x známkováno, průměr: 3,40 z 5)