Něco málo přes dva roky brázdím evropské silnice za volantem koncernového vozu Volkswagen Passat. Za tu dobu jsem s ním najel 130.000 km bez podstatnějších závad a v následujícím textu se čtenáři pokusím přiblížit mé zkušenosti, občas porovnám s Fordem Mondeo a Peugeotem 508, se kterými jsem měl taky tu čest.
Naše společná cesta začala v internetovém konfigurátoru, kde jsem si v rámci daného rozpočtu mohl vybrat vozidlo a jeho výbavu. Jelikož jsem pouze čaroděj třetí kategorie, po počátečním nadšení jsem musel slevit z původních optimistických myšlenek na Mercedes nebo BMW a poohlédnout se ve vodách lidových vozů. Základní koncernové požadavky byly kombi, mlhové světlomety a vestavěné handsfree. Z výrobní linky nakonec ke mně vyjelo šedé kombi s dieselovým motorem o výkonu 103 kW v téměř základní výbavě- navíc jsou automatické stěrače, automatické rozsvěcení světel, ovládaní na volantu, automatická klimatizace a vestavěná zásuvka na USB v přihrádce spolujezdce a vyhřívaná, automaticky se stmívající zpětná zrcátka. Rádio je s monochromatickým displejem, navigaci mám přilepenou na skle. K úplné spokojenosti mi chybí automatická převodovka a xenony, dá se ale jet a dojet i bez toho.
Po usednutí dovnitř nás přivítá jednoduchý interiér skládající se převážně z rovných linek. Ozdobná hliníková lišta neurazí, co mě potěšilo jsou analogové hodiny uprostřed. Loketní opěrka má několik možností výškového nastavení, ale zatím jsem viděl jen jednoho člověka co ji měl jinak než je základní nastavení. Se svými skoro dvěma metry nemám problém sednout si pohodlně. To jsem ostatně neměl ani v Mondeu nebo 508. V Insignii mám málo místa na nohy pod volantem. Oproti Fordu je vidět, že je palubovka smontovaná z několika kusů, Peugeot má o něco lepší osvětlení středového panelu v noci. Celkově mi ale nic nechybí ani nepřebývá, většina prvků je snadno dostupná a nic není třeba dlouze hledat. Středový tunel je poměrně masivní, ale ani při delší jízdě mě na něm nic netlačí do nohy. Mondeo má mírnou hranu, která po delší době tlačí na lýtko. Tempomat se ovládá samostatnou páčkou pod blinkry, zřídka se stane, že při jeho zrušení se mi ho podaří vypnout úplně a je třeba ho znova zapnout a nastavit. Nastavená rychlost je zobrazená na displeji. Standartní krok je 10km/h, jde i krok po 1 kilometru. Proti citlivosti automatických stěračů nemám námitky, funguje to dobře. Pokud se venku ochladí pod 4 stupně, auto pípne a na displeji se objeví vločka. Nijak mě to neotravuje, několikrát jsem zažil situace, že teplota během jízdy se změnila z hezkých 15 nad nulou na -5, jako upozornění je to dobré. Stejně tak se mi líbí možnost nastavení upozornění na překročení nastavené rychlosti, a to hned 2x – jednou jako normální položka v menu, podruhé jako součást nastavení zimních kol. Fajn upozornění, pokud nechcete překročit např. rychlostní index pneumatik. K interiéru vepředu se dá ještě říct, že do dveří se pohodlně vejde petka s pitím. Vzadu je místa dostatek, ale moc to tam neznám, seděl jsem tam asi 1x. Kufr je poměrně velký, ale relativně mělký, na výšku se tam tak akorát vejde menší cestovní kufr tak, aby šla zatáhnout roletka. Horské kolo strčím po sklopení sedaček bez nutnosti sundávat zadní. To se ale u kombíku tak jaxi očekává, že. Mondeo má kufr podle mě o chloupek větší a lépe využitelný, 508 má celkem nízký nakládací otvor, možná díky panaromatické střeše. Co mě překvapilo je další místo pod kufrem, kde dřív bývala rezerva. V pohodě se tam vejde batoh s věcma na cvičení, deka, stativ a ještě je tam volno.
Zvenku vypadá auto jako tuctový stroj z produkce Volkswagen group, většinu času sedím vevnitř, takže nemám nic co by stálo za komentář ke vzhledu. Za jízdy v marasu se trochu špiní zrcátka. Znečištění zadního skla je asi u všech kombíků normální, ostatně od toho je tam stěrač.
Jak to jezdí? Po nastartování zasunutím klíče do otvoru dovnitř doléhá tlumený zvuk naftového motoru. Není to ticho jako na samotě u lesa, ale zas ani rušivý zvuk. Peugot je na tom celkově s odhlučněním o fous lépe, Ford je trochu hlučnější, ale podle mě to je skoro stejné. 103 kW má dost síly na předjíždění na okreskách i trvalé udržení rychlosti kolem 200 na dálnici. Řazení je dobré, na displeji je zobrazený zařazený rychlostní stupeň. K dispozici je i asistent řazení, který říká, kdy přeřadit. Kolegovi se už ale i podařilo jet delší dobu po dálanici 160 na 4ku, ukazatele neukazatele. Ve své podstatě je to spíš auto stavěné na dálnici, kde 130 znamená pohodlnou tichou jizdu, 180 je tak akorát a nad 200 uz to není díky hluku moc příjemné. Převody jsou delší než u konkurence. Všímám si toho teda hlavně u 6ky, kdy při 180 mám 3000 rpm. Mondeo mi přišlo trochu hlučnější hlavně díky kratším převodům, 508 byla o fous tišší. Uznávám ale, že pro rychlosti do 130 je to celkem jedno. Pokud hledáte něco, kde by vám každé šlápnutí na plyn vyvolávalo úsměv na tváři, hledejte jinde. Zrychlení stačí na předjetí na okresce, ale trhač asfaltu to není. Posilovač řízení funguje tak akorát, není na mě ani tuhý, ani příliš silný. Jeho nevýhoda spočívá v tom, že si občas připadáte jako ve videohře. Informace o nerovnostech se přes volant nedostane, přejezd kolejí je poznat jen podle hluku. V tomto ohledu dává Mondeo daleko více informací o tom co se děje na cestě, Peugeot mi několikrát dokonce na příčné nerovnosti nepříjemně škubl volantem. Pokud se chci autem přepravit z bodu A do bodu B bez zbytečných stresů, přijde mi izolace řidiče od okolí jako lepší varianta. Na vyblbnutí jsou jiné stroje. Brzdy mi přijdou tak akorát, ABS a ostatní asistenty jsem naštěstí využil jen párkrát, při normální jizdě o nich člověk v podstatě neví. Příjemná je funkce zabrždění při zastavení. Při rozjezdu si auto necouvne, v kolonách nemusím stát na brzdě. Ruční brzda je pouze elektrická, na jakoukoli zábavu nepoužitelná. Start stop systém žije vlastním životem, většinou ho nechávám zaplý. V zimě auto topí po pár metrech. Příjemný je ukazatel teploty oleje. Kolik to žere? Při mých dálkových cestách při průměrné rychlosti 120-130 km/h to dělá něco kolem 7,5 litru nafty na 100. Pokud jedu kratší vzdálenost podle předpisů, palubní počítač říká něco kolem 5 litrů. Na jednu nádrž se dá dojet bezpečně 900 km.
Závady? V podstatě žádné. Auto jezdí do servisu, když si řekne, což bývá zhruba každých 30.000 km. Jedenkrát jsem měnil přední sklo, jendou si pochutnala veverka na hadici a izolaci v motoru, jednou jsem rozbil spodní kryt motoru o sníh na dálnici. V 90.000 km byly rýhy na zadních kotoučích, vyměnily se.
Nevýhody? Přední stěrače by mohly být účinejší. Hlavně na straně řidiče nechává stěrač šmouhy, i když jsou gumičky nové. Listování v telefonu je nepohodlné přes tlačítka na volantu, chybí vyhledávání podle písmen. Tohle by asi šlo řešit lepším rádiem. Výběr adresářů z externího disku je neohrabaný. Přepínat adresáře jde jen tlačítky na rádiu, diplej zobrazuje jen jeden adresář. Zatímco přepínat písničky jde pohodlně na volantu, adresáře nikoli.
No a to je vše přátelé. Závěrem můžu říct, že v porovnání s Peugeotem a Fordem dělá VW v celkovém kontextu věci o kousek lépe a plně splňuje moje požadavky na služební auto na dlouhé trasy.
(11x známkováno, průměr: 1,55 z 5)