o životě střelce v Brně a taky něco o skrytém nošení.
„Baby glock“: The triumphant advance of the smallest GLOCK pistol, specially developed for concealed carry… (glock.com)
Die Glock 26 ist eine halbautomatische Pistole im Kaliber 9×19 mm. Hersteller ist die österreichische Firma GLOCK Ges.m.b.H. (de.wikipedia.org) 
(ruské zbraňové fórum)
Motivace
Touha pořídit si palnou zbraň u mne vykvetla pro vícero důvodů. Rukama a nohama se neumím bránit, fyzickou sílu sice mám, ale používám ji spíše k práci. Protože neholduji sportu ani fitness, jsem postavy hubené. S touto konstitucí si nedokážu představit, jak svůj život, zdraví nebo majetek chráním fyzicky. Patrně ale až sestěhováním s přítelkyní a plíživým nástupem nové rodiny na mě dolehla úplně nová zodpovědnost. Co se stane mé osobě mi bylo předtím vcelku jedno, ale najednou jsem si uvědomil, že se bojím situace, kdy bude napadena moje rodina. Já ji neubráním a budu pouze bezmocně přihlížet. Tato představa mě přinutila vymyslet cokoliv, co mě do budoucna alespoň nějak vybaví a vloží mi do ruky alespoň jednu kartu, se kterou budu moct hrát, až se něco fakt podělá. Lépe je hrát a prohrát, než muset ohlásit pass už na samém začátku…
Zadruhé je to moje neposedná touha zkusit všechno na světě. Na jaře si například hodlám udělat papíry na motorku. Asi si žádnou kupovat nebudu, ale hlodá mě představa, že někdo umí jezdit na motorce, a já ani trošku ne.
V neposlední řadě se mi zbraně nijak nehnusí, spíše se mi to dost líbí.
Průkaz zbrojní
…se získá tak, že složíte teoretickou a poté praktickou zkoušku. Já otázky trénoval zde a na praktickou zkoušku se připravoval na brněnské střelnici B&H Magnum. Tuto střelnici mohu vřele nedoporučit, ale o tom potom.
PČR jakožto prodloužené chapadlo Systému se samozřejmě snaží počet úspěšných skladatelů zkoušek minimalizovat, neboť pokud se občané hodlají bránit, je to špatně. Od toho je tu PČR. A tak za každou skupinu na ZP platíte pětikilo, což mnohé odrazuje a za každý papír (registrace, přepis, výdej průkazu zbraně) se platí stokoruny.
Pro Brno a okolí sídlí zbraňový inspektorát v Brně-Komárově, Černovická 10a.
Výběr zbraně
…u mne proběhl rychleji, než je normální. Požadavkem byla pistole na skryté nošení pro ochranu mé osoby a mojí rodiny. Co je důležité u zbraně tohoto účelu? Aby ve chvíli krajní nouze fungovala tak, jak má. Pistole tedy musí být jinými slovy spolehlivá. Pokud pro vás bude podstatné tohle slovo a zároveň horním limitem ceny zbraně dvacet tisíc, pravděpodobně se dříve nebo později dostanete ke slovu GLOCK. Bylo mi egal jak se drží, jak vypadá, jestli kope víc nebo míň, rozhodl jsem se, že si vyberu zbraň ideální k mému účelu a naučím se z ní střílet. Tak se stalo, že jsem si koupil pistoli, kterou jsem nikdy předtím neměl v ruce (držel jsem sedmnáctku, ale ta je dost někde jinde). Tohle může u pistolníků vyvolat úsměv, nicméně mohu s klidným svědomím prohlásit, že jsem zcela spokojen a v případě GLOCKa se tohle smí.
Chtěl jsem zbraň v ráží 9 mm, pokud možno minimálních rozměrů, vhodnou ke skrytému nošení. G17 a G19 compact se mi zdály příliš velké (možná to souvisí s tím, že jsem v pase tenký), takže logicky padla volba na Glock 26 subcompact. Tím byl výběr vyřešen.
Zbraň jsem kupoval v polovině listopadu tohoto roku, právě v době, kdy zbrojírna GLOCK přišla na trh s novou generací pistolí – generace 4. Oproti oblíbené trojce přibylo pouze několik drobností, cituji:
„Systém výměnných gripů umožňuje uživateli měnit velikost obvodu rukojeti a přizpůsobit jej tak velikosti ruky. V nabídce jsou 3 velikosti gripů – malý, střední a velký. Výměna se velmi jednoduše provádí demontáží jediného čepu.“
Osobní zkušenost s tím nemám, neboť jsem „grip“ ještě neměnil. Jde o tři různé zadní plátky na pažbičku, kterými si můžete upravit G více do vaší ruky. Dle reakcí lidí na fóru MUJGLOCK to vypadá, že tato fičura se povedla. Třeba se taky někdy dokopu to zkusit vytunit.
„Vypouštěč zásobníku je zvětšený a stranově volitelný. Umožňuje bez potřeby dalších součástek změnu strany, na které je instalován.“
V praxi jde o to, že změnit G pro leváka nyní snadné.
„Sestava vratné pružiny byla nahrazena sestavou duální vratné pružiny, která znatelně snižuje zpětný ráz a má delší životnost.“
Tohle je asi jediné důležité. Semtam se stará pružina kritizovala, někdo měl občas neštěstí na kus. Pružina teď vypadá jinak, je stejně tlustá v celé délce (odtud asi „duální“), to je vše co o ní můžu říct a podvědomě doufám, že se upgradovala a ne naopak.
„Dále má Gen4 novou povrchovou texturu rámu Rough Textured Frame (Gen4 RTF), která zlepšuje trakci úchopu.“
Přeloženo: generace 4 má více zdrsněný povrch, což je asi dobře, ale je to téměř šumák.
Ve skutečnosti jsem koupil generaci 4 prostě proto, že jsem podvědomě tíhl k tomu koupit nový model s tím, že bude v budoucnu dostupnější s ním cokoliv řešit (náhradní díly, servis). Ve skutečnosti to ale nebude nijak dramatické, neboť se dál vyrábí i trojka. Mnoho uživatelů MUJGLOCK fóra se nechalo slyšet, že si stejně koupí zase trojku, protože je osvědčená, zatímco čtverku čas teprve prověří. Minimální rozdíl mezi generacemi také potvrzuje, že G je perfektní pistole a změnit se na ní dají už jenom totální maličkosti (pokud má sériově vyrobený kus stát zhruba tolik, co stojí teď). Tato věta vše, myslím, vystihuje nejlépe.
Střelnice v Brně
B&H Magnum
Tuto střelnici vlastní a provozuje pán jménem Ing. Hynšt. Titul před jménem je v tomto případě klíčem ke všemu. Dotyčný se takto popisuje všude, ať už jde o podpis bločku nebo hovor o sobě samém. Ing. Hynšt je asi pětapadesátiletý obrovský hromový pán, který má rád, když je všechno podle jeho představ. Arogantnější osobu byste mohli pohledat, rozumí totiž úplně všemu. Výcvik k praktické zkoušce byl utrpení. Pan inženýr rád vtipkuje, nejraději o tom, jak to děláte všechno blbě a jste idiot. To je pro začátečníka deviza sice nevšední, ale také dramaticky nepřínosná. Na výcviku se mnou byl asi čtyřicetiletý pán, kterého Ing. Hynšt oslovoval „pane doktore“. Pan doktor byl tupý jako poleno a neuměl zopakovat základní manipulaci se zbraní, ing. Hynšt ho však chválil, jak je šikovný, zato osoby do 30 let věku pro něj byly absolutní plevel, takže i já. Těm tykal a neváhal na ně řvát o idiotech. Když jsme se točili u střeleckých stanoviští, stalo se, že mne pan doktor předběhl. Já ho na to upozornil, s tím, že pokud se teď rozhodí pořadí, rozhodí se celý řetěz (chvíli to trvalo, než pan doktor analyzoval situaci, poté přiznal že mám pravdu a omluvil se). Byl jsem okřiknut, jak že to drze mluvím s panem doktorem! A tak došlo mezi mnou a panem inženýrem Hynštem k menšímu konfliktu, který samozřejmě neměl kam eskalovat, protože jsme byli na střelnici. Asi jsem měl zdůraznit, že mám titul taky, abych se mohl výcviku účastnit a bylo se mnou jednáno jako s člověkem, přišlo mi to ale směšné.
Podstatné je to, že pán při školení vyloženě chyboval a o jeho renomovanosti svědčí to, že se nás snažil přesvědčit, že na nošení k osobní obraně je nejlepší revolver ráže .357 Magnum. Toto téma bych chtěl odbýt s tím, že podobné názory vám taky leckdo napíše na fóru, většinou se ale jedná o těžké teoretiky. Z úst samozvaného instruktora bych podobné šílenosti nečekal. Dále jsem se vždycky pobavil, když ing. Hynšt vyslovoval označení náboje 7,65 Browning „brovynk“, asi si nikdy nespočítal ta písmenka. Dále nám vštěpoval zásadu, že rána jistoty se nedává, protože si zlomíme zápalník (docela mi trvalo odstranit v sobě tento psychický blok, dnes vím, že pán asi teoreticky ustrnul v období První republiky, kdy se střílelo z ČZ27, ale já mu tehdy prostě uvěřil). Když ještě označil Glocky za neohrabané recyklované plastové lahve s tím, že jediné možné je staré dobré železo, pochopil jsem, s kým mám tu čest. Poté, co jsem na střelnici složil ZP jsem tam už nikdy nepáchnul.
Ve svém okolí jsem kupodivu zaznamenal úplně stejné reakce, téměř všichni kdo tam byli, potvrdili, že tam byli zároveň naposled, neboť s majitelem se nedá mluvit a je to prý „arogantní vůl“, zatímco technické zázemí je docela fajn. Údajně střelnici drží nad vodou hlavně to, že ing. Hynšt má dobrého kamaráda v instituci, která zajišťuje vysokým školám v Brně různé tělesné výchovy. Studenti si mohou zapsat střelbu a chodit po jeden semestr jednou za dva týdny na začátečnické střelecké kurzy, ty se ovšem odehrávají teoretickou formou v posluchárně VŠ. Studenti zaplatí za semestr cca 6k protože neví, do čeho jdou. Pan inženýr učí celou přednáškárnu všech studentů Brna naráz a jedna hodina jeho výkladu je pak oceněna vskutku zajímavou sumou, protože studentů je prý typicky kolem 150. Abych nebyl zlý, prý se za ty peníze studenti i dvakrát po skupinkách podívají do střelnice a vystřelí si. Jednoduchou matematikou vychází, že pokud se bude tohle panu majiteli dařit i nadále, cashflow ho nemusí trápit.
B&H Magnum nedoporučuji, především začátečníkům ne!!!
AWIW
Na této střelnici jsem ještě nebyl a řeknu vám proč. Cituji z ceníku:
Zákazník střílející střelivo zakoupené na střelnici vlastnící ZP 6,- Kč/min
Zákazník střílející svým střelivem 12,- Kč/min
Zákazník střílející dlouhými zbraněmi (.223Rem. , 7,62×39, atd.) 10,- Kč/min
To by mě zajímalo, kdo tohle vymyslel. Ti musí mít na střelivu slušnou marži! Jelikož náboje kupuji zvlášť, 360,- za půlhodinu mi přijde nepochopitelně moc. Je to střelnice sportovního klubu, což většinou nevěstí nic dobrého, a z ceníku to vypadá, že preferují, když se střílí puškami. Což taky absolutně nechápu a tento WTF? pocit mi zabránil tam zatím páchnout. Ale třeba se tam někdy podívám.
Nově otevřená tunelová střelnice u Kociánky, viz www.preparace.cz
O ní jsem se dozvěděl z letáčku na zbraňovém inspektorátu. Chtěl jsem tam jít, ale potom mi oko padlo na větu:
Termín střeleb je potřeba dohodnout předem na tel. č. 777 852 721 s. Ing. Václavem Tlapákem
Aha, tak to bude problém. Chodím střílet v ten čas, když se mi podaří odejít z práce dříve (před pátou), a vím to dopředu tak pět minut. Toto je zcela mimo moje možnosti a představy, bohužel.
Bývalá venkovní střelnice Kníničky
Tam jsem prožil svoje nejkrásnější střelecké chvilky, tam jsem si vůbec poprvé z něčeho vystřelil (byla to kamarádova číza). Lidová cena sto korun za hodinu, správce vysloužilý lampasák se kterým byla sranda, i leccos naučil. Například mne jednou vyprávěnou historkou utvrdil v tom, že raději nebudu střílet bez ochranných brýlí, pokud to půjde.
V březnu 2010 ale úředníci střelnici uzavřeli, neboť údajně naměřili v okolí střelnice o 2dB více, než je přípustné. Pro zajímavost, kolem střelnice široko daleko nenajdete žádná obydlí, pouze jeden chátrající prázdný vojenský objekt. Což ale zřejmě nebylo rozhodující.
Tuto událost jsem v podstatě nevydejchal dodnes. Ještě že existuje
TRIGGER BRNO
Perfektní střelnice, vybavená, příjemná, oba pánové správci (majitelé?) jsou bezvadní, poradí, pomohou, jsou znalí řemesla. Nikam jinam nechodím, protože mi tam nic nechybí. Leda to, že se v centru blbě parkuje a cena je samozřejmě trošku vyšší než kilo za hodinu, neboť za luxus se platí. Ale stojí to za to, moje typická návštěva = půl hodiny střílení 200,- a dva terče 20,-. Od nového roku budou dle webu zdražovat, „vzhledem k rostoucím cenám nájmu, služeb, energií atd“. Mají otevřeno skoro furt, lze se elegantně objednat přes web, ani to jsem zatím nemusel, neboť chodím v neobvyklé hodiny a nějaké stanoviště bylo zatím vždycky volné.
Pro začátečníky: Trigger nabízí balíček all in one pro získání ZP, praktický nácvik i pomoc s byrokracií, vše se bude odehrávat na Triggeru. Kdybych měl někomu doporučit jak začít, ať jde určitě tam. Sice jsem to neabsolvoval, ale kdo si projde fóra, nenajde jiné než kladné ohlasy. Nedivím se.
Střelecké dovednosti
Jsem totální zelenáč, to už jste ostatně poznali. Chtěl bych se zdokonalit nejen ve střelbě na terč (to je de facto to nejjednodušší), ale především v oblasti obranné střelby. Plánuji vyrazit na nějaký kurz v terénu, je z čeho vybírat, všechno se ale odehrává někde u Prahy. Nu což, peníze budou, my nebudem. Nejvíce se mi asi zamlouvají ty kurzy vypisované na webu GUNLEX, každopádně myslím, že i ostatní „akademie“ jsou fajn a člověk asi nikde nešlápne nějak fatálně vedle.
Důležité je, myslím, naučit se tasit a střílet v lehu, v běhu a podobně. To samozřejmě nemůžete vyvádět na stanovišti tunelové střelnice.
Nošení zbraně
Konečně trochu zajímavé téma, ke kterému se shánějí informace překvapivě těžko. Postupně jsem vyloučil nošení na lýtku (původně jsem měl tuhle představu ale je to fakt nesmysl, to by zbraň musela být miniaturní a tasení by připomínalo nějaký ruský tanec) a stejně tak různá pouzdra přes trup a la komisař Moulin. Tam, kde jsem kupoval glocka (glockshop.cz), jsem zakoupil i klasické pouzdro k pasu Blackhawk Serpa. Jsem s ním spokojen, dá se přemontovat buď na opaskový průvlek nebo na pádlo, které se zasune za lem kalhot. Na opasku mi to neposloužilo, protože nosím do práce slušné kožené pásky a ty jsou k tomuto účelu naprosto nevhodné, to je zřejmé a taky jsem si to ověřil, pouzdro na nich vůbec nedrží, odklápí se a hopsá.
Gott sei dank za pádlo. To se pevně zasune do kalhot (musel jsem z elegance slevit a nenosím plátěné, když „nosím“), navíc má geniální háčky do více směrů, takže se vůbec neposouvá a drží jako přibité. Ba dokonce na háčky nadávám, protože večer pádlo sundat je dřina a už mám z toho vytahaný kalhoty. Blackhawk Serpa má následující mechanismus: zbraň vsunutím zaklapne pojistku, kterou musíte při tasení zmáčknout. Ta je vymyšlena opravdu dobře, musí se na ni zatlačit „tak akorát“ a je nachystaná u ukazováčku. Jsem spokojený.
V dříve zmiňovaném obchodě prodávají ještě pozdra: Fobus (zbraň se netasí stisknutím pojistky, ale překonáním tlaku, toto sevření se dá upravit šroubem. Nějak mi to nesedlo a souhlasím s kýmsi na fóru, že toto pouzdro umožňuje, aby vám glocka jednou někde někdo vytrhl, zatímco u Serpy je to prakticky nemožné), Dasta (textilní pouzdro do tří set, taky může mít svůj účel ale pro mě nyní ne), a relativní novinku, Clip Draw Glock. Proč je poslední zmiňované nesmysl a špatný nápad pro denní nošení se můžete podívat tady, pán je trochu rozvláčný, ale to důležité je tam jasné, v kostce: clip je dělán těžišťově blbě a zbraň neustále klesá, což je otravné.
Zbraň je malá, lehká (v porovnání s ostatními glocky je 26 téměř nejlehčí) a krátká, stejně jsem však měl hned po prvních dnech nošení pocit, že je obrovská, těžká a ani lauf by nemusel tolik čučet zpod oblečení. Ze začátku je všechno nezvyk. Tak například sezení v autě: když je pouzdro moc vpředu, nemůžu si sahat do své kapsy s klíčema, což mě štve, když je moc vzadu, nemůžu si vůbec v autě sednout. Asi se odnaučím používat pravou kapsu. Ale blbě se přeučí něco, na co jsem zvyklý odhadem tak patnáct let.
Pokud jdete někam, kde je teplo, často se nemůžete vysvléct. Řešením se ukazuje být svetr/mikina uvázaná kolem pasu, chodím se převazovat na záchod, což budí rozpaky, když pak jdu po pěti minutách znovu, tentokrát za klasickým účelem. Už jsem byl optán, zda nemám něco s prostatou. Se zbraní se ale dá fungovat normálně, dokonce jsem s ní jednou hrál v donucení bowling, to když jsem dělal partnerce doprovod s nějakými bowlingaři a bylo mi oznámeno, že se musím přemoct. Považuji za fascinující, že si toho nikdo nevšiml. Výborný je nějaký delší svetr, který mi sahá taktak ke konci laufu, pozor se musí dávat při zavazování bot atd., aby na to nebylo moc vidět. Občas omylem vylezu z auta bez svetru a jednou se nějaká babička lekla a mně došlo až za rohem, kam jí asi spočinul pohled. Toho se snažím důsledně vyvarovat, neboť to nejdůležitější jest – pokud máte zbraň a v krizové situaci o tom nikdo neví, jste ve výhodě. Pokud o tom potenciální druhá strana ví, je to možná i horší, než kdyby u tibja pistaljet nět malčik, protože se podle toho zařídí. Jakékoli jiné nošení než důsledně skryté je veliká hloupost a nikoli proto, že to máme v zákoně.
Nenosím náboj v komoře. Je nás asi výrazná menšina, ale nedělá mi dobře vědomí, že k výstřelu stačí jeden pohyb. Možná, až budu nosit roky a budu Glocka znát důvěrně, něco se změní. Zatím to nehrozí. Považuji nutnost prvotního natáhnutí zbraně po tasení za možnost nenásilně přesvědčit útočníka, že se na to má ještě vysrat, dokud to jde. Většina nosičů by ale nad představou takovéto ztráty drahocenných vteřin zalapala po dechu.
Bude to možná kuriosní, ale zase se tyhle příběhy tak často nedočtete: je vlastně těžké si každý den ráno vzít glocka k pasu, protože člověk jedná rutinně, zvláště ráno. A tak jsem ho zprvu pravidelně zapomínal jak doma, tak v práci v šuplíku (po příchodu do práce glocka uzamču do šuplete a poměrně často pak odejdu bez něho). Druhá varianta (G zapomenut v práci) je horší, neboť přijít o zbraň, která nebyla uložena doma, znamená přijít o možnost cokoliv nosit na pěkně dlouhou dobu, neboť si vás PČR pěkně vychutná – nechat v práci pistoli v šuplíku je porušení Zákona o zbraních. Glocka nosit jen někdy může taktéž vyústit do situace, kdy po něm šmátnete ve chvíli, kdy tam zrovna nebude, což nemusí znamenat nic, ale taky to může v mžiku zamíchat kartami ve váš neprospěch.
Si vis pacem, para bellum.
(18x známkováno, průměr: 2,83 z 5)