Zkušenosti: Alfa-Romeo 156 1.8 T.S.

Featured Image

Milé čtenářstvo odbojného a vzpurného serveru, přečtete si něco o rebelském autě, které vzniklo za účelem poskytnout (pod)průměrnému čechovi téma k hospodským veletlachům. Nevzniklo ani pro italskou policii ani pro carabinieri ani pro další ozbrojené složky italské společnosti jako je Cosa Nostra, Gomora nebo Drangeta.

Myslím si, že typický čtenář tohoto serveru praktikuje svoje rebelství povětšinou čtením D-Fensových příspěvků (soudě podle diskusí pod články), ale v garáží vystavil rebelii jasné stop v podobě spolehlivých a praktických vozů, jako je třeba Fabia, Logan, Forman, Santa Fe a podobné velmi spolehlivé, pohledné a praktické vozy pro slušné lidi, kteří to myslí se svojí integrací do společnosti vážně.

Já jsem byl vždycky grázl. Takový malý Drangettino, zlé Cosa nostra mimi. Gympl jsem studoval sedm let. Bohužel nešlo o sedmiletý gympl, ale jenom o čtyřletý… Taky mě chtěli vyhodit za to, že jsem namaloval na svoji skříňku hákové kříže a pentagramy nebo, že jsem si zle počíhal na místního gympláckého zlodějíčka, který rád v tělocviku cvičíval pokaždé v nových teniskách. Nedivím se, toho křiku, který se šířil ze sklepních prostor orlovského gymplu bylo příliš. Z vysoké školy mě vyhodili po měsicí za odbojnou činnost a narušování provozních  konceptů. Na pracáku jsem nadal úřednicím do kurev, v zaměstnání jsem vytahal managerku za vlasy a se slovy, tak už kurva konečně přestaneš, ty stará čarodejnice, jsem ji umravnil. A uznejte sami! Můžu jezdit po tom všem ve Fabii? Říkáte si, že by pro mě bylo asi vhodnější Audi A8 nebo Superb…Bohužel na tuhle možnost nemám dostatečnou zásobu tepláků a zlatých řetězů. Navíc se neživím prodejem ojetin, spekulacemi s ředěnými pohonnými hmotami, ani nestojím u baru jako ochranka. Takže díky, za radu, ale Audi A8 jsem musel z výběru vyloučit.

Článek bude delší, ale dejte si ho třeba na třikrát.
 
Volba padla na padlého anděla automobilového průmyslu. Alfa Romeo 156. Určitě to auto znáte. Sice na něj moc nenatrefíte, protože jich jezdí pro republice doslova pár tisíc. Má to čtyři kola, ale auto to není. Má to kufr 370l, ale málo kdo v tom něco vozí. Bylo to auto roku, ale skoro nikdo ho nemá rád. Nikdo v tom nejel, ale každý ví do detailu, jak to jezdí a jak se to sere a že to kakraholtsky žere! Vyráběj to vesničani někde v Profáns, což je ten kraj na jihu itálie sousedící s těmi Albánci a ti prý, povídal to Toník, taky pracujou jako gastarbajtři v té jižanské továrně v Turině nedaleko Palerma. A píčo to sou přece hustý argumenty na to, tenhle šrot na kolech nekoupit!

Takže tady vám vypíšu všechny argumenty, proč se tomuto auto vyhnout.

Technika. Příliš odlišná od etalonu slušného vozu. Posuďte sami. Vpředu to má jakýsi spletenec ramen namísto poctivé tlumičové vzpěry ukotovené do kola a poctivého lisovaného plechového ramena. Ale popořadě.

Přední náprava se skládá z hliníkového horního ramena plného tvaru (na rozdíl od současnosti, kdy je tvořeno nejčastěji dvěma tyčkovými rameny – Audi A4, AR 159) s jedním čepem. Toto rameno má asi něco kolem dvou kil, to jen tak pro zajímavost. Když odstraníte čep, může ho ve vaši nepřítomnosti použít i manželka. Upevněno je v hliníkovém držáku, který je součástí horního uložení tlumičů.

Dolní rameno je masivní litinový odlitek s několikerou perforací kruhového tvaru. Sestává ze tří silentbloků. Dva jej uchycují do rámu a třetí válcovitý je uprostřed a ten slouží k uchycení tlumičové vzpěry, která nasedá na dolní rameno svým rozvidleným koncem. Dále rameno obsahuje dolů obrácený čep, který dosedá do jakéhosi malého rámu v náboji kola.

Těhlice slouží k propojení horního ramena a náboje kola. Jedná se o pokroucenou ocelovou tyč.

Stabilizátor se skládá z prohnutých tyčí a dvou tyčkových táhel.

Zadní náprava se skládá z hliníkového držáku ramen, který je upevněný ke karoserii.

Příčná ramena jsou čtyři. Jsou z hliníku, mají hranatý průřez a k držáku jsou upěvněny skrz malé silentbloky a zajištěny speciálnimi šrouby s částečně plastovým vývrtem, který znemožní rozšroubování.  Kola jakoby visí ve vzduchu, což je důsledek minimalizace hmot na zadní nápravě. Proč to tak je, snad není třeba vysvětlovat. Ono ten kyj ve formě mohtného svařence vlečených ramen a torzní příčky na nerovnostech docela odskakuje…navíc je sám o sobě při řízení pasivní. Chápeš to Toníku? A ty Lojzo? Polož ty vidle, když s tebou mluvím!

Podélná ramena jsou dvě, jsou ocelová, mají černý lak a trubkový tvar.

Stabilizátor je vzadu taky a na tyčkových táhlech.

Jak se to projevuje? Kompaktní auto s rozvorem necelých 2600 mm a váhou kolem 1220 Kg razantně zatáčí. Je cítit, že pomáhá i zadek. Tuhle jsem viděl zezadu (ale ne jako Fugo) Ford Focus v akci a zdálo se mi, že při zatáčení dochází vzadu k jakýmsi podezřelým aktivitám, které ale neumím slovy dost dobře popsat. Prostě se to nějak hejbalo a snažilo se to neměnit tvar a zachovat postavení kol, narozdíl od aut s jednoduchým podvozkem, kdy zadek takříkajíc jede za zbytkem auta a je jím prachsprostě vlečen, až je dovlečen někam před supermarket, kde probíhá zrovna akce na kuřecí prsíčka. Při zatáčení AR 156 je cítit jak se najednou zadek chytne a pomůže dokončit oblouk. I ve větších rychlostech v technických pasážích (mám rád náše dálniční rondly u Ostravy…moje soukromá závodní dráha..díky) reaguje na silné škubnutí volantem okamžitým utažením poloměru zatáčení. Bez nějakého kroucení, protestů, bez pocitu houbovitosti. Takže tohle je auto hlavně do zatáček. Na rovinách je sice taky stabilní (ve vyšších rychlostech), ale citlivější řízení člověka nutí k neustálým mikrokorekcím volantem. Pouze malou nevýhodou je, že standartní modely byly poměrně měkké. Takže se v zatáčkách mírně naklání. Stejný případ jako podvozkově taky velmi silný vůz Peugeot 406.

Bavíme se ale o nijak nevylepšené AR 156 (standart alu kola 15″ 195/60, nesnížená).
 
Motor v mém autě má pro automobilku legendární obsah 1747 cm krychlových. Jedná se o bastarda, při jehož vzniku spolu obcoval Fiat a Alfa Romeo. Po bestiálním pohlavním styku vznikl drzý točivý parchant s litinovým blokem, šestnácti ventily, hlinikovými písty, pětkrát uloženou klikovkou, hlinikovou olejovou vanou s žebrováním, proměnným časováním sacích ventilů skrz válcový variátor, proměnnou délkou sání a osmi  svíčkami s cívkovým zapalováním.

Svíčky jsou předepsány NGK Platinum. Na čtyři velké svíčky dosedá cívka, z které jde káblík k svíčce druhého válce. Jistota zapálení při poruše. Svíčky jsou uloženy shora hluboko v bloku.

Variátor je váleček s vniřními vývrty, které se po vpuštění oleje skrze ventil všelijak natáčejí a tím do sebe zajíždějí. Vačka, která je našroubovaná na konci variátoru se tak natáčí spolu s vnitřím mechanizmem a umožňuje pootevírání ventilů vůči fixním výfukovým. Dochází tak k EGR efektu. Problémem variátoru je jeho po letech částečné opotřebení a následný několikasekundový dieselový klapot po startu.

Proměnná délka sání. Ano, tu už měly i octávie. O.K. Tady se jedná o plastové potrubí sání, kdy se otevírá v závislosti na zátěži kratší nebo delší větev sání. Měly to pouze motory 1.8 TS a 2,0 TS

Jak se to tedy projevuje?

Hodně to jede a málo to žere. Taky by to mělo mít nízké emise. Motor v Euro II verzi má 106 Kw a 170 nm. Zabírá už od 2000 otáček a ani podtočení nemá spektakulární projevy. Jenom cítíte, že vepředu něco tluměne „hrkotá“. Žádné vibrace interiéru, řadící páky, a žádný klapot zpod kapoty.  Pro běžnou jízdu stačí rozmezí od 2500 do 3000 oáček. V oblasti max točivého momentu 3500 auto začíná výrazně ožívat, aby v 5000 změnilo zvuk a znásobilo (krutě) tah. To pokračuje až do 7000 otáček. Děje se tak velmi kultivovaně. A tady je nějvětší chyba AR 156. Lehkost projevů láká k neustálé dynamické jízdě. To znamená 150 000 km a nazdar bazar. Zvláště na trojku v nižších rychlostech a na čtyřku ve vyšších (v otáčkách 5000) dokáže důkladně vyčistit levý dálniční pruh, aniž by při tom motor bolestivě vyl. A to prosím po 145 000 Km, ne-li více. Auto může mít klidně více.

  • Pružnost 5. stupeň 80-120   14 sec
  • Maximálka podle GPS (velmi mírné dálniční klesání) 217 km/h, tacho 230 km/h),  jinak na rovině jde plynule k 185, pak potřebuje čas na 200, doplazí se i k 210. Ale pouze doplazí. Nezapomínejte ale na směšný objem a atmo plnění. 
  • Zrychlení 0-100 podle výrobce  9.4. Moje zrychlení, ať se propadnu a ať do konce života řídím zrezlý Alfasud, ale 12 – 13 sec. Někde dělám chybu. Nebo už to má auto pomalu za sebou?
  • Spotřeba. Velké pozitivum auta. Spolu s nízkým povinným ručením (po letech bezškodního průběhu to mám asi za 3500 Kč) se jedná o velmi ekonomické svezení zvláště při dálkových jízdách.
  • Dlouhodobě v kombinaci 8 l / 100km
  • Dolní extrém. Na švýcarský benzín Shell 95 (v bezcelní zóně v roce 2010 za 22 Kč / l !!!) v kombinaci 6.2 l dálniční provoz 100 – 120 Km/h plus obec 100 Km/h. Najeto 580 km/ 37 l. Měření plná nádrž – plná nádrž.
  • Jinak běžně dálkově 7.4 dlouhodobě. Při rychlostech plynule 100 – 130 Km/h
  • Extrém, hrátky s maximálkou, město, dynamické svezení, dálnice 140 km/h (tam je auto nejtišší)   9.7 l/100km kombinace. Test vždy z plné do plné a jednoduchý výpočet.

Jinak motor není v určitých režimech nejtšší. Ale při popojíždění na parkovišti a pomalé jízdě o něm skoro nevíte. Kolem 80 km je příjemný. Kolem 100, 110, 120 jadrnější. Potom zase ztichne kolem 140 km/h.  V nejvyšších otáčkách má  hladký, lehce chraplavý, jinak nijak dramatický zvuk  násilně vytáčeného motoru třeba jako u starých osmiventilu. Na volnoběh není slyšet a ani se neprojevuje vibracemi.
 
Užitná hodnota je dobrá. Prostor vpředu, skvělý kompromis mezi sportovním utažením opratí a pohodlím. Dobré sedačky. Vyváženost mezi tvrdostí a pohodlím. Dobrý rozměr plus boční vedení. Navíc klasicky italsky pěkné sedačky (Croma, Lancia…) Sedačka jde zvednout nahoru. Bohužel nemá stavitelnou bederní opěrku. Volant lze nastavit výškově i podélně. Navíc je skvělý a dobře se drží. Vzadu místa dost, pohodlí pro dva kolem 180 cm max. Kufr plně dostatečný. Dobrý tvar a skladnost. Víko drží na plynových vzpěrách, čili lze naložit i vyšší předměty. Auto disponuje i průvlakem na lyže. Do auta se vejdou v pohodě 186cm lyže i ve vaku. Kufr  stačí i na dovolenou pro dva lidi.

Bohužel odkládací přihrádky uvnitř jsou katastrofa. Není prostě co kam uložit a ani s pet láhví nevíte kam. Jedině mezi sedadlo a dveře. Hrůza a průser. Do přihrádky spolujezdce se vleze maximálně příručka USO e MANUTEZIONE nebo pornočasopis menšího formátu.

Kvalita je velmi dobrá. Určitě minimálně tak dobrá jako u Vectry B, Mondea I po faceliftu, Octavie I atd. To platí o interiéru, dveřích, obložení, různých mechanizmech jako je zavírání dveří, otevírání kapoty, materiály odhlučnění, sedačky…atd. Takže kvalita je minimálně srovnatelná s tím, že něco je podstatně lepší než u zmíněných aut. Pozink. Silná stránka karosérie. Tady AR 156 poměrně exceluje. Luxusnější prvky jako jsou dvojité plynové vzpěry kapoty a víka kufru. Kovové kliky ve velmi vysoké kvalitě. Solidní plasty uvnitř a dobré slícování, design interiéru. Automatická klima. Pěkné čalounění kufru, dostatek odhlučňujícího materiálu v motorovém prostoru. Bohatý nástřik spodku, spousta hliníku, pečlivě odstínění výfuku hliníkovými díly. Pečlivé zakrytování spodku motoru na spoustě šroubů, pěkný kryt hlavy válců s kvalitní povrchovou úpravou. Pečlivé pospojování hadic speciálními AR spojkami (jsou nutné zvláštní kleštičky), bohaté lakování dílů příslušenství jako je tlumič kmitů posilovače řízení. Hliníkový kryt plechových svodů. Vpředu několikadílné plastové podběhy, vzadu kobercové podběhy. Solidní plasty venku…atd. Kvalita je minimálně tak dobrá jako u Octavie I s tím, že prostě někde úměrně vyšší ceně auta je zákonitě v luxusnějším provedení plus daleko složitější technika sama o sobě. Jedno z míst, kde kvalita pokulhává je lak. Dole u předních kol, kde navazuje blatník na práh, dochází k olupování laku až na plech. Taky vznikají ťukance na kapotě a na předním nárazníku. Jde ale o obyčejnou barvu, netuším jak to je s metalízou. Po čase vznikne patina na plexisklu předních světlometů a taky se časem sloupe znak vpředu Alfa Romeo. Lék? Nově zakoupený znak přelakovat!!! Blbůstka, ale je po problému.

Nedávno, teď v září jsem zase projel kus Evropy. Poprvé jsem jel domů vlakem. Povídám bastardům v servisu, ať vymění vodní pumpu. Né, to není třeba! Tam to funguje jinak, tam se pumpa nemění. Vyměňte kurva tu pumpu! Ne! Ano! Ne! Ano! Ne! Ano! Nakonec jsem tu pumpu za 1000 Kč přeplatil patnáctkrát. Po x tém průjezdu vysokohorskými průsmyky jako je Stelvio (2750), Pass dal Fuorn (2150) a bezpočtu jejich chudých příbuzných ve výškách kolem 1500 m jsem najednou zjistil, že sice jedu, že nic zpod kapoty nekouří, ale že mám ručičku teploty chladící kapaliny na 130 C. Okamžitě jsem zastavil na jednom plácku u jednoho jihobavorského lesa (najdi si na google earth zámek Linderhof), zvedám kapotu a samozřejmě veškerá voda vytekla přes víčko na expanzní nádržce. Okamžitě ji odšroubuju, vyvalil se dým, ale pak se to uklidnilo. Volám odtahovku, bavorský buran mě odtáhnul do Garmisch Partenkirchenu do Fiatu. Já si vzal do batůžku věci, napsal fiaťákům vzkaz, a prodral se mezi stádem ovcí, které šly přes cestu až na hlavní a pak hurá dva kiláky dolů na nádraží. Krásné městečko na podzim! Děkuji satanovi (sorry, ale tohle je můj cíl modliteb…né, není, dělám si prdel, cíl mých modliteb je Lucifer) za to, že jsem jel tím vlakem. Dobrodružství jak sviňa. …Měl jsem spoustu zastávek..Octoberfest, pitka s ožralými Kazachy v Regensburgu na nádraží, svádění krásné bavorky ve vlaku… nakonec musela utéct, bratření se s ožralým Bavorem zovoucím se Froschi, bratření se s arabským vykukem v Starbucks na nádraží v Mnichově. Byl jsem sváděn krásnou a chtivou turkyní v Regensburgu…ještě dneska mám při bzpomínce určitý problém.., dašlí svádění, tentokrát z mé strany, krásné kozaté madam v Pendolínu z Prahy do Ostravy….nádherná cesta.

Ale zpátky k pumpě. Po telefonickém gešprechu s bavorským přednostou fiatím šturmbánfýrerem jsme se dohodli na kompletní výměně rozvodů plus pupma plus chladící kapalina včetně cvajmal španrolen, to jest napínací kladky. Rozesmutnělý šturmi mi ještě sdělil, že dos iš aba kajn volšvógn oda bé em wé oda žo etwaš doš najgt algmajn zú pane, dí wasapumpš disa ala farzojge iš von kunštof horgeštolt und žo najgtš zú pane, aba diš goldenmotor 1750 iš doš zo cuferlésiš. Ja daš iš ajn Peš, wirkliš ajn Peš, auf díš vajš kéštopt zu wérdn.
 

 
Za týden jsem si jel žlutým automotopřepravníkem Student agency nach Muenchen, pak vlakem do Ga-Pa (pro mě Ža-Ba). Světe div se, když člověk odhlédne od těch kinedrylů, co jsem spolu s pivem vyzunkl (D1 je opravdu masakr, tak člověk bez podobného dopingu hodí kosu na sedadlo před sebou ani neví jak), tak tohle cestování má svoje kouzlo. Zvláště pro mě, pro sympatického 190cm vysokého grázlika, jež oplývá charmem a stylem, Takže holky si po čase musely odsedat, a to i přes můj charm.  Když mě viděly, jak zobu tabletu a dávám na ex půlku piva z plechovky, tak asi byly trochu zmatené a necitily se v mé přítomnost dobře. Ale zpět k pumpě. Wosrpumpš war also esrsetzt a já vycáloval 600 euro. V Čéchii by se to pořídilo asi za míň. Takže za těch 15 000 jsem dostal následující: výměna rozvodového řemene, dvou kladek, pumpy, chladiva, práce plus teststelung na těsnost motoru, neporušení těsnění hlavy….atd. Všechno bylo v pořádku. Jak už říkal elegantní vysoký a holohlavý čytřicátník v obleku, tyhle motory jsou zlatý a nechápe, že odešla zrovna pumpa. Dyť to není vašnosto ani BMW ani VW, aby to mělo takové problémy. Tuhle větu si zapamatuju! A tak cesta pokračovala. Zámek šíleného králevice Nojšvanštajn se svými Japonci, Hohenšvangau nedaleko. Pak Tyrolsko, Švýcarsko se svoji krásnou rétorománštinou. Tu mě učila zase jedna holka..né, dobře, tím se gentleman nechlubí. Ale tady je ukázka, jak to vypadá. Vallader. Jazyk v kantonu Graubünden: Rumantsch Grischun:  Bainvegni en Grischun, Oz e venerdi, ils 15 da october 2010. Urs e la vuolp far sex in god. To znamená, vítejte v Graubünden, dnes je 15….., a medvěd a liška souloží v lese. Tolik k jazyku, kterým mluví asi 50 000 lidí. Tak se učte. Po tyrolských hrůzách, kdy holky vypadají jako Zdeněk Srstka, člověk ve švýcarsku zase potkal normální tváře a dá se říct, že našeho typu, jak to známe od nás. Zajímavé! Prostě genetická pestrost. Jednou souloží Giorgio s Hansim, podruhé Francois s Hildegundou atd. Jako u nás. To samé. Jednou Krzystof nastražil banánovou slupku na Anežku…atd…takže je tu genetická pestrost, tím pádem líbivé obličeje a postavičky. No a pak přišlo zase x průsmyků. Snad není žádný, kde bych už s AR nebyl. To’t vše. Přidávám k tomu všemu fotogalerii.

A protože už mě to psaní nebaví, radši bych šel páchat nějakou nepravost, tak tady ještě v rychlosti uvedu ceník náhradních díl, s kterýma jsem se osobně dostal v poslední době do styku, neb lepím různé Alfy, protože nekup to, když to stojí jak vylítaná Fabie. A taky se na konec mé stati pobavíme o tom, jestli je Alfa Romeo 156 italské auto.

Ceny náhradních dílů plus specifika

– Přední světlomet komplet, s motorkem nastavování sklonu originál Carello (výroba v Polsku) – 2400 Kč
 ***při výměně je třeba trošku sundat přední nárazník, šroub světlometu je skrytý pod ním, práce i se seřízením cirka 2 hodiny dohromady***
–  1x čep a táhlo řízení, meyle a swag, dohromady 1000 Kč
***jednoduchá výměna, kus cirka 1/2 hodiny***
– spojka sada Luk, hydraulické ložisko, 2700 Kč, 1500 Kč
***výměna sady, doplnění brzdovky, 2000 Kč, nechal jsem zkontrolovat i převodovku za 1500 Kč, ta byla v perfektním stavu bez nutnosti měnit synchra…najeto 145 000 Km)
– převodový olej Mobil 75w-90, 550 Kč
-motorový olej, kupuju na netu od velmi dobré firmy (dodání do Ostravy 48 hodin), která se věnuje i Alfám pětilitrové balení, kdy litr vychází na 320 Kč. Litrovky na 360 Kč. Filtr Tutela 150 Kč. Firma vždycky přihodí i blbůstku jako utěrky do auta, průpisku Selenia…maličkosti, ale spolu s obrovským výběrem fajnšmekrovských olejů (i pro motosport) ve mě získali zákazníka na (doufám) pořád.

Jinak k dalším dílům následující poznatky plus rady před koupí:

Po koupi je třeba pohlídat rozvody!!! Okamžitě vyměnit. 1.8 nemá vyvažovací řemen. Ušetřené peníze. Nechte vyměnit i pumpu!!! Stojí 1000 Kč!!! Nenechte se okecat líným šmejdem z Horní Lhoty nad Prdlavkou. Možno vyměnit i variátor. Stojí 4800 Kč. A je na 100 000 Km vystaráno. Rozvody se doporučují měnit v 60 000Km.

Zjistit funkci termostatu. Ručička teploty vody musí klesat a stoupat (75 – 90 C) s tím, že na dálnici se může ustálit na 75 C. Velmi důležité pro motor! Výměna trvá půl hodiny a termostat stojí 950 Kč.

Vržou-li horní ramena, není ještě nutno je měnit. Budou vrzat vždycky!! Tady se tře guma o kov. Stačí vyvléknout těhlici z čepu a zjistit, jak je na tom čep. Jinak se na ramenech nemá co pokazit. Stojí ks swag 1600 Kč a origo Fiat 2000 Kč.

U dolních ramen lze vyměnit silentbloky samostatně. Já s nima ještě neměl problém! Dolní ramena jsou slušně robustní.

Kontrola zadních ramen. Bezproblémový dil. Omrknout silentbloky. Jinak tady je materiál v řádu tisícikorun. Podélné stojí kolem 1800 Kč. Ještě jsem němel důvod to měnit. Jezdím slušně a nejzdím často ve velkých městech se zdevastovaným povrchem vozovek.

Vyměnit svíčky. Vydrží 100 000, takže není problém. Originál sada 8 x NGK platinum (což je obecně ta nejkvalitnější řada „tuningových“ svíček) 3900 Kč.

Kabely jsou tady trochu dražší, stojí sada kolem 3000. Čtyři násadky na celké svíčky a čtyři malé káblíky.

Obrovský výběr brzdových kotoučů, kdy kus od renomovaného výrobce (Brembo, Ate,) začíná na 1000 Kč a pěkná sada vrtaných příjde na 6000, 7000 Kč.

Obrovský výběr tlumičů. Výhodně  vycházejí základní Kayaby. Zhruba 2100 Kč/kus. Sachs Supertouring 2500 Kč, stavitelné Koni 3400 Kč/kus. Uložení např. vpředu stojí Sachs 450 Kč. Pak velká spousta exotických podvozků třeba od Japonců, vychází až kolem 40 000.

Když se nabouráte, tak na origo masku i se znakem připravte 2000 Kč. Nárazník vepředu 3500 – 5000. Držák nárazníku (často rezne – jediná rez na autě – jeho spodní čast) 500 Kč. Blatník kolem 3000 Kč.

Převodovka: Řadit by mělo jít hladce a poměrně přesně. Žádné pazvuky při přeřazení! Ty dokumetují špatné zacházení a převážně rychlou jízdu. Synchro na trojce! Pozor! Klapavé zvuky při přeřazení může mít na svědomí i opotřebená spojka. Opotřebuje se zvláště kotouč spojky. Ten bývá sjetý až na nýty, potom cvaká při řazení, což může člověk hodnotit jako poruchu synchra.

Olej. Neexperimentovat a lít Selenii 10w-60, i když ve Fiatu říkali, že stačí 10w-40. Já liju Selenii Racing a jsem spokojený. Spotřeba v 10 000Km (výměna) činí od horní rysky do půlky. Takže nedolévám!!! Jinak mechanik mi řekl, že měnit olej v takovém stavu, v jakém  je při 10 000 výměně, je plýtvání. Olej je v perfetkním stavu, tmavý, ale nazlátlý. Prý mám měnit v 15 000. No, ale radši zůstanu při 10 000. Je třeba měnit i malý filtr Tutela 50.

Výfuk. Příliš nerezne. Koncový tlumič má zřejmě pozink, trubky, svody mají pouze lehkou patinu. Může odpadnout kovová síťká vlnovce. Jinak občas je třeba přivařit tu a tam malý držák výfuku. Jinak bez problému. Spodek auta vyniká kvalitou! Vše pečlivě připevněné, spousta plastových spojek, spousta hliníku…atd. Po 12 letech to vypadá k světu. Až je člověku líto s tím jezdit.

A teď se pobavme o tom, jak moc je AR 156 italská. (díly pro prvovýrobu)

Světlomety Carello – Polsko/Itálie. Elektronika, vstřikování – Bosch, Německo. Originál rádia – Japonsko. Přední chladič klimatizace – Rakousko. Brzdiče ATE – Německo. U snížených AR jsou tlumiče Bilstein – Neměcko, Podvozek od prvovýrobce TRW, ramena, čepy řízení, táhla. Vzadu držák příčných ramen – Německo. Řemeny Continental- Německo. Spojky a ložiska Valeo Atd…atd…prostě se jedná o produkt globalizace. I nejeden germánský samohyb musel zachránit Ital…nebo Francouz. Francouzské diesely onehdá pro Ford. Italské 1.9 110 Kw a 1.3 Multijet pro Opely a myslím i pro Saaby…atd. Takže ty kecy o italském šrotu neobstojí. Alfa Romeo byla naposledy italská před třiceti lety.

Takže shrnutí. Jedno z nejlepších aut, jaké kdo kdy udělal. Ani velké ani malé. Ani přemrštěně rychlé, ani pomalé. Ani silné, ani slabé. Krásné, ale ne podbízivé. Nadčasové. Bez výstřelků, přesto jedinečné. Velmi po všech stránkách vyvážené. Působí až neitalsky! Jakoby to byl spíše globální produkt všechn chytrých inženýrů a stylistů. Ze současných dostupných aut má jednoznačně největší potenciál stát se ceněným youngtimerem!!! Pozor na to!!! Pozor! Ještě před sedmi lety v jednom bazaru byla krásná Lancia Delta 1.6 turbo v dobrém  stavu a s krásným červeným lakem a parádnimi origo koly za 50 000. Nikdo ji nechtěl! Kolik stojí dnes? Ještě nedávno vyhazoval jeden člověk od nás AR 75 2.0 do šrotu, prý po střední bouračce nemá cenu opravovat!!! Mrkněte na autoscouty…kolik teď stojí. Kolik stojí všechna ta Una kabrio a podobné věci, které kdysi stály v bazarech v křoví. Tahle 156 bude už za pár let stoupat na ceně. Především 1.8 (kvůli klasickému objemu 1750), 2.0, šestiválce. Z dieselů možná ten nejvýkonnější 2.4 129kW, který byl ve své době šok a bizarnost. Ale já bych vsadil hlavně na ty šestiválce. Ty budou stát majlant!!! V době australských motorů a downsizingu. Lidi, kupujte, pomaličku generálkujte, jezděte na výlety a pak to za osm, devět let prodejte za 200 000 Kč. GTA za 500 000…To je moje prognóza. Vícekrát jsem udělal chybu. Nechal jsem tam v bazaru v roce 2003 tu Lancii, potom tu zachovalou Lancii Themu, a za pár flašek mi byla nabízena ta AR 75 s funkčním motorem, převodovkou, origo koly, zachovalým interiérem..atd. Dnes jsem mohl mít zásobu náhradních dílů pro renovaci 75!! Nemám. Myslel jsem si, že to nemělo cenu. A dnes má. A 156 bude jednou hlavní materiál v luxusních youngtimer salonech ve Vídni, Mnichově…atd. Na place bude stát 8x Alfa Romeo 156, 3x Ferrari, 1x Lancia Delta Integrale, 1x Porsche Carrera…atd. Tohle je moje vize. Nebude nikdy extrémně drahá, ale balík stát bude! Kupte, dokud to stojí míň než vylítaná Fabie, dokud je obrovský výběr překvapivě levných dílů. Postavte to do garáže vedle své Octavie Combi a užívejte života! Za málo peněz! Hodně muziky… (chce to jen trochu přemýšlet..a nejednat ukvapeně)

A moje budoucnost? Pojedu hledat nablýskanou 75, možná Alfettu do Německa, Švýcarska nebo do Severní Itálie. Dokud to ještě stojí do 200 000. A mohlo to být kdysi levnější…
 
A budoucnost AR? Teď jsem najel na dovolené po Alpách 4500 Km a strávil tam 8 dnů. Viděl jsem jenom dvě nové Giullie. Švýcarská policie jezdí v Octaviich. Před každým třetím barákem v Tyrolsku je Fabie a dokonce i hodně Felicii. V severní itálii v alpském regionu Alfy nejezdí. Tam sedlají výrostci malé Pandy 4×4 nebo malé japonské krabičky 4×4. Policii jsem viděl jenom v Bravách a Grande Puntech….Jediná Alfa v tom kousku Itálie, kterou jsem viděl, byla troska 155 na špalkách. Malý výrostek, který u ni stál, na zádech školní tašku, na mě ukázal fuck off a něco řval…haha.

Galerie

1. Ortler 3900m v Itálii. Sama 156 stála v asi 2500 m.
2. Reschenpass Sudtirol, Itálie, obec Casi dei Pescatori
3. Trocha údržby neuškodí. Jinak jdou vidět cívky a ventil oleje variátoru.
4. Jedině Selenia Racing
5. Moje AR v nejvýše položené vesnici Rakouska. Spiss 1600m
6. AR na placené cestě v Německu Rossfeld Hochalpenstrasse. 1500 m, Berchtesgaden
7. AR cestou na Stelvio, Stilfserjoch 2750m. Asi třetí nejvyšší průsmyk Evropy.
8. Kontrola pod stelviem.
9. Cesta Švýcarskem, tady výška asi 2500 m.
10. Panoráma u Plansee, Tyrol/Bayern nedaleko Ga-Pa
 


18.10.2010 Drangettino

12345 (14x známkováno, průměr: 3,29 z 5)
2 527x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:58
D-FENS © 2017