Zachraňme IP31!

Featured Image

Vážení čtenáři, tento článek je výzvou k činnosti, která vám zabere zhruba pět minut a kterou napomůžete dobré věci. Tedy vlastně, napomůžete tomu, aby se nestala věc špatná.

Update 10.03.2011: Ještě předtím, než se rozhodnete oslovit senátory, přečtěte si následný článek  Deset argumentů…
Další obesílání senátorů nepokládám za nutné, protože již zprávu patrně všichni dostali, někteří vícekrát či dokonce mnohokrát.
Není na místě je obtěžovat takovým množstvím zpráv, které v jejich případě sice nelze považovat za nevyžádané,
ale my budeme slušní.

Předesílám, že následující text má smysl pouze pro ty z nás, kteří nepovažují za správné, když strážník nebo policista měří rychlost skrytě, lidově řečeno „číhá za bukem“. Existuje určitá část populace, která toto dětinské chování vítá a dokonce vyžaduje, pokud si ale myslíte, že se veřejné orgány nemají co schovávat, čtetě dál. V opačném případě jděte do prdele a hlavně cestou mlčte.

V roce 2006 v rámci legendární novely 411/2005 Sb., která současně zaváděla bodový systém, získaly obecní policie pravomoc meřit rychlost. Vznik tohoto oprávnění nebyl jednoduchý a provázela jej diskuse, ve které performovali zejména někteří poslanci za ODS a KDU-ČSL. Ti si také tuto věc do zákona prosadili. Navenek je to legitimní požadavek a asi není sporu o tom, že pokud obce mají ze zákona povinnost starat se o pořádek a bezpečí svých obyvatel, musejí mít také prostředky, jak tuto povinnost uskutečnit. K tomu může patřit například také meření rychlosti. Bohužel, obce se této příležitosti chopily velmi osobitým způsobem a během několika měsíců rozjely rychlostní byznys. Kdyby jim všechno šlo stejně rychle… Recept na pořádnej vejvar je zhruba následující: 1. Najdete místo, kde je nějaké nesmyslné rychlostní omezení, které nikdo nedodržuje, protože je zkrátka nesmyslné. 2. Umístětě tam radar. 3. Zaznamenejte tisíce přestupků. 4. Vyberte pokuty, které jsou ze zákona příjmem obce.

Aby to mělo šmak, dá se to vylepšit o spolupráci s firmou typu Czech Radar. Taková firma vám „pronajme“ radar za pár tisícovek měsíčně a k tomu s ní musíte uzavřít smlouvu o servisních službách, a ty servisní služby stojí třeba 60% z vybraných pokut. Stojí to za to, Czech Radar poskytuje skutečně komplexní služby, například ilegální zpracování osobních údajů nebo dosazení fake úředníka, který je formálně zaměstnancem radnice, ale plat mu hradí Czech Radar a ten doluje z lidí pokuty. Je to nezákonné, ale kde není žalobce, tam není soudce, a žalobce není.

Příklady:
– radar na třicet let nepoužívané vlečce v Mělníku (odstraněn na nátlak veřejnosti)
– obecní policie Koleč, která několik let nedělala nic jiného, než měřila rychlost „na kšeft“ pro okolní obce
– radary v Prostějově, při jejichž provozu docházelo k porušování zákonů
a zhruba třicet dalších, hledejte na internetu sami.

Jenže co se neudálo v roce 2008. Veřejnost toho měla plné zuby a nespokojenost se přenesla na půdu parlamentu. Dopadlo to tak, že strážníci měli o pravomoc měřit rychlost úplně přijít. Pak vznikal kompromisní návrh, jehož výsledkem bylo následující: 1. strážníci mohou měřit, kde jim to republiková policie určí 2. tento úsek označí dopravními značkami 3. meření je přípustné jen za účelem zvýšení bezpečnosti silničního provozu. A tak to je dodnes. Několik jedinců, kteří čtou tento článek také ví, kde vznikla ta myšlenka se značkami. Takto to platí od 1.1.2009 a v tomto mezičase byla všechna tři tato ustanovení různými způsoby ze strany obcí porůznu obcházena s jediným cílem – opět číhat za bukem a vybírat rychlostní poplatek.

Nejnověji se celé věci ujal poslanec Huml, bývalý příslušník SNB, a do návrhu novely zákona protlačil zrušení výše zmíněných dopravních značek. Byl to husarský kousek, protože neuvedl ani jediný argument, proč by se vlastně měly nějaké značky rušit. Obecní policie by tak znovu mohly číhat za bukem. Je to dokonale paradoxní jako všechno v Kocourkově. Na jedné straně je nám vkládáno do hlav, jak přítomnost uniformovaných mužů zákona v provozu zvyšuje naši bezpečnost a jak obce instalují radary jako prevenci a nikoli pro výběr pokut, na druhé straně lobbují představitelé obecních policií a obcí za to, aby muži zákona nebyli vidět a radary vybraly více pokut. Někteří poslanci, jako například Langšádlová z TOP09, chtěli pravomoci obecních policií ještě dále rozšířit.

Myslím si, že je třeba, aby ty značky zůstaly nadále v platnosti. Neexistuje žádný technický, právní, filozofický, morální, ekonomický, ekologický ani jakýkoli jiný důvod, aby strážníci měřili rychlost skrytě, v minulosti už této pravomoci zneužili a udělají to znovu, když jim to někdo povolí. Apriori není úkolem obecních policií měřit rychlost, byly stvořeny za úplně jiným účelem. Pokud sdílíte tento názor, můžete mi pomoci a obrátit se na všeho senátora tak, jak jsem to udělal já, protože o novele zákona se bude hlasovat na příští schůzí senátu počínající dne 16.3.2011.

Můžete (nemusíte) použít následující vzor textu. Vznikl úpravou otevřeného dopisu, kterým některé senátory oslovilo občanské sdružení OSBID (na webu sdružení se patrně objeví v následujících dnech), v určitých ohledech jsem jeho text poněkud zkrátil a zahustil, ale jeho argumentace byla v pořádku a v podstatě bych sám lepší nevytvořil. Tímto textem (který ovšem můžete libovolně změnit podle vlastního vkusu) můžete počastovat vašeho senátora.
 

Vážená paní senátorko, vážený pane senátore, 
 
dovolte mi Vás oslovit v souvislosti s návrhem novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který bude v následujících dnech projednáván Senátem jako tisk č. 50, a to zejména v souvislosti s problematikou měření rychlosti. 

V červenci 2006 získaly obecní policie pravomoc měřit rychlost vozidel v silničním provozu. Záměrem zákonodárce bylo, aby obce mohly zajistit dodržování pravidel silničního provozu na nebezpečných místech, například u škol nebo poblíž přechodů pro chodce. Některé obce se však brzy rozhodly tuto pravomoc využívat k výběru prostředků do obecních rozpočtů pomocí tzv. rychlostních pastí, tedy míst s nesmyslně nízkým rychlostním limitem a stacionárním měřením. Jejich přístup velmi dobře vystihuje výrok starosty Moravských Budějovic Bařinky z roku 2008: 

„Místní o tom budou vědět, pojedou pomalu, má to být past na neukázněné přespolní řidiče.“  

V některých městech a obcích rezignovaly následně obecní policie na většinu svých dosavadních úkolů a věnovaly se pouze skrytému měření rychlosti, a to na úkor jiných činností, pro které byly původně městské policie vytvořeny, tedy ochraně občanů před drobnou násilnou a majetkovou kriminalitou a k dodržování veřejného pořádku.  Takový fungování veřejné správy nelze označit za korektní, navíc podrývá respekt k právu a narušuje smysl i těch preventivních i represívních opatření v dopravě, která mají význam.

Popsané excesy vyvolávaly opakovaně značně negativní reakce mezi veřejností, které podzim 2008 vedly k tomu, že obecním policiím měla být pravomovc měřit rychlost zcela odňata. Právě iniciativou Senátu byly v roce 2008 nastaveny takové podmínky, které zajišťovaly rovnováhu mezi zájmem obcí zajistit dodržování pravidel silničního provozu a právem řidičů nebýt vtahován do „rychlostních pastí“.  Obecní policie získaly zpět právo měřit a řidič měl právo vědět, že strážníci provádějí měření. To bylo zajištěno prostřednictvím dopravních značek upozorňujících na úseky, ve kterých strážníci měří rychlost. Na měření prováděné Policií ČR se tato povinnost nevztahovala. 

V novele, která je Vám nyní předkládána ke schválení, dochází k deinstalaci tohoto opatření, tedy k vychýlení nastolené rovnováhy ve prospěch obecních policií. Tím se současně vytvářejí podmínky pro návrat stavu, který byl již jednou shledán nepřijatelným. Navrhovaná úprava také zvětšuje prostor pro již probíhající skrytou privatizaci výkonu státní správy, kdy obce přenechávají prokazování přestupků soukromým subjektům. Tyto subjekty obcím pronajímají měřící zařízení za obvykle nadpoloviční podíl na vybraných pokutách. Zvažte prosím pečlivě, zda je správné takové tendence podpořit.

Pokud je cílem měření rychlosti prevence nepřiměřeně rychlé a nebezpečné jízdy, nikoli výběr peněz na pokutách, pak mají značky označující měřené úseky nezpochybnitelný preventivní význam. Odpůrci označení měřených úseků nepředložili pro změnu zákona žádný argument kromě účelového tvrzení, že „řidiči pak opět šlápnou na plyn“, které není podloženo fakty. Soustavně klesající počty nehod a úmrtí na českých silnicích tomu nenasvědčují.  Nejedná se ani o zvláštnost nebo tuzemské specifikum, jak někdy jejich odpůrci tvrdí. Stacionární radary jsou označeny dopravními značkami mimojiné ve Velké Británii, Francii, nejnověji v Polsku, v Rakousku musejí být dopravními značkami označena úseková měření. Dostatečně výmluvný je i fakt, že zrušení těchto značek podpořili zejména ti poslanci parlamentu, kteří jsou nějakým způsobem činní v komunální politice. 

Vážený pane senátore, paní senátorko, při výkonu svého mandátu odpovídáte pouze svým  voličům, nikoli představitelům obecních zastupitelstev a bezpečnostních složek. Zvažte prosím pečlivě tyto argumenty při hlasování o tomto návrhu a pomozte navrátit tento zákon do poslanecké sněmovny. 

V úctě 

jméno, příjmení 
město trvalého bydliště 
 

 
Nyní některé poznámky k provedení. Senátoři nejsou taková sebranka jako poslanci parlamentu a ve své většině jsou to vzdělaní lidé s nadprůměrným rozhledem. Poslanci většinou nevědí, pro co nebo proti čemu hlasují, Senát je někde jinde. Většina z nich ví, o co jde a také ví, jaké zájmy za tou záležitostí se značkami stojí. To jsem si u dvou z nich sám ověřil.

Nebudeme je hromadně spamovat (jsou to ve většině slušní lidé), ale každý si vybereme toho svého (seznam senátorů zde). Větší odezvu u nich každopádně má, když je osloví jejich volič z jejich regionu či města, spam ignorují, jako jej ignorujeme všichni. Pokud jde o politickou příslušnost, nastává paradoxní situace, že s tímto požadavkem spíše najdeme zastání u senátorů za ČSSD, než u senátorů za ODS a TOP09. ODS má jednoznačné instrukce, protože ji sponzoroval před volbami Czech Radar, a TOP09 je starostenská strana, které není žádný korupční program cizí. Můžete použít jak elektronickou, tak papírovou poštu. Budu rád, když se se mnou o vaše zprávy a reakce senátorů na ně se mnou podělíte, získané poznatky o postojích senátorů shromáždím a předám těm jednotlivcům a organizacím, které s tím umějí pracovat pro blaho nás všech.

Jaké jsou vyhlídky na úspěch celé akce? 50:50. Na jedné straně stojí fakt, že senátoři už jednou značky sami navrhli a stvořili kompromis s poslanci, na základě něhož značky vznikly. Dále pak skutečnost, že senátoři vědí, o co tady běží a záměna měření rychlosti za výběr rychlostní daně je jim známa. Na druhé straně pak skutečnost, že kvůli partikulárnímu problému značek nebudou obětovat návrh zákona, který dlouho vznikal, částečně oslabuje bodový systém a přináší další změny, které nejsou negativní.

Děkuji vám, pokud přiložíte ruku nebo dokonce péro, pardon, pero k dílu a pomůžete zabránit šíření humlo-esenbáctví, fízlování a zabukaření českým právním řádem. I kdyby to nevyšlo, budeme i poté moci stát rovně a budeme až do smrti vědět, že jsme nesrali v síni, když se právě schvalovala nějaká špatnost.


08.03.2011 D-FENS
Update 10.03.2011: Ještě předtím, než se rozhodnete oslovit senátory, přečtěte si následný článek  Deset argumentů…
Další obesílání senátorů nepokládám za nutné, protože již zprávu patrně všichni dostali, někteří vícekrát či dokonce mnohokrát.
Není na místě je obtěžovat takovým množstvím zpráv, které v jejich případě sice nelze považovat za nevyžádané,
ale my budeme slušní.

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
242x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:56
D-FENS © 2017