Rád bych se podělil o zkušenost s Policií České republiky.
Místo: středočeská obec nedaleko Slaného
Čas: předvelikonoční neděle po obědě, L.P. 2014
Sucho, nebe bez mráčku, slunečno, teplota kolem 20 stupňů Celsia. Seděl jsem na trávě mezi silnicí a potůčkem a fotil jsem přítelkynina kloučka a jeho kamaráda, kteří na betonovém plácku a trávě před domky jezdili na kolech. Kloučkům je 7 a 8, nikdy neslyšeli o Auto*Matu a jízdní kolo mají jako zdroj zábavy.
Místo, odkud jsem kloučky fotil, bylo vybráno záměrně ze dvou důvodů: slunce jsem měl za zády a z místa jsem viděl na jednu stranu cca 200 m a na druhou téměř kilometr silnice – v případě, že by se kloučci na kolech nějak rozdováděli a napadlo je vjet do silnice, měl jsem dost času je varovat před přijíždějícím autem.
Kloučci si jezdili, a když jsem měnil ve foťáku akumulátory, všiml jsem si, že po dlouhé rovince zprava pomalu přijíždí stříbrná policejní Octavia. Kloučci si jezdili na betonovém plácku, u silnice, já na ně přes silnici dohlížel – policejní śkodovka zastavila mezi mnou a kloučky tak, že jsem kloučky ztratil z dohledu. Řidič stáhl okénko a hýkl na mě:
„Dobrý den, to jsou Vaše děti?“
Odpověď byla jediná možná: „Pokud se mě na něco ptáte, nezapomněl jste mě poučit?“
„Vždyť jsem řekl dobrý den!“
Ticho. S policajtama se nebavíme.
Chvíli na mě nechápavě zíral, pak vytáhl okénko a pomalu odjel. Zase jel krokem jak na pohodovém nedělním výletě.
Když odjel, na druhé straně silnice jsem viděl vyděšené kloučky – vypadlo z nich, že v autě byla ještě policajtka a ta po nich chtěla přes okénko vědět, jestli neznají nějaké 3 kluky. Víc z nich nevypadlo, ale mě došlo, že i po nich policajtka požadovala vysvětlení – samozřejmě bez uvědomění a přítomnosti zákonného zástupce. Zákon o policii je minimálně pro tyhle dva fízly trhací kalendář.
Kloučkům jsem zopakoval, že s cizími lidmi se nemají bavit a to samé platí i pro případ, že jsou to policajti nebo nedejbože strážníci. Snad si to zapamatují.
A pro ty dva fízly mám vzkaz – až se zase budete někdy nudit a vozit si prdele v autě za peníze daňových poplatníků, přečtěte si, jakým způsobem se požaduje vysvětlení! Tentokrát jste měli štěstí, že jsem zrovna neměl ve foťáku baterky, jinak by Vaše „pomáhání a chránění“ už dávno bylo na Youtube s kopií na GIBS.
Ale třeba po Vás chci moc, když vyžaduji, abyste jednali právě tak, jak Vám zákonodárce umožnil – koneckonců v Případech prvního oddělení si taky ze závazných platných právních předpisů polucista Honič hlavu nedělal. A doufám, že si z toho odnesete alespoň poučení, že před podáním vysvětlení se poučení neprovádí větou „Dobrý den“!
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)