Válka s mnohozvířetem aneb Jak jsem začal hubnout - zpět na článek

Sysop: Takže proto, že to čtou nějaký lidi, tu máme vomáčku okolo? Hele, jestli vy nedáváte své maličkosti větší důležitost než ve skutečnosti má. Stačilo napsat jednoduše, necítí se jako služka, nechce služku, ale to ne, vy z toho musíte udělat slohovou práci, pak to vypadá, že se hájíte, aby si nedej bože někdo nemyslel, že jste zakuklenej muslim. Pro mě je to uzavřený, máte spokojené manželství, naspořené peníze a vaše žena se necítí jako služka a dokonce je tak skromná, že ani služku nechce přesto, že by si ji mohla dovolit.

netlife: Samozřejmě, že vlastní příjem je nejlepší řešení, nejste závislý na nikom a nikdo vám nemůže říct, hele já tě živím tak drž hubu (to je příklad). Podstata je ta, že pokud někdo v tom páru nevydělává, neznamená to automaticky, že bude tomu druhému jen sloužit. Protože se setkávám s lidmi, kteří ten teror nějakým způsobem zažili, nebo zažívají. Takže, pokud se ten dotyčný, který nevydělává a je odkázaný na příjem toho druhého necítí jako slouha, je to v pořádku a není co řešit. Pokud se ovšem cítí jako slouha a není mu umožněno dát najevo nesouhlas, protože v té rodině probíhá nějaký skrytý teror, o kterém okolí nemá páru, protože navenek není nic znát, ta oběť to tají z nějakého důvodu, nebo ani neví, že je terorizovaná – zneužívaná, tak je to špatně.

netlife: Žijete tedy v nějaké komunitě? Tam jsou samozřejmě jiná pravidla. Nesouhlasím, že jeden plat ve městě je lepší než dva platy, to nemá logiku. Když vydělávají oba, je to rozhodně lepší, i ta rodina má více peněz a může si i více dovolit, když vydělávají oba rodiče, je to i pro ty děti lepší, mohou jim více dopřát, mohou si dovolit i nějakou dovolenou u moře a podobně.

netlife: Nemůžete srovnávat nějaké hajzlíky – šmejdy, kteří vás někde odrbou nebo zneužijí, s rodinou. Rodina vás má přece chránit, je to vaše soukromá jednotka, území, které chráníte ze všeho nejvíce, a ta vám má zajistit bezpečí, je to vaše „hnízdo“ a tam byste se měl cítit bezpečně vy i vaši blízcí. V rodině by žádný teror probíhat neměl, probíhá ho dost vně té rodiny.

netlife: A to byste nevěřil, nejsou to jen nějaké chudé rodiny, je neuvěřitelné, co se děje za dveřmi i tzv. boháčů, kteří by to vůbec neměli zapotřebí terorizovat vlastní rodinu, právě proto, že mají prachy. Ty ženský žijou v luxusu, ovšem to co si zažívají v té zlaté kleci, to je skutečně někdy peklo.

Vy to vidíte moc jednoduše, takhle to nefunguje, že se sebere a odejde. Oběť nějakého násilí kolikrát ani neví, že je oběť, a když to ví, tak má obrovský strach o sebe, o děti, neexistuje jen teror fyzický, ale i psychický a ten je někdy daleko brutálnější, sofistikovanější, úplně nejhorší je forma obojího, protože z ran na těle se většinou uzdravíte, ale z ran na duši se neuzdravíte nikdy.

netlife: Moment, tohle je zase černobílé vidění, jak souvisí výchova dítěte s tím, že pak padne na lotra nebo na mrchu? Vy vidíte lidem do hlavy? Ten člověk se přece nemusí projevit hned, ve své pravé nátuře, to byste musel být skvělý psycholog, abyste to odhalil brzy, a asi těžko rodiče vychovávají své děti, aby byly všechny psychologové a poznaly už v zamilovanosti, že to bude časem pěknej hajzl nebo vychcaná potvora. Ten výraz „chlapovi co platná“ to je jako co, jako co mu má nabídnout, ona jde s tím chlapem obchodovat, my jsme na trhu nebo jak? Další věc, proč by děti nemohly mít každé svůj pokoj, když ti rodiče na to vydělají? Pokud má dítě svůj prostor je větší pravděpodobnost, že z něho vyroste skutečně osobnost, že to nebude neurotik, nebo melancholik, který musel pořád o něco bojovat, dožadovat se nějaké pozornosti, tudíž všechny ty křivdy malé i velké, které to dítě vnímá od útlého věku si nese do dospělosti, čímž se pak křiví i jeho charakter, vnímání toho světa, celá ta psychologie osobnosti závisí na tom, jaké má to dítě dětství. Klidné a radostné dětství je základ pro další vývoj.

Nemám žádný link, zagůglete, určitě něco najdete. Je těžké s vámi diskutovat, když neznáte ani základy, to znamená základní rozdělení temperamentových dimenzí, kde pod emoční labilitu patří melancholik a cholerik, a pod emoční stabilitu sangvinik a flegmatik. Příklad – v místnosti 4×4 metry, v houfu x dětí různého věku, těžko z těch dětí budou sangvinici nebo flegmatici, tudíž emočně stabilní osobnosti. To byste musel být kouzelník.

Vy jste nic nepochopil, úspěch neznamená, že je to emočně stabilní osobnost. Ani jeden z těch jmenovaných není emočně stabilní osobnost. Ale jsou úspěšní, hollywoodské hvězdy, to je pro vás platná deviza, chápu.

Sysope, když mě někdo pořád tahá do hovoru, tak reaguji, když jsem zrovna na síti, to je logický. Přestávám reagovat, až když už vidím, že to nemá skutečně cenu, že to sklouzává už do hoven ten dialog a že by si člověk jen zbytečně plácal játra. Pokud jste si nevšiml, tak já reaguji vždy jen na něco, v některých diskuzích mě třeba vůbec nenajdete. Tak nebrblejte a užijte si mě, než si dám zase delší pauzu. Podám vám kapesník na ty slzy :oD

Ko-za: Jakou píčovinu? Že si někteří chlapi doma pěstujou služky? No, to si pěstujou, říkají jim „manželky“, nebo taky kurva stará. A že vy jste z toho na šlehačku, a máte z toho nervy v prdeli, to už není můj problém. A že máte problém s tím, že jsme si tu vyměnili se Sysopem názory, to není můj boj, a že se někdo to snažil slušně ukončit, to mě jedině ctí. A hovna tu vršíte hlavně vy, když čtu, co jste někteří schopni vyprodukovat na nějaké diskuzi, ty emoční sračky, nářky, urážky, vyichtelený názory, to je horší než v „dívčí škole“ nebo červená knihovna. Už naprosto chápu, že třeba zrg, nebo kaBrnak nebo pár jiných, se tu vždycky jen mihnou, něco napíšou a pak už nereagují, po téhle diskuzi mně naprosto došlo, proč tomu tak je. Protože tady jsou někteří diskuzní hovnaři a emocionálně nestabilní jedinci úplně neschopni objektivně vést diskuzi. Dotkne se jich cokoliv, jsou jak nějaké ubrečené baby, věčně ukřivdění, neschopní sebereflexe ani pravdy. Nasrat kozo, jste hovna.

Přizpůsobení se vašemu primitivnímu jazyku není hysterie, vzhledem k tomu, že byste jinak vůbec nepobral, co vám sděluji, je ideální pro komunikaci s vámi použít váš jednoduchý vulgární slovník, takže hovne, naposledy netykejte mně, doufám, že už to váš zakrnělý intelekt vstřebá.