Válka s mnohozvířetem aneb Jak jsem začal hubnout - zpět na článek

komentářů 381

  1. Pohybu je věnován 1 bod z 12, navíc dost nekonkrétně.

    1. Přidám konstruktivní B:

      1) Posilovat střed těla. Bez toho nelze, ať děláte cokoli.

      2) Zapojovat hýždě, ať už při stání, chůzi nebo cvičení.

      3) Komplexní posilovací cviky (kliky, shyby, dřepy). Ideálně venku. Jako doplněk doporučuji TRX. Činky rekreačnímu sportovci jen ublíží.

      4) Chodit. Úplně obyčejně chodit. Aspoň hodinu denně. Nemáte-li přirozený důvod, choďte večer si někam daleko pro pivo.

      5) Dívejte se na žrádlo jako na čísla (a na práci do sebe ta čísla dostat).

      1. 6) Protahujte se. Tak např. zkrácené prsní a hýžďové svaly bývají častější příčinou bolesti zad než záda samotná.

    2. Denně 2km se psem. Je malej, víc by nedal. Dvakråt týdně necelý kilometr kraulem. Cyklovýlety nad 20km dvakrát týdně. Když je hnusně, tak stačí 40 minut rotoped naplno. Já se tak skoro hýbal i předtím, ale žral jsem jako mlejn a dost často vítězila lenost. No a práce kolem domu. Když chceš, vymyslíš si ji. Ale je to na každém, jaký pohyb si vybere. Každý jsme jiný.

      1. Chcete-li zhubnout, 40 minut rotoped naplno je k ničemu, nastudujte si téma metabolismus.
        Za prvé, tělo se „přepíná“ na tukový metabolismus až cca po 30 minutách zátěže, do té doby víceméně spaluje jen cukry.
        Za druhé, aby cvičení bylo z hlediska hubnutí co nejefektivnější, musíte mít tepovou frekvenci někde kolem aerobního prahu, což odpovídá spíše nižším intenzitám. Při střední intenzitě (tepovka nad aerobním prahem) spalujete mix tuků a cukrů – čím vyšší zátěž/tepovka, tím je v mixu vyšší podíl cukrů na úkor tuků, tedy klesá efektivita cvičení.
        Při opravdu vysoké zátěži spaluje tělo výhradně cukry a jede na kyslíkový dluh.
        Abych to shrnul, pro hubnutí je tedy paradoxně vhodnější nižší intenzita, pokud si dáváte rotoped nebo cokoliv jiného naplno, tak si sice zlepšujete kondici, ale nehubnete.

        1. „aby cvičení bylo z hlediska hubnutí co nejefektivnější“ – Nemyslím to osobně na Vás, ale tuhle větu překládám jako „abych cvičil co nejméně“, což je z hlediska přístupu, motivace a především výsledku strašně špatně.

          1. V tom s Vámi souhlasím, myslel jsem to tak, aby byl daný čas vynaložený co nejefektivněji. Je-li prioritou hubnutí, měl by dotyčný být v rámci daného času co nejdéle v odpovídající intenzitě, čili kolem AEP.

      2. Rotoped je asi to nejhorší, co můžete dělat. Víte co, zkuste dělat 40 minut tzv. angličáky. Uvidíte, že z toho nejméně půl hodiny ušetříte a že rotoped je na hovno.

  2. Hele dobrý.
    Nenech se odradit. Já už taky vyměnil občanku za jateční lístek a chtěl bych jí zpátky. Jenže pivo mě chutná a po tom třetím a více se dostaví žravka. Momentálně snižuju dávky a dávám si tak jedno, dvě večer doma. To se žravka nedostavuje a snažím se i normálně jíst a nežrat. Jasně, nemusím sežrat 8 knedlíků, když jich 5 stačí. Je to opravdu v hlavě. A pohyb je průser, když už jsem si oddělal kolena. Hříchy mládí se projevují, ale by tomu ve 20, 30 letech věřil, že kolem padesátky nastane čas platit.
    A kupodivu se váha snižuje. Pomalinku, ale leze dolu. Kdybych nedělal občasné opileckožavé excesy, i by to bylo rychlejší…..

  3. Tyhle amaterske hokuspokusy, ktere zacnou vyplachem mozku v reklame na tema „jsem tlusty“ konci odrovnanym pohybovymn aparatem, rozhozenym metabolismem a logicky dvojnasobnou vahou. Na zacatku je tlusty, ale jakz takz zdravy jedinec. Na konci je troska s odrovnanymi vazy, odrovnanou psychikou, bulimii a dvojnasobnou nadvahou, ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Hlavne , ze vyhrava „boj“ s mnohozviretem…

  4. zrg1:
    Když je někdo mamlas který nemá trpělivost a myslí že na fyzičku je optimální ujet jednou za 14 dní 100 kilometrů na kole, tak se holt brzo odrovná.
    Když na to jdete s citem a rozumem, tak vám to naopak pomůže. Lidi co jezdili od středního věku pravidelně na kole nebo jinak sportovali, se pak v 65ti vypadají a cítí se o deset let mladší než jejich vrstevníci bůčkožrouti co si jen vozili prdel v autě.

    Znal jsem doochodce co si nekompromisně od svých 50ti let 1-2x za týdně zašel zaplavat do bazénu a s nástupem do důchodu si každý druhý den udělal několikakilometrovou procházku. Nakonec přežil svoje vrstevníky a kdyby ho neskolila mrtvice, tak by se dožil i 90ti.

    Nedostatek fyzického pohybu neokecáte. Sebe můžete obelhat, ostatní okolo taky, ale vlastní tělo ne.
    Lepší být „buzerant v křiklavém cyklooblečku“, než v 70ti umírat pomalu ve vlastních výkalech a s bolestivými proleženinami v LDNce.

    ps: na závěr jen dodám, jak je vtipné že si Fatdwi a spol dělají legraci s Rotschildem a Sorosem a mamlasové netuší, že ty jejich vtípky jsou ve skutečnosti až tragicky pravdivé.

  5. Mám jeden postřeh. Pohybuju se po place jedné hojně navštěvované restaurace u cyklostezky. Je zábavné sledovat ty vyžraná prasata s lejtou místo břicha. Jsou navlečený do srandovních oblečků, kolo mají za desítky tisíc, myslí si, že to teď strhnou. Většinou přijedou s udržovanou paničkou. Sednou si, dají si pivo, pak druhé třetí, občas to proloží vysokým. Ty paničky se pak začnou motat okolo normálně vypadajících kolegů, většinou to skončí šukem za bukem:-)
    Stojí to těm prasatům za to, že dostávají parohy na potkání? Proč to dotáhnou tak daleko, že vypadají jako bečka sádla? Víte, jak musí vypadat, když se svléknou? Ty paničky nemůžou mít při pohledu na tu beztvarou hmotu šanci se udělat:-) Přitom stačí nežrat a mít trochu pohybu.

    1. Mozna si ta prasata vydrzuji kikinky v polovicnim veku te panicky.

      1. nojo, mel jsem kolegu, ktery nebyl ani vyzrany, ani jinak handicapovany , nicmene jeho celozivotni zaliba ve zlatokopkach zpusobila, ze musel mit tri zamestnani naraz a ty ho tak vystavily, ze se akorat zmohl na to, ze doma rekl kikince, at si zajde do fitka, ze dneska nemuze a ze stejne neni zarlivy….
        To je faze cislo jedna tak ve triceti. Pokracuje to nadvahou po ctyricitce zpusobene stresem, zmenou metabolismu, ubytkem svalu, zkracenymi vazy a prvnimi ortopedickymi problemy, kdy si jeste borec dokazuje, ze to dokaze a typicky zacne hrat squash, fotbal a behat pulmaratony s dvacetiletymi mladochy, pricemz mu nedochazi, ze regenerace ve ctyriceti neni jako ve dvaceti. Pak se samozrejme dopracuje sportem k trvale invalidite, prestane se hybat uplne, prijde skutecna obezita, nasledne si nekde neco urve nebo zablokuje a je konec pohadky. Takovych pripadu uz jsem videl za svou karieru v IT mozna stovky.
        A samozrejme, vliv reklam a „hodnot“ prosazovanych EU, potamo globalnimi korporacemi, k tomu prispiva, protoze prachati zakomplexovani tlusti mrzaci jsou bezva kseft. USA nam budiz nedostiznym vzorem.

      2. To je možné:-) A taky je pak při šuku chlácholí, jaký jsou to nadsamci a báječně jim to udělali…:-)

        1. udělaly:-)

  6. Jak se píše v článku, prostě žraní je základ, nejde přebít sebevětším sportem. Je to totiž závislost a někteří to dopracují až do fyzické závislosti. Odvykačka je hodně nepříjemná, přeučení dlouhé. Radikální diety nedoporučuji, spíš si začít logovat, co jím a člověk brzy sám zjistí, co vyřadit (jako třeba sáček chipsů, který je jako dva velké obědy nebo zjištění že ta cola k meníčku v mekáči má víc kalorií než celé jídlo) a taky, že nemusím jíst pouze dušenou zeleninu, aby to fungovalo. S tím souvisí to, že takhle musí být nastavený i ten kdo vám vaří a nakupuje a začít tak trochu žít. Vyřadit všechny polotovary (bo hafo tuku, cukrů, soli a neidentifikovatelné chemie – skoro ve všem) a vařit a jíst jednoduchá jídla. A k tomu se začít hýbat.
    A hlavně důležitá je postupnost, nedávejte si velké cíle, nesplníte je.

    1. Jedna moje bejvala pritulkyne se kdysi rozhodla, ze zhubne. Jenze mela obcas rada cokoladu. A tak kdesi vycetla, ze dulezity je stav mysli. Takze si cokoladu neupirala, naopak se na ni tesila, dala si treba i pulku, ale v klidu, bez vycitek a stresu, vychutnala si ji. Nijak zvlast nemenila ostatni zvyky a behem asi pul roku mela pet kilo dole. Natrvalo.

      1. Tak stres má vliv též, většinou podporuje jezení, ale těch změn až tolik být nemusí resp. se to třeba s čokoládou nutně nevylučuje. Já teda nikdy hubnout nepotřeboval, sportoval jsem závodně a sportuju celý život. Jídlo jsem si hlídal až když jsem si tak před půl rokem z osobního hecu chtěl vyrobit vysekaný sixpack:). A ten se jinak než jídlem nevyrobí. Do té doby jsem jedl a pil co chtěl, nutno říct, že rozhodně ne všechno zdravé, ale taky ne homer simpson prasení. Musím říct, že je tak nějak obecně dobré mít představu, co člověk jí, nejen kvůli hubnutí. Mimo jiné jsem třeba zjistil, že jsem vlastně chlastal každý den:)
        Dospělý chlap má bazál řekněme 2000kcal, půlka milky má 250kcal, dvě deci bílého 150kcal…z toho je zjevné, že to takový killer není, ale na druhou stranu, když jsi dáš tři velká tučná jídla a pak tam během dne nasypeš čoko, nějaký sladký nápoj a večer tři piva s brambůrkama a přitom se nehýbeš tak prostě jenom porosteš.

  7. Ty 3 zakladni stupne tloustky bych rozsiril na ctyri. V tom 4. (Zadna mi ho nechce kourit) jsem byl ja. Takze jsem potreboval akutne par kilo dolu a povedlo se. Ze 160kg jsem to dotahnul az na 80kg. Ovsem zradla se vzdat nedokazu, takze jsem musel pridat na pohybu a v tom mi nekvice pomaha kolo. A proto doporucuji do kazdodenniho jidelnicku zaradit jizdu na kole. 30km denne a muzu si jist jak chci.

    1. fajn. Jsem byvaly rekreacni cyklista, v mladi jsem jezdivall dalkove trasy ala Brno – Ostrava, to jsem mel pri vysce necelych metrosmdesat kolem 60 kilo a vsecko to byla hrozna sranda, druhy den jsem se jen oklepal a jel jsem znova.
      Ted mam pri stejne vysce 80 kilo a na kolo uz nelezu, protoze jsem na to jednak kapku stary, jednak kapku neohrabany a kapku nevykonny a pripadal bych si jako idiot, kdybych se po deseti kilometrech belhal pesky vedle kola do mirnouckeho kopce, protoze bych to neuslapal-neudychal a druhy den bych lezel bez schopnosti pohybu v posteli jako lazar, nehlede k tomu, ze samotna cyklistika vede ke svalove disbalanci a cuchat smrad z aut taky neni zadne terno.
      Ale hlavne mi vysvetli jako malemu diteti, jak bych jako mel ve svem veku a ve sve aktualni kondici mirne nadvahy jezdit 30km denne, kdyz mi cele telo vicemene funguje na polovici vykon nez zamlada, nedejboze, kdybych mel vahu 160 kg = dalsi pridatnou 80kg zatez speku. Doufam, ze to je jen hloupa provokace a ze nikdo svepravny se 160kg na kolo ani neleze, natoz, aby si daval sebeznicujici plany ujet 30km denne….

      1. Omlouvam se jestli vam to pripadalo provokativni… Ja merim 185cm a samozrejme ze se 160kg by me ani zadne kolo neuvezlo. Chuzi jsem se dostal na 100kg a teprve od te stovky jsem zacal jezdit na kole. Az jsem se dostal na tech 80kg. Ted mam opet stovku. Ale posiluji, tak mam i neco ve svalech. Behani me likviduje a proto radeji vyuzivam kolo a tech 30km se mi zatim zda v pohode. Ale je mi 30 let, takze netusim jake to je v pozdejsim veku. Jen jsem chtel rict, ze se mi to kolo zda takove nejsetrnejsi, hlavne ke kolenum ktere jsem si dost pri te obezite znicil.

      2. To se tady přece objevoval onen týpek s nezapamatovatelnou přezdívkou, který o sobě tvrdil, jak ještě v padesáti jezdí na kole Praha – Paříž a podobné dálkařiny. Takhle nějak si představuju ty, co si musí neustále něco dokazovat, jdou na to úplně blbě a spíš nakonec působí trapně :).
        Jinak já si dal do kupy babetu 207, jednorychlostní, úžasný stroj. Tak jsem si říkal, že bych mohl spojit příjemné s užitečným. Až na babetě někam pojedu, tak vypnout na chvíli motor, odpojit ho od zadního kola (je tam na to taková rozetka, která se zamáčkne na hřídeli a pootočením se zaaretuje) a šlapat jako na kole. Až mě to přestane bavit, tak zase připojit motor, našlápnout a jet motorově :).

        1. U nas na vesnici byl jeden duchodce, ktery se po smrti manzelky vydal na kole az do Spanelska. Prej mu to cely zivot zena zakazovala, tak si musel chvilku pockat a odhodlane se po jeji smrti do tohoto projektu pustil. Ovsem nevybavuji si ze bych ho byl od te doby u nas videl, tak nevim jak dopadl.

  8. :-))) pánové, sice jste mi rozkopali bábovičku, ale zas vám při tom nelze upřít nadhled a srandu! :-)

    a samozřejmě držím palce všem bojovníkům s mnohozvířetem/žravkou/leností/ etc.

  9. Podepisuju všechno v tomto článku, téměř do puntíku. Shodil jsem 24 kilo za necelej rok, 92–>68 kilo, a držím to, už tři roky, mnohozvíře tvrdě spí. Takže – jde to, ne že ne. Všechny výmluvy jsou jen kecy, chce to jen disciplínu a silnou vůli.

    1. jen pro info, kolik merite? zacal jsem na 92 pred 2 tydny, ted jsem na 86, ale prijde mi, ze 68 pokud mate nejakou svalovinu je dost malo

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017