Úterní zamyšlení pana Klobouka

Featured Image

Pan Klobouk zrozpačitěl nad diskusí kolem Dne pana Klobouka. A já taky. Zasahuji preventivně, aby se to nestalo nikomu dalšímu.

Nejdřív jsem pomyslel, že už asi máme v „přípravném výboru“ vlčí mlhu a takové zmrdzákony vadí jen nám a nikomu jinému. Pak mi ale doklaplo, že jsme opět zapomněli zohlednit pár faktorů.

1. Faktor „I got the power“

D-FENSe čte úřednictvo. Zhruba třetina přístupů je z institucí státní správy. Jak jsme konstatovali, nový zákon vznikl v zájmu státních a především městských úředníků, kteří díky němu získají důvod opět znásobit své řady a lépe uplatní svoji moc. Teď už například víme, že dokument rozebíraný zde pochází z autorské dílny Magistrátu hlavního města Prahy.

Jakkoli je náš hlas volající po zrušení zákona 411 slabý, vyvolává u nich naše snaha přirozeně pocit ohrožení.

Představte si třeba, že jste například informatik na magistrátu nějakého většího města. Sledovací systém přestupků znamená pro vás práci a také moc. Pro ty méně charakterní také finanční příjem. Čím víc transakcí systémem proběhne a čím více bodových kont bude nutno obhospodařovat, tím lépe se systém zaměstná a po čase si bude nárokovat další zdroje. Nastartuje se extenzívní růst aparátu a podle známého kariérního řádu („kdo zde sedí déle, dostane funkci“) vyhrají ti, kdo jsou už dnes účastni.

Pokud se někde objeví někdo, kdo chce tento záměr narušit a matrix v nějakém místě oslabit, je třeba použít všechny dostupné prostředky, aby se mu v tom zabránilo. Když je ještě natolik blbý, že zpřístupní nějaké diskusní fórum, pak není ten prostředek třeba dlouho hledat.

2. Faktor „ono se to nějak udělá“

Čtenáře rozrušilo, že se jeden den budou otrocky dodržovat předpisy. Při dostatečném počtu účastníků přestane být výskyt pomalu (tzn. předpisově) jedoucích řidičů statistickým pojmem a najednou budou muset podle předpisů jet všichni. A co kdyby to vyšlo právě na mne!

Řada čtenářů a především diskutujících totiž předpokládala, že sice začne platit nějaký nový zákon, se kterým možná ani sami nejsou tak docela zajedno, ale že se to zase „nějak udělá„, takže se jich to v principu nebude týkat. Stejně jako se to „nějak dělá“ s emisemi a „nějak dělá“ s STK, „nějak se to dělá“ s parkováním, když je v Tetterákově hokej, „nějak se to dělá“ v práci a „nějak se to dělá“ skoro všude.

Nejvíce je amatérských jezdců, tzn. lidí, kteří nepotřebují auto k výkonu své profese a jezdí ročně kolem 10 – 15 tis. km. Ti si celkem snadno spočítali, že se jich buzermatrix příliš nedotkne, protože pravděpodobnost přistižení policií je v jejich případě mizivá. Stejně argumentoval ministr Šimonovský v rozhovoru s šéfredaktorem Světa Motorů Běhalem.

Vohnoutům to nedochází. Tady nejde o ty přestupky samotné, ale o princip, jakým se tvoří pravidla.

Úředníci si vytvořili za pomoci legitimního argumentu (bezpečnosti silničního provozu) za pomoci manipulace (rychlost = bezpečnost) systém, který bude vyžadovat krmit, aby mohl vykazovat náležitý růst a zaměstnávat další úředníky. Arogantní majitelé A8 a S-Klasse, co prasí z Barrandovského kopce dolů sto padesát, ho sami o sobě neukrmí, dříve nebo později bude muset začít čerpat zdroje odjinud.

3. Faktor „tohle je pod moji úroveň“

K realitě kolem sebe se lze stavět různým způsobem. Například pokoušet se ji změnit, najít uvnitř ní nějaké partikulární až individuální řešení (počínaje uposlechnutím přes „nějak to udělat“ až k „vomrdat vole“) a nebo předstírat, že je všechno v pořádku a zabývat se ostentativně něčím zcela jiným. Jistě by šlo, abychom všichni hledali základní kód lidstva, protože je v něm jistě skryta i odpověď na otázku, proč naše společnost generuje poptávku po dementních  zákonech. Je možné pozorovat vlastní ego optikou právě vyhodnocené hromádky IQ testů, protože se dá předpokládat, že člověk s dostatečnou inteligencí brzy pochopí, na jakých principech stojí politická řešení podobná našemu oblíbenému zákonu. Je možné vytvářet internetové „zásobníky myšlenek“, donekonečna se z nich oplodňovat a honit si triko, jak jsou vohnouti pitomí a je on ve srovnání s nimi geniální. Bohužel, takové jednání nemá žádný vliv na každodenní realitu, nepronikne tam ven. A podstata problému je právě tam venku a rozhoduje pořád dál o našich životech.

Je třeba se podívat, kdo ve skutečnosti stanovuje pravidla hry a kdo podle nich musí skákat.

Východiskem z nouze pro začátek je dovybavit méně chápavé spoluobčany tykadlem, které jim včas začne signalizovat, že jim nějaký schopný manipulátor „ve veřejném zájmu“ právě nahrává do mozku malware.

V zásadě není nikdo nucen a dokonce ani povolán, aby se na tomto webu k čemukoli vyjadřoval. Já odkládám sportovní přílohu novin nepřečtenou a také nevolám do redakce, aby mi jí už neposílali. A to bych v případě novin měl teoreticky větší nárok takto učinit, protože jsem za ni zaplatil. Když se někomu Kloboukův protestní nápad nelíbí, může se ho prostě nezúčastnit. Dělat cokoli jiného je jako si nechat preventivně vyoperovat slepé střevo a k tomu už člověk musí mít nějaký důvod.

Takže znova – komu se nápad pana Klobouka nelíbí, tak ať jej ignoruje.


13.06.2006 D-FENS
 
 

12345 (1x hodnoceno, průměr: 4,00 z 5)
231x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:06
D-FENS © 2017