To myslíš vážně, Škodovko? - zpět na článek

Počet komentářů: 310

  1. Mám dojem, že retard tu bude autor. Chce to zhuntovaným zádům ulevit. Třeba shodit pár desítek kil. Sedačky v autě to nezachrání. Jediné s čím souhlasím je ubohý dojezd tohoto rádoby eko vehiklu.

    1. Jasný, jezdím na sportovní motorce, i okruhově, kde mě záda nebolí, ale Škodovka je v tom nevinně, potřebuju shodit desítky kil. Asi tu máme dnešního vítěze 😁

      1. Tak zrovna tohle bych nesrovnával, to je úplně jinej typ posazu. Ostatně teoreticky to může bejt příčina těch bolestí, pokud je tělo zvyklý bejt dlouhodobě „zkroucený“ v motorkářskym posazu a najednou musí sedět v naprosto nezvyklý poloze, tak z toho ty záda bolet můžou.

        1. Jezdím i autem. Cca. 70 000 km ročně. Z mého auta mě záda nebolí a jsou „rovnější“ než v Octavii.

          1. Jasně, může to bejt tou oktávkou, neříkám že ne. Pokud by to bolelo častějc i za jinejch okolností, je dobrý zajít k fyzioterapeutovi, moderní doba je holt na páteř svině, zvlášť jak člověk stárne.

            1. Tak jistě že dnes dostává páteř co proto. Jenže vzhledem k fyzické náročnosti jízdy na motorce (ne, čopr není motorka) taky cvičím intenzivněji než 80% populace, což má na ty záda zas kladný vliv.

  2. Jestli někdo považuje oktávku s 1.5 motorem za vlajkovou loď, tak by neměl radši psát nic. Oktávka je prostě služební kostitřas, zvlášť v nižších verzích výbavy, autor může nadávat leda tak zaměstnavateli, co mu to dal…

    1. Radši nic nepište vy. Je to pořád nejdůležitější auto Škodovky. A jakou že nejlepší motorizaci do ní dostanete když nechcete naftu? Aha.

      1. Nejvic se prodavaji levne cigarety. Ma to snad nejakou vypovidaci schopnost o jejich uzasne kvalite?

        Nikdy jsem nemel auto s motorem pod dva litry objemu, protoze ten se proste nafukovanim nezvetsi. Takze nemohu posoudit, jestli litr a pul jeste nejak jede, nicmene ze Vochcavka je auto stredni tridy, to je proste fakt.

        A nevidim na tom nic spatneho si proste priznat, ze hodne lidi ma jen na auta stredni tridy, nebo ze proste firmy radeji budou tocit auta stredni tridy, nez kupovat auta vyssi tridy s drahym servisem.

        Pred dvema tydny jsem trefil srnku. Plechovej blatnik, plastovej podbeh, plastova cast narazniku, ostrikovac svetla a mlhovka. Oprava 12400. Ecek. Za to je pomalu pulka lehce jety Vochcavky. Vetsina lidi tohle proste nechce a da se to pochopit.

        1. Vochcáfka střední třída, hm hm. Tak jako se tam nějak potácí, v tom holobytu jak to nemálo lidí bere je to s bídou na hranici, fplnépalbě na hlínách se to škrábe tak na střed-střední třídy, což je docela smutný, dyž to pak stojí, kolik vlastně? Kolem mega? Ehm.

          Vono asi takle, u nás je nový auto a hlavně nějaké vyšší třídy ta nejhorší možná investice v poměru cena/užitek. Páč za cenu nějakýho dražšího nesmyslu seš schopnej taky třeba bydlet ve svým, aspoň někde (nebo aspoň z velké části) a v momentě, kdy značná část národa má s dosažením slušnýho bydlení problém, asi je to jasný, kde jsou priority. Samozřejmě dyž vyděláváš 100k+ v éčkách ročně a seš ve všech ohledech zajištěnej, tak není problém jednou za pět let ten novej wagen vzít, žejo.

          1. Ja jsem se nikdy moc nezajimal o to, kolipa ze v Germanii stoji takovej prumernej domek. Dneska jsem u obeda poslouchal kolegy, kteri staveji (bodejt ne, kdyz hypo jsou za nic) a rozpocty meli od 250 do 400 ojrotacu. Vcetne pozemku, kdyz ho museli koupit. Neresim tedy oblibene pripady, kdy domek stoji padesat metru od domku rodneho s rodici, take oblibeny model v Bavorech.

            Cekal jsem vic. Ale kdyz si to clovek vezme, ze prumernej plat v hrubym je 3k7, fura Germanu jsou svobodni, nebo rozvedeni, takze Steuerklasse I, tak ve finale na ruku dostanou dvojku max. Zradlo, auto, existence… ono pak na drahou hypo proste neni.

            1. A to ještě jsou v Germánii poměrně velký příjmový nůžky a rozdíl mezi průměrem a mediánem je větší než u nás. A důchody v poměru k platu jsou zase menší než u nás, ale zase maj jinak rozvrstvený zdanění a tak. Rozhodně v Germánii neni tak lacino jak si myslí Čech na základě nákupů akčního zboží v nejlevnějších německých řetězcích.

              1. Je to tak, hodne beznejch Germanu jezdi tankovat do Rudy, protoze kazdy ojro dobry. Ti, co to maj zmaknuty jeste vic, berou klatovskej Kauf utokem.

                V Nemecku jsou potraviny obecne kvalitnejsi, i ty v megagigahypersuper, ale taky neco stojej. Prumernej nakup vyjde v Nemecku draz, pokud se neivam na kvalitu.

                Pak jsou vyrobky, ktere proste jsou pod konkurencnim tlakem a German za ne proste vic neda. Kupuju napriklad ustni vodu, kde pullitr v Cesku vyjde v akci tesne pod stovku, nicmene v Germanii stoji tri eura 0,6 l bez akce. Uplne ta stejna znacka. Podobne jsou na tom striky s ovocnejma stavama, nebo i blby dzusy. V Germanii za stejny prachy vetsi pomer ovoce a zpravidla uz zadne konzervanty.

                Vratne PETky jsou dost nahovno, nektere automaty je neumi cist (ten symbol se nenacte, i kdyz je cistej), takze mnohdy clovek tece ctvrt ojra na vratny lahvi, co nejde vratit.

                Zdaneni je sice o neco malo horsi, nez v Cesku (v moji danovy tride platim v Germanii celkove o 6% vic, jak v Cesku pri stejnem platu), ale zase dostanu penize za dojizdeni, odpocet za kdeco a ve finale mi vraci vic, nez mi udelal ten danovy rozdil.

                Uprimne si myslim, ze bydlet a zit v Germanii neni financne zadna prdel. Ostatne generace sedmdesatniku+ se na budovani Germanie dost nadrela a nemaji to pohodli zadara.

                1. Na druhé straně je tam vo 2 % nižší DPHčko, žejo.

                  Je jasný, že pokud seš tam v podprůměru, není to žádnej med, zvlášť sám, ale podívej se jak bydlí řada lidí v podprůměru tady, pokoj v zavšiveným bytě ze 70tek s dalšíma dvěma-třeba cizíma lidma.

                  Na druhé straně esli průměr je v přepočtu 50k čistýho, jak píšu níž, kdo to tady má?

                  1. o 2? U nás 15, v Reichu 7 (nebo 8?) procent. A taky jich je 8x víc než nás a maj řidší síť obchodů, takže i z menší marže nakonec vydojej větší vejvar. Zákon velkých čísel, žejo.

                    1. Vyšší sazba je 19 vs. 21, to sem měl na mysli.

                      Jinak nejsou nějaký potraviny v desítce? Nebo to sou jenom energie? Esli je většina v 15ce, je vidět, jak nás režim dře. De facto budou odvody z práce na stejné úrovni s mnohem většíma odpočtama v Reichu a DPHčko je tam zřejmě taky vo slušně větší ranec nižší, než sem si myslel.

                      Tos mi zase vylepšil večer :o)

                    2. Něco v desítce je. Ale nestojí to za řeč. Nějaká kojenecká výživa a podobný věci pro haranty a dietáře. Nic co by běžnej člověk chtěl kupovat. Teď do desítky šoupli stravovací služby a pivo, ale nejspíš i v tom bude nějakej vejmrd.

                    3. V ramci rekonvalescence po cinske chripce se docasne v Nemecku snizilo DPH tusim o dve nebo tri procenta, ale netusim, ktere DPH, jestli vsechny, nebo jen to nizsi. Ale rekl bych, ze vsechny, protoze jsem kupoval nejakej nesmysl na amazon.de a dalo mi to asi euro slevu a psalo neco o snizene DPH.

                2. Drogerie je vseobecne v Nemecku dost levna. Muj oblibeny krem na ruce stoji nejakych 80 centu za tubu, kocici zradlo bezne stoji (v drogerii) tolik, co v Cechach ve velke sleve, sumive vitaminy kolem 60 centu.
                  Potraviny neporovnavam. Jedine, co vim, jsou vejce z volneho vybehu, ktere v Nemecku stoji jen o par centu vic nez normalni (na rozdil od dvojnasobku v Cechach), a kecup, ktery je az smesne levny. Manzelka naopak tvrdi, ze maso je v Cechach vyrazne levnejsi.

                  1. U masa je problem v tom, ze v Bavorsku se prodava ceske hovezi, zatimco v Cesku je to kdeco odkdekud. V Tescu koupis kureci povetsinou z Polska, ktere smrdi tyden pred deadline, v Nemecku koupis domaci, nebo ceske. Pokud to chce clovek srovnavat, musi mit stejnou kvalitu.

                    1. Jen blázen kupuje maso v Lidlu, Kauflandu, Tescu (seřazeno od nejhoršího a nejnebepzpečnějšího k méně nebezpečnému). Leda jako sebevražda. Mně se nejvíce líbí ten trik v Lidlu, kde do zabaleného masa dají polštářek naplněný čpavkem. Pak i za normálních okolností zelené rozteklé maso kvůli tomu má zdravě červenou barvu. A Češi to kupují, dobře jim tak.

                      V ČR se dá koupit mnohem kvalitnější maso za rozumnou cenu v mnoha vybraných řeznictvích. Pokud někdo kupuje maso v Tescu, nedejbože v Kauflandu, nebo ještě větší hloupost v Lidlu – dobře mu tak.

                    2. Zpracování hovězího masa s použitím čpavku bylo tuším vynalezeno v USA, čpavek se používá jako desinfekce, ničí více než 99 % bakterií. Používají ho všichni velcí zpracovatelé masa.
                      V Lidlu občas koupím polévkové hovězí maso nebo telecí osso buco, to ale mají tak jednou ročně. Na kvalitu si nemohu stěžovat.
                      Důvod nákupu u Lidla?
                      Inu, k Lidlovi to mám 75 m, k řezníkovi desetkrát dál, při použití automobilu patnáctkrát. To občas hraje roli.

                    3. Čpavek má tu výhodu pro supermarket, že můžete vzít staré, už mírně zapáchající a tekoucí maso.
                      Cílem bylo sdělit, že já si maso v supermarketu koupit netroufnu. A zřetelně poznám rozdíl mezi masem z Lidlu a masem od řezníka. Ač uznávám, že řada lidí prostě z lenosti či prostě proto, že jim je to jedno, to v supermarketu koupí.

                      Opláchnout ho hypermanganem či octem, a pak ošetřit čpavkem. A ono je zase krásně červené jako nové, radost pohledět. Lidl to dělá často, stačí chvíli sledovat. Kdysi to evidentně dělalo i Tesco.

                      Další možnosti jsou v mletém mase nebo marinovaném. To se dá navíc uměle obarvit a překrýt kořením. Největší odvaha jsou asi „pochoutky na gril“.

                    4. Čpavek starému zapáchajícímu a tekoucímu masu texturu nevrátí. Pokud víte, že ano, popište prosím, jak se čpavkem znovu spojí rozpadlé bílkoviny. Pokud to nechcete využít pro raketový startup.

                      Mleté maso z Lidlu je překvapivě kvalitní, vyzkoušel jsem to. I když si ho přednostě melu sám.
                      Marinovaná masa jsou způsob, jak prodat vodu za cenu masa, těm je nutné se vyhnout bez ohledu na výrobce.

                    5. Prosím vás, umíte číst? Speciálně vás odkazuji na „mírně zapáchající a tekoucí maso“. Slovo „mírně“ si najděte ve slovníku cizích slov.

                    6. Ujišťuji vás, že číst umím dostatečně a jako prostý vidlák jsem mimo jiné absolvoval i něco praxe ve výrobě potravin.

                      Ve slovníku cizích slov se „mírný“ nevyskytuje, a to ani v tom akademickém, ve Slovníku spisovného jazyka českého pak stojí toto:
                      mírný příd.
                      1. zachovávající nevelikou, náležitou míru v různých projevech (op. prudký): m. vítr slabý; m-á zima; m-é podnebí (op. drsné); m. šum; jet m-m klusem, m-m tempem nepříliš rychlým; m. krok; m. úklon neveliký; mluvit m-m hlasem slabým; m. člověk umírněný, zdrženlivý; užít v řeči m-ch slov zdrženlivých; m-é stoupání, m. svah nenáhlý; m-á bolest malá, snesitelná; m-é ceny poměrně nízké; m. v pití střídmý; m. trest malý; zeměp. m-é pásmo, m. zeměpás mezi obratníkem a polárním kruhem na severní i jižní polokouli
                      2. zachovávající mír v jednání, nezavdávající příčinu ke sporům ap.; mírumilovný, pokojný, klidný: m. člověk; m-á povaha
                      †3. v míru konaný; zjednávající smír: za m-ch časů (Jir.) za míru; – m. list (Pal.); → přísl. mírně: m. trestat; m. klasifikovat, soudit shovívavě; – spor m. narovnán; mírno: bylo klidno a m.; → podst. mírnost, -i ž.: m. v jídle; zachovávat m. ve všem; m. podnebí

                      Z toho lze odvodit, že mírně tekoucí maso neteče příliš rychle, takže ho můžeme pronásledovat na pomalu klusajícím koni, nebo snad i pěšmo.

                    7. Případně mírně tekoucí maso je zdrženlivé v projevech, slabé v hlase, a nepoužívá neslušných slov.

                    8. Abych byl slušný, protože jste dal věcnou námitku:

                      Zcela tekoucí maso se spravit nedá. Ovšem hypermanganem se dá očistit a dodat mu červenou barvu. A totéž dělá – částečně čpavek.

                      Čpavkem se to dá také přehnat. Lidé se slabšími játry pak mají problém, zdraví lidé víceméně nikoli. Nebo poté co játra dostala dardu po nějaké infekci, otravě, alkoholové opici či lécích. V takovém případě se pak sčítá účinek čpavku + bílkovin na zátěž jater a naráží se na limity orthininového cyklu v játrech. Plus dochází k zbytečnému vyčerpávání alfa-oxoglutarátu z citrátového cyklu, a z toho plynoucího nedostatku energie v těle.

                      Čpavek zkrátka zabraňuje v počátcích tomu, aby člověk svými smysly v obchodě poznal, že to maso už začíná být mírně jeté. Pokud je proces rozkladu pořádně rozjetý, tak už jen do mletého masa.

                      Často je to podpořeno ještě speciálním ostvětlením. Zkuste si prohlédnout maso v supermarketové vitríně, a když vypnou zářivku v ní. Budete se velice divit.

                    9. K věci: přepokládám, že jste se do slovníku cizích slov nepodíval na výrazy jako „oslizlé“, „mokvavé“ či „mokvající“. „Tekoucí“ nebo „rozteklé“ se pro spojení s masem podle mých zkušeností nepoužívá, s výjimkou suroviny zcela degradované anaerobním rozkladem. Jako výjimku bych připustil hovězí „pink slime“, ale ten je v tuzemsku vzácný (a netuším, zda se desinfikuje čpavkem), podobnou konzistenci má oblíbený drůbeží separát, ale ten se čpavkem nedesinfikuje, průběžně se zapracovává do tepelně opracovaných výrobků.
                      Pokud je proces rozkladu masa rozjetý, je vysoký obsah čpavku produktem rozpadu bílkovin.
                      O speciálním osvětlení vitrín s masem se diskutovalo asi tak před čtvrt stoletím, kdy to u nás zahraniční řetězce začaly používat stejně jako v domovských zemích. Pokud bych se, jak píšete, velice divil, znamelo by to, že ten Němec za mnou už přišel.

                      Psal jste, že se čpavek v Lidlu přidává do balíčků masa v jakémsi polštářku – máte nějaký odkaz? Zítra mám v plánu menší nákup, podíval bych se.

                    10. On ma asi na mysli ty bunicity podlozky co se davaj pod to maso, aby tekutiny t toho masa vytekajici netekly volne po krabičce. Jestli se ty podlozky jeste necim napousti ovsem netuším.

                    11. Tak to mohl napsat rovnu.
                      Nicméně netuším, jaký by mělo sputečný účinek napuštění oné podložky čpavkem, respektive hydroxidem amonným – při průzkumu oné podložky jesm dosud nepostřehl typický zápach, jehož odstranění by byl u čpavku skutečný technologický oříšek, zejména když je zápach čpavku indikátorem rozkladu bílkovin.
                      Pokud si tedy maso ošetřené čpavkem před zabalením podrží červenou barvu, ale z balíčku je po rozbalení cítit čpavek, je použití popsané náročné technologie poněkud neužilé.
                      Ale jsem jen prostý vidlák.

                    12. Je to jinak. Buničitá podložka není ničím napuštěna, snižovalo by to její savost.
                      Uzeniny jsou častěji „zavakuované“, protože byly tepelně upraveny a to je ochrání a zachová vzhled. U masa se používají vaničky s ochranou atmosférou, která se skládá ze zvýšené koncentrace kyslíku (vzhled – ochrana buněk masa) a oxidu uhelnatého (čerstvost – zabrání mikroorganismům využívat ten kyslík).

                    13. Od určitých let, teď to nejsem schopen přesně zařadit do časové osy, jsem maso v super a hypermarketech přestal kupovat. Došlo na prosté srovnání kýty z marketu a téže kýty z řeznictví, které ti lidé mají v rodině a funguje už asi od roku 1975. Je sice vzdáleno asi 8km, ale vzhledem k tomu, jak šokující bylo to porovnání těch kýt, už nejsem lenivý sednout do piksle a pro normální maso si zajet k řezníkovi.
                      Chápu přitom, že mnoho lidí prostě tu možnost nemá a musí volit mezi tím baleným z hypermarketu, nebo „volným“ z řeznictví, které bývá u některých marketů přifařeno. On ten rozdíl často není velký, ale je.
                      Sestra nejdříve kupovala vzhledově docela pěkné, mleté maso v hypermarketu. Přestala s tím v momentu, kdy jsem poprvé přivezl čerstvě namleté maso od řezníka a upekli jsme z toho šišku sekačky. Přitom to nebylo bůhvíco /tomu masu, určenému na mletí či guláše říkají Ořez I. a Ořez II., plus jsem k tomu požádal o přidání trochy bůčku/. No ale ten rozdíl ve výsledku byla prostě taková dráha, že ségra už mleté z hypáče nikdy nepřinesla..
                      Stejně je to s jiným masem, prostě už ho tam nekupujeme. Poskládalo se to z drobností – třeba mně se jednou povedlo vidět vitrínu s masem, kde ta speciální zářivka byla zrovna chcíplá, ségře se kdysi povedlo koupit balené maso, po jehož otevření bylo pak nutno dlouho vyvětrávat celý kvartýr, atd. Prostě nasbíraný zkušenosti vs. maso od slušného lokálního řezníka s dlouholetou tradicí, teď to vede už vnuk zakladatele, třetí generace. Je to fakt dobře zavedený a známý kvalitou i poctivým přístupem. Nestalo se nikdy, že by tam někdo koupil něco s namletými sračkami, obarvený buřty z mouky apod., což se běžně dělo jinde.
                      Je to víceméně lokální záležitost, přestože k němu jezdí lidi z rádiusu určitě 50km. Oni si prostě o své vůli nechtějí, ale ani nemohou dovolit dělat na lidi sviňárny.

                    14. Zajímavé.
                      Proč jenom maso?
                      V podstatě přece jde o rozdíl mezi průmyslovou a řemeslnnou výrobou, o nic jiného.
                      Jisté je, že v supermarketu lze najít i zboží, které vám řemeslník neprodá, protože ho nevyrábí a nevyrábí ho proto, že ve vás má sice třeba dobrého zákazníka, ale v daném sortimentu jediného.

                      Jenom dotaz: předpokládáte, že spektrum stropních svítidel v prodejně je pro pozorování masa správné? A pro pozorování chleba? A pro pozorování zeleniny?

                    15. Ono je potreba si vybírat i ty rezniky. Treba u drůbeže ma vetsina z nich stejny kurata z velkochovů jako hypersuper. Pokud si uzeniny nedelaj vlastní tak i tohle berou od nejakych vetsich vyrobcu. I s vlastní vyrobou se leckdy casem zkurvi, vymeni mistra reznika a z jitrnic mas razem pekarsky vyrobek a sekanou jak piliny. Na druhou strany nektery retezce mivaj prekvapive kvalitni masny vyrobky, docela me prekvapily jitrnice a bily klobasy z Lidlu, rek bych tak v první desetine toho co jsem kdy jed. Mlety hovezi ma Lidl taky dobry, stejne jako hovězí na polivku a kostky na gulas, i kdyz i tady se v tom člověk musi obcas prohrabat. Zato Albert mel jednu dobu (a mozna jeste ma, nekupuju) vylozene hnusny maso.

                    16. Ano, s Lidlem mám stejnou zkušenost, mohu potvrdit.
                      Zejména k tomu mletému masu jsem měl zpočátku nedůvěru, ale dá se.

                      Poznámka: Mletí ve velkém je kontinuální zpracování velkých šarží, mletí v malém je sekvenční zpracování malých šarží. Mezi jednotlivými dávkami by měl zpracovatel mlýnek rozebrat a vyčistit. V masokombinátech se tak děje na konci směny, v malých provozovnách (prodejnách) také na konci směny…
                      Odpuzující je mleté maso z Tesca, zjevně je to dané technologií, ale pouze jsem ho viděl, neochutnal.

                      Co se týče Alberta, ten ještě nedávno bral veškeré maso od polských masokombinátů.

                    17. Já jsem ve druhé fázi vyřadil i místního řezníka, který to nakonec začal brát asi z podobných zdrojů, a to maso bylo sice čerstvé, ale z jedné strany hnědé a z druhé růžové, tak jsem pojal podezření, že to něčím napouští.
                      Pak jsem šokovaně zjistil, že bio maso z malé české farmy na netu je skoro za stejné prachy jako to kafilerní z hypersuper nebo od řezníka.

                    18. Pokud je to vylozene BIO s certifikaci tak to bejva drahy, protoze certifikace je draha a cili to na ekopošuky, ale celkem neni problem sehnat maso v temer bio kvalite od malých vyrobcu a to cenove nevyjde nijak zvlast draz a kvalitativně je o parnik dal nez běžná „masova“ produkce.
                      Taky beru vetsinu masa z malych farem. Ono se to v konecnem vysledku vyplati.

                    19. shane
                      9.7.2020 v 15:26

                      Celkem dobrý maso a zeleninu má Makro, obrovskej výběr, ceny nejsou tak hrozný, ostatně spousta i řeznictví a hromady hospod to tam berou a eště se nechá vobčas něco najít ve výprodejové paletě (většinou krkovice, žebra, jak kdy). Kartu má neska skoro každej…

                    20. kaBrnak 9.7.2020 v 15:02

                      Co je podle vás bio maso?
                      Pokud se maso musí zabalit pro přepravu a převážet, je možná bio, ale není ekologické (v novořeči, jistě). Pak je lhostejné, v jak celkém obchodě se koupí.

                    21. I tak ten certifikát Bio se týká podmínek chovu, ne přepravy, pokud vím. Ostatně je mi to fuk, na Bio nebazíruju. I když teda kupuju Bio kečup z Lidlu, protože má zdaleka největší podíl rajčat. Ten ve skle se sice chlubí větším podílem rajčat v protlaku, ale zase tam toho protlaku má jen 30 procent, zatímco ten Bio 70 nebo kolik.

                    22. kaBrnak 9.7.2020 15:02

                      Ještě bych dodal, že nejen maso je zajímavé. Velkým zlem jsou předem nakrájené uzeniny, to je opravdový nonsens a těm se vyhýbám důsledně.

                    23. Všiml jsem si, že na ploše používají kromě plošného osvětlení „LED zářivkami“ čtyři odstíny světla těch bodových svítidel. Jiná svítí na regály s pečivem, jiná na regály s baleným masem a studeně bílá svítí třeba na regály s cukrovinkami. Jsou to nejspíš MH výbojky a to, že používají 3-4 odstíny světla, má nepochybně svůj účel.

                    24. Jo, ruzny svetla se pouzivaj aby vyrobek vypadal lakaveji. Podobny finty se pouzivaj i v reklamni a produktový fotografii.
                      Je to vlastně i duvod proc se potraviny ruzne dobarvujou, vyblite barevna konzervovana zelenina neni tak lakava jako hezky barevná, nasedla sunka neni tak hezka jako pekne ruzova a tak dal.

                    25. V ramci objektivity je ale nutny dodat, ze umely osvetleni v obchode samo o sobe zkresluje barvy a to prisviceni je do jisté miry nutné.

                    26. shane 9.7.2020 13:58

                      Přesně – tohle jsem chtěl svým příspěvkem připomenout.

                    27. shane
                      9.7.2020 v 13:54

                      Jo barvený čuňky, to je teda věc.

                      Pamatuje eště někdo interferenci na tenké vrstvě? :D

                    28. Šunka je růžová vs. šedá podle druhu soli, kterou použijete. Doma růžovou šunku neuvaříte, pokud si nepořídíte dusíkatou sůl (postačí myslím Praganda). Ale já bych to nedělal, domácí šunka může být šedivá.
                      Hrozně hezky je (ne)použití dusíkaté soli vidět na tlačenkách. Pokud ji výrobce používá, tak jsou kousky masa na řezu růžové a naopak jsou zase šedé. Krásně to lze vidět i bez cesty do obchodu. Stačí si prohlédnout obrázky, které vám na slovo „tlačenka“ vyhodí google (toprecepty.cz vs. pepato.eu).
                      Ale fakt nechápu, proč cpát dusitan sodný i do tláčy.

                    29. Panek 10.7.2020 v 6:48

                      Ano. Je to opravdu zvěrstvo. Ve většině tlačenek dne v řezu neuvidíte lalok, zato hezky čirou želatinu.

                    30. Se nekdy mrkni, co se cpe treba psum do granuli, to by nejradeji fabrikanti potravin lidem delali taky, kdyby to bylo povoleny. Pak by mela kazda kosticka nejake hmoty v tlacence jinou barvu a hmenovalo by se to treba „babiccina multikulturni“.

                    31. Tak jistě. V zásadě jde o „regulérní obchodní praktiku“, kdy hezky a vhodně nasvícený výrobek koupíte a až doma, při denním, či širokospektrálně přirozeném světle halogenových žárovek uvidíte, že je to našedlý, lepkavý, škaredý a čertvíjak starý.
                      Protože přelepování nálepek s lhůtou životnosti zřejmě také patří k „regulérním obchodním praktikám“ – soudím podle mizivého počtu postihů všech těch, co tohle dělají a byli náhodou přistiženi ČOI a hygienou.
                      A teď – jako napotvoru jste to hnusný maso koupili v hypáči vzdáleném třeba 25km. Vraceli jste se z práce a prostě při cestě nakoupili v hypáči, co je zrovna po ruce. Běžný.
                      A protože si spočítáte, že znova sednout do auta, jít jim to omlátit o hlavu a nechat si vrátit ty dvě stovky, když za hodinu zavírají, se Vám prostě nevyplatí.
                      Tak to s mohutným klením zahodíte, nebo spíš zakopete na zahradě, protože je to nebezpečné i pro psa, který jinak stráví kdeco.
                      Ale ten zasraný hypáč a jeho zasraní manažeři, už mají ty Vaše dvě stovky v tržbě a podruhé a podesáté a posté to udělají znova. Protože mohou.
                      Opravdu je to tak jednoduché – proto, že mohou, nikdo jim v tom nebrání, jsou v oblasti / místě dominantní obchodní silou.
                      Vy často nemáte žádnou jinou volbu, kde maso koupit v normální kvalitě. Případně je ta alternativní možnost tak daleko, nešikovná provozní dobou apod., že se Vám to prostě nehodí. Jakási elementární, prvorepubliková slušnost v obchodu, nebo aspoň nějaký ohledy na zdraví lidí, se nenosí už nejmíň třicet let.
                      I ti pojebaný minulý bolševici sice v osmdesátkách prodávali kdeco, protože tu bylo blbý centrální pětiletý plánování, všelijaký nestíhačky, fluktuace lidí..
                      Ale ohrožovat lidi na zdraví a třeba tímto způsobem, to si snad nedovolili ani oni. Jo, semtam se někdo posral z majonézy v teple, semtam salmonela z blbě skladovaných vajec…nebo tak podobně. Ale aby se prodávaly potraviny s trojnásobně uměle prodlouženou lhůtou spotřeby, to si vážně nepamatuju. Bylo to tam naražený od výrobce na obalu, na žádný nálepce a nejel přes to vlak. Jsem sice pitomec, ale narozený tak akorát na to, abych si tohle ještě pamatoval a zároveň měl možnost porovnat tehdejší stav s dneškem. Měl jsem rodinu, ženu, děti a stejný starosti, jako tenkrát každý jiný.
                      Hypáče zlikvidovaly malé obchody, které by si z povahy „na dědině“ nic podobného dovolit nemohly – lidi by jim to otřískali o hlavu ihned, na místě a ještě to roznesli, že jste sviňák, co prodává prošlé zboží.

                      Zkuste koupit škaredé, prošlé maso v hypermarketu. Zveřejněte to na internetu, zavolejte tam ČOI, hygienu a nějaká média, jestli vůbec zareagují.
                      Až to všecko obtelefonujete, odmejlujete, nafotíte, pověsíte na web atd., tak máte za prdelí hejno řetězcových právníků, kteří se Vás budou pokoušet napřed uplatit a pak budou dělat bububu nějakými zákony, ve kterých se dneska ani prase nevyzná a vyhrožovat žalobou za poškození dobré pověsti řetězce. Nikdo není neomylný a honěný v zákonech, takže na nějakou drobnost, třeba kousíček loga na fotce, Vás nakonec utočí, protože presumpce neviny, GDPR atd.
                      Ten špatný nakonec budete Vy.
                      Média už to ani moc nezajímá, není to žádná senzace, protože se to děje úplně všude a úplně běžně, takže Vás ani lokální televize nepodpoří.
                      Zůstanete v tom sami, skoro jako legendární don Quijote a budete bojovat tak dlouho, dokud Vás okolí a třeba i Vaše vlastní rodina nezačne považovat v lepším případě za urputného blázna.

                    32. Na likvidaci norem a standardů se nejvíc podepsali modrobolševici v rámci jejich „podpory podnikání“. Bez techto zmrdů by asijské bistra ani arabáči s kebabem neměli šanci. To byly časy, kdy se vzorek každého jídla musel uchovávat v lednici a kontroly skutečně chodily.
                      Teď to bude asi henten rasizmus, kontrolovat arabáče a čongy.

                      To co se děje v těch kebabárnách je úděs. Gantronomický kurdistán a třetí svět. Arabáč nechápe že smysl toho mít na jedné ruce pvc rukavici je v tom, že jen do ní bude chytat jídlo. A ne že s ní bude brát i prachy, šťourat se v nose a čistit wc.
                      Pak tam měl nějaké drávidské otroky (indy či pakistánce, kdoví kde se to tu vzalo a jak to dostalo vízum) kteří to od něj poctivě kopírují a bordel který jim při výrobě plněných tortil a pita chlebů s masem popadá na stůl, pečlivě „zametou“ zpět do nádob odkud berou suroviny na výrobu, místo ab to smetli hadrem do dřezu.
                      Hlavně že hajzlík má systém na obědnávání přes internet a smlouvu s damejidlo.cz, to je snad to nejhorší spojení muslimského středověku a vyspělých IT technologií.

                      A největší tragédie je, že české hospůdky mu v tomhle bordelu nemají šanci konkurovat a krachují. Tak to bude samý kebab, nudle a pořádné jídlo neseženete. Bo babišovo EET a předpisy EU v podání kreténských poslanců zlikvidovaly hospody s guláškem, svíčkovou, aspoň s 5 jídly a místo nich jsou jen nálevny chlastu.

                    33. kaBrnak 9.7.2020 v 15:18

                      Stravuji se o pracovních dnech výhradně po restauracích. Mohu prohlásit, že situaci popisujete nepřesně. Asijská bistra a restaurace jsou na stejné cenové úrovni jako tradiční tuzemské restaurace, kebabisté jsou levnější, ale pouze v případě odběru jídla do ruky.
                      Jistě, mám zkušenosti pouze z Prahy 1, 4, 5, 6, 7 a 8, jinde je to možná tak, jak uvádíte, nechám se poučit.

                      a

                    34. Malý obchody zlikvidovali sami zakaznici. Byly drazsi a meli omezenej sortiment. Coz hralo roli hlavne na vesnicich, kde bylo vzdycky min hotovejch penez nez ve mestech. Navic si vesnicani ledacos vypestovali a odchovali sami. Za sociku to tak nevadilo, Jednota ty ztratovy prodejny dotovala z tech ziskovejch a sortiment byl mizernej vsude, ale soukromnik chce vydelavat, nebo aspon neprodelavat. A jak zacly bejt levny ojetiny a lidi mohli zacit jezdit na velks nakupy do mesta, tak byl s venkovskejma samoskama amen. Za tehle podminek muzou fungovat akorat Vietnamci, protoze v tech vecerkach perou prachy (a na datum spotreby nekoukaj uz vubec).

                    35. shane 9.7.2020 v 15:57

                      Venkovské samoobsluhy našly již v devadesátých letech obranu a fungují dodnes.
                      Slyšel jste někdy něco jako Hruška nebo Enapo?

                    36. ygorek:
                      Enapo, kouzelníci s cenama. Fakt umí, klidě i 100% navrch. Ale v některých lokalitách se drží, třeba Rumburk…

                    37. corona 9.7.2020 v 19:49

                      V docházkové vzdálenosti od chalupy mám COOP, Enapo a Tesco (řazeno podle vzdálenosti).
                      Vámi popisovaný cenový rozdíl jsem nezaznamenal. Ale možná to vždycky na víkend srovnají.

                    38. ygorek
                      9.7.2020 v 21:02

                      Bylo to cosi mraženého, nanukáč ap., běžně 12-13 Kč. Enapo, náměstí Rumburk – 23,90. A našel jsem i jiné, grahamový rohlík bo co to bylo a cean 8 Kč/kus, jinde obvykle kolem pěti.
                      Stav z léta minulého roku.

                    39. corona 9.7.2020 21:10

                      Máte pravdu, v sobotu jsem v Enapu kupoval Corneto za 32 Kč, což se mi zdálo opravdu příliš, ale zase nevím, kolik stojí jinde (kromě benzínky). Ale nedejte to děckovi, jak říkají Brňáci.

                    40. To jsou ty prodejny co jim provoz dotují obce a kraje nebo to je ještě jiná parta?

                    41. „Podpora venkovských prodejen je pro mnoho obcí aktuální téma. Malé obce bojují o zachování prodejen. Zástupci obcí chtějí občanům umožnit nákup alespoň základních potravin a zmírnit tak i odliv obyvatel, ke kterému neustále dochází,“ zdůraznil na předseda Svazku obcí Podoubraví a starosta Libice nad Doubravou Václav Wenhauer.

                      Podpora na udržení venkovských prodejen je podle Pacala určena pro obce do 5 000 obyvatel, prodejna však musí být umístěna v obci do 400 obyvatel. Pro přiznání dotace je pak dále důležité, kolik dní v týdnu má prodejna otevřeno, zda poskytuje další služby, ale důležitý je i počet obyvatel v seniorském věku. Kraj Vysočina je připraven dotovat provoz prodejny maximálně ze 70%, nejvýše částkou 50 tisíc korun. Díky podpoře Kraje Vysočina se daří zachovat prodejny na Havlíčkobrodsku například v regionu Podoubraví.

                      V roce 2017, kdy byl program Venkovské prodejny poprvé vyhlášen, pomohl nakonec 53 obcím, které si mezi sebe rozdělily 1,67 miliónů korun. Pro velký zájem a velice příznivou odezvu ze strany obcí byl program minulý rok posílen. Na dotaci dosáhlo 92 obcí, které si po kontrole vyúčtování mezi sebe mohou rozdělit až 3,7 miliónu korun.

                      Jak vidno, o dotaci může požádat kdokoli, kdo provozuje prodejnu v obci do 400 osob. Některé obce by jinak asi opravdu prodejnu neudržely.
                      To nic nemění na mém názoru, že dotace jsou zlo a nemají být poskytovány.

                    42. Díky

                    43. ygorek:
                      Jasně že jsou dotace prasečina. Bydlel jsem na vesnici, mezi válkami tam bylo 3k obyvatel za bolševika se to zredukoval na nějakých 280 stálých a lufťáci o víkendech. Provozoval tam prodejnu takovej týpek „desetníček přinesu“ zaměstnával ženu a příležitostně i další členy rodiny. Měl v plánu předat kšeft synovi.
                      Samozřejmě že tam prodával zeleninu, vajíčka … no co zrovna bylo, na černo, ale babky co nepracují ve městě si měli kde koupit chleba a mlíko.
                      Po nikom nic nechtěl a jelikož nebyl blbej tak i přiměřeně danil. Když přišlo EET tak to zabalil. On šel do předčasnýho důchodu, žena na pracák a syn natrvalo zakovil v okresním městě. Hospoda to samý v bledě modrým a vesnice šla do kopru defitivně.
                      Tahle malá šedá ekonomika prostě byla prospěšná pro všechny ale nebyla pod kontrolou státu, to byl ten problém, ne nedostatečný výběr daně. Takle je vše pod kontrolou navíc dotace cestou potěší ty správné lidi.
                      Osobně jsem ještě tipoval, že spasitel Bába rozjede síť pojízdných prodejen, ale řešení vlastních problémů ho zřejmě zaměstnává dost, tohle vytasí až mu půjdou preference dolů :)

                    44. gogan 9.7.2020 v 23:02

                      Pokud člověk v maloobchodě v obci s 280 obyvateli zaměstnával jednoho člověka a příležitostně i další, musel být na hranici rentability a EET ho nemohla nijak poškodit.
                      Pokud prodával zeleninu a vajíčka z místních zdrojů mimo účetnictví („nebyla pod kontrolou státu“), nemohla ho EET nijak poškodit.
                      Rozjet pojízdnou prodejnu skutečně jeden místní podnikatel zkoušel a několik měsíců to vydržel, ale bylo to v minulém století.
                      Provozovat na vesnici s 280 obyvateli hospodu založenou na prodeji piva je v každém případě ekonomický nesmysl. Může to zvládnout leda důchodce ve své nemovitosti jako koníčka a obvykle jen s lahvovým pivem, nevytočí sud v rozumné době. A proč na prodeji piva? Protože vaření obědů obvykle zvládá družstevní nebo podobná vývařovna často i s rozvozem, pokud nerozváží pečovatelské služba. Na večeři do hospody se v obcích diskutované velikosti chodí jen velmi, velmi zřídka až nikdy.

                    45. Přesně! I kdybych chtěl dát polovinu z desetiprocetní marže (což už je dost) jen na mzdu, tak bych musel mít měsíční tržbu 480 000,-, abych pokryl jen tu prodavačku. Pak ještě elektrika a další provozní náklady a sakum prdum to znamená, že každej z těch 280 obyvatel by mi musel v krámu nechat měsíčně alespoň 2500, abych přežil. EET za to fakt nemůže.

                    46. Panek – na potravinách nebo v hospodě nemáš 10% marži, ale tak cca 40 – 60%, na pivu i 100%. Podívej se, co stojí sud a za kolik se prodává v hospodě pivo. O tom to není, ty zisky byly na hraně a pokud se muselo zdanit vše, tak už se to prostě nevyplatilo. Stát uthrnul na eet drobné a následně mnohem víc bude platit všem těm, co zkrachovali, zavřeli a státu už nedají nic. Je to celé nesmysl. Mimoto obrat vesnický hospody je třeba 150 000 měsíčně a to je ještě hodně.

                    47. technická – 100 procent marže je nesmysl, to by to pivo musel dostávat zadarmo. Máš na mysli obchodní přirážku.

                      https://cs.wikipedia.org/wiki/Mar%C5%BEe

                    48. No jasně :) prostě pivko koupíš za 15 kč a prodáváš za 28 kč..

                    49. ygorek:
                      Jak ho EET nemohla poškodit? Právě proto že byl na hranici rentability ztráta těch šedých zisků ho dostala pod hranici rentability.
                      Nad vodou ho de facto drželo to co o víkendech vydělal na lufťácích, místní si většinu homemade produktů zvládli probarterovat sami. Přes léto si dost přilepšil na víkendové zmrzlině atp. Prostě tančil tak rychle jak uměl.
                      To proč s EET skončil ví asi nejlépe on, já mu účetnictví nedělal.
                      Podobně hospoda, která žila z víkendů a z kořalky.
                      Panek: ta „prodavačka“ byla jeho manželka co měla zřejmě minimálku kterou stejně donesla „do společnýho“.
                      Ne prostě normální podnikatelský modely na tyhle vesnický rodinný podniky nešlo ve většině případů do puntíku napasovat.
                      Realita je taková, že před EET fungovali, měli svoje hospodářství a jako kšeft nějakou tu službu pro veřejnost, teď mají svoje hospodářství a visí nějakou formou na státě. A jejich bývalí zákazníci si ty lahváče tak akorát můžou vozit od jinud.

                    50. Jasně, že přesně tyhle eet pohřbila. Když eet nebylo, tak se prostě třetina příjmů(v hotovosti)státu nepřiznala a nedanila. Za ty peníze navíc se právě většinou dal udržet nějakej takovejhle provoz na hraně. VE chvíli, když tam těch 10 – 15 tisíc měsíčně vypadne(tzn. kdy měsíčně zdaní i těch posledních 80 000 z třeba dejme tomu 250 000 obratu), tak už se to udržet nedá a nevyplatí se to. Přesně takhle a proto to eet pohřbila. Přitom pro stát jsou to vyloženě drobné, které mu nijak nepomůžou a nic nevytrhnou. Mimoto když ty živnostníci zavřeli, tak stát už nedostane nic, naopak je začně ještě třeba živit. Prostě eet je nesmysl a eet tohle pohřbilo.

                    51. Stát nejenže by případná daň ze zisku nijak nevytrhla, ale horší je, že tak přišel o DPH. Takže místo toho aby vydělal dalších deset litrů na dani tak přišel o třicet na DPH. Nenežranost se nevyplácí.

                    52. Ale zase získal další státní zaměstnance ergo voliče. Vidím v tom i vychcanost. Po nás potopa, o tom snad u Babiše nepochybujou ani jeho voliči…

                    53. gogan 10.7.2020 9:53

                      Takže někdo před zavedením EET bral bez evidence zboží na sklad a prodával bez účtenek, které byl na požádání povinen vydávat, a po zavedení EET přestal s braním zboží na sklad bez evidence a prodáváním bez účtenek, protože by je byl povinen vydávat?
                      Tomu nerozumím. Jsem jen prostý vidlák.

                    54. ygorek:
                      „Takže někdo před zavedením EET bral bez evidence zboží na sklad a prodával bez účtenek, které byl na požádání povinen vydávat, a po zavedení EET přestal s braním zboží na sklad bez evidence a prodáváním bez účtenek, protože by je byl povinen vydávat?“
                      Tuhle otázku v zemi s „Účtenkovkou“ a vyspělou péčí o sousedovic kozu fakt myslíte vážně? Nebo Vám jen uniká rozdíl mezi neregistrovaným pokladním blokem či ručně psaným paragonem a registrovanou EET účtenkou?

                    55. gogan 12.7.2020 v 21:56

                      Snad jen toto: péče o sousedovic kozu tedy podle vás začala až s registrovanou EET účtenkou?

                      Na doplnění: Pokud se jednalo o obchod v obci s 280 obyvateli a průměrnou tržbou cca 18 Kč/pracovní den/obyvatel, byl dotyčný asi plátcem DPH, viďte?

                    56. Přesně. Nejenom obchodníků, ale i těch úplně nejdrobnějších řemeslníků.
                      Je tady člověk, rtuťovitý důchodce, původním povoláním nástrojař. Šikovný snad úplně na všecko, co nějak souviselo s kovem a jeho zpracováním. V bývalé dvojgaráži měl menší soustruh, tabulové nůžky, ohýbačku plechu, malou frézku, švajc i oblouk, asi pět všelijakých brusek…Za garážemi v přístřešku „stříkací box“, kompresor a cojávím co ještě.
                      Fungovalo to prostě po maloměstsku – paní, co doma opravuje oblečení a něco šije, si donese třeba nabrousit čtvery nůžky, na který je 40 roků zvyklá. Nebo já, když jsem potřeboval z duralové tyčky vytočit nějaký extra distanční sloupky, koncentricky něco vyvrtat, ustřihnout kus plechu a naohýbat z něj kastli na nějaký kusový přístroj…no cokoli podobnýho Vás napadne. Ten člověk všecky ty mašiny v podstatě zachránil před sešrotováním, když se tu v devadesátkách likvidovalo několik kovovýrob jedna vedle druhé jako „nerentabilní“. Koupil to nejspíš za cenu toho šrotu, poopravoval a perfektně to sloužilo. Všecky platby probíhaly taky po maloměstsku – za lidské ceny, z ruky do ruky, práce doslova za pár šušňů. Dokázal dokonce i poshánět díly na všelijaké ty Favority, Esky, skládačky, Liberty a podobný kola, kterých se majitelé z nějakého důvodu nechtěli vzdát a které jim v moderním cykloservisu už nikdo nechtěl opravit „pro nedostatek dílů“.
                      Fungovalo to takto léta, k plné spokojenosti všech.
                      Teď přijde to zajímavý:
                      Do doby, než se sem začaly sestěhovávat náplavy z velkých měst a mezi nimi lidi, kteří za vytočení zatrhlého šroubu za dvacku požadovali daňový doklad.
                      A také do doby, než téměř současně začal estébák vykřikovat cosi o zlodějských živnostnících, jak všetci kradnú – a někdo toho pána prostě udal. Že nedává paragony a některé platby nedaní.
                      Byl tvrdě zakleknut a myslím, že ještě dneska splácí z důchodu nějakou mastnou pokutu.
                      Dílna a ten pán sloužily spoustě aktivních lidí, co doma něco kutili, opravovali a potřebovali nějakou odbornější výpomoc.
                      Škodil ten pán státu, když ty drobný, co tím vydělal, stejně rozdal mezi vnuky a ti je za něco utratili?
                      Škodil ten pán občanům města, kteří s jakýmkoliv „mechanickým“ problémem měli kam zajít a kde jim za pár drobných pomohli?
                      Nikdo další takový už tu není. A ti mladší, kteří by možná i chtěli, tak jsou už dopředu otrávení z toho, kolik jim stát sebere, na co to použije a jaký s tím bude papírový oser.
                      Tohle všecko přišlo s estébákem a jeho voliči.

                    57. Přitom si tím stát nepomůže, naopak, každej kdo se živí sám je přece pro stát výhra. I když jak sem psal shanemu výše, trošku tam zase cejtim tu vychcANOst, čim víc lidí závislejch na aparátu, tím víc snadněji manipulovatelnejch voličů, že. To sou věci, co mě opravdu serou a hodně.

                    58. @servisdok
                      Takovejch příběhů jsou plné tyhlety internety. Přitom je zběhlým snad jasný, že pokud někdo pána udal, tak to muselo být neanonymní a včetně důkazů:
                      „Dne toho a toho jsem mu za to a to dal 10 000 a on mi nedal doklad.“
                      Ale to by FU mohl zase prokázat jen nepřiznání těch 10 000 a tedy chybějící DPH 1735. A doměrek 1735 fakt nikoho na zbytek života asi nezadluží.
                      Máte zkreslenou představu o zaklekávání.

                    59. Re: servisdok
                      10.7.2020 v 11:40

                      Ze strany statu je likvidace duchodce investici. Pani nema kde nabrousit nuzky? No, tak holt si koupi novy, nebo az pojede do mesta do nejakyho hypersuper, tak si je tam necha zkurvit u toho stankare u kas za par stovek. Ve finale ty prachy za brouseni skonci ve statu a pani si pak stejne bude muset koupit dalsi nuzky. Bud levny, takze si je za cas koupi zase, nebo drahy a o to vic stat dostane na DPH.

                      Ulomeny sroubek? Veci se prece neopravuji, veci se vymenuji, je to drazsi, pro stat lepsi. Stara Eska? Ale prosimte, jak to, ze dotycnej jeste nema elektromoped, pardon… elektrokolo? Tam je aspon poradny DPH, furt se na tom neco bude srat.

                      Stat je cecek pro neschopny a ten cecek se musi plnit a ne, ze lidi budou setrit a udrzovat stary vergly.

                    60. @gogan
                      A naproti tomu tu jsou takoví, co po škole mohli díky EET s klidem otevřít hospodu, protože ten šizung, co každou konkurenci likvidoval dumpingem už si to nemůže dovolit.
                      My jsme tu měli jen dvě zavedené hospody, které při otevření další, nasadili ceny o 10-15 Kč dolů. No a milej zlatel novej určitě i ZADLUŽENEJ absolvent utřel hubu a šel do bankrotu. Pak se ceny vždy vracely. Po EET tu otevřely 3 nové restaurace. Dvě z nich mají mlaďáci a jednu bývalá kuchařka jednoho z těch šizungů, která by mohla vyprávět. Boj se přesunul jinam, konkrétně na pole anonymních udání.

                    61. Jenze tomuhle eet nezabrani. Pokud zavedeny hospody bez dluhu uzavrou takovejhle kartel, tak toho zadluzeny novacka stejne zlikvidujou, protoze si proste muzou dovolit drzet nízký ceny dyl nez ten kdo ma splatky.
                      Proti tomu jsou uplne jiny mechanismy a byly tu i pred eet.

                    62. @shane
                      Jenže před EET tenhle kartel netáhli ze svého, ale z nepřiznaného. Teď by jim to zahýbalo s jejich životní úrovní. Respektive konkrétně u nás jeden do dumpingu šel, ale ten druhej už ne, asi nechtěl si utrhovat od huby. Ve výsledku se tihle, co měli kartel, porvali. Napřed obrazně přes různé anonymy a pak doslova (včetně nože na jedné straně).

                    63. A co branilo tomu novymu taky nepriznavat? To nepriznany bylo taky jejich, takze i tehdy jim klesla zivotni uroven. V okamziku kdy museli priznavat tak proste zdražili. Ted musej priznavat, ale novej musi taky priznavat, takze jsou na tom furt stejne, protoze kdyz nepriznavali, tak novej taky nemusel priznavat. Trik neni v přiznáváni, trik je v tom, ze nemeli dluhy a meli klientelu, takze si mohli dovolit jit do dumpingu, zatimco novej potřeboval tržby aby ho veritele nesezrali. Ted je na tom stejne a k tomu jeste musí solit statu.

                    64. Prostě pro vesnice bylo eet likvidační a státu to přineslo jen ztrátu.

                    65. Panek:
                      Od začátku píšu o malé vesnici kde se dvě hospody nebo dva obchůdky neuživí, ale především jsem reagoval na ten dotační program jak o něm píše ygorek.
                      Co píšeš o těch vašich hospodách, tak kartely jsou a budou pokud budou chtít dva parchanti vyštípat nového tak se jim to většinou podaří i jinak než dumpingem (pokud to nejsou idioti co se porvou mezi sebou). Jak píšou chlapi v jiných příspěvcích pokud by nebylo EET tak i ten nový by jel v „malé šedé“ a byl by de facto na stejné startovní lajně jak dnes kdy daní každý pětník také všichni.

                    66. Omlouvám se za ten štos, prostě mi to tak vyšlo. Včera jsem byl nakupovat..

                    67. Coop nebo Albert? To jsou asi tak nejvetsi hnusoobchody a snad jediny maloprodejny co maj jeste pultovej prodej. Ty velky mivaj vetsinou dostatecnej obrat zbozi aby tyhle levarny nemusely delat, nebo alespon me tak brutalne.

                    68. shane
                      9.7.2020 v 16:00

                      Tak tak, todle sem nikde neviděl, dyž něco zbude, tak to strčí do výprodeje se slevou 20-80 % a lidi se vo to eště porvou. Ale chodím v podstatě jen lídl, občas kauf, goblus.

                    69. Ještě některé BILLA mají také pultový prodej masa.

                    70. servisdok:
                      nejsi nahodou od plzne par kilaku? tenhle pribeh taky znam.. :)

                    71. Ne nejsem, tohle je východní Morava. Bylo toho tady mnohem víc, ale o těch dalších toho tolik nevím, jako o tomto konkrétním. K tomuto jsem rád chodil a rád mu dal nějakou kačku přivydělat.
                      To nebyl jen nějaký doměrek, tím by to nerušil. To byla mastná pokuta, ale papíry jsem neviděl a ani nevím kolik. S asi 99% pravděpodobností se ví, kdo Václava udal a taky za co.
                      Výsledek byl takový, že se chtěl berňák šéfce předvést, jak je vostrej a tak to dopadlo.
                      Zabývají se naprosto běžně i anonymními udáními, je to regulérní důvod ke kontrole živnosti ze strany ŽÚ a účetnictví ze strany FÚ. Anonymy se už dávno neházejí do kýblu.

                    72. Lh
                      10.7.2020 v 14:09

                      Tak se můžou klidně taky podělit…

              2. Jistě, že tam není bůhví jak lacino, nicméně pokud máš trochu slušnej flek a rodinu, seš úplně v klidu, však sám sysop píše jak čumí, na co všechno má rodina nárok za slevy nebo zvýhodnění. Brácha taky jezdí pro německý firmy a jako pracovní v zahraničí bere pohádkový love.

                Těch 250-400k v éčkách včetně pozemku, to de facto už dosahuje našich cen za byty nebo novostavby v žádanějších lokalitách (a vono postavit někde v prdeli a denně jezdit 50+ km jedna cesta taky není v úhrnu úplně levný, plus ten čas), ale tady fakt průměr není 50k čistýho na osobu, tady je padesát litrů už právě tak ten případ kdy máš hodně slušnej flek a málokdo se dostane na víc, aniž by to bylo ubíjející (a rozvracelo to vztah, takový to že sice doneseš kilo, ale dojdeš strhanej jak kokot, případně tě ženská vidí 2 hodiny denně, jak to asi dopadne, že?).

                1. Ceskej pomer platu k vynalozeny namaze naprosto nelze srovnavat s Germanskym modelem. Pokud nejsi spickovej krizovej manazer v Mnichove, tak v podstate nevis, co je to stres. V Cesku ma stres i kdejaka prodavacka, co dela za dvacku hrubyho.

                  Ja jsem po pricine nijak nepatral, nicmene i sam za sebe muzu rict, ze za ten rok, co tam delam, fakt nemam stres. Pritom nase oddeleni jede na uplne jinym levelu, nez jsou jiny oddeleni. Stihame vic veci a rychleji. Presto ve velke pohode. Zatimco pohodu v podnikani v Cesku jsem si uzil tak mozna o dovolene a pak svetlych okamziku v tydnu, tak v Germanii mam trosku vetsi frcak jednou za mesic a rozhodne se mi z toho ruce neklepou. Jenze takhle jim funguje cela spolecnost, to se proste jen tak predelat v Cesku neda.

                  Fakt je, ze jsem jeden z mala, ne-li jedinej, kdo je v pul sesty v praci a pritom neni delnik. Jenze ja jsem pak v pul ctvrte doma a mam habakuk casu na sebe i rodinu.

                  1. Ono to bude asi i tim, že u nás je furt ještě hluboce zakořeněná představa, že vedoucí musí podřízený imrvére jebat za každou píčovinu jak červenej pes. Že bez buzerace není vedení.

                    1. Tady to funguje takovou neprimou metodou. Ani toho nejvetsiho lempla nikdo nejebe. Kazdej ma jednou rocne oficialni pohovor se svym nadrizenym, o cemz se dela zapis asi tak na tri A4. V podstate castecne predzvejkanej dotaznik, kterej vyplnuje jak zamestnanec, tak vedouci a pak dost mista na oboustrannou vlastni tvorbu. Tam se vyventiluje vse potrebne a pokud v tom je neco, co je potreba resit, tak se to resi. Primarni snahou zamestnavatele je, dobreho zamestnance udrzet a spatneho prevychovat. Pokud je problem profesionalni, tak zamestnanec frci na ruzna skoleni, takze se mu kupi v supliku certifikaty. Pokud je problem psychicky, frci k vymejvaci mozku. Pokud je problem doma, v ramci moznosti zamestnavatel resi (bonusy a ulevy). Pokud se ukaze, ze s nekym je problem, tak ty pokecy naberou vetsi frekvenci, nez jednou rocne, mohou byt klidne jednou tydne. Nikdo na nikoho nerve, i vyhazov se dava skoro s brekem v ocich nadrizeneho. Ono to castecne prameni z vrozene nemecke slusnosti a castecne z nemecke predposranosti, aby nekdo nekoho nezaloval, nebo se na nekoho neobratila nejaka organizace (at uz statni, ci soukroma) a ta nezacala pitvat detaily. Image über alles.

                      Faktem je, ze ale tento zpusob vedeni umi i z lemplu vydojit maximum. A prumernej clovek ma klid na praci, takze neseka chyby diky stresu. Mzdove ohodnoceni odpovida jednak odbornosti, druhak vykonu a tretak odpovednosti. Odpovednost je jasne definovana.

                    2. Sysop: MAG – Mitarbeiter Gespräch, taky to tu v korpárně máme. A co se stresu týče, něco na tom je. Proto taky mnohem raději pracuju v německých korporacích, kde se problém skutečně řeší v klidu, nikdo na nikoho neřve a neobviňuje ho z neschopnosti, ale všichni mají snahu najít příčinu problému a přijmout efektivní opatření, aby se to příště možno neopakovalo. V české firmě, kde jsem byl předtím, to byl psychický teror, nesmyslné termíny na zakázky, alibismus nejhrubšího zrna, ředitel sprostě řvoucí na zaměstnance, vedoucí nepokrytě donášející řediteli na vlastní podřízené, stres jak při chůzi na minovém poli, odborné zvyšování kvalifikace za své a mimo pracovní dobu. Ne, děkuju, to budu raději šprechtit německy a anglicky v zahraniční firmě, kde se věci řeší v klidu a efektivně a tím odpadne hromada stresu a já se tak můžu soustředit na svou práci.

                    3. Jo, pri pruseru maj Nemci pekny prirovnani „Kuh aus dem Eis bringen“, kdy na tom dela vice lidi a ne, ze se to hodi jen na toho, kdo to spachal. Stalo se nam, ze kluk u masiny, co vysekava podlozky, si nevsiml, ze ma uz tupej nastroj a vysekal hromadu podlozek, ktery mely otrepy. To se osadilo do vyrobku lisovanim a pak, az toho bylo par milionu kusu na hromade, se zjistilo, ze je v nich cca 1/4 vadnych. Tehda to prebirali uplne vsichni, postupne 400 lidi 24/7, vcetne generala v mistnosti po 15 lidech. Sedel u lupy a cucel na babosedu do direk, jestli jsou podlozky ok. Prebrali jsme to za tyden. Nikdo ani necekl, protoze nikdo nikdy nevi, co zkurvi sam.

                    4. No a jaký je z toho řešení? Vydali forschritt, že se bude nástroj kontrolovat každej den před započetím práce? :D

                    5. Takový vedoucí holt párkrát najde v šuplíku psí hovno.

                    6. Tak hlavne Tvoj veduci ma pocit ze Ty musis jebat podriadenych lebo potom sa mu vidi, ze hovno robis. Hlavne ked tej Tvojej praci nerozumie a nevie ako vyhodnotit ci to robis dobre alebo nie. A potom je tu este taky aspekt, ze stres prichadzal do mnohych firiem potom, co odisiel nemecky management a nastupili slovenske/ceske kadre… Ale to je vlastne to co pise Sysop.

                    7. No a jiné západní a asijské korporáty to zase dělají tak, že šéf sice podšéfa neseřvává, zato požaduje různé ichtylské excelové tabulky a nesmyslná čísla-metriky, jimiž jsou hodnoceni všichni a všechno. A kdo nevykazuje dobrá čísla v excelech, ten má problém. Zatraceně velký problém.

                      Dle mého názoru to nesouvisí tolik s národností, nýbrž s velikostí firmy. Tam, kde ředitel firmy rozumí tomu co firma dělá, jak a proč (ideálně protože se na ředitele vypracoval „odzdola“) je to v pohodě. Tam, kde ředitel nemá sebemenší ponětí co firma dělá a jak, tam nemá ani možnost hodnotit podřízené a různé pracovní sekce či týmy. A nutně musí trpět pocitem, že je zcela zbytečný budižkničemu – a že se na to za chvíli přijde a ředitel dostane padáka.

                      Takže má jen dvě možnosti, jak vykázat aktivitu:
                      1) zviditelnit se fyzicky a „být všude“ – řvaním, běháním, schůzováním
                      2) zviditelnit se graficky – vymýšlet a vyžadovat nesmyslné metriky, které ale následně vynese do grafů a podle nich všechny hodnotí a řídí firmu

                      Ve velkém korporátu je již dnes 1) nelegální, protože to je „mobbing“ a žalovatelný. Takže zbývá jedině 2). Šikanovat tím ale jde úplně stejně, zvláště vzhledem k tomu, že cílová čísla jak mají metriky být „správně“ splněné jsou určována zcela svévolně a arbitrárně.

                    8. Jo! Ad 2) jsem zažil.
                      Zahraniční firma to zatím „dává“, jak slším od bývalých kolegů, tuzemská firma to vydržela necelé čtyři roky. Ovšem ta tuzemská firma měla jednoho majitele, který se navíc vypracoval od píky…

                  2. Tak zatím je to tady ty-víš-s-čím taky dobrý, dyž je nějakej prooser, tak se vymluvím na tebe :D Horší to bude pozdějc.

                    No ale co začínám dělat svoje zakázky, taky pohoda. Dyž nenaslibuješ nesplnitelný kokotiny, tak si dojedeš na desátou-jedenáctou (pokud přes dodavatele), vosum hodin děláš, eště si zákazník řiká, že za 250-300 seš ňákej levnej…todle mě začíná bavit, to zas ne, že ne :o) Voproti tomu, dyž tě nějakej čurák honí jak děláš pomalu a pak na tebe eště na konci zkouší různý vomrdávky (protože von si nesplnitelný termíny nasliboval a u sebe ubírat nechce, že). Takže to nevypadá zase tak blbě, musim zaklepat, po povinné byrokracii to můžem začít dělat na firmu (snad už brzo) a to bude eště trochu někde jinde. Snad zase nepřídou z anofertu nějaký kokotiny, co by člověku zkurvily život.

                    Protože na druhé straně, že bych byl nadšenej z toho, kolik dávám každej měsíc účetní a výstup taky není zdaleka tak slavnej, jak bych za ty love čekal, esli si vymyslí další kokoťárny, tak účetní si řekne klidně časem dvakrát tak a to už mě začne regulérně srát.

                    1. Nojo, ty nešťastný daně. 300 na hodinu nejsou žádný velký prachy když to musíš zdanit, zacvakat zdrávko a šetřit si na důchod. Jenže když to moc napálíš, tak se na tebe lidi vyserou že seš zloděj a nakonec vždycky se najde nějakej ukroš co to udělá levnějc. Takže optimalizuješ jak debil a stejně nad tebou visí Damoklův meč že tě někdo bonzne a kluci na tebe kleknou

                    2. shane
                      6.7.2020 v 22:31

                      Tak je to zatím začátek, ale celkem pohoda, voproti tomu hákovat na někoho jinýho a eště furt poslouchat hovna.

                    3. To bezpochyby. V řemeslnejch profesích je dělání na sebe snad jediná schůdná cesta jak mít slušný příjmy. Bejt zaměstnanec je na píču.

                    4. Tohle pokládám za jednu z největších dovedností. Umět v každé situaci, při jakékoliv práci v daném oboru šikovně odhadnout sazbu.
                      On se totiž vždycky, třeba i na speciální práce, může najít někdo, kdo to sice udělá pomalu, ve výsledku třeba i blbě, nespolehlivě, odflákne – ale za polovic.
                      Za toho minulého bolševika paradoxně byla tahle dovednost, nechci říct nahovno, ale na úplně vedlejší koleji.
                      Odborně zdatných, ochotných lidí, s přístupem k věcem, které bylo nutno sehnat, bylo tak zatraceně málo, že Vám prostě vždycky dali, co jste si řekli a ještě poděkovali za ochotu.
                      To byl naprosto šílený stav a mám poslední dobou pocit, jakoby se to vracelo.
                      Ještě hlouběji před rokem 89, byla sazba zednického mistra /ale skutečného mistra oboru/ okolo 100/h. Výkonný helfr, který v každém momentu věděl co, jak a kam, běžně bral 50-60/h za situace, kdy ve fabrikách, třeba na nižší THP profesi, vycházela „čistá“ hodinová sazba okolo 16-18/h.

                    5. Zrovna tudle rikal kominik, jak tehda delal s mistrem, co ale nedokazal uz vylezt na strechu, jenom zdil kominy, mistr mu všechno podal, jenom tam chodil a zdil, tisic korun denne. V sedumdesatkach.

                    6. To ale byly melouchy, ne? Co jsem poslouchal starý fachmany co melouchařili za socíku, tak měli až neskutečnej vejvar a jídlo a pití all inclusive.

                    7. shane
                      8.7.2020 v 12:42

                      Todle byl prej normálně denní džob, melouchy byly k tomu navrch.

                    8. No nevim. Že by měl v sedmdesátkách řemeslník ofiko dvacet litrů měsíčně se mi moc nezdá, i když byly profese kde se dalo vydělat dost nadprůměr, to zas jo. Dvacka na melouchách, to asi problém nebyl.

                    9. Nene, ofiko samozřejmě ne. Ofiko byl ten zednický mistr v práci opatrný, víceméně šetřil silami na odpoledne/soboty. Jeho výplatní páska byla tak šestinou toho, co se běžně dalo vydělat bokem po odpolednech a sobotách. Zároveň oficiální „razítkové“ krytí regulérním zaměstnáním, přístup k materiálům a těm správným lidem, co je uměli sehnat.
                      Opravdu to nebyl problém, těch 20 i 30k na fuškách (melouchy), ani v těch sedmdesátkách. V osmdesátkách tím tuplem, když už byli lidi ze všeho otrávení jak švábi, na všecko se čekalo měsíce/roky a nikomu se do ničeho moc nechtělo.
                      Stačilo nebýt zhnilý jak veš a trochu se otáčet, když byla ta možnost a poptávka. Nikoho moc nenasírat okázalým luxusem – nad okatou hranici toho, co by člověk normálně nevydělal. A bylo to v pohodě.

                    10. @servisdok
                      Vám se po tom pozdním bolševikovi stýská.
                      Nejen podvědomě.
                      Kdybyste to býval byl tušil, jak to dopadne, tak jste se místo do místního OF snad dal k LM. ;-)
                      Kdyby byl býval ten československý bolševik verze 1988 povolil (a zdanil) drobné živnostníky a prodal 49% v některých firmách kapitálistům ze Západu, za utržené devizy zaplavil obchody zbožím ala Tuzex, tak by se Vám to snad i líbilo z dnešního úhlu pohledu.
                      Že je to utopie taky tušíte.
                      Jediné co si nepřiznáte, je že za to můžeme my všichni co od roku 1990 volíme a že to mohlo dopadnout i hůře.
                      I lépe.
                      Zajeďte si někdy do bývalé DDR.
                      Ani masivní investice, dotace, hotové zákony a solidní know how nedokázalo za 30 let napravit bolševické řádění…

                    11. tak ono to taky většině lidí v těch osmdesátkách vyhovovalo. je netrápilo že by neměli prachy, je trápilo že maj prachy a nemaj je za co utratit. Taky si všimni, že v disentu prakticky nikdo ekonomické otázky neřešil, maximálně tak povolení drobného podnikání. Přechod ke kapitalismu prakticky nikdo nechtěl, představa byla něco v tom symslu že se naváže na osmašedesátej a bude se pokračovat tam, kde to ruský tanky utnuly, akorát bez vedoucí úlohy KSČ. Disent ankcentoval otázky svobody slova a vyjadřování a pluralitu stran a podobný věci, ale ekonomicky jim ten socík vlastně vyhovoval. Proto ty naivní prohlášení v listopadu 1989. Protože nikdo až na pár lidí kolem prognosťáku nikdy nedomejšlel co bude dál až vláda jedný strany padne. Oni taky disidenti nebyli většinou žádní pravičáci, kromě lidí co je tam dotlačil bolševik protože je nedokázal nechat na pokoji to byli vesměs vyházení reformní komunisti a dubčekovci.
                      Lidi prostě čekali, že budou socialisticky pracovat a kapitalisticky žít.

                    12. V Cesku jsem si ucto delal sam, zamestnankyne mi jen namlatila doklady a ja jsem s hotovym uctem sel za poradcem, kterej to jen projel, jestli se neco uz nedela jinak, eventualne jestli je nekde nejaka nova uleva.

                      V Nemecku to funguje jinak, Steuerberaterin se snazi, aby si na sebe vydelala a kolenovrt German byl spokojenej. Takze hleda ulevy, zvyhodneni, doporuceni… vlastni aktivitou. Ja platim ucetni okolo tri set za rok, ale nemusim se o nic starat a vratka je v radu nekolika tisic. Ja samozrejme chapu, ze mi to nevraci ona, ale bez ni bych v tom lezel jak kokot a jeste otravoval nejakeho ouradu na FU. Oni jsou sice velmi vztricni, na rozdil od ceskych, ale proc travit cas na urade, ze.

                      Kdyz jsem letos absolvoval nemeckej FU, tak jsem to poresil po telefonu, papiry mi prisly domu, nalepeny papirky kde to chce podepsat, tak jsem to podepsal a v praci nechal poslat zpatky sekretarku. V Cesku jsem potreboval razitko FU, takze na urad, tam stat frontu jak kunda u jedinyho okynka ze ctyr, ktery bylo otevreny, tam mi rekli, ze musim zaplatit poplatek, ale ze na kase nikdo neni. Takze do mesta pro kolek (ani blbej kolek tam nemaji) a fofrem zpatky nez zavrou, abych na ten zasranej urad nemusel znovu. A zase stres, kurva.

                    13. Sysop: prodávat kolky na úřadech bylo před pár lety zakázáno v rámci „boje proti korupci“ – protože když se zamezí jakémukoli předávání hotovosti do okýnka byť pod „záminkou“ prodeje kolků, tak se zamezí úplatkům, ni?

                      Předtím to úřad od úřadu někde šlo.

                    14. @Jan Mrcasik
                      Blobost. Kolky jsou pro korespondenční zaplacení poplatku. Většinově se poplatek hradí na pokladně, kde se kolky neprodávají, protože se tam jakýkoli poplatek dá zaplatit.

                      @Sysop
                      Pokud měla pokladna na úřadě, který chtěl poplatek, zavřeno, měl si to zařídit úřad a ne poslat Vás do města pro kolky.

                    15. Znám úřady*, kde žádnou pokladnu nemají a hotovosti se štítí jak kdo** čeho**…
                      Ty kolky tam lepí na tiskopisy a fakt je tam neprodávají…

                      * Třeba policajti na zbraních…
                      ** Dosaďte si každý sám něco dle libosti, hlavně ať to nikoho neuráží…

                2. Tak předpokládám že těch 400 kiloéček za dům+stavbu taky nebude někde ve Frankfurtu nebo v Mnichově, ale v místní verzi Čáslavi nebo Písku. Spíš tak Mníšek pod Brdy než pod Alpou :)

                  1. Tak jasne, par desitek kilaku od Mnichova stoji pozemek takovou raketu, ze i Germani pocitaj kazej kaminek, kterej si jeste koupi. Ostatne neni tajemstvim, ze hodne mnichovaku podnikatelu stavi fabriky az u ceskejch hranic. Pozemek plus pracovni sila jsou nekde jinde.

                    1. No právě. To je to úskalí srovnávání. Když srovnáš novou vilu na okraji Prahy nebo condo někde v širšim centru s nerekonstruovanym barákem v Arschloch im Wald, tak to Německo vyjde vlastně levně.

                    2. Neska si nedovedu představit kdekoli v Pze i okolí postavit něco slušnýho (tzn. ne řadofku 4,1 se „zahradou“ 5×5 metrů) včetně pozemku, resp. byt v novostavbě, pod 5 míčů. To není vo žádné vile.

                      Někde v řiti to je možná o něco lepší, jenže dneska je z hlediska Phy řiť minimálně těch 60 km (může bejt blíž, ale je tam na piču spojení a nemá to tudle vodovod, támdle zase kanál, jinde plynovod apod.)

                    3. Sranda je, kolik prazaku kupuje parcely treba v Zelezne Rude. Nemyslim Modravu, kde si kupuji plac pro hrad ruzni zazobanci, co uz maji nahrabano. To je extrem. Ale v Rude a okoli jsou to fury beznejch lidi, co v Praglu buchnou byt, za carou sezenou dobrej flek a spokojene ziji. Na to, jak se udajne pohranici vylidnuje, tak tady je to opak. Podle mne ale – proc ne. Kdyz tady clovek bydli, vidi tu prirodu pak jinak a nedela bordel jako luftak, co to ma fpici.

                    4. Ono se vylidňuje jak co. Někde idnesu na to byla mapa a v podstatě nejvíc se vylidňujou takový ty prdele na pomezí krajů a okresů kde nic neni a všude je daleko. Jinak to spíš driftuje, mladý vesničani odcházej do měst, měšťané středního věku odcházejí na vesnici a tak. To samý bude s tim pohraničim. Určitě tam budou místa kde to nestojí za nic a odkud lidi zdrhaj, Ústecko, Mostecko, Jirkov, Komotau a naopak místa kam se lidi stěhujou. V podstatě mít barák vedle německejch hranic může bejt celkem terno. Náklady česky nízký, žrádlo jezdit nakupovat do Němec a práce se v Reichu vždycky najde. A žít v ČR za byť podprůměrnej německej plat je velmi příjemné.

                    5. shane+Sysop: jen aby. Tahle životní strategie má ten zádrhel, že počítá „volný pohyb osob a kapitálu“ přes hranice. Což nemusí vydržet dlouho, ostatně viděli jsme to před čtvrt rokem.

                      A pak vyvstane otázka, zda tedy imigrovat do Němec se vším všudy (perverzní německá legislativa, perverzní německá indoktrinace ve školství, perverzní německá politika, perverzní německé levičáctví), nebo tříd bídu s nouzí v Rudné na české straně hranic, kde je ovšem jediným zaměstnavatelem jedna fabrika.

                    6. Tak vždycky se dá z tý Rudný odstěhovat někam kde práce je a barák buď holt se ztrátou prodat nebo si ho nechat jako víkendhaus. To už je na vkusu každýho soudruha jak se životem naloží a nakolik je schopen využít příležitosti. Lidi kteří se někam přistěhovali většinou nemaj zas takovej problém zvednout kotvy a jít o dům dál. Udělali to jednou, udělaj to zas. Horší to maj lidi co celej život zůstávaj rodný hroudě a maj tam hluboce zakořeněný vazby.

                    7. Sysop
                      7.7.2020 v 9:31

                      Tak má to něco do sebe dyž doskočíš do Reichu a Klatovy kde je většina kšeftů na velký nákupy a další vybavenosti sou eště rozumnou vzdálenost.

                      Na druhé straně takle kolem Domažlic je to eště lepší, za hranicema dálnica a takle do okresního města je to mnohem blíž po mnohem dostupnějších cestách.

                      Předpokládám si toho ale lidi už všimli přede mnou a podle toho to tam stojí, co :D

                    8. dyť vo tom píšu. Když chceš stavět levně, tak holt Praha není pro tebe. Kdo chce opici, musí mít na banány. A velký města nejsou levný nikde, maximálně nějaký ghetto. Neexistuje žádnej nárok na to, aby si běžný Venca moh koupit 3+1 na Starym městě nebo vilu v Kunraticích. Buď na to mám, nebo se holt poohlídnu jinde.
                      Průser je, že je u nás dost zkurvená cena nájemnýho bydlení. Ale to je prostě daný i tim, že většinu nájemných bytů vlastní jednotlivci a ti holt nemůžou čerpat výhodu ze zákona velkejch čísel. Když máš bytů tisíc, tak i litr měsíčně zisk ti přinese pěknej vejvar. Když máš jeden, tak ten litr za tu námahu a starosti ani nestojí.

                    9. Vole nevim co blábolíš vo SM, tady sou ceny zkunděný úplně neuvěřitelně naprosto všude.

                      Novostavby po všechny prdelích kde jezdí tak maximálně autobus, ne-li jenom tramvaj, nebetyčně vojebaný a vodfláklý stavby v betonovým monolitu jak materiálově, tak vybavením, a začíná to ňáký ty kutě 2/1 nebo 2kk kolem 5 milionů? (Pyčo teď sem se díval na tu hrůzu kterou sem stavěl, 2kk za 5M5; a tady v prdeli u Brna prej 4/1 za 13M5 :D no něverím.) To 3/1 na SM je tak za desítku, za to očividně můžeš bydlet v Reichu. A mám docela blbý tušení, že kvalita života někde v předměstí v Reichu bude furt trochu někde jinde, jak tady třeba na náměstí.

              3. „Rozhodně v Germánii neni tak lacino jak si myslí Čech na základě nákupů akčního zboží v nejlevnějších německých řetězcích.“

                Z mého testu v centru Berlína mám spíš opačnou zkušenost.
                V náhodném supermarketu se dalo spolehnout, že cokoliv je v nějaké akci je levnější než podobné zboží v Praze.
                (Třeba si vzpomínám na džusy Granini v akci za 0,95 €, tj. ~26 Kč. To jsem v ČR ještě neviděl, zato dvojnásobná cena není problém.)
                U nezlevněného zboží to vycházelo jak kdy, ale výrazně dražší oproti Praze byly spíš výjimky.
                Oblečení vycházelo podobně.
                Cena za mobil (konkrétně Samsung A40) byla prakticky stejná jako v Alze.
                Notebook stál taky podobně jako v Alze, akorát v Německu za ty peníze byla novější generace, která se v ČR tehdy ještě neprodávala.

                Je možné, že v Německu chybí ten úplně nejlevnější šmejd (typu „kečup“ se složením „voda, škrob, cukr,…“), ale co se týká jídla jsem zase neměl pocit, že můžu z regálu vzít cokoliv a bude to kvalitní.

                1. Ty akce se tezko srovavaj, Germani jdou hodne, hodne dolu. Krome toho – pokud chces vedet, co je momentalne v Nemecku za zradlo v akci, staci si zajet na cesky benzinky hned u hranic.

                  1. To je fakt, germáni těch akcí maj málo, ale velký slevy. U nás máme akce furt, ale slevy vo hovně, dokonce máš zboží kde je akční cena v podstatě cena normální, protože to zboží je furt někde v akci. Typickej příklad je coca-cola, ale je toho víc. Češi prostě milujou ten nápis. Akce. Úžasný jsou v tomhle některý akční slevy v Lidlu, kdy slevěj třeba korunu pade ze sedmi pětek, ale hlavně že je cenovka červená.

                    1. Je to tak, Cesi maj docela zmakly, kdy maj Germani slevy na jaky pivo (coz pochytili od Germanu, kteri v urcite dny proste prijedou s vozikem a berou to po basach). Nebudu ted rozebirat, ktery ty jejich patoky jsou prej pivo, nicmene ta akce na nejakej Radler je treba jen jeden den v mesici, zato tretinova, nebo i vetsi.

                    2. Když máš volný prachy a skladovací prostory, tak se dá takhle daj ušetřit pěkný peníze. Ne nadarmo se říká, že nejlíp se šetří bohatejm.

          2. 70 procent Čechů bydlí ve svým, pomnalu nejvíc v Evropě. Z čeho bych usuzoval že pro většinu lidí není slušný bydlení problém. Pokud do slušného bydlení započítáme i nájemnní bydlení, tak slušný bydlení není v Česku problém. Záleží ovšem na definici slušný bydlení, že. Někomu stačí garsonka aby měl kde přespat, někdo se bude ofrňovat nad vilkou na Vořechovce

            1. Za slušný bydlení bych označil to, dyž po jeho zaplacení jim zbyde víc jak mrzkejch pár tisíc na přežití. V zaplaceným svým to bejvá v pohodě, náklady jsou de facto jenom energie a nějaká drobná oprava.

              Což vylučuje docela dost nájmů a to i to tzv. ve svým, což ovšem není ve svým, když hypošku splácí skoro celej produktivní život a do splacení posledního halíře je to v podstatě banky. Co si budem nalhávat, suterénně největší část z toho multibilionovýho zadlužení domácností jsou právě hypotéky, následovaný lízačkama právě na wágeny a pak možná vybavení bytu a dovolený.

              Ostatně i na západě je to ve městech rok od roku horší, protože domácí vytlačuje prachatá svoloč z východu (vč. středního) a místní i s dost slušným příjmem uvalí většinu za bydlení a skoro nic jim nezbejvá. Však se tam rojí různí socani jak mouchy nad kadiboudou.

              1. Když tohle se strašně blbě zjišťuje. Strašně moc záleží na tom, jak umíš hospodařit a jaký máš nároky. Nevyjít se dá s vejplatou v jakýkoliv výši. mě vždycky fascinovaly takový ty statistiky typu že 20 procent nebo kolik Čechů nemá na dovolenou. Kurva, jaká je definice té dovolené? Čundr s kotlíkem si může dovolit prakticky každej, na superluxusní resorty pro elitu aby si korunovej milionář bral půjčku.

                1. Pokaváď po zaplacení bydlení (ať už ten nájem a energie, nebo splátka a energie) ti zbyde pár tisíc, můžeš hospodařit jak chceš, ale to je tak na přežití, dyž zaplatíš jídlo, tak už nemáš za co hospodařit a nároky si můžeš dovolit přesně nula ;-) je mi jasný, co máš na mysli, ale todle je realita fakt kvanta domácností, kde jedinej zbytnej luxus co si dovolí je tak basa lahváčů nebo pár zákusků jednou měsíčně, ale hodně domácností taky s bídou zaplatí podřadný jídlo. (A na tom echt vyspělým západě se ovšem toto taky šíří jak mor.)

              2. „hypošku splácí skoro celej produktivní život a do splacení posledního halíře je to v podstatě banky.“

                Otázka je, čemu to vadí, pokud byt na hypotéku vyjde na podobné peníze jako platit nájem.
                Byt je „v podstatě banky“, akorát s ním banka nemůže nijak disponovat ani mluvit do toho, co se s ním stane :-)
                Navíc ty hypotéky za 1,x % ani nemotivují to nějak umořovat, s takovým úrokem si radši nechám vyšší hypotéku a peníze navíc.

                1. Zrovna tak ty s ním zas tak úplně nemůžeš disponovat a kdovíjak mluvit do toho, co se s ním stane, pokud ti k tomu banka nedá svolení, žejo? ;-)

                  A jinak řada lidí má přece jenom trochu soudnej pohled na věc, protože je sice fakt, že byt je asi jako důl v zemi, vzít ti to můžou tak jako tak, ale při dnešní situaci ve společnosti je furt eště mnohem mnohem pravděpodobnější scénář, že než ti to seberou napřímo, tak výnosem nějakýho nejvyššího grétvětu ti to třeba zesplatní ze dvaceti let na dva, nebo ti taky zvednou úroky na trojnásobek atd. Režimy se už vůbec nezdráhají měnit podmínky takovejch věcí i zpětně, a když se ti to nelíbí, můžeš se soudit, zatímco tě oškubou a existenčně zničí, a ty se dobereš nápravy někde po dekádě, pokud se toho jako troska dožiješ.

                  Vono i z pragmatickýho hlediska je lepší to splatit v rozumným čase (než to mít u díry), protože když bude dobře, tak si vezmeš hned hypošku na další nemovitost, ručíš už tou první (takže celkem cajk) a ta už se může splácet tak nějak „sama“, jak se říká. Pokud se rodina posere, máš kam jít, a když všechno bude famfárový, tak mají děcka kam jít.

                  Systém po prvních vostrejch pěti letech se na to vysrat a začít zase trajdat po světě je sice poslední dobou oblíbenej, ale pak je velký divení, když se z madame vyklube zlatokopka, která si tam mezitím, co na to makáš, stihne nastěhovat někoho jinýho, sebere ti půlku bytu a tu druhou ti splácí tvejma vlastníma penězma (myslim se té organizované loupeži řiká výživný nebo tak něco).

                  1. „Zrovna tak ty s ním zas tak úplně nemůžeš disponovat a kdovíjak mluvit do toho, co se s ním stane“

                    Se svým bytem na hypotéku můžu dělat co uznám za vhodné. Třeba sousedi mají ohledně bytu větší vliv než banka.
                    Takže by šlo říct, že když koupím byt, jsou všechny byty v baráku „v podstatě moje“¹ :-)

                    „výnosem nějakýho nejvyššího grétvětu ti to třeba zesplatní ze dvaceti let na dva, nebo ti taky zvednou úroky na trojnásobek atd.“

                    Jednak podobně brutální zásah vlády není moc pravděpodobný vzhledem k množství naštvaných voličů, které by to vytvořilo.
                    Ale hlavně to není specifikum hypoték, do čehokoliv investujete spoustu času a peněz, vždycky tam je riziko, že Vám vláda nahází klacky pod nohy.

                    Jinak s růstem úroků u svojí hypotéky počítám; Prostě v tu chvíli bude čas umořovat.
                    Jenže zatím ty úroky nějak nerostou a prostě dokud to je 1,x %, nevidím moc důvod umořovat hypotéku, to budu radši mít ty peníze.

                    Protože kromě toho růstu úroků je varianta, že úroky moc neporostou, ale stane se nějaká úplně jiná životní událost a najednou budu ty peníze potřebovat.

                    ____
                    ¹ Na rozdíl od banky třeba soused může reálně blokovat rekonstrukci.

                    1. Joker
                      7.7.2020 v 9:53

                      Nemůžeš, bez dohody s bankou to neprodáš, nepřevedeš, aniž bys to před tím napřed plně nesplatil.

                      Stran režimních zásahů, to můžeš vykládat lidem na Kypru, případně od té doby uhnije oficiálně schválila strategii znárodňování, takže až to bude příště, tak se budou hrozně všichni divit, že jim režimy stáhnou většinu dispozičních prostředků :o)

                      A představ si, ani se vo tom nějak moc nepsalo a ovčani neodporovali. A to si buď jistej, že se s nima nikdo párat nebude, až to bude režim chtít zaktivovat, protože je to přece v platnosti deset let a nikdo si nestěžoval, žejo.

                    2. V praxi jsem to nezkoušel, ale podle smlouvy mám povinnost takovou změnu akorát bance oznámit.

                      Podle mě samotný převod bytu na hypotéku není problém, pokud se nezmění zástavní právo banky.
                      Akorát v případě prodeje by asi jen blázen přistoupil na to, že se bytem i dál bude ručit za úvěr předchozího majitele.

                      Takže problém není, že by banka byla částečně nebo „v podstatě“ vlastník toho bytu.
                      Problém je, že v případě prodeje nejspíš kupující bude trvat na tom, aby se nějak vypořádal ten úvěr.

                2. Byt banky není ani v podstatě ani jinak. Byt je tvůj. To, že máš kromě toho bytu ještě dluhy na věci nic nemění. Jsou lid co mají nemovistost na hypo a kromě toho ještě jiné nemovitosti a cennosti které by v případě nutnosti v pohodě pokryly tu hypotéku. Banka se ostatně nijak netřese na to, aby ti ten byt zabavila, protože jsou s tim starosti. Pokud budeš na všechno srát tak ano, nakonec to skončí u exekuce, ale to platí u všech dluhů.

                  1. To rozhodně není pravda, prodat nebo nějak převést byt zatíženej hypotékou není zas jen tak. Většina lidí, minimálně u první nemovitosti, ručí tou nemovitostí a eště se po nich chce buď ručení něčím dalším, nebo mít svůj keš (typicky teď snad kolem 20 %).

                    Pokaváď ručíš komplet něčím jiným, tam už je situace výrazně snazší, to jo.

                    1. Tady v Nemecku ma hypo prakticky kazdej a vubec to nebere jako problem. Kazdej kram, co stoji vic, jak dva tacky, uz si berou na pujcku. Obvykle bud banka/zamestnavatel, kde zamestnavatel muze nabizet uver na kolo/auto/rekonstrukci domu a banka vsechno ostatni. Nebo banka konsoliduje vsechno a zamestnavatel to jen vyfutruje papirama pro danove a urokove zvyhodneni.

                      Pokud German sezene flek jinde, tak proste zmeni svoje portfolio movitosti/nemovitosti, ale splaci dal.

                      Osobne si myslim, ze neni dulezite kazdou vec vlastnit. Dulezite je mit ji k dispozici. Vlastnictvi muze byt vyhoda treba pro predavani majetku na deti, ale muze byt i zatez. V prvnim pripade myslim dum, ve druhem auto.

                      Vsechno se to toci okolo trhu prace a praceschopnosti soudruha. Pokud clovek ma vzdelani, nema strach o to, ze nesezene flek a okolo toho se to toci. Plus, Germani jsou zvykli za praci courat. Nemyslim jen dojizdet, ale i se stehovat. Cca 1/3 lidi na nasem oddeleni se odnekud pristehovala.

                    2. U nás má vlastnictví nemovitosti jednu obrovskou výhodou a sice že je to určitá forma zajištění na důchod. Zkus platit jako důchodce komerční nájem za slušně velkej byt ve slušnější lokalitě a posereš se z toho, zvlášť když zůstaneš sám.

                    3. Jasne, vsak taky vetsina Germanu to ma spocitany tak, ze s klapnutim odchodu do penze jim konci splatky. Vypozoroval jsem, ze pokud German nekdy vydelava vic, nez predpokladal, tak namisto jednorazoveho umorovani splatek radeji investuje. Dost popularni jsou akcie, byt je to silne volatilni trh.

                      Kazdopadne jsou to kolenovrti naprosto brutalni, tam asi nekde vznikl ten antisemitismus. Stacilo mi jen videt, kolik aut na firemnim parkovisti ma pod RZou firemni ramecek. Ptal jsem se, proc to tak maji a rekli mi, ze za to je dvacet ojro k vejplate. Uz jsem se neptal, jestli rocne, nebo mesicne…

                    4. Nejhorších je prvních tak pět let. Pak to inflace a růst mezd srovná a ke konci už jsou splátky směšný ve srovnání s nájmem. Nájem ti valorizuje furt.
                      Kamarád si bral hypo před nějakejma dvaceti a něco lety, tenkrát platil asi desítku. V době kdy nájem garsonky v Praze stál asi sedmičku to byly velký prachy. Dneska je desítka směšná částka za kterou v Praze nemáš pomalu ani psí boudu, možná tak postel na ubytovně.
                      jo, Němci jsou spořiví. Halíře dělaj talíře.

                    5. Byty a baráky s hypotékou se prodávají úplně běžně a není na tom nic složitého, v podstatě akorát banka prodávajícího dá souhlas s vložením zástavy banky kupujícího a pak vymaže svou původní zástavu. Prachy si banky pošlou mezi sebou, případný zbytek dostane prodávající a to je všechno.

                    6. „prodat nebo nějak převést byt zatíženej hypotékou není zas jen tak“

                      Ale tam není žádný problém s převodem toho bytu.
                      Problém je v tom, co uděláte s úvěrem, za který tím bytem ručíte.

                      „minimálně u první nemovitosti, ručí tou nemovitostí a eště se po nich chce buď ručení něčím dalším, nebo mít svůj keš“

                      No tak samozřejmě.
                      V období kolem 2006 se mohlo stát, že Vám banka půjčila 100 % odhadní ceny a víceméně stačilo když Vaše příjmy byly vyšší než splátky (všech) úvěrů, ale něco takového dělat je dost šílené.

                      Mimochodem, kupodivu u těch problémů hypoték vynecháváte jeden:
                      Může se stát, že hodnota bytu na hypotéku přestane krýt tu hypotéku.
                      Pokud k tomu dojde v období konce fixace, můžete mít dost problém.

            2. Záleží ovšem na definici slušný bydlen
              Naprosto přesně. Slušnej byt 1+kk pro rodinu není problém a slušný rodiný Citigo taky ne:-)

              1. Má citigo Isofix na střeše? To by bylo simply clever.

      2. Hm, koukám, že s tím motorem máte pravdu, žil jsem v domnění, že nabízejí i 2.0 TSI, každopádně to, že je Oktávka nejprodávanější (asi), z ní nedělá vlajkovou loď, pořád je to prostě kostitřas a je třeba to tak brát.

        1. Dobrá, asi jsem to napsal špatně. Vlajková loď bude možná Superbq nebo Kodiaq, ale Octaviaq je pro Škodovku pořád nejdůležitější auto a vedení vývoje má strach ho nějak moc měnit. Nakonec skutečným vysvědčením pro daný typ jsou reálné prodeje a ty jaksi neberou ohledy na mé soukromé hodnocení, jakkoliv upřímně rozhořčen jsem po té vynucené jízdě při psaní byl.

        2. Tak vlajková loď škodovky je podle mýho superb.

          1. Což už se, budiž, dá považovat za střední třídu, že.

            Skutečný executive/luxury car jim eště z reichu doteď nepovolili vyrábět a asi jen tak nepovolí, a může si škodiffka dělat z huby prdel, jak chce.

            1. Mezi nama – vetsina lidi si luxury kupovat za chvili nebude. Ani v te Germanii.

              1. Tak ono se to ani pro většinu lidí ekonomicky nevyplatí. Poměr cena/výkon už neni nijak závratnej. Na běžnou rodinnou přepravu bohatě stačí nějaká ta plus mínus střední třída, do města něco malýho, s čim se dá dobře parkovat a pro petrolheady nějakej ten veterán, offroad, sporťák nebo nějakou podobnou libůstku.

                1. Byli jsme ted minulej tejden hodit voko do Pasova, mrknout na soutok tech tri barevnejch rek. Docela jsem koukal, jak ten italskej model miniaut v Pasove frci. V Italii je to sice dano brutalnim zdanenim podle velikosti, nicmene uz i German cejti, kolik ho stoji decimetr krychlovej objemu uvnitr. Ostatne i ti Amici by si nekupovali pred osmdesati lety ty velky kravy, kdyby benzin v pomeru k jejich prumernymu platu byl jako dnes.

                  Dneska uz neni tragedie jen porizovaci hodnota, ale uz i provoz. Benzin nas sice stoji min, nez za komara, ale zato nas brzo sezerou kdejaky poplatky za picoviny.

            2. Tak ono se to ani jako luxury netváří. Prostě slušná střední třída. To, že si do toho kdejakej vohnout projektuje etalon luxusu hned po merglu a bramboráku neni až tak problém škodovky. A luxury car bude vždycky luxury, to nikdy nebude masovka. Pak by to přestalo bejt luxusní.

              1. Tak jasně, že to škodiffka nenapíše přímo, zas takoví kokoti nejsou a podvodná reklama už je docela dost trestná i u nás.

                Voni pustí půl chlupu nějakejm zoufalcům, co si říkají motoristickej časopis, a ten napíše kokotiny za ně.

    1. Kde by to mělo být?

      1. Tak jestli to chcete vyčíst z omalovánek… 😁

        1. Já tam na první pohled vidím ten vypíčenej volant, jak je v článku, ale nechápu to vo těch sedačkách, vodkud to vzal.

          1. Volant prostě není v ose sedadla. Odkud to vím si možná leckdo domyslí, ale říkat to nebudu.

            1. Mě je celkem jedno, z čí prdele si to tahal, dyž je to vidět prostým vokem i na té vomalovánce, tak nač si hrát na Bonda? :D

    2. Dolné 2 obrázky – pohľad zpredu a zozadu. Pri troche sústredenia a chcenia je vidno ako veniec volantu nemá pri pohľade zpredu rovnaký presah vľavo-vpravo. Normálne by si to človek nevšimol, ale keď ho upozornia tak to tam vidí (alebo chce vidieť).

      1. Beries do uvahy aj to, ze pri pohlade spredu to mas skreslene? Ak je to fotka tak urcite. A zhora by som povedal, ze je to v pohode, naviac som v nej dnes presiel 500km. Skor sa mi zdaju pedaly viac napravo ale to moze byt moj dojem kedze lava nema co robit.

        1. Vieš ako sa vraví: Čo sa babe chcelo, to sa babe snilo.

          1. Urcite, toto plati univerzalne. Kazdopadne moc pohodlne auto to nie je, teda aspon ten moj lowcost edition.

  3. Bohužel musím dát autorovi za pravdu, co se kvality sedaček v O3 týče. Po 200 km nesnesitelné křeče v nohou a ztuhlá páteř, téměř jsem nedokázal z auta vystoupit. Dost to připomínalo elektromobil – dvě hodiny jízdy a pak půl hodiny rozcvičování. Současný služebák (naštěstí jsem do toho mohl mluvit) je Hyundai se sportovními sedačkami a v něm zvládnu Praha – Havířov (cca 5 hodin) na jeden zátah.
    Pro ty mladé a zdravé – ano, jsem starý a tlustý.

    1. Tlstý a v športovej sedačke nemá problém? Si z nás robíš srandu, resp. športové sedačky oh Hyundai nie sú športové….

      1. Výrobce to nazývá takto:
        Sportovní anatomicky tvarovaná sedadla s čalouněním kůže/semiš
        Elektrická přední sedadla vč. paměti nastavení sedadla řidiče
        Přední sedadla s manuálně nastavitelnou délkou sedáku

  4. Keby som si mal vyberať auto na základe internetových recenzií, tak doteraz by som si žiadne nevybral. Každý má iný vkus. Hodnotenie pohodlia sedenia je takisto individuálne. 120kg chlap s výškou 190cm bude inak hodnotiť sedenie ako 40kg ženská.

    1. To je bezesporu pravda, ale psal jsem to skutečně nasraný a s přesvědčením že i když mám 190cm a 100kg, ani základní sedačky by mi neměly způsobit pracovní neschopnost. Jinak jak už jsem odpovídal jinde, skutečným vysvědčením pro to auto jsou jeho prodeje. Takže jsem se svým názorem v menšině. Z čehož jsem ostatně nejvíc nasraný, protože nové auto od automobilky která mi jako jediná vyhovovala si už nikdy nekoupím. Právě kvůli volbě davu.

      1. Jenže toho jdou tak 2/3 do flotil, a tam se právě na názor uživatele nikdo neptá, že? V korporátu by si občas nechali lízat anál za to, že nechají nižší menežment si v tom vozit prdel i po pracovní době, kdyby si ten stěžoval, že to je šmejd, tak taky nemusí dostat nic.

        Kolik Saabů kde jezdilo jako firemní auto? Víceméně odhaduju, že nějak takhle asi jezdil ten můj devítilitr tehdá ve Francii, a to je jedinej kus, kterej znám.

        1. Jestli pak víš, proč se oktávce říká „sen českých rodin“?
          No protože to nejsou jen flotilovky. Ať se ti to líbí nebo ne, spousta lidí chce oktávku domů, neřešme proč (přinejmenším v marketingu je Škodovka prostě lepší než Saab). Dokonce si ji koupí novou, schovají do garáže, a do práce pak jezdí starou feldou, aby se oktávka neojezdila. Fakt, takoví lidi opravdu existují.
          Navíc máš oktávku v kombajnu, ve čtyřkolce, v turbodehtu a dokonce v nějaké té Scout verzi i do terénu.
          Do flotil se bere i proto, že nebudí zbytečnou pozornost a zároveň je dostatečně důstojná. Stěžovat si mohou jen podivíni, jdi na ulici a zeptej se stovky lidí na chodníku, všichni ti řeknou, že oktávka musí vyhovovat všem normálkním lidem.
          To auto je prostě superuniverzální. Do práce i do rodiny, do lesa i na okruh, a to vše za tři litry na sto.

          Buď šťastnej se svým Saabem a těmhle lidem se ideálně vyhýbej, nejste kompatibilní a vzájemně se nikdy nepochopíte, i kdybys poučoval a komolil slovíčka na plný úvazek.

          1. Tak proti oktávce jako rodinnýmu vozu nemůžu říct křivýho slova. I do liftbacka se vejde spousta krámů co člověk s malejma harantama potřebuje když jede někam na delší dobu, je to dostatečně prostorný aby se dozadu vešly dvě dětský sedačky a vepředu jsme nemuseli sedět napláclý na přednim skle, dostatečně nízkonákladový aby nás to nesežralo a dostatečně spolehlivý abych neskončil někde na odpočívadle se řvoucíma harantama a nasranou maželkou. A je to dostatečně bezpečný aby mi z dětí neudělal paštiku první blbec co to na křižovatce nedobrzdí. Sedačky mi nevaděj a nějaký vzrůšo dobrodrůžo od řízení rodinnýho vozu fakt neočekávám a po zkušenostech s provozem olítaný vraždy u který jsem si ke konci nebyl jistej jestli ji ráno nastartuju a co mi za jízdy upadne nebo aspoň přestane fungovat oceňuju nudný auto :)
            Normálně bych si oktávku fdechtu nekoupil, ale příbuznej šel do penze a zbavovali se nadbytečnýho vozu ve stavu a za cenu kterou se nedalo nevzít. A nelituju.

            1. Si troufáte, psát tu takové věci :-D
              Mně taky Behemot vysvětloval, jak je ten můj nový služební rapid naprd. Jenže přesně jak píšete, nudné auto není zase až tak špatná věc, když ho berete jako dopravní prostředek.

            2. To sou furt kecy vo kufru, a pak každej brečí, že tam pomalu nedá ani kola na přezutí.

              1. U oktávky? To tam má dotyčnej tuzingový osmnáctipalce, ne? Já je ještě musim klínovat aby mi tam nelítaly a to mám normální liftback. Akorát holt musim vyndat ten vyndavací dekl co je mezi sedačkou a okýnkem.
                Při troše prostorový představivosti se dá do ochcávky nacpat neskutečný množství krámů.

                1. To zvládnu i do sedana.

                  A ta 9-5ka fkombíku má nejenom ekvivalentní prostor, ale výbavu trochu někde jinde, bezpečnost o vesmír jinde a zároveň motorizace, se kterejma se dá i Jezdit, nejenom nuda-nuda-šeď-šeď. A co je zajímavý, nový ani nestály o moc víc, než si škodiffka neváhá říct za lepší výbavu.

                  1. si ji užij. Ať si každej jezdí čím se mu zlíbí. Já nikoho nepřemlouvám. btw, naložit náhradní kola do kufru mi přjde jako poměrně běžná fíčura kromě sporťáků, nákupních tašek a jedničkový fóbie

                  2. Tyvole, místo abys byl rád, že ta devětpětka nikoho nezajímá, a tak jsou na trhu levně, respektive vůbec na trhu nějaké jsou, ty bys jí ještě všem těm oktávkářům vnucoval.
                    Přál bych ti, aby ses jednoho dne probudil do světa, kde bude po tvojí legendární káře poptávka jak po oktávce, všech jedenáct kusů bylo vykoupených a tobě nezbylo, než si koupit ojetou oktávku, kterých by byly plný bazary.

                    Jinak to argumentační schema je zajímavé. Můj vlastní přepis:
                    S: Překvapuje mě, kolik je v tom místa. Vyhovuje mi nudné auto.
                    B: Se tam nevejdou skoro ani kola na přezutí.
                    S: To musej být fakt velký kola. Mně se tam vejdou i s rezervou a to nemám kombajn.
                    B: To nic není, mně se tohle do Saaba vejde taky, a navíc je to bezpečný, má to motor, a není to nuda.

                    1. Tak si koupím vole jiný zajímavý auto, třeba Astru se šestiválcem. Spíš je to ukázka toho, co tady žije, dyž se to zadluží na půl života, aby to koupilo podřadnej hajzl, kterej není ani bezpečnej, ani zajímavej, ani to nejede, a eště to lidem kurví záda.

                    2. jstli se někdo při koupi ojetiny bratru do 150 litrů zadluží na půl života, je to jeho boj. Ale asi by pro něj bylo lepší koupit si ošlapanej bicykl.

                    3. Bavíme se snad celou dobu vo leštěnce v rozmezí půl až mega.

                      A ai tak, za stopade radši vzít nějakou tu Astru/Vectru/Omegu, Volvo, Fiat, Lanciu apod. se slušnou motorizací a výbavou (jo, může to teda vyžadovat se podívat mimo místní šrotiště někam do zahraničí), ne i bazarově předraženou vochcáfku kde je statisticky aspoň 1/4-1/3 dlouhodobě past a kasa na prachy. Dá se to leda dyž to člověk veme někde v příbuzenstvu za adekvátní peníz a ví se vo tom stav a historie, budiž.

                    4. Ne, nebavíme. Alespoň ne se mnou a ne v tomhle vlákně.

                    5. shane
                      7.7.2020 v 18:17

                      Bylo to sice vlákno vod sysopa, ale seš v něm taky, tak nekecej :D

                    6. „Spíš je to ukázka toho, co tady žije, dyž se to zadluží na půl života, aby to koupilo podřadnej hajzl, kterej není ani bezpečnej, ani zajímavej, ani to nejede, a eště to lidem kurví záda.“

                      A ty máš potřebu „to“ furt poučovat, že jsi lepší. To mě udivuje. Co ti brání si jich nevšímat a užívat si vlastní pohody?

                    7. @Behemot
                      Tak Astra se šestiválcem je hodně zajímavé auto… ;-)
                      @shane
                      Co se bezpečnosti OIII na zadních sedadlech při nárazu zezadu, mno nevím nevím
                      https://www.novinky.cz/krimi/clanek/opila-ridicka-nabourala-v-praze-sluzebni-auto-policista-zemrel-40329745

                    8. Dachsmeister
                      7.7.2020 v 19:56

                      É tak vomega nebo co já vim který, do vóxhólu nedělám. Ale snad je to dokonce ten samej šestivál, co se dával do devititisícovek :D Akorát Saab na tom měl upravenou elektroniku.

                    9. Dachsmeister
                      10.7.2020 v 22:17

                      má to bejt celý bílý?

          2. Co si žvatlají zkorumpovaný plátky pro mě fakt není žádná metrika. Za ty prachy je to tragická ubohost.

            1. Jaký mluvící plátky? Myslíš marketing? To nejsou jen noviny. Patří do toho třeba i široká pověst, jakou to auto má. Zatímco Saab má pověst… víceméně žádnou.
              Ale nemá smysl psát to furt dokola, se svojí volnou jsi spokojenej, a o to jde. Jen nechápu, proč to cpeš ostatním.

  5. Za sebe musím říci, že v sedačkách v Oktávce jakékoliv generace se mi sedí dobře, ale nejlépe asi v mé současné dvojkové oktě, kde mám interiér v kombinaci kůže / látka. Ty sedačky jsou široké tak akorát a příjemně tvrdé, bederní opěrka lze nastavit také do pohodlné polohy a i po několika stovkách km nejsem nijak rozlámaný. Ale na druhé straně si musím pokaždé zvykat na sedadlo v Rapidovi. To je šíleně měkké, úzké a nedá se polohovat plynule otáčením růžice, ale po skocích pákou jako u žigula blahé paměti. Nakonec si na tu sedačku také zvyknu, ale trvá mi to.
    Je to jen čistě o každého tělesné konstituci, jak se do dané sedačky poskládá, je to individuální záležitost. Proto bych ale nehejtil žádné auto, to za mou ne/skladnost nemůže :).

    1. Ta bederní opěrka v oktávce dělá strašně moc. Když jsem si ji tuhle rozhodil, tak mě rozbolely záda po pár kilákách. Opěrku rozhodně nepodceňovat.

  6. Nechápu, jak mohou někoho ze škodovky bolet záda? Hlavně v dešti na dálnici, kdy člověk musí každých 30km zastavit, aby si očistil zasraná zrcátka, přes které není už ani vidět. Tak se řidič krásně protáhne, pohopská si v dešti kolem auta, což ho taky osvěží a pak může absolvovat další 30km přískok na následující očistnou zastávku.

    1. Pred triceti lety jsem v UK slysel vtip, zacinajici otazkou „jak Skodovka resit vyhrivani zadniho skla?“ Odpoved: „snadno, sklo zahrejes rukama, kdyz auto tlacis“.

      1. To byl nějakej low cost model. Ty lepší modely ho měly vyhřejvaný aby tě při tom tlačení nezábly ruce.

        1. Hej. Tento vtip som počul v Slovinsku na autá značky Yugo (či jak sa to píše).

          1. To bude starý asi jako vyhřejvání oken. To máš jako různý vtipy o politicích. Některý se táhnou snad ještě do časů starého Rakóska a Franty Procházky a mění se akorát jména.

            1. No ale keď tie vtipy tak parádne pasujú aj v dnešnej dobe, tak prečo ich nepoužiť.

  7. Je úžasné sledovat, jak jsme změkčilí.

    Můj děda mě vozil stopětkou, která občas nestartovala, pršelo do ní a každých pár kilometrů potřebovala ochladit. A v jeho očích to byl obrovský pokrok, protože za jeho mládí nebylo ani to. Já mám dneska auto za méně než jednu mzdu, která startuje na první pokus, neprší do něj, 1000 km ujede jako prd a ještě k tomu má klimatizaci.

    A tady autor nastoupí do oktávky, „referenčního vozu, snu českých rodin“, a málem potřebuje půl roku rekonvalescenci v nemocnici, jak ho to zničilo.

    Neukazuju přímo na autora, spíš mě fascinuje, jak se změnila naše představa pohodlí. Ve wartburgu prý byla dřevěná lavice. Jak ti lidi mohli vůbec přežít?

    Pozoruju to i na sobě. U služebního rapida jsem po pár týdnech rezignoval na start&stop, všechny ty pípáky v dešti že senzory nemají výhled a tak, a začal si užívat, jaká je v tom autě vlastně pohoda, když se na tyhle věci člověk vykašle. Nakonec mi nejvíc vadí ten středový display, svítí jako reflektor a vypínat se musí po každém startu. Největší výhodou toho auta, kterou jsem si vážně zamiloval, je tlačítko pro hlasové ovládání na volantu, protože s Google asistentem zvládnu vyřídit spoustu věcí, aniž bych spustil oči ze silnice.
    Chápete to? Jedno pitomé tlačítko na volantu. Které akorát přes bluetooth zavolá mobil. A pro mě je to killer feature, bez které už bych nové auto nechtěl.

    1. No jo, jenže si dovolím tvrdit že nestavitelné sedačky ve stobůrovi byly lepší než standardní sedačky v O3. Nakonec ve stobůrovi jsem ještě před dvaceti lety jezdil například do Rumunska a nestěžoval jsem si. A taky jaká byla cena těch aut – když budem porovnávat cenu ve své době a kupní sílu normálního zaměstnance na Západě (Východ neberu – to by bylo hrubě zkreslené).

      1. A tráva byla zelenější.
        Nechcete mi snad tvrdit, že celkově byla stopětka pohodlnější? Málo místa, hluk, vedro, bez posilovače či synchronizace. Smrad benzínu (dobře, to může být výhoda), laborování se sytičem…
        Nevěřím ani tomu, že byly lepší ty sedačky. Věřím tomu, že v O3 jsou sedačky levnější a odfláknutější, ale ne celkově horší.

        Pokud vím, auta jsou mnohem levnější než tehdy vzhledem ke kupní síle, a to i na západě.

        1. Málo místa? Kdes na tom byl? Víceméně to byla kartonová rakev, ale právě proto že to taky nemělo žádný plechy a kubík plastu, tak vevnitř bylo místa překvapivě docela dost proti tomu, jak velký to vypadá zvenku. Ostatně to je realita většiny aut z té doby.

          1. Oproti tomu jak to bylo velký zvenku tam bylo místa hodně, to je fakt. Což se ovšem nevylučuje s tim, že tam bylo málo místa. Ona ta stopětka ani zvenku moc velká nebyla.

          2. O víkendu v tom jeden přijel na chalupu.
            No jo no:
            „… The grass was greener,
            The light was brighter…“
            A škodofka byla větší.

            1. a kondomy tužší a nesklouzávaly. Oh these happy golden days of yore…

              1. „a kondomy tužší a nesklouzávaly“
                To mě dostalo :-D

                1. Tak se zas uklidníme. Já neřekl že se mi stýská po stobůrovi. Jen že Octavia má ještě horší sedačky.

                  1. A nejlepší sedačky měla Tatra 87, nebo Ford T?

                    1. jednoznačně Präsident. Kanape potažený kůží. Kam se na to sere dnešní Rolls Royce.
                      Akorát bylo vozidlo vybaveno příliš žíznivým notorem.
                      https://66.media.tumblr.com/447e8b2357e5cacbe78f23cb29e14428/tumblr_nlhbe4cTXr1rm3mxeo1_1280.png
                      https://66.media.tumblr.com/d00cecc6231db50e2fc59c76419d7174/tumblr_p92j63JMnr1rm3mxeo1_1280.png

                  2. Já vás pochopil, to Behemot to dovádí ad absurdum :)

      2. To je čistý spomienkový optimizmus. Kedysi išla na Škode 100 do Juhoslávie celá rodina (hoc aj 5 dospelých) vrátane plného kufra paštík a ešte boli radi, ako super.
        Pred 5 rokmi sa niektorí čudovali, keď som išiel do Chorvátska s manželkou a dvomi malými deťmi krátkou feldou (s klímou!)…

        1. Ja som dnes stretol cestou nablyskaneho a vytuneneho Trabanta na hlinach, moja Octavia sa mohla schovat.

          1. No tak zkuste aspoň přehodit sedačky z Trabanta, borci s tím jezdí kolem světa, dokonce i vozíčkáři, tak to musí být supepohodlné. :-D

            1. Leasingovka by to asi nerozdychala, ale napad je to fajn. :-D Mne sa dobre sedi v Tourane ale nepovazujem ho za etalon pohodlia a zatial najlepsie sedacky boli v P405. Na tie spominame doteraz.

  8. Když se nepovede Octavia, může to Jungbunzlau Motoren Werke zabalit.

    Tak urcite, autore. Automotive propad prodeju oproti lonsku kolem 40 -60 procent, v Britanii kolem 90%, jenze to jeste vubec nic neznamena.
    Kdyz si USA mohou natisknout 30% celorocniho HDP z niceho, jako vyssmech svym „neprolomitelnym“ dluhovym stropum, ktere si vesele prolamuji rok co rok, COVID-NECOVID,
    tak je uplne burt, jak moc inzenyri s Deutschlandu letos dokurvili Schade.
    Kdyz tuhle znacku nepolozil Roomster, ani HTP Fobie, ani TSI rozvody, tezko predikovat, jestli ji polozi nova Ochtle v postCovid blues svete, kde se auta prodavaji asi tak dobre, jako radioaktivni odpad.
    Tady nejde o jizdni vlastnosti, ergonomii a dojezd na americke zkapalnene psouky. Tady jde o to, kolik si koncern VW vylobuje dotaci na bundes vlade a kolik si toho nemecka vlada prolobuje v EU a u ECB. Spotrebitel a kapitalismus a volnz trh a zakony nabidky a poptavky uz davno nehraji vubec zadnou roli, v tomhle bolsevickem eurounijnim kocourkove…

    1. Já s tím souhlasím. Však jsem několikrát řekl že trh se neřídí podle mých hejtů, ale podle prodeje a podle těch je Octavia jedno z nejlepších aut na trhu. Takže platí to „nebo snad ne“.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017