Já jsem Čech, jsem politicky nekorektní, jsem na to hrdý, protože to považuji za znak duševní síly, nejvíc o tom píšu ve svém nebo cizím blogu a nejvíc to dávám najevo v různých diskuzích. Bohužel už mi uniklo, že politická nekorektnost za každou cenu vede k blábolení blbostí a hovadin – když někdo sleduje emotivně cíl svého projevu (provokaci) než jeho obsah, dopadne jako Puchejř po volbách.
Mnozí Ossis mají v západních částech Německa nepříliš dobrý pocit ze svých spoluobčanů – bývají považování za Bürger zweiter Klasse a mezi Wessis často panuje názor, že ekonomické a jiné výhody, jichž Ossis požívají, jsou nespravedlivé, nesystémové a ukradené z jejich daní. A to jsou prosím Wessis poměrně dobře informováni o dění v nových federálních zemích, přesto jsou jim Ossis nesympatičtí. I Ossis, pokud jsou dostatečně vzdělaní a ekonomická situace z nich neudělala novodobé nácky rádi zajdou do Sovjetlokal Gum kde se spolustudenty z Čech proberou společnou Pionierskou zkušenost a pomluví své spoluobčany Wessis.
Pokud jde přímo o EU-spoluobčany ze zemí bývalého Ostblocku, většina Wessis nemá páru ani o tom, že našinec už nepotřebuje k pobytu na území BRD žádné Aufenthaltsgenähmigung. V hovoru s vysokoškolským pedagogem je napůl vtipem a napůl kysele možné přijmout výtku, že „Tschechen klauen unsere Arbeitsplätze“, zvlášť pokud nemáte jako Austauschstudent na řádnou odpověď postavení. Možná někdo po zjištění odkud jste zamumlá něco o positive Entwicklung, popřípadě se svěří, že byl na dovolené v Krumau a že se mu tam líbilo. Ale to jsou výjimky, většina lidí, se kterými se nikdy nepotkáte, v televizi vidí jenom a jenom MTV a naprosto řídké zmínky o naší vlasti republiky v německých médiích tak prakticky nemají šanci zaznamenat. Důsledkem toho 90% němců neví co se tu děje, jak to tu vypadá a vůbec. Ale buďme rádi za to málo – ví že Prag je v Tschechei, občas ví dokonce, že je tu nějaký Krumau nebo tak něco a pokud máte něco společného s mojí alma mater a naší nejstarší univerzitou, tak se možná dozvíte že to je die erste deutsche Universität – každá znalost ale potěší. Protože čím víc se člověk vzdaluje od našich hranic a blíží se anglofonnímu světu, tím víc převládá nad znalostmi zeměpisu, historie resp. čehokoli o ČR znalost značky spodního prádla Paris Hilton a jejích cool souložících pohybů (pokud jste v patnácti neviděli 1 Night in Paris, jste barbar nekulturní a evidentně z východu). Při jiném Aufenthaltu mě dvě irské kolegyně překvapily historkou o skvělém způsobu poznávání nových kultur. Nevěděly chudinky, kde je vlastně ta Prague – přesedaly tam z letadla do letadla, tak si zajely taxíkem z letiště do nějaké irské hospody, kde jim nějaký v Praze žijící krajan vysvětlil, že jsou v hlavním městě Czech Republic. Jinak samozřejmě Prahu z doslechu znaly, od kamarádů, kteří vlastnili apartments down in London věděly, že je to místo kam se dá jet parádně zakalit (mezi Iry je teď evidentně populární pořizovat si apartments down in London). O tom, že je to vlastně hlavní město ČR nevěděly nic, natož cokoli jiného o Praze nebo ČR. Bývalé spolužačky se zase při nástupu na místo au-pair do standardní britské upper middle class rodiny ptali, jestli už tu skončila válka – pro některé Brity je ČR evidentně jedním z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Takže doufám, že jsem dostatečně ilustroval, jak jsme jako Češi v Evropě a vůbec na světě důležití, u sousedů pozitivně vnímaní a populární.
Ještě ale nejsme na konci naší cesty. Lidé, kteří tu nějaký čas žili nebo tu jen byli na dovolené, mívají často nepřesný a zkreslený obraz o našich proti jiným, tmavším etnikům tolik vytříbených způsobech, o naší kultuře a vůbec o Češích obecně. Pokud je někdo pozorný a viděl i pár dílů Gilmore Girls, ví, že zmínky o poctivosti pražských taxikářů pronikly až do mainstreamové populární kultury anglosaského světa – vždyť co v dnešním světě lépe a pregnantněji vystihuje fakt, že někdo krade jako straka, než konstatování, že před NÍM by si schoval peněženku i pražský taxikář. Shrneme si tu pár takových bodů, o kterých se většina zúčastněných shodne, že mohou sloužit jako charakteristika Čechů, použiju přitom percentuální znázornění stejně tak jako to udělal autor politicky nekorektního článku o cikánech:
1. 60% Čechů smrdí nohy. 30% Čechů smrdí od hlavy až k patě. Jde o podivnou smíchaninu piva propoceného spolu s potem do všech částí oděvu opepřenou často permanentním zápachem z nasáknutí tkaniny cigaretovým kouřem. Veřejnou městskou dopravou nejezdím z velké části hlavně proto, že to nejde vydržet, i když mi nepřejícní přátele kromě sociálního cítění a patologické tolerance často vyčítají i zájem o racionálně doložitelné výdobytky environmentálního hnutí.
2. 20% Čechů si dá panáka a pivko místo snídaně. Zároveň jde o tu část populace, která tráví většinu volného času v hospodě, kde kouří jednu cigaretu za druhou, důsledkem je pak předčasná invalidizace v důsledku generalizované aterosklerózy vedoucí k ischemické chorobě srdeční a dolních končetin, to celé je spojené s imobilizací a neschopností provádět už tak málo nacvičené úkony osobní hygieny, s další gradací již preexistujícího zápachu a s vydáním průkazu ZTP opravňujícího k bezplatné přepravě ve vozidlech veřejné městské dopravy.
3. 60% Čechů příležitostně krade. Ne že by se tady kradlo o tolik víc než jinde, ale něco si někde nakrást se ve skutečnosti už od komoušských dob považuje za jakýsi národní sport, důkaz neobyčejné mazanosti spíš než za zločin na cizím majetku a krácení cizích práv.
4. 90% Čechů nejsou příjemní lidé. Naopak, jsou často neurvalí, neslušní, bez respektu k ostatním – být verbálně silnější než partner v konverzaci i na úkor profesionality se často považuje za supercool – přístupem „co bych se s nima mazal, stejně sou to debilové“ český malý a debilní člověk často honí svůj mindrák. Moc cizích jazyků sice neumím, ale klasická průpovídka českých idiotů „Co čumíš?“ se mi ještě ani do AJ ani do NJ nějak smysluplně přeložit nepovedla – možná nějaký čtenář něco navrhne? Důsledkem je kromě otřesných zkušeností cizinců v českých obchodech a u českých lékařů také poměrně konfliktní prostředí kamkoli přijdete – prodavačky jsou obtěžovány vaší přítomností v obchodě, obsluha restaurace místo slušné žádosti o zaplacení a opuštění provozovny začne zhasínat světla a stavět židle na stoly, pokud máte štěstí tak se ještě dovíte pár milých poznatků o své osobě nebo o svých společnících – samozřejmě že nebudou řečeny přímo vám, půjde o čistě osobní konverzaci mezi dvěma číšníky s vyčesanou nagelovanou stříškou na hlavě, a hlavně vám do toho co říkají nic není.
5. 70% Čechů jsou líné vši. V zahraničí se pracuje po celou pracovní dobu. U nás přijdete do práce, vyřídíte si svoje osobní věci, odběhnete ven na cigaretu a pak se můžete tak na 60% věnovat práci, za kterou vás platí. Efektivita práce v Čechách je tristní, ale na internetu si to každý může najít sám. S procenty i s grafem. Já jsem teď líný něco hledat a přepisovat.
6. 99.9% Čechů vidí třísku v oku cikánů – jak nepřizpůsobivé, zlodějské a vůbec příšerné to etnikum je. Nevidí trám ve svém vlastním oku.
Češi jsou nedůležité, cizincům neznámé a velmi často nesympatické etnikum. Přesto jak doufám vás, mí milí čtenáři, jako jednotlivce cizinci ze západu budou brát jako normálního člověka – pokud vás osobně poznají. 60% smradlavých a 90% nepříjemných Čechů pro ně nebude hrát roli, protože každý člověk je jiný a podle etnika byste ho neměli soudit, pokud máte šanci ho poznat. Nemůžete nikomu vyčítat, že si podrží peněženku, když sedí v tramvaji vedle cikána – matematicky má třeba 80% šanci, že dotyčný cikán bude zkušený zloděj. Ale odsuzovat někoho před tím než ho poznáte, zbytečně ho urážet nebo psát ironické a články o cikánech obecně a házet tím do jednoho pytle slušné i neslušné – to není politicky nekorektní, to je jednoduše debilní, neslušné a neurvalé, a tvoří to tedy jednu část toho trámu, který bychom si mi jako Češi měli ze svého oka vyndat.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)