Takový trochu jiný e-shop II: Malý velký bratr

Featured Image

Článek o tak trochu nenormálním e-shopu vyvolal ohromný ohlas, a to dokonce v médiích, která zaměřila svoji pozornost na to, co tento monstrózní projekt znamená pro naše soukromí. Jsem tomu rád. Snad to trochu přibrzdí nevyčerpatelný apetit silových složek při fízlování občanů a sběru dat o nich.

Předně, v minulém článku jsem vyslovil podezření, že zájem silových složek o systém elektronických dálničních známek může souviset se snahou fízlovat ve velkém tím, že budou monitorovat pohyb vozidel. Toto vyjádření bylo velmi neurčité, bylo na bázi domněnek a já ho teď upřesním.

Důvody zájmu bezpečnostních služeb o systém elektronické dálniční známky jsou dvojího druhu. Jeden spočívá v tom, že po dálnici se pohybují vozidla nejrůznějších fízlů pracujících v utajení, někdy pod krycími doklady, a registrační značky těchto vozidel by byly v systému zaznamenány. Proč to? Protože některé silové složky jsou od dálničního poplatku zproštěny a v evidenci výjimek tak budou figurovat všechny fízlí espézetky. Seznam subjektů osvobozený od dálničního poplatku je velmi dlouhý, viz § 20a zákona č. 13/1997 Sb., a tak se v seznamu výjimek budou ocitat nejen bezpečnostně relevantní, ale také citlivé údaje.

Druhý důvod je ten, že bezpečnostní složky zajímají registrační značky vozidel. Minulý týden to vypustil do světa ministr Havlíček, když vyřkl následující větu a takříkajíc prokopl buben:

„Ta funkce tam je proto, aby se zabránilo případným konfliktům ve smyslu teroristických útoků. Není to o špiclování, ale musíme respektovat požadavek zpravodajských služeb. Od toho tu přece jsou bezpečnostní složky, aby tohle řešily.“

Havlíček nám tak osvětlil, jak velký vliv mají bezpečnostní složky na rozhodování vlády a jejích orgánů. Nemůžeme mu to mít za zlé, je tam teprve krátce.

Jedna z „bezpečnostních“ složek, Bezpečnostní informační služba, se ohradila a veřejně tvrdila, že BIS neměla a nemá s elektronickými dálničními známkami nic společného. Lidovec Bělobrádek, předseda parlamentní komise pro kontrolu BIS uveřejnil na Twitteru, že „BIS ani nepožaduje použití kamer od 1.1.2021“. Vážně jako? Samozřejmě že vážně jako ne. Všechno, co kdy lidovci řekli, byla nějaká šikovná lež, a i v tomto případě to platí. BIS totiž přístup k informacím z kamer zcela jednoznačně a prokazatelně požadovala.

Podívejme se zpětně do doby, kdy se připravovala novela zákona č. 13/1997 Sb.,. V připomínkovém řízení uplatnila Bezpečnostní informační služba následující připomínku:

K části první, bodu 3. – § 21d zákona č. 13/1997 Sb.

Navrhujeme za odstavec 5 vložit nový odstavec 6, který zní:

„(6) Státní fond dopravní infrastruktury zajistí zpravodajským službám České republiky dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění v rozsahu potřebném pro plnění úkolů v jejich působnosti a pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů.“

Ekonomický deník poukázal na tuto skutečnost již 28. 1. 2020 a v poněkud méně explicitní podobě již 17. 1. 2020, avšak bez výraznějšího mediálního ohlasu.

Přístup do databáze registračních značek nasnímaných kamerami požadovalo rovněž Ministerstvo vnitra ve své připomínce:

V návaznosti na vytvoření nového informačního systému veřejné správy je v odstavci 5 vymezen okruh subjektů, jimž bude do tohoto systému zajištěn dálkový a nepřetržitý přístup. Požadujeme do tohoto výčtu zařadit i Ministerstvo vnitra, a to s ohledem na činnosti svěřené mu zákonem č. 273/2008 Sb., č. 17/2012 Sb., č. 64/1986 Sb., č. 341/2011 Sb., č. 289/2005 Sb. a č. 153/1994 Sb. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

To, že silové složky mají zájem vědět, jak se pohybují auta po dálnici, tedy není domněnka ani hoax. Byl to jejich výslovný požadavek, který byl zcela jednoznačně formulovaný a je zdokumentovaný ve veřejně dostupných zdrojích.

Do platného znění zákona se tato věc nedostala. Zatím. Média v té době uváděla, že se úředníci implementace Velkého bratra zalekli, Osobně ovšem pochybuji, že se úředníci jsou vůbec s to se zaleknout něčeho takového (viz obludný systém Automatická kontrola vozidel, který provozuje PČR a kterého se také doposud nezalekli) a to, že se oprávnění k zaznamenávání poznávacích značek nedostalo do zákona o pozemních komunikacích neznamená, že se o něj silové složky nebudou snažit jinou cestou.

Podle zadávací dokumentace systému elektronických dálničních známek se s přístupem PČR k datům z jednotlivých statických bran počítá (kapitola 2.5.2.3):

Kontrola musí obsahovat funkcionalitu, která zajistí, aby se Back-endovýsystém PČR /CS mohl přihlásit k příjmu dat identifikovaných SPZ projíždějících vozidel z vybraných statických bran. Dále viz 2.5.2.7 Vyhodnocení identifikované SPZ.

Silové složky již dnes monitorují pohyb vozidel již dnes za pomoci mýtných bran a již zmíněného systému Automatická kontrola vozidel, jehož kamery jsou řádově na stovkách průjezdních míst po celé zemi. Kamery snímají registrační značky i podoby řidičů a spolujezdců, a můžeme se jen dohadovat, co se s těmito údaji děje. Funkci AKV popsal právník Jan Vobořil v tomto článku. Kromě toho celá řada úsekových měření rychlosti, i když pravděpodobně ne všechna, předávají zaznamenané RZ policii, a to bez ohledu na to, zda zaznamenané vozidlo bylo použito ke spáchání nějakého přestupku nebo ne. Silové složky tedy nemusí nijak moc mrzet, že se úředníci tohoto „Velkého bratra“ zalekli, protože jiný ještě větší Velký bratr již funguje a jede na plné obrátky. Kamery AKV jsou velmi často osazovány na místech poblíž výjezdů z dálnic a nájezdů na ně.

Podle zadávací dokumentace systému elektronických dálničních známek se nicméně počítá s tím, že by statické brány RZ „četly“, například pro ad hoc kontrolní činnost policie – viz kapitola 2.5.2.

Kontrola musí obsahovat funkcionalitu, která zajistí příjem a uložení dat identifikovaných SPZ projíždějících vozidel ze statických bran. Minimální rozsah dat: SPZ, Údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno•Typ vozidla•Barva vozidla•Fotografie výřezu SPZ•Celková fotografie•Kód statické brány•Datum a čas průjezdu vozidla.

Ne ne, Velký bratr nebude, fakt né. Všimněte si, že uložení informace je vázáno pouze na průjezd vozidla a není vázáno na výsledek kontroly. Ukládají se všechna data o průjezdech lhostejno zda za vozidlo nebylo zaplaceno a výsledek kontroly je podkladem pro správní řízení, nebo za vozidlo řádně zaplaceno bylo a ve smyslu kontroly úhrad dálničního poplatku další přechovávání údajů pozbylo smysl.

Pokud Babiš tvrdí, že to celé „opraví“ tím, že fízlové budou dálniční poplatek platit stejně jako všichni a tím vymizí důvod pro „utajené“ zadávání celé zakázky, tak si dělá z lidí prdel. Když pomineme další okolnosti, zbývá tady ta, že by se musel změnit zákon, což v podmínkách České republiky zabere rok až dva.

Z dostupných podkladů se také potvrdila další věc, kterou mi několik insiderů zejména z prostředí kolem „Akce Z“ pana Vondráčka zkoušelo vyvrátit, totiž že by systém dálničních známek zkoušel identifikovat uživatele. Podle nich každý systém pro správu obsahu, tedy třeba i CMS, na kterým běží stránky, které právě čtete, ověřuje ty uživatele, kteří se hlásí do jeho administrace. To je všechno pravda a zní to logicky, nicméně podle zadávací dokumentace systému elektronických dálničních známek, kterou zpracoval jistý pan Šebek (k němu se ještě dostaneme), se s ověřením uživatele počítá, a to sice následujícími postupy: registrace na portálu (jméno, příjmení, e-mail, heslo), Google, mojeID, Facebook, datová schránka, NIA. Viz strana 12. Zaplatit prostě dálniční poplatek za auto s konkrétní RZ anonymně? Zadávací dokumentace s tím sice počítá, nicméně v okamžiku použití prostředků elektronické platby (platební karta, platební brána) je anonymita uživatele tak jako tak iluzorní.

Naopak se nepotvrdilo, že by zakázka byla předražená kvůli fízlovacím funkcionalitám. Silové složky své výzvědné systémy financují ze svých peněz, tedy peníze na jejich fízlování si už od nás vzaly jinou cestou. V případě „e-shopu“ si prostě jen chtěla nepříliš široká skupina lidí nakrást, což je předpokládaná a ve zdejších končinách běžná věc. Konkrétně šlo o to, že SFDI (Státní fond dopravní insfrastruktury, organizace zřízená MDČR) v určitém okamžiku začal obcházet státní podnik Cendis (Centrum dopravních informačních systémů Ministerstva dopravy) a jednat na vlastní pěst. Cendis disponoval vlastním konceptem systému elektronických dálničních známek, jehož cenu dosud neprozradil.

SFDI se přitom rozhodl projekt dálničních známek nechat řídit externí subjekt. Na projektové řízení si najal bez soutěže společnost Sapphire Advise. Firma je personálně propojena se SFDI. Manželka jednatele a spoluvlastníka Martina Šebka Helena Šebková vede v SFDI oddělení IT. Safírový advisor pak vyrobil specifikaci, která je odkazována v textu výše a na jejím základě byla „z bezpečnostních důvodů“ vybrána firma Asseco.

Proč se politici napříč politickou scénou drží dál od tohoto bordelu? Babiš zvolil obvyklou mediální pózu, tedy „Kremlík manažersky zklamal, musel jsem to dát do pořádku“, nicméně stačí se podívat na složení dozorčí rady SFDI, abychom si udělali představu, jak moc se tohle dotýká establishmentu této země bez ohledu na politickou příslušnost. Předseda dozorčí rady je poslanec Pustějovský za ANO, místopředseda je Zbyněk Stanjura (ODS), členy jsou komunistický poslanec Hojda nebo socdemák Onderka. V řídícím výboru SFDI najdeme většinou recykláty z ministerstva dopravy. Babiš a jeho hnutí ANO sedí na bombě.

Médii zavrhovaný kariérista Kremlík je pouze náhodná oběť subkriminálního prostředí na ministerstvu dopravy, které má ANO v gesci už více než pět let.

Na facebooku redaktora ČT Jana Beránka najdete zajímavý rozhovor s Babišem, ze kterého si lze dobře udělat představu, jakým způsobem Babiš a jeho tým právě provádí „damage control“. Sledujte extrémní Babišovu nejistotu, když dojde na jméno poslance Pustějovského. My nic nevěděli, selhala komunikace, nevrtejte se v tom, všude hledáte problémy.

„Usnesení č. 957
Dozorčí rada Státního fondu dopravní infrastruktury bere na vědomí předloženou informaci a žádá o průběžné informování o postupu přípravy zavedení elektronické dálniční známky.“

Takhle to vypadá v praxi, když se „řídí stát jako firma“.

Celá kauza elektronických známek je extrémně přínosná. Sice nejspíš přijde vyhodit pár set milionů z peněz daňových poplatníků, ale za tuto cenu dostávají všichni občané skvělou a neopakovatelnou možnost se dozvědět, jak funguje státní správa a jak velký vliv na ni mají silové složky.

 


01.02.2020 D-FENS

12345 (419x hodnoceno, průměr: 1,07 z 5)
20 624x přečteno
Updatováno: 1.2.2020 — 23:08

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!