V mém minulém článku jsem popsala záležitost, která mě v Rakousku irituje nejvíce. Spousta čtenářů dospěla k názoru, že co imigrant, to parazit na místním sociálním systému. Snad na základě hesla „podle sebe soudím tebe“.
Faktem je, že pokud nepatříte k horním 10 procentům, potom se sociálnímu systému v různých formách prakticky nevyhnete. Většina Vídeňanů si nemůže dovolit pořídit vlastní byt a žije v obecních nebo družstevních bytech dotovaných státem. Ani ti se slušně placenou prací a vysokoškolským vzděláním.
Stát platí na každé dítě rodinný příspěvek 150-190 Euro měsíčně (výše dle věku dítěte a počtu dětí).
Na daních přitom platíte více než polovinu příjmu.
Pokud jste cizinec, budete těžce shánět práci. Máte „horší vzdělání“ bůhvíjaké úrovně (a jako Čechy vás to štve, protože víte, že toho umíte mnohem víc než Rakušan se stejným stupněm vzdělání), neumíte „dobře“ německy (vadí občas i akcent a při přijímacím pohovoru vás podezírají, že vám písemné podklady psal někdo jiný, protože cizinec by si to tak sám nenapsal). V kariérním růstu funguje „skleněný strop“. Po zdanění a zaplacení nájmu vám toho moc na ušetření nezbude. A jakmile přijdete o práci, nemáte šanci z našetřených peněz dlouhodobě žít.
Pokud nechcete přijít o byt, za který platíte 400 Euro* měsíčně, musíte zažádat o sociální dávky. A v té chvíli si uvědomíte, že máte prakticky totéž, co jste měli, když jste pracovali. Měsíčně vám vyplatí 850 Euro*. 100 Euro* přispějí na nájem. Platíte slevněné jízdné. Neplatíte poplatky za léky a pobyt v nemocnici. Neplatíte poplatky za televizi a rádio. Máte zdarma kulturní akce. Dostanete příspěvky na zařízení bytu. Neplatíte poplatky za soud, právníka můžete dostat zadarmo. Pokud máte děti, stát jim zaplatí školné, družinu, obědy, doučování a jednou do roka vám dotuje dovolenou. Existují ještě další různé dávky. Je to pohodlné. Zejména pokud se jako cizinec potýkáte s diskriminací na trhu práce.
Také se můžete dostat do právní situace, kdy v Rakousku smíte žít, smíte pobírat sociální dávky, ale nesmíte pracovat. No, vy ne, ale cizinci ze zemí mimo EU ano.
Kladný vztah k využívání sociálního systému ovšem není specialitou cizinců, i Rakušané k němu sahají mnohem snáze než Češi.
Jeden kolega mi říkal, že půl roku pobíral dávky, protože nemohl sehnat práci odpovídající jeho kvalifikaci a nic pod svou úroveň by nevzal. Když jsem poznamenala, že mně by bylo milejší dělat práci pod úroveň než brát dávky, odpověděl, že to je tím, že já jsem z Ostblocku a takto uvažují lidé v… ehm… chudších zemích.
Jiná kolegyně, dvaatřicetiletá univerzitní lektorka s doktorátem naznala, že jí zvolený obor nebyl ten pravý a rozhodla se vystudovat něco jiného. Už ale nechtěla chudý studentský život a úřad práce jí nyní platí bakalářské studium – celkem dostává přes 1000 Euro měsíčně.
Korunu tomu nasadila další kolegyně, která mi řekla, že pro mě by nebyl velký problém přijít o práci, protože žiju sama a stát by se o mě postaral. Ona žije s movitým přítelem a od státu by neuviděla ani Euro.
*Platí pro domácnost o jedné osobě
(Zatím nikdo nehlasoval)