Fuck the system v praxi
Jezdím autem optikou zákonů jako pirát, ale já se jen snažím někam dostat za co nejkratší dobu a bez poškození mě, mé posádky a auta a stejně tak i ostatních lidí nebo majetku. Pokud je to možné, tak se snažím si jízdu i užít a trochu se přiblížit k hranicím auta nebo k mým hranicím na motorce. V poslední době, asi tak rok jsem po delší době měl opět možnost okusit snahy o eliminaci silničních pirátů, vlastně spíš snahy o stáhnutí mé maličkosti o prachy. Razím ideu, že každou korunu, kterou zaplatím těm šmejdům za domnělé přestupky se mi vrátí ještě větší šikanou. Vždy se snažím se fízlem domluvit na místě a po dobrém, což však vyjde jen málokdy. Prostě plán denní tržby se musí plnit i u fízlů. Pak už zbývá jen nesouhlas a řešení ve správním řízení, což je sice vopruz a časová ztráta, ale na druhou stranu si vždy aktualizuji vzorec nátlaku těch neprofesionálních, nekompetentních a líných zoufalců na odborech řešení přestupků. K tomu musím přidat poznámku, že nejsem právník ani nic podobného – absolovoval jsem technické vzdělání. Další možností jak eliminovat obvinění z přestupku je ignorace fízla, jako např. když jsem zaparkoval s cizím autem na „modré zóně“ a při vracením se k vozu mi obecní nula položila otázku: „To je vaše auto?“. Po pravdě jsem při odemykání auta odpověděl, že není, zabouchl a odjel. Ještě po vycouvání tam stál a nezmohl se na nic…asi si myslel, že se tam hned sesypu a budu na kolenou prosit o snížení sumy, o kterou mě může okrást. To se stalo v Praze Holešovicích v permanentně poloprázdné ulici, z čehož je jasná ta obrovská nebezpečnost jednání a smysluplnost modrých parkovacích zón. Teď už ke konkrétním případům.
Případ ze začátků
Přibližně v roce 2006 se mi stalo, že mě předvolali v Praze k ústnímu jednání o přestupku spočívajícího v zaparkování mého vozu na zákazu zastavení. Řekl jsem jim, doslova, že jim nic neřeknu a hlavně že jim nic nedám a to je celé, co jim k tomu můžu říct. Důkazy samozřejmě chyběli, tak se mě snažila paní zviklat, ale pořád jsem opakoval to samé. Asi po čtvrt hodině tohoto „rozhovoru“ se přidal další obyvatel kanceláře, v té chvíli již úplně vytočený do ruda a křičí na vzdálenost asi 2 metry: „Pane, vy jste notorickej přestupce, tak se nevykrucujte!!! Já to tady v počítači vidim, vy tam máte asi dvacet přestupků!“. Měl jsem co dělat, abych se nezačal smát, protože bylo pěkně vidět, jak se mohl podělat z toho, že ze mně nic nekápne a ještě jsem drzý. Drzost to byla podle jeho měřítek a spočívala nejspíš v tom, že jsem hned u dveří neobrátil všechny kapsy naruby a s úklonami nevypadl pryč. Poté se úřednice taky trochu vztekala, vyhrožovala a lhala, jenže nakonec mi stejně musela poslat oznámení o odložení obvinění kvůli nedostatku důkazů. Přeloženo to znamená, že kvůli tomu, že jsem sám na sebe nic nenabonzoval , jiné důkazy kvůli lenosti neměla (byla tam kamera městského fízlovacího systému), tak mi nemohla přestupek přišít.
Případ první
Na začátku tohoto roku jsem jel v Praze služebním autem po silnici s dvěma pruhy v jednom směru a s tramvajovým pásem uprostřed, vpravo silnici ohraničovala 5 metrů vysoká kolmá betonová zeď a zleva sráz, nikde žádný chodec, protože by nejspíš neměl kam jít. Na této silnici jsem jel vražedným tempem, což znamená asi 80km/h, jak jsem zjistil následně. Nicméně stáli tam státní lemplové (důvod označení viz dále), měřili a hned stavěli auta, jenže já jel v levém pruhu a předjížděl auto, takže mě nezastavili a museli mi posílat dopis s pozvánkou k řízení. Šéf mě dle mých instrukcí po vyzvání neprodleně nabonzoval fízlům, že jsem s autem v tu dobu jezdil já. V určenou hodinu jsem se dostavil na pendrekárnu a dožadoval se někoho, kdo to se mnou vyřeší. Ujal se mě jeden uniformovaný státní fízl, ještě než jsem si sednul mi vypočítal pokutu a téměř by mi už strkal ruku do peněženky, tak jsem chtěl aby mi ukázal spis a hlavně fotku v něm. Na té bylo sice auto přes celou fotku zhruba formátu A5 a hlava řidiče, jenže vše kromě SPZ bylo rozostřené! Proto lemplové výše. Oni prostě zaměřují foťák na stejné místo jako laser, tedy na SPZ a zbytek v tu chvíli vyjde docela rozostřeně. Pana fízla to nicméně nerozhodilo a podle standardního postupu pokračoval v požadování peněz. Odvětil jsem mu, že na té fotce může být kdokoliv, což uznal jako fakt, ale prý protože mě naprášili ve firmě, že jsem auto řídil já, tak to musím zaplatit. Kontroval jsem tím, že ve firmě pouze konstatovali fakt, že auto jsem měl svěřené já a že z kanceláře jistě těch pár kilometrů nedohlídnout, aby mohli tvrdit, že jsem ve chvíli měření řídil auto já. Také jsem poznamenal, že nějaký papír o užívání vozidla podepsaný ve firmě prostě nezajistí, že vůz budu řídit pouze a jen já. Ten podepsaný papír si nestoupne před auto a nebude odstrkovat všechny kromě mě, když si budou chtít sednout za volant. No a kdo to tedy řídil mu bohužel nemohu říct, protože o tom odmítám vypovídat. Tím jsem mu to vysvětlil, ale narazil jsem na možnosti jeho kreativit, protože se mi snažil automaticky vnutit výpověď o řidiči jako osobě blízké. Trvalo mi asi deset nebo patnáct minut mu dostat do hlavy, že když odmítám vypovídat, tak to znamená že nebudu nic říkat a už vůbec ne tu trapnou výmluvu pro papouškující blbečky o „osobě blízké“. Nakonec jsme s vypětím sil, mých i jeho, stvořili mně vyhovující formulaci výpovědi, podepsal jsem to a šel pryč bez ztráty kytičky.
Chtěli: 1500
Dostali: 0
Případ druhý
Opět se vůz řítil, spíš vlastně nízko letěl, neuvěřitelnou rychlostí 72km/h po odečtení odchylky polem nepolem směrem na Brandýs, když se do cesty postavila taková menší víska (odhaduji tak na 500 obyvatel) a v ní místní nuly, tedy obecní fízlové s radarem. Samozřejmě můj zločin změřili radarem, zaznamenali foťákem na tomto radaru a ihned mě zastavili. Že prý chtějí 1500Kč za těch 72km/h na čtyřicítce mezi polemi (opravdu opravdová pole, která ale částečně připravují na změnu na parcely), ohrožení, ale i neohrožení lidé opět nikde, prostě prázdná silnice, fízlové a zastavená tři auta. Značky upozorňující na měření tam měli, tak jsem přemýšlel, jak z toho ven s co nejmenší prudou. Řidiči dřív zastavených aut se už nechali dobrovolně o nějakou tu kačku oholit a zbýval jsem já. Po neúspěšném pokusu o smír jsem si potvrdil evidentní a úpornou snahu o zkasírování mé osoby. Nasadil jsem tedy standardní sdělení, že jako pokuta mi připadá moc jakákoliv částka větší než 0. Přišli mě tedy přesvědčovat další dva, dokonce snad i sám velitel smečky, což odhaduji z toho, že měl služební číslo 001. Už byly docela dost nasr…vytočení a hlavně mně byla už dost zima a potřeboval jsem být u klienta, tak jsem utnul tu bezcílnou debatu tím, že to nikam nevede, že má každý jiný názor a jestli chtějí, tak asi to napíšou kam chtějí, protože už potřebuju jet pryč. Po chvíli ještě víc naštvaní donesli záznam o přestupku, ať to podepíšu, což jsem neudělal a při odjezdu si mě vyfotili jak sedím za volantem (účel focení člověka, který jim poskytl občanku a odjíždí po sepsání záznamu mi nedošel ani po skončení celé záležitosti). Jejich gradující naštvanost po odmítnutí řešení pokutou na místě si vysvětluji tím ,že jim nepůjdou peníze i když mi přestupek dokážou. Správní řízení totiž může vést pouze místně (a věcně, samozřejmě) příslušná obec s rozšířenou působností, což ta jejich nemá rozšířenou působnost a proto bude hypotetická pokuta náležet jiné vesnici a ne té jejich.
Za nějakou, relativně krátkou dobu mi přišel dopis, že se mám dostavit do Brandýsa k řešení této rychlosti. Přiznám se, byl jsem trošku nervózní a hledal jsem všude možně náležitosti, které musí správní orgán ve spise o přestupku mít, což jsou:
1. Protokol o kalibraci měřidla, tedy radaru – papír musí být z nějaké autorizované zkušebny a ne od fízlů, s vlastním identifikačním číslem na razítku, také je dobré zkontrolovat datum
2. Protokol o zaškolení osoby k obsluze konkrétního typu měřidla – opět to musí být s razítkem firmy provádějící tato školení, ale není potřeba aby firma měla ějaké další zkoušky či ověření od státu, obvykle to bývá firma prodávající obci radar
3. Písemné povolení od Policie ČR – zákonem předepsané, aby mohli obecní darmošlapové měřit, dokument musí obsahovat přesné vymezení konkrétního místa ulice, neměly by se vyskytovat formulace typu „celé území obce“ atp., zkontrolujte také platnost tohoto povolení, která musí být výslovně uvedena
4. V té době ještě museli mít ty cedule a v tom případě bylo potřeba povolení správce komunikace k umístění dočasného dopravního značení, opět s přesným popisem umístění. Nicméně i nyní by měli ukázat povolení příslušného stavebního (nebo možná i dopravního) odboru, že tam mohli ztopořit cedule s omezením rychlosti, protože jinak by tam ty cedule byly ilegálně a nezákonnými značkami se přece řídit nelze. Tento dokument je tedy možné vyžadovat pouze v případě obvinění z překročení rychlosti v úseku, kde rychlost byla nějakou dopravní značkou omezena, nikoliv např. ve městě při překročení 50km/h.
Jenže na úřadě v Brandýse tohle všechno měli, což mě trošičku vyvedlo z míry. Zoufalá volba zdržovací taktiky v podobě rozhodnutí si vše ve spise ultrapořádně přečíst a případně něco najít se vyplatila. Porušili povolení Policie ČR, konkrétně část o způsobu označení úseku značkami měření. Tak jsem to sdělil úředníkovi a navíc k tomu ještě pro jistotu přidal i chybějící materiální aspekt tohoto přestupku, konkrétně že jsem jel stejně rychle jako ostatní, nikde nikdo nebyl a proto jsem nemohl ohrozit žádný zákonem chráněný zájem, bez čehož projednávané chování nenaplňuje skutkovou podstatu přestupku a celé je to jen formální porušení zákona (a to samozřejmé přestupek není, musí tam být i ten materiální aspekt, třeba když bych svojí jízdou ohrožoval lidi chodící po krajnici atp., což samozřejmě zákonem chráněný zájem je, konkrétněji v §2, odstavec 1 zákona 200/1990). Je totiž neduhem všech těhle správních orgánů, že sledují pouze ono formální porušení zákona (např. vyšší rychlost, stání na zákazu atp.), ale už neřeší, jestli to skutečně někomu vadilo nebo ho to ohrozilo. Pána jsem ještě upozornil o existenci důrazného varování Nejvyššího správního soudu směrem ke správním úřadům, že se musí zabývat materiální stránkou přestupku při každém obvinění z přestupku.
Jenže pán mě rozsekal podruhé, když řekl „OK“. Naklepal mojí výpověď, spíš jen výhrady, pokecali jsme o těch obecních policajtech, o zákonech a dalším a druhý den mi poslal dopis, že se to odkládá. Uznávám, že jsem měl štěstí na člověka, který není zdeformován pácháním dobra i kdyby to zachránilo jeden jediný život, ale zpočátku nastoupil zcela stejně jako kdokoliv kdekoliv jinde s požadavkem na zaplacení pokuty a já sám jsem musel být aktivní, požádat o spis, vymýšlet argumenty atp.
Chtěli: 1500Kč
Dostali: 0
Případ třetí
I stalo se, že jsem měl jednoho klienta v centru Prahy kousek od Václaváku. Jezdil jsem k němu vždy autem přes půl města přibližně tři roky, protože často bylo potřeba něco odvézt nebo přivézt nebo jsem jel k jinému klientovi. Vždy jsem parkoval tam, kde se to nesmělo a byl jsem ochotný nést riziko zaplacení odtahu výměnou za pohodlí, rychlost a flexibilitu oproti MHD. Po těch letech se mi stalo, že auto odtáhli, takže mi nezbylo nic jiného, než si to jít vyzvednout. Tady začíná přehlídka demaskovaných úmyslů magistrátu a měst obecně.
Odtahové parkoviště mělo vedle vjezdu a výjezdu pro auta také vrátka pro lidi, kteří si jdou vyzvednout káru. Jsou to takové ty normální železná vrátka odspodu do poloviny plech a dál nahoru pletivo, navíc ale byly vytůněné zámkem na dálkové ovládání. Člověk tedy přijde, zazvoní, intelektuál v montérkách z nejbližší boudy vykoukne a obvykle pustí piráta dovnitř. U této první existence, s kterou se mimochodem nemá cenu hádat, protože peníze za samotný odtah musíte zaplatit podle zákona, jsem zacáloval asi patnáct stovek, dostal potvrzení a odeslal mě k dalším(!) vrátkům jako před vstupem k němu, kde jsem musel opět zazvonit, aby mě otevřel, tentokrát už obecní idiot. Toto byla level 2 ze tří v propracovaném systému na oholení ovcí, teda občanů. Celé mi to silně připomnělo koridory přivádějící zvířata na porážku – pěkně postupně zabít, oholit, vyvrhnout, rozpůlit,… Tak ten policajt po mě chtěl prachy, dalších 1500Kč, načež jsem odvětil, že mi přijde, že už jsem jim tam nechal víc než dost a že mu nic nedám. Jenže prej jsem podle něj spáchal přestupek a za to musím zaplatit, což se u mě setkalo se stejnou reakcí jako předchozí požadavek a jako argument jsem použil dotaz, jestli má nějaký důkaz o tom, že jsem tam zaparkoval to auto konkrétně. Nakonec jsem mu navrhl, ať si vypíše co chce, občanku má, abych mohl co nejrychleji jet pryč, jenže jsem ho asi podráždil svým vzpíráním se trestu, což se nedělá a hlavně mu to nepůjde do prémií. Nechtěl mě pustit přes třetí vrátka (ta byla už na plochu k autu) bez toho aniž bych mu ukázal řidičák, s čímž jsem samozřejmě nesouhlasil a žádal důvod požadavku. Samozřejmě si žádný nedokázal tak rychle vymyslet. Nakonec jsem tam kvůli tomu vytuhnul ještě asi na 20 minut, než si ten trotl vyžádal informace od centrály a přitom vypisoval oznámení o přestupku. Úspěšně jsem odjel a čekal na dopis, který opět bez delší prodlevy (tím myslím do tří měsíců, což je na magistrát úspěch) přišel a v něm byl rovnou platební příkaz na 1500Kč, protože je prý bez pochybností prokázáno, že jsem zaparkoval s tím autem já. Vzteky nad tou arogancí jsem málem puknul. Samozřejmě jsem v 15ti denní lhůtě odeslal odpor, kde jsem prokázání vyvracel, tak si mě pozvali na pokec (vlastně jsem se ním domluvil po telefonu já, když jsem tam volal jak to, že mi neodpovídají na můj doporučený a doručený dopis). Ještě před termínem podání vysvětlení jsem si zašel na tu jejich centrálu nahlédnout do spisu, co mají za důkazy. Nevěřil jsem té možnosti, že kdyby tam přece jen někde kamera byla, že by si našli jako důkaz záznam z této kamery, ale pro jistotu jsem to šel zkontrolovat a samozřejmě nic. Jediný důkaz podle nich byl, že jsem si pro auto přišel na odtahové parkoviště já. Při plánovaném pokecu jsem při dotazu na řidiče opakoval to samé, tedy „Nic vám neřeknu a nic platit nebudu“. Opět to bylo auto psané na firmu, která mě nabonzovala (shodou okolností dokonce 2x pro tento případ) a s tím se referent snažil operovat a vnutit mi, že když mě ve firmě označili za řidiče, tak to tak prostě je. Stačilo se ho zeptat, jestli teda má svědka, který mě za volantem v době páchání přestupku viděl, načež tenhle argument opustil. Dál se mi pak snažil vnutit, že je kolem celé Prahy 1 na každé silnici značka označující začátek zóny se zákazem zastavení mimo vyhrazená místa, což jsem mu narušil argumentem o nutnosti dokázat řidiči, že měl tu značku možnost vidět – co když člověk nasedl do auta uvnitř této zóny a proto neměl možnost, byť by sebevíc chtěl, tuto značku vidět.
Nicméně celé to probíhalo standardně, se vším zastrašováním a vyhrožováním Ministerstvem dopravy, ale také to dopadlo standardně – obvinění se odložilo. Navíc mi v odůvodnění napsal moc pěknou větu, kterou musel tvořit během alespoň tří pauz na oběd. Cituji:
„Vzhledem k výše uvedenému správní orgán opětovně zhodnotil kvalitu a množství důkazních prostředků a s přihlédnutím k vývoji věci, kdy obviněný v rámci ústního jednání ke své obraně užil pouhý neprokazatelný výrok spojený s hypotetickou možností pravdivosti a poté odmítl dále vypovídat v očekávání, že následnou pasivní rezistencí založí nutně pochybnost dostatečnou ke zbavení obvinění ze spáchání přestupku, je nucen konstatovat, že se nachází v důkazní nouzi a z tohoto důvodu dospěl po objektivní úvaze k závěru…řízení se zastavuje“
Chtěli: 1500Kč (nepočítám sumu za odtah, protože to není pokuta)
Dostali: 0
Doufám, že tohle co nejvíc vás, váhajících, přesvědčí o schůdnosti použití odporu proti buzeraci. Čím víc lidí bude prudit jako já, tím víc prostředků, jak finančních, tak lidských odčerpáme této mašinerii na prachy. Nechtít si nechat přišít každou blbost jako přestupek má také další rozměr: už několikrát mě zastavili za nějaký přestupek, snažil jsem se jim to vymluvit, tak si zkontrolovali, kdy jsem naposled platil přestupek a kolik mám bodů a pustili mě. Ještě mi k tomu přidali informaci, že kdybych měl nějaké body anebo přestupek pár měsíců starý, tak mi tu pokutu hned našije. Jenže já mám díky této strategii nula bodů a poslední přestupek z února 2008 (prošvihl jsem dopis o odvolání na poště, tak uplatnili fikci doručení a bylo to za pětset).
Celkové skoré je tedy za posledních 9 měsíců za celkem asi 5h mého času:
Chtěli: 4500Kč
Dostali: 0
Tak pojďte taky provozovat Fuck the system!
(7x známkováno, průměr: 2,71 z 5)