Jednou přišel na návštěvu můj švagr. Mohlo to být tak začátkem srpna. O poslanci Melčákovi a jeho vyhraném sporu s českým politickým systémem tehdy vůbec nikdo netušil, i když se samozřejmě vědělo, že způsob vypsání nových voleb nebyl zrovna oukej.
Jenže na ústavu se to poslední dobou sere jaksi ze zásady, postupně se prolamují jednotlivé její principy a tak proč v tom hledat problém. Vojebalo se to i před jedenácti lety a prošlo to.
Švagr má celkem dobrý úsudek pokud jde o ekonomické záležitosti. Nakonec ekonomii vystudoval, zjistil, že má rysy seriózní vědy a také se dozvěděl, že stejné postupy vedou ke stejným výsledkům bez ohledu na to, kdo je aplikuje a co přitom říká. Bez ohledu na to, zda je aplikuje argentinská levice, maďarská levice nebo česká levice, modrá levice nebo oranžová levice.
Koukal se na politickou inzerci v novinách odložených v obýváku. Na barevném obrázku se tetelila dvojice heterosexuálních doochodců štastná z toho, že oranžová strana konečně vnesla do jejich zbytku života Spravedlnost (TM) a Jistoty (TM). Důchodci budou na podzim zírat, co jim stát nadělí za jistoty, povídal švagr. Taky prohlásil, že pan Janota brzy narazí v pokladničce na dno a za pár týdnů bude muset hledat cesty, jak zvýšit daňové příjmy a snížit výdaje, protože státní výdaje jiná vláda než úřednická snížit nemůže. Řekl něco v tom smyslu, že politická vláda je na tom se svou sociální politikou stejně jako cyklista, který jede na kole. Jakmile se rozhodl jet, tak musí šlapat, jinak spadne ještě dříve, než se zastaví. Pro méně důvtipné vosly a podobně, šlapat = rozdávat peníze neschopným a nenapravitelně neproduktivním občanům v rámci tzv. sociálního systému. Tzv. proto, že tento systém je defacto antisociální, protože čím víc politik šlape na tom svém socialistickém kole, tím klesá motivace lidí se vzdělávat a pracovat – proč bych vole pyčo posílal děti do školy, když inženýrskej odnaproti má jen o pět tisíc víc než já na dáfkách, takže si radši koupím petry, pivo a fobiji za šrotovný – a tím se uplatní jeho antisociální složka.
Budou hledat někoho třetího, kdo za ně udělá špinavou práci, pravil švagr. Strýček Janota udělá špinavou práci. Politici, tedy Toporoubek, předstoupí pak před občana a řeknou – né né, my jsme nechtěli zvyšovat daně a redukovat mandatorní výdaje, to udělal tamten zlý Janota a úřednická vláda. My jsme tady a když nám dáte své hlasy, budeme zase hezky šlapat na kole a nahradíme sociálně nespravedlivou úřednickou vládu sociálně spravedlivou kleptokratickou s pevným politickým mandátem a všechny tyhle kecy, co jim vkládají do hlav jejich píár poradci, protože debil z Valašska ani náměstek z RaJ by to sám o sobě dohromady nedal. Takže zdaníme bohaté a bezdětné muže s velkým pérem a rozdáme to slušným poctivým chudým. Prima.
Něco na tom bylo. Rozhodně jsem mu neodporoval. Slibovat šlapání na kole sociální politiky je základ úspěchu každých voleb a těžko lze očekávat, že Toporoubek a Paroubánek budou šlapat na kole, když ubíhající krajina s horami z dluhopisů na horizontu naznačuje, že budou muset pravý opak. Tak to hodí někomu na hrb a z voleb vycouvají.
On to prostě už tehdy věděl.
Věděli jsme tedy, co chtějí udělat, ale nevěděli jsme jak.
Kreativitu Občanské strany sociálně demokratické jsme tak definitivně podcenili.
Pro zajímavost, za nerozpuštění sněmovny nemůže pouze ČSSD. Kdyby ostatní strany tento návrh podpořily, pořád by to vydalo na ústavní většinu. Ale chyběla motivace něco takového činit, protože nebyl důvod. Posunutím voleb všichni mohou vydělat a nikdo z nich netratí.
Například Česká strana sociálně občanská demokratická. Že ptákostrana a kytkostrana směřují ke společné koalici je jasné jak facka. Dokonce to teď testují v praxi, protože v parlamentu hlasují na základě „politických dohod“ ve shodě a zdá se, že jim to funguje. Vezměte si stránky PSP a hledejte v hlasování, kolikrát hlasovaly tyto navenek nesmiřitelné subjekty pospolu. Na věřejnosti na sebe poštěkávají, kupují si navzájem pozemky na Marsu a vyrábějí posměšné billboardy, ale jinak o sebe třou svými análními otvory a dělá jim to fajn. Pokud by volby proběhly, jednaly by ve shodě v rámci velké koalice, rozdělili si významná místa ve státní správě a upevňovali eurosocialisms v souladu s pokyny zvenčí. Pokud volby neproběhnou, budou jednat ve shodě v rámci nevyhlášené velké koalice, zachovají rozdělení významných míst ve státní správě a upevní eurosocialismus. V čem je rozdíl? Volby by nepřinesly posun vůbec žádný, jen by se legalizovalo to, co se již tři měsíce zdárně aplikuje.
Máte zájem o další proroctví mého švagra? Je zde, zcela zdarma.
České aerolinie. Podnik, jehož účetní hodnota je mínus půl giga. Ne ne, ty nezbankrotují. My je zachráníme, my daňoví poplatníci. Nakonec politici zjistí, že přece nemůžeme nechat padnout takovou významnou a tradiční českou firmu, dokonce ji ani nesmíme nechat spadnout do druhé ligy regionálních dopravců. Zkušený management, který ji vedl, třeba soudruh Tvrdík, měl přece tak velké ocelové ptáky a ty lítaly až do New Yorku nebo do Soulu, což bylo mega prestižní a škoda že ne profitní. Kromě toho má značku ó ká což představuje významný marketingový vklad, takže dáme nemocným letadýlkům injekci. Druhou, třetí, pak je napojíme na infúzi a po vzoru velkého zachránce Odumba je zachráníme do rukou státu a za pár miliard v tom lepším, za pár desítek miliard v tom horším případě je budeme udržovat při životě. Hurá, lid zvítězil nad chamtivým kapitálem a zachránil tradiční leteckou společnost.
(Zatím nikdo nehlasoval)