Jaké máme v Čechách složky zabývající se vnitřní bezpečností? Máme Policii České republiky (PČR) a městské policie. Dále Celní správu. Cizinecká policie spadá pod PČR, i když si to mnozí nemyslí a pletou si jí s celní správou.
Dále bude řeč pouze o PČR. V roce 2007 udával Eurostat počet jejích členů 44101. Přesný aktuální početný stav jsem nikde nenašel, tuzemský údaj z roku 2007 udává necelých 43.000 příslušníků, přičemž je známo, že Langer přibíral. V roce 2007 také ohlásil policejní prezident Husák, že disponuje 47.000 muži. Budeme nadále vycházet z toho, že policistů je 43.000, přičemž zájmem Johnovy administrativy je snížit počet příslušníků na 40.000. Je zajímavé, že nikde nejde zjistit přesný a aktuální počet policistů ve službě, zato se ze všech stran můžeme dozvědět, že je jich málo.
V Německu odpovídá svými úkoly PČR Bundespolizei. V roce 2009 udávala, že zaměstnává 264.000 policistů. V roce 2007 udával Eurostat 250.353 aktivních příslušníků Bundespolizei. Rozdíl mezi obojím může jít na vrub civilních zaměstnanců policie. Během posledních devíti let poklesl počet aktivních příslušníků Bundespolizei o devět tisíc.
Rakousko mělo dvě celostátní policejní složky – Bundespolizei a Gendarmerie. V r. 2005 se Gendarmerie stala částí Bundespolizei. Personální stav této jednotné policie se dlouhodobě pohybuje kolem 26.000 policistů v činné službě (r. 2007 – 26.623). Pro zajímavost, zájemce o práci v řad rakouské spolkové policie musí kromě obvyklých testů také napsat diktát, složit test z gramatiky a absolvovat test inteligence.
Co třeba Slovensko? Jeho policejní sbor představovaný Policajným zborem čítal v roce 2007 14.134 policistů podle Eurostatu. Se zjištěním počtu policajtů na Slovensku si neporadil ani deník SME, když napsal, že je jich 20.000. Realita se bude pohybovat kolem 16.000, protože podobně jako v ČR ministr zmr. Kaliňák jejich počet v minulých letech zvyšoval.
Polsko a jeho Policja? Eurostat uvádí 98.337 policistů v činné službě v roce 2007. Podle Wikipedie je její současný stav 103.309 zaměstnanců (excl. civilních). Organizace polských bezpečnostních složek je však poněkud složitější, než jak známe policii my, například zahrnuje i Podnikovou policii (vykonává činnost v státem řízených firmách) nebo železniční policii, a z nalezených údajů není jasné, zda počet hlav těchto složek je schovaný v uvedených 103.000 nebo ne. Dále budeme brát 100.000 policejních hlav.
Vezměmě nějakou zemi, kde je fakt gumárna a kde slídí fízl na každém rohu. Ta země se jmenuje Švýcarsko. V navigaci nesmíte mít databázi policejních radarů. Houby se smějí sbírat, když to kanton povolí. Zjistit počet policistů ve Švýcarsku není jednoduché. V roce 2005 se jistá Barbara Häring zeptala, kolik je ve Švýcarsku vlastně policajtů – kantonálních nebo centrálních – a toto byla odpověď. Eurostat uvádí 16.808 v roce 2007, přičemž jejich počet vytrvale roste. Je otázkou, zda jsou v tom započteni kantonální policejní složky, dále budeme počítat 17.000.
Co země, která je všeobecně synonymem pro bordel? Turecko, budoucí člen EU. O pořádek v Turecku se stará policie, četnictvo a vesnická stráž. V roce 2007 to bylo 329.000 strážců práva, no, tedy alespoň strážců.
Celkově je k problematice počtu policistů v jednotlivých zemích nutno poznamenat, že je problém najít relevantní data. Internetové stránky jednotlivých policií tento údaj zpravidla neuvádějí, je třeba vždy porovnat čísla, která o sobě nechává policie publikovat v médiích a čísla z oficiálních statistik. Přitom se projevuje, že oficiální čísla jsou zpravidla nižší než ta v médiích. Sekundárně se dá vycházet z dat nátlakových politických organizací, jako je Amnesty International. Další komplikací je různá organizační struktura bezpečnostních složek, kdy např. u počtu policistů v ČR uvádí Eurostat, že je včetně městských policistů, ale evidentně to tak není. Jiný problém jsou civilní pracovníci, které policie zaměstnávají za účelem odborné nebo administrativní podpory. Čísla jsou tedy přímo srovnatelná jen do určité míry.
Kolik připadá občanů na jednoho policistu? Toto číslo by vypovídalo například o tom, s jakým rozsahem policejního dohledu může občan počítat.
– organizační struktura policie
– výkonnost či spíše nevýkonnost jejich řídících složek
– absence koncepce a dlouhodobé strategie, kdy je jedna dlouhodobá strategie pravidelně po každých volbách nahrazována jinou dlouhodobou strategií
– obratná práce policie s médii, které již mnoho let po sobě zvládají občany přesvědčovat, že potřebují více policistů, informují o odchodech policistů, ale ne o jejich přibírání apod.
– volání občanů po dohlížitelském státu
– establishment obecně dobře slyší na volání po rozšíření policie, protože jim pomáhá prosazovat jejich zájmy a držet obyvatelstvo na uzdě
– boj proti „terorismu“ a programy na zvýšení interní bezpečnosti
Jak je to s platy policistů? MVČR samo na svých stránkách uvádí tato čísla: průměrný hrubý měsíční příjem byl v roce 2007 31.415,- Kč, v roce 2008 32.840,- Kč, v roce 2009 32.660,- Kč. a v roce 2010 32.840,- Kč. Průměrná mzda v ČR byla v roce 2007 20.957 Kč, v roce 2008 22.691 Kč a v roce 2009 23.488 Kč. To znamená, že průměrná mzda policisty byla v jednotlivých letech 1,5 násobkem, 1,44 násobkem a 1,39 násobkem průměrné mzdy v zemi. Na základě těchto čísel, rozhodně jsem nenabyl dojmu, že by policisté byli špatně placeni. Mzda policistů s dosud ponejvíce středoškolským vzděláním se nachází někde mezi průměrnou mzdou vysokoškoláků – bakalářů a vysokoškoláků – inženýrů. Dále je nutné mít na paměti nadstandardní sociální systém, naturální požitky (ubytování, uniforma, obuv, obušek zdarma) a výsluhovou rentu (odchodné, příspěvek za službu), která má patrně kompenzovat zhoršenou uplatnitelnost policajta kdekoli mimo policii.
Problém průměrných policejních mezd bude v tom, že policie uvádí průměr a nikoli medián. Medián je hodnota, která je v dané populaci nejčastější. Kouzlo mediánu pochopíme nejsnáze na této tabulce. Zpravidla to bývá tak, že průměrnou mzdu posouvají (nahoru oproti mediánu) vyšší mzdy úzké skupiny nadprůměrně placených zaměstnanců. Předpokládám, že u policie bude tento jev extrémní, jednak s ohledem na pověstnou hrabivost vyšších policejních úředníků, jednak s ohledem na to, že policie se rozhodla rozšířit svůj vliv do sfér, které vycházejí draho. Například počítačová nebo ekonomická kriminalita. Na to je třeba najmout a zaplatit skutečné experty a na to doplatí právě v odborech organizovaný strážmistr Vopička, který neumí nic jiného, než mlátit obuškem děti.
Roční náklady státu na policii se pohybují kolem 33 miliard korun. Za tuto částku by se například dalo postavit v Brně metro, je to třetina ročních investic státu do dopravní infrastruktury. Současná policie je nepochybně luxusní záležitost. Snaha škrtat v jejím rozpočtu je pro mě z pohledu občana nejen pochopitelná, ale naprosto nezbytná a měla nastat už dávno. Otázkou je, zda si někdo dovolí takové škrty realizovat, protože sebeobranná reakce policejního aparátu může mít pro dotyčného politika velmi nepříjemné důsledky. V krajním případě se mu může najít v aktovce bílý prášek, v počítači se mu může najít dětské porno nebo na něj může náhodou sníst jedovaté houby. Svět je přece plný nebezpečí a proto potřebujeme policii rok od roku větší, mocnější a silnější.
Co plyne z tohoto článku? Původně jsem jej zpracoval jako rešerši sám pro sebe, abych věděl, zda policejní mediální marketing má pravdivý základ nebo ne. Opět jsem se nezklamal. Moje závěry tedy jsou:
– nemáme málo policistů (abychom se přiblížili průměrným hodnotám okolních zemí, muselo by policii opustit zhruba 10.000 policistů
– kdyby se tak stalo, bezpečnost nikoho z nás by patrně neutrpěla
– nemáme špatně placené policisty, pokud sledujeme průměr
– patrně máme špatně motivované policisty, ale není to otázka peněz
– policie je neefektivní a špatně organizovaná
– další personální posílení policie bude mít ten následek, že bude ještě více neefektivní, ještě více špatně organizovaná, větší a dražší.
(5x známkováno, průměr: 1,20 z 5)