Konkludentně vol. II – aneb úvaha, proč si alespoň otevřít zákon

Featured Image

Tímto textem bych rád reagoval na poslední článek D-FENSe, který se týká uzavírání smluv tzv. konkludentním způsobem, mlčky. V tomto článku bylo napsáno pár nesmyslností, které bych vyvrátil a trochu přiblížil čtenáři úpravu současného občanského zákoníku (tj. zák. č. 89/2012).

Základem je potřeba si určit, co je to vůbec konkludentní jednání, kde se s ním setkáme a jak se daných situacích máme zachovat.

Tedy jedna z nejlepších definic zní:

„Konkludentní právní úkon je projev vůle učiněný jiným způsobem než slovně (tedy ne ústně nebo písemně), přičemž účastník právního úkonu takovým jednáním jako je např. kývnutí hlavou, potřesení rukou, nevyjádření protestu, mlčky; v obchodních vztazích také dodání zboží, vyjádří svou vůli.“

První část věty do středníku není potřeba vysvětlovat. Co je ovšem důležité poznamenat, je, že při konkludentním právním úkonu vyjadřujete svou vůli uzavřít danou smlouvu. Zároveň je nutné pochopit samotný význam mlčky, kdy je potřeba ho nezaměňovat s faktickým stavem mlčení. Tento příklad uvedu ke konci textu.

Typický příklad: Jdu si koupit Babišovu ucpávku střev (rohlík) a k tomu šmakuládu v podobně namletých zbytků z prasat a jiného dobytka (paštiku). U pokladny mi paní prodavačka namarkuje konkrétní výši ceny za zboží, které jsem si ochoten koupit. V dané chvíli nedochází ovšem k tomu, že paní prodavačka předloží kupní smlouvu o koupi konkrétního zboží, ale já vyjádřením své vůle – tím, že danou cenu akceptuji a zaplatím, ale dochází k právnímu úkonu mlčky.

V dalším případě, kdy si zveřejním smluvní pokutu na okno restaurace, se ale D-FENS dostává do teoretické neznalosti nejen samotné právní úpravy, ale také neznalosti institutu konkludentního právního úkonu. Vyjma vyjádření své vůle, musí být splněna klasická podmínka smlouvy – a to oferta (nabídka). A s danou nabídkou musí být cituji z důvodové zprávy „Pro tento případ se navrhuje upřesnit obecné ustanovení o konkludentních právních jednáních tak, že z okolností musí být nejen zřejmý úmysl stran uzavřít určitou smlouvu s určitým obsahem, ale že při zjišťování práv a povinností stran musí být přihlédnuto i k vydaným ceníkům, veřejně učiněným nabídkám a podobným dokladům, jakož i k zvyklostem.“ Tedy, abych mohl uplatnit poplatek 1.000,- Kč za vypití kávy, musí být zákazník dostatečně obeznámen s daným poplatkem. Měl bych mít tento poplatek správně zapsán v každém Menu. Nelze akceptovat (projevit svou vůli) k něčemu, s čím jsem nebyl obeznámen.

Mimo jiné je nový úprava občanského zákoníku postavena oproti původní úpravě především na zásadách, na kterých lpí. Byť můžeme vést filosofickou při o významu každé zásady a jejího rozsahu, každý právní úkon a jeho posouzení bude soudem do budoucna posuzován také na základě těchto zásad. Ty jsou vypsány ihned na začátku zákoníku od §1 do §8. Mezi asi nejdůležitější k tomuto příkladu patří:

1. Ochrana dobré víry
2. Ochrana dobrých mravů
3. Podnikatel je zkušenější, má tedy silnější postavení oproti spotřebiteli

K otázce ochrany dobré víry- lze jen těžko předpokládat, že někde jinde nejen ve světě, ale také v České republice bude uplatňován poplatek v několikanásobné výši ceny kávy (prosím, berme kávu ve zcela obyčejné restauraci do výše 50,-Kč)

K otázce dobrých mravů- zde je potřeba se zeptat, zda byl zákazník dostatečně obeznámen s tímto poplatkem, zda vůbec byla vyhláška dostatečně čitelná.

K otázce podnikatele sePodnikatel ve vztahu bere v silnějším postavení, je to již dlouhodobě judikovaná otázka a k tomu se vztahuje přesně §1812 občanského zákona.

§ 1812

(1) Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
(2) K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

Režim nové úpravy je zcela odlišný od předchozí. Prakticky řečeno „chrání každého hloupého“, neboť důsledně lpí na zásadách soukromého práva a vynucuje si je. Eliminuje to vohnouty a zmrdy? Jistě, že ne. Ty neodradí ani drakonické tresty, ale zákazník je dnes v silnějším postavení než samotný podnikatel.

A jak je to s telefonní nabídkou?

O nich platí ustanovení § 1820 a dále, uzavírání distančním způsobem. Zde došlo k pár úpravám, které se ovšem opět pozitivně projeví u zákazníka. V otázce odstoupení od smlouvy již stačí, když zaslané zboží teprve čtrnáctý den dáte na poštu, nikoliv, že do čtrnácti dnů musí být objednané zboží zpět u prodejce.

K uzavírání smlouvy mlčky v daném případě nedojde, neboť §1740 odst. 1 říká „Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.“ A zde se dostávám k začátku tohoto textu. Je potřeba nespojovat si mlčky a mlčením v jeden stejný význam. Mlčky znamená, že předám prodavačce peníze za zboží, aniž bych jí řekl „Ano; Přijímám nabídku“ nebo pokynul hlavou. Samotné mlčení do telefonu tudíž nelze brát jako akceptaci smlouvy. Stejně jako nelze brát, když vám zašlu dopis s nabídkou a vy neodpovíte.

Co se týče samostatného institutu konkludentního právního jednání, je potřeba si především uvědomit, že tento institut tu zde byl už za staré úpravy a je součástí úpravy prakticky každého státu. Je nemožné a náročné, aby ke každému nákupu zboží či služeb byla vytvořena konkrétní kupní smlouva. Trochu mne děsí, že se zrovna na D-FENSovi objevil tento článek.

Na závěr: Současná úprava je obsáhlá, o tom nelze pochybovat. Na druhou stranu došlo ke zrušení spousty předpisů, odstranila se dvoukolejnost obchodního a občanského práva a soukromé právo se zmenšilo v jeden právní předpis (ne celé). Je pravdou, že daná úprava je komplexní a místy nejen špatně napsaná, ale také nepřehledná. Ale pokud máme úpravu kritizovat, pak na základě skutečných problémů- jedním z nich například může být, že zatímco občanský zákoník nám dává možnost do katastru nemovitostí zapsat poznámku spornosti a poznámku rozepře, v nové úpravě katastrálního zákona se záhadným způsobem vytratila poznámka rozepře a tudíž ji nelze zapsat. Pokud by tady byl zájem, jsem ochoten začít psát články k nové úpravě na požádání (například pokud bude zájem o pachtovní právo a vysvětlení, či jinačí nové instituty) a tak přiblížit současnou úpravu širší veřejnosti (a také možné polemice).


22.02.2015 TR

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
490x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!