Jak funguje (nejen) autopojištění I. - zpět na článek

Počet komentářů: 124

  1. krásný příklad článku hodného tohoto webu. Těším se na pokračování

  2. Článek parádní, o pokračování bych rozhodně zájem měl!

  3. Prosím vás napište, jak dojde pojišťovna k vyčíslení ceny vozidla. Jak je možné a jakým argumentem pojišťovna odůvodňuje, že mi za totální škodu na autě vyplatí 16 tisíc korun, protože pojišťovák „to tak ocenil“, když to stejné auto v autobazaru nejde koupit za méně než 40 tisíc.

    1. To tady asi zajímá nejvíc lidí…

      Zejména mě pak třeba zajímá, jestli má smysl pojišťovat zgenerálkovaný a vylepšený youngtimery. V základu stojí nicotné částky, ale když do toho zahučí mnoho desítek tisíc (což většinou je možno i zadokladovat) a z vozidla se stane unikát, kterej v zemi jezdí jeden, reálná cena se i více než zdesetinásobí. Pamatuju jak se loni vyskytoval na bazošu ale kompletně udělanej Saab 900 v rudé kůži s Trionicem, novou elektronikou, budíkama, tuningem motoru a pár velice vzácnejma věcma za čtvrt mega. A vsadím se, že za nějakou takovou cenu nakonec i šel. Dojde i při zrušení takového auta pojí-štěnicovna k z prdele vycucané odhadní ceně ve výši něco jako 30 litrů? V takovém případě se jim na to totiž každej vysere.

      1. Především záleží na tom, zda je člověk pojištěnej na „novou“, nebo „časovou“ cenu. Nová cena znamená nová promáčklá kapota. Časová cena znamená vyplacení ceny starý kapoty, tj. po odečtení opotřebení. Pojišťovák k vyčíslení částky nedojde. To dělá likvidátor ve spolupráci se servisem. Do likvidací vidí jen likvidátoři. To je separovanej útvar, o jehož postupech ví jen minimum lidí, a to z důvodu, aby nemohli pojišťováci klientům radit fígle, jak něco obcházet, vymýšlet si atd. Po klientovi se chce, aby popsal skutečnost přesně tak, jak se stala, nikoliv tak, jak mu někdo poradil na základě znalostí postupů likvidátorů. Ale můžu prozradit, že je tam často i subjektivní složka. Tabulka na vše je utopie. Může se přihlížet třeba i k tomu, jak je to dlouho, co se událost stala. Např. pokud se hlásí okamžitě, klient si zpravidla nevymýšlí a popisuje to víceméně upřímně. I na to se může přihlížet. Dál se dívá i na škodní průběh klienta. Když je to věrnej rentabilní klient, je to jiný, než když má někdo 10 pofidérních událostí za rok. Jednoho člověk nasrat nechce, druhýho se z ekonomickýho hlediska lepší zabit. Ale přesnej postup vám neřeknu, jelikož ho sám nevím a těžko natrefíte na někoho, kdo vám ho řekne. To byste měl fakt kliku :) A ne každá pojišťovna se chová samozřejmě stejně.

        1. To byla rekace na masitona. S youngtimery si teď od boku střílet netroufnu. S tím jsem se zatím nesetkal a bůh ví, jestli vůbec setkám. Sice v pojišťovně dělám, ale nepojišťuju. Na to bych fakt neměl nervy…

      2. Jestli znáte pojišťovnu která by pojistila youngtimer v provozu tak Vás moc prosím o tip. Garáž a dílnu mám pojištěnou jako sbírku starožitností, ale na auto v provozu jsem takřka léta žádné pojištění nenašel. Dokonce se z toho stal účinný způsob jak zahnat dotěrné pojišťováky – „Zařiď mi něco jako havarijní pojištění na Taunusy a pak se budeme bavit o tom co mi chceš prodat“. Neozval se už žádný.
        Na druhou stranu, mám dvě starší zkušenosti s vážnější nezaviněnou nehodou, obě auta tehdy cca třicetiletá, bez PHV, porenovační stav jsem řešil jen s likvidátorem podle toho co viděl. V obou případech pojišťovny viníků, obě z těch větších, nakonec vyplatily celkem adekvátní peníze.

    2. Ja kdyz jsem uzaviral havarijni, mam vyslovne pojisteno na kupni cenu vozidla (tzn. pri totalce dostanu za kolik jsem koupil, ze jsem do toho pres pul mega nalil potom uz nikoho zajimat nebude).
      Co se skodnich udalosti tyce, nemel jsem problem. Jednou hrdina na Jizni Spojce vlitnul do naseho pruhu, babka co se pred ni narval se lekla a zadupla to a 6 nas za ni s ruznym uspechem taky, ja jsem si rozkrap predek. Podruhe mama u baraku couvala.
      Obe stejny prubeh, prisel se na to podivat chlapek, rekl jsem mu, ze to chci resit rozpoctem (neproplaci opravu ale vyplati odhadnutou cenu opravy na ruku, co si s penezma udelate je Vase vec), v obou pripadech se tvaril stastny, ze ta udalost bude brzo vyrizena (zadne dohady o nadhodnoceni opravy, muzu mit nesmluvni servis), nestastny protoze takove auto nikdy nevidel a nema paru, co ty dily stoji – rekl jsem mu, at odfajfkuje co je na odpis a ze mu ty dily dohledam a poslu jejich ceny. Coz jsem taky udelal a vyplatili bez problemu.

      1. Pokud nemáš GAP k havárce, jsi vždy pojištěn na obvyklou cenu vozidla bezprostředně před nehodou. Víc nedostaneš.

      2. Neznám nikoho kdo by byl pojištěn na kupní cenu vozidla.

        1. Od toho je prave ten rider GAP. Ten vam pokryje rozdil mezi kupni cenou a aktualni bazarovou cenou pri totalni skode na vozidle.

  4. Moc hezky napsaný a vysvětlený. Sám v jedný pojišťovně pracuju a za sebe se můžu s textem ztotožnit. Co se týče limitů, 35/35 je zákonný minimum a osobně bych se mu vyvaroval. A to říkám proto, že tyhle limity mají na cenu pojištění zpravidla marginální vliv (klidně i do 100 Kč), zatímco způsobit havárku autobusu nebo zmrzačit nějakýho zazobance, a průser je na světě. Cena POV se totiž stále ještě odvíjí především od objemu motoru (což je přežitek a v dnešní době tuplem nesmysl), z vyježděnýho bonusu a navrch může pojišťovák zpravidla hodit nějakou tu obchodní slevu (ale vždycky je tam limit – existuje samozřejmě dno, pod který pojišťovna nesleví, kromě nějakých skutečně VIP, ale to jsou zpravidla vlivný a známý osobnosti a ne klienti, co platí řadu let). V celku to může hodit i kolem 70 %, v závislosti na bonusech a ochotě pojišťováka. Limitů je víc, ale právě 35/35 a 100/100 jsou nejběžnější. Takže jen menší doplnění, nechci brát autorovi vítr z plachet a rozepisovat se tu o něčem, co bude autor nejspíš popisovat v dalších dílech. Sám bych to takhle hezky srozumitelně asi nevyplodil.

    1. Pro nas, po ranu pomalejsi, co znamena 35/35 nebo 100/100? Chapu to tak, ze je to limit uhrady(zas az tak moc probudit nepotrebuju), ale jsou to % ze skody, nebo statisice korun, nebo…? :) Dik.

      1. 35 milionů na zdraví a 35 milionů na hmotné škody, to je tuším minimum u povinného ručení, což při vytlačení třeba plného autobusu do škarpy nemusí stačit. Připlatit si na 100/100 je asi dobrý nápad.

        1. Ah, miliony. Diky!

          1. Ano, bylo to popsaný v článku, tak jsem to tu neuváděl. Důležitý ale je, že 35 před lomítkem není jako 35 za lomítkem. Škody na majetku se sčítají a ten součet se musí vejít do limitu, tedy v případě 35/35 se musí vejít souhrn škod na majetku do 35 mega. Co je nad hradí už klient sám. Čili příklad: 3 poškozený auta, každý má poškození za mega, celkem 3 mega < 35 mega, vše hradí pojišťovna.

            Škody na zdraví se ale nesčítají. Čili osoba č. 1 má svůj limit 35 mega, osoba č. 2 má opět svůj limit 35 mega, nehledě na to, kolik se vyplatilo osobě č. 1 atd. Fór je v tom, že se sem dá dát opravdu ledacos, nejen náklady na bezprostřední ošetření. Ale třeba úprava baráku pro vozíčkáře, doživotní ošetřovatelka, ušlej zisk (u top managerů to může bejt slušná suma) atd.

            Ten polák, co naboural pendolino, by si s 35/35 fakt nevystačil. Čímž tu nechci strašit, ale zatímco bonus a obchodní sleva (př. další slevy, někdo dává propojištěnost, někdo za platbu inkasem atd…) můžou s cenou pojištění docela zamávat, rozdíl mezi 35/35 a 100/100 je skutečně minimální. Tady se moc efektivně šetřit nedá a náhoda je blbec. Naproti tomu pojištění skla u havárky je dneska dost drahota. To se moc nevyplatí. Ono taky když si lidi pojistěj starý a poškrábaný sklo, a z měsíc je na něm škoda, "kamínek", tak to podle toho pak taky stojí. Kladívkem ťuk a hned je nový sklo :)

            1. Ja to ani v clanku nepochopil, ze 35/35 znamena 35 mega. Bez jednotek to pro me bylo nerozmerne cislo, nejak mi nedoslo, ze se jedna o miliony. Nebyt toho prispevku, tak bych ten dotaz vznesl jako samostatnou vec :)

              1. No jo, jak to jednou budete kupovat, tak už víte.

                Co se týče bourání pinďolína kamionem, tak tam by ovšem nestačilo ani 100/100, protože snad jenom škoda na vlaku a dráze byla víc jak těch sto mega co sem slyšel…pak je velice výživný že snad ani dráhy na to nejsou (při)pojištěný, takže na novou soupravu není a nebude, lol. Nemůžou přece čekat, že normální člověk by takový prachy nad limit někdy zaplatil.

                1. Však jsou už taky pojišťovny, který jsou schopný nabídnout 150/150 a viděl jsem i 200/200, ale to nebyl standard a nevím, za jakých podmínek to vzniklo. A ještě poznámka – v případě újmy na zdraví se částka nemusí vyplácet najednou, ale může se z ní čerpat postupně, např. formou měsíčních dávek. A další věc, kterou si ne všichni uvědomují – z povinnýho ručení se hradí taky škoda posádce vozidla, který nehodu zavinilo, vyjma samozřejmě řidiče.

                  1. Co vim, nejvyssi limit POV na trhu je 200/200. Otazka je, jestli to neni ulet, ale to proveri az realna cisla s delsim odstupem. NOZ zacal platit teprve od 1. 1. 2014 a dva roky nejsou dostatecna doba na nejake realne hodnoceni. Co se tyce vyse skod, ta se urcite od zavedeni NOZ zvysila, ta data jsou k dispozici v nejake zprave CAP nebo CKP…jednoho z tehle kartelovejch seskupeni: jelikoz sidlej pres chodbu od sebe a nsou to stejny lidi, plete se mi to.

                  2. Já bych spíše upřesnil, v případě újmy na zdraví je to, co se měsíčně vyplácí doživotní renta a to je jeden z hlavních důvodů proč jsou limity tak vysoké, protože když už má někdo takovou újmu, že dostane doživotní rentu tak těch 30M je pro tohle fakt základ (zejména s ohledem na NOZ, kde lze dnes nárokovat i duševní újmu za přejetého Bobíka). Udělat škodu na majetku za 100M je daleko „obtížnější“ než udělat 100M na zdraví, protože zkriplení lidé jsou u každé druhé vážnější nehody zatímco trefit Pendolino se stane jednou za uherský rok. Ale jak tu píše Honza2, bude zajímavé co s výplatami udělá NOZ. Určitou indikaci si lze udělat z minulosti našich řidičů ze zahraničí na západ od nás, kde se na škody na zdraví lidí, kteří byli obětí českých řidičů běžně rezervovalo 30 a více mega právě proto, že třeba v takové Itálii si za zmrtveného soudruha šlo nárokovat odškodné až z třetího kolene nebo tak něco:)

                    1. Ze se rezervuje (a i vyplaci) vice od zavedeni NOZ, to uz dnes vime naprosto jiste. CAP/CKP (respektive Supin) na to spocitali nejakou statistiku a ten rozdil byl statisticky vyznamny. Kolik to bylo presne, to si nepamatuji a cerstva data nemam, ale urcite to bylo ve dvou cifrach.
                      Jinak ale mate naprostou a totalni pravdu: pro pojistovnu je vzdycky lepsi, kdyz poskozeny umre nez kdyz ma trvale nasledky, nedej Boze nejaky stupen invalidity, protoze renta se prodrazi. To je lepsi vyplatit cikanskou rodinu za mrtvyho strejdu. Je to trochu morbidni, priznavam.

            2. Jinak diky za detaily =)

  5. Pěkný článek, už dlouho jsem se chtěl zeptat někoho z oboru, jak funguje výpočet ceny vozu. Prosím o rozbor následujícího případu, klidně do dalšího dílu, dle komentářů to zajímá více lidí. Kamarád koupil auto za 110 000kč a bazarová cena +- toho vozu byla 90 – 130tis. Pojistil si to na 100 000kč protože věděl, že na další auto už nenašetří atd. Platil více než tři roky pojistku (havarijní) na tuto sumu. Pak nedostal přednost, rána na LP kolo a motor odcestoval o půl metru do strany, takže totálka. Z povinného ručení viníka mu to vypočítali asi na 40 000, tak si řekl, že využije toho havarijka a koupí si nové (ojeté) auto. Pojišťovna mu oznámila, že cena jeho vozu už není dávno 100 000, ale 60 000 a že mu vyplatí se spoluúčastí 55 000 a vrak mu vydraží v nějaké aukci. Otázka zní, jak je možné, že pojišťovna přijímá platby na pojistku v hodnotě 100 000 a pak neplní se slovy, že si má klient sám ponižovat částku podle toho, jak klesá cena vozu. Kdyby mu každý rok přišel e-mail, že dle databáze má pojištění na moc vysokou částku a výzva, aby si to snížil o nějaké ty tisíce, tak neřeknu, ale tohle je prasárna. Chápu, že si nemůžu pojistit bezcenný vrak na 500 000kč, shodit ho ze skály a hurá, jenže to není tenhle případ. Díky.

    1. Záleží na pojistných podmínkách. Např. citace „v případě totálního poškození pojištěného vozidla nebo jiného předmětu pojištění (bude plnění) ve výši obvyklé ceny bezprostředně před pojistnou událostí snížené o hodnotu zbytků pojištěného vozidla nebo jiného předmětu pojištění“. Z těhle podmínek vyplývá, že vyplatí časovou cenu, čili to, co popisujete. Nějaká aktuální databáze běžnejch cen všech automobilů všech ročníků, pokud je mi známo, není. To by bylo asi dost nákladný. Je tedy na klientovi (možná neférově) aby se staral a částku si aktualizoval. Menší útěchou mu může bejt, že mu s každým dalším rokem naskakuje bonus za bezeškodní průběh. Ale v praxi to těžko pokryje hodnotu, kterou vůz ztratí každej rok.

      Bacha na tohle hlavně u majetku. Pokud člověk provede nějakou velkou rekonstrukci baráku, ale částka zůstane neaktualizovaná, tak pojišťovny rádi krátěj. Čili pokud jsem platili pojistný za milionovou pojistnou částku, pak jsem barák zrekonstruoval a teď má hodnotu tří a shoří mi, tak nemusím dostat ani ten milion, ale jen 333.333, jelikož jsem platil pojistný za třetinovou hodnotu baráku, tak dostanu třetinový plnění. To je teprve bomba, co? Takže si u majetku rozhodně zjistit, jakým způsobem pojišťovna indexuje ceny a jak se staví k „podpojištění“.

      Není to prdel a je třeba si to nechat vysvětlit někým, kdo tomu rozumí a moc nešvindlovat, jinak to může vyjít draze. A na trhu je dost expertů, co naslibujou hory doly, jenom abyste jim to podepsali a oni shrábli provizi. Experti jsou na tohle třeba sítě typu OVB, Partners apod. Ale je to o individuálním přístupu. Když je pojišťovák hovado, tak je holt hovado. Taky to může bejt lajdák, kterej o produktu ví prd. Chce to nepodcenit a věnovat tomu čas a energii. Kdo si uzavírá pojistky s tím, už aby toho pojišťováka měl z domu, tak si koleduje o průser.

    2. Někde snad bylo (zákon ?) napsáno, že jen ten kdo je řádně pojištěn může být řádně odškodněn. Tedy pojistná částka musí vždy +/- odpovídat reálné ceně věci, jinak může nastat buď podpojištění (pojistná hodnota je nižší) nebo přepojištění (pojistná hodnota je vyšší).

      Příklad podpojištění:
      Novákovi si v 90. letech postavili dům za cca. 1 mil Kč. Pojistili se na fixní částku právě onoho 1 mil. V roce 2016 dům úplně vyhořel a pan Novák zjistil, že jeho dům měl dnešní cenu 2 mil Kč. Je naštvaný, protože si myslí že dostane jenom ten 1 mil a tudíž na tom 1 mil Kč ztratí, ale co už. A ejhle přišel dopis od pojišťovny že dostane jenom 500 tis kč, proč ? Protože byl pojištěn na 50% hodnoty a tudíž dostane jen 50% pojistného. Pojišťovna „polibtesiprdel“ Vám děkuje za dosavadní důvěru a těší se na další úspěšnou spolupráci.

      Příklad přepojištění:
      Pan Novák si koupil automobil za 100 tis s tím, že si jej na oněch 100 tis fixních havarijně pojistil. Za 3 roky naboural a auto zrušil. Náhodou se trefil do jedné z podmínek plnění VPP a ZPP a nevím ještě jakých PP. Pan Novák očekává svých 100 tis., ale likvidátor se podívá na sauto a aaaauto a zjistí, že vrakomobil pana Nováka má obvyklou cenu 40 000 Kč. To je reálná hodnota věci těsně před pojistnou událostí a tak je taky plněno. Pojišťovna „polibtesiprdel“ Vám děkuje za dosavadní důvěru a těší se na další úspěšnou spolupráci.

      V prvním případě tak vidíme vcelku slušný výmrd ze strany pojišťoven (osobně nechápu, proč by nemohli plnit alespoň pojistný limit a ještě ho krátí) a v druhém si Pan Novák jenom zbytečně platil drahý pocit falešné jistoty. Sice dostane škodu relativně uhrazenou (za získané peníze může koupit teoreticky stejný typ vozu +/- ve stejném stáří a stavu), ale zbytečně 3 roky přeplácel na vysokém pojistném a pojišťovna mu to jenom jaksi zapomněla říct, že na něm rejžuje prachy.

      Celkově je pojišťovnictví (jak správně zaznělo v článku) celkem slušný výdrb na ty z Vás, kteří si:
      a) opravdu pečlivě nepřečtete pojistné podmínky
      b) pravidelně neaktualizujete svoje pojistné smlouvy

      Je potřeba si uvědomit, že my jsme proti pojišťovnám jenom ubozí klienti, kdežto za nimi pracují teamy špičkových analytiků, právníků, matematiků, statistiků a když už dají nějaký produkt na trh, tak v prvé řadě proto aby na tom vydělávali.

      1. Ano. S pojistovnou nemuzete vyhrat. Vy jste sam, oni maji statisticke modely a velmi inteligentni aktuary a analytiky, jejichz pracovni naplni je pocitat a modelovat, aby to dobre dopadlo.

        Kazdopadne si pravidelne aktualizujte pojistky na spravnou cenu a vzdy mejtr prehled o tom, mate-li pojisteni skodove nebo obnosove. Skodove plni jen do vyse skody…o tu se, samozrejme, muzete hadat s likvidatorem, ale…

        1. Vždy je dobře si přečíst, co podepisujeme.
          Mi se to v životě osvědčilo jednou (za smlouvu na plnou cenu věci jsem dostal plnou cenu), již to nechcu jinak. Není to špatné :). Proč to lidé dělají hůř?

          1. Protože jsou líní číst text tak strašně nezáživný a dlouhý jako jsou VPP a ZPP, který je navíc napsán v „právní češtině,“ což z jazyků kmenů českých je snad ten nejméně záživný.
            Nákup pojištění – obzvláště toho povinně-smluvního jako je POV – se nezřídka podobá tomu, když si patnáctiletej kluk kupuje kondomy – je to trapná chvilka, kterou chtějí obě strany transakce mít co nejdříve za sebou.
            A tak stejně jako si puberťák potom vybere blbej kondom, kterej mu praskne, když už má to štěstí, že nakonec „zaskóruje“, tak si lidi často koupí blbý pojištění, který je jim potom na nic.

            Nedá se, IMO, říct, že by na to pojišťovny přímo spoléhaly, ale každopádně jim fakt, že jste si koupili blbou pojistku žíly nerve. Oni plní do písmene podle smlouvy a jste-li hlupák, který si ji nepřečetl, je to váš problém. Je to libertariánův vlhký sen.

            1. No spíš se to podobá tomu, že patnáctiletej kluk kupuje kondomy a ve všech obchodech, které existují nabízejí tužku, pomeranč, pravítko a pak igelitový sáček zabalený v krabičce od kondomu s popisem malým písmem, že jako ochrana proti početí tu nefunguje v 1356 situacích a při splnění 215 podmínek to funguje ve 3 situacích. Pro méně bystré jde o to, že sice si můžeš přečíst VPP a ZPP, ale je ti to k ničemu, protože lepší produkt, čti ten co chceš, od pojišťovny nedostaneš. Ber nebo nech být.

              1. Tak, nelze zapomínat na to, že pojišťovny jsou de facto kartel. A nejen, že jsou kartel, dokonce mají svoje kartelové sdružení, respektive dvě kartelová sdružení, jmenovitě ČAP a ČKP.
                Kromě toho taky kartel disponuje vlastní firmou, která má v náplni práce sbírat informace z trhu a dávat je, aťsi anonymizované, jednotlivým pojišťovnám. Ta firma se jmenuje SUPIN, s.r.o. jejími majiteli jsou…ČAP a ČKP a sídlí ve stejných kancelářích, nepřekvapivě, jako ČAP a ČKP. Viz níže:
                http://rejstrik-firem.kurzy.cz/24749061/supin-sro/

              2. S tím „ber nebo nech být“ mi povídejte. Nedávno jsem se účastnil jednání o zakázce za 9 místnou částku a nebyl problém jen tak od stolu ukecat „slevu“ v řádu desítek miliónů – prostě jsme byli až příliš velký zákazník…
                A pak jdu koupit jako fyzická osoba jedno nové realtivně levné auto, které potřebuji navíc částečně dofinancovat a ačkoliv se mi smluvní podmínky financování nelíbily, tak jsem dostal naznačeno něco ve smyslu „pokud se vám to nelíbí…“.
                Takže je to tak, stejně můžete číst PP a klidně jim i rozumět, ale co s tím naděláte ? U konkurence je to +/- hodně podobné.

                1. Viděl jsem slevy na flotilu, z nichž přecházel zrak. :)

        2. No ve statistických modelech a velmi inteligentních aktuárech ta „výhra“ pojišťovny nespočívá. Ti pouze umí velmi zjednodušeně řečeno predikovat úroveň nákladů na pojistném kmeni v čase. Ne že by to nebylo důležité pro cenotvorbu a výsledek hospodaření pojišťovny, ale ta výhra spočívá spíš v těch právnících.

          1. To bylo mimo jiné hezky vidět při zavádění zde zmiňovaného GAP pojištění, které bylo v některých pojistných ústavech nedostatečně ošetřené z hlediska podmínek a bylo některými šikovnými spoluobčany využito:)

            1. Ono je to totiž tak, že jedna pojišťovna něco zavede a ostatní se hned rychle přidají, aby „netloukly šejbu“, protože obava o ztrátu kmene je veliká. Podobná situace byla třeba s pojištěným pro těhotné ženy, na čemž pojišťovny těžce tratily, protože napsaly špatně VPP/ZPP (protože se spěchalo, aby se to zavedlo) a „poradci“ z OVB či Partners jim nastřílely do kmene spoustu holek 22-25 let, které s těhotenstvím počítaly.
              Upřímně, nevím, na kolik pojišťovny tenhle „zásek“ vyčíslily, ale rozhodně to nebudou drobný.

              1. nastříleli, samozřejmě. Já taky furt myslím jenom na ženský…

              2. To jsem nepochopil, můžete to prosím rozvést?

                1. V životním pojištění v jednu chvíli zavedly pojišťovny v ČR připojištění pro ženy v těhotenství: V podstatě šlo o pojištění ušlého výdělku (dále jen PUV), na které měly nárok ženy, které musely na nemocenskou kvůli těhotenství. VPP a ZPP k tomuto produktu ale byly sepsány značně ledabyle (protože to jako první zavedla jedna pojišťovna, už si nepamatuju která, a ostatní to chtěly taky), takže bylo poměrně snadné dosáhnout na relativně hodně vysoký PUV.
                  Borci z firem jako OVB nebo Partners jsou sice většinou jednodušší týpci, kteří vidí jenom provizi, ale ty firmy mají i nějaké analytiky, kteří zpravidla vlastní funkční exempláře mozků.
                  Tak se stalo, že byli tito „poradci“ informováni o velké výhodnosti těhle pojistek se špatně napsanými VPP/ZPP (které bylo snadné zneužít) a uzavřely těchto pojistek opravdu hodně (ženy se dostaly do portfolia klientů, kterému se říká „pojistný kmen“), a to především u žen ve věku 22-25 let, zkrátka u „holek na vdávání“.
                  Jaké bylo překvapení pojišťoven, když jim o rok později (protože rok je tam karenční lhůta) začaly ty holky chodit na mateřskou. No aby ne, když věděly, že jsou zajištěný proti ztrátě výdělku pomocí PUV.

                  1. Takže vlastně alespoň jednou chlapci splnili svou poradní funkci a poradili klientkám opravdu dobře, ne? :)

                    1. Ano. Jedna se snad o jediny zaznamenany pripad v historii pojistovnictvi.

                    2. Tak to je hodně zajímavý čtení, díky za něj…

  6. Článek dobrý, nicméně jen tak tak hrábl po povrchu, pokud jde o pojišťovny. Zajímala by mě třeba ta věcná otázka amortizace dílů, na kterou mají pojišťovny už několik judikátů, včetně ÚS, kde je jasně napsáno, že to dělat nemají a dělají to stejně pořád dál. Dále pak třeba také zkracování plnění za náhradní vozidlo z důvodu údajné neamortizace vozidla vlastního po dobu opravy, atd. atd.

    1. Amortizace dílů sou eště brnkačka. Výživný je když autorizovanej servis zapojenej přímo do těch jejich systémů a databází udělá jasně danou opravu za cenu podle jejich vlastních (=pojišťovny!) tabulek, a mrdka z pojišťovny pak pošle o desítku míň s tím, že se jim to zdá moc a nějaký kdáky. Prej přímo dle servisu běžná praxe.

      1. Já mám vyplacenou jednu pojistnou událost a můžu říct, že spokojenost. Na odpis napsal likvidátor dvěře, nárazník, zrcátko a okno, poškrábaný liťák a píchlá guma (paní chtěla tak vehementně uhnout (půl kilometru vzdálené) sanitce, že se nepodívala vedle sebe a narvala mě do boku. Dostal jsem od pojišťovny přes 30 a oprava stála 5 (nebyly potřeba žádné náhradní díly, stačilo vyklepat a přelakovat).

      2. Bacha, ne vždycky je pojišťovák ten zlej. Takhle jsem objednával nový sklo na auto. Do telefonu mi paní povídá, že za 9.000 Kč. Říkám, že si ze mě dělá srandu, že ho seženu za 5.500, tak snad nemůže montáž stát tolik. A oni „to máte na pojišťovnu“? Ne, to mám na sebe a platím to sám. „Tak se stavte, domluvíme se“. Nabídnutá částka na místě 6.300 Kč. Chce to soudit případ od případu. I taxátor udělá chybu, špatně vyhodnotí, klient neposkytne dost podkladů, je to levná shit pojišťovna atd. Pojišťovny nejsou svatý, je to byznys. Ale v servisech se šmelí zrovna tak, takže je otázka, jak to bylo s tou kalkulací „podle vlastních tabulek pojišťovny“.

        1. To spíš likvidátor. Mám dojem, že někteří pojišťováci se běžně podílí na pojistných podvodech. Zaznamenal jsem, že není neobvyklá praxe připojistit si prasklé čelní sklo, počkat pár měsíců a pak nahlásit škodnou událost.

          Známý si před nějakou dobou koupil pekáč s prasklým čelním sklem, předchozí majitel dement v zimě rozmrazoval horkou vodou. Prasklina se táhla vertikálně prostředkem přes celé sklo. Pojišťovačka mu poradila, aby fotil proti oblakům, na fotografiích (dokumentace k pojistce, možná se to dělá právě kvůli tomu?) pak nebylo poškození viditelné. No a po pár měsících to nahlásil.

          Před pěknou řádkou let mi nějaký zmrd z Brna ukradl kolo, které jsem měl kousek od stojanu (nebylo v něm ráno místo) zamčené ke stromu. Přímo na fízlárně mi doporučili, abych na strom zapomněl a řekl, že kolo bylo ve stojanu, jinak budu mít problém s pojistkou. A podobných případů je mi známo více.

          1. Ano. Často podvádějí i sami pojišťovací poradci. Počítám s tím do dílu č. IV, bude-li o moje plky o pojištění ještě zájem.

  7. Já se teda nedokážu moc smířit s tím vysvětlením NÁHODY. To, že někdo jede do země zasažené ebolou sice znamená, že jde štěstíčku naproti, ale pořád samotné nakažení je náhodný jev, jenom se mu zvýšila pravděpodobnost. S tímhle přístupem by mi mohla pojišťovna po autonehodě také říct, že jsem šel štěstíčku naproti, protože každé malé dítě ví, že cestovat letadlem je bezpečnější. Když se utopím během dovolené u moře, tak je to stejné… měl jste zůstat v ČR, kde žádné moře není.

    1. S tou ebolou mi to také přijde přetažené za vlasy (nemyslím tím od autora), každopádně pak nezbývá, než se pojistit jinde, kde Vás na to pojistí. Na druhou stranu chápu, že z hlediska pojišťovny je cesta do takové země rizikovější a proto by mělo být pojištění dražší, když se ale v reálu podíváte na cestovní pojištění, tak je většinu rozděleno max. do 2 zón – Evropa a svět, takže je pro ně evidentně výhodnější to radši šoupnout do výluk, bo ty stejně nikdo nečte.

      1. Nevím, nemůžu a nechci soudit tenhle případ, jelikož nevím o jakou pojišťovnu se jednalo a co kolem toho proběhlo, ale imho takhle pohledem na napsaný vidím rozdíl v tom, když někdo odcestuje do Afriky a štípne ho moucha tse-tse, a když někdo jede do země, kde je vyhlášená epidemie Eboly, mimořádnej stav atd. Chce to číst pojistný podmínky. U někoho to je právnický veledílo, jiný to maj docela srozumitelný. Buď jak buď jsou vždycky dlouhý a nezáživný. Ale to je tak se vším…

      2. Ty dvě zóny tam ale nejsou z důvodů rizika zranění nějakým úrazem či onemocnění chorobou, ale z důvodů nákladů na léčení, asistenční služby a případnou repatriaci vašich ostatků. V Evropě – především v EU – jsou, obecně, nižší a na něco máte nárok z titulu toho, že jste zdravotně pojištěn v ČR. V USA jsou ceny ošetření mnohem vyšší a nárok máte tak leda na soucitnej pohled sestry na příjmu. V Africe a Asii je to podobná story (teda pokud chcete, aby lékařská pomoc měla požadovanej efekt, jmenovitě aby pacient nezemřel), navíc shánějte tam někde nějakou asistenci, na kterou máte z titulu svojí cestovní pojistky nárok.

        Ale přiznám se, že jsem se cestovkem nikdy moc nezabýval a životním pojištěním (to je ten případ, že zkapete na Ebolu, kterou jste se nakazil někde při epidemii) už vůbec ne.

    2. Další věc, které moc nerozumím… Banka, která mi poskytla hypotéku, vyžaduje pojištění proti pádu letadla. Není to výjimka, mají to takhle téměř všechny banky. V mém případě, přestože lokalita pojištění neovlivňuje, je to zrovna docela trefné, protože bydlím u přistávacího koridoru. Ale proč se mám já pojišťovat proti pádu letadla, ať se pojistí letadlo, ne? U auta se mě taky nikdo neptal, jestli chci nebo nechci platit povinné ručení.

      1. A co je pro banku lepší? Čekat na to, jestli vzdálená cizí pojišťovna bude za tohle letadlo platit, jestli nedošlo k něčemu, co jim umožňuje se vykroutit, atd., nebo prostě shrábnout prachy od Vaší pojišťovny napřímo?

      2. Otázka je, zda něco jako celoevropské povinné ručení na letadlo existuje. Pokud ne, tak je jasné, proč to pojišťovna vyžaduje. Navíc v té částce za pojištěné to budou spíše halíře než koruny.

        1. Letadla mají obdobu povinného jako u aut. A to od ultralight po 747

      3. Letecká společnost je pojištěná taky.

      4. Takže platím já i letadla = dvojí pojištění. Možná v součtu v ceně stejné, jako kdyby bylo pojištění jenom jedno), krom toho se opravdu bude jednat o zanedbatelnou částku… Ale logika věci mi uniká a nevím proč bych měl přispívat na pojištění těm, kteří provozují letadla.

        1. Odpoved vizte jiz vyse. Banka se kryje proti tomu, ze pojistivna aerolinky odmitne plnit. Nez se s nekym hadat, dojdou do svoji pojistivny a zhoji se tam. Pojistovna si pak skodu zregresuje na pojistovne aerolinky, ale to uz banku nezajima. Strasne moc jim to usnadnuje zivot. Navic nezapominejte, ze v pojisteni FLEXA je taky ohen (a cim topite vy?) nebo uder blesku. FLEXA obecne neni spatne pojisteni, jen je potreba vedet, jaka jsou rizika, ktere to pojisteni kryje (tedy nikoliv vitr nebo kroupy jako tenisaky) a podle toho se rozhodnout, jestli ho chcete/vam staci nebo ne. Jestli banka chce, abyste mel FLEXA, nic jineho vam nezbyde. Kdyz se pripojistite nad to, urcite to bance nebude vadit, obzvlaste, bude-li sjednana vinkulace v jeji prospech.

    3. Vtip je v tom, že jedete někam, kde je to nakažení násobně pravděpodobnější než tady v Evropě. Vaši pozůstalí by se mohli o peníze s pojišťovnou soudit, pochopitelně. Otázkou je, jestli by vyhráli oni nebo pojišťovna.

  8. taky se přidávám k žádostem o pokračování.

    a zajímal by mě názor na mojí škodnou událost, novej focus na leasinng, akontace 15%, havarijní pojištění, ukraden po 10 dnech od koupě, celkem mě to stálo 50 tisíc. Nevim už přesně jestli mi něco vrátili nebo si nechali celou akontaci. Nějak mě to bylo jedno, ale zajímalo by mě vysvětlení. Auto bylo 10 dní starý a mělo najeto 1200 km, tak amortizaci moc nechápu.

    1. Leasingu jsem se moc venovat nechtel, ale tedy kdyz o tom mluvime: V leasingu jste vy jen drzitel pojisteneho vozidla, kdezto vlastnik (a v tomto pripade i pojistnik) je leasingova spolecnost. Vsechny platby pojistneho se přednostne vyplati leasingovce, neni-li ujednano jinak. Zpravidla to byva tak, ze male skody, ktere jdou na opravu dostanete vy (resp. servis) a totalky (jako je odcizeni celeho vozidla) si vezme leasingovka. Nedostanete nic.

      1. Pojistneho plneni, samozrejme. Ono i pojistne plati zpravidla leasingovka, ale zahrne vam jeho cenu do splatky uveru.

  9. Jak je na tom plnění z povinného ručení, pokud je havárie způsobena technickou závadou? Např. upadne mě kolo nikoli na výmolu, ale pro technickou závadu, a já někoho sejmu. Plní pojišťovna? Resp. pojišťovna určitě plní, ale uplatní regres?

    1. Ne, v tomto pripade pojistovna regresovat nebude, ledaze by zjistila, ze jste o zavade vedel a vykaslal se na to.

      1. Takže analogicky by pojišťovna regresovat neměla ani když budu řídit s alkoholem v krvi, ale nezjistí, že jsem o tom věděl.
        Tu regresi celkově u alkoholu nechápu – vždyť když sednu do auta unavenej a usnu a někoho přejedu, tak je to uplně stejný, jako když vyrazím opilej.

        1. Být unavený není protizákonné…zatím:)

        2. Jak píše starter25 – sednout do auta unavený není zatím protizákonné. Teoreticky si dovedu představit, že by pojišťovna chtěla po člověku, který dva dny nespal a pak řídil slalom mezi chodci škodu regresovat, jak by to dopadlo by asi musel vyřešit soud, u nás podnik s výsledkem značně nejistým.
          Sednout do auta s alkoholem v krvi naproti tomu protizákonné je a pojišťovny mají právo tyhle škody regresovat a dělají to, kdykoliv na to přijdou. Samozřejmě – pokud se vám podaří alkohol utajit, nemůže po vás pojišťovna škodu regresovat: Kde není žalobce, není soudce.
          Pokud ale někoho srazíte nebo způsobíte škodu většího rozsahu, počítejte s tím, že vám dají benga dejchnout, případně vás pošlou na krevní zkoušku a tyhle informace si pak pojišťovna zjistí a použije. Když jí je nedáte vy, dá jí je poškozený, kterého o doložení šetření policií požádá. Poškozenému, kterého jste přejel je asi celkem fuk, jestli budete muset pojišťovně splácet nějakou škodu nebo ne. Jeho vyplatí pojišťovna tak jako tak a pokud proces urychlí to, že jim předá spis policie, určitě to udělá.

          1. Já jen ironicky reagoval na ten fakt (se kterým tu asi nic neuděláme), že prostě kdo si dá jedno pivo a řídí a omylem někho nabourá všechno zaplatí a kdo je „jenom“ idiot a jede moc rychle nebo na červenou a u toho omylem někoho nabourá neplatí nic. Podle mého názoru není nehoda nikdy způsobená přímo vlivem alkoholu či jiné omamné látky, ale nějakým dalším přestupkem který má teprve za následek onu nehodu. Podle mojí logiky věci má řidič přizpůsobit jízdu svým schopnostem a tudíž pomalu a opatrně jedoucí opilý, unavený, špatně vidící či jinak nemohoucí řidič prostě způsobí nehodu tím, že se neuhnul nebo nezastavil, nedal přednost, jel v protisměru a pod.
            To že pak nadejchá může sice zajímat policajty, ale samotnej alkohol v krvi řidiče nikdy nehodu nezpůsobí. Řidič po dvou pivech přece nemusí zákonitě řídit hůř, než někdo, kdo špatně vidí, nebo třeba jenom umí špatně řídit.
            To všeobecné tažení proti alkoholu za volantem je sice na místě, ale řízení pod vlivem (myšleno např. do 0,5 promile) nepovažuji za horší přečin, než ježdění na červenou nebo předjíždění na plné čáře.
            To jsem jenom rozvedl svůj názor. To že pojištění odpovědnosti v tomhle případě a možná i v dalších nefunguje tak jak má je zcela v duchu tržní ekonomiky, s tím asi nic neuděláme.
            Zapeklitá otázka by byla, jak by se zachovala pojišťovna, kdybych (a doufám, že se to nestane, ale stát se to někde na oslavě může) pod vlivem alkoholu vezl někoho jiného s úrazem do nemocnice a u toho se ona nehoda stala. To je totiž situace, během které může být řízení pod vlivem alkoholu v souladu se zákonem.

            1. Netvrdím, že nemáte pravdu, ale takhle je to prostě nastavené a nelze s tím nic udělat – leda sehnat nějakou pojišťovnu, která vám to regresovat nebude. Pojišťovna nemá povinnost tu škodu regresovat, má jenom to právo. To je dost podstatný rozdíl. Ovšem pojišťovny to dělají v podstatě vždy (neslyšel jsem o tom, že by to někdy pojišťovna neudělala).
              Odpověď na zapeklitou otázku je jednoduchá: Pil jste alkohol, tudíž přestože trestněprávně nebudete popotahován, podle VPP/ZPP má pojišťovna právo vám škodu regresovat a myslím, že by to také udělala. Řízení pod vlivem alkoholu je zkrátka výluka a pojišťovna je business.
              Přijde vám to postavené na hlavu? Možná jo, ale je to prostě přesně takhle. Je mi líto, stěžovat si můžete na Pankráci v sídle ČAP/ČKP.

            2. Vůbec mi to, co říkáte, neštimuje. Že lidé jednají sobecky, to platí vždycky, třeba i v nějaké té lidové demokracii, komuně, nebo režimu podle pana Pol Pota. Samotné sobecké jednání pojišťovny neindikuje přítomnost tržní ekonomiky.

              Na trhu by pojišťovna měla motivaci získat klienty slibem řekněme tolerance k mírnému alkoholu, anebo k absenci platné STK, pokud z jejích dat jasně plyne, že mírný alkohol, ani absence STK (a tam o tom nemůže být žádná debata) nemá významný vliv na nehodovost, nebo vliv zcela zanedbatelný vůči historii dotyčného řidiče, jeho věku, pohlaví aj. Jenže my tu žádný moc volný trh nemáme.

              Za prvé, stát si vynucuje na řidičích cosi jako nula promile, anebo to STK, stejně jako tisíc dalších píčovin. Kdokoliv z pojišťoven by jen pípnul, že jej to jako faktor nezajímá, by měl poměrně významný mediální problém a určitě by se našla snaha to kriminalizovat. A to by se snadno mohlo podařit, v téhle zemi totiž mohou kriminalizovat i sexuální život prémiéra a kabelky jeho dominy. Za druhé, vůbec koncept povinného ručení je blbost. Lidé by se měli pojišťovat před rizikem, že je nabourá nějaký debil, neumětel, anebo ožrala. Celé povinné ručení existuje jen z důvodu legislativního a legislativa existuje, aby svině jako ČKP mohli vařit peníze. Veřejnosti se to prodá, protože zmasírovaná veřejnost si představuje řidiče jako polovičního zločince. Poměrně zvláštní, když uvážíme, že většina obhájců represe sama řídí. Snad že budou úplně hloupí. Za třetí, sama existence ČKP jasně ukazuje, že o volném trhu se tu moc hovořit nedá, že jde o kartel. Zatímco jednotlivá pojišťovna může ve snaze o získání většího počtu klientů nabourat model ostatních pojišťoven, kartelizovaný subjekt si to nemůže dovolit. Zájmem kartelu jako celku je pak držet pojistné nahoře a současně minimalizovat výplaty nalezením všech kliček a důvodů, proč nevyplácet škody. Vzájemně si pak pojišťovny „konkurují“ ponejvíc marginálními doplňkovými službami, nevelkými cenovými odchylkami, zmrdskými marketingovými praktikami. Trh jak řemen!

              1. Odpovidate si sam – pojistovny jsou kartel (jak pisu i vyse) a ani se tim moc netaji. Proc myslite, ze prumerne pojistne uz kolik let utesene roste?

              2. U alkoholu je to ryze osobni zalezitost, ja bych po poziti neridil i kdyby byla tolerance, anzto jsem abstinent(vicemene z donuceni, neb jsem nenasel nic, co by mi chutnalo a uz me hledani prestalo bavit :D) a neverim, ze by to na me nemelo vliv vetsi nez maly :) Halt kdo netrenuje, zaplace nad vysledkem :)

                Takze IMO by se do toho moc pojistovny nehnaly, krome toho, jak u nas vypada bajne „jdu na jedno“, by hrozilo, ze obecna hranice by u nekoho proste nefungovala a pojistovna chce co nejvyssi zisky, ptze je to obchod. Takze by se ta hranice mozna zvedla na 0.2 promile, coz je detekcni hranice, esi se nemylim :D

                1. Jako odsouzený alkoholik (žádnou škodu ani újmu na zdraví jinému jsem nikdy nezpůsobil) jsem po několika letech toho názoru, že se ani opilý, ani „lízlý“ řídit nemá. Poctivě jsem ožralej řídil téměř denně patnáct let a po odsouzení také, ještě asi rok …. nyní jsem spíše zastáncem pravidla předvolantemzavolantemnesmíalkoholstát – tedy abstinence. Je to fakt jiné, hodně jiné …. je to prostě kvalitativně úplně jinde. Je to těžké, narušuje to osobní svobody, …. ale stojí to za to. Je potřebí si vyzkoušet obojí, poctivě jít do toho. Rozdíl pocítí (a uzná) každý. A nemluví ze mne strach před trestem či odsouzení veřejnosti či ouřadu, na obojí zvysoka kašlu. Jde o mé přesvědčení.

                2. Autem jezdím střízlivý, ale už jsem dostal pokutu za jízdu na kole z hospody (svítil jsem vepředu i vzadu a jel jsem úplně normálně), takže jediným důvodem kontroly bylo foukání… Myslím, že alespoň při jízdě na kole by určitá tolerance být mohla.

        1. Vidite, byl bych se vsadil, ze do tohohle pojistovna fakt nepujde. Skoda, zalovana strana vyhrala dve kola, podrazil ji az Nejvyssi soud. Podle mr takovej regres stoji tezce na vode. I stand corrected.

        2. Tak to jsou dobrý střelci, že tohle zkusili. Docela by mě zajímalo, co to bylo za pojišťovnu. Tipoval bych nějakou Slavii, ale třeba jsem úplně vedle, možný je všechno. Nejvyšší soud to každopádně vrátil zpátky na začátek ne kvůli rozsudku, ale kvůli jeho odůvodnění. I tak je to kašpařina a z některých pasáží jde strach. Kdybych měl bejt odpovědnej za lautr každou závadu na vozidle, tak můžeme rovnou zrušit STK. To by ale mohl náhodou někdo pro srandu navrhnout, jen tak, aby měli naši dopravní experti radost :)

        3. Jack Daniels: Jo, přesně tak. Jiná věc je, kdyby se zjistilo, že jsem o té závadě věděl a přesto s tím autem jezdil. Potom jsem hrubě zanedbal povinnost, bla bla bla.
          Ad Slavia: Myslíte, že na ně nakonec přece jenom dopadne nucená správa?

        4. Chlapi, Slavii jsem jednou zkusil a lehké trauma z toho mám dodnes.
          Myslím, že ten jejich bordel nebude už dlouho fungovat. Pár lidí, o kterých vím, že jsou u nich a měli nějaký problém, jsou krutě nasraní a vypadnou taky. Holt jim naskočili /včetně toho mého jednoho roku/ na nízkou cenu. V pojistných podmínkách jsem problém neviděl, ale jak se ukazuje, mají tam ukrytých pár nenápadných kliček, které bohužel odhalí jen právník, červ nemá šanci. Těch pár kliček je vyvazuje téměř ze vší odpovědnosti.

          1. Je to takhle: Kdyz davate polovicni predpis, musite take vyplatit ne vice nez polovinu skod. Tedy – pokud si myslite, ze nikdy nebudete bourat a chcete si jen splnit povinnost vuci statu, Slavia je pojostovna pro vas. Ale jiz nejmene jednou nad ni visela hrozba nucene spravy.

        5. Ještě bych snad dodal, že to by mnohé současné STK nesměly vypadat tak, jak vypadají. Musela by nastoupit diagnostika jiné generace, defektoskopie, průmyslové rentgeny, všemi možnými i nemožnými vytřásadly otestovat celý vůz na všechny možné mezní situace atd. A to bychom nezaplatili ani my, ani by do takové kontroly STK z finančních důvodů nešly a vozový park ČR by se zredukoval na méně, než polovinu.
          Můj vůz dvě období na STK ani fyzicky neviděli. Zeptali se jen, kolik to má natočeno, zda to není shnilé, zeptali s na názor mechanika, co to tam vezl, dali papíry a bylo to. Nikdy bych na toto nepřistoupil nevědět sám, že ten vůz je už z vůle mne samotného v naprostém technickém pořádku, několikrát byl z preventivních důvodů na zvedáku a podrobně prohlédnut opravdu zkušeným člověkem. Tomu věřím, je to slušný člověk a navíc můj spolužák, spoluobčan z města. Jsou pravidelně, po určitém nájezdu a třeba i bez viditelného, nebo cítitelného opotřebení preventivně měněny a udržovány díly a části, které by podle názoru onoho zkušeného člověka měněny či udržovány být měly. Tento můj, možná zbytečně pečlivý přístup bude také jedním z důvodů, proč mě onen vůz nikdy nenechal ve štychu a nikdy jsem se nemusel zaobírat byť jen pocitem, že bych ignorací technického stavu mohl někomu jinému ublížit. To už v současnosti závisí jen na mých osobních zkušenostech a dovednostech jako řidiče, nikoli na technickém stavu. Můj, možná až hystericko-úzkostlivý přístup je sice poněkud dražší, než přístup ostatních majitelů shodného typu vozu, ale na rozdíl od nich mám výrazně zesílenou jistotu, že dojedu v pořádku nejen já se svou osádkou, ale z mé strany a mé viny by neměl přijít k úhoně nějaký další účastník silničního provozu. Rozdíl účinku a vlivu udržovaných a neudržovaných brzd, tlumičů a dalších věcí, důležitých v kritických situacích je opět dle mých zkušeností tak výrazný, že by mě snad ani nenapadlo vyjet s brzdami, po zimě v otřesném stavu, nebo s destičkami, o nichž vím, že už měly být dávno v bedně se šrotem u mechanika.
          A tipnul bych si, že o současném přístupu mnohých STK pojišťovny moc dobře vědí. Přes razítko a protokol z STK ale nejede zatím vlak, tak to zkoušejí všelijak jinak.

          1. K tomu není co dodat…možná by se někdo mohl hecnout a napsat na téma STKček článek/sérii článků. Považoval bych to za přínosné.

            1. Jedna relativně čerstvá zkušenost s nejmenovanou STK z Prahy 9 letošního jara: auto (udržovaný Renault, 16 let, 150.000 km) podrobeno neuvěřitelně podrobné prohlídce zachmuřeným technikem a nalezeno asi 7 „vážných“ závad včetně geometrie světlometu (technik neměl klíč na natočení), 3 cm praskliny čelního okna (která 6 let nikomu nevadila) a kostření zadního světla (oprava na 15 minut) a horší funkce ruční brzdy plus další méně závažné závady, které dříve nikdo neregistroval („nečitelné VIn na karoserii“ či co). Za týden na opakové prohlídce po opravách prohlídka víceméně formální a pohodová. V jednom blízkém servisu mi potom řekli důvod: na tuhle STK jezdí velký autobazar, takže na kavkách – normálních řidičích se starším autem – je potřeba najít a zanést do hlášení co nejvíce závad, aby to s bazaristy rychleji a bez problémů odsýpalo.

              1. Copak auta, ale motorky jsou sranda. Teď když se všechno natáčí a fotí, tak projit i s jen lehce upravenou motorkou je docela opruz. A nehledí se ani na homologační značky, páč to éčko tam každej číňan vyrazí taky, že…
                Ovšem nejlepší je, že bez problému projde motorka, která nebrzdí, svítí někam do háje, má křivej rám nebo další závažnou závadu ohrožující bezpečnost, případně vůbec není schopná samostatného pohybu.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017