Odbory si dne 13. 6. 2011 hodlají vzít občany České republiky jako rukojmí pro své pochybné politické cíle. Dá se s tím něco dělat?
Odbory jsou v realitě České republiky hnusná bolševická svoloč. Spolek samozvanců, kteří již několik let kecají vládě do její politiky, ač je k tomu nikdo nezvolil, a nemají k tomu tudíž žádný mandát. Ba právě naopak, v předposledních i posledních volbách si lidé většinově zvolili zástupce politických stran, u nichž se (alespoň dle jejich programu) shoda s odbory nedá očekávat.
To však odborům vůbec nebrání na podporu svých politických cílů, které mají momentálně ve společnosti menšinovou podporu, pořádat masové nátlakové akce, k nimž patří hlavně stávky. Zkraje devadesátých let panovaly v právnické obci pochyby, zda lze legálně stávkovat i mimo rámec kolektivního vyjednávání. Jelikož nakonec (bohužel) zvítězil názor, že stávkovat lze v podstatě za cokoli, proti čemukoli a kdykoli, je chystaná stávka proti vládní reformě veřejných financí zřejmě legální.
To však odborářským hnusům zjevně nestačí – vyhlásili, že kromě stávky v dopravě hodlají dne 13. 6. 2011 také blokovat pozemní komunikace, a to zejména v Praze. Mají na to právo? Ne, nemají.
Dle § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích lze pozemní komunikace volně užívat jen obvyklým způsobem a k účelu, k němuž jsou určeny. Cokoli mimo to je tzv. zvláštním užíváním pozemní komunikace. Ustanovení § 25 odst. 6 písm. e) tohoto zákona pak za zvláštní užívání pozemní komunikace výslovně označuje také „pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu“. Je tedy zřejmé, že chystaný odborářský mejdan na pražských silnicích je zvláštním užíváním pozemní komunikace. K němu je ovšem dle § 25 odst. 1 tohoto zákona třeba povolení silničního správního úřadu (v Praze jím je odbor dopravy Magistrátu) vydané po předchozím souhlasu vlastníka dotčené pozemní komunikace (což je v Praze ve většině případů hl.m. Praha) a v případě, že může dojít k ohrožení bezpečnosti či plynulosti silničního provozu také po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra (v případě dálnice či rychlostní silnice) nebo Policie ČR (v případě ostatních silnic). Je zcela zjevné, že odboráři žádné takové povolení ani souhlasy mít nebudou, ostatně nedovedu si moc představit, že by jim je někdo za těchto okolností vydal.
Dále lze také upozornit na to, že uzavřít pozemní komunikaci může dle ust. § 24 uvedeného zákona pouze silniční správní úřad, tedy nikoli nějaký odborářský hejhula. Krom toho, jistě nelze počítat s tím, že odboráři budou při blokádě dodržovat zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, namátkou se nabízí ustanovení § 45 odst. 1 tohoto zákona, které nařizuje každému, kdo způsobí překážku v provozu, aby ji neprodleně odstranil.
Odborářská blokáda pozemních komunikací je tedy jasně protiprávní.
A co jim tedy hrozí? Každý, kdo protiprávně jedná, odpovídá za škodu tímto svým jednáním vzniklou dle § 420 odst. 1 občanského zákoníku. Jinými slovy, pokud odboráři protiprávně zablokují silnici a někomu tím vznikne škoda, odborové organizace (jež jsou právnickými osobami dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů) za veškerou tuto škodu odpovídají, a to včetně ušlého zisku. Je otázkou, zda stejně tak odpovídají za škodu jednotliví účastníci protestů. Lze možná argumentovat tím, že tito jednotlivci sami za škodu neodpovídají, protože se jen účastnili činnosti odborové organizace (podobně, jako zaměstnanec neodpovídá třetí osobě za škodu, kterou způsobil v rámci své pracovní činnosti pro zaměstnavatele – § 420 odst. 2 občanského zákoníku), na druhou stranu blokování silnic je takovým excesem z běžné činnosti odborové organizace, že bych pokládal za spravedlivé, aby i všichni účastníci blokády odpovídali spolu s odborovými organizacemi za způsobenou škodu, a to společně a nerozdílně (§ 438 odst. 1 občanského zákoníku). Konečnou odpověď na tuto otázku ovšem může dát jen soud.
Krom toho mohou odborové organizace i účastníci protestů dostat pokutu. Neoprávněné zvláštní užití pozemní komunikace je v případě právnické osoby správním deliktem a v případě fyzické osoby přestupkem s pokutou až do 500.000 Kč (§ 42a a § 42b zákona č. 13/1997 Sb.). Neoprávněné uzavření pozemní komunikace zrovna tak. Sankce za přestupky dle zákona č. 361/2000 Sb. (včetně případných bodů) jsou, jak předpokládám, čtenářům těchto stránek notoricky známy.
Co lze konkrétně udělat? Před započetím blokád může být účelné obeslat příslušný silniční správní úřad, kterým je zpravidla obecní úřad obce s rozšířenou působností (e-mailem a následně do 5 dnů doporučenou poštou) podnětem upozorňujícím, že se chystá blokáda a tím i porušení výše uvedených právních předpisů a výzvou k prošetření věci a zjednání nápravy. Neškodí poslat kopii také na příslušné oddělení Policie ČR v místě. Já sám jsem už takový podnět odeslal příslušným orgánům v Praze.
Stanete-li se nechtěnými účastníky blokády, nezbývá než zavolat Policii ČR, případně obecní policii a vyzvat ji k odstranění překážky na pozemní komunikaci. Zde je ovšem trochu problém v tom, že zákon výslovně nestanoví, že policie se musí postarat o odstranění překážky, s výjimkou případu, kdy je touto překážkou vozidlo (§ 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb.). Nepůjde-li o vozidlo, bude zřejmě nutné apelovat na obecnou povinnost policie provádět zásahy k udržení veřejného pořádku a zamezení páchání přestupků a správních deliktů (§ 1 odst. 2 a § 7 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, § 2 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky). Po Policii ČR i po obecní policii lze také požadovat ztotožnění účastníků blokády s odůvodněním, že zjištění jejich totožnosti je nutné pro budoucí občanskoprávní řízení o náhradě škody způsobené blokádou (§ 63 odst. 2 písm. k) zákona o Policii České republiky, § 12 odst. 2 písm. e) zákona o obecní policii). Po Policii ČR lze také žádat, aby zadokumentovala výše uvedené přestupky či správní delikty (§ 67 zákona o Policii ČR, § 58 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích). Ex post lze samozřejmě oznámit všechny přestupky a správní delikty, které byly při blokádě spáchány a domáhat se náhrady veškerých způsobených škod v občanském soudním řízení. Pro účely občanského soudního řízení však bude třeba prokázat, že osoby, proti kterým směřuje nárok, se skutečně protiprávního jednání dopustily. To může být poměrně jednoduché u odborové organizace, neboť ty se k tomu nadšeně hlásí v médiích, naopak totožnost jednotlivých účastníků lze zjistit pravděpodobně pouze výše uvedeným postupem za součinnosti policisty nebo obecního strážníka.
Myslím, že drzosti odborářských dobytků je třeba učinit přítrž, protože to, k čemu se nyní schyluje už opravdu přesahuje všechny meze. Od současné vlády nelze žádný rozumný odpor čekat (i když vyklizení blokád by jistě mělo podporu nadpoloviční většiny obyvatelstva a bylo by i v souladu se zákonem). My prostí občané máme proto pouze možnost bránit se výše uvedenými právními prostředky. Pojďme se na to tentokrát nevykašlat. Hrr na ně!
pivko
(Zatím nikdo nehlasoval)