podnětem k sepsání tohoto článku pro mne bylo přečtení článku od p. Xgandalfa: „Cílem je cesta, část 2. – úvod do projektování“
Abych se od něčeho odpíchl, popíšu nahrubo, jakým způsobem se lze k zakázce jako zhotovitel dostat.
Řekněme, že máme tyto hlavní zadavatele zakázek:
1. stát
2. kraj (alias stát)
3. města a obce (alias kraj)
4. soukromý sektor (Franta, Pepa, Franta a Pepa spol. s r.o. a tak podobně)
Použité zkratky:
DSP: dokumentace pro stavební povolení
RDS: realizační dokumentace stavby
TDI: technický dozor investora
Nebudu zde rozebírat další dělení státních zakázek (podlimitní, nadlimitní, užší řízení apod)., ale jedno je jisté, zakázku musíte buď vysoutěžit anebo „vysoutěžit“. Na stavebním trhu tedy operují zhotovitelé (uchazeči), kteří soutěží o zakázky dle nejrůznějších zadávacích kritérií, z nichž v poslední době nejvýraznějším a rozhodujícím kritériem je právě cena a právě tomuto kritériu se budu nyní věnovat.
Pokud tedy výhradně nabídková cena určuje, kdože stavbu ze zhotovitelů(uchazečů) pro investora postaví, funguje na českém stavebním trhu toto:
a) nabídnete-li příliš vysokou nebo středně vysokou nabídkovou cenu >>zakázku nezískáte.
b) nabídnete -li příliš nízkou nabídkovou cenu, můžete být povinni zadavateli Vaši cenu zdůvodnit, a pokud zadavatel zdůvodnění neuzná, jste vyloučeni>> zakázku nezískáte.
Co je nízká nabídková cena zakázky, když se třeba 8 soutěžících z deseti pohybuje cenou na hranici 40% z projektantské ceny nebudu komentovat (ale je to stanoveno zákonem- asi jako použítí zimních gum).
Zakázka se dělí na obchodní část (návrh smlouvy o dílo atd) a technickou část (projektová dokumentace včetně výkazů výměr, samozřejmě slepých). Čili jako uchazeč (zhotovitel) se ucházíte jednak tím, že vyplníte příslušný výkaz výměr, z něhož Vám vyplyne výsledná cena (kterou můžete odladit k obrazu svému) a dále vyplníte návrh smlouvy o dílo případně dodáte další doklady (reference, výpisy z OR, certifikáty atp.) a celý tento balík pošlete/ dovezete zadavateli v jím určeném termínu.
A teď k věci: základní kámen úrazu totiž spočívá v následujícím:
Uchazeč (budoucí zhotovitel) vyplňuje soutěžní výkaz výměr z projektové dokumentace ve stupni DSP, a nikde není napsáno, že (není-li vypracování RDS dáno striktně jako povinnost zhotovitele před realizací) pokud zpracování RDS ukáže navýšení ceny z důvodů odhalení chyb projektu, způsobených nekompletním nebo chybným zpracováním DSP, dostane zhotovitel proplaceny vícepráce, v souvislosti s tímto vzniklé.
V praxi to znamená, že se projekce snaží „vytřískat“ nějaký prachy i ze zhotovitele (když už investor jim moc nedal), takže projekt slušně řečeno záměrně dekonkretizuje, případně používá systém ctrl+c, ctrl+v (rozuměj obšlehnu skladbu stropu nebo konstrukce střechy z projektu baráku od kolegy, co na tom, že pak nevychází při zpracování RDS nebo realizaci statika – a pak se to musí řešit dodatečně přídavným zavětrováním- třeba té kce.střechy)
Posledně popsané je způsobeno:
1) dotacemi z veleslavné EU, jejichž finanční objem a na co budou vázány (bude silnice, bude cyklostezka nebo bude školní bazén) určuje stát (mnohdy nesmyslně) a zadavatel poté na poslední chvíli „atakuje“ projektanta, že bazén je sice super, ale potřeboval by nutně, aby mu z dotace na školní bazén pár švestek zbylo na opravu chodníků před školou (pro které již v dotaci není prostor, a proto je to třeba nějak zaonačit). Podle toho také vypadá potom projekt stylu: „stavíme kruháč v Horní Dolní, abychom mohli spravit chodníky“.
2) snad pohodlností projektantů a možnostmi dnešního projektování na PC a také třeba jejich vytížením (v některých případech)
3) snahou investorů (zadavatelů), zaplatit za projekt co nejméně a všechny náklady přenést na budoucího zhotovitele (a to i takové náklady, které nejsou ve výkazu výměr ani ve smlouvě uvedeny, ale mohl je uchazeč předpokládat…)
Ale abych se vrátil k tomu, že uchazeč oceňuje do soutěžní nabídky výkaz výměr z DSP, to je tak:
Rozsah prací na zakázce je popsán výkazem výměr. To je většinou soubor v excelu. V něm je krycí list (zde je mmj.název stavby, cena stavby, kdo je projektant projektu atd.) Vedle krycího listu jsou poté listy stavebních objektů (ucelené tématické části stavby – např.terénní úpravy, elektropřípojka, přípojka vody apod.). Stavební objekty se člení dále na stavební díly a tyto pak na položky. Oceňování jednotlivých položek dostává uchazeč cenu stavebního dílu, poté z dílů cenu objektu a pak celé stavby.
Vtip je v tom, že podle DSP většinou sedí výměry jednotlivých položek (např.1000m2 balené tl.10cm), ale nesedí vždy specifikace položky nebo nelze položku/ práci technicky provést (nesoulad mezi technickou zprávou či výkresy projektu a položkou).
Toto uchazeči řeší tak, že v průběhu termínu, kdy zpracovávají zakázku mohou vznášet zadavateli doplňující dotazy a odpovědi na tyto dotazy pak zohledňují ve své nabídkové ceně. Mnohdy je v tom brutální bordel, informace od zadavatele jsou poskytovány uchazečům nepřesně, zkresleně, pozdě apod., zakázky jsou vypisovány na poslední chvíli, termíny jsou velmi krátké na komplexní prostudování projektu atd. Ovšem, jak je dnešním zvykem, smlouvy o dílo jsou pak nastaveny pro budoucího zhotovitele velmi tvrdě a za porušení jakékoliv smluvní povinnosti (např.záměnu konstrukce i když může být kvalitativně přiměřená té původní, ale je levnější) hrozí budoucímu zhotoviteli nezanedbatelné finanční sankce. Pokud záměnu investorovi ohlásíte, většinou očekává, že mu z ní také něco kápne, anebo Vám ji zamítne, že je to moc papírování (změnové listy pro poskytovatele dotace a podobně).
A není to ve většině případů vůbec tak, jako v článku „Stav silnic – neschopnost nebo záměr“. Vyvolat mediální a právní exces kolem zakázky si můžete dovolit, pokud stavíte třeba dálnici za miliardu, ale na u zakázky na regionální či krajské úrovni, tam Vás poté pověst potížisty předstihne a máte lidově řečeno utrum.
Po ocenění výkazu DSP, seskládání a podání nabídky a získání zakázky následuje toto:
uchazeč sepíše smlouvu o dílo, kde je již nalinkováno, že případné vady projektu nese sám, pokud na ně neupozorní před realizací (považte – nabídku zpracoval dle DSP, kde je tak akorát technická zpráva, podélný profil a situačka), RDS radši nedělá (musel by ji totiž zaplatit ze svého a většinou RDS následnou výstavbu technologicky ani materiálově nezlevní, spíše naopak), dále je ve většině smluv zakotvena hláška ve smyslu,že zhotovitel NEMÁ nárok na jakékoliv vícepráce (třeba to dodatečné zavětrovávání střechy v důsledku fušersky zpracované DSP) ze strany investora a pokud náhodou investor vícepráce povolí, následuje pod taktovkou TDI důsledné přeměřování délky okapních svodů, falců, délek kabelů el.instalací a podobných chujovin, aby se zhotoviteli vykázala „úspora“, proti které se ono zavětrování navíc započte.
A to nemluvím třeba o splatnostech faktur 90 a více dnů od podpisu faktury objednatelem a také třeba o položce skládkovného, což není nic jiného, než pakování se státu přes buzerační zákon. (když je hlína v ulici pod vozovkou, je to hlína, když ji vykopete kvůli kanalizaci, ejhle – stává se odpadem, který Vám recyklační centra a obecní skládky velmi rádi uloží za lidových cca.500,- za tunu . Proč tohleto není dáno již do nabídky jako pevná cena? (cenu za stavbou vyvolanou přeložku např.vedení NN zadávají projektanti/zadavatel občas do výkazů pevnou neměnnou cenou za komplet položku- tj.pro všechny uchazeče je tato položka oceněna stejně, tak proč ne skládkovné?)
Pokud tedy shrnu výše uvedené napsané, můžete na to aplikovat příměr jako na párky v Lídlu, pokud budou za kilo bratru 50,-Kč, budou si češi pochvalovat jak jsou levné, pajšl jim za pár let poděkuje a stejné je to částečně i ve stavebnictví, budete-li si libovat, kolik že jste na stavbě ušetřili peněz (v současnosti se zakázky vyhrávají na úrovni 40% z projektantské ceny projektu-zakázky), musí se to na stavbě projevit, protože za ty peníze to prostě přesně podle projektu postavit nejde, ale na druhou stranu, záruční podmínky jsou v dnešní době také velmi tvrdé, nejsou výjimkou záruční doby na dilo okolo 10-ti let a více, takže omrdat to stylem propadlé dešťáky na silnici za rok a záruka díla 6let -není řešení, navíc u omrdávky na stavbě nemůžete nikdy přesně říct, kdy se to vysere a jak bude zákazník reagovat (není to kurvítko).
Bohužel má stavební sektor tu nevýhodu, že si jej vybrali politici a média, aby měli na koho ukázat prstem, bohužel i pro to, že se v něm točí asi největší prachy (automobilky, banky, pojišťovny nikdo takto mediálně nepere, přitom „požadavky“ na přísnější emise u aut a technické kontroly, povinnost paušálně platit povinné ručení z vozidla aktuálním způsobem stanovení ceny pojistného – nevznikají asi taky samy od sebe )
Především je dle mého potřeba nejprve zkvalitnit přípravu celého projektu a zejména legislativu (schvalovací proces_územko, inž.sítě, dotčení vlastníci pozemků, technické řešení, vydávání stavebního povolení apod) a poté řešit samotnou „realizaci“.
……když do rybníka plného nafty hodíte nové kapry, stejně za chvíli taky zdechnou.
……pochybuju že soudný člověk s kloudnou praxí v oboru (a nemyslím jen řemeslníky a dělníky) chce dělat svoji práci nekvalitně.
Tolik můj pohled na věc
Za rozhašenou strukturu osnovy článku se omlouvám
(1x známkováno, průměr: 4,00 z 5)