Čtvrtá průmyslová revoluce: Víc otázek než odpovědí - zpět na článek

komentářů 245

Přidat komentář
  1. Přečtěte si Mechanické Piano od Vonneguta, tam se něčím podobným zabýval před sedmdesáti lety, ono prostě budoucnost je v tom, že postupně se bude lidská práce posouvat k leštěným prdům ve všem, kde to jen půjde, koneckonců japonci už před lety zavedli do maloobchodu masivně automaty, pak ale zjistili, že stejně zákazníci chtějí nějaký ten lidský kontakt, takže se u každého komplikovanějšího někdo motá a vysvětluje kterej čudlík zmáčknout, aby z toho vypadly ramen s hovězím nebo aby se dojelo vlakem do Shibuye a ne do Fukuoky nebo třeba k němu nahání zákazníky, což byla mimochodem jediná práce kterou svého času jistý Tomio O. byl schopný sehnat.

    1. Jedna kniha je Mechanické piano, druhá kniha je Vynález proti sobě, „nápad starého psychiatra“ z doby, když byl ještě mladý.

    2. Pamatuji jednu knížku z konce osmdesátých let, kde autoři uvažovali o „dvoutřetinové“ společnosti, tedy o ekonomice, která bude mít práci jen pro 2/3 práceschopných. A po třiceti letech, kde nic, tu nic.

      1. No, ono tak uz v podstate funguje, jde jen o to, ze autori podobnych dílek si uz obvykle nedovedou představit cim vsim se lidi muzou zivit w operujou tak armadama nezamestnanych nebo ruznejma rentama pro vsechny nebo tridennim pracovnim tydnem a tak.

        1. Jenže to je spíš tím, že to nejsou žádní průkopníci a vizionáři, jako byl třeba svýho času Baťa a Sousedík, co opravdu šli za svým a dařilo se jim a něco novýho a lepšího uvedli v život. Todle jsou budižkničemové co mlátí prázdnou slámu co to jde, dokud ty kydy někdo poslouchá. Smutný spíš je, že jim za to někdo i dává prachy.

      2. Já bych řek že je to tady, akorát „z humanitárních důvodů“ ta nezaměstna(tel)ná třetina sedí na ouřadech a v nejrůznějších komisích a neziskovkách a hlídkách a hází do toho vidle, místo aby nechala kola průmyslu hladce rotovat. Není to tak dávno, co si pan inženýr s rodinou mohl běžně dovolit nějakou tu Madlu z venkova, aby mu doma posluhovala. Madlu dneska inženýr živí stejně jako tenkrát, akorát místo škrábání brambor mu holka chodí kontrolovat, jestli je nad skleněnýma dveřma od krámu, skrz které je vidět na ulici, příslušný štítek „Nouzový východ“. Taky bych radši zaplatil na půl úvazku zahradníka, co by mi kultivoval green a oštipoval růže, než sypat daně do kýble, od kterého drží Maláčová naběračku.

        1. @ HonzaV 11:22
          Problém je v tom, že takových Madel je mnohem víc než inženýrů a všechny maj taky volební právo…

          1. Jo, a radši budou v teplém kanclu přerovnávat papíry, než vařit a uklízet.

          2. @ Childeater: z povahy potřebných předpokladů a nároků na úředníky a kontrolory všeho druhu bych soudil, že to budou chodit spíše inženýrky, než ty Madly z venkova. (Jinak štítek „Nouzový východ“ asi není vhodný případ, protože patří do oblasti požární ochrany, kde zas tam moc buzerantů a blbců nepracuje; spíše se bavme o účtence z EET, platnosti registrace el. klíče k EET, finanční kontrolu na EET; kontrolní hlášení, a formální kontrolu pro kontrolu jako takovou).

            1. Chyba lávky. Hasiči na to mají oddělení plný úřednickejch zmrdů, co dělají to samý jako zmrdi z berňáku a podobnejch, a podle těch, který todleto poctilo návštěvou, si to s takovým berňákem vůbec nezadá.

          3. Ono je to hlavne tim, ze Madla uz dnes nebude delat za byt a stravu.

            1. To snad nedělala už ani v předminulém století.

            2. Romane divil byste se, ale dělala. Moje prababička a ještě i babička, když byly mladé a svobodné. Byt, stravu a semtam nějaký drobný peníz na jednu sobotní tancovačku za čtvrt roku.
              Protože jich bylo doma často moc, tak jak postupně dospívali, tak odjezd do světa a živ se sám. Něco zůstávalo v hospodářství, aby to všecko neodedřel sám hospodář, ale „přebytečný“ museli jít někam sloužit, bylo to normální. Vypracovat se šlo třeba i na sekretářku do továrny, když byla holka chytrá, hezká a ochotná se učit.
              Školy měl jenom někdo, holky teda dosti výjimečně – i moje matka.
              Ze dvou sourozenců, mojí matky a strejdy, dostal šanci na střední školu a během války jenom jeden, protože na dvě školy nebyly peníze. Logicky to byl vždycky chlap, i kdyby holka byla chytřejší. Protože chlap do společné domácnosti ještě i dneska vydělá víc..
              Mamka vychodila obecnou, pak měšťanku a pak v 15 rovnou do práce, tehdy do JZD.

              1. Přesně. Moje teta měla služku za stravu a byt ještě za dob studií na vysoké škole (šedesátá léta minulého století!).
                Byl to problém přeživších t.zv. „starých slečen“, jejichž starobní důchod byl údajně cca 300 korun měsíčně a pomáhaly v domácnosti za stravu a byt v okruhu různě vzdálených příbuzných.
                Je to možná trochu OT, ale použil jsem to pro ilustraci doby, kterou mnozí z přítomných pamatují a ti ostatní si ji nedokáží představit.

                1. No, zatímco dneska je rodina odloží do domova a dojí je o prachy. Nevim, jestli se tomu dá říkat zlepšení.

                  1. Dneska je minimální důchod, o který šlo v mém příspěvku, cca 4 100 Kč, zatímco měsíc v domově stojí nad 10 000 Kč. To dojení bych rád viděl – máte nějaký příklad na podporu svého tvrzení?

                    1. Kdo bere minimální doochod? Bezdomovci?

      3. Nevím, kde žijete, ale já když se okolo sebe podívám, tak vidím spoustu lidí, kteří kdyby do práce nechodili vůbec, tak by se v horším případě nic nestalo, v tom lepším by se lidé vykonávající opravdovou práci měli lépe.(A to nejspíš i tehdy, kdy by ti příživové měli dostávat nějakou dávku.) Různých úřadů a úředníků a lidí v soukromé a firemní sféře, jejichž pracovní náplň je tvořena především reakcí na požadavky různých úřadů… A když k nim připočtu individua práce se štítící, tak jsme možná ten poměr 1/3 : 2/3 už překročili.

    3. hedonism.bot: chápu, že to byla nadsázka, ale splést se zmáčknutím čudlu a místo do Shibuye dojet do Fukuoky prakticky nejde.

      Lidská práce je drahá, pomalá, plná chyb a blbých keců, u velkých firem navíc odborářských. Snaha ji nahradit automaty kdekoliv to jde je tedy logická a nikdy neskončí. Současně automatizace běžných činností naráží na mentální výbavu průměrné populace (komické jsou situace např. na vídeňském letišti, neschopnost některých cestujících projít na security check přes automatickou bránu je něco jako hi-tech verze pozorování těch stejných lidí při pohybu Teskem) a na možnosti automatu (v neznámé restauraci se člověk běžně ptá, co je co a na to se číšník docela hodí).

      Tomio je tedy něco jako ukázkový příklad příležitostí, která moderní společnost lidem dává – vypracoval se z ničeho docela vysoko. Lepší než děti prominentů, kteří netuší, co to práce vůbec je.

      1. Nedávno jsem v nejmenovaném fastfoodu pozoroval docela komickou scénu. Stará paní, odhadem přes 75 let, tam s hadrem utírala a leštila stoly, pulty i vybavení. Až přešla k automatu na led, kde si lidé vyráběli poctivou prosincovou angínu, když si do studené coly ještě sypali led.
        Háček byl v tom, že ten automat na led neměl klasické tlačítka, ale byl dotykový, šmatlací. Což bylo trochu mimo obzor oné seniorky. A tak ho začala usilovně leštit hadrem, včetně dotykové plochy která se od zbytku povrchu odlišovala jen nenápadným podsvětlením diodou.
        A teď to začalo. Musela tím hadrem přes senzorické tlačítko přejet nejmíň 6x protože se z automatu začal sypat led jak o život. Napřed zaplnil plošinku na kelímek, poté začal padat na zem, čehož si paní už všimla a snažila se ten led nějak sbírat, ale když to sypání nepřestávalo, tak usoudila že bude lepší se od toho nenápadně vzdálit a dělat že s tím nemá nic společného.
        No scéna jak z Moderní doby.

        Ale celé je to vtipné jen do okamžiku než si člověk uvědomí, že za 20-30 let bude sám podobně dezorientovaný doochodce který nerozumí moderním vymoženostem a připadá si v moderní době ztracený. A je klidně možné, vzhledem k nástupu průmyslu 4.0, že se k tomuto průněrný čtenář dfense dopracuje už za 10-15 let. Už dnes jsem pro mladou generaci geronti kteří mají nepochopitelnou potřebu leštit si v garáži vlastní auto, když oni spokojeně využívají Uber.

        1. Myslím, že tak od čtyřicátníků níže jsme těmi technologiemi tak obklopeni, že nás to ve stáří nezmate. Šok to je akorát pro lidi, co prožili půl života s psacím strojem a stáří prožijí v automatizovaném internetovém světě.

          1. Nesouhlasim, sice to neni tak dramaticky, jako si mysli Brnak, ale ja uz na sobe vidim, jak nestiham(obor IT). Jasne, kdybych chtel a misto odpoledniho cteni sracek na internetech si cetl sracky z oboru, tak mozna, ale, kurva, pridat k tem 40 hodinam tydne v praci jeste tak 15 – 20 hodin svyho volna na studium, to se mi proste nechce(no, ono by to v prumeru asi dost kleslo spis na takovych 10, prece jenom by to bylo spis narazovy, ale i tak mam toho volnyho casu proste malo)

            1. Tak tak. Dnešní geronti měli psací stroj a o dotykovym a nedejbože mobilnim telwfonu neměli ani sny.
              My máme noťasy a chytrý telefony a víme kyselou řiť co bude za 30 let běžný. Ale asi se s tim budem taky složitě učit jako dnešní babičky s tlačítkovym Aligátorem.
              Hele vidim to u aut. Auta jsou muj žuvot a obrovskej konícek od dětství. No a dneska už ten vývoj nestíham. Dřív se mi sotva stalo, že bych nepoznal na silnici nějaký auto. Kok sem a hned sem věděl znacku i model. Dneska kolikrát čumim co to jede a značku poznam až když vidim logo. A to se nebavim o technologiích uvnitř. Tam už mi setsakra ujel vlak. A to mi ještě neni 35…. Docelamě to vyvádí z míry.

              1. Dyž to je všechno konfekce, co vypadá v podstatě stojně, protože si uhnije navymejšlela hovadiny, tak samozřejmě, to vod sebe nerozezná skoro nikdo. S pokrokem to nemá společnýho absolutně nic, todle je totiž degradace.

        2. Hm, z toho fakt nemám strach. :-)

        3. I vy naivkové. Ty technologie budou za 15 let úplně jinde. Žádné trapné šmatlafouny, ale třeba neurofouny ovládané myšlenkou nebo aspoň pohybem očí.
          Mě už dnes leze na nervy, když výrobce udělá nový OS a já se musím měsíce učit kam co zašantročil, než dosáhnu původní produktivity.
          Windows 8 s dlaždicema byl opruz, ale programátoři Linuxu to dělají co 2 roky, že všechno v grafickém rozhraní překovpou, co jsi používal to ti zákeřně poschovávají, a co nepotřebuješ ti nacpou na hlavní lištu. Přitom se počet kliků i tahů myší potřebných k nějakéku úkonu znásobí.

          Ještě ve 30ti mě to bavilo učit se stále nové pičovinky v IT, ale teď mi to akorát leze na nervy a zdržuje to.
          Jenže v průmyslu 4.0 bude klíčové se stále něco učit, až do hrobu. Už dnes se všechno radikálně mění co 10 let, ne že generační obměna trvala 30 let jako dříve.

          1. No tak my vostatní máme normálně sedmičky a tlačítkový BB a sme plně spokojení. Zbytek populace, ať si to třeba zasouvají do análu, nevim, proč by mě to mělo nějak zajímat.

            1. mělo by proto, že z masově používaných technologií se může stát nový standart. Viz před drahnými lety, kdy bylo možno žít bez internetu (třeba s teletextem jako paralelou k tlačítkovému telefonu dnes) a dnes spousta firem, se kterými musíte kooperovat v rámci běžných životních situací, předpokládá vaši konektivitu. NE, že by to jinak nešlo vůbec, ale často je to tak mizerná cesta, že po zvážení plusů a mínusů akceptujete novou technologii jako to výhodnější pro vás.

              Nemusí to být žádný tlak „od nich shora“, stačí, aby oblibu v novinkách našla většina společnosti.

    4. To jo, jenze jantara co se bude motat kolem automatu a radit budeš potrebovat jednoho, dva, zatimco pokladních co budou prodavat jizdenky budes potrebovat na smenu treba deset, abys nemel fronty az ven. A vo to je. Takze ti staci deset automatu, jeden radilek a dva pokladni a jsi v cajku.

  2. v I4.0 jsou koncepty jako augmented reality atd. a ty moc nefungují – například příprava digitálních podkladů – data k zařízením, monitorovací a servisní rozhraní, jejich aktualizace a udržování v provozu jsou hodně drahé, takže si firmy rozmyslí nějakého dalšího robota nebo doplňky kupovat a integrovat.
    IT projekty při nějaké změně jsou peklo. Nedávno se začalo v jedné velké firmě přechod z 9 na 13 místný identifikátor součástí výrobků, jen analýza toho kde se vše kód používá, vydá na měsíce …

  3. K celé automatizaci za mě toliko. Již před časem zavedl mekáč, aby zavřel hubu odborům v americe, automaty na objednávky hambáčů. Moje žena má digitální matlací pičoviny ráda a tak tam pokaždé zkouší něco namačkat, většinou je výsledek tristní a nechutně pomalý a ještě se to musí 2x stornovat, protože se člověk někde uklikne. Já jedu postaru a prostě vyštěknu na slečnu „3x číz a malé hranolky s sebou“. To trvá asi tak 4 sekundy a funguje to spolehlivě.

    Obdobně v Lidlu mají automat na lahváče nakalibrovaný tak, že každou basu tam člověk cpe 4x a některou to prostě nezežere vůbec a musí se zvonit na paní , s tou se musí někam dozadu, ta napíše papírek, s tím se musí za jinou paní a ta vám dá prachy, ovšem až bude mít čas, protože u toho ještě dělá pokladnu. U nás na sídlišti je stará samoška, kam jebnete 10 piv na pultík, paní vám dá 30 korun, a jdete do prdele a je to vybavené.

    V průmyslové výrobě robotizace určitě jede, ale tak divoké jak nám to malují média to určitě nebude, pořád mraky úkonů dělají lidi. Dnešní výroba je 5x automatizovanější než před 50 lety, přesto nikde „nejsou lidi“.

    Prostě jsou to pohádky jak s kolonizací marsu nebo základnou na měsíci, teoreticky možné, lidstvo by to strašně chtělo, ale je to drahé jak řiť, nikdo na to nemá prachy a vlastně to není až tak potřeba.

    1. Jediný problém může být s lidmi, kteří na to nemají. Kdysi spokojeně pásli krávy, žili v pastoušce a byli platnými členy společnosti.

      1. To vidím jako zásadní problém….Tady ani maskování vš tituly nepomůže. Té třetině populace se nějaká práce musí najít, tedy pokud to stát nepořeší jako s Cikány a nerezignuje na nějakou jejich činnost

        1. gogo: práce ne, zaměstnání. Například na pražském letišti je stále větší odkladiště práceneschopných, jmenuje se to security check. Už jsem tu psal, že je fascinující, kolik lidí taková věc může uživit – mají z toho asi chráněnou dílnu, nějaká slečna se mě naposled ptala ještě před pásem, jestli mám notebook, vodu a tak. Příště čekám, že podobná nemehla budou hned u vstupu do terminálu, u každých dveří aspoň 5.

      2. no pokud to bereme z dlouhodobého hlediska v měřítku staletí, jednou skutečně asi stroje budou dělat většinu těžké a nepohodlné práce a pak jsou jen 2 varianty.

        1) Megakorporace vlastnící všechny výrobní zdroje, která nahrazuje kapitalisty i stát zároveň, úzká elita dejme tomu 10-20 % relativně bohatých provozujících „čistě lidská povolání“ – umění, erotika, sociální služby, ruční výroba, politika atd. + 80 % hladových bezprávných nezaměstnatelných otroků v no-go zónách ala „Útěk z New Yorku“, žijících v permanentní občanské válce, co se žerou navzájem a žijou jak v pravěku

        2) Zdanění práce strojů a umělá zaměstnání pro nezaměstnatelné, aby se nenudili a celkový socialismus až komunismus, kdy se skoro všichni věnují prakticky neproduktivní činnosti a konzumují statky, které sypou automatické linky

        Podle mě teda reálně půjde o kombinaci obojího, respektive v některých částech světa Nr. 1 a jinde Nr. 2

        Socialismus je sice svinstvo, ale mým pravnoučatům, které budou v této době žít bych přál radši variantu 2, protože pochybuju, že budou v těch horních 10 %

        1. Ale houby. Proste se drtiva vetsina lidi presune do nevyrobni sfery, predevsim do sluzeb. Koho by pred dvaceti lety napadlo ze se da zivit vencenim psu nebo hlidanim deti. Nebo ze vlastnictvi psiho hotelu kam si lidi davaj psy kdyz jedou na dovolenou je celkem slusnej kseft. A to k tomu u nas zdaleka nejsou nabaleny takovy sluzby jako v USA.

          1. nedá se živit venčením psů nebo hlídáním dětí. To jste čet kde?

            Zkuste si taku firmu zrobit ve FM, ani hovno. Lidi to tu dělají jako přivýdělek a je jich jen hrstka.

            Na jednoho venčiče psů nebo výrobce domácích sýrů či cool barber-shop kadeřníka máte asi 3000 robošů na lince.

            Ne všechno je praha, kde se nic nevyrábí a jen se službuje. Zbytek republiky jede na výrobě.

            1. Asi te to prekvapi, ale vsude to neni jako ve F-M. V Praze se tim zivit zjevne da. A rozhodne nejde o psy miliardaru. Je jasny, ze v chudejch prdelich to s tema sluzbama bude horsi. Proto taky vyroba zustane v tech chudejch prdelich a sluzby se budou koncentrovat tam, kde si je lidi budou moct dovolit. Mimochodem, predpokladam ze takova Rychlá Želva funguje i ve F-M. Koho by pred triceti lety napadlo ze bude mozny se zivit tim, ze budes domu vozit ozraly v jejich vlastnim aute.

              1. Ale chápete vůbec, že ta praha nebo ta bájná „ekonomika služeb“, kterou nám hustili do palice už před 25 lety (a která nikdy nepřišla a nepřijde) může existovat jen proto, že 90 % je výroba tvořící přidanou hodnotu a teprve na tom je vrstva obchodu a zbytečných služeb pro rozežrance, co jsou shnilí si vyvenčit psa, protože jsou byzy ježděním na jachtě nebo hraním tenisu? Bez toho základu nemáte kupní sílu, bez kupní síly neprodáte ani ručně dělaný dort ani stajlový účes.

                Šlechta se bez lůzy neobejde.

                1. Devadesat procent ceho? Populace? To ani hovno. Leda bys do vyrobni sfery pocital i chlapka co cisti bazeny a tu pani co chodi lidem uklizet.

                  1. ne počítám do toho sebe, co do těch fabrik dodává elektriku,svou ženu, která do těch fabrik dodává pracovní sílu, kamaráda autobusáka co do těch fabrik vozí roboše, kamaráda programátora, co do těch fabrik píše software pro sledování výkonu mašin, účetní co jim počítají daně, požárníky co jim dělají revize, a „mohol by som pokračovat, novom koncom, sa mi nechce“.

                    Že jste vy dávno odtržený od reality této země neznamená, že tato neexistuje. Doporučuje exkurzi po vlastech českých. Nebo google maps, je to na nich vidět, dejte si pohled z letadla. Montovny, logistická centra, nákupáky. Jsou i u menších obcí co mají 5000 obyvatel. Těch 50 tisíc kamionů co mi jezdí denně durch město podle vás veze asi co? Psy na venčení? Matroš do fabrik veze.

                    Že hrstka velkoměšťáků neví, kdo vyrobil všechen matroš co mají po kapsách a na stole není nic nového, ale čekal bych, že zde to bude jasné každému.

                    1. Tak jestli ajtaka nebo autobusaka povazujes za vyrobni sektor tak to mnohe vysvetluje.

                    2. přímá obsluha výrobního sektoru

                      když zavřou fabriky, jdu se pást já, programátor i autobusák, protože pro nás nebude robota

                    3. Programátor se řadí do sektoru tercialniho, nekdy dokonce i do kvardialniho (znalostniho). Autobusak jsou sluzby jak vyšitý. Atd. To uz muzes do vyrobni sfery rovnou zapocitat i ten psi hotel, protoze umoznuje vyrobnimu rediteli odletet na sluzebku a nemusí se bat ze mu pes mezitim zdechne.

                    4. vy vůbec neposloucháte, o čem se tu celou dobu bavíme

                      že základem všeho je ta produkce a i valná většina služeb je na ni přímo navázána. Že civilizace je složitá a že na venčení psů to fakt postavit nelze, jo možná někde v lepší čtvrti v L.A.

                      je jedno, jak definuje danou profesi kniha. Fakt je ten, že programátor s kterým jsem dnes ráno mluvil se živí výrobou software pro naši a ostatní firmy v oboru , které se zase živím dodávkami energie do průmyslových podniků. Když jdou srát podniky, jdeme srát my a s náma i programátor.

                      Jistě, je to programátor, může psát kód pro něco jiného , ale pro co ve chvíli, kdy jich bude na dlažbě všech 100, co jich ve firmě je a všechny fabriky budou v kopru? Pro paní na hlídání?

                      Koho bude vozit ta autodoprava? Co ten řidič kamionu? Mohl by jít dělat zedníka, ale ouha, nikdo nestaví ani výrobní haly ani rodinné domky, protože bez výplaty není hypotéka atd….

                      to je to fakt tak nepochopitelné?

                    5. Tady vůbec nezalezi co je s cim provazany. Všechno souvisí se vsim. Kdyz mi pedikerka obrousi drapy a vydloubne kuri voka abych moh stát osm hodin u pasu tak se taky podili na vyrobe.
                      Jde o to, ze primarni a sekundarni sektor by mely vyprodukovat dost na to, aby uzivily tercialni sektor, ale nikde neni psano, jake procento pracovniku musi v tom kterem sektoru pracovat. A o tom jde rec.

                    6. v tom nejsme vepři, jistě že počet pracovníků v primární výrobě bude asi klesat, ale přesune se jinam v TÉMŽ sektoru, tedy výrobě a obsluze výroby. Sice není napsáno jaké procento, ale je jasné, že to musí být většina, jestli to je a má být 60 %,67 % nebo 76 % nevím, ale určitě to musí být gro.

                      Jinak se celý domeček z karet zvaný „moderní chytrá ekonomika služeb 21. století“ sesype jako … no jako domeček z karet, protože to to je, vetchá konstrukce, stojící na velice hliněných nohách.

                    7. Právě, že na té provázanosti záleží nejvíc!
                      Jedna sféra bez druhé je neschopna života. Když autobusák nedoveze roboše, linka nic nevyrobí a není co prodávat. Když není co prodávat, nejsou peníze a už to jede.
                      Všecko zautomatizovat nejde. Ne teď a ne za 30 roků.
                      Primární a sekundární sektor může jít bez terciálního akorát tak do prdele.
                      Určité minimální množství tam pracovat musí, protože mnohé lidské činnosti ještě dlouho nepůjdou nahradit automaty.
                      Automat už dnes umí komplet vyměnit lisovací formu na vstřikolisu, sám se vyčistit, natáhnout další potřebný granule apod.
                      Ale jste v řiti bez člověka z terciální-nevýrobní sféry v momentu, kdy se v automatu posere čínská deska – a nebude, kdo by automat opravil. To ještě automaty dlouho umět nebudou – samy sebe opravit. Autodiagnostika ano, ale zákrok a odpovědnost za něj je na člověku.
                      Elektromechanici nepřišli do práce, neboť jim nejel autobus. Mašina s hláškou na displeji/obrazovce stojí a vy jste s primární sférou bez terciální dočista v prdeli.

                    8. Ta provazanost se tykala toho, ze Pospec zaradil ajtaky a autobusaky do vyrobni sfery, protoze jsou s ni provazani. Ja ho upozornil, ze razeni do sekundarni ci tercialni sfery se neodviji od toho, co je s cim provazany, protoze v konecnem dusledku je provazane vsechno se vsim. Taky ctete jen posledni prispevek, co? :)

                2. A vetsina sluzeb neni pro bohaty ale normalni stredni tridu. Treba kadeřnictví nebo pedikura. Ani ten psi hotel nebo hlidaci pani nejsou pro bohatý.

                  1. pane, já nechodím do kadeřníka a většina chlapů co znám se taky holí strojkem doma. Na pedikuru nechodí ani baby. Paní na hlídání mají jen továrníci a manažírci, normální lidi mají buď babku či tetku, nebo sedí s děckama doma na prdeli a netrajdají po plesech. Obdobně s psími hotely apod.

                    ano služby takové existují, využívá je vyšší střední a horní třída, průměrní lidi rozhodně ne.

                    1. Ale do hospody zajdou, ze? A cigarko si taky neodeprou, nemylim-li se. Ten kadernik nebo pedikerka vyjde jak jedna navsteva hospody nebo 3-4 krabky. Je to otazka priorit, no.

                    2. to je přece známá věc, že cigára a chlast fungujou přesně naopak, Čím větší bída, tím větší konzumace.

                      Protože to je únik od reality, to je celé.

                      V chudých oblastech v hospodě není žrádlo, jen laciný chlast a naopak, lidi na úrovni se v hospodě nažerou a chlastu si dají jen trochu, protože jejich realita je hezká, nepotřebují od ní zdrhat.

                    3. Hmmm….to bych se I hadal.
                      Pred asi 10 lety moje exmanzelka zehlila nejakymu manikovi kosile.Kus za dvacku. On byl linej si to zehlit sam, my potrebovali kazdou korunu…
                      Moje soucasna pritelkyne na pedikuru obcas zajde – nevim, jestli jsme bohati, ci stredni trida, aktualne mame par milionu dluhu, tak nevim, jak se to pocita:-)
                      Je otazka, jak se presne definuje „pani na hlidani“ podle tebe – no ja znam uplne normalni lidi (stredni trida max), kteri takove veci vyuzivaji.
                      A syn me pritelkyne, ktery rozhodne neni ani ta stredni trida, chodi zasadne ke kadernikovi se strihat, doma nikdy…
                      atd atd.
                      Mame okolo sebe uplne jine lidi a uplne jine prostredi :-)

                    4. Pedikura nebo kadernik stojej dneska par stovek (300-400) a to i v Praze. To fakt neni zadnej luxus. Kdyz pujdu do hospody, tak tam dve tri kila nechám taky. O cigarech radši nemluvit. Dve kila za dej pro kuraka zadnej problem.

                    5. ale 3-4 stovky normální průměrný člověk nevyhodí jen tak z okna. Vy asi jo, ale já ani lidé z mého okolí ne.

                      Točené pivo a pokec z chlapama, trochu smíchu bez bab a únik od reality nelze nahradit jiným statkem, ale hubu i palici si můžu oholit doma zadara, zbytná služba, hotovo.

                      Apropo, když tak rád vytahujete tu hospodu, není novinkou, že výtoč piva klesá jak hovado, protože stoupla cena práce a lidé službu „někdo mi natočí pivo“ prostě přestali konzumovat, protože na to nemají, a chlaščou lahváče v garáži.

                    6. Jasně. Co dělám a mám rád já je normální a nezbytné, co dělají ostatní je divné a zbytné. Já zas nechápu, jak může kuřák mluvit o vyhazování peněz oknem. Někdo jiný zase může namítnout něco o zbytnosti poslouchání stále stejných pivních keců. Jestli ze svých závěrů predikujete nějaký ekonomický vývoj, můžete tam mít dost velkou odchylku od reality.

                    7. nemluvím o sobě, ale o ekonomice, já už do hospody nechodím léta

                      fakt je ten, že za krize fičely nálevny, za konjunktury fičí psí hotely

                    8. Lojza: a ve chvíli, kdy půjde životní úroveň dolů a s tím například bude souviset i vyšší nezaměstnanost, tak se s těmi službami stane co? Paní na hlídání zaplatíme z úspor a budem se u toho dívat na telku?

                      Syn přítelkyně na to zatím má. Až na to mít nebude, nebude to ani dělat, easy. Nebo že by si vzal u Providentu půjčku, aby mohl ke kadeřníkovi? No tak dementů jsou plné ulice, to zase ne, že ne. Ale většinou si půjčují na věci, nikoliv na služby (s výjimkou dovolených).

                    9. No…zivotni uroven nam jde (a v dlouhodobem meritku to je videt hodne dobre) nahoru a nemyslim si, ze by nam nekdy mela jit dolu.
                      Myslim „globalne“, samozrejme jednotlivci mohou kolisat dle libosti, ale o tom asi neni rec…
                      To bych moc neresil, ze by nam nejak zasadne mela padat zivotni uroven…jako jasne, Valka a nebo neco takovyho, to by byl pruser, ale jinak se toho moc nebojim..

                    10. tak to já bych se bál

                      teď to jede na brutální dluh za nevídané konjunktury, ale příští krize může být fakt maras

                      základem pro ni je jednak absurní předlužení všech států a taky nadprodukce zbytečných pičovin + šílené státní zásahy kurvící trh a podnikání obecně

                      velmi mě vyděsil extrémní růst ceny potravin v posledním roce a hlavně ta volatilita, kdy brambory dokázaly vyletět i na 30 korun za kilo a vepřové ke 2 stovkám během pouhých několika týdnů. To znamená jediné – trh je nestabilní a výroba/zásobování trochu vázne, jak by ne když je všude řepka.

                      Stačí 2-3 státní bankroty v nejpředluženějších zemích, prudký pokles poptávky + ekobuzerace, která způsobí prudké zpomalení automotive a skokový nárůst nezaměstnanosti, k tomu nějaké nesplacené hypotéky, druhotná platební neschopnost nezdravých firem úvěrovaných bankami – bankovní krize a k tomu sucho a neúroda – skokový růst cen potravin a můžem se během 6 – 9 měsíců vézt v takových sračkách, že jsme to neviděli. Navíc vzhledem k inflaci a předlužení států, firem i domácností lze v střednědobém horizontu desítek let očekávat minimálně pokus o měnovou reformu – zestátnění alespoň části úspor a dluhů, v horším případě jak za gottwalda.

                      Rozhodně bych neseděl v klidu, jak je všechno fajn, jako ekonoma mě děsí, na jak vratkých základech celé to perpetum mobile na blahobyt stojí.

                    11. Na první dobrou bych souhlasil, ale možná se oba pleteme. Před pár lety jsem byl v Domažlicích tuším, večer si prošel náměstí a nestačil se divit, kolik tam bylo nehtových salónů. Říkám si, to je nějaká pračka peněz – a všechno plný! Nemyslím, že by zrovna v tomhle kraji měl být nějaký velký potenciál pro služby tohohle typu. Po tom zážitku už si dovedu představit, že si někdo vezme půjčku na nehtíky…

                    12. Pro některé ženské je to totéž, co pro chlapi ta hospoda. Navíc v chudých krajích zavře fabrika, tak co zkusí máňa s výučním listem? Zkusí třeba dělat nehty.

                    13. V podstate mam pocit, ze nehtovy studia jsou sluzba predevsim pri nizsi vrstvy, podle toho kolik jich je. A nehty si nechavala delat kdejaka studentka uz pred dvaceti lety.

                    14. Poznámka z praxe: Paní na hlídání jsem si jako prostý vidlák najal v polovině osmdesátých let, protože jsem musel jezdit po polích za výdělkem, rozhodně jsem nemohl sedět doma na prdeli. Stálo to tehdy 800 Kč měsíčně, protože paní dceři podávala teplý oběd.
                      Do holiča (před plyšakem) aji do kadeřnika (po nim) chodím pravidelně.
                      Jste první a dosud jediný člověk ochotný považovat mě za vyšší střední třídu, to potěší, ale jen na chviličku.

                    15. Nevim co přesně má holič společnýho s nějakým plyšákem. Nabízí snad eště dneska někde kompletní péči o vousy, aby se tomu dalo říkat holičství?

                  2. shane: ta normální střední třída ale musí na něčem vyrůst. A roste na přidané hodnotě. Podívejte se na země, kde mají kulové a vzpomeňte na minulý totáč tady. Když přidanou hodnotu negenerujete dostatečně, první, koho zmáčknete o daně je právě střední třída a tím, že začne chudnout, opadne zájem o zbytné služby, protože je nebude mít kdo nakupovat. Tedy nejen, že se trend přesunu lidí z výrobní sféry do služeb zastaví, ale současně se nastartuje trend přesunu lidí ze služeb mezi nezaměstnané.

                3. Tak to jste asi ve škole nedával pozor

                  https://cs.wikipedia.org/wiki/Terci%C3%A1rn%C3%AD_sektor

                  V západním světě něco vyrábí čtvrtina populace, zbytek jsou ty zbyteční lidé, kteří vám vyvenčí psa, vyléčí chřipku nebo naprogramují program na postřik pole podle GPS.
                  Přitom by mohl každej makat na poli nebo v kovárně, že?

                  1. Ada: Vy zase nedáváte pozor na to, co se děje kolem Vás. Jak můžete dát do jedné věty doktora s venčičem čoklů? Nevidíte rozdíl mezi službou poměrně důležitou a službou zcela zbytnou?

                    Můžete se dále zamyslet nad tím, kdy a kde se ty zbytné služby objevují a kde naopak neexistují a proč. Ani wiki na to nebudete potřebovat.

                    1. Smarja, sluzby jsou sluzby. Nedeli se na sluzby zbytne a nezbytné. To muzu rovnou tvrdit ze hrackarsky prumysl je vyroba zbytna, tudiz k hovnu, tudiz se nepocita, protoze si deti muzou hrat s drevenym konikem a panenkou ze zauzlovanyho hadru.

                    2. shane: v kontextu diskuse je to velmi podstatné, pokud se snažíte tvrdit, že právě tohle je budoucnost (tedy přesuneme ještě více lidí z výroby do služeb).

                      Člověk, který má málo peněz k doktorovi musí, ale čokla si vyvenčí sám a možná ani tu paní na úklid už si nepozve. Tedy o činnost těch lidí, kteří „budou dělat služby“ už nebude zájem a tedy je naivní si myslet, že je kam je přesunout, resp. že je prostor mít v neproduktivním sektoru více lidí než dnes. Není, kdyby byl, státy se nemusí zadlužovat ani zvyšovat daně, peněz by bylo dost.

                    3. fatdwi:
                      Samozřejmě, že za krize se ekonomické vztahy zjednoduší. Ale kromě venčení čoklů dojde i na ty dochtory. Už nebude takový zájem o zlepšení zraku laserem, nacpávání koz silikonem, bělení pih a konečníků (to jsem fakt na vlastní oči viděl na letáku v lékařském zařízení).
                      Ta hranice nebude tak ostrá jak to vypadá, když se vedle sebe postaví chirurg a psí kadeřník.

                    4. Ada: nejsme ve sporu, i v rámci lékařství jsou služby nutné a zbytné. Nicméně jsem pochopitelně myslel ve vztahu „doktor vs. venčení čoklů“ ty nezbytné a měl jsem za to, že je to automaticky pochopitelné.

                    5. šmarjá jistě že je lze dělit

                      – služby zbytné jsou služby, které v chudých zemích neexistují, protože na ně nikdo nemá a dá se bez nich žít, proto jsou zbytné. Barber shop. Designové svatební dorty. Vztahová koučka. Profesionální moderátor svateb. Venčení psů.
                      – služby nezbytné jsou v nějaké míře všude, protože bez nich to nejde – doktor/šaman/bylinkářka, kovář tam kde jsou koně, mechanik tam kde jsou auta, elekrikář, a základní řemesla obecně, právník/imám, atd.

                    6. Treba v Indii je patrne vic holicstvi nez v celý Evrope. Souvisi to s cenou prace. Kdyz te kvalitni oholeni vyjde na par rupii, tak co se s tim srat. Ony jsou ve tretim svete vubec rozvinute sluzby o kterých se nam ani nezda. Treba poulicni prodavaci caje a kafe a poulicni stankari s jidlem. I na mistni pomery levnym. Prodavaci kdeceho. Cistici bot. Úpravy a opravy oděvu na počkání…

                    7. shane
                      21.1.2020 v 15:19

                      Není stánkař s jídlem (co to tam na uhlí kuchtí) spíš nějaká ta výroba? Aha! :D

                    8. Protože dneska už všecko ve výrobě jede na elektriku, nedostává se kvalifikovaných a zkušených elektrikářů, ani elektromechaniků.
                      Firma potřebuje člověka, co prostě ví, kam má jít, na co sáhnout – sáhne a jede to. Nikde nechtějí kluka, co ani nedával pozor v průměrném učňáku, do kterého ho v dobré víře nakopali rodiče. On chtěl jít původně zpívat, protože ho to bavilo a šlo mu to. Ale protože řemeslo má zlaté dno, tak ho rodiče nakopali do elektromechanika.
                      Ve škole ho to nebavilo, v práci skoro nic neuměl, tak ho nechali akorát zametat špony u stáčení kolektorů ss motorů. On pak po večerech chodil zpívat do zaplivané putyky a ráno v práci u toho zametání usínal.
                      Píšu o Karlu Gottovi – ale takových případů je spousta, co si dneska pouze myslí, že na něco mají, chtějí se tím živit a myslí si, že je to uživí. Viz různý soutěže. Dneska jsou to třeba všichni ti youtubeři, influenceři a další zbyteční paraziti, co by bez reklamy a internetu zdechli hlady.
                      Jasněže kopu za svůj obor :D
                      Jenom se snažím zdůraznit, že bez těch elektromechaniků i elektrikářů to zásadně nepůjde. Přitom ale – maturitní učňáky tohoto oboru, ale i SPŠE zejí prázdnotou a spoustu těch dobrých už zrušili.
                      A na zručného elektromechanika, se ze středoškolského ekonoma nepřekvalifikujete jen tím, že Vás někde nechají udělat padesátku a ukážou, kde je rozvaděč.
                      Nevidím to do budoucna moc dobře.
                      Vidím to na několika elektronických fórech, na jaké prosté, naprosto základní věci ze 2.ročníku SPŠE, nebo 4-y učňáku se ti mladí vyptávají. Na věci, co měli už ze střední školy dávno ovládat podobně, jako násobilku ze základky.
                      Často by se člověk až smál, ale ono to k smíchu vůbec není.
                      Dnešní zmrdorodiče nakopou děcka do oboru nějakých zbytných kokotin a pak se budou divit aj ušima, že je děcko do 30 doma, protože nenajde adekvátní práci.

                    9. Dokud bude prumerny plat v delnickych profesich 25 hrubyho, tak to lepsi nebude. A v ty elektrotechnice dokonce neni prumer ani 23 000 hrubyho.
                      https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/prace-nabidky-profese-operator-vyroba-trh-poptavka.A200117_072307_podnikani_sov

                    10. Záleží asi kde, nebo nevim. Tady mi kolega furt vykládá jak mu denně chodí nabídky (má někde naslouchače na nějakejch těch pracovních webech) na kdejakýho technika a mistra a kdovíco, samý nástupka 40, disponzibilní telefon, bůček, auto…

                    11. Tak je to průměr, žejo. Ve škodovce u pásu taky berou víc. Navíc mistr už je vyšší liga.
                      Nicméně pokud se týče vzdělání, tak pokud si vzpomenu na svoje učednický léta, tak můžu v klidu konstatovat, že tříletej učňák je akorát ztráta času*. Když už učňák, tak čtyřletej s maturitou. Poměr praxe/škola jsme měli stejnej, jenže to co jsme my brali na konci prváku oni brali ve třeťáku. Objem a rozsah učiva se rozhodně nedá srovnávat s gymplem a asi ani s příslušnou průmkou, ale furt se tam člověk naučil víc než to opáíčko ze základky co měli výučáci a vcelku bez velkejch problémů se dalo pokračovat i na VŠ.

                      *samozřejmě, jsou lidi co na víc nemaj, no.

                    12. shane
                      21.1.2020 v 21:10

                      Nějakýho (polo)mistra dneska udělají z kde koho, kdo není úplně blbej a má aspoň trochu vztah k práci. Když ne hned, tak do pár měsíců. Takoví lidi totiž dneska nejsou.

                      Těch co by byli inteligenčně tak na níži, aby věci opravdu nepochopili, zase tak moc není, hlavní problém je, že lidi sou líní jak vši. Nejen hejbat rukama, ale i potrápit tu houbu co mají v makovici. Jednodušší je blekotat „já tomu nerozumím“ a jít někde rovnat papíry. No jistě, já taky kurva ničemu nerozumím, dokud neprovedu aspoň minimální rešerši (studiem bych to často zase nenazýval), nezajímám se, nezkouším…

          2. shane: na to, abyste se uživil zbytnými službami ovšem potřebujete dostatečně silnou základnu dostatečně bohatých lidí, kteří budou ochotní takové služby konzumovat.

            A na to potřebujete silnou výrobu, protože jen tam vzniká přidaná hodnota, kterou je možné rozdělit mezi zaměstnance, kteří pak vyrazí na nákupy.

            1. děkuji, že jste to opět vyložil a jasně a lépe, než to svedu já :)

              1. Pospec: mě teda přijde, že zrovna Vy s vyjadřováním problém fakt nemáte:-)

            2. Tu vyrobu potřebuješ, to je pravda. Ale nepotrebujes v ty vyrobe zamestnavat trictvrte populace. To co pred sedmdesáti lety vyrobila fabrika s deseti tisici delniky dnes vyrobi tech delniku tisic.
              To ze stroje berou praci a zbidacuji delniky se tvrdi uz asi 300 let (Zdravime Lludity. Kde tem je konec)

              1. shane: ještě jednou: jen ve výrobě vzniká přidaná hodnota. Kolik lidí to dokáže uživit je sice otázka k diskusi, ale jak můžeme vidět kolem sebe, jsme už za limitem. Proto se státy snaží hrabat jak pominuté od těch, kteří ještě něco mají, protože těch, kterým platí za nic je stále více a současně mají přece svá „práva“, takže chtějí vyšší a vyšší podíl na lupu.

                1. Na zaklade ceho soudís, ze jsme za limitem? A myslis tim nas coby Česko, nebo nas coby prvni svet? Protoze co se tyce Ceska tak ve srovnani s vyspelejsi casti prvniho sveta ten nevyrobni sektor furt nic moc.
                  Jinak tyhle chmurny prognozy se táhnou uz staleti a zatim furt nic. Kdo by si pred sto lety predstavil ze v zemedelstvi bude delat jen 5-10 procent populace a nejenze nechcipnem hlady, ale i kdyz tretinu potravin vyhodime, tak stejne budeme celit epidemii obezity.

                  1. shane: na základě zvyšujícího se zdanění a současně stále rostoucího zadlužení států. Na udržení aktuálního standardu už si západ není schopen vydělat a místo toho si na to půjčuje.

                    A jistě, že u nás nevýrobní sektor nic moc, protože ten výrobní nám z velké části nepatří a ač generuje přidanou hodnotu, u nás z toho zůstává jen menší část. Taky se tomu říká životní úroveň a není náhodou, že u nás je nižší než tam, kam ty peníze tečou. Proto taky zbytné služby vznikají jen tam, kde je dost lidí, kteří je mohou konzumovat.

                    Nevím, jaké „tyhle chmurné prognózy“ myslíte. Snad vidíte, že jde nahoru Čína, která primárně roste na tom, že jsme jim tam přesunuli výrobu od nás. A zatímco naše výroba patří cizincům, velká část cizí výroby v Číně patří našincům (je to sotva 10 let, co bylo možné tam založit WOFE) plus na ní vzniklo mnoho čínských firem (Huawei, Lenovo a mnoho dalších).

                    Tj. u nás není kam ty lidi přesouvat, protože životní úroveň nahoru moc nejde. Spíš hrozí její zásadní snížení, takoví Francouzi by mohli vyprávět. Nebo si myslíte, že budeme dál snižovat počet produktivním lidí, platit jim za to že někde někomu otravují život a to vygeneruje poptávku po zbytných službách?

                    1. já bych zde možná ještě doplnil, že hlavně zápaďáci žijou labutí písní jejich postupně končících zlatých časů

                      V Británii je mnoho opravdu chudých oblastí, frantíci jsou v podstatě v kontinuální depresi z propadajícíc se životní úrovně, němčourům to zatím šlape, ale je to otázka času, na jihu nezaměstnanost jak hovado a životní úrovní už se propadli skoro až k nám.

                      Prostě jedou na dluh a předstírají, že Titanic se nikdy nepotopí, ale fusekle už mají ve vodě.

              2. nezbídačují dělníky, ale dolní konec gaussovy křivky lidí, kteří nic než používat kosti a svaly nesvedou a i to blbě, protože idioti většinou mají i ty pracky nešikovné a pomalé

                Tvrdí se to 300 let, protože to je 300 let pravda. Ještě před 150 lety pojem „nezaměstnanost“ prakticky neexistoval a s ním neexistovaly žádné sociální problémy typu, které známe dnes. Pro neshcopné blbce vždy nějaká práce kydání hnoje nebo hlídání krav byla, samozřejmě pouze za kus chleba a tvarohu a spaní na seně ve stodole, blbec neměl ojetou jedničkovou oktávku a dovolenou v chorvatsku. Jenže tehdy to bylo normální a nikdo to nerozporoval

                Až průmyslová výroba vyrobila nezaměstnanost a dělnictvo jako takové a návazně vznikl v reakci na příliš hustý kapitalismus komunismus a socialismus, pak nějaké ty války a aktualizace a jsme tam, kde jsme, socík, ale mír.

                1. Ono je to propojené. Na venkově byl přetlak obyvatelstva pro které hrozilo, že nebudou mít co dělat. Takže fabrika byla pro ně požehnání. S nástupem strojů se zase uvolnili další síly z venkova a tak pořád dokola.
                  Třeba hladomor a selské bouře mi připadají jako poměrně značný socialní problém. Ve srovnání s tím je alkoholismus a promiskuita v dělnických koloniích poměrně banální.

                2. Je pravda, že idioti fakt volí kreténský cesty, ale vyloženejch idiotů v populaci zase tak moc není. Teda ne od přírody, je fakt, že když si vyhulí nebo vychlastají palici, tak tady jich uměle přibývá. Jak píšu výš, hlavně jsou líní pracovat i tím mozkem nahoře, vono je přece lepší vzít zbíjačku nebo nějakej „werk“, jak nám předvádí UKčka na stavbě, a chvílu s tím jebat, dokud se to nevymrdá, tzn. typičtí vohnouti. Že při tom zkurví štípačky za pětikilo nebo elektrický nářadí za pár tisíc…

                  Jenže to je vo lenosti se na dvě minuty zastavit a místo ruk použít kurva mozek a vymyslet adekvátní nedestruktivní postup!

            3. Neviem presne akú definíciu „pridanej hodnoty“ používaš, ale nejak sa mi to nezdá (že pridaná hodnota vzniká len vo výrobe).

              Podľa mňa pridaná hodnota vzniká len a len tam, kde dôjde k dobrovoľnej výmene niečoho čo mám za niečo čo nemám a zároveň to čo mám si cením menej ako to, čo nemám.

              Zober si napríklad autá vyrobené a odložené automobilkami na rôznych odstavných plochách [napríklad: http://extrastory.cz/miliony-neprodanych-aut-stoji-ladem-a-nikdo-se-v-nich-nesveze.html%5D. Vysvetli mi prosím, akú presne pridanú hodnotu majú tieto autá.

              Podľa mňa „pridaná hodnota“ vzniká len a len obchodovaním.

              1. Oprava: na konci toho odkazu je %5D, teda znak „]“, ktorý do url nepatrí.

    2. Ty automaty tam nejsou kvuli zadnejm americkejm odborum, ceskyho fransizanta americký odbory nezajimaj, ale kvuli tomu ze usetrej lidi na kase. Automat jede furt, nechce pauzy, na hajzl, nepotřebuje dovolenou…

      1. Za mě je ten stojan takovej upřímnější a lidštější. Nerad komunikuju s cizími lidmi obecně a ty umělé úsměvy a strojové věty od obsluhy mekáče jsou jak z hororu.

        Kus pravdy s těmi odbory je v tom, že je to reakce na zvyšování minimální mzdy a jiné vymoženosti zákoníku práce. Dlouho vyšel studentík levněji, ale jednou se náklady na pořízení automatu protly se mzdovými…

        1. Nakupování na internetu výrazně zvýšilo mou kvalitu života. V práci si lidí užiju dost a dost.

          1. Žejo. A nejhorší je, když na tebe už ve dveřích prodavač hulaka co ze si jako prejes.

      2. no jsou tam proto, protože za louží chtěli 14 dolců na hoďku, zatímco český puberťák furt maká za 4. U nás je to jen hipsterovina a hračka pro lidi, co mají matlapičoviny prostě rádi a naopak neumí komunikovat s humanoidy, podle mě to při našich cenách práce náklady moc nešetří, ale chtělo by to zeptat se někoho, kdo tam dělá

        1. Ve Frydku platíte dolarama? Jeste jednou – cena prace za velkou louzi neovlivnuje cenu prace u nas. On se sice mekac chlubi ze ma vsude vsechno stejny, ale to se tyka slozeni vyrobku, ale uz ne sortimentu a rozhodne ne toho, jestli maj automaty nebo ne. Ze je v americe pinoh drahej neznamena ze kvuli tomu v Bangladesi vyhodej pinoha co tam dela za deset centu na hodinu.
          Ale ona je prace drazsi i u nas a navic kazdej mekac potrebuje mit krome brigosu a castecaku taky kadr lidi na full time co tu restauraci drzej. A ti nejsou.

          1. přepočet měny, už zas budem slovíčkařit jak na základní škole „on si začal soužko učitelko“?

            no já myslím že je to o tom, že mají všechno všude stejné a jednou už zainvestovali asi do IT systému, tak to narvali všude. Navíc je to cesta jak zase více může korporát pumpnout nebohého frančízanta „kup si automaty a licenci na systém“

            jinak mě baví, jak to mají všude stejné, tak začli shánět i černochy , aby jim tam dělali, aby to bylo ECHT AMERIKAN

            Ve FM sice zatím niggu nemáme, ale na václaváku tam dělají hned 3 nebo 4 a dokonce na rohlence, na vsi na jižní moravě, si jednoho dovezli taky, aby tam zákazník měl správně americký pocit. By mě zajímalo, jak se dělá takový nábor, aby mohl být na moravském vidlákově exotický mouřenín.

            1. Ne, tak Mekac opravdu nefunguje. Ceska (bangladesska, Britska) fransiza je na ty americky v podstate nezavisla a organizacne spolu nemaj vubec nic spolecnyho. US mekac pronajme licenci a fransizant se zavaze dodrzovat slozeni a nektery dalsi nalezitosti, ale jinak ma volnou ruku. Zpusob prodeje je zcela na nem. Opravdu to neni tak, ze v USA zaveli a vsechny mekace na celym svete koupi prodejni automaty. Jsou zeme, kde se furt vyplatí najmout cloveka.

              1. a proč teda mají ty černochy?

                1. Pospec
                  A, Spiknutí nadnárodní korporace
                  B, Studenti (s dobrou angličtinou pro ten Václavák) na brigádě

                  Třeba sámošky, spedice a stavebnictví zase jedou v ukrajinském spiknutí.

                2. Pospecu, se shanem se vůbec nezaplétej.
                  On má univerzální odpovědi, řešení a klíče úplně, ale úplně na všecko, to sis ještě nevšiml? :D

                  1. Ja zadny reseni ani klice nemám. Ale je fajn ze si vy bratři v Entropii tak rozumite :)

        2. Nědělám tam, tak si zapekuluji. Propojení kasy z kuchyní už mají leta. Obsluha něco namačká a v kuchyni se něco rozsvítí a pak jim to podají zpátky s číslem. A teď k tomu pořídím dotykový displej a platební terminál , trochy lamina a pár drátů. Možná trošku upravím tu apku co už tak jako tak používali na kase, aby vypadala víc zákaznicky. Podle googlu je minimum v mekáči 105 korun, což je 75600 za měsíc tam kde mají otevřeno nonstop. Myslím, že ten dotykovej krám se zaplatí nejpozději třetí měsíc a pak už stojí jen proud. Asi to nebude jen móda….

          1. jenže ta pokladní tam stejně musí být, když se to zesere. A musíte mít IT podporu, která to bude servisovat.

            Tak jako v té výrobě, sice vyrábí robot, ale kolem něho musí stejně někdo skákat

            1. Jenze misto toho abys tam mel ve spicce tech pokladnich sedm, tak ti stacej tri. V tom je ten trik. A IT support stejne potrebujes.

            2. Tak se někdy podívejte jak se vyráběl Ford T a jak se vyrábí třeba Focus. Přestože Ford T neměl IT podporu a servisáka robotů, vsadil bych se, že se na výrobě auta podílelo daleko víc lidí než na tom Focusu.
              Večer jsem byl po dlouhé době v Tescu. Bylo tam osm automatických pokladen a kolem nich byla jedna paní a ostraha. A i ta ostraha mohla být jen jedna, když tam v tu dobu byl vlastně jen jeden východ.

              1. tak samozřejmě, že se to za 100 let výrazně změnilo

                navíc já nerozporuji, že ve výrobě je to otázka času, ve službách nikoliv. Už škodovky stodvacítky svařovaly z velké části roboti, tam to jede už desítky let.

                no a když jsme u toho, co se týče efektivity, tak se podívejte, za kolik platů si ten ford T mohl tehdy dělník koupit a za kolik dnes focusa. Henry platil dělníkům 5 dolarů denně a auto stálo kolem 500 dolarů. 100 pracovních dní. 5 měsíčních mezd. No to v německu možná dneska bude taky, ale my se na to nedostali nikdy a ani nedostanem.

                1. Ve službách jsou samozrejme dalsi moznosti automatizace omezený. Nejvic se to tyka tech pokladnich, protoze mechanizace se pouziva uz davno. Ani zemedelstvi uz nejspis zadna velka uspora pracovniku nečeká, stejne jako stavebnictvi.

                  1. Mimochodem k číslům o práci pro „práceschopné“: nyní se v Česku podílí jako „ekonomicky aktivní“ zhruba polovina lidí; ostatní jsou děti, studenti, důchodci, nemocní, invalidé. Práceschopných je tedy potencionálně o dost více, ale to se bavíme o posunu věku odchodu do důchodu, omezení studia pro mládež (o tom hodně mluví postbolševici jako Zeman, Babiš, prezidenti svazu průmyslu a obchodu – ale je to cesta k levné pracovní síle bez budoucnosti).
                    Segment služeb bude v budoucnu jako houba. Jak bude stárnout naše generace „Husákových dětí“ , bude potřeba mnohem více lidí do sociálních služeb, pomocníků, doktorů, sester, asistentů. Takže se nám přesun lidí z průmyslu do služeb nejenom bude hodit, ale bude to podmínka pro udržení sociálních standartů.

                    V Japonsku díky populační krizi tento problém musí řešit s robotikou a umělou inteligencí, protože prostě reálně už „nejsou lidi“.

                    1. no to sice jo, ale to o čem mluvíte bude muset všechno být státní a kdo to jako zaplatí?

                      už teď na to nemáme a to máme daně skoro jak ve švédsku

                      obávám se že tím to nevytrhneme, pořád tam musí být sektor s přidanou hodnotou, který to bude na těch daních živit, aby bylo možno dědoušům dát sociální pracovnice

                    2. Cerny Mor: stárnoucí populace je v Japonsku obrovský problém a zvyšující se podíl lidí, navázaných na důchodce není dobrá zpráva, jak si myslíte Vy, ale zpráva velmi špatná, protože to přestává být z čeho platit. Japonsko má nejvyšší zadlužení na světě, chcete tedy říci, že toto je cesta pro nás? Prostě budeme si víc a víc půjčovat a pohoda?

                      To snad nemůžete myslet vážně…

                    3. @ fatdwi: kdo říká, že to je dobrá zpráva? Já ne. to jste si někde špatně přečetl. Je to ale realita, které má nějaké následky a nějaká řešení. (Zadlužení Japonska s tím souviset nemusí; populační krize a vlny čeká řadu zemí včetně Číny po politice „jednoho dítěte“).

                      @ Pospec: já neříkám, že to má být státní; většina doktorů a hodně sociálních služebn jsou soukromé nebo obecní. samozřejmě, kdo to zaplatí, je další otázka. Všimněte si pana Babiše: teď rozhazuje prachy jak o život , peníze na reformy důchodů se rozfrcaly na dárečky, a první krize důchodového systému v roce 2030 se blíží a blíží.

                    4. Cerny Mor: napsal jste: „Takže se nám přesun lidí z průmyslu do služeb nejenom bude hodit, ale bude to podmínka pro udržení sociálních standartů.“

                      To mi přijde, jako že to vnímáte pozitivně, nebo se pletu?

                      A „virtuální dluh“ je to asi takový, jako ten „virtuální dluh“ tady během minulé totality. Jasně, že je to lepší než dlužit Číňanovi, ale to neznamená, že to nemá dopad na životní úroveň. V Japonsku je na hodně místech vidět zašlá sláva, na jejíž rozvoj a někdy ani údržbu prostě nejsou peníze. Sice díky stále docela funkčnímu průmyslu to tam nevypadá jak „lešenářská Praha l.p. 1987“, ale že by si tam mohli pískat…

                      Takže u nás ten přesun lidí do péče o seniory vidím jako mnohem horší, protože máme horší startovní pozici a méně průmyslu, který by to mohl podpořit.

                      Babiš jede klasicky „po nás potopa“. Rozhazuje cizí peníze, které ještě ani nemáme jen proto, aby se udržel u koryta. Mohlo by mě těšit, že lidi, kteří ho volí to z velké části nehezky odserou, ale to je slabá útěcha na to, že to s nimi odsere mnohem víc lidí, kteří mu tu moc nedali.

                    5. @ fatdwi: 11:00

                      Japonsko a japonský virtuální dluh bych nezmiňoval; vzhledem k tomu, že Japonci dluží zase jenom Japoncům.

                    6. To bude ale potopa jak prase a nikdo za ni nebude hnán k odpovědnosti.
                      Bureš bude tvrdit, že on makal pro lidi a že řídil stát nejméně tak dobře, jako svoje firmy.
                      A že se to posralo, to hodí na hrb EU, jako ostatně doteď všecko. Dokud to jde, bude nasávat-ale pro sebe, ne pro stát. Rozhazuje ještě neexistující, nevyprodukovaný prachy jak navedenej a aby se neřeklo – protože už to bilo do očí – tak Kremlíkovi řekl „nemlaskej když žereš“ a uklidí ho mimo vládu. Tahá sem cizí kapitál místo podpory domácích firem, který raději zaklekne, než aby byly konkurencí.
                      To nedopadne dobře a já se toho bohužel ještě dožiju.
                      Po mně už hovno, strach mám ale z budoucnosti pro svý děti a vnuky. Děti jsou sice naučený makat, když je to potřeba, ale na pořízení kvartýru si chtěnechtě část museli půjčit. Já dvougenerační barák+ bohužel nezvládl, za což se stydím.
                      A tam, u těch hypoték se bojím nejvíc..
                      Lidi, co mají hovno, ale zároveň nemají dluhy, o nic moc nepřijdou.

                  2. Jsem viděl jak se sklízí tuším hlávky zelí. Pomalu jedoucí traktor má rampu na které leží v řadě parta brigádnic, co to vyndavá a podává do dopravníku. Takový bio-robotraktor. Tam půjde nahradit toho chlápka za volantem a jednou i ty ženské s nožíkem. Přitom podle elonovejch keců už je ta AI děsně vyspělá, tak by mohla zvládnout to, co dovede brigádnice s ukrajiny.

                    1. @ Ada: zajímavý příklad. Důvodem bude podle mne to, že sklizeň zelí probíhá u zemědělce jednou za rok na jednom políčku, takže pořídit jednoúčelový stroj by bylo zcela neefektivní oproti ženský, co dneska sebere zelí a zítra půjde trhat jablka a pozítří sázet stromky.
                      Brambory, řepa, obilí – co jede ve velkém – samozřejmě automatizací a mechanizací dávno proběhlo, stejně jako hnojení, orání, výsadba. Proto dělá v zemědělství už tak málo lidí.
                      Tuhle byl v TV zajímavý pořad o výrobě šampaňského ve Francii. Větší výrobci, i když to je historický a speciální produkt, dělají skoro vše na mašinách, včetně úkonů s lahvemi, které jsou těžko představitelné.

                    2. Není to tak jednoduchý, viz Moravcův paradox. I když přesně, podle těch E. keců už bysme měli dávno vegetovat ve Slunečním městě.

                2. Jo to je ten blábol o tom, že si mají zaměstnanci vydělat na to co vyrábějí a podle toho určovat platy nebo ceny výrobků? Švec si vydělá na boty a svářeč u Boeingu si vydělá na Jumbo? Tuhle píčovinu už jsem už od školy neslyšel.

                  Každopádně vaši tezi, že kolem robotů budou skákat lidi v podobném počtu považuju za vývrácenou výše zmíněným příkladem.

                  1. švec na boty ano, svářeč v boeingu na jumbo ne, pokud byl jeho podíl 1/100000 člověkohodin jumbo, měl by mít aspoň na lístek

                    podívejte, on si na to vydělat nemusí, to není komunistické „právo“, ale ten výrobce, pokud vyrábí lidový vůz jako je focus, to pak neprodá a nezarobí ani dělník , ani kapitalista, i ten bude mít po piči

                    to není blábol, to je ekonomická nutnost, že zaměstnanci = zákazníci, pokud tedy vyrábíte běžné spotřební zboží a ne značkové kabelky pro miliardářské pitky

                    samozřejmě tak je to za železnou oponou, tu v chudém světě nikoliv. Protože prodejním trhem výrobků vyráběných na našem území je trh na západě, náš lid konzumuje téměř výhradně odpad ze západních popelnic.

                    1. Je to naprostý blábol, naprosto ignorující ekonomické vztahy, tvorbu cen, výši mzdy.. asi úplně všechno. Ano pro fungování spotřební ekonomiky musím mít dostatečnou kupní sílu mezi lidma. Ale jde se na to obráceně – prodám jen to na co lidi mají – tedy vyrábím to, co dokážu prodat a lidem zaplatím maximálně to co si můžu dovolit, nemůžu cenu výrobku odvíjet od násobku mezd ve vlastní fabrice, to byl jen Henryho marketing.
                      Rohlíků prodám miliony, Boeingů pár do roka, přesto se z ceny rohlíků nebo letadel nedá říct nic o mzdách pekařů a svářečů a naopak.

                    2. a jak bude to vaše perpetum mobile fungovat, když nebudete mít tu kupní sílu?

                      to co je teď u nás je dáno jen a pouze tím, že se otevřely hranice a chudí postkomunističtí lidi museli vzít co bylo, aby měli co žrát a naštěstí bohatí zápaďáci kupujou pičoviny, které tu vyrábíme

                      ale dlouhodobě ve velkém měřitku se musí mít dělník dost dobře na to, aby ty statky kupoval, jinak půjdou srát všichni

                      to není v rozporu s tím, že zboží musí být prodejné a mohu platit lidem jen kolik si můžu dovolit, to se naopak doplňuje v celém tom krásném ekonomickém koloběhu

                    3. Nevím jaké píčoviny máte na mysli, mě třeba auta, vlaky, traktory, tramvaje, nemocniční lehátka, antivir, cihly, máslo, pivo, sýr a milion dalších věcí připadají celkem užitečné. Momentálně jsme rádi za každého mongola, který udrží svářečku, nějak nevidím ty zástupy nezaměstnaných. A prodavačkám dávají pomalu víc jak učitelům, aby jim tam někdo dělal.
                      Neprojektujte si vlastní zahořklost na celou zemi.

                    4. tak třeba ty auta zrovna jsou typická nadprodukce stojící na tom, že zápaďák je zvyklý každé 4 roky kupovat nové, ale reálně auto dá klidně 20 roků, jak je nakonec vidět na východním vozovém parku, podobně mobily a elektronika obecně

                    5. Možná to bude větším bohatstvím a schopností počítat. Kdybych neměl naspořené peníze, dál bych jezdil vrakem a věnoval čas, průběžné peníze nebo obojí, aby to dál jezdilo. A protože jsem měl peníze, tak jsem neopravoval draze vrak a koupil novější, přičemž teď nemusím vynakládat peníze nebo čas na opravy.
                      Ale jasně, je to umělá nadprodukce a měl jsem to opravit. A za měsíc zas…

                    6. Ada: nedělejte ze sebe blbého. Možná to Pospec nepojmenoval správně (nadprodukce), ale snad chápete, že ve chvíli, kdy ty peníze nebudete mít, nebudete ani mít na to nové. Abyste mohl spořit, musíte mít z čeho. A abyste měl z čeho, musíte žít v systému, který Vám to umožní. Že jste se narodil v ČR není Vaše zásluha, prostě se to stalo. Buďte za to rád a povýšenecké kecy o Vašich schopnostech počítat, díky kterým máte nové auto, si nechte od cesty.

                      Nebo si myslíte, že během minulého totáče lidi prostě jen „neuměli počítat“ a proto neměli na to jezdit v novém autě a měnit ho co 4 roky? Nebo že by holt měli tu smůlu, že žili v místě a době, kde to slušně prakticky nešlo? Pokud tedy nepovažujete za „slušně“ různé zloděje, veksláky nebo zasloužilé soudruhy.

                      Nové auto je jedna z těch věcí, kde to není jen o (ne)zbytnosti, ale taky o možnostech. Jestli se soudruzi nainspirují ve Francii, budete muset Vaši schopnost počítat ještě vylepšit. Možná po několika dalších kolech zjistíte, že přes veškeré vylepšování máte smůlu. Aktuálně jsou pokuty 25k-500k per auto. Jak dlouho si myslíte, že budete ten schopnej, než i pro Vás bude pokuta za nové auto příliš vysoká než abyste si ji mohl dovolit? Jak dlouho, než budete muset slevit ze svých aktuálních nároků, budete-li chtít nové?

                      Pokud nejezdíte nějakým malým krámem bez motoru, ale máte vcelku normální rodinné auto (aspoň nižší střední), možná to bude rychlejší, než si myslíte.

                    7. fatdwi: To byla trochu nadsázka v reakci na Pospecovo zahořkle ublíženecké lamentování jak je všechno na hovno, bude jen hůř, žije v ghettu a nemá na barák co by chtěla jeho žena. To, že si někdo pořídí novější auto nemusí být nějaká rozežranost a nadprodukce, ale i racionální chování. Nedělám tady machra, jak jsem ve vatě a spočítal jsem si to f excelu. Bavíme se o běžných ojetinách a normální úvaze zda dát do vraku za 10 opravu za 40 s vyhlídkou na opravu za dalších 30 nebo se plácnout přes kapsu a vzít něco v lepším stavu, kde budu pár let jen měnit spotřební díly.
                      Ono cokoli nad základní potraviny a střechu nad hlavou může být někým vnímáno jako luxus a rozežranost. Kdyby můj praděda tušil, že já měl vlastní pokojíček a ještě mi byl malej. A těch bot, co jsme měl…sráč rozmazlenej.

                    8. Ada: racionální chování je to jen pokud na to máte, to je celé. Současně Vaše preference musí být významně pro „nechci se o to starat“. Pokud byste to vzal skutečně dle financí, tak si nové nikdy nekoupíte, nevyplatí se to. S výjimkou přechodných stavů, například že máte štěstí a auto koupíte těsně před nějakou legislativní sviňárnou, která Vám náhodou hrála do karet a tím aspoň trochu vylepšila neslavnou bilanci koupě nového auta.

                      Proto to svým způsobem rozežranost je, nakonec kdyby nebyla, krize to nijak zásadně neovlivní. Opak je pravdou, auto, právě proto, že vydrží mnohem víc, než 3-4 roky, je první věc, kterou lidi v krizi nekupují – nechají si stávající a čekají, co bude. Stačí se podívat na evropské prodej aut po krizi – z 15.5M v roce 2008 to šlo postupně až na 11.9 v roce 2013, teprve pak přišlo oživení, ale na 15.5 se to už nedostalo a od loňska prodeje zase klesají.

                    9. Mám 10 let staré auto a vypadá a po vyčištění interiéru jezdí jako fungl nové. Předtím jsem měl 15 let staré to samé, a jediné co dělalo problémy byla elektronika.
                      Předtím jsme v rodině měli 20 let staré vyšší třídy a najelo statisíce km; poté o 55 let mladší ten samý model a na tom už zlobila elektronika, protože jí tam bylo moc.

                      Suma sumárum:
                      1) dobře zkonstruované a postavené auto mechanicky vydrží 10-15 let ve stavu, kdy se jeho spolehlivost neliší od spolehlivosti nového.
                      2) jediné, co záhy odchází, je elektronika, protože díky RoHS jsou všechny plošňáky šmejdy.
                      3) koupit nové auto, které vyjetím z autosalonu ztratí 30% ceny, je masochismus.
                      4) koupit nové auto a prodat jej po 4 letech s obrovskou ztrátou, aby si člověk koupil zase nové a tratil na něm, je ekonomicky neospravedlnitelné machrování.

                    10. Jan Mrcasik: koupě nového auta není jen „machrování“, je to taky přístup k věci. Úplně stejné „machrování“ je koupě nové televize, nové zrcadlovky, nového mobilu.

                      Musím Vás nicméně opravit, jste ve svých informacích tak o 10 let zpátky. Nové auto 30% na ceně neztratí, rozhodně ne auto běžné. Po krizi šly prodeje dolů a výsledkem byl nedostatek zánovních aut na trhu, pokud jste nechtěl nějakou oktávku v ropě z firmy nebo operáku. Tam, kde dřív nebyl problém koupit prakticky zánovní auto za půlku ceny, tam je najednou nutné vysolit právě tak těch 60-70%. To bilanci koupě nového trochu zlepšuje, protože reálné náklady budou téměř jistě nižší, i když hodně záleží, jak jezdíte. Nicméně typický rozdíl mezi novým a ojetým:
                      – Baterka
                      – Brzdy
                      – Gumy

                      Ztrátu na ceně to pochopitelně nevyrovná, ale je nutné to vzít v úvahu. Prodáte-li auto po cca 4-5 letech s 50-60k km, nic z výše uvedeného se Vás netýká, jen musíte na začátku koupit zimáky.

                      Naopak koupíte-li podobně staré ojeté, destičky budou tak akorát na výměnu, oboje gumy taky a baterka Vám klekne za rok, max dva (zvlášť ty dnešní). Do 100-120k to ale bude jezdit bez závad, pokud nemáte smůlu a vyhýbáte se problémovým kusům, v tom souhlasím.

                      Nad 100-120k km už začíná dražší servis (svíčky, olej v převodovce atd.) a postupně se blíží konec spojky, tlumičů a případně i dalších podvozkových dílů. Dle typu auta taky může odejít výfuk. S ohledem na zůstatkovou cenu auta už jsou to opravy docela drahé.

                      Ne, že bych neznal auta, kde spojka dala 250k a tlumiče taky, ale na to se nedá spoléhat, velmi záleží, co s tím dělal předchozí majitel.

                    11. fatdwi: novou televizi každých N let nechápu vůbec, protože nemá takové zlepšení. Smartphone nemám a každý featurephone mi slouží až do své smrti, protože na trhu už není to co chci a každý „upgrade“ je o trochu k horšímu; ale třeba v otázce PC kupuji zásadně též secondhandovou špičku (např. rok, dva starou high-end GPU, která má dnes pořád výrazně lepší parametry, než zcela nová low/mid-end GPU prodávaná za stejnou cenu).

                      A zrcadlovku, to si kupuji, ale zásadně tři, čtyři generace pozpátku, protože za 10% původní ceny dostanu špičkové tělo, které je vzhledem k cyklům uzávěrky teprve v nějakých 20% životnosti. Megapixely jsou stejně od 12Mpx kontraproduktivní, protože důležitá pro kvalitu obrazu je fyzická plocha pixelů. A použitelný rozsah ISO zase tak extrémně nahoru neleze.

                    12. Jan Mrcasik: TV byla jen příklad, já třeba nemám žádnou. Váš přístup k secondhand trhu je sice nákladově optimalizovaný, ale nemyslím, že bych s Vámi měnil, i když je můj život dražší.

                    13. fatdwi: každému co jeho jest. Někdo potřebuje „vůni novoty“.

                      Já jen říkám, že objektivně parametricky vychází secondhandová včerejší vyšší třída výkonnostně násobně lépe, než stejně drahá žhavá novinka.

                      Např. kompakty: 7 let starý kompakt od Nikonu, který stál tehdy 40 tisíc, dnes seženete za 2k a přitom ve všech ohledech masivně převyšuje jakýkoli dnešní nejnovější kompakt za MOC 2k.

                      Nebo ty grafiky do PC.

                      Samozřejmě pokud jste výkonnostní fanatik a „potřebujete“ každé 2 měsíce upgrade na naprostou špičku, tento postup pro vás není – a já vám děkuji, že mi sponzorujete mé secondhandové nákupy včerejšího high-endu za cenu low-endu ;-)

                    14. Nemas pravdu. V podstate v nicem.
                      Pripadne zanedbavas cenu servisu, ktery musis udelat, at chces nebo ne (v podstate na jakemkoliv aute). Nove nejakou dobu jezdi, nez do toho musis zacit cpat ty penize na servisu. Atd…
                      (To, ze neco VYPADA jako nove jeste neznamena, ze to ma ty parametry,jako nove, atd)

                    15. Náklady na servis jsou směšné, pokud má člověk schopného, poctivého mechanika-fachmana a nenechává si to dělat ve zlodějském autorizáku, popř. pokud si něco umí udělat sám. Totéž ceny ND: buď jsou nízké (např. u pre-2000 BMW byly ceny podvozkových dílů směšné), nebo se dají koupit repase/malinko zajeté. Například když mi jednou odešla převodovka, za směšných 10 tis. jsem koupil zánovní, která měla najeto pouhých 20tkm, tzn. „zbývalo“ jí asi 120tkm.

                      Je to prostě o tom, za člověk umí myslet inženýrsky a má perspektivu „lifecycle“ – tzn. jak dlouho jaká komponenta/systém vydrží. Samozřejmě že koupit si TATAmobil s nájezdem 100tkm je nesmysl, protože je na konci své životnosti. Ale např. BMW e39 s nájezdem 200tkm zbývá ještě minimálně 200tkm životnosti do drahých oprav, a rozdíl mezi „Mid Life Update“ servisem = resetem životnosti vyběhaných komponent a cenou nového/zánovního auta srovnatelných parametrů je markantní ve prospěch ojetiny. Samozřejmě je opět nutné myslet inženýrsky a vyměnit preventivně vše, co je vzájemně provázané a tvoří systém.

                    16. No..nekdo trebas rozvody nedela nikdy a pak se divi, ze mu odejde motor..samozrejme se to da. Ale ja bych to nedelal.
                      Za dalsi – ne kazdy je odbornik na auta. Jsou lide, kteri tomu VUBEC nerozumi. A musi se spolehat na servis…Nevi, ze si mohou nekde koupit nejakou jetou prevodovku,a uz vubec nevi, jak by si ji tam vymenili.
                      Btw, s tema autorizakama…
                      Mam starsi Fabii, najeto asi 200k
                      Neco blbo v motoru, za jizdy to skubalo, musel jsem cas od casu za jizdy vypnout a zapnout zapalovani…
                      Dal jsem to opravit takovemu jednomu ferovemu malemu servisu.Ja je tam mam docela rad…ale delaji jine znacky, no na Fabii mi rekli, ze samozrejme to je brnkacka, nejaka skodovka, udelaj to za par korun..
                      Tak jo, zaplatil jsem asi 3 litry, vymenili nejake svicky, kabely…Pak to uz nejakou dobu neskubalo, no restartovat jsem to musel zase. Dal jsem jim to tam znova, v podstate uz na nic neprisli…Pak jsem jednou jel, najednou diskotema na palubce, vsechny mozne chyby, konec.
                      Dovezl jsem to do autorizovaneho servisu.
                      Opravili to…pry blbe svicky, blbe kabely, jeste k tomu blbe zapojene, zasrana nejaka skrtici klapka,kterou bylo potreba vycistit, a jeste nejake kraviny okolo…8 litru.
                      Mno…8 litru je hodne. Jako ze sakra hodne. Jiste by mi to nekde nejakej ferovej servisak udelal za polovic.
                      Ale ja ho kurva neznam!!!! Nevim, kde takovyho najit, zrovna na toto konkretni auto. Ty, co mi davaj dohromady Thalii to neumej, jinyho neznam, kdyz se o to pokusili, tak mi jen zbytecne utratily penize. Takze ta oprava za 3 litry od nich byla draha, protoze jsem ty 3 litry vyhodil do kanalu.
                      Ja uplne miluju tyhle chytry kecy od nekoho, kdo zrovna nahodou nekoho zna, kdo neco umi, a nebo jeste vetsi nahodou umi sam si to opravit.

                    17. Rozvody jsou to první, co se automaticky mění u jakékoli ojetiny společně s olejem a filtry. Pokud se jedná o auto s nájezdem přes 100tkm které ještě neprošlo „MLU“, automaticky se mění i díly které jsou na konci životnosti – tlumiče, silentbloky, stabilizátor, spojka.

                      I tak to vyjde nejméně o 50% levněji, než nové auto.

                      A jak jsem psal fatdwimu výše: 10 let stará ojetina vyšší třídy, u které se nešetřilo na materiálech a inženýrství, má stejnou či větší zbytkovou životnost, než fungl nové auto nižší střední nebo lowcost třídy, které seženete za stejnou cenu. Samozřejmě pokud se člověk vyhne těm špatným konstrukcím.

                      Jenže na to nemusí být expert: když já kupuji cokoli dražšího – auto, motorku, flintu, pračku – strávím v průměru 10 hodin děláním si rešerší o spolehlivosti. Mám známého, který před nákupem jakékoli bílé techniky či auta obvolá servisy a přeptá se na poruchovost jeho kandidátů.

                      Dvakrát měř, jednou řež. V době internetu se dá zjistit 90% potřebných informací, které měli dříve jedině insideři.

                    18. Ada
                      21.1.2020 v 12:04

                      To není tím, že by tady neměl kdo tu svářečku držet, ale že mimo Prahu už nejsou zkušení lidi s praxí moc ochotní ji držet ve vymrzlejch halách vosum hodin denně za dvacku hrubýho, že :)

                    19. Mnooo tak jo určitě he argument pro koupi novyho auta za 3 kila to že na rom stary mudim udělat brzdy a koupit baterku. To jako že než dát do starý vrány 5 litrů je lepší koupit funglovku za e kila a těch 5 litrů spíš víc dávat každej rok za razítko do servisky kvůli záruce?

    3. Jsi trosku zapomnel na tu frontu predtim, nez vubec dostanes sanci si osobne objednat. Nez ty si osobne objednas, tak ja to mam davno namackany :-)
      Aneb ono je to jak kdy jak kde…Pokud se clovek pohybuje nekde, kde stoji typicky 10 minut ve fronte, nez se na nej vubec dostane rada, aby si objednal, tak je automat docela fajn :-)

      1. Presne tak. Je teda pravda ze to mekacsky uzivatelsks rozhrani neni z nejlepsich (treba to ze kazdyho dalsiho hambace musis zadat extra, protoze tam nejde nastavit pocet kusu. Nebo jeste loni nesel).

        1. Ja se priznam, ze do mekace ani nechodim, chodim do KFC, kde maji tyhle objednavaci automaty taky (a myslim, ze je tu v CR meli prvni) a tam to funguje docela v pohode, nikdy jsem nemel problem, ze bych neco nenasel, pocty kusu tam taky fungujou…
          Ale kdyz na prodejne nikdo neni u pokladen, jdu taky radsi tam, pac se clovek muze zeptat trebas na to, jestli nahodou nemaj nejakou novinku, o ktere ani nevim, pac tam zase az tak casto nechodim…

          1. no to asi bude tak, že jsou 2 skupiny zákazníků, jedna co nesnáší lidský kontakt a má radši počítač a druhá, která si radši popovídá, zvláště když je tam třeba fešná mladá studentka.

            A obchodník potřebuje ty kanály oba.

            1. Však ano. Proto taky lidsky pokladny nerusej. Jen jich maj tretinu nez predtim, coz jim bud umozni usetrit penize, nebo posilit kuchyn a tim obsloužit vic zakazniku v kratsim case, cimz jim stoupnou ksefty, protoze je doloženo, ze moc velká fronta dalsi zakazniky odrazuje.

              1. Ty objednávací televize jsou super. Když už někdo stojí ve frontě, tak si radši stoupne k tý televizi a objedná si to tam. Pokud u toho stojí poprvé, tak je jedno, že tam bude klikat 15 minut. Pokud už to zná, jde na jistotu a má objednáno za 30 sekund, za dalších 10 zaplaceno kartou a pak už jen kouká na jinou televizi, za jak dlouho bude mít jídlo. McDonalds by musel bejt blbej, kdyby tam tu objednávací televizi neměl. (Resp. tam nemá jen jednu.)

            2. No může být i fešný studentík, zejména pro dámy…

              1. Aaaa nie je to trocha diskriminacne? Ako k tomu pridu tie ostatne… ako to len nazvat… zaujmove skupiny? Pan poslanec ich v Nemecku tusim menoval 60, tak to bude mat McD tazke.

        2. Co to je, tadleta „mekace“? Má to něco společnýho s takovým tím bílým chlupatým na 4 nohách s rohama?

          1. mekáč. McDonald´s.

            1. Vo tom sem už asi někdy slyšel, to sou nějaký ty předražený papundeklový blafy?

              1. Hmhm, papundeklovy, rikas…
                A to vis, jak funguje ten proces masa, nez se v McD dostane k zakaznikovi? Asi ne, no…
                Ja nemam nic proti tomu, ze nekomu tam ci onam jidlo nechutna. Ale co se tyce kvality, zrovna v McD je to maso velmi kvalitni.
                A ciste 100% maso.
                Ale chapu, je v mode rikat, ze v McD do toho melou piliny…

                1. Ať si tam třeba naserou, každopádně u Kosiny mám za 4 pětky lavór nějaké polífky, ve které sou minimálně klobásky, jinak často ai maso, za 60 kotel guláše nebo za asi 65 mívají vobčas výpeky, taky pěkná hromada, s výborným zelím. To si namastím dycky držku, přitom naproti je nějaká ta papundeklárna, možná to sou ty kartonový kuřecí kosti, kde kyblík čehosi příde minimálně přes kilo. U mě teda jasná, zlatá masna!!

    4. Asi tak. Zatímco korporáty někde hroutí strašný hromady šmejdu (kterej stejně žluťák udělá levnější a rychlejc a víc) na automatonech, tak ten, kdo má klidně soustruh nebo frézu z roku 1924 je vysmátej a neví, kam dřív skočit. Kolik lidí si takhle začalo doma hrát s takovou mašinou jako s koníčkem a skončili na fulltime, protože za chvílu u nich stála fronta.

      A už dílny vo třech lidech hroutí zase stovky a tisíce kusů toho samýho pro firmy jen o něco větší, takže pididílničky vo jednom člověku co udělají zakázkově malý série nebo kusovky budou mít nekonečně práce do konce života, a ať mají plně manuální mašiny starý třeba i 200 let…

  4. Pokusím se trochu doplnit článek.
    I4.0 se primárně týká dat, nikoli toho, že člověka nahradí stroje. Ano, může to tak být, ale nikoli nezbytně. Míra automatizace bude vždycky vyhodnocená na základě výpočtu, který porovná cenu lidské práce, stupeň automatizace a pak někdo navrhne vyvážený poměr.
    Ergo, stroje v I4.0 jsou primárně očidlované, samoučící a predikující. To je poměrně důležité a ne až tak úplně blbé, uvážíme-li, že stroj kupříkladu monitoruje teplotu ložiska a sám navrhne odstávku ve vhodný čas a výměnu opotřebovaného dílu. Vytipuje interval a stanoví preventivní údržbu.
    Můžete si představit kontejner na odpad který si sám řekne že potřebuje vyvézt anebo samoučící SW v nějaké typické aplikaci, třeba rozpoznávání vady výrobku optickou kontrolou tam, kde by si člověk za tejden zničil voči.
    Až potud dobrý, jak asi každý tuší.
    Samozřejmě – potíže nastávají ve chvíli, kdy se skutečně pokoušíme nahradit v práci člověka (kooperující robot – kobot). Takoví koboti totiž lidské vlastnosti stále poněkud postrádají a s ohledem na bezpečnost jejich lidských kolegů je nelze příliš pustit za řetězu. Asi si dovedete představit, co způsobí štulec od rozevlátého kobota v obsazené výrobní lince. A tohle se stále nedaří vyladit tak, abychom ty umělé človíčky nastrkali do linek a zapnuli je na LPC. Problémy jsou podobné jako u autonomního řízení vozidel – stroje „nevidí“ a i když jsou schopné se učit, postrádají lidskou schopnost úsudku.

    1. Otázkou je, jak dlouho. Četli jste někdo knížku „Homo deus“ od Yuvala Harariho?

      1. @ JH 10:39
        To jsem nečetl.
        Je to doporučeníhodné?

      2. @ JH 10:39
        Zatím nejsme schopni vytvořit výpočetní kapacitu, která by lidský mozek dokázala nahradit. Mám na mysli kreativní myšlení. Tuším, že odhady zněly cca 1 sec lidské mozkové kreativity = 1h výpočetní výkon superpočítače, ale hledat se mi to nechce… ;-)
        Dokud budou stroje uvažovat binárně, nemohou člověka nikdy plně nahradit.

        1. To je právě ono. Harari tam velmi pěkně píše, že umělá inteligence a stroje se nikdy nevyrovnají člověku v komplexní činnosti jako je přežití v Kalahari – najít vodu, ulovit a zpracovat zvíře, rozdělat oheň, najít úkryt… Ale jednotlivosti se budou schopny naučit a budou v nich mnohem lepší než lidé. Díky tomu, že lépe rozumíme fungování lidského mozku, dovedeme lépe programovat i učící se umělou inteligenci. Občas depresivní čtení. Zajímavý byl jeden pokus s popisováním RTG snímků, kdy nejlépe vyšla spolupráce počítač + člověk – program zachytil to, co doktor přehlédl, a doktor korigoval falešně pozitivní záchyty.
          Ale ta knížka za to stojí, i když kamarád, tvrdí, že jeho předchozí „Sapiens“ je ještě lepší.
          https://finmag.penize.cz/recenze/313524-cesta-kolem-sedmdesati-tisic-let-za-sedm-veceru

          1. …s chutí se na to podívám, díky za tip

      3. Jihocech: mám plné zuby keců o „umělé inteligenci“. DNES NEEXISTUJE ŽÁDNÁ UMĚLÁ INTELIGENCE, protože „AI“ typu „strojové učení“ vůbec není inteligence, nýbrž totální „junk science“ záměny korelace za kauzalitu. Mašina se na obrovském vzorku dat naučí posloupnost nějakých jevů a tu pak automatizuje – ale NEROZUMÍ KAUZALITĚ, vůbec nic nechápe, je úplně blbá.

        Fakticky je celé dnešní slavné „AI“ jen a pouze vytváření hodně složitých stereotypů, ale bez jakékoli schopnosti improvizovat, být kreativní nebo skutečně analyzovat cokoli, co se vymyká právě historickým stereotypům.

        1. Depends, neuronky realne umi simulovat lidske chovani az do te miry, ze se blbe poznava stroj. Coz je primarnim jevem „inteligence“, do jake miry lze nazvat savanta inteligentni osobou(resp. inteligentni masinou) je sporne, protoze savant vetsinou byva naprosty retard ve vsem ostatnim.

          Pravdou zustava, ze se stale bavime o mechanickych zalezitostech, kde neni nutne znat souvislosti.

          A pravdou taky je, ze je to dostatecne inteligentni na to, aby to nahradilo dost delniku u pasu, kteri mozna ty souvislosti znaji, ale na to jim tam kazdej sere.

          1. Neumí. Fakt neumí. A dlouho, jestli vůbec, umět nebudou.

            1. Neuronka hrajici Starcraft 2 je pro bezneho divaka k nerozeznani od zive osoby. Jako dlouholety divak a hrac SC2 tohle muzu smele potvrdit a nejsem sam. Clovek musi vedet nac se soustredit. Vetsina lidi poznala „AI“ proste proto, ze se objevil novy dobry hrac na vrcholu a nikdo znamej to nebyl. Akorat hraje „trochu“ divne. Neuronka hrajici Go hraje jako clovek. Jenom u toho nezna souvislosti a „odhaduje“ to na zaklade „zkusenosti“, misto aby to bruteforcovala a vybirala optimalni tah. Atd. Prave v ramci techto her lidi neumi rozeznat „AI“ od cloveka.

              Takze jsou oblasti, kde neuronka je ztezi az nerozenatelna od cloveka. Pak je zbytek tech otazek relevantni(napr. nazyvat to umelou inteligenci je znacne vtipne ve chvili, kdy jde o chytrejsi bruteforce a evolucni system a neni tam zbla premysleni, proto jsem vytahl savanta). Samozrejme je rada oboru, kde neuronka na tohle nema absolutne zadnou sanci(alespon v tuto chvili), to bez diskuse.

              1. To je jen iluze. Neuronka hrající Starcraft absolutně nerozumí té hře ani kauzalitě: nevidí jako člověk ikonky jednotek jako nějaký význam apod. Jen má „našprtáno“, do jakých souřadnic obrazovky musí vzhledem k rozpoznání obrazu kliknout, aby se to statisticky podobalo jedné z řad posloupností vedoucích k vítězství v reakci na chování protihráče.

                Kdyby se změnily modely jednotek, nebo ikonky staveb, a zároveň se promíchalo jejich pořadí v menu, bude neuronovka úplně ztracená.

                Pořád totéž: úplný idiot který má tupě našprtány posloupnosti dat, ale absolutně nerozumí tomu, CO ta data představují ani PROČ. To není žádná „umělá inteligence“, to je jen brute-force zneužití statistiky.

                1. Mali sme na strednej škole jedného cigoša a ten aj napriek tomu, že sme študovali elektrikársku priemyslovku, kde je toho dosť aj logického, tak on to riešil hlavne tým, že sa to nabiflil. Proste natvrdo to narval do tej svojej hlavy. Raz ho učiteľka na predmete elektrické stroje a prístroje tak domotala, že jej odsúhlasil aj to, že vo vodnej elektrárni sa spolu s vodou dostanú aj ryby až do generátora elektrickej energie. Vtedy sme si to my čo sme sedeli v laviciach ozaj užívali. Proste mu tá učiteľka zmenila ikonky a prehádzala poradia a on zoskratoval.

                  1. Duraz na bezduchy biflovani bez snahy o pochopeni je bohuzel jedna z velkých slabin našeho skolstvi a klade se na to velky důraz. V tomhle byl ten cigos uspesny vysledek celeho procesu.

                    1. pre shane 23.1.2020 v 10:48
                      No o tom by sme sa mohli pobaviť, že či bolo treba za mojich študentských čias na elektrikárskej priemyslovke mať všetko nabifľované, alebo či sa brala aj logika a intuícia.
                      Samozrejme, že sú odbory kde to na začiatku inak ako bifľovaním nejde (medicína, právo, sociálna práca atď.) takže tam si človek nepomôže.

                    2. Na biflovani byla/ne zalozena cela zakladka a vetsina SŠ. Tech par předmětů navic na tom nic nezmeni. Mohl jsi stokrat umel popsat a vysvetlit společenskoekonomicke vztahy a problemy vedouci k husitskym valkam, ale pokud jsi nevysypal požadovaná data tak jsi byl v pici. A pokud si v tom vysvetleni pouzil jine duvody nez v ucebnici tak jsi byl v pici dvakrat.

                    3. Byla/je

                2. DOPICE. Ja nepisu, ze tomu rozumi. Prestan rozporovat to, co kurva nepisu, ani nerozporuju. Nevim, jestli to ctes, ale naposledy.

                  ANO. NEUMI. MYSLET. A. NEZNA. SOUVISLOSTI.

                  Moje pointa je, ze je tezke takovy program rozeznat od cloveka. To byl muj puvodni point – ze to umi dostatecne dobre simulovat cloveka v dane oblasti. Viz SC2 kde to umi hrat tak, ze to vypada jako clovek(standardni PC protivniky rozezna kazdej).

                  JE. TEZKE. TEN. PROGRAM. ROZEZNAT. OD. CLOVEKA.

                  Takze bud zacni rozporovat to, co tvrdim, nebo se na to vyser. Ja netvrdim, ze umi premyslet, ale ze v aktualnim stavu je tezce rozeznatelna od cloveka.

                  BTW kdyby se zmenily modely jednotek, tak to nema ZADNY vliv na tu AI(ostatne aktualni hra ma mnoho custom modelu jednotek). Kdyby se zmenilo poradi jednotek v menu, nema to zadny vliv na tu AI. Kdyby se zmenily ikonky budov, nema to zadny vliv atd. Ona totiz ta AI neni na vizualni strance hry vubec zavisla, vime? Ocividne ne ;)

                  Napsal jsem tu pointu trikrat a stejne si myslim, ze zase budes rozporovat picovinu o premysleni, kterou netvrdim, netvrdil jsem a tvrdit nebudu(ostatne jsem par neuronek napsal, ze jo)

                  1. deacon: ale jo, to nerozporuji. Dokud beze změny platí statistický trend, který si neuronka nabiflovala do svého stereotypu, vypadá to skvěle. Ale právě jen do první změny, která stereotyp rozhodí.

                    (Rozpoznání obrazu jsem vydedukoval kvůli interakci s jednotkami, protože ačkoli ten paper o neuronovce ve Starcraftu výslovně uváděl, že pracuje pouze se souřadnicemi klikání na obrazovce, počítám že na lidské protihráče posílající jednotky by nemohla reagovat klikáním na předpokládaná místa výskytu jednotek na obrazovce, ale musí rozpoznat že „když uvidím tento tvar v této situaci, statisticky musím kliknout sem, pak sem a pak na ten tvar.“) Ditto resource management. Jediné co by mohla zvládnout tupým klikáním na souřadnice jsou menu.

                    1. Jen doplním, že ten SC2 UI je fake, protože jede přes API. Až dají kameru snímající display a bude to ovládat kursor, tak se o tom můžem bavit. Takhle je to jenom BOT, který můžeš potkat ve WoT taky, jenom je dělají amatéři.

                    2. Aha, tak potom rozpoznávání obrazu skutečně nepotřebovala a stačilo tupě reagovat na historický stereotyp hodnot proměnných, o kterých neuronovka absolutně netušila co představují nebo jakou mají kauzalitu.

                      Al baví mne na tom jedna věc. Kdysi na základce jsem si v matematice stěžoval, že sestavy rovnic se 2 neznámými by šly řešit hrubou silou počítačem. Učitel nelibě vysvětloval, že to by dělal jen naprostý hlupák a primitiv, protože lepší je logicky pochopit funkci světa a spočítat to.

                      A dnes se nám tupá demence brute-force „řešení“ protlačuje jako „Jediná Správná Budoucnost“.

              2. To ale na tom, co říkám, vůbec nic nemění. ;.)

          2. Lister: Ve všem ti přece pomáhaj robíci.
            Rimmer: Jo, Prcek a ten drzý Bubla. Na co mi jsou?! To je jako dávat slepému kontaktní čočky!
            Lister: Robíci dělaj jenom to, co ty jim řekneš.
            Rimmer: Ano, to tedy nepochybně. Řekneš jim: „Dohlédněte na to jehněčí!“ a tak tam sedí a tři hodiny čučí, jak se pálí.

    2. A na to čidlo kontrolující teplotu tam bude čidlo kontrolující to čidlo, a na to čidlo, co kontroluje to čidlo, a na to čidlo, co kontroluje to čidlo…nějak se to myslím zacyklilo, ne?

      Čím složitější, tím víc se to mrdá, to je víceméně statistika. Už teď spousta lidí jde po 80 let starejch soustruzích jak slepica po flusu. Proč asi…

      1. Čo sa čuduješ? Čím viac pásik, tým viac adidas. Teda čo to trepem: čím viac čidlo, tým viac smart.

  5. no, k věci, u nás je instalován základ budoucí společnosti , kterou řídí automaty, jmenuje se to krásně česky , automatické zařízení k dohledu nad bezpečností silničního provozu, které automaticky a pozor, podle svého uvážení , rozhoduje o vině a trestu, že je to v rozporu s jinými zákony, nikoho nezajímá, uředník na obci, na kraji , na ministerstvfuj,sám byvší kremlík, palycajti, státní zástupci a křeček ombudspodman, s tím souhlasí, no, že pollogramotní v tej věci výše jmenovaní tomu věří jako zlatemu rounu , lépe slepici, to bych chápal, ale že proti tomu brojí jen cca 0,1% zachycených oním automatem, je tristní,
    a propo, tam na jihu, kde měří na tom mostě tu dvacítku, prosím zde erudované, o vysvětlení , jak ten automatický radar, chcá se říci korupční zařízení, měří třebas 18km/hod , když neumí měřit pod 20km/hod, a když 25km/h změří s chybou cca 25%

  6. Průmysl 4.0 a kompletní změna fungování civilizace je zcela nevyhnutelná. Protože kapitalizmus není předlužená chcípající kobyla, ale už jen mršina, kterou se ze všech sil snaží stříkat voňavkama a balzamovat, aby si jejího skonu nikdo nevšiml, zatímco se připravuje ve tichosti genocida lidstva. A jsou v podstatě jen 2 varianty jak to bude probíhat:

    a) kontrolu nad procesem převezmou lidé
    -tím pádem lidstvo přežije, a průmyslová revoluce 4.0 se bude týkat všech, všichni z toho budou těžit, až na světovou elitu která díky decentralizace (což je opak globalizace) zcela přijde o moc. Proto se jim tahle varianta nelíbí.
    Korporace se už na přechod postupně a v tichosti připravují. Takže je jen na nás jestli se svezeme s touto vlnou, nebo se budeme držet starého systému jak hovno košile, líbat zadek chcíplé kobyle amerického neoliberalizmu (zdravím Urzu), a za 15 let jen budeme čumětm jak nám předvídaví němci a spol. mizí za obzorem a my je nedoženeme ani za 300 let.

    b) nechá se vychcípat 90% lidstva
    -což je plán světových elit na zredukování počtu obyvatel, a průmyslová revoluce 4.0 se bude týkat jen té úzké několikamilionové elity v uzavřených střežených enklávách. Ta zbývající půlmiliarda co přežije genocidu se vrátí před 1. průmyslovou revoluci a bude žít na technologické úrovni středověku, v nějakém feudalizmu s novým náboženstvím typu islámu, kde bůh přikazuje držet hubu a krok, poslouchat vrchnost, a „bohy“ žijící v enklávách a létající v ocelových ptácích
    Protože z hlediska elity a rozvinutí průmyslu 4.0 je 90% lidstva přebytečných

    Čekal jsem od autora nějakou smysluplnou analýzu, ne jen pár výkřiků jak je to na nic, a jak nám ten starý dobrý systém úžasně funguje.
    Takže velmi fundovaná analýza průmyslové revoluce 4.0 podložená hromadou fakt a statistických údajů je od profesora Staňka (mj. poradce slovenské vlády) zde, fakt stojí za shlédnutí, nikde lepší analýzu nenajdete:
    https://www.youtube.com/watch?v=-ltYAhMVmmo

    1. Pokud přistoupíme na myšlenku, že světové elity nějak cílené řídí svět a mají v plánu vyhladit 90% lidstva, tak na to jdou nějak z gruntu špatně. Do vymírající Evropy se tlačí populace s Afriky a do míst s největší porodností se posílají léky a potraviny.

      1. Co tlačí elity do Evropy jak o život? Islám. A jak dopadla Sýrie pod nadvládou Islámského státu? Nějak bych neřekl že se jim zvýšila porodnost a životní úroveň.

        Mimoto tohle není jen o kvantitě ale i o kvalitě. Myslíte že dítě které splodí a vychovají dva vysokoškoláci, a povedou ho ke studiu a informovanosti bude snadno manipulovatelné?
        A co dítě které splodí nějaká cáknutá zápaďačka s nějakým černošským/muslimským imigrantem který se před měsícem teprve naučil používat splachovací záchod? Myslíte že jejich potomek bude kardiochirurgem nebo atomovým inženýrem jako v prvním případě?

        Nehledě na to, že o výraznou redukci populace Evropy se měl postarat právě Islámský stát.Který se chystal do Evropy dostat přes Turecko a Bospor, než je ten zatracený Putler zlikvidoval. A my tudíž dnes nemůžeme zakoušet pohostinnost mírumilovného islámu jako donedávna syřani a iráčani.

        1. Na redukci populace Evropy stačí akorát počkat, imigranti to tu naopak zalidňují.
          Navíc, co budou dělat ty vaše elity, pokud si podřežou větev likvidací západní civilizace? Kdo jim bude vymýšlet zbraně a technologie?
          Mimochodem jedna z nejvíce se reprodukujících populací je v Afganistánu, kde je permanentní válka a islám tam vládne tvrdou rukou. Takže co by udělala islámská revoluce v Sýrii lze akorát spekulovat. To že ve válce umírají a utíkají lidé je celkem zřejmé, co by bylo po válce nejde jednoznačně říct.

      2. Naopak, jdou na to velice dobře. Chtějí vyhladit jenom civilizaci, „západní“svět – s minimálním úsilím, ten si totiž sám háže klacky pod nohy s tou svou neuvěřitelně hloupou sebeobviňující filozofií, a jak se jim to povede, zbytek světa už bez jeho podpory většinově vychcípá sám. ;-)

        1. Ta sebeobviňující filosofie není „hloupá“, je nebezpečně propracovaná a chytrá. Jmenuje se to „Kritická teorie“, vymyslel ji Adorno a učí se na všech humanitních vysokých školách západu již přes 60 let.

        2. Jasne, proto se ve vyssich kruzich sklonuje nahrada zapadni civilizace Cinou a Indii a celej zapadni svet se modli, aby to byla Indie, protoze Cina je obrovskej pruser hlavne pro Evropu(s Indem se da domluvit)

          1. Indie proti Číně nemá žádnou šanci.

            1. To neni tak jiste, Indie ma slusne nakrocino a na rozdil od Ciny ma realne vysledky(spousta vymyslu je z mysli Indu pracujicich v US of A a dojicich jejich vzdelavaci system, mnohdy se po case vracejicich do Indie). V tomto smeru se stal docela znamy Ajay Bhatt. Byl v jedne Intel reklame a tehdy byl Intel narcen, ze tam dali barevne pro dojem ruznorodosti atd. Nacez Intel opacil, ze dany Indicky xicht byl u zrodu USB, ktere kazdy pouziva.
              (Indicky American)

              1. Indie je jedna nejrychleji rostoucich ekonomik sveta a jde hodne nahoru. Jeji vyhoda je, ze je hodne pobritstela, anglictina je tam uredni jazyk a je to demokraticka zeme. Problem je tam rozloha, velka chudoba casti populace a obrovska korupce.

          2. India verzus Čína – tak isto na kokot možnosti ako USandA verzus Rusko.

            1. Pro nas je podstatne, ze Indie >> Cina, protoze s Indem se da domluvit, s Cinanem se nedomluvis, pokud on nechce. Z hlediska nasi civilizace nesmi vyhrat Cina.

              1. Ak bude mať Ind pocit, že on rozdáva karty tak sa máš na čo tešiť. Dokiaľ nerozhoduješ o svojom osude sám, tak si v piči a skáčeš ako panstvo píska.

                1. Ma pointa neni, ze Ind neumi byt kurva, ale ze Cinan by default je vyrazne vetsi kurva. Proste Cina je pro nas horsi varianta, nerikam, ze Indie je dobra varianta, ale to mensi zlo.

          3. Indie není o nic lepší, než Čína. Indický Führer Modi např. „dočasně“ bez varování zrušil veškerou hotovost, aby převedl zemi na digitální, totálně prošmírovanou ekonomiku a znehodnotil cokoli, co nebylo zfakturované. Zavádí systémy totalitní kontroly, a k tomu netolerantní semitotalitní nacionalisticko-religiózní, revizionistickou a iridentistickou ideologii.

            A indové tomu tleskají, protože „zatočil se zločinem a korupcí“.

            Jsou úplně stejní, jako Číňani. Jen na to jdou trochu jinou cestou.

            1. Kecy v kleci. Zadnou hotovost nezrusil. V ramci boje s korupci zrusil tusim tisicirupiovy bankovky a na vymenu za novy stanovil dost šibenicni lhůtu, aby je pripadni korupcnici nestihli vyprat. A pokud nekdo prinesl vetsi mnozstvi tisicovek, tak musel vysvetlit kde je vzal.
              Bezhotovostni ekonomika v Indii je nesmysl, drtiva vetsina Indu nema ani ucet v bance.

              1. Omyl, má resp. je k tomu nucená. Modi nařídil, že banka musí každému zřídit účet, a reformoval sociální systém tak, že příspěvky už neposílá úřadům („všici kradnů!“) nýbrž každému přímo na jeho účet. Žádný bankovní účet – žádné dávky. Dost silná motivace si jej zřídit i pro chudinu.

                Mám indické kolegy a ti jsou nadšeni z toho, jak Modi tímto „digitalizuje ekonomiku“ a „potírá korupci“. Že je „vedlejším protuktem“ totální kontrola a potírání soukromí nechápou a neumí pochopit, protože nemají ani zprostředkovanou zkušenost s evropskými totalitami 20.st. a nedovedou si to představit. Halt si to asi chtějí vyzkoušet na vlastní kůži.

                1. Já si troufnu říct, že pro většinu Indů by poválečné evropské totality 20. století představovali ráj na Zemi. To vy evidentně nevíte, o čem mluvíte. ;-)

            2. Ostatne, nedivim se ze tomu Indove tleskaji. Rozmer korupce a nepotismu v Indii je straslivej a zemi tahne dolu. V Cechach radi nadavame na zkorumpovany politiky a uredniky, ale na indicky pomery jsou takovej Rath nebo Bem hotovi altruisticti Mirci Dusini.
              Treba takova vymahatelnost prava v Indii je diky korupci velmi nizka a nejde ani tak o trestnepravni veci, ale i o obchodni pravo. I ve vztahu obcan x stat je bez uplatku cokoliv na dlouhy lokte a to vcetne narokovych veci.
              Korupce v Indii se opravdu neda hodnotit podle nasich měřítek. U nas jde sem tam o flašku nebo bonbonieru abys neco trochu urychlil nebo o predrazeny statni zakázky, ale v Indii te urednici dojej do krve do vlastni kapsy za cokoliv.

            3. Příklad – u nas ma urad na vystaveni povoleni dejme tomu mesic a do mesice ti ho musi dat. Kdyz das ouradovi flasku tak ti ho vystavi na pockani, kdyz nic, mas ho nejdyl za mesic. V Indii ma urad na vystaveni mesic. Kdyz das uplatek, mas ho hned. Kdyz uplatek nedas, tak jsou schopny zdrzovat mesice i roky nebo to tak dlouho zamitaj pro formalni chyby dokud ti to nedocvakne a nesahnes do kesene.

              1. shane: takže to tam vlastně funguje úplně stejně jako tady, akorát ve větším měřítku. Obstrukce pro „formální chyby“ zná každá stavební firma – na konci lhůty místo lejstra přijde připomínka a jedem znovu, dokud to blbci nedojde. Jen holt u nás je potřeba si dávat víc pozor, s kým člověk vyjebává, takže nemalá část to lejstro skutečně dostane. Dojit každého je kontraproduktivní, dotyčný úředník by skončil, bylo by to moc vidět.

                A jak to bylo v případě povolování fotovoltaických elektráren, kde bylo běžné dát ouřadovi podíl ve firmě jako vstupenku na all-inclusive raut, to tady už někdo taky popisoval.

                Většiny lidí se to sice nedotkne, protože většina ani nestaví, tím méně jela ve fotovoltaickém podvodu, ale to neznamená, že tady se to neděje taky.

                1. Ano je to v principu to same. Asi jako je rozrizlej palec v principu to same jako presekla krkavice.

              2. To si asi o psal o českejch stavebních oruadech. A jak to teda chodí v té Indii?

            4. Cina i Indie jsou zlo. Predem je potreba asi zminit, ze tohle nerozporuji. Moje pointa ovsem je, ze Indie je pro nas mensi zlo nez Cina. Indie je schopna nas vnimat jako partnera, mozna leprotickeho partnera, ktery si sedi na vedeni, ale partnera. Cina nas takhle nevnima ani dneska… ;)

    2. Autor otevřeně prohlašoval že o tom ví fň a Petera Staňka znám. Vypustil jsem balónek a lidé po něm střílí, což je fajn. Já bych se na tu průmyslovou revoluci i těšil. Akorát nevím, jak by se to udělalo, když vidím jak systém funguje a jací jsou lidé.

      1. Staněk? To tu raz niekto postol jeho prednášku na joutube – klikol som a neveril, že niekto môže ten jeho zmätok slov a myšlienok považovať za niečo nové, vizionárske či nebodaj revolučné.

      2. To si raději najděte na internetu cokoliv od různých Bohumilů Kartousů. To budete teprvá čumět, jaký zámysly mají tyhle svině už se školkovými dětmi! Kňučeli jsme, jak nás minulí komunisti za 40 roků poničili na duchu. No rozhodně stojí za to si poslechnout, co se na dalších 40 chystá. Mně to přijde neuvěřitelný, že něco takového je financovaný ze státních peněz a že už na takových spolcích nesedí bureš. Jemu to zřejmě bude vyhovovat – zpracované, zblblé a samo se cenzurující stádo nemyslících bytostí. Za pár roků bude zdravý selský rozum trestný čin.

        1. Link na nějaké převýchovné these Kartouse? Mně to nic neříká.

          1. joutube a tam do takého okienka naklepeš jeho meno. A ďalej som nehľadal, tak to už musíš sám….

        2. Na likvidaci českého vzdělávání a intelektové úrovně národa se naprosto systematicky a cíleně pracuje celých 30 let. Ale vohnouti si toho nevšimli ani když se provalilo že ministryně školství dala své děti do soukromé školy, škol aby z nich nebyli idioti tak jako ze zbytku národa.
          Není to agenda našich politiků, na to jsou příliš tupí, ale jde to ze zahraničí přez různé neziskovky a granty na „podporu a modernizaci vzdělávání“. Cílem bylo zničit kvalitní vzdělávání pro všechny a z národa udělat tupé konzumenty. Jako se to stalo v USA i v západní evropě. To že se snížily požadavky na VŠ studium aby titul mělo 50% populace, je jen malá část agendy.

          1. kaBrnaku, zdravím a prosím pište dál. Mezi těmi prefabrikovanými klony a blby, jste jeden z mála, který se dá vůbec číst.

      3. Znát a pochopit jsou dvě zcela rozdílné věci :)
        Mě z toho vyplývá, že tohle není ani tak o průmyslu, jako o naprostém překopání úplně celé společnosti, včetně myšlení lidí a jejich hodnot, včetně morálky a mezilidských vztahů. Tady prostě nezůstane kamen na kameni za dalších 50 let co to bude probíhat. To profláknuté vytváření „nového socialistického člověka“ je proti tomuto hadr.

        To vše ale za předpokladu, že to budou řídit rozumní lidé a ne ta banda debilů a psychopatů co nám vládne teď (což jste taky naznačil). V takovém případě by to mohlo skončit průserem. A nebo aspoň naprostým zaostáváním za těmi státy které se toho chopí správně.
        (něco jako když se u nás za jásání politických idiotů budovala továrna Philips na CRT televizory, když každému trochu prozíravému bylo jasné, že budoucnost je v LCD)

        Prakticky vzato, kdyby se zavádění tohoto chopili lidé jako Dfens, tak by to mohlo dopadnout dobře. A to je naše jediná šance, že se lidé zkušení a rozvážní vzpamatují, přestanou sloužit umírajícímu nefunkčnímu neoliberalizmu co nás dostal do srabu ve kterém jsme, a pochopí jaký obrovský evoluční skok před námi stojí, a že je třeba se do toho pustit naplno.

  7. Chyba: podstata „Průmyslu 4.0“ není automatizace (to uměl už „3.0“), nýbrž digitální šmírování. „Smart“ znamená „masové shromažďování a statistické vytěžení dat“, a zároveň ztrátu kontroly – protože co je připojené k internetu a řízené softwarem, to ve skutečnosti ovládá autor softwaru (nebo hacker).

    Průmysl 4.0. tedy znamená, že plnou kontrolu nad vaší výrobní linkou nemáte vy, nýbrž dodavatel „Industry 4.0“ vybavení – jmenovitě Siemens. A že Siemens od vás vytáhne veškeré informace o tom co vyrábíte, s jakou zmetkovostí, s jakým opotřebením nástrojů, co se na strojích kazí atd.

    Management toto šmírování brutální silou protlačuje – u nás ve firmě management prohlásil, že „telemetrika nemůže být dobrovolná protože by ji odmítli, prostě jim ji vnutíme ať ji chtějí nebo ne, nastavte že to bez telemetriky nebude vůbec fungovat.“

    1. Ten váš management má naprostou pravdu. Ta revoluce totiž není ani tak průmyslová jako INFORMAČNÍ. Kdo bude mít víc dat a jejich lepší analýzu, ten vyhraje v konkurenčním boji. Takhle Google se svým všechno neustále šmírujícím Androidem doběhl megakorporaci Microsoft, která se ho snaží marně dohnat přidáváním víc šmírujících fičur do svého systému. Jenže rozhoduje kvantita, a to jsou ty stamiliony šmatlafounů, kde to projeli na celé čáře.

      Pokud ty informace zůstanou jen ve vlastnictví korporací, tak jsme ztraceni, potože tím získají úplnou moc nad společností. Takže je nutné přijmout opatření, aby informace klíčové k řízení lidské společnosti získali lidé. Soukromé vlastnictví informací umožňující ovládaní a manipulování širokými masami a celou společností (facebook, google) je zkrátka neudržitelné. Pokud se na další stovky let nechceme stát naprostými otroky.
      To riziko je tu opravdu obrovské.

  8. „Pro plnou efektivitu je důležité, aby spolu komunikovaly úřady … a výrobní sféra.“

    Zrovna jsem se musel zamyslet, jak komunikuje výrobní sféra s úřady. Bude se to muset hodně, hodně zlepšit. Právě mi přišel další dotazník od staťáku a jak jsem ho vyplňoval, udělal jsem tam 14 věcných chyb, několikrát jsem posunul řádovou čárku o tři řády tam i sem (mně se to udávání dat v tisících pořád plete) a určitě ještě pár chyb které jsem neobjevil. Začal jsem chyby opravovat, ale protože každou opravou jsem tam zanesl dvě nové chyby, radši jsem to nechal tak. Snad se v těch škrtancích vyznají.

  9. Všem děkuji za živou diskusi. Docela jsem si myslel, že tu někdo nadhodí třeba roboty co sami staví a dělají něco podobného jako v tomto videu https://youtu.be/nKGGHdl3NyQ docela by to mohlo vyřešit problém nedostatkových zedníků.

    1. čert ví. Svoje použití to určitě mít bude, ale stavařina je poměrně dost variabilní obor a kladení cihel na sebe je vlastně to nejjednodušší. Na malý stavby, rekonstrukce a do obtížnýho terénu se to asi ještě dlouho nevyplatí. Pro velký firmy to asi může bejt cesta, ale pro malý těžko.

      1. Já vidím že se tady jednà o stavbu nových budov, ale ještě jsem nikdy neviděl robota na údržbu. Tzn. Robota který jemně vyndá jednotlivou cihlu, oklepe, aplikuje spojovací materiál a zase vrátí na místo.

    2. No ale šak roboty (rôzneho využitia vo výrobe) sú tu pár desaťročí. Takže v tom nejaký Industry 4.0 nevidím – leda, že sa to osype ešte ďalšími čidlami a bude to posielať nejaké dáta čert vie kam.

    3. A ešte som zabudol – možno by to trošku pomohlo v prípade tých nedostatkových murárov, ale kde budeš kurva brať dostatok „programátorov“ pre tých robotov. Lebo bez príkazov bude ten robot len stáť ako puberťákovi cicina.

      1. V tom bych takovej problém nevidel, protoze tech programatoru bys potreboval řádově vic nez tech zedniku. Jeden programator na stavbu (ani ne, pokud bys mu program posilal dalkove z vypocetniho centra) a pak partu pridavacu co budou robota zasobovat matrosem. Programatoru CNC taky nemas jednoho na kazdej stroj jako tomu bylo u soustruzniku.

        1. Asi si chcel napísať – programátorov by som potreboval rádovo MENEJ. Potom by tvoj príspevok dával zmysel.
          A rátaj, že ešte potrebuješ niekoho kto toho robota zresetuje keď niekde v strede procesu vytuhne.

          1. Průmyslový robot běžně netuhne. Pokud je dobře naprogramovaný, nemusí k němu přijít obsluha celý den. Samozřejmě, občas se stane něco, co nikdo nečekal a pak holt to chce nějaký zásah, ale pokud je to už odladěné, robot si vesele robotuje a nikdo o něm neví.

            1. Navic se predpoklada, ze se robot pouzije tam, kde dokaze nahradit vetsi mnozstvi pracovniku. Pokud ti automaty nahradi stovku delniku v nepretrzitem provozu po triceti litrech hrubese mesicne, tak si klidne muzes dovolit drzet na full time tym osmi programatoru, platit jim kazdymu 100 litru mesicne a furt budes kazdej mesic pres dve mega v plusu. A navic nebudes muset resit zmetky, dovoleny, urazy, absence, zašíváni, chlast, BOZP a podobny chutovky, resp. budes to resit 12x min.

              1. Robot obvykle dělá práci v místě, kam člověk nemůže kvůli bezpečnosti.

                Nebo dělá práci, kterou by člověk dělal mnohem pomalejc.

                Nebo dělá práci, kterou by člověk neudělal tak přesně – robot udělá jeden úkon 100 000 x stejně.

                Nebo dělá práci, která by pro člověka byla moc namáhavá (přendává 50kg z místa A do místa B).

          2. (jasne. Míň)
            Tak predpokladam ze pokud nekdo umi robota naprogramovat, umi ho i zresetovat. Na slozitejsi zavady holt budes mit servis a IT support, ale nepředpokládám ze bys mel slozity poruchy dvakrat za smenu. Ale i kdyby, furt lepsi shanet a platit dva VŠ, než 50 zedniku.
            Rovnez predpokladam, ze ten stroj bude mit uzivatelske rozhrani a software ktere dokaze obsluhovat prumerny stredoskolak. Na ovladani CNC taky nepotrebujes matfyz.

            1. Robot nemusí mít programátora za prdelí, toho prostě naprogramuješ jednou a jede, případně se dělá úprava software, pokud se něco mění – typicky linka najíždí výrobu nového dílu.

              V případě toho stavebního robota předpokládám, že dostane data typu „postav dům A“ a pojede. Robot takových domů postaví 10 vedle sebe, pak ho odvezou jinam a zas jich postaví 10 vedle sebe. Aby někdo neustále byl připojený s notebookem a ladil program, to by bylo drahé.

              1. Ak by som staval obytnú štvrť pre plebs a bolo by tam 10 (20, 30…) rovnakých murovaných domov (bavíme sa o hrubej stavbe) tak tam problém nevidím. S nejakým malým obslužným personálom a presne zadefinovanými bodmi (kde je uložený matroš, kde začína ktorý dom, za akých podmienok sa nepracuje atď.) by to mohlo bez nejakých extra problémov fungovať. Verím, že priemyselný robot (hlavne nejaký statický na linke) bude spoľahlivo fungovať (inak by tie robotizované linky nemali zmysel) ak bude dobre vyrobený, naprogramovaný a odladený. Len tu sa nebavíme o žiadnom AI, ale proste o automatizácii, kde niekto do toho robota naládoval dáta potrebné k tomu aby ten robot postavil murované steny, dal preklady, vysekal drážky na vodu či elektriku, upratal za sebou.

Napsat komentář

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!