Před nedávnem mne oslovil člověk, kterého znám od vidění a tušil jsem, že se pohybuje někde v oblasti pojišťovnictví.
Před nedávnem mne oslovil člověk, kterého znám od vidění a tušil jsem, že se pohybuje někde v oblasti pojišťovnictví.
Slovo dalo slovo, dali jsme kávičku a povídá mi „Vy jste takovej solidní a podnikavej člověk, nechtěl byste se mnou spolupracovat a vydělat si případné slušné peníze? Je to tak a tak,k ničemu vás to nezavazuje, když zjistíte, že zrovna tohle není vaše parketa pak můžete kdykoliv odejít…“ Netrpím zrovna nouzí, nicméně kdo by nechtěl vydělat peníze? A protože želízko se má kout dokud je žhavé, kývnul jsem na účast na úvodním školení příští sobotu…
Vidím-li pohromadě více usměvavých a navzájem se zdravících lidí,s kravatami a v oblecích vždy tuším nějakou zradu…
Věděl jsem zhruba o co jde a na pokusy o výplach mozku jsem připraven a umím se bránit psychologickému nátlaku. A pak to přišlo.
Hlavní šéf (nechci používat označení jako „zmrd“ či „velezmrd„) pouští datový projektor s prezentací v Power Pointu. Začíná to kalkulací důchodu občana, vše je prokládáno otázkami „kolik si myslíte, že je…?“ atakdále atakdále.
Pozvolna je nám podhaleno velké tajemství, že lidi jsou vlastně úplně pitomí ánžto spoléhají na stát a jeho důchodové zabezpečení a mnozí budou ve stáří žvýkat suché kůrky, zatímco ti chytřejší se budou opalovat na Havaji, protože včas mysleli na zadní kolečka a zajistili se na stáří s naší-vaší pojišťovnou !
S tímto tvrzením nelze než souhlasit, v podstatě má pravdu…(!)
Následují propočty úrokových sazeb, konstatování nevýhodnosti termínovaných účtů u bank a podobných nástrojů včetně stavebního spoření. Efekt dlouhodobě zhodnocovaných vkladů a úroků včetně kumulace „úroků z úroků“ zcela zanikne ve výpočtu celkového zhodnocení relativně nízké měsíční platby. Za 30 let pravidelného měsíčního ukládání dostanete zpět to, co jste vložili plus zhruba 30 % navíc…není to ohromné?
Samozřejmě, budeme-li operovat s pojmy jako je současná úroková míra na běžném účtu či na termínovaném vkladu pak tento výnos vypadá skvěle, zejména budeme-li argumentovat tím, že termínový vklad vynáší tak jedno procento (tiše pomíjíme, že jde o úrok p.a. laicky řečeno „roční“), zatímco náš produkt vynese 30 % (ovšem za 30 let ukládání).
Potud dobré, jisté výhrady bych mohl mít k celkovému výnosu, ale uvážíme-li že „někdo“ musí zaplatit administrativu, „někdo“ musí zaplatit moji případnou provizi za uzavření takové pojistky atakdále atakdále.
Kdopak to asi bude?
Ta provize je mimochodem velmi slušná a na mnoho účastníků školení působí téměř fascinujícím dojmem, většině z nich rázem v mozku zapne kalulačka – hele, dyť mně bude stačit uzavřít tak 2-3 smlouvy za měsíc a můžu mít solidně vyděláno. Červík pochybnosti lehce hlodne – a KOMU budeš tohle nabízet, vždyť lidi už jsou alergičtí na nejrůznější „výhodné“ nabídky,kdo je rozumný a myslí na svoji budoucnost tak ten už dávno peníze někam ukládá a těch pár známých se vyčerpá za chvíli.
Vše je vysvětleno vzápětí v tzv. „strategii úspěchu“. Základem této strategie je notoricky známý princip „doporučení“. Uzavřete smlouvu se známým a před odchodem požádáte klienta o pár telefonů či adres jeho známých. Na tyto adresy už se pak neobracíte jako cizí člověk, ale vlastně jako známý těchto lidí…
Jedním z psychologických triků je dále používání obecných formulací a nekonkrétních návrhů typu „hovořil jsem minulý týden s jedním vašim známým a bavili jsme se o penězích…a on mi řekl, že by vás tahle věc taky mohla zajímat, poslyšte, můžeme se sejít třeba ve čtvrtek v 18 hodin?“
Ve chvíli, kdy potenciální klient kývne a souhlasí, máte napůl vyhráno. Doporučuje se též pochvala „slyšel jsem o vás, že jste šikovný člověk“ či něco podobného… V případě že příliš vyzvídá a chce znát podrobnosti O ČEM s ním vlastně chcete mluvit, je zapotřebí odpovídat vyhýbavě a vtipně „o penězích“ nebo „o vaší budoucí doživotní rentě“ a zásadně nedopustit slova jako „pojištění“ či „spoření“, „platba“ a tak podobně.
Jak vyplyne z dalších informací které se na účastníky školení vzápětí hrnou, je celá organizace zbudována na principu multi-levelu. Tady se mu říká „výkonnostně-postupový systém“. Jakmile splníte určité množství uzavřených smluv, máte možnost si náborovat další „ovečky“ do vlastního týmu, ty přivést na úvodní proškolení a pustit do arény. Budete-li mít ovečky šikovné, už se nebude muset ztrapňovat vytáčkami při organizaci schůzek s klienty, budete mít vystaráno.
Jsem obchodník a obchod mě živí, je mi jasné že vztah prodávající-kupující je vždy založen na tom, že prodávající chce vydělat (on dokonce musí vydělat) – jde jen o to, zda v dnešním silně konkurenčním prostředí s velkým přetlakem nabídky nad poptávkou používá korektní obchodní praktiky. O korektnosti používaných postupů tak, jak jsem je výše popsal mám vážné pochybnosti. Nemusím tedy ani dodávat, že jsem se smířil s tím, že ty nabízené miliony vydělá někdo jiný a se zmíněnou pojišťovací firmou jsem se celkem rychle a v klidu rozešel.
Na závěr tedy doporučení: až vám zavolá známý z dětství, spolužák ze školy kterého jste léta neviděli, že by si s vámi chtěl dát schůzku na které by chtěl s vámi mluvit „o penězích“, „o budoucnosti“ či jen tak chce přijít na kávičku k vám domů, buďte obezřetní.
Spořících produktů na zajištění prostředků na důchod je na trhu přehršel a mnoho z nich se dá uzavřít i na netu, kde je i množství zdrojů a nejrůznějších kalkulaček výnosů, ze kterých si můžete udělat srovnání výhodnosti aniž byste ze svých peněz hradili nemalé životní náklady těch výše postavených ve „výkonnostně-postupovém systému“.
Chytrému napověz….Howgh, domluvil jsem!
(Zatím nikdo nehlasoval)