Chtělo by to železo, slečno Petro! - zpět na článek

komentářů 200

  1. První!

  2. Napadlo mě to samý, a hlavně jaksi ve spojitosti s tím, jak všichni dycky promenádují ftelevizi v těch uniformách. Je krásně tragikomický že nalezou k armádě akorát aby z toho vytřískali výhody, ale už je jim zatěžko projít i nějakým výcvikem. Taková armáda je teda dobrá, samá lemra co se akorát někde promenáduje. Nejspíš mají reálnej výcvik zápornej, protože kdyby měli a uměli s tím opravdu zacházet, tak snad maj doma kvér automaticky, a to zejména v situaci, kdy většinu tady těch „celebrit“ vybrali už několikrát a někteří už taky doma šmejda i potkali, že…

  3. Armáda je používána jako kanál pro financování sportu a předpokládám, že jednou z hlavních výhod je služební poměr, který umožňuje přeci jenom lépe dotyčného úkolovat bez nutnosti dodržet ZP.

  4. Zcela souhlas, ale prakticky si moc nedovedu představit, že bych doma permanentně měl zbraň u sebe, přeci jen to něco váží. A těch řečí…

    1. Co to je za nesmysl? Proč byste si měl představovat, že byste měl u sebe doma mít permanentně zbraň. A jaké řeči máte na mysli?

      Každý normální člověk, který myslí na svoje zdraví a bezpečnost, chodí ozbrojen. Chodit ozbrojen jenom občas je samozřejmě k ničemu. Buď mám v autě airbagy a zapínám si pásy pravidelně a nebo vůbec. Dělat to jenom občas, když si vzpomenu nebo když mám náladu je k ničemu a stoprocentně k něčemu dojde zdrovna když jsem to neudělal.

      Když jdu ven z domu nebo z bytu, vždy mám u sebe zbraň. Na nákup, do práce, hrabat listí na zahradu atd. atd. Bez teleskopu nebo pistole nejdu ani s košem. Vždycky. Výjimky neexistují. Jestli to někdo dělá jinak, je to jeho věc a jeho riziko. Jde o vstup do “nebezpečné zóny”.

      Když jsem doma, nemusím mít na těle zbraň, protože jsem v “bezpečné zóně”. Bezpečná zóna neznamená, že nemůžu být napaden, ale že jsem domem či bytem natolik chráněn, že než k napadení dojde, mám čas si pro zbraň sáhnout či dojít. Standardní postup je ten, že v každé místnosti mám umístěnou zbraň o které vědí jenom domácí. Ideálně střelnou. Pokud jich tolik vlastnit nemohu, pak alespoň zbraně chladné. V každé místnosti, včetně ložnice, koupelny, toalety a chodby.

      Dojde-li k narušení “bezpečné zóny” (vykopávání dveří, rozbití okna, kroky v přízemí atp.), okamžitě sahám pro zbraň, kterou mám vždy maximálně několik kroků od sebe. Není důvod ji nosit při sobě. Je to obtěžující, zbytečné a především si potřebuji odpočinout. Bezpečná zóna mi poskytuje několik vteřin navíc, abych nemusel mít zbraň přímo na těle. Mám-li času víc, ozbrojen primíární zbraní, dojdu si pro výkonnější zbraň, pokud se tato nachází v jiné místnosti.

      To, že někdo zvoní na zvonek nebo klepe na dveře, znamená, že hrozí narušení bezpečné zóny. Dojde tedy ke spuštění bezpečnostního protokolu (malý alarm). Okamžitě se ozbrojím, zjišťuji kdo to je a proč se dožaduje otevření dveří, následně zvažuji zda je otevření vhodné a bezpečné.

      Není důvod nosit zbraň neustále na těle.

      1. Ty vole, kde žijěš ty magore?

        1. Normálně, v ČR :-D

          Někomu to možná připadá ujetý, já myslím, že je to přiměřený. Kvitová není první ani poslední. Někteří na to i umřeli. Každého věc jak k tomu přistupuje.

          Já třeba vozím v autě nadstandardně vybavenou lékařskou brašnu. Nebo nářaďovej nůž. Je to extrém? Pro většinu obyvatelstva asi jo. Ale já vím, že to má smysl a že je jenom otázkou času než to využiju.

      2. OK, pokud Vám nečiní tento stav nějaké zvláštní nepohodlí, tak je to velká výhoda. Nicméně zatím nemám k dětem takovou důvěru, abych risknul, že nepropadnou nějakým těm chechtacím stavům a nezačnou si s tím hrát

        1. Nepohodlí je to vždycky. To se ale nedá nic dělat. Ideální stav je žít v Edenu s Evou a fíkovým listem a nemuset nic řešit. Bohužel tak nežijeme.

          Pokud jde o děti, Vašim obavám rozumím. Je potřeba je od malička cvičit ve střelbě a zacházení se zbraněmi. Střelnými i chladnými. Když to mají pod dohledem denně v ruce, připadá jim to úplně normální a ony vůbec netouží to v mojí přítomnosti vytahovat a hrát si s tím. Jako si třeba doma nehrají se školní aktovkou a nebo s hadrem a se smetákem když tam nejsem.

          Náboje mám odděleně, ale vždy tak, aby kdyby bylo potřeba střílet, aby každý kdo je doma věděl kde to je a jak na to.

          Mám pak alespoň klid a jistou, že jsem udělal všechno pro to, aby přežili, když je někdo napadne.

        2. Moje potomstvo od ctyr let umi prebijet naboje a udrzi kratkou palnou. Natahnout se zvladlo az pozdeji. Ja s tim nemam problem.

          1. Také ženě tvrdím, že pokud by překonali všechno, tak to prostě nenatáhnou, čemuž věří, ale že by horovala pro bouchačku v dosahu dětí, to nehrozí (a já taky ne).

            1. Samozrejme. Potomstvo je uceno, ze je to bezna vec domacnosti, ale stejne, jako treba ziraviny na cisteni hajzlu to proste musi byt mimo dosah.

              1. No, zhruba tak od šesti až osmi let věku (podle kvality výchovy a potomstva) je naopak velmi důležité, aby to v dosahu bylo — pro případ, že nedejbože kolega toho v článku zmíněného grázla přijde k Vám v době, kdy budou děti doma samy.

                Dovolím si odcitovat (poněkud zkráceně) adekvátní kapitolku z Ecce:

                6. července roku 2009 vyšel Dean Favron z vězení v Louisianě: odkroutil si sedm roků za útok na policistu s těžkými důsledky a za další násilná provinění. Dal se hned dohromady s Roderickem Porterem a vydali se do Port Allenu loupit.

                17. července po poledni zaklepali na dveře bytu, kde byli jen desetiletý chlapec a jeho osmiletá sestra. Po pohledu špehýrkou se hoch rozhodl neotvírat; namísto toho vyděšeně šeptal sestře, ať je zticha. Za chvilku ze dveře otřásly prudkými ranami; Favron a Porter se je z druhé strany pokoušeli vykopnout. Vystrašené děti utekly do máminy ložnice. Během chvilky se dveře rozletěly a dva lupiči vpadli do bytu.

                Naštěstí ale matka obou dětí měla rozum: vlastnila palnou zbraň. Naštěstí měla více rozumu, než naprostá většina zákonodárců: zbraň ukládala nejen nabitou, ale také v dosahu dětí. Chlapec díky tomu mohl pistoli vzít a začít se bránit – s naprostým úspěchem: Favron i Porter byli zasaženi; z nemocnice pak putovali přímo do vězení.

                  1. Se nezloběj, ale s takovejma webama jdou do řiti. Ať píše vo čem chce, majitel webu, kterej sám vod sebe pustí na pozadí nějakej randál, je kripl. Vodevřu pár případů že si počtu a vono to pustí dokonce kakofonii randálu, no asi by potřeboval polechtat pažbou!!

                    1. Hm, ja mam zvuk defaultne vyplej. Vubec ho nepotrebuju, aspon mne neserou reklamy. Chvilku to blika a pak to preskocim a nevim ani, o co slo. Drive jsem to blokoval, paxe nektere weby rozcilovaly, ze z toho ziji, no tak to neblokuju, ale neposloucham.

                    2. Se nezlobej, to nebyl zamer. Nejak mi nedoslo, ze normalni lidi maji zapnuty tyhlety flashe a nepouzivaji blokovani reklam, takze jsem ani nezkontroloval, jak to vypada bez toho.

                1. Ja mam zatim potomstvo ve veku, kdy je jeste dobre radeji ty zbrane drzet mimo dosah. Pripadny vystrel by mohl skoncit kotrmelci dozadu do konce zivota. Ale rekneme, ze malorajdovy revolver by se dal uz v osmi letech vyucovat, to jo.

                  1. No, to jsou dvě různé věci. Výše jsme se bavili o tom, v kterém věku je pro dítě zbraň přístupná (a to i je-li doma samo). Zde sice osm let je u dobře vychovaných dětí typicky věk, kdy by ke zbrani přístup mít měly, může mít naprostý smysl u konkrétního dítětě, jehož rodiče vědí, že se nedaří je vychovat k odpovědnosti pro ten věk běžné a samozřejmé, přístup ke zbraním neumožnit.

                    Naproti tomu výuka by měla probíhat už dávno, dávno, dávno před osmým rokem. Základy bezpečnosti kolem tří-čtyř let — tehdy už naprostá většina dětí věci jako „risiko“, „bezpečnost“, „pravidla“ a podobně chápe dobře, a učí se jim nejsnáze a nejspolehlivěji. A vlastní střelba řekněme kolem pěti-šesti. Ostatně tento odkaz už tady byl mnohokrát.

                    Nakonec jedna čistě technická — pokud je to jen trochu možné, nejprve učit děti střílet a vůbec zacházet s puškou; krátké zbraně jim dávat do ruky (jakož i k Ježíšku a podobně ;)) až později, až budou s dlouhou zacházet suverénně a bezpečně. Je to mnohokrát vyzkoušeno, s puškou je prostě risiko chyby menší, a mnohem lépe se získávají dobré návyky (a hůře špatné), jež pak lze s krátkou zbraní uplatnit. Takže revolver nene; dvaadvacítku LR (u Vás v divočině optimálně) nebo nějakou vzduchovku či větrovku (pro ty, kdo žijí ve městě nebo obecně v prostředí, kde je s .22 problém) ano ano.

                    1. Je fakt, ze jako kluk jsem se v osmi ucil strilet vrabce starou Slavii. No, nad lufinou jsem nepremyslel ciste proto, ze ji nemam. Ale asi na tom neco bude. No,… asi poridim.

                    2. Diky, stahl jsem si to, prekonvertoval do PDF (nyni 2x mensi) a prectu si v noci. Vypada to zajimave.

      3. To co popisujete je docela z pohledu bezpečnosti zajímavé, z pohledu “uživatelského” resp. běžného člověka myslím dost přehnané. Tedy jste-li běžný, ničím nevybočující člověk.

        Já si pořídil slušné vstupní dveře do bytu. Myslím, že kdyby to “pracanti” zkoušeli v onom bytovém domě, tak si vyberou jednodušeji zdolatelný byt, než jsem obýval.

        Být někdo jako paní Kvitová o kom se všeobecně ví, že nouzí netrpí, tak tam bych již Vámi popisovaný přístup / opatření bral jako přiměřená.
        Dovedu si představit i jinou situaci/podmínky, kdy mi Vámi popisovaná opatření přijdou adekvátní. Třeba u velmi movitých lidí..

        1. V ČR je 1,3 mil domácností, ročně je jich vykradeno 40 tisíc. To je každá třicátá druhá. Já bych to nepodceňoval…

          1. Jenom těch hlášených. Co se týče třeba chatek, to je klidně 10× po sobě a taky se stane, že přijdou dyž tam zrovna někdo je.

          2. Nemám důvod číslům jež uvádíte nevěřit.
            Jen se domnívám, že je celkem adekvátní své zabezpeční zlepšit tousek nad šedý průměr, třeba těmi bezp. dveřmi a riziko významně poklesne. I zloději jsou jen lidi a jdou raději snadnější cestou. Když mají cca. 30 bytů a jen jeden má dveře, které dají výrazně více práce překonat, než zbylých 29, tak je to celkem jasné.

            1. Vice zabezpecene dvere davaji iluzi vetsiho lupu za nimi.

              Videl jsem typka, co si poridil super dvere se super zamkem a jednou prisel z prace domu a dvere od zamku dolu nebyly. Proste je nekdo necim uziznul a bylo vyreseno. Zamek vubec neresil. Je potreba zvazovat i neuveritelny zpusob utoku.

              1. Proto jsem při stavbě domu víceméně vzdal odolnost domu s tím, že čím levnější výplň prorazí, tím menší škoda. Na místě, kde to stojí nemá cenu čekat na pomoc, po vniknutí či roztříštění skla se sice zaktivuje alarm, ale ruku na srdce – pokud stihnou do pěti minut zmizet, nebude tam ani příbuzný z druhého konce vesnice, pokud zrovna nebude s klíčky od auta v kapse na dvoře. Bezpečák a PČR to mají dál.

                1. Mechanickou ochranu (zámek, dveře, mříže, plot atp.) je nutno vždy propojit s poplašným systémem. Žádná mechanická zábrana nikoho věčně neudrží. Pachatele zdrží od pár sekund po desítky minut. Mezitím musí zafungovat alarm, který pachatel odrazuje, přivolává pozornost sousedů a kolemjdoucích a upozorňuje majitele či nějakou agenturu, případně policii. Stejně tak alarm sám o sobě je k ničemu, protože než někdo přijede, jsou pachatelé pryč i s cennostmi.

                  Celé je to potřeba nakombinovat takto – pokud je dojezd PČR deset minut, musí mechanická zábrana vydržet alespoň dvacet. Pokud je dojezd majitele, příbuzných či sousedů dvacet minut, musí mechanická zábrana zadržet pachatele 30 minut atp.

                  Kamera nezadrží vůbec nikoho, pouze dokumetují průběh či pomáhají identifikovat pachatele. Kamery přitahují pozornost a každému je jasné, že jde o střežený pozemek, kde je něco co za to stojí. Jsou-li viditelné, pachatel se přizpůsobí (kapuce a kšiltovka, kukla atp.). Jsou-li skryté, pak máte šanci, že pořídíte důkazní materiál. Nutností je ale noční vidění atp., což není levné.

                  Má-li někdo kamerový systém a došlo-li k sebeobranné situaci, měl by velmi dobře zvážit zda záznam neschovat či nezničit před příjezdem PČR.

                  1. Řešil jsem zabezpečení svého vozu v Praze a došel jsem k podobným závěrům jako FirkaJ. Pokud se nejedná o prémiové vozidlo nebo nějaký spešl kousek, tak má smysl hlavně odradit pachatele tak, aby si zvolil snadnější cíl.

                    Z hlediska diskuze se tady slučují dvě věci. Vykradení v případně nepřítomnosti a druhá přepadení v obydlí, což je diskutováno v článku. U osoby v článku lze při jejích příjmech vidět jako lehkovážnost bydlet v obyčejném bytovém domě. Je to velice podobná situace jako u pana Janouška, který při vysoce nadstandardních příjmech nemá na osobního řidiče či alespoň na taxi a musí řídit opilý.

                  2. Jo, to jsem zapomnel dodat, ze alarm tam mel taky – urvanej ze zdi i se sirenou a hozenej v kyblu s vodou. Jestli stihl poslat nejakou SMS, to nevim.

                    1. Dobře, ale ústředna EZS dostupná od vchodu tak, že nestačí zahlásit ani poplach nebo sabotáž je opravdu hodně na ráně.

                    2. Hlavně by ústředna měla hlásit průběžné „žiju, vše OK“, a agentura by měla reagovat, pokud toto hlášení přestane přicházet. Není-li tomu v nějakém konkrétním případně takto, volil bych jinou značku.

                    3. DeadMan hlaseni jsou fajn, ale zalezi na “kadenci” a zpusobu prenosu. Pres SMS ponekud drahe. Internet lepsi, ale sofistikovany zlodej se postara alespon o vypnuti antonicka pred barakem. Malokdo ma zalohovane vsechny komponenty Internetu.

                      Nicmene, souhlasim, ze DeadMan je lepsi, nez nic.

                      Ja osobne mam celkem dobre zajistenou chalupu. Sousedka naproti je neskutecna drbna a i kdyz ji mam v bezpecne vzdalenosti, tak na chalupu mi vidi. Udelal jsem ji par protisluzeb, takze jsem v kruhu duvery. Je to 80leta zenska, co rano vstane v 5, protoze uz nemuze spat a vecer jde spat az v 10, protoze nemuze usnout. Den travi koukanim z okna, nebo sedi na zaprazi.

                      Stalo se mi, ze jsem jednou prijel misto autem vlakem a vzal to pres louku zadem pres zahumenek. Nestacil jsem jeste ani obejit stodolu a uz mi zvoni mobil. Volal mi soused, ktery mi obhospodaruje louky,ze mu volala sousedka odnaproti, ze mi nekdo leze do chalupy. Taxem hned sel za sousedkou podekovat.

                    4. Ústředna s agenturou samozřejmě komunikuje bezdrátově (jak také jinak? SMS je přece naprostý nesmysl, na tom si přece vzhledem k jejich totální nespolehlivosti — o ceně nemluvě — nemůže postavit EZS nikdo soudný?!? Inet asi kapku lepší, ale stejně, vypadne někde router, a houbec)… ale ono je to nakonec jedno. Zarušit se dá při troše snahy cokoli — však právě proto je potřeba průběžné hlášení OK, a aktivita agentury, přestane-li přicházet.

                    5. No, nejsem kovany v poslednich modelech EZS, tyto technologie mne prestaly zajimat bratru pred 15 lety. Takze mozna ted budu mimo misu, ale jaka bezdratova komunikace v pripade BEZNEHO cloveka pripada v uvahu? Predstava, ze nekdo posila DeadMan pakety v ISM mi dela husi kuzi a asi bych mu brzo sel nakopat prdel. Dost to pripomina pocatek 90. let, kdy si kdejake taxisluzby zabraly nejaky CB kanal a kdyz tam kdokoli jiny prisel, tak ho proste zaklicovaly.

                      Neznam bezdratovy prenos,pokud se nebavime o prenosu na primou viditelnost, ktery by byl spolehlivy a v nejakem rozumnem verejnem pasmu tak, aby nesral ostatni, dodrzoval zakony a pritom fungoval. Predstava, ze se mi nejaky maly satelit, rekneme 50 baraku bude chtit pripojit na pult pres nejake ISM pasmo znamena, ze to pasmo je totalne fprdeli.

                      GSM pro spolehlivy prenos DeadMan neni dobra, pokud se budeme bavit o casovych oknech rekneme 15 sekund, protoze predpokladame, ze pro vyrazeni nasi EZS z cinnosti je zapotrebi alespon pul minuty. Krome toho o5 – nevim nevim, co na to rekne mistni BTS, pokud pripojim nejaky satelit a jake prodlevy pak nastanou.

                      Jestli na toto je nejake verejne reseni, pak se necham poucit. Ale ted si to nahonem neumim predstavit. Reseni bez Internetu nebo GSM.

                      U nas delame reseni na miru, kde prachy nehraji roli, takze bohuzel nevim, jak se to dneska resi pro BFU.

                    6. Jak píši, přímé bezdrátové spojení. Pásmo, přiznávám, nevím; asi bych to někde dokázal vyrochat, kdybych to potřeboval, a možná jsem to i věděl, když jsem to před mnoha lety (přímo od agentury pro připojení k jejímu pultu a za velmi decentní peníze) kupoval — ale teď už po letech naprosto netuším.

                      Zda to je legální, to nevím, a je mi to dokonale u šosů — zákon je to úplně poslední, co mne zajímá. Naproti tomu jistě vím to, co je na rozdíl od zákona důležité, to jest, že to nikoho nesere (tedy přinejmenším ne natolik, aby si stěžoval mně či agentuře, což by obojí bylo zcela triviální a bezproblémové), a také to, že to zcela spolehlivě funguje nějakých 15 roků.

                    7. Re: ocs
                      27.12.2016 v 1:08

                      U radiokomunikaci nejde ani tak o to,jestli nejaky zakon neco zakazuje z pleziru,ale prave o to, aby v eteru nebyla demokracie. Ona totiz u nekterych zarizeni funguje a je to naprosta tragedie. Napriklad retranslacni zesilovac funguje demokraticky – kdo do nej nejvice zarve, tak ten ma nejvetsi sanci, ze proleze na vystup. Cili kdyz do nej nekdo zahulaka 100 W, tak “prezije”, zatimco kdo se dohulaka 1 W, ma proste smolika a je pohlcen.

                      Kdyz nevime, o jake pasmo jde a nevime, jak vypada komunikacni protokol, paxe bohuzel nepohneme. Ono to docela klidne muze byt treba i CB, ale pak po nemzcela jiste nejede DeadMan. Poplach ano, nejake pakety pro vymenu dat ano, ale pravidelny prenos zcela jiste ne.

                    8. Záleží od konfigurace ústředny. Ideální je jako primární (z hlediska bezpečnosti) kanál GSM, jako sekundární pak LAN. 99% komunikace EZS-PCO(a uživatel, a servis) pak probíhá z důvodu rychlosti po LAN, GSM nastoupí po výpadku LAN. Ústředna si v klidu s pultem “povídá” co 1/4 hodinu (Jablotron). SMS ovšemže využívány jsou. Např. dojde-li u mne k poplachu, přijde mi SMS z ústředny, pak mi přijde SMS z pultu, pak mi volá ústředna a zároveň mi volá operátor pultu. Mezi tím mi přijde banda stavových mailů z pultu. Komunikace je multiplikována kvůli zvýšení šance přenosu informace i přes případné napadení, zarušení systému. Způsob komunikace jde nastavit libovolně v rámci určitých mantinelů, jak při konfiguraci ústředny, tak pak smluvně s provozovatelem pultu.

                    9. Re: JVP
                      27.12.2016 v 0:58

                      15 minut jako casove okno DeadMan je uplne nanic. Ale predpokladam, ze to asi lze nastavit.

                    10. Mimochodem – pred cca 15 lety pouzival CB pasmo Jablotron, ale pouze pro prenos hlaseni poplachu a to na velmi snizeny vykon.

                    11. Tak přijde na to. Už jsem tedy taky spoustu let z oboru. Centrála jako taková je někde uvnitř chráněného pásma, obklopená perimetrem chráněných oblastí, kam jsou vytaženy jen nedůležité věci – klávesnice, čidla, sirény. Má v sobě obvykle gelovku na řádově hodiny provozu, navíc je chráněná proti sabotáži. Standardně se k ústředně nejde dostat a zničit jí bez vyhlášení poplachu na všechny strany – tedy nemělo by se dát. Pokud se vypne přívod silovýho proudu, tak se na zastřeženosti pár hodin nic nemění, ale po nějaký době ústředna začne hlásit varování na všechny kanály, že je bez proudu (nestandardní stav) a z PCO vyráží kontrola. DeadMan je pouze pro vyloučení útoku typu “Vypnu hlavní přívod a čekám 10hodin, než dojde gelovka, přičemž jsem před barákem zapnul dostatečně silnou GSM rušičku, ustřihl internet, případně ruším nějaké licencované rádio”. Což je samo o sobě útok dost náročný na logistiku, náklady a vyžaduje poměrně dobrou znalost konkrétního zabezpečení, takže asi nic, co se dá čekat od Fera a Deža, co jdou v neděli ve 2:30 vybrat dvě chaty na samotě u lesa. Periodicita signálu 15minut je proto ok….

                    12. re Sysop 27.12.2016 v 1:09
                      těch 15 minut je v nezastřeženém systému, kdy si pult pouze diagnostikuje systém, zda je vše OK – zejména v komunikaci. Jinak veškeré “šustnutí” v systému tento okamžitě hlásí na pult, zejména pak, když je zastřeženo. Celá komunikace probíhá výhradně datově paralelně po LAN a GPRS. Objem informací je poměrně veliký, jelikož každý prvek je adresovatelný a plně programovatelný. Tedy každá porucha, nízké napětí v baterce bezdrátových prvků, výpadky napájení a pod. nemluvě o poplachových a sabotážních událostech, je okamžitě známo na pultu a tento Vás vyrozumí dle závažnosti poruchy – tj. např. při výpadku napájení (lump obvykle nejdřív vypne elektriku v objektu) máte mail nebo navíc sms od ústředny (máte-li nastevno), po 30 minutách výpadku už máte sms vždy a zároveň Vám volá operátor, zda o výpadku víte a zda si to ošéfujete sám nebo mají vyrazit oni. Mj. většina lidí nemá zálohovanou LAN (router bez UPS) a tudíž máte při výpadku zároveň zprávu o poruše napájení LAN a komunikaci přebírá GPRS komunkátor. Při poplachu a sabotáži systém během milusekund pošle informace jak Vám, tak na pult, což zvládne i v okamžiku, kdy lump páčí ústřednu ze zdi (jsou tam tampery). Následný děj je dle Vašeho nastavení systému a smlouvy s pultem, jak, kdy a za kolik oni zasáhnou.

                      Vzdáleně si můžete sám do systému přistupovat ať už jako uživatel nebo servisman a to jak prostřednictvím k tomu určenému programu v celém rozsahu nebo z libovolného webového rozhraní přes cloudovou aplikaci v trochu omezeném rozsahu. To je ideální v případě, že milostivá nebo některé robátko stojí u dveří a nepamatuje kód, nebo bylo robátko natolik vehementní, že hnulo klávesnicí a spustilo sabotážní poplach, jak se povedlo před nedávnem našemu mladýmu. To pak celé obsloužíte na dálku v klidu kanceláře a pouze telefonicky odvoláte výjezd.

                      Systémů je dnes mnoho, ale v principu je to u všech dost podobné. Co vím CB už se dávno nepoužívá, to byla záležitost začátku devadesátých let.

                    13. Jablotron mel pager na CB jeste nekdy okolo roku 2000. Nicmene, ano, ty vyssi vrstvy komunikace vubec nezpochybnuju, jakmile slape paketovy prenos, mohu prenaset cokoli, treba i komprimovane video.

                      Ja jsem zpochybnoval efektivitu 15minutoveho DeadMan, protoze i kdyby to byla chata, tak za 15 minut se da udelat hodne “prace”. Pokud jede GSM a jede dobre, pak samozrejme jakekoli prenosy, ktere nejsou pravidelne a jsou v objemu kB, nestoji vubec za povsimnuti. Ale kdyby pres GSM chodil minutovy DeadMan od 50 baraku v satelitu, uz to muze byt docela zajimave na BTS.

                      Jeden z nejvetsich problemu vsech zabezpecovacek je komunikacni kanal. Vsechny ty vyfikundace nad nim uz jsou jen pozlatko.

                      Tak nebo tak – idealni reseni neexistuje a cokoli je lepsi, nez nic. Nejvetsi problem se zlodeji neni v zabezpeceni, ale v zakonech a trestnim sazebniku.

                  3. Smyslem kamery (podle mne také jejím jediným smyslem) je umožnit bezpečnostní agentuře výjezd již v době, kdy grázl dům obhlíží — a nikoli až poté, kdy vyrazil dveře a chytl jej jejich magnet nebo vnitřní PIRko. Tím lze ušetřit hodně času: pokud agentura má poplach z venkovního čidla, nemůže jet pokaždé — falešných poplachů od různých sýkorek a jiných koček je spousta i s hodně kvalitními a enormně dobře umístěnými čidly. Kamera toto řeší.

              2. No bezpečnostní dveře se samozřejmě dělají tak, aby vypadaly jako klasický panelákový šroty z papíru. Viděl jsem dokonce elegantní řešení ve stylu klasický panelákofky a za tím druhý futra se solidníma bezpečnostníma…to kripla co se dostane skrz ty první že pude do snadnýho lupu asi nasere :D

                1. No a samozrejme aj majiteľa nasere, že musí každú chvíľu opravovať tie papundeklove, ktoré tak krásne lákajú vlamacov.

                  1. Nevím, jestli papundeklové. Od cca roku 77 se v bytových domech začaly takřka monopolně osazovat jako bytové dveře tzv. “Jihočeské dřevařské”, typově: Křídlo dveřní dřevěné DPO-PB 30-IS jakožto standardní protipožární dveře (z bytů na chodbu jsou požadovány dveře s třicítkovou odolností). Doposud jsou tyto dveře k vidění na spoustě baráků. Nebyl to papundekl, ale nějaký druh sololitu. Co je důležitější a proč bych si takové dveře rozhodně neopravoval a neudržoval je, že vevnitř jsou dvě vrstvy Izominu, kterýžto obsahuje azbest.
                    Provozovat dvoje dveře za sebou považuji za úchylku vhodnou státní správy, kde je to obšas vidět, byť častěji v kombinaci dveře a za nimi katr.

              3. Asi to nebyly “super dveře se super zámkem”, ale docela obyčejný šunt, který si kupuje spousta lidí, aby ušetřili pár korun. Otázkou je, proč se na to v takovém případě raději nevykašlou.
                Dovolím si tvrdit, že kvalitní dveře, zárubně a vložka, vše ve čtvrté bezpečnostní třídě, to celé odborně nainstalováno, zadrží venku kohokoli na dost dlouho, než zareaguje majitel, bezpečnostní agentura, policie, sousedé, atd.
                Bezpečnostní dveře navíc vůbec zvenčí nemusí vypadat odlišně od dveří běžných.
                Podobný prostor navíc přestává být pro lupiče zajímavý, není-li jiný způsob, jak se dostat dovnitř, protože je dost hejlů, kteří mají dveře z papundeklu.

              4. Ty dveře se z vnějšku příliš nelišily od ostatních, většinou někdy z doby výstavby.. Futra kovová stejně jako původní či naproti, povrch dveří z vnějšku nejlacinší a nejobyčejnější. Otevírání dovnitř skrylo kovové olištování boků dveří, stejné jako všechna ta tyčovina co při zavření zajíždí do futer, podstivě vybetonovaných, což šlo pravda zjistit poklepem.
                Zvažoval jsem ještě přídavnou kamufláž, aby vnějšek vypadal jako původní na 100% ale pak jsem to zavrhl.

                Soused na patře přistupoval k této otázce řekněmě “svérázně”.
                Jejich dveře měly další dva přídavné zamykací systémy. S původním tedy celkem tři zámky. Jednou jsme se o tom bavili a soused mne tím dostal. Prý každý přídavný zámek přidal po každém vykradení či vniknutí do jejich bytu. Docela mne motivoval k urychlení pořízení a montáži bezpečnostních dveří..
                Původní vstupní dveře do mého bytu již podstoupily nějaké pochybné úpravy. Oplechování v oblasti zámku a při demontáži futer tam byly jakésy kusy plých želez v oblasti kam zajížděla závora zámku a ještě tuším něco dalšího. Jinak v nich byl vzduch. Asi cca. 5cm na každé straně. Tedy pokud by přišel “noční pracant” s nějakým rozpírákem, tak prostě jen futra pohodlně roztáhne a je ve vnitř. Než jsem je stihl vyhodit, tak se o ně přihlásil nějaký ze sousedů..

                Co se týče možného útoku, tak se domnívám, že skoro 100kg železa se nelze prořezat jen tak. Ty dveře měly jako základ železný jeklový rám s mřížemi, z vnějšku ještě nějaký údajně odolný plech se zesílením v oblasti zámku a teprve za tím vším zámek přikrytý nějakou dýhou, nebo něčím takovým. Pravda, nejsem kasař či něco podobného, tedy netuším jak se přes takové dveře lze dostat a za jak dlouho a hlavně čím.
                Příprava na EZS tam byla, jen zrealizovat.

      4. Žijete někde ve Falloutovské postapokalyptické pustině? :D Ne vážně, to tam máte takovou kriminalitu?

        1. Hele, všichni žijeme v úplně stejné republice. Někde je kriminalita větší, jinde menší. U nás je to v pohodě.

          Ale byla by velká chyba čekat, až se ta kriminalita u nás zvýší a až se něco stane a teprve potom přemýšlet co mám dělat. Rozhlížíte se taky preventivně pořád a ne jenom v místech kde je vysoký výskyt srážek vozidel s chodci.

      5. Reci? Kdyby jenom ty reci. Hodne zenskych s tim ma dost velky problem. Myslim tech, s kterymi zijete.

        1. Aha, už rozumím.

          Dám příklad – bere si mě ženská i s tím, že sbírám známky. Ví to o mě, ví do čeho jde, takže žádný kecy nepřipadají v úvahu. Já jí taky nekecám do toho, že si lakuje nehty na růžovo, nebo že má prsa dvojky. Věděl jsem to, když jsem si jí bral.

          Zbraně ke mě patří stejně jako to, že mám pleš, mezi nohama penis nebo chlupatej hrudník. Kdybych to změnil, tak už to nejsem já. Musí se s tím smířit, nebo spolu nemůžeme mít vztah.

          Zkuste jí s těma zbraněma seznámit, zkuste jí vzít na střelnici (třeba jako zážitkovej kurz), ať si to vyzkouší, seznámí se s tím a zjistí, že na tom nic strašnýho není. Za odměnu, když tam půjde jí kupte něco hezkýho nebo jí vezměte někam kde to má ráda. Normálně si na to časem zvykne. Odměňujte v poměru 1:2 (za jednu střelnici dvě odměny), to zabírá :-)

          Moje žena byla v tomhle ohledu v pohodě, jenom měla trochu strach o děti. Ale jak jsem psal, těm to přijde úplně normální a velký zájem o to nejeví. Dost si to užijou na střelnici, na trénincích v tělocvičně nebo v lese (nemluvím jenom o střelných zbraních). A když jim dám dva dny pauzu tak jsou rády, že si od toho odpočinou. A já jsem v klidu, protože vím, že kdyby došlo k nějakýmu “Sám doma”, tak náš Kevin to tam vystřílí a jediný co ho bude trápit je, že místo samých desítek měl i jednu devítku. A než by přijela PČR, zbraň už by byla nejspíš vybitá, vyčištěná a zpátky v šuplíku…

          1. Jojo, taky jsem mel podobneho otce (akorat ze ne pres zbrane, ale pres jine veci). Zcela uprimne jsem ho nesnasel :-D

        2. Kdyz jsem moji zenu poznal a rekl ji, cim se zivim, tak mi porad koukala po rukach, jestli mam vsechny prsty :-)). Pak jsem ji ukazal svoji praci a nemela s tim problem. Sice tomu nijak nefandi, zbranim take ne, ale neresi to.

          Kdyz si clovek vybira zenskou, musi mit mozek ve spravne vysce, ne v polovicni ;-)

    2. To nemusi byt zrovna AK-47, staci klacek.

      1. Přesně tak. Nemluvím jenom o samopalech a brokovnicích. Dobře schovaný velký nůž v gauči, v dětském pokoji nebo na záchodě odvede svojí práci.

    3. Myslím si, že to ani není nutné. Ono bohatě stačí, aby:
      1) Člověk domů nepouštěl nikoho, koho opravdu nemusí, zejména pokud ho ani nezná.
      2) Vstup byl zajištěný tak, že dveře někdo nevyrazí ramenem a pod.
      3) Když už se rozhodnu dveře otevřít, byla tam nějaká pojistka, která mi dá i poté čas reagovat na případný pokus o vniknutí, například bezpečnostní páka, řetěz, nebo něco podobného.
      4) A když už si v praxi ověřím to, co říkají bezpečáci, totiž, že bod 3 je blbost, protože dvěře se prostě NEOTEVÍRAJÍ, když nemám JISTOTU, ten na druhé straně vám tam vrazí nějakou zábranu, abyste je už nezavřel a on mohl např. přestřihnout řetěz, pak teprve nastupuje zbraň, umístěná například ve skříňce poblíž vchodu. Bodem tři jste získal něco času, sekundy, až desítky sekund, to bude stačit, abyste stál připravený s krátkou samonabíjecí brokovnicí, nebo třeba i jen pistolí…
      A pak už záleží jen na tom, jestli je pro vás důležitější “humanita”, nebo bezpečí vaší rodiny.

  5. řikam to pořád, chčijou na nás a ani se to nesnaží vydávat za déšť( Avatar)
    Poučení: nikomu neotvírej aniž by sis byl jistej. A když už musíš, měj v ruce připravenou účinnou zbraň.
    P.S: To se nám to kecá, ale co budem dělat až nám bude 80?.

  6. Asi jsem vážně magor.Všude kolem baráku byly nápisy,střeženo kamerovým systémem.Tak jo.To bych snad udělal já,když je jasné, že u mně, by se těžko někdo opeřil.Ale naprosto nerozumím tomu, proč v jejím případě tam byly jenom ty nápisy.

    1. To je jednoduchý. Lidi na to serou a mají to úplně na háku.

      300 tisíc držitelů střelných zbraní, ale kdo ji doopravdy pocitvě denně nosí? Kdo pravidelně a často se zbraní cvičí? Kdo trénuje s chladným zbraněma? Kdo u sebo neustále a pravidelně nosí alespoň pepřák? Kdo má doma na cennosti trezor? Kolik procent lidí má vstup zabezpečný obyčejnou FABkou za 100 korun? Kolik lidí má papírový vstupní dveře?

      Petra Kvitová a její sousedé jsou zřejmě v tomto ohledu úplně běžnými a průměrnými občany. Problémy řeší teprve až nastanou, nepřipouští si předem, že by se něco mohlo stát nebo, že by se to molo stát zrovna jim.

      Nic jinýho bych za tím nehledal.

      Jenom velmi malá část obyvatel bezpečnost sebe, rodiny či majetku řeší. A když už, tak většina stejně jenom ledabyle, naoko a nebo velmi laicky. Tak to prostě je.

      1. Ono je to bohužel hlavně o přístupu soudnictví a policie u nás k těmto případů. Není až takový problém si bezpečnost řekněme aktivní pořešit sám. Je otázka, jestli opravdu budeš opravdu za hrdinu nebo tě ukřižují podobně jako silnici, když se něco stane, tedy třeba utočníkovi, který tě ohrožuje nožem, uděláš tunel do hlavy.

        Tady je třeba pěkný příklad, jak to nemají lehké ani policajti – http://domaci.eurozpravy.cz/armada-a-policie/170996-policista-pri-strelbe-na-auto-smrtelne-zranil-zenu-odvolaci-soud-ho-osvobodil/

        1. Souhlas. Jsou to dvě bitvy, a je potřeba vybojovat obě. Nejdřív tu obranu a pak soud.

          A ano, není to žádná sláva s přístupem policie a soudů.

          Na druhou stranu je potřeba primárně řešit tu první bitvu. Pokud jí prohraju, žádná druhá nebude.

          Když to situace umožňuje, vždycky dávám protivníkovi šanci. Šanci to zabalit a normálně odejít, šanci se vzdát, šanci přestat s tím co dělá atp. Pokud na to prostor není a situace je “buď já nebo ty”, tak ať jsem to já. V tomhle ohledu jsem sobec. Radši ať mi rodina nosí buchty do vězení než aby mi nosili kytky na hrob.

          Mám rodinu a mám k nim povinnost. Nemůžu je tu nechat samotný. Musím je živit, starat se o ně, být s nima.

          A v nejhorším případě se dá prohra u soudu přežít. Odsedíš si pár let, přijdeš o práci, zaplatíš peníze, nebudeš mít čistej rejstřík. Není to nic moc, ale přežít se to dá. Ale kdyby mě útočník zabil, tak to bych asi nepřežil :-D

          1. Málokdo kdo prošel kriminálem neskončil úplně v píči jako nuzák úplně beze všeho, včetně rodiny, na to nezapomínejte.

            1. Danny Trejo, Stephen Fry, Nick Nolte, Bill Gates, Viktor Kožený, Radovan Krejčír, Pablo Escobar, 50 Cent, Robert Michum, Tim Allen, Muhammad Ali, David Rath, Václav Havel, Gustav Husák, Adolf Hitler? Je to o přístupu k životu a ke všemu, nesmíte hned házet flintu do žita :-D

              Jasně, že má svým způsobem pravdu. Ale radši vylezu zničenej, jako nuzák a bez ničeho, než bejt mrtvej nebo do smrti na vozejku kvůli nějakýmu hajzlovi, kterýmu to je úplně jedno a vůbec to neřeší.

              1. Ehm.

                No nejsme vepři, jenom řikám, abyste si to nepředstavoval jako idylku. Dneska je to doslova jak ruská ruleta, v závislosti na tom, jakýho potkáte vyšetřovatele, žalobce, soudce, advokáta atd. můžete odejít i bez obvinění, soudit se pěkný roky, nebo taky skončit v kriminále. Nedá se říct…

                1. Vím to. Záleží i na tom jak se kdo vyspí, jak jim padnete nebo nepadnete do oka atp. Ale co s tím nadělám.

                  Nejdřív udělám všechno pro to, abych vyhrál tu první bitvu. A když jí přežiju, tak pak napnu síly do tý druhý. Je to smutný, že člověk, který se ubrání v sebeobraně skončí před soudem nebo v kriminále.

                  A až jeden vyleze, může pak vyzkoušet soudce, jestli se taky ubrání v sebeobraně. Aspoň uvidí, že realita vypadá face to face úplně jinak než od stolu…

                  Jinak to samozřejmě nikomu nedoporučuju, páč to je určitě trestný a radit někomu, aby to udělal je určitě taky trestný. Vždy dodržujte platnou legislativu!

                2. Porad lepsi byt souzen tremi, nez nesen sesti. Tak to bylo, je a bude.

                  Branici se ma na svoji strane same nevyhody, ale pokud je v domacim prostredi plus ozbrojen, pak ma alespon sanci.

    2. Pokud bydlíte v RD, je to řešitelné, v paneláku je to s těmi kamerami o dost složitější, protože jsou tam nějaká pravidla pro umístění kamer. Řečeno jinak, když vás přepadnou tak na vás policie dlabe, a když se chcete zabezpečit, riskujete pokutu 5 mil. od ÚOOÚ. Například snímat vstup do bytu nelze, čímž vlastně celý důvod pro zavedení kamer padá.

    3. Asi by se to celé dalo uzavřít tím, že nejen od slečny Kvitové, ale i jejího okolí /trenér, rodiče, sparringpartner, manažer a další/ to celé byla bezbřehá naivita nejtěžšího kalibru. Použít termín hloupost se skoro nabízí, ale zůstal bych raději z úcty ke slečně Kvitové u té naivity.

      První čirá naivita od okolí slečny Petry, byla úplné se vysrání na skutečnost, že sice na baráku jsou nálepky jako kráva o kamerovém systému, ale nikde ani jedna dobře viditelná, třeba i primitivně pohyblivá atrapa s blikající ledkou za pár stovek, když už se na skutečný kamerový monitoring se záznamem chtěli cíleně, kvůli úsporám vysrat.

      Druhá čirá naivita, opět od pracovního i rodinného okolí Petry Kvitové, ale i jí samotné byla – když už tedy chtěla bydlet v úplně standardním, standardně přístupném baráku a na celkem známé adrese, tak aspoň jeden rozumnější člověk z jejího blízkého okolí jí měl říct: “Petro, jste známá osobnost. Skoro každý ve světě, nejen sportovním ví, že jste úspěšná, že jste jistě i dobře finančně zajištěná a jistě máte luxusně a pohodlně vybavený byt.
      To dobře finančně zajištění lidé, kteří se na to své zajištění nadřeli a dále dřou takhle mívají, že chtějí mít po práci a dřině k odpočinku maximální pohodlí. Nebylo by Petro lepší, nechat Vám aspoň ty dveře od bytu udělat jako dobré bezpečnostní, s širokoúhlým kukátkem a pevným řetězem? Prostě ať víte, kdo k Vám jde. A než cizímu člověku otevřete, tak se ho zeptáte, kdo je, co chce a přes kukátko Vám může ukázat pověření či průkaz.”

      Nepochybuju, že slečna Petra už v tomto momentu namítala něco v tomto smyslu:

      “Prosímvás, nebuďte paranoidní. Kdo a proč by mi chtěl něco udělat? Dyť jenom hraju tenis – no bóže! A proč zrovna tady, v obyčejným baráku v Prostějově? Vždyť nemám ani na zvonku, ani na dveřích od bytu jméno!
      Hele, když už, tak nějakej pošuk či pošahanej fanoušek si na mě klidně může počkat někde venku, nebo na kurtě! Proč by lezl do baráku, plnýho lidí a riskoval, že ho někdo chytí? A co by si tady asi tak vzal? Tu televizi jako kráva?”

      Třetí čirá naivita byla si myslet, že na formát člověka Petry Kvitové si přece nikdo netroufne – je slavná, relativně bohatá, nejen díky sportovním úspěchům vážená osobnost, nikomu nejspíše v životě neublížila a určitě má kolem sebe 25h někoho, kdo může fungovat a funguje i jako nějaká přibližná ochranka. Neměla a nefunguje..
      Jsou ale podle mne minimálně tisíce lidí, kteří vůbec, ale vůbec netuší, kdo to Petra Kvitová je a co dělá, případně čím a jak dobře se živí. To byl podle mne právě tento případ.
      Nepochybuju také, že slečna Kvitová neměla ani na zvonku, ani na dveřích cedulku se jménem – to u slavných a obletovaných lidí bývá běžné – že kdejaký drban nemusí vědět, ve kterém přesně domě, patře a kterých dveřích bydlí dotyčná slavná osobnost. A známí a blízcí vědí, který je to zvonek a kdyžtak se zespoda ohlásí mobilem a ona jim zabzučí.
      Ten drban šel podle mě naslepo, nejspíše v nějakém druhu absťáku. Ale i tak – vůbec ji nemusel poznat, pokud čatěji nečumí na konec TV zpráv a jedinou jeho starostí je, jak a kde sehnat škváru či škváru na drogu či chlast.
      Jak jsem si všiml, tak i poměrně přirozeně hezká slečna Kvitová bývá pro kamery na kurtech poměrně výrazně nalíčená /je to i u digitálu pořád zcela běžné a jak mi bylo řečeno, tak kamerové transfokátory to dokonce vyžadují v ještě větší míře/.
      A pokud byla sama doma, nikam nemusela a nikoho nečekala, tak v takových chvílích si od toho všeho sajrajtu, naneseného všude možně jistě ráda odpočine a odlíčí se. K tomu přidejme domácí oblečení a ten drban prostě vůbec nemusel poznat, koho to drží v pazourách.
      Z vlastní zkušenosti vím, že někteří “mediálně” známí lidé /v 95% ženy/ vypadají v “civilu” opravdu k nepoznání /netvrdím paušálně, že vždy hrozně/ a pokud navíc na ulici chtějí být nepoznáni, tak se to mnohým velmi dobře daří. Jen profesionální lovci podpisů, fanatičtí fandové a hlavně paparazziové jsou schopni např. podle chůze a detailů toho člověka identifikovat – běžný občan bez šance.
      Měl jsem mnohokrát v životě tu čest takové známé a populární osobnosti doma navštívit /vždy z pracovních důvodů, přestože jsem několikrát odešel až ráno/ a mohu potvrdit vše výše uvedené.
      Nějakou chvíli mi vždycky trvalo, než jsem si zvykl na jejich “civilní” vizáž a mnohdy to byl takový rozdíl, že mohu použít dnes moderního “mega”. Příroda, ale i kamerové řetězy a také obrazoví režiséři jsou mnohdy pěkné svině. Někteří, třeba i “přírodně” hezcí, mladí lidé prostě pro kameru trvale musí využívat všech výdobytků chemického, farmaceutického a medicínského oboru – jednoduše proto, že většina veřejnosti je zná pouze takto..
      Třeba tento případ bude poučením i pro další lidi, nejen slavné a bohaté, ale i nás “obyčejné”.

      1. Imho nejjednodussi vysvetleni vseho je to, ze ji nekdo zazvonil na dvere se slovy “Dobry den, my jsme z CEZu a musime zkontrolovat elektromer”, no a pani Kvitova jim proste otevrela. No a pak se ocitla s kudlou pod krkem.
        Nevim, kolik z vas by v takove chvili reklo “jdi do prdele, nikoho sem nepoustim”. Ja osobne bych asi taky otevrel. (Shodou okolnosti na TUTO hlasku bych neotevrel, protoze mame elektromery na chodbe, ale to je detail, jde mi o princip).
        No a dale pak ta kudla pod krkem. Nevim, kolik z lidi, co sem chodi, meli realne kudlu pod krkem s rizikem, ze umrou. Ja jednou (od zfetovanyho rusaka, mel jsem vsechny duvody se domnivat, ze to mysli vazne) a musim rict, ze jsem se bal tam, ze jsem se malem posral. A skutecne jsem udelal vse, co po me chtel (nastesti toho nechtel moc, jen tolik, abych se nemichal do roztrzky, kdy dalsi 3 lidi mlatili meho spolubydliciho, co jim nejspise dluzil nejake penize)
        Mimochodem jsem jim otevrel ja, zcela dobrovolne, dokonce i kukatko jsem mel. Proste za dvermi zvonil clovek, ktereho jsem znal a od ktereho bych byval necekal, ze kreje 3 rusaky, co stojej za rohem a v okamziku, kdy strcil nohu do dveri, tak tam nabehli.
        Osobne ji obdivuju, ze vubec dokazala se s tim clovekem nejak “pretahovat o nuz”.

        1. Já chápu to, že ten člověk vydávající se za zaměstnance působil a vypadal důvěryhodně. A chápu i to, že mu na to někdo skočí.

          Nechápu ale, proč někdo otevírá dveře do bytu cizímu člověku a přitom nemá v pravé ruce zbraň (nůž nebo pistoli). Nepochybně mě tu někdo opět označí za paranoika, ale je to přece potenciálně nebezpečná situace, když se někdo cizí snaží dostat k Vám domů, ne?

          Je to stejné, jako když čekám na zastávce MHD a cizí chlap naproti přes ulici na mě něco zakřičí a rozběhne se směrem ke mě. Automaticky uchopím do ruky zbraň a připravím se na boj. Na ulici to samozřejmě dělám tak, aby to nebylo vidět. Takhle to snad dělá úplně každý, ne? Nebo je tu snad někdo, kdo nenosí zbraň a svěřuje svůj život osudu nebo muži sedícímu na obláčku???

          1. Tohle je vzdy o porovnavani plusu a minusu – pro me osobne by ve finale takoveto chovani melo mene plusu, nez minusu, a proto to tak nedelam.
            Samozrejme to je o nejakem komplexnim vyhodnoceni situace.
            Napriklad ja bydlim v panelaku, mam nejake bezne “bezpecnostni” dvere (tedy nejdou jen tak prokopnout nohou), mam bezny “bezpecnostni zamek” (tedy bezny zlodej ho neotevre bez pouziti nasili) a to mi staci jako prevence vykradeni – pokud by se tema dverma totiz nekdo probijel fakt hrubou silou, tak si jsem temer jisty, ze si toho nekdo vsimne a napriklad zavola fizly ci tak neco (mluvim o situaci, kdy nejsem doma). Takze neresim nejake dukladnejsi zabezpeceni.
            Pravdepodobnost, ze me nekdo prepadne doma, vydavajic se za pracovnika CEZu je taktez pomerne nizka. Bydlim v 10 patre, nejsem nicim vyjimecny – byla by sama o sobe obrovska nahoda, aby nekdo sel krast zrovna do baraku, kde bydli 100+ rodin, aby jel zrovna do 10 patra, zazvonil zrovna u nasich dveri…Nerikam, ze se to stat nemuze, ale nedavam tomu moc velkou pravdepodobnost – takze je pro me lepsi to risknout, ze se tak nestane, nez utratit “zbytecne” penize za nejake vybaveni + trpet nepohodli pri jeho neustalem pouzivani.
            To same venku na ulici – situace, kterou popisujes se mi v zivote nestala a I kdyby se stala, nepovazuju ji za tak nebezpecnou, abych kvuli tomu musel delat to vsechno, co ty…

            Je mozne, ze budu ten jeden z milionu, ktery to zrovna odsere – no je to riziko, ktere mi prijde vcelku male.

            1. Lojzo, Vy jste celou věc i to, co jsem napsal pochopil opět po svém, po lojzovsku.
              Ten drban zazvonil zespodu na zvonek slečny Kvitové naprosto náhodou, nevěděl že je její. Ona ho na tu jeho hlášku pustila dovnitř do domu s mnoha partajemi.
              Co už jste ale nepochopil vůbec ani po tom všem, co je tu napsáno – on poté zazvonil u úplně náhodných, zrovna bohužel jejích dveří a ona ho bez okolků bohužel pustila dál! Proto se jí ocitl ten křivák na krku! Pustila si ho tam tedy sama, aniž by ho někdy předtím viděla, anebo zažila kdy podobnou “kontrolu” a hlavně uvažovala aspoň nad holými fakty : že se v tom bytě vyskytuje jednak velice málo, je furt na cestách a že hlavně u ní uvnitř doma nemá člověk z ČEZu co pohledávat – elektroměry jsou na chodbách všude, kde bydlí víc, než cca tři rodiny a mají to tak i staré cihlové šestibytové činžáky z 50.let!
              Samozřejmě nevíme detailně, co všecko jí do domácího interkomu nakecal – mohl třeba říct, že jde upřesnit nějaké detaily ve smlouvě a neštěstí bylo hotovo.
              Tedy tomu vlastně šlo zabránit jedině tím, že by slečna Kvitová byla o cosi víc nedůvěřivější a aspoň se ho pořádně optala, co že to v jejím bytě, kde se vyskytuje asi tak pětkrát do roka, ČEZ vlastně chce hledat!
              No a tady už jsme zase u toho, že slečna Kvitová se většinu roku pohybuje v naprosto bezpečném prostředí superhotelů a nevím čeho všeho, kde špičkoví tenisté na turnajích bydlí. Prostě naprosto neočekávala jakoukoli hrozbu, neuvědomila si, že je doma v ČR a ne na špičkově hlídaném hotelu…

              1. Ja jsem shodou okolnosti prave odepisoval do jineho vlakna prave presne o tom, o cem hovoris – tudiz jsem to tu neopakoval, ale jen jsem neco doplnil.
                Psal jsem, ze pri verohodne historce (a chapu, ze napriklad “tady clovek od CEZu, musime k vam domu, protoze mate problem s elektrikou” bude dostatecna pro vetsinu lidi) proste toho cloveka do bytu clovek i vetsinou pusti. Ja taky napriklad pustil do bytu cloveka, co za dverma rikal “dobry den, my vam jdeme vymenit ty meraky na teplo, jak jsme vam pred ctvrt rokem posilali ten dopis”. Kdyby to byl loupeznik, byl bych dozajiste v prdeli.
                Ale jak rikam – chapu, ze je nekdo vice duverivy a nekdo mene a z obou vlastnosti plynou nejake pozitiva a negativa. A jde o to, jak je kdo vyhodnoti…

                1. Ty vole lojzo, ty ses pripad. Napsat “ja jsem jeste blbejsi nez Kvitova” a jeste k tomu umyslne. Ty ani netusis co ta pravdepodobnost znamena. Navic tam mas dost velkou neznamou promennou. Z tebe fetka muze udelat klidne invalidu nebo jeste neco horsiho. By me zajimalo jak sis ty negativa ohodnotil.

              2. Naprosty souhlas. Zaklad je se do rizikove situace nedostat nebo se ji vyhnout tj. prevence. A v hodne pripadech to ani nic nestoji jako treba v tomto. Proste chtit dolozit identifikaci. Taky me dostava, ze takhle zcestovala a znama osoba se stovkami mega na uctu otevre kdejakemu lojzovi. Cekal bych, ze veskere navstevy budou v rezimu predchozi dohody.

          2. Btw aby to nevypadalo, ze snad mam neco proti tomu, jak to delas ty – urcite ne a je to urcite dobra vec, byt vzdy pripraven. Jen chci rict, ze to nemusi nutne byt jedina cesta a ze i cesta “snesu to riziko, nebot ho povazuji za male” je legitimni…

  7. Měl bys pravdu.Bejt to před třiceti lety, možná v Dánsku, či Švédsku.Nechce se mi věřit, že je to možný v současnosti.Takhle přece nemůže být nikdo odtržený od reality.Nota bene, když vím, že po mně mohou jít

  8. No to je úplně super :-D Viděl bych to tak, že slečna Petra mohla být úplně vklidu, kdyby vlastnila “železo” (nejspíše Glocka, bo to tady troubové nosí častěji než občanku). Byla by si takhle v poklidu doma, Glocka za pasem, protože na lupiče je samosebou být třeba připraven ve dne v noci a užívala by si volna … tuhle bizarní představu může mít opravdu jenom pitomec, co žádné přepadení vživotě nezažil a svoji pistolku vytáhnul akorát tak na střelnici. Kdyby totiž k něčemu reálně došlo, tak než bys stačil tasit, tak bys měl z prdele trhací kalendář a pistolka v nočním stolku by ti byla platná jak mrtvému nočník troubo. Když už chceš mermomocí prosazovat svoje vlastní koníčky a kritizovat druhé za ty jejich, tak to musíš postavit alespoň jako minimálně reálné a ze života a ne sesmolit tuhle hovadinu :-D

    1. Takže je lepší zbraň nemít a pasivně čekat jak to dopadne? Chápu to správně???

      Já toho zažil dost a kolem sebe mám hromadu lidí co zažili ještě mnohem víc. A jedno platilo vždycky a vždycky platit bude – štěstí přeje připraveným.

      Jestli to někdo vidí tak, že nemá smysl nic dělat, nemá smysl se připravovat, nemá smysl trénovat a chodit ozbrojenej… No, je to jeho život. Proti gustu žádný dišputát.

      1. To mi připomíná, jak jsem asi před rokem řešil zabezpečení domu proti vloupání. Asi Vás to překvapí, ale došel jsem po zhodnocení všech pro a proti, že je lepší “pasivně čekat”, resp. mít dobré sousedské vztahy, než bezpečnostní dveře/zámky/alarmy/kamery.

        Náklady na opravdu účinné zabezpečení by byly totiž natolik vysoké, že nevyváží šanci vkradení 1 : bambiliarda. Podobně to vidím i v tomto případě. Mít někde v místnosti střelnou zbraň, to si koledujete o slušný průser. Mít po ruce alespoň teleskop je rozumné, jednou jsem zapojil mozkový trust lidí co si na tomhle ujíždí a ti mi doporučili baseballovou pálku. Mít to ale i na záchodě a za kotlem, to už je úlet pro Chocholouška.

        1. No… já Vám nevím.

          Náklady na zabezpečovací systém včetně pravidelné platby agentuře se pohybují někde v řádu desítek, nejvýše nízkých stovek tisíc Kč.

          Nedávno mne vykradli — počkali, až všichni sousedé usnou; pak vyrazili dveře, vběhli dovnitř, za zvuku sirén pobrali co za minutu stihli, za tři minuty odjeli autem, jež měli dole u silnice připravné, takže agentura (samozřejmě) dorazila pozdě (k tomu prosím vizte pro srovnání také „26.12.2016 v 19:43“ výše). Kromě toho, že mne to nasralo, jsme takto přišli o dalších pár desítek tisíc Kč.

          Nemít zabezpečovačku vůbec, mohli se tu pokojně procházet hodiny a nechat za sebou prázdný dům. To by mne stálo mnohonásobně víc.

          Dobré sousedské vztahy vůbec nezpochybňuji jako základ a optimum; ale málokterý soused Vám bude dům neustále kontrolovat, aby si všiml, že Vám tam někdo loupí, když jej neupozorní siréna; a sakra málokterý soused bude s to i poté, co jej siréna probudí, zjistit, kudy ti grázlové utíkají s lupem, a nasypat jim z balkonu do těla dostatek olova na to, aby s tím lupem neodjeli (což je samozřejmě hypoteticky naprosto optimální, ale bohužel většinou z řady různých důvodů v praxi spíše nerealisovatelné řešení problému).

          1. Máte pravdu. Vše je však individuální.

            Například ex-tchán má/měl hospodu na vesnici. 2x mu tam vnikli a udělali nějaké škody celkem prý jen za 25tKČ. Ač to není úplně můj obor jsem mu navrhl jednoduchou EZS. Jen pár PIR, ústřednu s GSM a pár magnetů. Donesl jsem mu papír s cenovou nabídkou na materiál s tím, že mu to namontuji a oživím. Prý si tto rozmyslí.
            Za nějaký čas tak nějak utrousil něco jako “ono to fakt tolik stojí”.. a já pochopil dvě věci. On si myslel že se na něm snad chci nějak napakovat a že pro něj nehnu prstem.

            1. Jo, cena materiálu byla kolem 20ti.

              1. Hele, manzelka kdesi koupila za par babek hru, ktera se potomstvu velmi libi. V principu hazis kostkama, podle hodu dostavas bud vejce, nebo kurata, nebo slepice a postupne budujes kurnik. Kdo ma 9 slepic v kurniku, vyhrava. Kdyz hodis dve sestky, tak to je “liska” a ta ti kurnik probere. Obrana je, ze kdyz mas 3 slepice, muzes je vyhandlovat za kohouta. Ten zburcuje kurnik a liska nic nevezme. Proste raj pojistovaka.

                Deti pomerne rychle zjistily, ze je lepsi se na kohouta vysrat, protoze de facto vybili tretinu kurniku. Praxe pak ukazala, ze pravepodobnost padnuti “lisky” je sice v kazde treti hre, ale pokud nekdo ze spoluhracu se na kohouta vysere, pak pravdepodobne vyhraje. Takze je lepsi aspon jednou ze tri her celkem spolehlive vyhrat a to, ze te vybere obcas liska, brat jako nutne zlo.

                Takhle uvazuji deti: sere pes, ze mne obcas znici, ale aspon obcas vyhraju.

                1. Jo, to celkem sedí.

                  Je ovšem jen otázka času, než kromě pár flašek chlastu a nějakých cigár mu třeba udělají “z pomsty” či zklamání že toho tam nemá tolik co čekali nějakou větší škodu, třeba na chladícím zařízení, nebo nějaké jiné technologii. Na štěstí už se mě to netýká a ani nikdy nebude.

  9. Moc me potesilo, kdyz jsem objevil italskou FB stranku Fire Arms United Italia, (sleduji stranku Legittima Difesa, kde tento clanek sdileli), kde uz nekolikrat slozili komplimenty ceske republice za prosazovani prava drzet a nosit strelnou zbran. Podrobne cituji prava ceskych obcanu a podminky noseni. https://www.facebook.com/Firearmsuniteditalia/
    Neco, o cem si tady v Italii muzem nechat jen zdat. A ja bych si tak rad legalne poridil zelezo…

    1. Keď to nijak ináč nejde, tak na bežnú sebaobranu doma postačí aj pistolova kuša. Na pár metrov smrtiaca vec… a strašne rýchlo sa reloaduje.

      1. To je taky zakazany, navic, nosit to nikam nejde. (zakazany je vse nad 1,0 Joule)
        Doma sice mam plynovou P22 od Umarexu, (i to je zakazany) ale nejake velke nadeje si v pripade domaciho prepadeni, ktere je snad nejcastejsi, nedelam.
        Proste bych chtel mit alespon verzi v malorazce, kdyz uz ne 9mm.

        1. Dovoluji si oponovat. Plynové pistole, pistolové kuše ani kuše obecně u nás rozhodně zakázány nejsou.

          Kuše se špatně nosí, to ano. Ale na domácí obranu výborná věc. Odborníci doporučují brutální lovecké hroty.

          1. No tak s ohledem na to, že MF mluví o taliánsku, mu asi moc nepomáhá úprava „u nás“…

            1. Aha, pardon. Nečetl jsem dost pozorně. V Itálii je právní úprava mnohem přísnější.

              1. Italove sice bohudik povesili Mussoliniho, ale bohuzel zapomneli zrusit fasismus. Vzhledem k tomu, jaky bordel jim tam zacinaji delat cmoudi, tak se obavam, ze se zbranemi se zadna liberalizace konat nebude.

                1. Já bych si nedělal iluze o tom, že realita a zákon jsou v souladu. Tam kde se jednou bojovalo – zvlášť na vesnicích – ty zbraně jsou a budou, protože ti staří dobře vysvětlili mladým že pokud na to znova dojde, budou bránit oni svůj domov, ne že tam dojdou vojáci a udělají to za ně.

                  Sice jim asi dojde brzy střelivo protože toho moc mít nebudou, ale střílet budou mít rozhodně z čeho.

                  1. Zajimava hypoteza. Neznam poslednich 100 let historie Italie, myslel jsem si, ze se mydlili spise na severu v Sudetech, ale jinak od stredu dolu budou nejvetsi zbrani vidle.

                    Az uvidim svoje pratele z jihu Italie, na ferovku se jich zeptam, jestli tam lidi maji neco poschovavane, nebo ne.

                    1. Těžko říct, ale nedělal bych si iluze že zákony v tomhle ohledu budou vesničany výrazně znervózňovat. Tím bojem nemyslím že šlo konkrétně o tu vesnici, spíš “nastavení lidí”. V Řecku máte zbraně pro civily dost restriktivně omezené – a realita je taková, že ve vnitrozemí máte běžně pušky pověšené na zdech (a nejsou to makety). Někteří z jejich předků museli při Operaci Merkur na ty parašutisty nabíhat s vidlemi, než jim pobrali dost zbraní, a ty zbraně už jim stát prostě nesebere.

                      Byť samozřejmě lze těžko srovnat Řecko a Itálii srovnat. I tak si myslím že to moc rozdílné nebude.

          2. Brutálny lovecký hrot na pistolovu kusu nenasadis, keďže tam idu krátke šípky. A veľká kusa na lov je na obranu v interiéri absolútne nepouzitelna. Ale aj tie malé šípky z 50 librovej pištoľovej kuse preletia cez brucho a podľa videí s maketami, by mohli aj lebku preraziť. A výhoda je, že od momentu, kým ju chytím nenabitu do ruky, po vystrel, sa dá zvládnuť za 2sek. Resp.mam na nej pripnutých 6 šípov a za 10 sek ich vystrielam. Jasne že sa nedá použiť v dosahu ruky s nožom, ale držať niekoho v šachu na vzdialenosť miestnosti, prečo nie…

            1. Díval jsem se na různé kuše. Opravdu se ty pistolové dají nabíjet tak rychle? To se mi nechce věřit.
              Možná že účinnost těchto hejblátek jde zvětšit nabíjením co nejtěžších šípů a úpravou hrotů tak, aby předaly co nejvíce energie v cíli.

          3. Zakázané to (tady u nás) sice není, ale celkem je to nanic — má to mizerný zastavovací účinek. Grázl, prostřelený „brutálním loveckým hrotem“, s docela vysokou pravděpodobností Vás vykuchá, Vašim dětěm rozbije hlavy baseballovou pálkou, Vaší paní znásilní a uškrtí, a teprve potom si všimne, že je těžce raněný, a složí se někde na zahradě do houští, kde jej ráno najdou mrtvého v kaluži krve.

            To není optimální řešení.

            Vůbec nejlepší je brokovnice; pokud z nějakých důvodů nelze (ani pistole, ale kde nelze brokovnici, tam typicky pistole bývá ještě větší problém), pak ty šípy naopak spíše vybavit tupým hrotem, který má tendenci omračovat nebo tříštit kosti — je-li, samozřejmě, kuše dostatečně silná.

            A rozhodně mít při ruce záložní zbraň (třeba dobrou sukovici po dědovi), protože minout ve stressové situaci první ranou je enormně pravděpodobné, a s kuší těch ran víc k dispozici typicky není.

        2. Jak je to v Itálii s kušemi a luky – i tam platí od 1,0 joule ban?

          1. Ano, jakakoli strelna zbran, vzduchovka, soft air, kuse, ktera vyvine vetsi silu nez 1,0 J je zakazana. Jde si poridit zbrojak, i jsem si byl pro lejstra, akorat se mi nechce do Rima za papezem, aby mi napsal posudek…kecam, ale je to dost slozity.
            Kazdopadne, zbran musi byt doma ulozena tak, ze nez ji dostanete do strelby schopneho stavu, lupici uz ujizdeji s pulkou vybaveni bytu od baraku.
            A kdyz si vzpomenu, jak jsem trnul 5 dnu, nez mi plynovka prisla z nemecka kde jsem ji po prokazani totoznosti bez problemu koupil, potim se i na prdeli. Ne z obav, ze se ztrati, ale z pripadne kontroly balicku, ktery uz na prvni pohled rikal co obsahuje, vzhledem k nalepkam Shoot-club.de ze vsech stran.
            No, dikybohu, Polizia Postale mela asi jine starosti.

            1. Jeste jeden postreh.
              Delam zachranare v CRI (Italsky Cerveny Kriz) a s policii nebo karabiniky prijdeme do styku celkem casto.
              Pri debate na tema pouziti strelne zbrane na obranu ve vlastnim byte, mi uz 2x nezavisle poradili, ze nejlepsi konec pro vsechny je ten pokud lupice zastrelim, aby nemoh svedcit, a nebylo to slovo proti slovu, advokati, neprimerena obrana, odskodneni za zraneni…atd. Jen ho nesmim strelit do zad, protoze bych to tezko obhajil.
              Ale to bude snadny, pac zatim nemam cim….

    2. Docela rad bych se nekdy dozvedel, ci to byla vlastne prace, ze se na pocatku 90. let podarilo prosadit tak liberalni zbrojni zakon. Na jedne strane bylo “USA nas vzor”, ale Havel byl pacifista az do morku kosti (jeho odvoz z Hradu na delove lafete uz byl spise cerny humor).

      Velmi dekuji tomu neznamemu dobrodinci, ktery vcas udelal to, co uz by asi nikdy jindy neproslo.

      1. Antonín Baudyš?

        1. Baudyš, a později pak LEX.

          1. Svaty to muz. A LEX jeho cirkev.

      2. To sem byl já…

        1. Je na čase odhalit tvář jednoduchého agenta.

          “Léta tu na Vás čekám a dočkal jsem, Dešťovko. Půjdeme…”

          1. Ale Babičku jsem nečetl

            1. Mas na to dukaz?

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2016