Super článek. Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to i vtipné. Samozřejmě, že mám všechny tyhle zkušenosti, ale protože jsem z hlavního města, je moje pošta samozřejmě o trochu dál. Tak třeba otevřeno je do sedmi (nebojte, vzhledem k tomu, že je to hlavní pošta pro několik čtvrtí, na frontách to nic nemění). Taky už asi rok berou normální karty, to je snad to jediné, co funguje. Akorát mi k platbě kartou vždycky vytisknou další lejstro jako potvrzení nebo co.
I přes to, že jde skutečně o poměrně velkou poštu, systém ukládání zásilek je stejný jako všude jinde. Přijdu, nahlásím jméno, dostanu vynadáno, že nemám výzvu, baba si podle jména zásilku najde (v tom jejich systému na to jsou kouzelné klávesové zkratky, btw. insider info – ten systém není DOS, je to Linux, na kterém běží nějaká emulace, aby v tom chodily dosové programy) a zmizí v útrobách ouřadu. Za 5-10 minut se vrátí se zeptat, jestli to nebylo z ciziny (pokud ano, dostanu vynadáno, že jsem to neřekl hned) a opět zmizí. Za dalších 5-10 minut se vrátí s dotazem, jak je to velký (opovažte se to nevědět). Nakonec to obvykle najde.
Horší situace nastává, když má být nedoručená zásilka k vyzvednutí od 18.00 a vy tam přijdete v 17.50. Nejdřív Vám 5 minut tvrdí, že to tam ještě není a když jí donutíte, aby se šla podívat, tak vám to s protaženým ksichtem přinese. Ne každý má ale koule na to, aby jí donutil. Nechápu, že v době, když každý eshop se skladem o velikosti letištní haly poskládá vaši objednávku do 5 minut, nefunguje na poště něco tak jednoduchého jako to, že by v PC měli třeba souřadnice police, na které můj balík leží. Fakt bych to tam chtěl vidět na živo.
Ale jak jsem říkal, my v Praze jsme dál ;). Na naší poště totiž instalovali lístkový vyvolávací systém, jehož součástí je čtečka čárových kódů. Takže přijdete, načtete kód na výzvě (zdálo by se, že konečně začíná mít smysl výzvu nosit), dostanete číslo, čekáte, čekáte, ještě chvíli čekáte, pak přijdete k okýnku, předáte výzvu a tak nějak předpokládáte, že baba bude mít v ruce váš dopis. Leda prd. Baba vezme výzvu, zadá několik kouzelných klávesových zkratek a na 5-10 minut zmizí (pokračování viz výše).
Ještě předloni jsme měla naše pošta jednu super fíčuru. Balíky se vydávaly z druhé strany baráku. A kromě balíků se tam vydávala taky cenná psaní (kdo ví, co to je). Takže když vám přišlo cenné psaní a vy jste vyčekali frontu v domění, že cenné psaní je spíš dopis než balík, tak jste se u okýnka dozvěděli, jó pane, to máte na balíkách. A šup ven, obejít barák a do nové fronty.
A nakonec jedna čerstvá zkušenost: Na stránkách české pošty se uvádí, že doporučenou zásilku pošta vydá (mimo jiné) manželce/manželovi/registrantovi, který předloží výzvu. Tak manželka zkusila přijít s mojí výzvou na poštu. A co myslíte? Ani po dohadování se soudruhem předsedou dopis nedostala. Že prý by mě musela mít napsaného v OP. Mám takové matné tušení, že to už drahně let nejde. To, že to mají na stránkách je netrápí. Na dotaz proč se neřídí tím, co slibují řekli, že se tím řídí. A na dotaz, proč jí v tom případě nevydají dopis, odpověděli, že prostě nevydají. To, že má v OP, že je vdaná, jmenuje se stejně a bydlí na stejné adrese nestačí. Na dotaz, proč to dají v baráku klidně i popeláři, který tam zrovna vyváží odpad se jí dostalo odpovědi, že v domě tak nějak předpokládají dobré vztahy. To se v manželství asi předpokládat nedá.
Sprosty Podezrely
Ja uz leta bojuju s CP o to, aby skutecne vykonavala placenou sluzbu preposilani na jinou adresu. NAstesti dotycna, ktera na te adrese za me veci vyzvedava, bojuje primo se svatym zapalem a tak se priblizne 30% skutecne dostane tam, kam ma.
johny_r
To radši ani nezkouším. Každopádně naše doručovatelka se rozhodla oblažovat nás poštou slečny, která v domě sice bydlí, ale nenamáhala se dát si na schránku jméno. Protože manželka se za svobodna jmenovala podobně (ne stejně), tak veškerá pošta dotyčné končí v naší schránce, a to i v době, kdy na schránce už jméno manželky za svobodna není. Doručovatelku jsme samozřejmě upozorňovali, ale zatímco jméno mé manželky za svobodna si zřejmě pamatuje, to, že nám hází do schránky cizí poštu, zřejmě vytěsnila :).
tds
Budu asi výjimka, ale na ČP si z větší části vůbec stěžovat nemůžu. Tedy kromě některých nádher na přepážkách, tam ale naštěstí moc nemusím.
Balíky vozí víceméně stejní řidiči, kteří zavolají nebo se otočí třeba cestou zpět na depo, když mě nechytnou dopoledne, případně se domluvíme kde mě počkají a dojedu si tam v rámci Brna. Ale beru, chodí mi těch balíků plno, tak se už známe. A jako odesílateli mi nikdo nenabídne lepší ceny na menší zásilky, pokud pominu občasné nedání lístku do schránky adresátům, tak doručují rychle, 90% druhý den i když jsou to nejlevnější zásilky. Za cca 5 let a několik tisíc zásilek odeslaných skrz ČP, jsem reklamoval asi 3 kusy, vše nahrazeno bez řečí (ne jako u jiných dopravců, kteří si proplácí jen to, co si sami stanoví bez ohledu na skutečnou cenu nebo pojištění zásilky).
Ano, problémy jsou, ale je to spíš o konkrétních lidech na té které poště (depu). Obecně stačí párkrát „zařvat“ a doručovatelky si dávají pozor, když už byl nějaký problém.
Ano, nezávidím na malých městech a poštách tu hloupou otevírací dobu atd., ale celkově si nemůžu stěžovat, občas něco. Co mi teda vadí dost, že v dnešní době neumí ani mladá pracovnice pošty za přepážkou uprostřed Brna kdáknout pár vět či čísel anglicky, přitom těch cizinců hlavně studentů chodí na ty pošty dost.
masiton
Hodně lidí v diskuzi nadává na to, že ČP nechává zásilky u sousedů – na to pozor. Ještě před pár lety, když jsem to řešil já, měla ČP v podmínkách, že i doporučené zásilky můžou pošťáci nechávat u sousedů a pokud jste si to nepřáli, byl na to formulář a muselo se to vyřizovat osobně.
Česká Pošta má perk, který ji v mých očích činí bezkonkurenční – nedoručuje. Nic. Nikdy. PPL, DPD a další, všichni z nich jsou magoři, kteří mi volají v 6.30 na mobil, který jim nezvednu, i přes to smykem zastavují v 6.35 před vratama a začnou zvonit a dobývat se dovnitř. Já, rozespalý, vylézám z postele a jdu s pětistovkou k bráně – nikdy nemají na vrácení, nezdraví a ještě dostanu vynadáno, že neberu telefon. To pošťačka ČP ví, jak zákazníka hýčkat. Jen tiše zasune do schránky lísteček o nedoručení a velmi opatrně odchází tak, aby svými kroky po štěrkové cestě nevzbudila pozornost. Ta paní to má tak zmáknutý, že ani pes si jí nevšimne a neštěká. Chodí při kraji cesty, aby nebyla v záběru kamery. No a já si dojedu na poštu až mě se to hodí.
Honza777
Krásný…:-)) Svět je v pořádku a všechno je, jak má být…:-))
DFensi, díky za trefný článek. Smál jsem se až mi notebook skoro spadnul na zem. :-D
Podepisuji v plném rozsahu své zkušenosti.
jezekif
Dokonce není důležité ani: „kdo se jmenuje stejně nebo alespoň podobně“ , poště bohatě stačí podobné jméno obce a číslo popisné. Například Petrovice, Petrovičky nebo Lhota, že má obec nějaký další název (v případě Lhot) nebo úplně jiné PSČ je od jisté doby pod rozlišovací schopnost zamněstnanců této instituce. (Čemuž se ani nedivím, koho by ste taky chtěli zamněstnat za těch podmínek, které tam panují. Ostatně ty nej excesy kritizovala i media.)
CO mi ale hlava nebere, je přiměřenost odměn vedení firmy které cíleně snižuje její hodnotu, viz zavírací doba na „menších“ poštách, kdy tam ty báby sedí a mají jinou „důležitou“ práci takže musí mít otevřeno třeba jen hodinu dopoledne a hodinu až dvě odpoledne. Celý to začlo jít do kopru zhruba v době, kdy pošta v podstatě zrušila doručování do domů – objevily se u cest doručovací schránky. Takže za mně je-li jakákoliv jiná možnost než ČP – je vybráno!
logout
Na České poště mě nejvíc štve, co vše jim přijde naprosto normální chtít po člověku co přišel převzít nebo odeslat zásilku.
Čekáte to doporučeně, obyčejně, bude to domácí, cizina, dopisní zásilka, balík? Ne, já fakt netuším – objednal jsem si někde zboží, jestli to shop posílá od nás nebo ze Slovenska nevím, nevím jak to poslal. Prostě už to týden mělo být doma a není, lístek jsem nenašel, jmenuju se jak se jmenuju, bydlím tam, co bydlím – mám tu něco k vyzvednutí? S tímhle když někdy přijdu na poštu, tak na mám vždycky pocit, že je opravdu obtěžuju.
Totéž je posílání – chci poslat tuhle krabici odsud na cílovou adresu, chci aby tam do konce týdne byla – kolik to bude stát? Nechci si předem zjišťovat co znamená cenný, doporučeně, do ruky, na poštu. Když to u zásilkovek není třeba vědět předem a kurýr ještě přijde až ke mně na chodbu, tak proč to nejde u pošty?
Nechci nic a nikoho obhajovat či někomu něco vyvracet.
Mám vlastní zkušenosti, měsíčně posílám cca 6-8 balíků od asi 6kg až do 25kg.
Nevím, čím to je, ale příchozí zásilky, doručené jinou službou, než ČP jsou do jednoho všecky špinavé jak sviňa, potlučené, potrhané, mají orvané rohy i poměrně pevných krabic /často je to originální krabice od dotyčného výrobku, která předtím přežila dopravu i ze vzdáleností mnoha tisíc km/ a často jsou z nich i servané různé důležité nálepky a dokumenty.
Odesílám však pouze ČP, používám poslední dobou téměř výhradně službu „Balík do ruky – Balík na poštu“, dříve se to jmenovalo „Obchodní balík“ i jinak, v kombinaci s různě vysokou dobírkou, často jen několik málo stokorun.
Plně objektivní zpětná vazba od příjemců mi říká, že balíky, mnou odeslané přes ČP výše uvedenými službami po celé ČR i SR přicházejí ve výborném stavu, nechal jsem si mailem pro kontrolu poslat i mnoho fotografií doručených, mnou odesílaných a těžkých věcí okolo 20kg. Kontroloval jsem si tak, zda vyhovuje použitý způsob balení pro takto těžké věci a také, jak s podobně těžkými věcmi pošťáci nakládají.
Dělám to takto už drahně let /pokud je výraz „drahně“ pro 15+ adekvátní/ a vážné problémy za celou tu dobu bych spočítal na prstech jedné ruky, kde mám prsty zatím všecky. Jen v jednom starším případě to skončilo vysokým finančním vyrovnáním, ostatní vážnější problémy se bohudíky časem vyřešily samy /převážně administrativně zatoulaná zásilka se nakonec neadministrativně – očima někde našla, často stovky km, na opačném konci ČR/.
Zásilky, které mi doručují ostatní společností mimo ČP, jsou objektivně a zcela pravidelně v opravdu otřesném stavu.
Už mnohokrát jsem před váhavým převzetím musel i dokumentačně fotit a „komisionálně“ rozbalovat zásilku raději před lidmi na depu jiných dopravek /nikdy u ČP/, protože řidiči to vždy odmítli. Několikrát jsem si i vyfotil vnitřek vozu, kterým dotyčná firma takto dotřískaný balík doručovala. Většinou jsou to ta větší dodávková auta, zcela vždy s naprosto neuvěřitelně špinavými podlahami, po kterých zcela volně, ničím nezajištěny při jízdě poletují malé balíčky, větší obálky i ty větší balíky, pokud jsou hodně lehké.
Někdy se pro zajímavost podívejte do vozu, kterým Vám zásilku doručili. Optal bych se třeba prakticky všech známých firem /kromě FedExu a DHL/, proč na malé a lehké balíčky nemají nějaký drátěný koš, síťovaný pytel, zajišťovací síť, cokoli k tomu, aby balíčky volně nelítaly po celé korbě auta, zvláště ke konci doručovací doby, kdy jich je na korbě jen pár desítek.
Zajímavé přitom je to, že ČP rovněž žádné opatření proti pohybu zásilek nemá, ale dotřískané nejsou.
Je to opravdu chuťovka.
Zaslech sem něco vo tom, že v rámci generování blahobytu stačí, aby se paleta se zbožím „odřela“ (poškozená třeba jedna krabice zboží) a podle nějakejch uhnijních píčovin se musí vyřadit KOMPLET do likvidace. Možná s tím mají eště něco společnýho pojišťovny. Pak se s těma věcma hrubě pod rukou kšeftaří samozřejmě, to je jeden ze zdrojů, kterak se na trh dostávají zánovní nebo úplně nový věci v origo obalu pod cenou bez záruky.
Tak jen k tomu, proč všechno nový zboží má krásný krabice – poškozený jsou vyřazeny. Člověk pak chápe, proč mají tydle korporace marže jako prase – při takovejch pravidlech zahazování bezproblémovýho zboží prostě musí táhnout i tydle ztráty. A ekonomika krásně roste přece né, hlavně vyrábět…
No a důvod proč spousta zásilkovek stojí za hovno…autsórcing. Jako se vším se s tím mnohdy kšeftaří přes pět dalších kšefťáků co si každej narazí pár procent a na konci je nějakej lojza s votřískanou dodáfkou co s tím jezdí na živnosťák za pár korun. Takže na to mrdá a přes x dalších článků řetězu se k němu v rámci řešení dostanou jenom ty úplně nejhorší průsery, ale Velká Kurýrní Firma je spokojená pže má dopravu fakturovanou za pár korun (no, ehm) a nemusí řešit takovej mor jako vlastní auta a zaměstnanci. To je důvod proč už nechci vidět DPD – s pár takovejma nasmlouvanejma blbama jsem měl zkušenosti, všechno pozdě, hnusný, dobitý, rozbitý a nakonec ani extra levní nebyli. No nasrat.
servisdok
Po jistou dobu jsem právě ke zboží tohoto druhu /třeba promáčklý jeden levý roh všech krabic na paletě na sobě, zpravidla 8-10ks na sobě/ měl přístup a mohl si ho pro „svou potřebu“ koupit libovolné množství – za čistou nákupku, prosím. A to ještě byli celkem rádi, že jsem to pobral skoro vždy a všecko a oni se toho nemuseli nějakým složitějším způsobem zbavovat. Platilo to už v roce počátku mé spolupráce s tou firmou, v roce 2005 a myslím, že ta norma byla o nějaký ten rok starší.
Ta cena takto „poškozeného zboží“ byla i v případě opravdu skvělého, značkového HiFi tak nízká, že jsem uvažoval dokonce i o tom, vzít si provozní úvěr, všecko to skupovat a udělat si z toho osobní byznys. Na neštěstí pro mne, mateřská firma z UK změnila způsob dopravy k nám i dopravní firmy a pak už se to stávalo jen zřídka /cca 2-3 krabice do měsíce/. Ale zůstat to na řešení české pobočky, tak z toho těžím dosud.
Byl to učebnicový příklad naprosto nesmyslné direktivy z EU a mne ještě víc udivilo, že se vlastně nikdo ani nenamáhal nakřáplou krabici rozbalit a podívat se, zda něco vůbec uvnitř poškozeno je – jako by se báli, co tam najdou. Já si tu práci vždycky dal a v 99,99% případů nebylo poškození vůbec žádné. Dotyčný přístroj byl totiž ze všech 6 stran chráněn přesně sedící skořepinou z poměrně tuhého polystyrénu, před vložením do dvoudílné skořepiny byl přístroj ještě zalepen v dvojitém pytli ze svařené bublinkové fólie, plus tři pytlíky silikagelu v pytli.
Trochu jiná byla situace s křápnutými obaly větších reprosoustav. Sic byly baleny podobně, tedy velice dobře, málokdy poškozené viditelně zvenku, ale protože drtivá většina tohoto segmentu se dělá z lepené MDF a DTD, bylo třeba zkontrolovat, zda nejsou nárazem povolené lepené spoje a to výhradně zevnitř. To znamenalo vyšroubovat všechny měniče a větším zrcátkem zevnitř lepení zkontrolovat – zvenku to díky fólii nikdy vidět nebylo.
To jsem ostatně musel dělat i před zapnutím přístrojů – otevřít a pozorně prohlédnout, zda někde není např. prasklá deska /většinou natvrdo šroubované k vnitřní konstrukci kastle/, zda není nárazem zdeformované šasi pod nejtěžšími věcmi v přístroji – trafem a chladiči a tak podobně. Většinou ale nešlo o nějaké brutální nárazy či snad dokonce pády celých palet – to ani omylem, prostě někdo jen při překládce ještěrkou dvě palety přirazil k sobě větším šúsem, než by se slušelo a tak došlo k tomu promačkávání boků a rohů, případně se celé štosy krabic na paletě i přes tuhost fixace hnuly bokem, pak jim logicky vyčuhovaly rohy či boky a při další nakládce to schytaly ještě jednou.
Ale jak jsem psal – díky vnitřním opatřením v krabici těm aparátům jen velmi zřídka něco bylo.
Ten způsob ochrany přístrojů pro nešetrnou dopravu na velké vzdálenosti jsem okopíroval a pravidelně jej používám při balení zásilek pro ČP. Je to náročnější na vnitřní ochranný materiál /jeho množství a přesnost práce s ním/, ale 100% se to vyplatí, nestalo se mi, že by cokoli přišlo poškozeno. Proti tomu, co jsem okopíroval využívám ještě vlastní fíčuru – před zakrytováním přístroje vložím mezi případné těžké trafo a horní kryt na míru uříznutou vložku z tužší PUR pěny, takže ani to trafo nemá šanci při nárazu sebou hnout. Majitele na to upozorním, aby to po doručení odkrytoval a vložku vytáhl, ale nezbytně nutné to není. Kdyby tam zůstala, nic by se kromě /velmi mírně zhoršeného/ chlazení trafa nestalo.
trx2010
Posílám přes poštu měsíčně tak 1500 zásilek. Zkušenosti se poslední rok poměrně dost zlepšili a to zejména potom co jsme začali chodit na stejnou poštu, poznali se s personálem a část z něj si přiklonili drobnými úplatky. Zejména to má vliv na počet ztracených (čti ukradených) balíků. Když se občas nějaká obálka vrátí nevyzvednutá, bývá velmi zrasovaná. Přemýšlel jsem co s nimi asi dělají. Minulý týden jsem před pobočkou na P5 viděl poštovního krypla, kterak z auta vyndal pytel s obálkami a druhou ruku si vyložil balíky. A protože pytel neunesl, jednou rukou ho držel a kopal si ho před sebou až na poštu.
Honza777
ad: část z něj si přiklonili drobnými úplatky.
Správně. Převelice správně. Praktikuji to takhle celý život. A ještě se mi nestalo, že bych měl někde takříkajíc „zavřené dveře“. Nestalo se mi nikdy, že bych čekal např. u dokrora víc jak 10min. Plná čekárna, ale pořadí určuje sestra (lékař)…:-) Miluju tyhle „pravidla“…:-)
Super článek. Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to i vtipné. Samozřejmě, že mám všechny tyhle zkušenosti, ale protože jsem z hlavního města, je moje pošta samozřejmě o trochu dál. Tak třeba otevřeno je do sedmi (nebojte, vzhledem k tomu, že je to hlavní pošta pro několik čtvrtí, na frontách to nic nemění). Taky už asi rok berou normální karty, to je snad to jediné, co funguje. Akorát mi k platbě kartou vždycky vytisknou další lejstro jako potvrzení nebo co.
I přes to, že jde skutečně o poměrně velkou poštu, systém ukládání zásilek je stejný jako všude jinde. Přijdu, nahlásím jméno, dostanu vynadáno, že nemám výzvu, baba si podle jména zásilku najde (v tom jejich systému na to jsou kouzelné klávesové zkratky, btw. insider info – ten systém není DOS, je to Linux, na kterém běží nějaká emulace, aby v tom chodily dosové programy) a zmizí v útrobách ouřadu. Za 5-10 minut se vrátí se zeptat, jestli to nebylo z ciziny (pokud ano, dostanu vynadáno, že jsem to neřekl hned) a opět zmizí. Za dalších 5-10 minut se vrátí s dotazem, jak je to velký (opovažte se to nevědět). Nakonec to obvykle najde.
Horší situace nastává, když má být nedoručená zásilka k vyzvednutí od 18.00 a vy tam přijdete v 17.50. Nejdřív Vám 5 minut tvrdí, že to tam ještě není a když jí donutíte, aby se šla podívat, tak vám to s protaženým ksichtem přinese. Ne každý má ale koule na to, aby jí donutil. Nechápu, že v době, když každý eshop se skladem o velikosti letištní haly poskládá vaši objednávku do 5 minut, nefunguje na poště něco tak jednoduchého jako to, že by v PC měli třeba souřadnice police, na které můj balík leží. Fakt bych to tam chtěl vidět na živo.
Ale jak jsem říkal, my v Praze jsme dál ;). Na naší poště totiž instalovali lístkový vyvolávací systém, jehož součástí je čtečka čárových kódů. Takže přijdete, načtete kód na výzvě (zdálo by se, že konečně začíná mít smysl výzvu nosit), dostanete číslo, čekáte, čekáte, ještě chvíli čekáte, pak přijdete k okýnku, předáte výzvu a tak nějak předpokládáte, že baba bude mít v ruce váš dopis. Leda prd. Baba vezme výzvu, zadá několik kouzelných klávesových zkratek a na 5-10 minut zmizí (pokračování viz výše).
Ještě předloni jsme měla naše pošta jednu super fíčuru. Balíky se vydávaly z druhé strany baráku. A kromě balíků se tam vydávala taky cenná psaní (kdo ví, co to je). Takže když vám přišlo cenné psaní a vy jste vyčekali frontu v domění, že cenné psaní je spíš dopis než balík, tak jste se u okýnka dozvěděli, jó pane, to máte na balíkách. A šup ven, obejít barák a do nové fronty.
A nakonec jedna čerstvá zkušenost: Na stránkách české pošty se uvádí, že doporučenou zásilku pošta vydá (mimo jiné) manželce/manželovi/registrantovi, který předloží výzvu. Tak manželka zkusila přijít s mojí výzvou na poštu. A co myslíte? Ani po dohadování se soudruhem předsedou dopis nedostala. Že prý by mě musela mít napsaného v OP. Mám takové matné tušení, že to už drahně let nejde. To, že to mají na stránkách je netrápí. Na dotaz proč se neřídí tím, co slibují řekli, že se tím řídí. A na dotaz, proč jí v tom případě nevydají dopis, odpověděli, že prostě nevydají. To, že má v OP, že je vdaná, jmenuje se stejně a bydlí na stejné adrese nestačí. Na dotaz, proč to dají v baráku klidně i popeláři, který tam zrovna vyváží odpad se jí dostalo odpovědi, že v domě tak nějak předpokládají dobré vztahy. To se v manželství asi předpokládat nedá.
Ja uz leta bojuju s CP o to, aby skutecne vykonavala placenou sluzbu preposilani na jinou adresu. NAstesti dotycna, ktera na te adrese za me veci vyzvedava, bojuje primo se svatym zapalem a tak se priblizne 30% skutecne dostane tam, kam ma.
To radši ani nezkouším. Každopádně naše doručovatelka se rozhodla oblažovat nás poštou slečny, která v domě sice bydlí, ale nenamáhala se dát si na schránku jméno. Protože manželka se za svobodna jmenovala podobně (ne stejně), tak veškerá pošta dotyčné končí v naší schránce, a to i v době, kdy na schránce už jméno manželky za svobodna není. Doručovatelku jsme samozřejmě upozorňovali, ale zatímco jméno mé manželky za svobodna si zřejmě pamatuje, to, že nám hází do schránky cizí poštu, zřejmě vytěsnila :).
Budu asi výjimka, ale na ČP si z větší části vůbec stěžovat nemůžu. Tedy kromě některých nádher na přepážkách, tam ale naštěstí moc nemusím.
Balíky vozí víceméně stejní řidiči, kteří zavolají nebo se otočí třeba cestou zpět na depo, když mě nechytnou dopoledne, případně se domluvíme kde mě počkají a dojedu si tam v rámci Brna. Ale beru, chodí mi těch balíků plno, tak se už známe. A jako odesílateli mi nikdo nenabídne lepší ceny na menší zásilky, pokud pominu občasné nedání lístku do schránky adresátům, tak doručují rychle, 90% druhý den i když jsou to nejlevnější zásilky. Za cca 5 let a několik tisíc zásilek odeslaných skrz ČP, jsem reklamoval asi 3 kusy, vše nahrazeno bez řečí (ne jako u jiných dopravců, kteří si proplácí jen to, co si sami stanoví bez ohledu na skutečnou cenu nebo pojištění zásilky).
Ano, problémy jsou, ale je to spíš o konkrétních lidech na té které poště (depu). Obecně stačí párkrát „zařvat“ a doručovatelky si dávají pozor, když už byl nějaký problém.
Ano, nezávidím na malých městech a poštách tu hloupou otevírací dobu atd., ale celkově si nemůžu stěžovat, občas něco. Co mi teda vadí dost, že v dnešní době neumí ani mladá pracovnice pošty za přepážkou uprostřed Brna kdáknout pár vět či čísel anglicky, přitom těch cizinců hlavně studentů chodí na ty pošty dost.
Hodně lidí v diskuzi nadává na to, že ČP nechává zásilky u sousedů – na to pozor. Ještě před pár lety, když jsem to řešil já, měla ČP v podmínkách, že i doporučené zásilky můžou pošťáci nechávat u sousedů a pokud jste si to nepřáli, byl na to formulář a muselo se to vyřizovat osobně.
Česká Pošta má perk, který ji v mých očích činí bezkonkurenční – nedoručuje. Nic. Nikdy. PPL, DPD a další, všichni z nich jsou magoři, kteří mi volají v 6.30 na mobil, který jim nezvednu, i přes to smykem zastavují v 6.35 před vratama a začnou zvonit a dobývat se dovnitř. Já, rozespalý, vylézám z postele a jdu s pětistovkou k bráně – nikdy nemají na vrácení, nezdraví a ještě dostanu vynadáno, že neberu telefon. To pošťačka ČP ví, jak zákazníka hýčkat. Jen tiše zasune do schránky lísteček o nedoručení a velmi opatrně odchází tak, aby svými kroky po štěrkové cestě nevzbudila pozornost. Ta paní to má tak zmáknutý, že ani pes si jí nevšimne a neštěká. Chodí při kraji cesty, aby nebyla v záběru kamery. No a já si dojedu na poštu až mě se to hodí.
Krásný…:-)) Svět je v pořádku a všechno je, jak má být…:-))
Tak..tak.
http://ekonomika.idnes.cz/odborum-vadi-8-milionu-pro-elkana-dou-/ekoakcie.aspx?c=A161219_143718_ekoakcie_fih
Jinde se to resi uplne jinak: vysype se neroznesena posta do lesa:
http://www.mdjonline.com/neighbor_newspapers/south_metro/postal-worker-charged-after-undelivered-mail-found-in-woods/article_5d13a223-9ee8-5006-aa6e-0d523d60ec97.html
DFensi, díky za trefný článek. Smál jsem se až mi notebook skoro spadnul na zem. :-D
Podepisuji v plném rozsahu své zkušenosti.
Dokonce není důležité ani: „kdo se jmenuje stejně nebo alespoň podobně“ , poště bohatě stačí podobné jméno obce a číslo popisné. Například Petrovice, Petrovičky nebo Lhota, že má obec nějaký další název (v případě Lhot) nebo úplně jiné PSČ je od jisté doby pod rozlišovací schopnost zamněstnanců této instituce. (Čemuž se ani nedivím, koho by ste taky chtěli zamněstnat za těch podmínek, které tam panují. Ostatně ty nej excesy kritizovala i media.)
CO mi ale hlava nebere, je přiměřenost odměn vedení firmy které cíleně snižuje její hodnotu, viz zavírací doba na „menších“ poštách, kdy tam ty báby sedí a mají jinou „důležitou“ práci takže musí mít otevřeno třeba jen hodinu dopoledne a hodinu až dvě odpoledne. Celý to začlo jít do kopru zhruba v době, kdy pošta v podstatě zrušila doručování do domů – objevily se u cest doručovací schránky. Takže za mně je-li jakákoliv jiná možnost než ČP – je vybráno!
Na České poště mě nejvíc štve, co vše jim přijde naprosto normální chtít po člověku co přišel převzít nebo odeslat zásilku.
Čekáte to doporučeně, obyčejně, bude to domácí, cizina, dopisní zásilka, balík? Ne, já fakt netuším – objednal jsem si někde zboží, jestli to shop posílá od nás nebo ze Slovenska nevím, nevím jak to poslal. Prostě už to týden mělo být doma a není, lístek jsem nenašel, jmenuju se jak se jmenuju, bydlím tam, co bydlím – mám tu něco k vyzvednutí? S tímhle když někdy přijdu na poštu, tak na mám vždycky pocit, že je opravdu obtěžuju.
Totéž je posílání – chci poslat tuhle krabici odsud na cílovou adresu, chci aby tam do konce týdne byla – kolik to bude stát? Nechci si předem zjišťovat co znamená cenný, doporučeně, do ruky, na poštu. Když to u zásilkovek není třeba vědět předem a kurýr ještě přijde až ke mně na chodbu, tak proč to nejde u pošty?
Ad platební karty – seznam udržuje pošta zde – https://www.ceskaposta.cz/sluzby/platebni-a-financni-sluzby-cr/platby-kartou (v Excelu!) a krom toho, že to tu mělo být už dávno, tak jim to rozšiřování celkem jde.
Nechci nic a nikoho obhajovat či někomu něco vyvracet.
Mám vlastní zkušenosti, měsíčně posílám cca 6-8 balíků od asi 6kg až do 25kg.
Nevím, čím to je, ale příchozí zásilky, doručené jinou službou, než ČP jsou do jednoho všecky špinavé jak sviňa, potlučené, potrhané, mají orvané rohy i poměrně pevných krabic /často je to originální krabice od dotyčného výrobku, která předtím přežila dopravu i ze vzdáleností mnoha tisíc km/ a často jsou z nich i servané různé důležité nálepky a dokumenty.
Odesílám však pouze ČP, používám poslední dobou téměř výhradně službu „Balík do ruky – Balík na poštu“, dříve se to jmenovalo „Obchodní balík“ i jinak, v kombinaci s různě vysokou dobírkou, často jen několik málo stokorun.
Plně objektivní zpětná vazba od příjemců mi říká, že balíky, mnou odeslané přes ČP výše uvedenými službami po celé ČR i SR přicházejí ve výborném stavu, nechal jsem si mailem pro kontrolu poslat i mnoho fotografií doručených, mnou odesílaných a těžkých věcí okolo 20kg. Kontroloval jsem si tak, zda vyhovuje použitý způsob balení pro takto těžké věci a také, jak s podobně těžkými věcmi pošťáci nakládají.
Dělám to takto už drahně let /pokud je výraz „drahně“ pro 15+ adekvátní/ a vážné problémy za celou tu dobu bych spočítal na prstech jedné ruky, kde mám prsty zatím všecky. Jen v jednom starším případě to skončilo vysokým finančním vyrovnáním, ostatní vážnější problémy se bohudíky časem vyřešily samy /převážně administrativně zatoulaná zásilka se nakonec neadministrativně – očima někde našla, často stovky km, na opačném konci ČR/.
Zásilky, které mi doručují ostatní společností mimo ČP, jsou objektivně a zcela pravidelně v opravdu otřesném stavu.
Už mnohokrát jsem před váhavým převzetím musel i dokumentačně fotit a „komisionálně“ rozbalovat zásilku raději před lidmi na depu jiných dopravek /nikdy u ČP/, protože řidiči to vždy odmítli. Několikrát jsem si i vyfotil vnitřek vozu, kterým dotyčná firma takto dotřískaný balík doručovala. Většinou jsou to ta větší dodávková auta, zcela vždy s naprosto neuvěřitelně špinavými podlahami, po kterých zcela volně, ničím nezajištěny při jízdě poletují malé balíčky, větší obálky i ty větší balíky, pokud jsou hodně lehké.
Někdy se pro zajímavost podívejte do vozu, kterým Vám zásilku doručili. Optal bych se třeba prakticky všech známých firem /kromě FedExu a DHL/, proč na malé a lehké balíčky nemají nějaký drátěný koš, síťovaný pytel, zajišťovací síť, cokoli k tomu, aby balíčky volně nelítaly po celé korbě auta, zvláště ke konci doručovací doby, kdy jich je na korbě jen pár desítek.
Zajímavé přitom je to, že ČP rovněž žádné opatření proti pohybu zásilek nemá, ale dotřískané nejsou.
Je to opravdu chuťovka.
Zaslech sem něco vo tom, že v rámci generování blahobytu stačí, aby se paleta se zbožím „odřela“ (poškozená třeba jedna krabice zboží) a podle nějakejch uhnijních píčovin se musí vyřadit KOMPLET do likvidace. Možná s tím mají eště něco společnýho pojišťovny. Pak se s těma věcma hrubě pod rukou kšeftaří samozřejmě, to je jeden ze zdrojů, kterak se na trh dostávají zánovní nebo úplně nový věci v origo obalu pod cenou bez záruky.
Tak jen k tomu, proč všechno nový zboží má krásný krabice – poškozený jsou vyřazeny. Člověk pak chápe, proč mají tydle korporace marže jako prase – při takovejch pravidlech zahazování bezproblémovýho zboží prostě musí táhnout i tydle ztráty. A ekonomika krásně roste přece né, hlavně vyrábět…
No a důvod proč spousta zásilkovek stojí za hovno…autsórcing. Jako se vším se s tím mnohdy kšeftaří přes pět dalších kšefťáků co si každej narazí pár procent a na konci je nějakej lojza s votřískanou dodáfkou co s tím jezdí na živnosťák za pár korun. Takže na to mrdá a přes x dalších článků řetězu se k němu v rámci řešení dostanou jenom ty úplně nejhorší průsery, ale Velká Kurýrní Firma je spokojená pže má dopravu fakturovanou za pár korun (no, ehm) a nemusí řešit takovej mor jako vlastní auta a zaměstnanci. To je důvod proč už nechci vidět DPD – s pár takovejma nasmlouvanejma blbama jsem měl zkušenosti, všechno pozdě, hnusný, dobitý, rozbitý a nakonec ani extra levní nebyli. No nasrat.
Po jistou dobu jsem právě ke zboží tohoto druhu /třeba promáčklý jeden levý roh všech krabic na paletě na sobě, zpravidla 8-10ks na sobě/ měl přístup a mohl si ho pro „svou potřebu“ koupit libovolné množství – za čistou nákupku, prosím. A to ještě byli celkem rádi, že jsem to pobral skoro vždy a všecko a oni se toho nemuseli nějakým složitějším způsobem zbavovat. Platilo to už v roce počátku mé spolupráce s tou firmou, v roce 2005 a myslím, že ta norma byla o nějaký ten rok starší.
Ta cena takto „poškozeného zboží“ byla i v případě opravdu skvělého, značkového HiFi tak nízká, že jsem uvažoval dokonce i o tom, vzít si provozní úvěr, všecko to skupovat a udělat si z toho osobní byznys. Na neštěstí pro mne, mateřská firma z UK změnila způsob dopravy k nám i dopravní firmy a pak už se to stávalo jen zřídka /cca 2-3 krabice do měsíce/. Ale zůstat to na řešení české pobočky, tak z toho těžím dosud.
Byl to učebnicový příklad naprosto nesmyslné direktivy z EU a mne ještě víc udivilo, že se vlastně nikdo ani nenamáhal nakřáplou krabici rozbalit a podívat se, zda něco vůbec uvnitř poškozeno je – jako by se báli, co tam najdou. Já si tu práci vždycky dal a v 99,99% případů nebylo poškození vůbec žádné. Dotyčný přístroj byl totiž ze všech 6 stran chráněn přesně sedící skořepinou z poměrně tuhého polystyrénu, před vložením do dvoudílné skořepiny byl přístroj ještě zalepen v dvojitém pytli ze svařené bublinkové fólie, plus tři pytlíky silikagelu v pytli.
Trochu jiná byla situace s křápnutými obaly větších reprosoustav. Sic byly baleny podobně, tedy velice dobře, málokdy poškozené viditelně zvenku, ale protože drtivá většina tohoto segmentu se dělá z lepené MDF a DTD, bylo třeba zkontrolovat, zda nejsou nárazem povolené lepené spoje a to výhradně zevnitř. To znamenalo vyšroubovat všechny měniče a větším zrcátkem zevnitř lepení zkontrolovat – zvenku to díky fólii nikdy vidět nebylo.
To jsem ostatně musel dělat i před zapnutím přístrojů – otevřít a pozorně prohlédnout, zda někde není např. prasklá deska /většinou natvrdo šroubované k vnitřní konstrukci kastle/, zda není nárazem zdeformované šasi pod nejtěžšími věcmi v přístroji – trafem a chladiči a tak podobně. Většinou ale nešlo o nějaké brutální nárazy či snad dokonce pády celých palet – to ani omylem, prostě někdo jen při překládce ještěrkou dvě palety přirazil k sobě větším šúsem, než by se slušelo a tak došlo k tomu promačkávání boků a rohů, případně se celé štosy krabic na paletě i přes tuhost fixace hnuly bokem, pak jim logicky vyčuhovaly rohy či boky a při další nakládce to schytaly ještě jednou.
Ale jak jsem psal – díky vnitřním opatřením v krabici těm aparátům jen velmi zřídka něco bylo.
Ten způsob ochrany přístrojů pro nešetrnou dopravu na velké vzdálenosti jsem okopíroval a pravidelně jej používám při balení zásilek pro ČP. Je to náročnější na vnitřní ochranný materiál /jeho množství a přesnost práce s ním/, ale 100% se to vyplatí, nestalo se mi, že by cokoli přišlo poškozeno. Proti tomu, co jsem okopíroval využívám ještě vlastní fíčuru – před zakrytováním přístroje vložím mezi případné těžké trafo a horní kryt na míru uříznutou vložku z tužší PUR pěny, takže ani to trafo nemá šanci při nárazu sebou hnout. Majitele na to upozorním, aby to po doručení odkrytoval a vložku vytáhl, ale nezbytně nutné to není. Kdyby tam zůstala, nic by se kromě /velmi mírně zhoršeného/ chlazení trafa nestalo.
Posílám přes poštu měsíčně tak 1500 zásilek. Zkušenosti se poslední rok poměrně dost zlepšili a to zejména potom co jsme začali chodit na stejnou poštu, poznali se s personálem a část z něj si přiklonili drobnými úplatky. Zejména to má vliv na počet ztracených (čti ukradených) balíků. Když se občas nějaká obálka vrátí nevyzvednutá, bývá velmi zrasovaná. Přemýšlel jsem co s nimi asi dělají. Minulý týden jsem před pobočkou na P5 viděl poštovního krypla, kterak z auta vyndal pytel s obálkami a druhou ruku si vyložil balíky. A protože pytel neunesl, jednou rukou ho držel a kopal si ho před sebou až na poštu.
ad: část z něj si přiklonili drobnými úplatky.
Správně. Převelice správně. Praktikuji to takhle celý život. A ještě se mi nestalo, že bych měl někde takříkajíc „zavřené dveře“. Nestalo se mi nikdy, že bych čekal např. u dokrora víc jak 10min. Plná čekárna, ale pořadí určuje sestra (lékař)…:-) Miluju tyhle „pravidla“…:-)