Poslední týdny sílí konspirační teorie. Když pominu tu o umělém původu koronaviru způsobujícího čínskou komunistickou chřipku, je tady ta o tom, že čínská komunistická chřipka byla vytvoířena proto, aby vlády a státy upevnily svoji moc.
Já s tím nesouhlasím. Je to záměna příčiny a následku.
Je sice pravda, že čínskou komunistickou chřipku stát zneužil, aby posílil svoji moc, a to bezprecedentním způsobem. Pravděpodobně se jednalo o největší run na základní lidské svobody od dob německé okupace v roce 1939 snad jen s tím rozdílem, že už nejsou taková omezení ohledně nepřátelského rozhlasu, protože všechny rozhlasy jsou buď přátelské anebo jsou to fake news.
Ale to všechno je až následek, a není to následek koronaviru, který vychází z toho, jak smýšlí je elektorát vládních politických stran.
Nejdřív malý exkurz do sklepa přímé demokracie. Lidé si myslí, že vláda prostě vyhlásí volby a pak všichni čekají, kdo všechno přijde k volbám a jak to tam nahází. Tohle všechno bylo naposledy možná někdy v roce 1990. Politické strany si najímají agentury, které se snaží identifikovat ve společnosti významné domény a vytvářet programové teze přímo šité na míru takovým doménám. Za běžného života, kdy nejsou po ruce žádné významné problémy, je to poměrně složité a vede to k takovým záležitostem jako Cambridge Analytica, kdy se z nedostatku jiných vstupů používalo profilování podle sociálních sítí. Jednou to i tady dospěje do stavu, kdy politické strany budou nabízet sliby přímo ušité na míru jednotlivcům.
Koronakrize (stejně jako jiná krize) vedla k polarizaci společnosti a hledání domén usnadnila, protože ze dne na den se celá mapa přeskládala a zformovalo se několik výrazných domén, které si rády nechají něco slíbit.
Například o hnutí ANO se tvrdí, že se ve velké míře opírá o hlasy důchodců, a to zejména takových, kteří nemají moc ochoty přemýšlet o tom, co vidí a slyší. Komplexnost některých problémů ve svobodné společnosti a právním státě je pro ně neuchopitelná, vnímají to jako nepořádek. Třeba nechápou, jak může soud zrušit nařízení ministerstva. Žijí v zajetí představy, že podnikatel pan Babiš se už na tenhle nepořádek nevydržel dívat, vzdal se své prosperující firmy a šel do politiky, aby řídil stát jako firmu a s tímhle nepořádkem skoncoval. Není to jen teorie, například to prokazuje pokles preferencí KSČM v okamžiku, kdy se KSČM myšlenkově a politicky sblížila s ANO. Těmhle lidem je celkem u prdele, jestli zkrachuje nějaký živnostník, hospoda zavře nebo že továrny zastaví výrobu. Taky je jim u prdele, jestli děti nebudou chodit do školy nebo že bude u maturit chaos, takže vzniknou ročníky s jakousi systémovou výjimkou, kterou s sebou potáhnou po zbytek školní docházky. To se jich nijak přímo netýká. Zato by se jich velmi týkalo, kdyby byli nemocní, protože se u nich dá očekávat těžší průběh. Takže jejich preference jsou jasné. Požadují, aby se o ně vláda starala. Neříkám, že je to špatné, jejich zájem je legitimní a my ostatní máme smůlu, že vláda se orientuje na ně a naše rovněž legitimní zájmy jí jsou fuk.
Stačí se podívat, jak dopadl soudruh plukovník Prymula, když jednou řekl, že je třeba populaci promořit. Okamžitě dostal stopku a přišel o velkou část mediálního prostoru, který dosud okupoval. Protože „promořování“ je brutálně v konfliktu s jedním prioritním vládním zájmem.
Dál tady máme třeba úředníky. Státní zaměstnanci jsou tradiční doména ČSSD. Jeden známý ČSSD označuje jako „policejní stranu“, protože ČSSD si často počíná, jako by byla politickou větví silových složek. Ať je to jak chce, když jako politik půjdete policii na ruku a pošlete jejím příslušníkům sem tam nějaký dárek, který každý druhý policajt rozezná, máte dvacet tisíc voličů jistých. Pokud je v ČR 8 miliónů oprávněných voličů a polovina z nich chodí k volbám, získáte 0,5 % hlasů jen na této malé doméně, a můžete pokračovat doménami dalšími a podstatně většími, třeba úředníky, pracovníky sociálních a zdravotních služeb atd. Bude státního zaměstnance nějak zásadně iritovat, že Pepa zavře hospodu a půjde se přihlásit na pracák? No nebude, naopak, úředník se přece teď o Pepu bude moct „starat“ a Pepa na oplátku pomůže úředníkovi dobývat rentu. Evidovat ho jako nezaměstnaného, vést o něm agendu, nabízet mu pracovní místa, dohlížet zda Pepa dodržuje režim nezaměstnaného a případně ho potrestat a tak dál. Když bude Pepů víc, bude třeba nabrat nějaké další úředníky a našeho úředníka třeba povýší, protože bude třeba posílit organizaci. Vlastně Pepa byl nepřítelem státu, dokud ještě nebyl nezaměstnaný, ale to se teď napravilo. Vyhovují úředníkovi vládní kroky? Ano, vyhovují. Ani on nemá extra zájem je deinstalovat a dobývání renty si ztěžovat, vlastně by jim asi nejvíce vyhovoval nouzový stav forever nebo alespoň tak pětkrát do roka, a přesně k tomu vláda směřuje.
Pak jsou tady koronachcípáci. Existuje poměrně široká vrstva lidí, kteří se chorobně bojí, že něco chytnou. Je jim jedno, že s ohledem na jejich anamnézu to pro ně neznamená velké riziko a je jim jedno, že to možná už chytili a ani o tom neví. Neakceptují riziko jako takové a domnívají se, že stát je tady od toho, aby jim zajistil bezrizikový život. Média stimulují jejich strach doslova je protáčí až do červeného pole různými příhodami o hromadách mrtvých. Neustále prezentují kumulativní počty nakažených, protože informace o tom, že se za den nakazilo třeba sedmdesát osob, není způsobilá vyvolat dostatečný strach, ale osm tisíc nakažených kumulativně, to je mnohem lepší. Když někdo napíše nějakou šokující novinu, jako že třeba v okrese Pelhřimov jsou všeho všudy dva úředně rozpoznaní nakažení, toho začnou okřikovat, že situaci nepřípustně zlehčuje, protože určitě chcete, aby to tu dopadlo jako v Americe, kde převážejí mrtvoly kamiony. Jedná se o stejnou psychózu, jako když v roce 2006 vláda a devótní média vyvolala mezi veřejností psychózu, že v silničním provozu umírá mnoho lidí, strašila veřejnost hromadami mrtvých a pak skrz to prosadila drakonickou přestupkovou legislativu. Část společnosti se přitom povedlo tak vybejkovat, že přestala logicky uvažovat, ignorovala fakta, strach jí zatemnil mozky a sama volala po přísnějších trestech.
Co může dělat vláda, která se opírá o tak specifické hlasy? Netřeba v tom skutečně hledat žádnou zásadní konspiraci, oni jen dělají to, co je z jejich pohledu zapotřebí. Problém je, že většina z domén společnosti, kterým státní represivní opatření, fízlování a zcizování práv vadí, nemají žádné adekvátní politické zastoupení, které by se staralo o nějakou rovnováhu.
Druhý problém je, že ta jejich drakonická opatření většinu občanů tak zásadně nebolí. Za pár měsíců možná bude, ale kdo by to teď řešil. Většina občanů má za to, že „se to nějak udělá“. Dobře to bylo vidět v ten den, kdy vláda zavedla povinné roušky, aniž by občanům řekla, kde ty roušky mají vzít, protože v tu dobu jich nebylo dost ani pro zdravotnický personál. Myslel jsem, že tohle už bude konečně dostatečným důvodem pro defenestraci, ale pak jsem jel večer nakoupit a zjistil jsem, že defenestrace nebude. Značná a určitě nadpoloviční část nakupujících měla ukázněně na puse jednorázové ústenky, které nejspíš „přinesli“, rozumějme ukradli jejich blízcí – zaměstnaní ve zdravotnictví. Holičství a kadeřnictví jsou už druhý měsíc zavřená, ale dámy jsou dál pečlivě upravené, a to včetně ministryně Schillerové, která se pří stříhá sama. Také se to „nějak udělalo“. Určitě se to také „nějak udělá“ s letní dovolenou v Chorvatsku, výroba piva se taktéž nezastavila a většinová společnost si tedy nemá na co stěžovat.
Začátkem dubna, v době té nejabsurdnější buzerace, opatření ke koronaviru považovaly tři čtvrtiny Čechů za adekvátní. Současně ale stejní respondenti poměrně rozsáhle nedůvěřovali jednotlivým představitelům státu. Nejlepší skóre měl plukovník Prymula, který se dostal na nějakých 37%, což je třeba vnímat také tak, že dva lidé ze tří mu nevěřili, a tomu se vůbec nedivím, protože já osobně ho mám za amatéra a fanatika. Babišovi důvěřovalo nějakých 20% lidí a muzikantovi ze Včelné asi 10%. Souhrn: Jsou sice nedůvěryhodní, ale hezky se o nás starají, takže no problem.
Rozložení sil je tedy aktuálně velmi nepříznivé. Vypadá to, že tady budeme koronablbnout ještě mnoho měsíců.
10.05.2020 D-FENS
(421x známkováno, průměr: 1,41 z 5)