V druhém (a posledním) dílu chci přiblížit Tolima flyer z předchozího článku. Krátká rekapitulace:
– nález modelu 1890,
– model vyroben 300 – 1000 n.l. ,
– skutečný letoun vyroben ????
– obrázek
1. Koncept
Tolima Flyer byl jednomotorový dolnoplošník celokovové konstrukce s delta křídlem, nukleárním? pohonem, zatahovacím podvozkem a krátkou vzletovou a přistávací dráhou STOL. Křídlo nemělo obvyklé aerodynamické prvky, dokonce ani křidélka. Ocasní plochy byly nápadně malé.
Flyer měl odhadované rozpětí cca 12 metrů, hmotnost cca 12.000 kg, o případné posádce není nic známo, snad dvoučlenná, s piloty sedícími vedle sebe. Kabinu odděloval od motorové části tlustý protiradiační štít deskovitého tvaru, který snad měl i funkci protihlukové a tepelné izolace a mechanicky chránil sání motoru před nasátím cizích objektů (birdstrike). Mohl být částečně prosklený (sklo s velkým podílem barya a olova ??), aby byl umožněn výhled vzad. Předek kabiny byl kapkovitého tvaru. Kabina byla přetlaková a vytápěná. Stroj mohl létal podzvukovými rychlostmi kolem 800 km/h.
Dostup cca 7500m. Dolet > 10.000 kilometrů. Instalovaný společný výkon reaktorů při plné zátěži cca 1MW
2. Start a přistání
Pohon tvořil proudový (?) motor na jaderný pohon. Agregát byl skloněn cca 30 stupňů k podélné ose. Do motoru vháněl vzduch jednorotorový radiální turbokompresor? Tryska ústila do zvláštního zařízení pod trupem, které umožňovalo revers tahu motoru (?), což mělo význam při přistání a pro pojíždění po zemi, letoun roloval na vzletovou dráhu a couval na stojánku vlastní silou. Některé modely flyeru mají na náběžné hraně křídla otvory, připadně znázorněny vzdušné víry. Jednalo se o zvláštní vyhřívané komory (?) pod náběžnou hranou křídla , které byly plněny stlačeným vzduchem od kompresoru. Po zahřátí stlačeného vzduchu docházelo k prudkému nárustu objemu vzduchu pod křídlem, což způsobilo přetlak, který nadnášel křídlo při startu a přistání (STOL). Po dosažení dostatečné rychlosti byly komory zakryty ke snížení odporu, neboť křídlo už mělo dostatečný vztlak. Případně se systém mohl používat k rozpouštění námrazy, případně část trysek podporovala manévrování. Během najíždění reaktoru na maximální výkon před startem anebo naopak při snižování výkonu reaktoru po přistání se zařízením odvádělo odpadní teplo z reaktoru.
3. Zdroj tepelné energie
Každý flyer měl čtyři malé jaderné reaktory v ocasní části trupu, které byly zvenku chlazeny vzduchem a zevnitř roztaveným kovem či solí? Průměr nádoby reaktoru byl pouhých cca 30 cm, výška cca 50 cm, což dává objem přibližně 35 litrů a odhadovanou hmotnost cca 500 kg Teplota chladícího média byla během provozu vysoká, z důvodů co nejvyšší účinnosti turbíny, přes 1000 stupňů Celsia (?), přičemž po přistání chladicí médium stále cirkulovalo a reaktory nebyly nikdy odstaveny, aby tekutý kov neztuhl. Výměna paliva se řešila pravděpodobně výměnou celé reaktorové nádoby. Palivo mohlo být rozptýleno uvnitř kovové nádoby reaktoru formou slitiny a povrch reaktoru pak tvořil neutronový reflektor a stínění. Nic podobného dnes neumíme navrhnout, natož vyrobit (aniž by z toho nevznikla prima jaderná bomba). Reaktory byly umístěny tak, aby byly co nejdál od posádky a aby mezi nimi a posádkou bylo co možná nejvíc velkých kovových součástí, například disk kompresoru.
4. Přistávací dráhy
Google Earth , například
letiště 1
14°34’29.1″S 75°11’40.9″W
letiště 2
14°33’52.2″S 75°11’31.9″W
Letiště 1 s přistávací dráhou 300metrů a 4 stojánkami , rozchod hlavního podvozku 4,5 metrů.
Letiště 2, přistávací dráha 400 metrů.
5. Navigace a přístroje
Na kabině se na mnoha modelech nacházejí malé výstupky, anebo zvířecí (ne hmyzí!) oči. Poziční světla? Reflektory? Mohlo se jednat o optické přístroje?, periskopy? či zaměřovače? Navigace letadla při vzletu a přistání v obydlených oblastech byla poměrně kritická, aby nedošlo k ozáření obyvatel, neboť reaktor byl přijatelně odstíněn jen ve směru kabiny a kužel odstíněného prostoru byl i přes kompaktní reaktory a široký protiradiační štít jen velmi úzký.
6. Zkazky s legendy
Ze země se musel přistávající flyer jevit jako drak, kterému z huby šlehají plameny (předpokládané zaměřovací paprsky reflektorů) a jehož rozžhavená křídla burácí a víří vzduch (STOL), přičemž vyhlíží na zemi prince (sklopená kabina) než začne samotný boj s princem (přistane), načež drak dostane nakládačku (couvá na stojánku) až nakonec chcípne a vyplivne z huby prince (příslušníka nejvyšší kasty a zároveň pilota), který tím osvobodil princeznu (cestujícího) a žár draka pohasne (reaktory se dochladí). Nikdo krom princů (a nedobrovolně princezen) k drakovi nesmí (ještě by ho vidláci zničili) Draci mívají sluj za městem na nepřístupné skále (letiště bez pozemního personálu), a nikdy úplně nespí (reaktory a chladící systémy stále běží na volnoběh), zatímco hlídají svá vejce (4 reaktory na zádi), které jsou horké (a radioaktivní). Když se drak vylíhne (někdo jebne zbytky vyhořeného reaktoru na skládku), jsou vejce stále horká, kovová a těžká (poslední věc, kterou looter v životě uvidí). Křídla draka mají kovové šupiny (výdechy STOL) Chodit k drakovi se hrubě nedoporučuje (radiace). Sem tam drak odletí a zase se vrátí (s čerstvým palivem v reaktoru). Všechny zkazky o dracích tvrdí, že drak je prastarý (kus technologie).
Závěr
K ověření funkčnosti koncepce chybí miniaturní jaderný reaktor s vysokou energetickou hustotou a vysokou pracovní teplotou, se širokým rozsahem stabilního výkonu, schopnosti rychle najíždět z minimálního na maximální výkon a vice versa, který by nevyžadoval komplexní systémy řízení a splňoval požadavky na bezpečnost. Design flyeru byl natolik optimalizován pro pohon podobným jaderným reaktorem, že je prakticky vyloučeno, že by se mohlo jednat o stylizovaný hmyz nebo zvíře. Vše by bylo mnohem snazší, kdyby ty okravatované opice, hrající si na inženýry, nebyly momentálně busy na full time przněním Boeingu 737, laděním beznadějného F-35 a dalšími bohulibými projekty na zničení lidstva a kdyby neexistovala vypatlaná zelená lobby, která by se stoprocentně posrala při pouhé představě, že před pár tisíci lety si po světě vesele lítaly flyery s doběla rozžhavenými a modře světélkujícími poloobnaženými nádobami reaktorů, které kontejnment neviděly ani z vlaku a u kterých se rutinně prováděly výměny celé reaktorové nádoby, jako dnes měníme žárovky.
Pravděpodobnost, že by se flyer někdy vrátil na oblohu, je nulová, leda bychom někde našli originál v letuschopném stavu s podrobným návodem v angličtině a k tomu někoho bez pudu sebezáchovy, který by se do toho pustil, aniž by na něho okamžitě nevlítla Drábová a spol. Aneb jak jsme v padesátých letech minulého století opatrně nakousli koncept jaderného letadla, tak jsme to zahodili a od té doby nepokročili ani o milimetr, zatímco se nám ta starověká konstrukce směje z muzeí do ksichtu. Pardon, žádná konstrukce. Je to hmyz.
06.09.2020 ZRG1
(138x známkováno, průměr: 3,46 z 5)