Nový ministr dopravy Řebíček není zaslepenec jako jeho předchůdce.
Jednou jsme řekli, implementace bodového systému do českých poměrů byla špatná. Jedná o výchovný zákon, který postihuje nevýznamné i kritické přestupky stejnou měrou. Zavádí postihy za přestupky, které nikoho neohrožují, vytváří atmosféru strachu. Kromě toho je v některých částech nezákonný a koliduje s nálezy ústavního soudu. Prostě je to šmejd.
Média se k tomu však postavila laskavě. No tak udělala vláda šmejd. No a co. To se příští rok spraví. Zkuste zapomenout v daňovém přiznání nulu, zda vám podobná argumentace pomůže.
Organizace zainteresované v zákoně 411/2005Sb. sice trochu se zpožděním, ale přece nažhavily hlásnou troubu. Pro skutečně nenáročné čtenáře je určena pohádka o klesajícím počtu nehod. Každý ovšem ví, že se s novelou zároveň změnila definice nehody, k statisticky relevantní nehodě musí vzniknout škoda za 50k. Pohádku o nehodovosti šíří s oblibou především dopravní policie, zřejmě si myslí, že čtenář je nevépravný debil. Kromě toho, nehoda je odměňována 5-7 body, což má za následek to, že se rozsah škod na místě samém podhodnocuje. Kdo hledá, najde zajímavé zprávy o tom, že dopad zákona na počet nehod je prakticky žádný.
Je zjevné, že bodový systém přestal řidiče zajímat. Velká část prasáckých řidičů již zřejmě našla cestu, jak zažehlit přestupky na magistrátu a na policii. Primární účel zákona v podání Šimonovského, totiž ochránit slušné řidiče před pirátskými, zcela selhal. Ze stejného důvodu nemá zákon efekt na počet nehod opilců, protože jezdit pod vlivem si dovolí jen vybraná skupina asociálů, kteří dopředu ví, že to nějak zahladí.
Trochu složitější je to s deklarovaným pozitivním vlivem 411ky na počet úmrtí při nehodách. V prvních týdnech platnosti se zdálo, že zákon je v tomto ohledu naprosto efektivní, v posledních týdnech se efekt zákona jakoby zastavil. Minulý víkend zahynulo na silnicích 15 lidí, což je hodně i v dimenzích pre411 dob, a to k tomu všemu ještě probíhala dopravně bezpečnostní akce. Na pokles úmrtí v červenci a srpnu měly kromě 411 samé vliv následující faktory:
– rekordní zájem o zahraniční dovolené v tomto roce
– cena benzínu, která způsobila, že někteří prostě nevyjeli
– auta jsou zase o rok modernější a při průměrném staří automobilu 14 let se zrovna nyní láme generace aut víceméně nebezpečných a relativně bezpečných (Golf II/Golf III např.)
Kdybychom očistili vyzdvihovaný efekt 411ky o tyto vlivy, resp. pokud by to vůbec šlo, asi bychom se divili. Je však zřejmé, že policie, úřady a aktivisté rajtují svoji represívní kobylu, až jí jde od huby rudá pěna. Jsme tady však nikoli od toho, abychom si kopli do té zchvácené kobyly, ale musíme se postarat, aby náhodou neměla hříbě.
Předmětem návrhu je:
– zvýšit max. počet bodů z 12 na 18
Jak vidíme z návrhu na stránkách Evy Dundáčkové, byl rozsah reforem navržených dvoučleným „expertním týmem“ širší, než média informovala. Podle návrhu by odpadlo bodové hodnocení za komicky definovaný přestupek „neumožní chodci nerušené a bezpečné přejití vozovky“. Dundáčková by také rušila bodový postih za předjíždění v místech, kde je to zákonem zakázáno, což se mi příliš nezdá. Ale budiž. Řebíček hodlá jít do parlamentu s návrhem podstatně redukovaným, což hodnotím jako přizdisráčský přístup. Řebíček je nyní politik a zcela zjevně si začíná s doublethinkem. Kdyby prosazoval původní Tlustého a Dundáčkové návrh, ohrozil by zaměstnanost 411_struktur na úřadech a to není v zájmu vládnoucí strany. Jisté také je, že poslanci udělají z vládního návrhu opět něco jiného.
– zrušit dolní hranici přestupků
Dolní hranice pro přestupky je v rozporu s jinými zákony. Byla zavedena jako protikorupční opatření. Její zrušení je korupčním prvkem, ale celkem vzato mi to nevadí, protože celý zákon nahrává korupci. Zrušením dolní hranice pro pokutu se poněkud změní dělba kořisti mezi policistou a úředníkem. Osobně bych se přimlouval za pevné sazby pokut, například:
Pokud cyklista pojede po veřejné komunikaci za snížené viditelnosti zcela nebo částečně bez předepsaného osvětlení, zaplatí pokutu 1.000,- Kč a nepokračuje v jízdě, dokud snížená viditelnost nepomine.
– odstranit nelogičnosti
Panu Řebíčkovi například vadí, že pokutu musí platit cyklista, který zranil sám sebe, a chce toto v zákoně ošetřit. A motocyklista, když zraní jen sám sebe? A řidič, když rozbije jen svoje auto a nic jiného? Opět se tvoří zákony na zakázku a tím se celý zákon degraduje na seznam výjimek.
Původně jsem měl panu Řebíčkovi za zlé, že update zákona svěřil dvojici Tlustý + Dundáčková. K dokonalému vjemu pak chyběla jen přítomnost Ivana Langera. Nakonec mi došlo, že svěřit tento složitý úkol politikům je lepší než na to pustit tzv. odborníky z Besipu a jiných tradičních dopravně bezpečnostních organizací, protože je to tam samý bývalý policajt a profesionální buzerant. Ti by rozhodně vlastní rybník nevypustili. Stačí se jen podívat na pásovce Eliho a je všechno jasné. Nerozumím už jen jednomu. Proč se prostě nevezme německý model přes kopírák. Snaha o vytváření českého extrabuřtu vytváří dojem, že různé nátlakové skupiny na MDČR žhaví denně dráty a zastrkují anální sondy.
Osobně bych uvítal, kdyby silniční zákon v současné podobě platil ještě nejméně rok. Jeho sekundární funkcí je totiž destabilizace státního aparátu. Občan si uvědomil, proč, jak a za jakých pohnutek vznikají zákony. Zatímco taková zvěrstva na právním řádu, jako byl zákon o registrovaném partnerství, prošla v podstatě nepovšimnuta, nový silniční zmrdozákon spolehlivě nastartoval zájem občana o podstatu a okolnosti vzniku právních norem. Občan pochopil, že v tomto procesu není tak docela bezbranný. Vládní úředníci se tetelí hrůzou, aby je někdo nevyfotil prasit, zatímco v dobách předzákonních prasili zcela běžně. V jižních Čechách lze na první pohled identifikovat prominenta s konexemi na magistrátu – jede jako prase a má nějakou zajímavou espézetku. Fans411 lezou po zdech. Veřejnost si začala všímat dopravního značení a bombarduje úřady připomínkami, úředníci byli po letech letargie přinuceni pracovat a starat se. Právníci začali hledat v zákonech chyby a zveřejňují návody, jak je obcházet, díky čemuž se (proti)právní řád otrásl a hegemonie zmrdů nad slušnými lidmi utrpěla trhliny. Jiní úředníci se zase těšili, jak budou kasírovat tři tisíce za jeden nezapsaný bod, teď jsou strachy bez sebe, že přijde nějaký provokatér se skrytou kamerou a nakonec to všechno prodá TV Nova. Řidiči šikanují městskou správu, když stylem pana Klobouka zpomalují dopravu v místech, kde jsou nesmyslné rychlostní limity. Teze „pomalu je správně“ vzala za své úplně, města skupují hromadně značky s číslicí 70, aby se rychlost jízdy přiblížila aspoň šedesátce. Policisté musí čelit odmítavému chování řidičů a horda slídílů stopuje jejich vlastní přestupky. Museli se postarat o kalibraci měřidel, teď je ještě čeká kalibrace alkotesterů, vah (ná vážení dětí), metrů (zda parkujete pět metrů před přechodem) a měrek na pneumatiky. Policisté sice měří rychlost, ale nevybírají peníze, dohadování se s řidiči raději přenechávají pověřeným úřadům, kde se ovšem zjistí, že přestupek spáchala jakási „osoba blízká“. Bolševický aparát na sebe upletl luxusní bič a bylo by třeba ho ještě nějakou dobu nechat práskat.
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)