V Rusku jsem slyšel tento vtip:
Potkají se na Arbatu dva novodobí ruští zbohatlící a jeden z nich má na sobě opravdu úžasnou kravatu.
„Kde jsi koupil tu kravatu?“ táže se druhý.
„Tamhle v butiku na rohu. Stála tisíc dolarů.“
„Jsi hlupák. Na druhé straně ulice jí mají dokonce za dva tisíce.“
Vtípek poměrně přesně ilustruje neskutečnou míru snobismu, panující mezi novoruskými zbohatlíky. Ostatně, abyste si jí užili, nemusíte až do Moskvy. Stačí zajet do Kárlovych Vár.
Další charakteristikou našich bohatých východních pobratimů je i v Čechách málo vídaná arogance a pohrdání zákony. Pro ilustraci vzpomenu toho milého pána, který tak nemá rád publicitu a který si v české kotlině postavil bez povolení roubený hrad jako z Mrazíka.
Zažil jsem si s bohatými Rusy pár obchodních jednání a řečeno zdejší terminologií, jsou to zmrdi par exellence.
Pro výrobce všeho značkového jsou ovšem požehnáním, neboť kupují vše, na co viděli reklamu v televizi, bez ohledu na cenu a užitnou hodnotu. V tomto směru jim mohou částečně konkurovat pouze Italové.
Po prostudování chování výše zmíněné vrstvy obyvatelstva jsem rozpracoval teorii zmrdí přidané hodnoty (zkráceně ZPH). Jedná se o částku, kterou si výrobce přiráží ke svému výrobku, když na něj nalepil své logo.
Vezměme si pro příklad bavlněné tričko. Když vám jej prodá malý žlutý občan ve stánku u nádraží, zaplatíte za něj asi 50 Kč. V této ceně je obsaženo živobytí jedné žluté rodiny v Číně, jedné v Čechách a cena za dopravu trička přes půl zeměkoule.
Pokud si koupíte tričko od většího bílého občana v kamenném obchodě, který obchoduje s textilním zbožím poslední místní textilky, která ještě nezkrachovala, zaplatíte třeba stovku, neboť v ceně je ještě živobytí rodiny českého daňové úředníka a pár dalších civilizačních vymožeností, které malý žlutý muž nevyznává. U tohoto trička je také o něco vyšší pravděpodobnost, že se po prvním dešti nesrazí na polovinu původní velikosti a nezmění radikálně barvu.
Pokud si ovšem koupíte tričko, na kterém je malý krokodýlek nebo jiný notoricky známý decentní symbol, zaplatíte 500 Kč. Cenový rozdíl 400 Kč je zmíněná zmrdí přidaná hodnota (ZPH) neboť kromě tohoto symbolu není rozdílu mezi tímto tričkem a tričkem bez symbolu z kamenného obchodu.
Dotyčný zmrd prostě koupí trička se symbolem dává najevo, že on na to, vole, má.
Nezůstávejme jen u textilu – hodně markantní je ZPH i, a teď se těším na reakce milovníků plechových koní, u osobních automobilů.
Pro ty z nás, kteří používají vlastní automobil jako prostředek pro cestu do práce, na služební cestu nebo na dovolenou, je naprosto nedůležité, jestli přibližovadlo startuje z nuly na 100 za 5 vteřin či zda je potaženo stříbrnou, vole, metlou. Jde nám o to, abychom za slušnou pořizovací a provozní cenu dostali slušnou spolehlivost, komfort a bezpečí.
Chápu, že auto za milión je spolehlivější, komfortnější a bezpečnější než auto za 250.000. Ale vážně čtyřikrát tolik?
Kolik z těch tří čtvrtin melounu je ZPH?
Pravým opakem ZPH je, jak asi tušíte vohnoutí ubraná hodnota (VUH).
Zde výrobci, v zájmu oslovení širokých vohnoutích mas, naopak stlačují cenu výrobku co nejníže to jde, aby si i nejposlednější dělník z Kolbenky mohl užít spotřebitelského orgasmu, když tlačí plný vozík směrem ke kase. Snížení nákladů je pochopitelně dosaženo na úkor kvality výrobku, která není pro vohnouta zase až tak podstatná. Hlavně, že jej má ve svém držení – v tom si může podat ruku se zmrdem.
Velké obchodní řetězce, které se na vohnoutstvo specializují, mají své vlastní velkododavatele, kterým garantují odbyt a oni na oplátku snižují ceny. Tak třeba Billa, kam chodím nakupovat já, láká kupující levným zbožím pod značkou Clever.
Clever je všechno. Marmeláda, toaletní papír, jogurt, šampón, zmrzlina, nádobí.
Představuji si to tak, že za městem stojí obrovská výrobní hala, do které z jedné strany směřují suroviny (nejspíš ropa a…a ropa) a ze druhé strany vypadávají do náklaďáků značky Clever nejrůznější výrobky. Obsah fabriky je nejspíš černou skříňkou a pečlivě střeženým tajemstvím výrobce.
Nesebral jsem nikdy odvahu, abych si koupil například jogurt Clever za 3 Kč, můj odhad mi říká, že za tuto cenu lze získat tak maximálně 150 gr krysích zvratků light. Jsem toho názoru, že mi více prospěje jeden plnotučný Trójský jogurt za 9 Kč, než tři výrobky cenově a kvalitativně upravené pomocí VUH.
Vrchol všeho jsem ovšem zažil jednou u Billy, kdy jsem viděl občana, který nakládal celé plato jogurtů Clever do ofrouda za meloun. Doufám, že mi zůstanou navždy utajeny cesty, kterými se ubírá myšlení tohoto zmrhouta.
Nákup předraženého a přelevněného zboží svědčí o tom, že si dotyčný kupuje za své peníze iluzi, nikoliv zboží, které potřebuje k životu.
Možná, že tu iluzi ke svému životu potřebuje, aby si dokázal něco, co ve skutečnosti neexistuje – pak si ovšem právem zaslouží označení zmrd či vohnout.
(1x známkováno, průměr: 3,00 z 5)