Čistě faktická.
To, že se skutek (znásilnění) nepodařilo dokázat (tedy obviněný nebyl odsouzen), neznamená, že se skutek nestal, nebo že se dokonce podařilo dokázat, že se skutek nestal. Tam prostě není rovnítko.
Tedy ve druhé žalobě (pro křivé obvinění) by se muselo dokázat, že opravdu o křivé obvinění šlo. A jak už jsme si řekli, to že se znásilnění neprokázalo a neodsoudilo rozhodně neznamená, že bylo prokázalo, že se nestalo a tedy že ho ta žena křivě obvinila.
Je jednoznačně správně, že takhle právo funguje, ačkoliv to může někdy popírat „selský“ rozum. Právo totiž není o rozumu, natož o tom „selském“. Spravedlnost má stát čistě a jenom na důkazech a pakliže se něco nedá dokázat, tak se to musí smést ze stolu.
LWG
Trvalo mi rok, než jsem o tom justici pravomocně přesvědčil. Například soud prvního stupně (když mu to kraj hodil zpátky na stůl) si pozval bývalé druha oznamovatelky (nyní obžalované z křivárny), který nemálo na alimetech za společné dítě, za toto i za další činy byl opakovaně odsouzen, aby se vyjádřil i osobě obviněné co do důvěryhodnosti. Obdobných radostí nám připravili několik.
Alyss
Tomu se nedá rozumět…
Sysop
Proto musi soudce delat lidi za nadprumerne penize…
deacon
OStatne i roadfens nekde radi, jak oznamovat na hlidku tak, aby z toho nebylo krive obvineni(nebo jakej to termit)…
fatdwi
LWG, Sandstorm, Reakcionar a jeste nekdo dalsi:
Sjednam si s Vami schuzku, ke ktere prokazatelne dojde a u ktere jsme sami. Nasledne vas obvinim ze znasilneni. Je to tedy OK a nic mi nehrozi?
Znasilneni se neprokaze, nema jak – obvineni dam dost pozde na to, aby na me nebylo co vyzkoumat. Takze jste z toho venku.
Jenze, co kdyz se to stalo, ze jo, vyloucit to taky nelze. Takze jste mozna profesne i doma trochu v haji a ze jsem obvinoval krive je v poho a zadne spravedlnosti se tedy nelze domoci? A to vam prijde fakt v pohode?
PS: pro ucely prikladu jsem vcelku atraktivni zena.
Arnold J Rimmer
Že se nemá jak prokázat? Slyšel jste někdy o tom jejich „uceleným řetězci nepřímých důkazů“?
fatdwi
AJR: slysel. V clanku ten retezec dosel k zaveru, ze jde o pomstu krive obvineneho, tak me zajima, proc to pravnici vidi jako spravne.
LWG
Není to v pohodě. Ale to od práva moc neočekávám, že mě hodí do pohody.
Protože uzavřený řetězec nepřímých důkazů by měl dospět k tomu, že je zároveň jedinným možným vysvětlením sitauce. Pochopitelně lze mít podezření, ale i to by mělo být prokázáno.
Že je zde prostor pro soudcovskou úvahu a zároveň nějaké hraniční pásmo, kde nikdy nebude možno s jistotou říci, jak to dopadne, i kdyby to byl senát neovlivnitelných moudrých, atd.
Jinak osobně si stojím na přístupu minimalizace trestní represe jak co do rozsahu kriminalizace obecně, tak co do přístupu a rozhodovací praxe v individuálních věcech. Pochopitelně je možno zvolit jiné přístupy, např. za účelem snížení zneužívání trestního práva v rodinných věcech začít razit judikatorní linii „s takovými oznamovateli se mazat nebudeme“, nicméně je to možná praktické, ale má to nějký colateral a příště to může být někdo jiný.
Pokud jde praxe občas jinudy, neznamená, že s ní všichni právníci souhlasí.
Mám spíš obavu, že právní neřád se posunuje ke stále obecnějším skutkovým podstatám a tomu, že když režim není schopen nikoho, kdo má aspoň minimální povědomí o tom, jak to funguje, usvědčit napřímo, tak ho uvaří za nějakou tady tu obecnost, která s jeho činností souvisí. Problém je akorát ten, že čárka je čárka a jelikož je to tak krásně zneužitelný, rozsudky za tydle věci se pak sekají jak cvičky úplně každýmu, šak je to bez práce, dokonce se to razdva spláchne v přípravným řízení, že.
Takže bude spíš hůř než líp, ostatně v tom množství zákonů a jinejch úprav už se dneska člověk dá uvařit líp, než za minulýho režimu, a je to každej rok horší.
Sysop
Predsudecna nenavist je krok do… budoucnosti.
vltava
Ano, právu (a nejen temu) by určitě prospělo neco takovýho:
„Dokonalosti nebývá dosaženo, když už není co přidat,
ale naopak tenkrát, když už není co odebrat.“
Antoine de Saint-Exupery
servisdok
Jeden takový ucelený řetězec nepřímých důkazů, totálně amatérských znaleckých posudků, hon médií a společenská poptávka po exemplárním trestu poslaly na 28 let do basy pana Kramného. Pamatujete?
Málo brečel a vůbec to je takový divný patron a studený psí čumák, tak proč ho nezavřít, když máme ten řetězec a lid to žádá?
JUDr. Jana Rejžková odvedla obdivuhodnou práci, ale proti síle médií a tlaku společenské poptávky neměla šanci.
Naprosto stejně tomu bude i u medializovaných případů takto extrémních rozvodů, resp. bojů „kdo z koho“.
Tady není a nebude spravedlnosti dosaženo nikdy, protože ty internety..
Sysop
V naprosto drtive vetsine pripadu nejde o spravedlnost.
shifty
Mě by stejně zajímalo, jak se na případ Kramný dívají zde diskutující advokáti. Zajímal by mě nějaký názor odborníka. Co jsem studoval např. práci spolku šalamoun, přijde mi to dost děsivé. Dost děsivá mi přijde i kondice českého soudnictví. Dovolím si citovat z jednoho blogu na Idnes –
Souběžně s návrhem na obnovu řízení podal Petr Kramný námitku podjatosti celého senátu 50 T v čele v předsedkyní senátu JUDr. Renátou Gilovou.
Systém je nastaven tak, že o tom zda je, či není senát podjatý rozhoduje ten senát, kterého se námitka podjatosti týká, tedy rozhoduje sám o sobě.
Spolek Šalamoun zásadně akcentuje tu skutečnost, že České republika je poslední země v Evropě, kde o obnově řízení rozhoduje senát, který vynesl ve věci rozsudek v prvním stupni.
Předposlední země, kde o obnově řízení rozhodoval samosoudce nebo senát, který ve věci v prvním stupni vynesl rozsudek, bylo Slovensko. Od novely trestného poriadku z roku 2005, se však v ust. § 397 odst. 2 objevuje zcela zásadní věta:
(2)O návrhu na povolenie obnovy konania, ktoré sa skončilo právoplatným rozhodnutím súdu, rozhoduje iný samosudca alebo iný senát súdu, ktorý vo veci rozhodol v prvom stupni.”
Předsedkyně senátu 50 T JUDr. Renáta Gilová rozhodla tak, (zdroj) že se necítí ve věci podjatá. Proti tomuto rozhodnutí existuje opravný prostředek a to stížnost, kterou posuzuje nadřízený soud a v daném případě tedy Vrchní soud v Olomouci.
Bohužel podle rozvrhu práce dostal věc přidělenu stejný senát, který taktéž ve věci Petra Kramného již rozhodoval a to pravomocným rozsudkem.
Logicky proti tomu, aby námitku posuzoval stejný senát podal Petr Kramný námitku podjatosti, o které jak již víme, zase rozhoduje ten samý senát, které se námitka podjatosti týká a který samozřejmě naprosto předvídatelně konstatoval, že se podjatý necítí.(zdroj)
Proti tomuto rozhodnutí je také přípustná stížnost, kterou posuzuje Nejvyšší soud, který rozhodl, že samozřejmě nikdo podjatý není.
Přitom na případech z doby nedávné je učebnicově vidět, jak změna senátu zásadně, ale zcela zásadně pomůže průchodu spravedlnosti.
Lukáše Nečesaný, nejprve odsouzen na 16 let a po změně senátu, dnes ji pravomocně a vykonatelně zproštěn obžaloby.
David Šnajdr, odsouzen na 10, 5 roku a po změně senátu propuštěn ještě před nařízením obnovy řízení z výkonu trestu, protože vyplývá, že skutek jaksi spáchal někdo úplně jiný.
Inu, to, ze namitka se podava tomu, ke komu namitku mame, neni nijak originalni model. Stiznost na postup FU se podava na podatelne daneho FU. Stat obecne ma tyto zacyklenosti v oblibe, protoze funguji. Respektive, nefunguji a prave tim funguji.
Podjatost je, pokud se nemylim, dalsi zajimavost, protoze soudy jsou, v pripade, ze napriklad zalobcem je stat, dost casto podjate uz z principu.
shane
Protoze ty organy a urady maji kontrolni oddeleni a oddělení stížnosti a jen naivni blbec ai muze myslet, ze v ramci vsech oddeleni jednoho orgánů nebo uradu panuje bratrska sounalezitost a jánabráchismus. Naopak, žere se to tam slušně a vnitrni vztahy jsou obvykle mnohem vic zkurveny nez meziresortni vztahy.
trevor12
kdo si nenastudoval soudni spis, tezko muze mit na vec nejaky odborny nazor
shane
Presne tak. Z novin cerpat nema smysl. Novinari tomu nerozumej a infornace ziskany od obhajce vyznivaji ve prospech obzalovaneho, informace od zalobce vyznivaji v jeho neprospech a pravda rozhodne NENI nekde uprostřed. Bud je oddelal nebo neoddelal. Treti moznost neni, ani je neoddelal jenom trochu. Ale bez znalosti spisu nejsem schopen zaujmout stanovisko, resp. jsem, jenze to je stanovisko ne na zaklade faktu ale emoci (je divnej, takze je vrah vs. nesnasim fizly a cmoudy, takze je jasny ze to na nej usili). Sice si muzu pomoct logickou uvahou, occamovou britvou a zivotnima zkusenostma, ale furt je to jen vystrel od boku ma zaklade neuplnych a zkreslenych informaci.
LWG
Není to v pohodě.
Není to tak, že nic nehrozí. Ale je poměrně nepravděpodobné, že se prokáže křivárna.
Mimochodem vím o případu, kdy se prokázalo, že se znásilnění nestalo (křivá obviňovatelka – stopařka nevěděla, že v autě je GPS. To tedy nevěděl ani oznámený, to dala k dispozici firma. Zda byla následně odsouzena nevím, ale bylo by to na základě tohoto možné. Není vyloučeno, ze se najde nějaký jiný důkaz.
Ovšem testujme druhou možnost. U některých nebo všech obvinění zavedeme sankci za její neprokázání, nějakou objektivní odpovědnost za újmu způsobenou takovým oznámením, atd., takže fakticky přeneseme na oznamovatele břemeno důkazu (v nesporné věci! V nějaké podobě trestního řizení!) nebo se bude vyviňovat v civilním řízení?
fatdwi
LWG: v pohode to neni, ale prakticky to nejde prokazat, takze tto vlastne docela v pohode je.
V situaci, kdy je drtiva vetsina obvinenych kriva mi preneseni zodpovednosti na zalujici stranu prijde jako mensi svinstvo nez opak, tedy ze se justice vyziva v sikane nevinnych.
Fogyn
Tak a teď to otočme.. Znásilnění se STALO, ale nepodařilo se prokázat. Žalující tedy NEJEN, že se nedočkala spravedlnosti, ale ještě navíc bude potrestána!! za křivé obvinění? Člověče vy jste dobrej případ :-D
fatdwi
Fogyn: Vy neumíte číst?
Fogyn
Umím, kde jsem dle vás udělal chybu? Vy tvrdíte, že přenést riziko na žalujícího je apriori „v pořádku“. Bohužel je opravdu lepší systém „lže žalovat (a šikanovat) kohokoli“ než „ty vole když to nevyhraju tak budu trestaný dvakrát – jednou činem a jednou křivým obviněním“. Prostě ne. Mít možnost někoho bez rizika žalovat je základ. Ano, dává prostor pro šikanu, ale jinak to nejde. Opravdu se NECHCI dožít systému, kde mi někdo zabije dítě, koukám mu u toho do očí, nic nemůžu, kolem nejsou kamery, … a když se potkáme u soudu tak uslyším „čin se nepodařilo prokázat, žalující se odsuzuje za křivé obvinění“…
fatdwi
Fogyn: motáte nesouvisející věci a vkládáte mi do klávesnice něco, co jsem nenapsal. Nemám teď čas odpovídat, ale zkuste se sám zamyslet nad tím, proč se Vám víc líbí systém, kde naopak někdo může obvinit Vás, že jste dítě zabil i když vůbec není mrtvé. Jestli Vám to zní jako hloupost, tak to je právě proto, že mluvíte o něčem zcela jiném než já a tedy nemá smysl to míchat dohromady.
LWG
Kuwa není to v pohodě! Ale je důvod proto, proč to v pohodě není a není způsob, jak to odstranit, aniž by škoda byla větší.
„V situaci, kdy je drtiva vetsina obvinenych kriva…“ – a to víte odkud? Nebo pocit? Takže pokud poznáte Jardu, jak Vám zapálil auto a pak se zjistí, že to Jarda nemohl být (i když byste na jeho hadry a podobu přísahal, i když měl motiv…), tak si oblečete tepláky a půjdete ve jménu výše uvedeného návrhu a to s nadšením?
justice vyziva v sikane nevinnych – takže když sejme nevinného oznamovatele, tak cajk?
fatdwi
LWG: je to v pohodě pro toho, kdo to páchá a proto to taky soudružky páchají tak často – nic je to nestojí, ale získat mohou (a získavají) strašně moc.
Vy jste ten článek nečetl?
„Z toho vyplývá, že většina, odhadem asi na 100 falešných obvinění připadá na 1 dokonané a prokázané znásilnění, většina obvinění je falešná, účelová a naprosto vycucaná z prstu.“
Přijde Vám, že (v extrému) zabránění těm 100 falešným obviněním vzniká vyšší újma tím, že jedno skutečné nemusí přijít a nebude tedy potrestáno?
Váš strawman je fakt hodně slabý – neřešíme tady počet zničených životů a odebraných dětí kvůli falešnému obvinění ze zapálení auta. Kolik takových vůbec nastane, že jste vytáhl zrovna toto?
LWG
Auto byl příklad.
Tak jinak – já tvrdím že právo je umělý konstrukt, se mnou jde o těhle věcech jednat. Takže Váš návrh –
1) Neúspěšný oznamovatel bude trestný jako křivý oznamovatel a to:
a) Vždy
b) Pokud se nevivní
c) Pokud u něj byl shledán motiv i když není prokázáno zavinění.
d) Za jiných podmínek (veďte)
2) To se týká:
a) Všech trestných činů
b) Trestných činů i přestupků
c) Vybraných trestných činů a přestupků (prosím uveďte alespoň obecně)
d) Všech či vybraných za nějaké další podmínky (např. současně se rozvádí – podmínky prosím uveďte)
Zapomeňme na naše odlišné názory, skutečně mě zajímá Vaše představa. Budu možná dovozovat věci, se kterými nebudete souhlasit, ale budu se snažit být i nadále čistě věcný.
fatdwi
LWG: jste to poněkud otočil, já se na začátku psal, co byste dělal Vy. Psal jsem taky, že jste bohorovný, protože sice tvrdíte, že křivák není v pohodě, ale současně ho (skoro) nejde dokázat, takže (moje dedukce) pro pachatele je v pohodě docela dost a proto je také zneužíván.
Nicméně abyste neřekl, že nechci hrát:
ad 1) Pokud mu účelovým obviněním vznikl prospěch a druhé straně újma v příčinné souvislosti s obviněním
ad 2) Nad tím bych se musel víc zamyslet. Nejsem příznivcem nekonečných seznamů na co se něco vztahuje a na co ne, na obecné úrovni si ale myslím, že falešná obvinění a udání jsou svinstvo, kterého by se měla jakákoliv svině bát – jedno, jestli si chce pomoci k dětem u rozvodu, zničit konkurenční firmu nebo kolegu v práci. Dnes je praxe taková (a potvrzujete to i Vy), že se křivák nemá čeho bát. A dokonce (to mě nadzvedlo asi nejvíc) si soudcovská svině dovolí říct, že obvinění křiváka je „pomsta“. To je chucpe non plus ultra. „Pomsta“ je především falešné obvinění, rozhodně ne jeho žaloba. Takže mi to spíš vede na trestné činy obecně, ale musel bych si vzít seznam a zamyslet se nad tím, kdy a v čem to dává smysl.
Mimochodem, proč je příklad s autem mimo ukazuje už to, že tvrdit, že soused zapálil auto a tak mu zařídit tepláky nebo aspoň hromadu posudků u psychoušů není tak jednoduché a chce to aspoň ohořelý vrak. Oproti tomu obvinit někoho ze znásilnění není problém, není k tomu potřeba vůbec nic.
Především mi v bodě 1 chybí podmínka (nikoli postačující, ale nutná) „když to někdo žaluje“. Protože pak dokonce i to extrémní „vždy“ bude znamenat „jen někdy“.
Jinak si osobně myslím, že to nelze říci takto obecně (to je právě ta strašlivá chyba římského práva, že se snaží předem přesně popsat všechny možné případy, což samozřejmě nejde a samozřejmě to vede k průserům dokonce ještě mnohem horším, než k nimž vede — také problémů plné, to ne že ne — právo zvykové).
Nakolik chápu článek a tu malou část diskuse, již jsem prolétl, lidé se tady nerozhořčují nad tím, že by „nutně vždy musel oznamovatel trestného činu jít bručet”, ale nad pravým opakem — nad tím, že dikce toho soudce, přinejmenším tak, jak ji podívá článek (nevím, nakolik ne/zkreslenou), velmi jasně naznačuje, že oznamovatelka trestného činu znásilnění nemůže být potrestána prakticky nikdy.
Tedy nejde o striktní „1b, 2c, 3…”; jde jen o křiklavý nepoměr mezi tím, do jakých příšerných sraček chlapa, který se vůbec nikdy vůbec ničeho nedopustil, falešné obvinění ze znásilnění přivede — a toho, jak téměř bez jakéhokoli risika takové obvinění pro tu ženskou je.
Chtělo by to kapku srovnat. Ne tak, aby pro chlapa takové obvinění bylo zcela bezbolestné a obviňující aby ukamenovali, jak to — přinejmenším podle některých referencí, jež jsem se neobtěžoval osobně ověřovat a nevěřím jim na 100 % — je leckde jinde, to rozhodně ne; ale opravdu mám za to, že je velmi žádoucí, aby ta risika byla aspoň trochu vyrovnanější, než aktuálně jsou.
Jihocech Honza
Mohlo by se začít tím, že znásilnění v manželství jaksi není není možné, neboť podpisem manželské smlouvy byl dán bianco šek na všechny sexy do zrušení manželství. A postihovat až ublížení na zdraví. Jestlipak by nasimulovaly přeražený nos a podobná zranění?
grg
To je zaujímavá myšlienka, ale uplatniteľná je len v moslimskom kultúrnom okruhu (de facto určite a de iure neviem, neštudoval som to).
Zásadný problém to má ten, že znásilnenie nie je hlavne o sexe, ale o použití násilia k dosiahnutiu svojho cieľa. A v princípe je jedno, či tým cieľom je sex alebo to, aby umyla záchod. A to „ublíženie na zdraví“ sa má brať len ako dlhotrvajúce následky (a od koľkých dní práceneschopnosti), alebo stačí napr. 5 minút spôsobovanej bolesti. A čo psychické zdravie?
Ono to naráža na takú drobnosť, že aj žena je človek…
Jihocech Honza
Problém je hlavně v tom, že slovo „znásilnění“ v dnešní době ztratilo smysl a význam. O tom, co je krásné, rozhodujeme my, Strana!
LWG
re: Jihocech Honza
„Hele, krávo, drž a nepiskuj, odvolal jsem se proti rozvodovému rozsudku, takže jsme pořád manželé a můžu tě šukat, kdy se mi chce. Zejtra se nesnaž cestou z práce kličkovat, já si tě zase najdu.“
Tak nějak jste si to „do zrušení manželství“ přestavoval? Krom toho tím tak nějak zavádíte manželskou sexuální povinnost 7/24/365, menstruace nemenstruace, nemoc nenemoc, atd. Cajk?
Jihocech Honza
Máte bohatou fantazii, ale právního problému vnášíte otázky morální. A somozřejmě jsem nemyslel tyhle extrémní situace.
Jinak přesnější pojem než „zavádím“ je znovuzavádím“, protože přesně takto to fungovalo až někdy do osmdesátých let. V různých zemích asi různě.
Podle tradičního pojetí práva bylo zkrátka nepřípustné sex v manželství upírat, a to nejen manželovi, ale i manželce.
LWG
Prolétnul jsem trestní zákon v původním znění z r. 1962 a ještě z r. 1980. Nenašel jsem oporu pro Vaše tvrzení o manželských povinnostech do osmdesátých let (pokud je myšleno dvacáté století) a to rozhodně v ČR. Dělám někde chybu, máte judikaturu, nebo od čeho to odvozujete?
Pokud se týká „nemyslel jsem tyhle extrémní situace“ – ano, přesně takto vzniká řada nešťastných norem.
Jo, je to vidět :-), každopádně díky za odkazy, v ASPI na ně nějak zapomněli. Zvláště to anglické rozhodování je zajímavé, ale na druhou stranu, široká možnost soudcovské úvahy přinese pochopitelně občas diskutabilní výsledek.
LWG
re: ocs (a v posledním odstavci fadtwi)
Ok, můžeme se bavit o soukromé obžalobě v trestním právu. Tedy, pro některé (vyjmenované) skutkové podstaty máme dnes v trestním a nově i přestupkovém právu institut souhlasu (který v přestupcích nahradil návrh na projednání – ovšem nutno říci, že návrhové přestupky dělaly určité problémy zejména u souběhů s přestupky projednávanými z úřední povinnosti.
Pokud nebudeme radikálně překopávat právní sytém, tak by šel princip souhlasu prostě rozšířit.
Pokud budeme překopávat, potom omezíme zásadu legality a zavedeme široce návrhové trestné činy a návrhové přestupky, čímž podstatně ubyde práce, některým lidem to pomůže, protože to řešit nechtějí, některým ne, protože po činu nebudou mít té odvahy vzít papír a naškrábat návrh, ale to už je docela jedno. Prostě kromě vyjmenovaných případů (např. poškozený zemřel) by se právní systém trestním právem nezabýval (nebo ani v těch případech, nebo by těch výjímek bylo více, to je v zásadě jedno).
Nespatřuji bohorovnost v tom, že popíši stav systému, důvody které k tomu vedou a řeknu, že nevidím lepší cestu. Ohledně vyrovnávání rizik jsem na tom delší dobu poctivě přemýšlel a dospěl jsem skutečně k názoru, že jediná cesta je nějaká objektivizace odpovědnosti, neprokáže se tvé oznámení, tak postih ať formou trestu nebo nějakou náhradou újmy v občanskoprávním řízení, buď s možností vyvinění (obrácené důkazní povinnosti už tu máme např. v antidiskriminačních předpisech nebo daňovém právu), nebo prostě bez ní (de facto by se stanovilo, že ten, kdo o takovém trestu či náhradě rozhoduje, už v podstatě nezkoumá zavinění – to je dáno neúspěšností oznámení – a že jen řekne, co za to).
Že to může vést k situaci „oznámil jsi a my to zastavujeme, protože se nám ani moc nechce se v tom hrabat, tu čárku si uděláme na tobě, ty jsi totiž v piheli, protože se to nedotáhlo ani k návrhu na obžalobu“, to samozřejmě ano, ale řekněme, že pokud publikum fakticky volá po širší kriminalizaci (což je zde poměrně překvapivé), tak se tomu do nějaké míry nevyhneme.
Já bych to nedělal, ale dovedu si i představit, že např. v okamžiku, kdy je rodina řešená OSPOD, kdy je dán návrh na rozvod, nebo svěření dětí, se taková oznámení prostě nebudou řešit. Nebo že v takovém případě se aktivuje ten odvetný mechanismus. Nebo že se aktivuje čistě na úvaze soudce který k tomu dá podmět a souhlasu oznámeného. Nebo že ten odvetný mechanismus může spustit oznámený a potom nastupuje ta odveta – nepokázals, vezeš se.
Právní norma podle mě může obsahovat takřka cokoliv.
pokud publikum fakticky volá po širší kriminalizaci
Ve skutečnosti publikum volá po menší kriminalisaci, protože ji právě, obávám se, ukrutně zvyšuje ta stávající možnost prakticky bez risika jakýchkoli problémů kolem sebe mávat falešnými obviněními na všechny strany.
Účelem požadavku, aby falešné obvinění bylo reálně (ne jen teoreticky s takřka nulovou pravděpodobností) trestné, není rozhodně snaha o to, aby více lidí šlo za falešné obvinění bručet, nýbrž naopak snaha o to, aby taková obvinění méně lidí podávalo.
Nakolik je to reálné, to nevím; obecně mám zkušenost spíše takovou, že hrozba trestu kriminalitu prakticky nesníží, ale zrovna v tomto jediném specifickém případě se nemohu zbavit velmi silného dojmu, že by to fungovat mělo a mohlo.
LWG: nevolám po vyšší kriminalizaci, ale naopak nižší, přesně jak psal ocs. Cílem není odsoudit co nejvíce lidí za křivá obvinění, ale motivovat je křivárny vůbec nedělat.
Pro křivě obviněného je jeho případné dokázání jen velmi malá satisfakce za to, co musel vytrpět během vyšetřování – lepší by bylo, kdyby vyšetřován nebyl.
Poukazujete na možnost, že se na to PČR vykašle s tím, že čárku si udělá na oznamovateli. Troufám si tvrdit, že přijmeme-li tvrzení z článku, že poměr falešné:skutečné obvinění je 100:1, pak:
– Drtivá většina z těch 100 se vůbec nestane, takže nebude nad čím mávat rukou
– Skutečným problémem zůstane to jedno jediné, které ze strachu před prohrou nemusí vůbec přijít, ALE, kolik skutečně znásilněných žen to nehlásí ze studu nebo naopak to hlásit půjde a PČR nad tím mávne rukou? Ve chvíli, kdy razantně klesne počet obvinění bude naopak přirozené, že se jim bude věnovat daleko větší pozornost (při poměru 100:1 je daleko pravděpodobnější, že skutečný poplach vezmu příliš laxně nebo přehlédnu než když alarm řve jen když se něco děje)
– I kdyby to jedno zůstalo nepotrestané, přijde mi to jako lepší výsledek než když je 100 lidí poškozeno obviněním falešným
PS: ještě jsem si uvědomil, že moje definice bodu 1) neřeší udání, která jsou falešná, ale nemají za cíl udavači přinést přímý prospěch – např. když bych udal souseda proto, že na něj mám pifku a mým cílem je pouze jeho šikana.
servisdok
Jestli není problém v samotné definici znásilnění. Mám dojem, že dnes se bere za znásilnění i situace, kdy si ho chlap vyhoní dva metry od ženský, aniž by se jí vůbec kdy dotkl.
Jsem přesvědčen, že několikatero exemplární potrestání falešných obvinění ze znásilnění -a následná, důkladná medializace následků pro tu příslušnou svini- by počty těchto vymyšlených obvinění a zničených životů alespoň trochu snížilo. Ale asi si to moc idealizuju. Jak všeobecný přístup dnešních médií, tak odvahu soudců takové svini napařit citelný trest, žádné podmínky až poté, co se falešně obviněný chlap oběsí..
Povídejte to Alecu Holowkovi, to je zrovna teš takový pěkný aktuální případ.
fatdwi
JH: musel jsem ho guglit, to je ten herní vývojář, co před týdnem zemřel? Jestli ano, tak pořád nevidím spojitost s naším trestním zákoníkem. Můžete to trochu rozvést?
Jihocech Honza
Nezemřel jen tak, spáchal sebevraždu jako další oběť MeToo. Nesouvisí to s žádným žádným zákoníkem, neboť žádné obvinění nebylo vzneseno. Jen kampaň na sociálních sítích, ztráta práce a dosavadního života.
fatdwi
JH: pak nerozumím, proč to uvádíte jako reakci na mě. Že je to maximální hnus a zlo nezpochybňuji, ale reagoval jsem na servisdoka a jeho zmínku o tom, že znásilnění je i honění někde poblíž, což u nás není a jeho dojem je tedy mylný, vyvolaný pravděpodobně meetoo kravkami (CK Louis to odnesl právě za tohle, ještě horší bylo, že to bylo konsenzuální).
PrincJason
Co mně na těchto případech fascinuje je to, že k zahájení trestního stíhání může dojít čistě na základě jedné výpovědi. To jako policie oznámení nijak neprověřuje jestli je pravdivé a neshromažďuje další důkazy?
Sysop
Ja jsem si vzdycky myslel, ze PCR ma shromazdit veskere dukazy a jejich pravdivost ma prave prokazat soud. Zrejme se pletu.
PanPredseda
Když se tu tak píše, že prokázat křivé obvinění může být docela složité, tak se měl ten chlapík vysrat na to, že by se s ní soudil o „křivárnu“ a rovnou ji obvinit, že ona znásilnila jeho… ;-)
Sysop
Pokud se nemylim, tak de iure zena muze znasilnit nemuze. Nebo uz se to zmenilo?
PanPredseda
Jak nemůže?! Diskriminace!
Sysop
Ano. Je potreba zbuntovat feministky, aby bojovaly za pravo zen kvalifikovat sexualni zneuziti muze jako znasilneni. Ja jsem pro.
shane
de iure samozřejmě může. V paragrafu je Kdo jiného, není tam žádné specifické pohlaví, dokonce to nemusí být ani pohlavní styk, ale třeba orální nebo anální.
podotek
(a teď přijdou inženýrský autisti, co začnou dokazovat, že jiného == vlastně výhradně chlapa, protože jinak by tam bylo „jiného nebo jinou“…
Sandstorm má pravdu, zlomenina nemůže nikdy srůst, to jen ulomenina.)
(Nevím, jak se pozná inženýrský autista; zato vím, že to, čemu dost nešťastně říkáme „rod mužský“, je ve skutečnosti rod universální, vhodný pro libovolné pohlaví, včetně těch dosud nevynalezených. Mj. i proto jsou tak nekonečně pitomé odvozeniny typu „prezidentka“, „doktorka“, „krejčová“ apod., protože prezidentem, doktorem nebo krejčím může být stejně dobře žena jako muž. Ale to by halt museli lidi umět česky… :/ )
podotek
Ano. A?
shane
Ano, to bylo vidět ve filmu Návrat domů když tam ženu četařku Stáňu oslovali Pane četaři. Asi dám přednost tomu nesprávnému paní četařko. Ani Paní doktor,Paní inženýr nebo Paní hrabě mi nepřijde jako něco, k čemu se vracet.
Sysop
Tak. Staci uz to, ze my jsme nadavali na rustinu a to nas s ni krmili az od 5, tridy dvakrat tydne, zatimco dnesni deti laduji od treti tridy trikrat tydne anglictinou. Pak bychom se mohli dopracovat do stadia jako v anglicky hovoricich zemich, kdy podle jmena uz ani nejde poznat, jake pohlavi on/ona/ono ma. Seru na nejake tolerance sedmnacti pohlavi. Podle mne je on a ona, zbytek je biologicky odpad.
shane
To neni žádný stádium, podle jména to nešlo poznat nikdy, germánské a románské jazyky příjmení nepřechylují a křestní jména můžou bejt všelijaký. Evelyn Vaughn byl kupříkladu chlap. Na druhou stranu, tituly a oslovení v angličtině nikdy neměly problém s rozlišením pohlaví a němčina ženský koncovky u názvů profesí zná, i když asi spíš u těch tradičních. Třeba Verkäuferin, žejo.
vltava
Na ruštinu sme ale nadávali proto, že byla úplně na hovno.
Esi nešní fagany ládujó anličtinó, tak já jim leda závidím, protože do mně ju neládovál nigdo a musél sem se ju učit horkotěško sám.
Anglicky mluvící lidí by se zase nechtěli dopracovat do stadia jako u nás, gdy má manžel a manželka každé jiný příjmení, protože pro průměrnýho anlgána je mezi Novák a Nováková asi takové rozdíl jako pro průměrnýho čecha mezi Newman a Newton. No a co.
kaBrnak
To jsi zřejmě neviděl moderní „anglickou školku“ kde to ládují do děcek co si samy skoro ještě neumí utřít prdel.
To by bylo kvílení salónních antikomunistù, kdyby se něco takového provozovalo za bolševika.
servisdok
Kromě toho, co správně napsal kolega vltava, byla zásadně soukromá výuka angličtiny či němčiny za bolševika tak trochu ošajstlich.
Ono se to totiž mezi ostatníma děckama a potažmo rodičema brzy provalilo, že některé děcko sice ve škole sere na zcela zbytečnou ruštinu, ale zato 3x týdně pilně dochází do soukromé výuky „západního“ jazyka – a automaticky bylo podezřelý jak děcko, tak hlavně rodiče. Minimálně z toho, že chtějí někdy v budoucnu zdrhnout – nač by jinak v ČSSR potřebovali anglinu či němčinu, žeáno?
A vždycky to napráskali angažovaní rodiče děcek, co na soukromou výuku nechodila, zato byla o to pilnější v té ruštině. Docela by mě zajímalo, k čemu jim potom po střední, učňáku či gymplu byla. Kdo nedělal u ruských sálových počítačů, byla mu ruština zhola na hovno.
Mně taky, přestože mi měsíčně přes PNS chodilo do schránky vzorně v obálce zabalené, sovětské Radio. Kromě toho i východoněmecký měsíčník Funkamateur za 80,-Kčs předplatného ročně.
To sovětské Radio byl vynikající, obsáhlý a tlustý bastlířský časák, rozhodně na úrovni našeho Amatérského Radia a kupodivu, zřejmě díky šéfredaktorovi Višněvskému, skoro bez politiky a propagandy. Text jsem s těmi pochycenými fragmenty ze školy vždy nějak přelouskal, ale nejdůležitější bylo schéma a parametry součástek. Byl to měsíčník a stál i jako dovozový ze SSSR jen pětikačku, jako AR. Všecky ještě mám, svázaný, jen škoda, že to netiskli na lepší papír..
Byla to, vážení, pěkně zkurvená doba.
Zvlášť, když byly ruštinářky zkurvené, slepé bolševické fanatičky /já vlastně ani jiné učitele ruštiny, na základce i střední, nepoznal/ a ředitel školy byl pochopitelně bolševik každým coulem už z titulu funkce.
Když se provalilo hned první rok, že se děcko už od čtverky chodí soukromě učit „buržoazní jazyk“, byly z toho oplétačky jak pro děcko samotné ve škole, tak pro jejich rodiče i pro učitele těch jazyků /všechno bystří důchodci vyššího věku, často prvorepublikoví učitelé těchto jazyků/.
Ti poslední byli v podezření a dokonce i vyslýcháni, že si soukromou výukou nelegálně přivydělávají k důchodu. Pokud vím, žádný z nich to i při tomhle tlaku nevzdal. Jak jsem později, někdy v 8-9 třídě zjistil, tak do jednoho všichni tihle učitelé, co jsem znal, byli zapřisáhlí antikomunisté, aniž by to ale před náma děckama, kdykoli a sebeméně dali najevo.
Všichni, kdož jsme k jedné takové, prvorepublikově vychované, noblesní paní učitelce docházeli na anglinu, jsme jí samotnou byli instruováni a přísahou zavázáni /samozřejmě včetně rodičů/, že se k paní učitelce chodíme doučovat dějepis, češtinu a že to dělá ráda, protože je v důchodu a nemá co dělat. A pro nás děcka tenkrát prostá přísaha něco znamenala – žádné „čestné pionýrské“..Mimochodem si tak teď uvědomuju, že nikdo z nás čtyř, co jsme na anglinu chodili, v Pionýru nebyl :D
Šlo to až tak daleko, že před domem paní učitelky nás jako děcka několikrát šacovali vždy dva zmrdi, asi od kriminálky a v civilu – co máme u sebe a kolik máme v kapsách peněz. Tak samozřejmě, že to vždycky bylo kapesný, nebo na nákup, co jinýho..A malé sešitky A6 se slovíčky byly vždycky strčený v trenýrkách a holky v kalhotkách..“A nemáte to nááhodou pro tu bábu, u které se slejzáte, co? Smradi?“
Jednou jeden z těch, co nás před barákem šacoval, poznamenal „no jenom aby vás baba ten dějepis učila správně“..
Všecko muselo být domluvené a ošetřené, jinak se mohla do průseru dostat kupa lidí.
Od toho momentu s šacováním děcek fízly, se to domluvilo do budoucna tak, že to budeme paní učitelce radši platit jednou měsíčně naráz a peníze tam raději odnesou rodiče. Na dospělé si někdy fakt nenápadní fízlové tolik netroufli, šacovat je asi nemohli, jako nás děcka a dospělí vždy mohli říct, že jdou na návštěvu.
O Dušičkách nikdy nezapomenu paní profesorce Karlovské na hrobě zapálit svíčku a přidávám i malý věneček s poděkováním. Její rodina je někde ve světě a o hrob se moc nestará, občas ho proto chodím i čistit, když už jsem tam kvůli našemu..
Takhle se to táhlo celých pět školních let, kdo nezažil, tohle asi nepochopí..
Jihocech Honza
Kde jste proboha vyrůstal, na Kladně?
V osmdesátkách jsme u nás v Hobitíně měli jazykovku, kde se učila jen Aj+NJ. Taky mne tam dali. V roce 90 :-)
Wildcat
Spravna otazka nie je kde, ale kedy. Odhadujem ze v 80. rokoch uz servisdok na skolu len spominal. Inak to sovietske Radio som mal predplatene aj ja – musel sme mat na gympli predplateny sovietsky casopis.
shane
Kdy a kde. V sedesatejch/sedmdesatejch letech mela mati na gymplu povinnej druhen jazyk, v jejim pripade nemcinu, otec na VS povinne vyvolil spanelstinu a i anglictina se dala volitelne ucit. Jiná vec byla, ze cizi jazyky tak 90 procent lidu k nicemu nepotřebovala a ani jako konicek to nemelo velkej smysl, v tom zadratovanym bolsevickym kriminale. I ta rustina byla vetsinou k prdu. Jeste tak v hotelich a PZO a tim to haslo.
Sysop
…tak je to po upgrade. Pred (?) 5-10 lety to tak nebylo.
shane
to je dýl. Mám pocit, že tam bylo něco ve smyslu že znásilnění mohlo bejt jenom vaginální (aka pohlavní styk). Všechno ostatní bylo tuším omezování osobní svobody nebo tak něco. To se měnilo někdy v devadesátých letech, každopádně současný znění už je tam dobrejch 15 let.
Arnold J Rimmer
Heh, na chvíli jsem si představil jak bolševická justice řeší případ Marie Feryny, nebo jak se to jmenuje.
Panek
Jo. Už už i http://www.zakonyprolidi.cz nabízí hledání v časovém znění. Člověk dnes nemusí mít ani placený právní systém na tohle.
shane
To ke celkem vo hovne, je tam jen prvni a posledni varianta, ty zmeny mezi tim chybí. Ale ten bolsevickej puvodni TrZák je teda masakr.
servisdok
Tipnul bych si, že už se to změnilo. Už s ohledem na to, jak roztodivně je kvalifikováno znásilnění v opačném gardu.
Když to přeženu, tak je dnes dost dobře možné prohlásit za znásilnění i to, že mě vybraná baba třeba minutu držela za kule a kroutila s nima.
De iure to znásilnění už dneska asi bude, de facto nevím. Zvlášť při dnešních, obzvláště pokroucených paragrafech.
Prostě asi proto, že došlo ze strany té baby k násilnému provedení něčeho, co bylo proti mé vůli /ono držení za koule a kroucení s nimi/.
Vycházím z toho, že kdybych já nějaké babě, výslovně proti její vůli, kroutil třeba pár sekund poštěvákem, tak to znásilnění zcela bezpečně bude.
Ponechme při tom prosím stranou skutečnost, že některé exempláře jsou za držení a kroucení kulama ještě vděční, či za to dokonce ještě platí..
Sysop
Vtip je v definici. Jak rikam, pokud se to behem poslednich cca 5 let nezmenilo, tak znasilnit mohl vzdy jen muz zenu. Zena muze muze pouze zneuzit a nebo omezovat na osobni svobode, tusim. Tak nejak to je.
Logiku v tom nehledej. To je jako tvrdit, ze na baraku mas hromosvod. Kazdej vi, ze to je picovina, ale proste je to terminus technikus.
grg
Som sa pozrel, ako to máme na Slovensku, a de iure „znásilnenie“ môže byť vykonané len na žene, ale potom hneď ďalší paragraf je symetricky vystevaný ako „sexuálne násilie“ na komkoľvek (v podstate „znásilnenie“ by sa s ním dalo zlúčiť):
§ 199
Znásilnenie
(1) Kto násilím alebo hrozbou bezprostredného násilia donúti ženu k súloži alebo kto na taký čin zneužije jej bezbrannosť, potrestá sa odňatím slobody na päť rokov až desať rokov.
(2) Odňatím slobody na sedem rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) závažnejším spôsobom konania,
b) na chránenej osobe,
c) z osobitného motívu, alebo
d) na žene vo výkone väzby alebo vo výkone trestu odňatia slobody.
(3) Odňatím slobody na pätnásť rokov až dvadsať rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1 a spôsobí ním ťažkú ujmu na zdraví.
(4) Odňatím slobody na dvadsať rokov až dvadsaťpäť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) a spôsobí ním smrť, alebo
b) za krízovej situácie.
§ 200
Sexuálne násilie
(1) Kto násilím alebo hrozbou bezprostredného násilia donúti iného k orálnemu styku, análnemu styku alebo k iným sexuálnym praktikám alebo kto na taký čin zneužije jeho bezbrannosť, potrestá sa odňatím slobody na päť rokov až desať rokov.
(2) Odňatím slobody na sedem rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) b) c) totožné
d) na osobe vo výkone väzby alebo vo výkone trestu odňatia slobody.
(3) (4) totožné
Zaujímavé je (asi to prešlo popod radar pri nejakej novelizácii), že v ďalšom paragrafe súlož s osobou pod 15 rokov má nižšie sadzby nielen ako taká (to by ešte bolo pochopiteľné, bez použitia násilia), ale aj v bode 4 (spôsobí smrť) – len 15-20 rokov.
LWG
Nevím, Vaše právo neznám, ale myslím si, že §199 a §200 jsou činy, kde je sexuální chování nebo jeho strpění vymáháno násilím nebo jeho hrozbou (dítě je ve smyslu §139 chránená osoba, takže tyto činy podle §199 a §200 takový čin na dítěti trestají přísněji podle ost. 2). Ovšem §201 (zneužití) směřuje na soulož bez použití násilí nebo jeho hrozby, pokud už tím dojde k újmě na zdraví nebo smrti, tak je trest přísnější podle odst. 3 a 4, ale nepůjde o přímé násilí vedoucí k tomu, aby byl sex vynucen, ale třeba o nějaké brutální sexuální pratiky, nebo sex se zdravotně indisponovanou osobou, atd. (si myslím).
Proč je v v §201 rovněž uvedená chránená osoba, když v §139 je takovou osobou dítě a dítě je v ČR bráno do 18 let, tak to nevím, ale myslím, že ost. 1) směřuje na dítě přímo, zatím co ostatní znaky chráněné osoby (blízká, chorá, těhotná…) se zkoumají až podle odst. 2).
Suma sumárum, násilné donucení se pálkuje víc, než násilí, které přímo k sexuálnímu donucení nesměřovalo. Přikládá se ji evidentně různá (česky) společenská škodlivost. Srovnejte § 144 a § 145 Vašeho tr. zák. (úkladná vražda a vražda), kde jsou rovněž u stejného následku různé sazby.
trevor12
no hlavne mate dost prepisklou upravu 3 x a dost od roku 2003, kdy napr. za 3 loupeze se vyslovi dozivoti bez moznosti propusteni, to muze napravit jen milost prezidenta nebo mirnejsi nova pravni uprava
grg
Zatiaľ neboli na to nejaké veľké sťažnosti, minimálne nie od „bežného ľudu“. Totiž to, že niekomu dokážu 3 násilné činy ktoré pod to spadajú, znamená s najväčšou pravdepodobnosťou, že niekoľko ďalších mu nedokázali, alebo sa o nich ani nevie. Takže toto pravidlo spadne na tých najhorších recidivistov, s ktorými nikto nemá nejaké veľké zľutovanie… Je malá pravdepodobnosť, že by tým utrpel nejaký bežný človek (to nie sú D-FENSove dopravné priestupky, ktoré spácha ktokoľvek aj nevedomky).
Jihocech Honza
Z historie (neboť tohle se řeší odedávna):
Spravedlivé zákony, které Chammurapi, král mocný, pevně stanovil a zemi opatřil řádný mrav a dobré vedení (…), aby spravedlnosti dal vzejít na zemi, aby vyhubil bezbožníky zlosyny, aby silný nekřivdil slabému (…)
Tedy:
(§ 1) Jestliže někdo někoho obvinil a udal jej z vraždy, avšak neprokázal mu to, ten kdo jej obvinil, bude potrestán smrtí.
(§ 2) Jestliže někdo někoho obvinil z čarodějství, avšak neprokázal mu to, ten kdo byl obviněn z čarodějství, půjde k Řece, v Reku se ponoří a jestliže Řeka jej zdolá, ten, kdo jej obvinil, si vezme jeho majetek; jestliže Řeka tohoto člověka očistí a on vyjde neporušen, bude ten, kdo jej obvinil z čarodějství, potrestán smrtí; ten, kdo se ponořil v Řeku, odnese si majetek toho, kdo jej obvinil.
(§ 3) Jestliže někdo vystoupil u soudu s křivým svědectvím a výpověď, kterou učinil, neprokázal, bude, jestliže jde o hrdelní spor, potrestán smrtí;
(§ 4) jestliže vystoupil se svědectvím (ve sporu) o obilí nebo o peníze, ponese trest v hodnotě tohoto sporu.
shane
Jestliže krive obvini ze smilstva nasilneho, bude naň pripusten obecni byk ci hřebec říjný :)
kaBrnak
Zajímavé je že ač měli chetité nejpokrokovější protizmrdí právní systém, tak se stejně nakonec nechali zmrdy rozložit zevnitř.
Takhle smutně dopadla jejich zvenčí neporazitelná civilizace.
Egypťani proti nim použili velmi rafinovanou taktiku, kdy jim po porážce jako reparace poslali svoje otroky. Jenže to nebyli otroci obyčejní, nýbrž vysoce vzdělaní chrámoví otroci se znalostmi manipulace a technologie moci.
Takže nakonec chetity rozložili podobně jako dnes deviace a multikulti rozkládají naši současnou civilizaci.
Ta stejná taktika používaná tisíce let.
Někteří tvrdí, že ty skryté mocné rodinné dynastie které dnes tajně vládnou světu, pochází ze starého egypta.
Ať je to pravda či ne, tak je zcela zjevné že používají tisíce let starou taktiku.
Detaily se můžete dočíst ve Starém zákoně.
Andrej Strecansky
Opravil by som článok, že za udržiavanie rozvodového priemyslu s ročným obratom niekoľko milliárd CZK stoja len komunisti na súdoch, lebo niečo obdobné sa deje aj v mnohých iných krajinách, kde komunisti nie sú na súdoch, ani vo vláde. Prečo sa to deje, vystihuje skôr táto séria článkov: https://stridavka.cz/nebezpecny-rozmach-genderove-politiky-cast-1/
Čistě faktická.
To, že se skutek (znásilnění) nepodařilo dokázat (tedy obviněný nebyl odsouzen), neznamená, že se skutek nestal, nebo že se dokonce podařilo dokázat, že se skutek nestal. Tam prostě není rovnítko.
Tedy ve druhé žalobě (pro křivé obvinění) by se muselo dokázat, že opravdu o křivé obvinění šlo. A jak už jsme si řekli, to že se znásilnění neprokázalo a neodsoudilo rozhodně neznamená, že bylo prokázalo, že se nestalo a tedy že ho ta žena křivě obvinila.
Je jednoznačně správně, že takhle právo funguje, ačkoliv to může někdy popírat „selský“ rozum. Právo totiž není o rozumu, natož o tom „selském“. Spravedlnost má stát čistě a jenom na důkazech a pakliže se něco nedá dokázat, tak se to musí smést ze stolu.
Trvalo mi rok, než jsem o tom justici pravomocně přesvědčil. Například soud prvního stupně (když mu to kraj hodil zpátky na stůl) si pozval bývalé druha oznamovatelky (nyní obžalované z křivárny), který nemálo na alimetech za společné dítě, za toto i za další činy byl opakovaně odsouzen, aby se vyjádřil i osobě obviněné co do důvěryhodnosti. Obdobných radostí nám připravili několik.
Tomu se nedá rozumět…
Proto musi soudce delat lidi za nadprumerne penize…
OStatne i roadfens nekde radi, jak oznamovat na hlidku tak, aby z toho nebylo krive obvineni(nebo jakej to termit)…
LWG, Sandstorm, Reakcionar a jeste nekdo dalsi:
Sjednam si s Vami schuzku, ke ktere prokazatelne dojde a u ktere jsme sami. Nasledne vas obvinim ze znasilneni. Je to tedy OK a nic mi nehrozi?
Znasilneni se neprokaze, nema jak – obvineni dam dost pozde na to, aby na me nebylo co vyzkoumat. Takze jste z toho venku.
Jenze, co kdyz se to stalo, ze jo, vyloucit to taky nelze. Takze jste mozna profesne i doma trochu v haji a ze jsem obvinoval krive je v poho a zadne spravedlnosti se tedy nelze domoci? A to vam prijde fakt v pohode?
PS: pro ucely prikladu jsem vcelku atraktivni zena.
Že se nemá jak prokázat? Slyšel jste někdy o tom jejich „uceleným řetězci nepřímých důkazů“?
AJR: slysel. V clanku ten retezec dosel k zaveru, ze jde o pomstu krive obvineneho, tak me zajima, proc to pravnici vidi jako spravne.
Není to v pohodě. Ale to od práva moc neočekávám, že mě hodí do pohody.
Protože uzavřený řetězec nepřímých důkazů by měl dospět k tomu, že je zároveň jedinným možným vysvětlením sitauce. Pochopitelně lze mít podezření, ale i to by mělo být prokázáno.
Že je zde prostor pro soudcovskou úvahu a zároveň nějaké hraniční pásmo, kde nikdy nebude možno s jistotou říci, jak to dopadne, i kdyby to byl senát neovlivnitelných moudrých, atd.
Jinak osobně si stojím na přístupu minimalizace trestní represe jak co do rozsahu kriminalizace obecně, tak co do přístupu a rozhodovací praxe v individuálních věcech. Pochopitelně je možno zvolit jiné přístupy, např. za účelem snížení zneužívání trestního práva v rodinných věcech začít razit judikatorní linii „s takovými oznamovateli se mazat nebudeme“, nicméně je to možná praktické, ale má to nějký colateral a příště to může být někdo jiný.
Pokud jde praxe občas jinudy, neznamená, že s ní všichni právníci souhlasí.
Mám spíš obavu, že právní neřád se posunuje ke stále obecnějším skutkovým podstatám a tomu, že když režim není schopen nikoho, kdo má aspoň minimální povědomí o tom, jak to funguje, usvědčit napřímo, tak ho uvaří za nějakou tady tu obecnost, která s jeho činností souvisí. Problém je akorát ten, že čárka je čárka a jelikož je to tak krásně zneužitelný, rozsudky za tydle věci se pak sekají jak cvičky úplně každýmu, šak je to bez práce, dokonce se to razdva spláchne v přípravným řízení, že.
Takže bude spíš hůř než líp, ostatně v tom množství zákonů a jinejch úprav už se dneska člověk dá uvařit líp, než za minulýho režimu, a je to každej rok horší.
Predsudecna nenavist je krok do… budoucnosti.
Ano, právu (a nejen temu) by určitě prospělo neco takovýho:
„Dokonalosti nebývá dosaženo, když už není co přidat,
ale naopak tenkrát, když už není co odebrat.“
Antoine de Saint-Exupery
Jeden takový ucelený řetězec nepřímých důkazů, totálně amatérských znaleckých posudků, hon médií a společenská poptávka po exemplárním trestu poslaly na 28 let do basy pana Kramného. Pamatujete?
Málo brečel a vůbec to je takový divný patron a studený psí čumák, tak proč ho nezavřít, když máme ten řetězec a lid to žádá?
JUDr. Jana Rejžková odvedla obdivuhodnou práci, ale proti síle médií a tlaku společenské poptávky neměla šanci.
Naprosto stejně tomu bude i u medializovaných případů takto extrémních rozvodů, resp. bojů „kdo z koho“.
Tady není a nebude spravedlnosti dosaženo nikdy, protože ty internety..
V naprosto drtive vetsine pripadu nejde o spravedlnost.
Mě by stejně zajímalo, jak se na případ Kramný dívají zde diskutující advokáti. Zajímal by mě nějaký názor odborníka. Co jsem studoval např. práci spolku šalamoun, přijde mi to dost děsivé. Dost děsivá mi přijde i kondice českého soudnictví. Dovolím si citovat z jednoho blogu na Idnes –
Souběžně s návrhem na obnovu řízení podal Petr Kramný námitku podjatosti celého senátu 50 T v čele v předsedkyní senátu JUDr. Renátou Gilovou.
Systém je nastaven tak, že o tom zda je, či není senát podjatý rozhoduje ten senát, kterého se námitka podjatosti týká, tedy rozhoduje sám o sobě.
Spolek Šalamoun zásadně akcentuje tu skutečnost, že České republika je poslední země v Evropě, kde o obnově řízení rozhoduje senát, který vynesl ve věci rozsudek v prvním stupni.
Předposlední země, kde o obnově řízení rozhodoval samosoudce nebo senát, který ve věci v prvním stupni vynesl rozsudek, bylo Slovensko. Od novely trestného poriadku z roku 2005, se však v ust. § 397 odst. 2 objevuje zcela zásadní věta:
(2)O návrhu na povolenie obnovy konania, ktoré sa skončilo právoplatným rozhodnutím súdu, rozhoduje iný samosudca alebo iný senát súdu, ktorý vo veci rozhodol v prvom stupni.”
Předsedkyně senátu 50 T JUDr. Renáta Gilová rozhodla tak, (zdroj) že se necítí ve věci podjatá. Proti tomuto rozhodnutí existuje opravný prostředek a to stížnost, kterou posuzuje nadřízený soud a v daném případě tedy Vrchní soud v Olomouci.
Bohužel podle rozvrhu práce dostal věc přidělenu stejný senát, který taktéž ve věci Petra Kramného již rozhodoval a to pravomocným rozsudkem.
Logicky proti tomu, aby námitku posuzoval stejný senát podal Petr Kramný námitku podjatosti, o které jak již víme, zase rozhoduje ten samý senát, které se námitka podjatosti týká a který samozřejmě naprosto předvídatelně konstatoval, že se podjatý necítí.(zdroj)
Proti tomuto rozhodnutí je také přípustná stížnost, kterou posuzuje Nejvyšší soud, který rozhodl, že samozřejmě nikdo podjatý není.
Přitom na případech z doby nedávné je učebnicově vidět, jak změna senátu zásadně, ale zcela zásadně pomůže průchodu spravedlnosti.
Lukáše Nečesaný, nejprve odsouzen na 16 let a po změně senátu, dnes ji pravomocně a vykonatelně zproštěn obžaloby.
David Šnajdr, odsouzen na 10, 5 roku a po změně senátu propuštěn ještě před nařízením obnovy řízení z výkonu trestu, protože vyplývá, že skutek jaksi spáchal někdo úplně jiný.
Zdroj: https://pericevic.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=715975
Inu, to, ze namitka se podava tomu, ke komu namitku mame, neni nijak originalni model. Stiznost na postup FU se podava na podatelne daneho FU. Stat obecne ma tyto zacyklenosti v oblibe, protoze funguji. Respektive, nefunguji a prave tim funguji.
Podjatost je, pokud se nemylim, dalsi zajimavost, protoze soudy jsou, v pripade, ze napriklad zalobcem je stat, dost casto podjate uz z principu.
Protoze ty organy a urady maji kontrolni oddeleni a oddělení stížnosti a jen naivni blbec ai muze myslet, ze v ramci vsech oddeleni jednoho orgánů nebo uradu panuje bratrska sounalezitost a jánabráchismus. Naopak, žere se to tam slušně a vnitrni vztahy jsou obvykle mnohem vic zkurveny nez meziresortni vztahy.
kdo si nenastudoval soudni spis, tezko muze mit na vec nejaky odborny nazor
Presne tak. Z novin cerpat nema smysl. Novinari tomu nerozumej a infornace ziskany od obhajce vyznivaji ve prospech obzalovaneho, informace od zalobce vyznivaji v jeho neprospech a pravda rozhodne NENI nekde uprostřed. Bud je oddelal nebo neoddelal. Treti moznost neni, ani je neoddelal jenom trochu. Ale bez znalosti spisu nejsem schopen zaujmout stanovisko, resp. jsem, jenze to je stanovisko ne na zaklade faktu ale emoci (je divnej, takze je vrah vs. nesnasim fizly a cmoudy, takze je jasny ze to na nej usili). Sice si muzu pomoct logickou uvahou, occamovou britvou a zivotnima zkusenostma, ale furt je to jen vystrel od boku ma zaklade neuplnych a zkreslenych informaci.
Není to v pohodě.
Není to tak, že nic nehrozí. Ale je poměrně nepravděpodobné, že se prokáže křivárna.
Mimochodem vím o případu, kdy se prokázalo, že se znásilnění nestalo (křivá obviňovatelka – stopařka nevěděla, že v autě je GPS. To tedy nevěděl ani oznámený, to dala k dispozici firma. Zda byla následně odsouzena nevím, ale bylo by to na základě tohoto možné. Není vyloučeno, ze se najde nějaký jiný důkaz.
Ovšem testujme druhou možnost. U některých nebo všech obvinění zavedeme sankci za její neprokázání, nějakou objektivní odpovědnost za újmu způsobenou takovým oznámením, atd., takže fakticky přeneseme na oznamovatele břemeno důkazu (v nesporné věci! V nějaké podobě trestního řizení!) nebo se bude vyviňovat v civilním řízení?
LWG: v pohode to neni, ale prakticky to nejde prokazat, takze tto vlastne docela v pohode je.
V situaci, kdy je drtiva vetsina obvinenych kriva mi preneseni zodpovednosti na zalujici stranu prijde jako mensi svinstvo nez opak, tedy ze se justice vyziva v sikane nevinnych.
Tak a teď to otočme.. Znásilnění se STALO, ale nepodařilo se prokázat. Žalující tedy NEJEN, že se nedočkala spravedlnosti, ale ještě navíc bude potrestána!! za křivé obvinění? Člověče vy jste dobrej případ :-D
Fogyn: Vy neumíte číst?
Umím, kde jsem dle vás udělal chybu? Vy tvrdíte, že přenést riziko na žalujícího je apriori „v pořádku“. Bohužel je opravdu lepší systém „lže žalovat (a šikanovat) kohokoli“ než „ty vole když to nevyhraju tak budu trestaný dvakrát – jednou činem a jednou křivým obviněním“. Prostě ne. Mít možnost někoho bez rizika žalovat je základ. Ano, dává prostor pro šikanu, ale jinak to nejde. Opravdu se NECHCI dožít systému, kde mi někdo zabije dítě, koukám mu u toho do očí, nic nemůžu, kolem nejsou kamery, … a když se potkáme u soudu tak uslyším „čin se nepodařilo prokázat, žalující se odsuzuje za křivé obvinění“…
Fogyn: motáte nesouvisející věci a vkládáte mi do klávesnice něco, co jsem nenapsal. Nemám teď čas odpovídat, ale zkuste se sám zamyslet nad tím, proč se Vám víc líbí systém, kde naopak někdo může obvinit Vás, že jste dítě zabil i když vůbec není mrtvé. Jestli Vám to zní jako hloupost, tak to je právě proto, že mluvíte o něčem zcela jiném než já a tedy nemá smysl to míchat dohromady.
Kuwa není to v pohodě! Ale je důvod proto, proč to v pohodě není a není způsob, jak to odstranit, aniž by škoda byla větší.
„V situaci, kdy je drtiva vetsina obvinenych kriva…“ – a to víte odkud? Nebo pocit? Takže pokud poznáte Jardu, jak Vám zapálil auto a pak se zjistí, že to Jarda nemohl být (i když byste na jeho hadry a podobu přísahal, i když měl motiv…), tak si oblečete tepláky a půjdete ve jménu výše uvedeného návrhu a to s nadšením?
justice vyziva v sikane nevinnych – takže když sejme nevinného oznamovatele, tak cajk?
LWG: je to v pohodě pro toho, kdo to páchá a proto to taky soudružky páchají tak často – nic je to nestojí, ale získat mohou (a získavají) strašně moc.
Vy jste ten článek nečetl?
„Z toho vyplývá, že většina, odhadem asi na 100 falešných obvinění připadá na 1 dokonané a prokázané znásilnění, většina obvinění je falešná, účelová a naprosto vycucaná z prstu.“
Přijde Vám, že (v extrému) zabránění těm 100 falešným obviněním vzniká vyšší újma tím, že jedno skutečné nemusí přijít a nebude tedy potrestáno?
Váš strawman je fakt hodně slabý – neřešíme tady počet zničených životů a odebraných dětí kvůli falešnému obvinění ze zapálení auta. Kolik takových vůbec nastane, že jste vytáhl zrovna toto?
Auto byl příklad.
Tak jinak – já tvrdím že právo je umělý konstrukt, se mnou jde o těhle věcech jednat. Takže Váš návrh –
1) Neúspěšný oznamovatel bude trestný jako křivý oznamovatel a to:
a) Vždy
b) Pokud se nevivní
c) Pokud u něj byl shledán motiv i když není prokázáno zavinění.
d) Za jiných podmínek (veďte)
2) To se týká:
a) Všech trestných činů
b) Trestných činů i přestupků
c) Vybraných trestných činů a přestupků (prosím uveďte alespoň obecně)
d) Všech či vybraných za nějaké další podmínky (např. současně se rozvádí – podmínky prosím uveďte)
Zapomeňme na naše odlišné názory, skutečně mě zajímá Vaše představa. Budu možná dovozovat věci, se kterými nebudete souhlasit, ale budu se snažit být i nadále čistě věcný.
LWG: jste to poněkud otočil, já se na začátku psal, co byste dělal Vy. Psal jsem taky, že jste bohorovný, protože sice tvrdíte, že křivák není v pohodě, ale současně ho (skoro) nejde dokázat, takže (moje dedukce) pro pachatele je v pohodě docela dost a proto je také zneužíván.
Nicméně abyste neřekl, že nechci hrát:
ad 1) Pokud mu účelovým obviněním vznikl prospěch a druhé straně újma v příčinné souvislosti s obviněním
ad 2) Nad tím bych se musel víc zamyslet. Nejsem příznivcem nekonečných seznamů na co se něco vztahuje a na co ne, na obecné úrovni si ale myslím, že falešná obvinění a udání jsou svinstvo, kterého by se měla jakákoliv svině bát – jedno, jestli si chce pomoci k dětem u rozvodu, zničit konkurenční firmu nebo kolegu v práci. Dnes je praxe taková (a potvrzujete to i Vy), že se křivák nemá čeho bát. A dokonce (to mě nadzvedlo asi nejvíc) si soudcovská svině dovolí říct, že obvinění křiváka je „pomsta“. To je chucpe non plus ultra. „Pomsta“ je především falešné obvinění, rozhodně ne jeho žaloba. Takže mi to spíš vede na trestné činy obecně, ale musel bych si vzít seznam a zamyslet se nad tím, kdy a v čem to dává smysl.
Mimochodem, proč je příklad s autem mimo ukazuje už to, že tvrdit, že soused zapálil auto a tak mu zařídit tepláky nebo aspoň hromadu posudků u psychoušů není tak jednoduché a chce to aspoň ohořelý vrak. Oproti tomu obvinit někoho ze znásilnění není problém, není k tomu potřeba vůbec nic.
Především mi v bodě 1 chybí podmínka (nikoli postačující, ale nutná) „když to někdo žaluje“. Protože pak dokonce i to extrémní „vždy“ bude znamenat „jen někdy“.
Jinak si osobně myslím, že to nelze říci takto obecně (to je právě ta strašlivá chyba římského práva, že se snaží předem přesně popsat všechny možné případy, což samozřejmě nejde a samozřejmě to vede k průserům dokonce ještě mnohem horším, než k nimž vede — také problémů plné, to ne že ne — právo zvykové).
Nakolik chápu článek a tu malou část diskuse, již jsem prolétl, lidé se tady nerozhořčují nad tím, že by „nutně vždy musel oznamovatel trestného činu jít bručet”, ale nad pravým opakem — nad tím, že dikce toho soudce, přinejmenším tak, jak ji podívá článek (nevím, nakolik ne/zkreslenou), velmi jasně naznačuje, že oznamovatelka trestného činu znásilnění nemůže být potrestána prakticky nikdy.
Tedy nejde o striktní „1b, 2c, 3…”; jde jen o křiklavý nepoměr mezi tím, do jakých příšerných sraček chlapa, který se vůbec nikdy vůbec ničeho nedopustil, falešné obvinění ze znásilnění přivede — a toho, jak téměř bez jakéhokoli risika takové obvinění pro tu ženskou je.
Chtělo by to kapku srovnat. Ne tak, aby pro chlapa takové obvinění bylo zcela bezbolestné a obviňující aby ukamenovali, jak to — přinejmenším podle některých referencí, jež jsem se neobtěžoval osobně ověřovat a nevěřím jim na 100 % — je leckde jinde, to rozhodně ne; ale opravdu mám za to, že je velmi žádoucí, aby ta risika byla aspoň trochu vyrovnanější, než aktuálně jsou.
Mohlo by se začít tím, že znásilnění v manželství jaksi není není možné, neboť podpisem manželské smlouvy byl dán bianco šek na všechny sexy do zrušení manželství. A postihovat až ublížení na zdraví. Jestlipak by nasimulovaly přeražený nos a podobná zranění?
To je zaujímavá myšlienka, ale uplatniteľná je len v moslimskom kultúrnom okruhu (de facto určite a de iure neviem, neštudoval som to).
Zásadný problém to má ten, že znásilnenie nie je hlavne o sexe, ale o použití násilia k dosiahnutiu svojho cieľa. A v princípe je jedno, či tým cieľom je sex alebo to, aby umyla záchod. A to „ublíženie na zdraví“ sa má brať len ako dlhotrvajúce následky (a od koľkých dní práceneschopnosti), alebo stačí napr. 5 minút spôsobovanej bolesti. A čo psychické zdravie?
Ono to naráža na takú drobnosť, že aj žena je človek…
Problém je hlavně v tom, že slovo „znásilnění“ v dnešní době ztratilo smysl a význam. O tom, co je krásné, rozhodujeme my, Strana!
re: Jihocech Honza
„Hele, krávo, drž a nepiskuj, odvolal jsem se proti rozvodovému rozsudku, takže jsme pořád manželé a můžu tě šukat, kdy se mi chce. Zejtra se nesnaž cestou z práce kličkovat, já si tě zase najdu.“
Tak nějak jste si to „do zrušení manželství“ přestavoval? Krom toho tím tak nějak zavádíte manželskou sexuální povinnost 7/24/365, menstruace nemenstruace, nemoc nenemoc, atd. Cajk?
Máte bohatou fantazii, ale právního problému vnášíte otázky morální. A somozřejmě jsem nemyslel tyhle extrémní situace.
Jinak přesnější pojem než „zavádím“ je znovuzavádím“, protože přesně takto to fungovalo až někdy do osmdesátých let. V různých zemích asi různě.
Podle tradičního pojetí práva bylo zkrátka nepřípustné sex v manželství upírat, a to nejen manželovi, ale i manželce.
Prolétnul jsem trestní zákon v původním znění z r. 1962 a ještě z r. 1980. Nenašel jsem oporu pro Vaše tvrzení o manželských povinnostech do osmdesátých let (pokud je myšleno dvacáté století) a to rozhodně v ČR. Dělám někde chybu, máte judikaturu, nebo od čeho to odvozujete?
Pokud se týká „nemyslel jsem tyhle extrémní situace“ – ano, přesně takto vzniká řada nešťastných norem.
https://magazin.aktualne.cz/muzovym-zakladnim-lidskym-pravem-je-mit-sex-s-jeho-zenou-rek/r~0fcd968855e111e9b6a9ac1f6b220ee8/
Já to původně ani otvírat nechtěl (už pro tu ohavnou hrubku v URL), ale byla by to chyba, tohle za přečtení fakt stojí, od začátku do konce :-O
… Nedokážu si představit žádné jiné zjevné základní lidské právo než právo muže mít sex se svou manželkou. A právo státu to monitorovat!
Jo, takhle to dopadne se vším, do čeho se začnou montovat právníci se státem za zády :-)
No co, co se jeden prohlasi za Monitora a muze si chodit honit do loznic v ramci statniho dozoru.
https://www.prozeny.cz/clanek/je-sex-v-manzelstvi-povinny-takhle-se-na-to-divaji-odbornici-9802
Sorry, nejsem právník.
Jo, je to vidět :-), každopádně díky za odkazy, v ASPI na ně nějak zapomněli. Zvláště to anglické rozhodování je zajímavé, ale na druhou stranu, široká možnost soudcovské úvahy přinese pochopitelně občas diskutabilní výsledek.
re: ocs (a v posledním odstavci fadtwi)
Ok, můžeme se bavit o soukromé obžalobě v trestním právu. Tedy, pro některé (vyjmenované) skutkové podstaty máme dnes v trestním a nově i přestupkovém právu institut souhlasu (který v přestupcích nahradil návrh na projednání – ovšem nutno říci, že návrhové přestupky dělaly určité problémy zejména u souběhů s přestupky projednávanými z úřední povinnosti.
Pokud nebudeme radikálně překopávat právní sytém, tak by šel princip souhlasu prostě rozšířit.
Pokud budeme překopávat, potom omezíme zásadu legality a zavedeme široce návrhové trestné činy a návrhové přestupky, čímž podstatně ubyde práce, některým lidem to pomůže, protože to řešit nechtějí, některým ne, protože po činu nebudou mít té odvahy vzít papír a naškrábat návrh, ale to už je docela jedno. Prostě kromě vyjmenovaných případů (např. poškozený zemřel) by se právní systém trestním právem nezabýval (nebo ani v těch případech, nebo by těch výjímek bylo více, to je v zásadě jedno).
Nespatřuji bohorovnost v tom, že popíši stav systému, důvody které k tomu vedou a řeknu, že nevidím lepší cestu. Ohledně vyrovnávání rizik jsem na tom delší dobu poctivě přemýšlel a dospěl jsem skutečně k názoru, že jediná cesta je nějaká objektivizace odpovědnosti, neprokáže se tvé oznámení, tak postih ať formou trestu nebo nějakou náhradou újmy v občanskoprávním řízení, buď s možností vyvinění (obrácené důkazní povinnosti už tu máme např. v antidiskriminačních předpisech nebo daňovém právu), nebo prostě bez ní (de facto by se stanovilo, že ten, kdo o takovém trestu či náhradě rozhoduje, už v podstatě nezkoumá zavinění – to je dáno neúspěšností oznámení – a že jen řekne, co za to).
Že to může vést k situaci „oznámil jsi a my to zastavujeme, protože se nám ani moc nechce se v tom hrabat, tu čárku si uděláme na tobě, ty jsi totiž v piheli, protože se to nedotáhlo ani k návrhu na obžalobu“, to samozřejmě ano, ale řekněme, že pokud publikum fakticky volá po širší kriminalizaci (což je zde poměrně překvapivé), tak se tomu do nějaké míry nevyhneme.
Já bych to nedělal, ale dovedu si i představit, že např. v okamžiku, kdy je rodina řešená OSPOD, kdy je dán návrh na rozvod, nebo svěření dětí, se taková oznámení prostě nebudou řešit. Nebo že v takovém případě se aktivuje ten odvetný mechanismus. Nebo že se aktivuje čistě na úvaze soudce který k tomu dá podmět a souhlasu oznámeného. Nebo že ten odvetný mechanismus může spustit oznámený a potom nastupuje ta odveta – nepokázals, vezeš se.
Právní norma podle mě může obsahovat takřka cokoliv.
pokud publikum fakticky volá po širší kriminalizaci
Ve skutečnosti publikum volá po menší kriminalisaci, protože ji právě, obávám se, ukrutně zvyšuje ta stávající možnost prakticky bez risika jakýchkoli problémů kolem sebe mávat falešnými obviněními na všechny strany.
Účelem požadavku, aby falešné obvinění bylo reálně (ne jen teoreticky s takřka nulovou pravděpodobností) trestné, není rozhodně snaha o to, aby více lidí šlo za falešné obvinění bručet, nýbrž naopak snaha o to, aby taková obvinění méně lidí podávalo.
Nakolik je to reálné, to nevím; obecně mám zkušenost spíše takovou, že hrozba trestu kriminalitu prakticky nesníží, ale zrovna v tomto jediném specifickém případě se nemohu zbavit velmi silného dojmu, že by to fungovat mělo a mohlo.
Jeden zajímavý článek k tématu:
https://www.nationalreview.com/2018/10/kavanaugh-hearings-americans-divided-by-marital-status-not-gender/
LWG: nevolám po vyšší kriminalizaci, ale naopak nižší, přesně jak psal ocs. Cílem není odsoudit co nejvíce lidí za křivá obvinění, ale motivovat je křivárny vůbec nedělat.
Pro křivě obviněného je jeho případné dokázání jen velmi malá satisfakce za to, co musel vytrpět během vyšetřování – lepší by bylo, kdyby vyšetřován nebyl.
Poukazujete na možnost, že se na to PČR vykašle s tím, že čárku si udělá na oznamovateli. Troufám si tvrdit, že přijmeme-li tvrzení z článku, že poměr falešné:skutečné obvinění je 100:1, pak:
– Drtivá většina z těch 100 se vůbec nestane, takže nebude nad čím mávat rukou
– Skutečným problémem zůstane to jedno jediné, které ze strachu před prohrou nemusí vůbec přijít, ALE, kolik skutečně znásilněných žen to nehlásí ze studu nebo naopak to hlásit půjde a PČR nad tím mávne rukou? Ve chvíli, kdy razantně klesne počet obvinění bude naopak přirozené, že se jim bude věnovat daleko větší pozornost (při poměru 100:1 je daleko pravděpodobnější, že skutečný poplach vezmu příliš laxně nebo přehlédnu než když alarm řve jen když se něco děje)
– I kdyby to jedno zůstalo nepotrestané, přijde mi to jako lepší výsledek než když je 100 lidí poškozeno obviněním falešným
PS: ještě jsem si uvědomil, že moje definice bodu 1) neřeší udání, která jsou falešná, ale nemají za cíl udavači přinést přímý prospěch – např. když bych udal souseda proto, že na něj mám pifku a mým cílem je pouze jeho šikana.
Jestli není problém v samotné definici znásilnění. Mám dojem, že dnes se bere za znásilnění i situace, kdy si ho chlap vyhoní dva metry od ženský, aniž by se jí vůbec kdy dotkl.
Jsem přesvědčen, že několikatero exemplární potrestání falešných obvinění ze znásilnění -a následná, důkladná medializace následků pro tu příslušnou svini- by počty těchto vymyšlených obvinění a zničených životů alespoň trochu snížilo. Ale asi si to moc idealizuju. Jak všeobecný přístup dnešních médií, tak odvahu soudců takové svini napařit citelný trest, žádné podmínky až poté, co se falešně obviněný chlap oběsí..
servisdok: no nevím – meetoo krávy ještě pořád nejsou trestní zákoník:
http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-3-paragraf-185
Povídejte to Alecu Holowkovi, to je zrovna teš takový pěkný aktuální případ.
JH: musel jsem ho guglit, to je ten herní vývojář, co před týdnem zemřel? Jestli ano, tak pořád nevidím spojitost s naším trestním zákoníkem. Můžete to trochu rozvést?
Nezemřel jen tak, spáchal sebevraždu jako další oběť MeToo. Nesouvisí to s žádným žádným zákoníkem, neboť žádné obvinění nebylo vzneseno. Jen kampaň na sociálních sítích, ztráta práce a dosavadního života.
JH: pak nerozumím, proč to uvádíte jako reakci na mě. Že je to maximální hnus a zlo nezpochybňuji, ale reagoval jsem na servisdoka a jeho zmínku o tom, že znásilnění je i honění někde poblíž, což u nás není a jeho dojem je tedy mylný, vyvolaný pravděpodobně meetoo kravkami (CK Louis to odnesl právě za tohle, ještě horší bylo, že to bylo konsenzuální).
Co mně na těchto případech fascinuje je to, že k zahájení trestního stíhání může dojít čistě na základě jedné výpovědi. To jako policie oznámení nijak neprověřuje jestli je pravdivé a neshromažďuje další důkazy?
Ja jsem si vzdycky myslel, ze PCR ma shromazdit veskere dukazy a jejich pravdivost ma prave prokazat soud. Zrejme se pletu.
Když se tu tak píše, že prokázat křivé obvinění může být docela složité, tak se měl ten chlapík vysrat na to, že by se s ní soudil o „křivárnu“ a rovnou ji obvinit, že ona znásilnila jeho… ;-)
Pokud se nemylim, tak de iure zena muze znasilnit nemuze. Nebo uz se to zmenilo?
Jak nemůže?! Diskriminace!
Ano. Je potreba zbuntovat feministky, aby bojovaly za pravo zen kvalifikovat sexualni zneuziti muze jako znasilneni. Ja jsem pro.
de iure samozřejmě může. V paragrafu je Kdo jiného, není tam žádné specifické pohlaví, dokonce to nemusí být ani pohlavní styk, ale třeba orální nebo anální.
(a teď přijdou inženýrský autisti, co začnou dokazovat, že jiného == vlastně výhradně chlapa, protože jinak by tam bylo „jiného nebo jinou“…
Sandstorm má pravdu, zlomenina nemůže nikdy srůst, to jen ulomenina.)
(Nevím, jak se pozná inženýrský autista; zato vím, že to, čemu dost nešťastně říkáme „rod mužský“, je ve skutečnosti rod universální, vhodný pro libovolné pohlaví, včetně těch dosud nevynalezených. Mj. i proto jsou tak nekonečně pitomé odvozeniny typu „prezidentka“, „doktorka“, „krejčová“ apod., protože prezidentem, doktorem nebo krejčím může být stejně dobře žena jako muž. Ale to by halt museli lidi umět česky… :/ )
Ano. A?
Ano, to bylo vidět ve filmu Návrat domů když tam ženu četařku Stáňu oslovali Pane četaři. Asi dám přednost tomu nesprávnému paní četařko. Ani Paní doktor,Paní inženýr nebo Paní hrabě mi nepřijde jako něco, k čemu se vracet.
Tak. Staci uz to, ze my jsme nadavali na rustinu a to nas s ni krmili az od 5, tridy dvakrat tydne, zatimco dnesni deti laduji od treti tridy trikrat tydne anglictinou. Pak bychom se mohli dopracovat do stadia jako v anglicky hovoricich zemich, kdy podle jmena uz ani nejde poznat, jake pohlavi on/ona/ono ma. Seru na nejake tolerance sedmnacti pohlavi. Podle mne je on a ona, zbytek je biologicky odpad.
To neni žádný stádium, podle jména to nešlo poznat nikdy, germánské a románské jazyky příjmení nepřechylují a křestní jména můžou bejt všelijaký. Evelyn Vaughn byl kupříkladu chlap. Na druhou stranu, tituly a oslovení v angličtině nikdy neměly problém s rozlišením pohlaví a němčina ženský koncovky u názvů profesí zná, i když asi spíš u těch tradičních. Třeba Verkäuferin, žejo.
Na ruštinu sme ale nadávali proto, že byla úplně na hovno.
Esi nešní fagany ládujó anličtinó, tak já jim leda závidím, protože do mně ju neládovál nigdo a musél sem se ju učit horkotěško sám.
Anglicky mluvící lidí by se zase nechtěli dopracovat do stadia jako u nás, gdy má manžel a manželka každé jiný příjmení, protože pro průměrnýho anlgána je mezi Novák a Nováková asi takové rozdíl jako pro průměrnýho čecha mezi Newman a Newton. No a co.
To jsi zřejmě neviděl moderní „anglickou školku“ kde to ládují do děcek co si samy skoro ještě neumí utřít prdel.
To by bylo kvílení salónních antikomunistù, kdyby se něco takového provozovalo za bolševika.
Kromě toho, co správně napsal kolega vltava, byla zásadně soukromá výuka angličtiny či němčiny za bolševika tak trochu ošajstlich.
Ono se to totiž mezi ostatníma děckama a potažmo rodičema brzy provalilo, že některé děcko sice ve škole sere na zcela zbytečnou ruštinu, ale zato 3x týdně pilně dochází do soukromé výuky „západního“ jazyka – a automaticky bylo podezřelý jak děcko, tak hlavně rodiče. Minimálně z toho, že chtějí někdy v budoucnu zdrhnout – nač by jinak v ČSSR potřebovali anglinu či němčinu, žeáno?
A vždycky to napráskali angažovaní rodiče děcek, co na soukromou výuku nechodila, zato byla o to pilnější v té ruštině. Docela by mě zajímalo, k čemu jim potom po střední, učňáku či gymplu byla. Kdo nedělal u ruských sálových počítačů, byla mu ruština zhola na hovno.
Mně taky, přestože mi měsíčně přes PNS chodilo do schránky vzorně v obálce zabalené, sovětské Radio. Kromě toho i východoněmecký měsíčník Funkamateur za 80,-Kčs předplatného ročně.
To sovětské Radio byl vynikající, obsáhlý a tlustý bastlířský časák, rozhodně na úrovni našeho Amatérského Radia a kupodivu, zřejmě díky šéfredaktorovi Višněvskému, skoro bez politiky a propagandy. Text jsem s těmi pochycenými fragmenty ze školy vždy nějak přelouskal, ale nejdůležitější bylo schéma a parametry součástek. Byl to měsíčník a stál i jako dovozový ze SSSR jen pětikačku, jako AR. Všecky ještě mám, svázaný, jen škoda, že to netiskli na lepší papír..
Byla to, vážení, pěkně zkurvená doba.
Zvlášť, když byly ruštinářky zkurvené, slepé bolševické fanatičky /já vlastně ani jiné učitele ruštiny, na základce i střední, nepoznal/ a ředitel školy byl pochopitelně bolševik každým coulem už z titulu funkce.
Když se provalilo hned první rok, že se děcko už od čtverky chodí soukromě učit „buržoazní jazyk“, byly z toho oplétačky jak pro děcko samotné ve škole, tak pro jejich rodiče i pro učitele těch jazyků /všechno bystří důchodci vyššího věku, často prvorepublikoví učitelé těchto jazyků/.
Ti poslední byli v podezření a dokonce i vyslýcháni, že si soukromou výukou nelegálně přivydělávají k důchodu. Pokud vím, žádný z nich to i při tomhle tlaku nevzdal. Jak jsem později, někdy v 8-9 třídě zjistil, tak do jednoho všichni tihle učitelé, co jsem znal, byli zapřisáhlí antikomunisté, aniž by to ale před náma děckama, kdykoli a sebeméně dali najevo.
Všichni, kdož jsme k jedné takové, prvorepublikově vychované, noblesní paní učitelce docházeli na anglinu, jsme jí samotnou byli instruováni a přísahou zavázáni /samozřejmě včetně rodičů/, že se k paní učitelce chodíme doučovat dějepis, češtinu a že to dělá ráda, protože je v důchodu a nemá co dělat. A pro nás děcka tenkrát prostá přísaha něco znamenala – žádné „čestné pionýrské“..Mimochodem si tak teď uvědomuju, že nikdo z nás čtyř, co jsme na anglinu chodili, v Pionýru nebyl :D
Šlo to až tak daleko, že před domem paní učitelky nás jako děcka několikrát šacovali vždy dva zmrdi, asi od kriminálky a v civilu – co máme u sebe a kolik máme v kapsách peněz. Tak samozřejmě, že to vždycky bylo kapesný, nebo na nákup, co jinýho..A malé sešitky A6 se slovíčky byly vždycky strčený v trenýrkách a holky v kalhotkách..“A nemáte to nááhodou pro tu bábu, u které se slejzáte, co? Smradi?“
Jednou jeden z těch, co nás před barákem šacoval, poznamenal „no jenom aby vás baba ten dějepis učila správně“..
Všecko muselo být domluvené a ošetřené, jinak se mohla do průseru dostat kupa lidí.
Od toho momentu s šacováním děcek fízly, se to domluvilo do budoucna tak, že to budeme paní učitelce radši platit jednou měsíčně naráz a peníze tam raději odnesou rodiče. Na dospělé si někdy fakt nenápadní fízlové tolik netroufli, šacovat je asi nemohli, jako nás děcka a dospělí vždy mohli říct, že jdou na návštěvu.
O Dušičkách nikdy nezapomenu paní profesorce Karlovské na hrobě zapálit svíčku a přidávám i malý věneček s poděkováním. Její rodina je někde ve světě a o hrob se moc nestará, občas ho proto chodím i čistit, když už jsem tam kvůli našemu..
Takhle se to táhlo celých pět školních let, kdo nezažil, tohle asi nepochopí..
Kde jste proboha vyrůstal, na Kladně?
V osmdesátkách jsme u nás v Hobitíně měli jazykovku, kde se učila jen Aj+NJ. Taky mne tam dali. V roce 90 :-)
Spravna otazka nie je kde, ale kedy. Odhadujem ze v 80. rokoch uz servisdok na skolu len spominal. Inak to sovietske Radio som mal predplatene aj ja – musel sme mat na gympli predplateny sovietsky casopis.
Kdy a kde. V sedesatejch/sedmdesatejch letech mela mati na gymplu povinnej druhen jazyk, v jejim pripade nemcinu, otec na VS povinne vyvolil spanelstinu a i anglictina se dala volitelne ucit. Jiná vec byla, ze cizi jazyky tak 90 procent lidu k nicemu nepotřebovala a ani jako konicek to nemelo velkej smysl, v tom zadratovanym bolsevickym kriminale. I ta rustina byla vetsinou k prdu. Jeste tak v hotelich a PZO a tim to haslo.
…tak je to po upgrade. Pred (?) 5-10 lety to tak nebylo.
to je dýl. Mám pocit, že tam bylo něco ve smyslu že znásilnění mohlo bejt jenom vaginální (aka pohlavní styk). Všechno ostatní bylo tuším omezování osobní svobody nebo tak něco. To se měnilo někdy v devadesátých letech, každopádně současný znění už je tam dobrejch 15 let.
Heh, na chvíli jsem si představil jak bolševická justice řeší případ Marie Feryny, nebo jak se to jmenuje.
Jo. Už už i http://www.zakonyprolidi.cz nabízí hledání v časovém znění. Člověk dnes nemusí mít ani placený právní systém na tohle.
To ke celkem vo hovne, je tam jen prvni a posledni varianta, ty zmeny mezi tim chybí. Ale ten bolsevickej puvodni TrZák je teda masakr.
Tipnul bych si, že už se to změnilo. Už s ohledem na to, jak roztodivně je kvalifikováno znásilnění v opačném gardu.
Když to přeženu, tak je dnes dost dobře možné prohlásit za znásilnění i to, že mě vybraná baba třeba minutu držela za kule a kroutila s nima.
De iure to znásilnění už dneska asi bude, de facto nevím. Zvlášť při dnešních, obzvláště pokroucených paragrafech.
Prostě asi proto, že došlo ze strany té baby k násilnému provedení něčeho, co bylo proti mé vůli /ono držení za koule a kroucení s nimi/.
Vycházím z toho, že kdybych já nějaké babě, výslovně proti její vůli, kroutil třeba pár sekund poštěvákem, tak to znásilnění zcela bezpečně bude.
Ponechme při tom prosím stranou skutečnost, že některé exempláře jsou za držení a kroucení kulama ještě vděční, či za to dokonce ještě platí..
Vtip je v definici. Jak rikam, pokud se to behem poslednich cca 5 let nezmenilo, tak znasilnit mohl vzdy jen muz zenu. Zena muze muze pouze zneuzit a nebo omezovat na osobni svobode, tusim. Tak nejak to je.
Logiku v tom nehledej. To je jako tvrdit, ze na baraku mas hromosvod. Kazdej vi, ze to je picovina, ale proste je to terminus technikus.
Som sa pozrel, ako to máme na Slovensku, a de iure „znásilnenie“ môže byť vykonané len na žene, ale potom hneď ďalší paragraf je symetricky vystevaný ako „sexuálne násilie“ na komkoľvek (v podstate „znásilnenie“ by sa s ním dalo zlúčiť):
§ 199
Znásilnenie
(1) Kto násilím alebo hrozbou bezprostredného násilia donúti ženu k súloži alebo kto na taký čin zneužije jej bezbrannosť, potrestá sa odňatím slobody na päť rokov až desať rokov.
(2) Odňatím slobody na sedem rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) závažnejším spôsobom konania,
b) na chránenej osobe,
c) z osobitného motívu, alebo
d) na žene vo výkone väzby alebo vo výkone trestu odňatia slobody.
(3) Odňatím slobody na pätnásť rokov až dvadsať rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1 a spôsobí ním ťažkú ujmu na zdraví.
(4) Odňatím slobody na dvadsať rokov až dvadsaťpäť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) a spôsobí ním smrť, alebo
b) za krízovej situácie.
§ 200
Sexuálne násilie
(1) Kto násilím alebo hrozbou bezprostredného násilia donúti iného k orálnemu styku, análnemu styku alebo k iným sexuálnym praktikám alebo kto na taký čin zneužije jeho bezbrannosť, potrestá sa odňatím slobody na päť rokov až desať rokov.
(2) Odňatím slobody na sedem rokov až pätnásť rokov sa páchateľ potrestá, ak spácha čin uvedený v odseku 1
a) b) c) totožné
d) na osobe vo výkone väzby alebo vo výkone trestu odňatia slobody.
(3) (4) totožné
Zaujímavé je (asi to prešlo popod radar pri nejakej novelizácii), že v ďalšom paragrafe súlož s osobou pod 15 rokov má nižšie sadzby nielen ako taká (to by ešte bolo pochopiteľné, bez použitia násilia), ale aj v bode 4 (spôsobí smrť) – len 15-20 rokov.
Nevím, Vaše právo neznám, ale myslím si, že §199 a §200 jsou činy, kde je sexuální chování nebo jeho strpění vymáháno násilím nebo jeho hrozbou (dítě je ve smyslu §139 chránená osoba, takže tyto činy podle §199 a §200 takový čin na dítěti trestají přísněji podle ost. 2). Ovšem §201 (zneužití) směřuje na soulož bez použití násilí nebo jeho hrozby, pokud už tím dojde k újmě na zdraví nebo smrti, tak je trest přísnější podle odst. 3 a 4, ale nepůjde o přímé násilí vedoucí k tomu, aby byl sex vynucen, ale třeba o nějaké brutální sexuální pratiky, nebo sex se zdravotně indisponovanou osobou, atd. (si myslím).
Proč je v v §201 rovněž uvedená chránená osoba, když v §139 je takovou osobou dítě a dítě je v ČR bráno do 18 let, tak to nevím, ale myslím, že ost. 1) směřuje na dítě přímo, zatím co ostatní znaky chráněné osoby (blízká, chorá, těhotná…) se zkoumají až podle odst. 2).
Suma sumárum, násilné donucení se pálkuje víc, než násilí, které přímo k sexuálnímu donucení nesměřovalo. Přikládá se ji evidentně různá (česky) společenská škodlivost. Srovnejte § 144 a § 145 Vašeho tr. zák. (úkladná vražda a vražda), kde jsou rovněž u stejného následku různé sazby.
no hlavne mate dost prepisklou upravu 3 x a dost od roku 2003, kdy napr. za 3 loupeze se vyslovi dozivoti bez moznosti propusteni, to muze napravit jen milost prezidenta nebo mirnejsi nova pravni uprava
Zatiaľ neboli na to nejaké veľké sťažnosti, minimálne nie od „bežného ľudu“. Totiž to, že niekomu dokážu 3 násilné činy ktoré pod to spadajú, znamená s najväčšou pravdepodobnosťou, že niekoľko ďalších mu nedokázali, alebo sa o nich ani nevie. Takže toto pravidlo spadne na tých najhorších recidivistov, s ktorými nikto nemá nejaké veľké zľutovanie… Je malá pravdepodobnosť, že by tým utrpel nejaký bežný človek (to nie sú D-FENSove dopravné priestupky, ktoré spácha ktokoľvek aj nevedomky).
Z historie (neboť tohle se řeší odedávna):
Spravedlivé zákony, které Chammurapi, král mocný, pevně stanovil a zemi opatřil řádný mrav a dobré vedení (…), aby spravedlnosti dal vzejít na zemi, aby vyhubil bezbožníky zlosyny, aby silný nekřivdil slabému (…)
Tedy:
(§ 1) Jestliže někdo někoho obvinil a udal jej z vraždy, avšak neprokázal mu to, ten kdo jej obvinil, bude potrestán smrtí.
(§ 2) Jestliže někdo někoho obvinil z čarodějství, avšak neprokázal mu to, ten kdo byl obviněn z čarodějství, půjde k Řece, v Reku se ponoří a jestliže Řeka jej zdolá, ten, kdo jej obvinil, si vezme jeho majetek; jestliže Řeka tohoto člověka očistí a on vyjde neporušen, bude ten, kdo jej obvinil z čarodějství, potrestán smrtí; ten, kdo se ponořil v Řeku, odnese si majetek toho, kdo jej obvinil.
(§ 3) Jestliže někdo vystoupil u soudu s křivým svědectvím a výpověď, kterou učinil, neprokázal, bude, jestliže jde o hrdelní spor, potrestán smrtí;
(§ 4) jestliže vystoupil se svědectvím (ve sporu) o obilí nebo o peníze, ponese trest v hodnotě tohoto sporu.
Jestliže krive obvini ze smilstva nasilneho, bude naň pripusten obecni byk ci hřebec říjný :)
Zajímavé je že ač měli chetité nejpokrokovější protizmrdí právní systém, tak se stejně nakonec nechali zmrdy rozložit zevnitř.
Takhle smutně dopadla jejich zvenčí neporazitelná civilizace.
Egypťani proti nim použili velmi rafinovanou taktiku, kdy jim po porážce jako reparace poslali svoje otroky. Jenže to nebyli otroci obyčejní, nýbrž vysoce vzdělaní chrámoví otroci se znalostmi manipulace a technologie moci.
Takže nakonec chetity rozložili podobně jako dnes deviace a multikulti rozkládají naši současnou civilizaci.
Ta stejná taktika používaná tisíce let.
Někteří tvrdí, že ty skryté mocné rodinné dynastie které dnes tajně vládnou světu, pochází ze starého egypta.
Ať je to pravda či ne, tak je zcela zjevné že používají tisíce let starou taktiku.
Detaily se můžete dočíst ve Starém zákoně.
Opravil by som článok, že za udržiavanie rozvodového priemyslu s ročným obratom niekoľko milliárd CZK stoja len komunisti na súdoch, lebo niečo obdobné sa deje aj v mnohých iných krajinách, kde komunisti nie sú na súdoch, ani vo vláde. Prečo sa to deje, vystihuje skôr táto séria článkov: https://stridavka.cz/nebezpecny-rozmach-genderove-politiky-cast-1/
https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-zenska-agrese.A190911_201729_p_veda_wag
A do toho teď s právníky a zákony…