Zazmrdováno

Featured Image

Kdo se pere v žumpě s prasaty, vždycky se ušpiní. A nakonec už ho nikdo od prasat nerozezná.

Řekne si leckterý autor článků poslední dobou na českých alternativních webech, když se neprozíravě podívá na diskuse pod nimi. A přemýšlí, jestli se na to nemá vysrat a jestli má tohle zapotřebí. Jak se to projevuje?

Kupa nových nicků, které vysírají 1-3 řádkovými sračkami resp. sprostě či uboze urážejí autory článků bez jakéhokoliv přidaného argumentu, úvahy, konstruktivní kritiky. Zpravidla navíc pologramotně.

To, že prudí staré známé tváře, nikoho nesere, když je jich celkově rozumné procento. A k pozici autorů veřejných článků na svobodných webech to patří, musí umět něco unést. Navíc ti zkušenější tenhle balast dávno nečtou a letadlově přeskakují ke smysluplným reakcím. Horší je, pokud se zvyšuje poměr zmrdů oproti rozumným lidem a sraček proti kvalitním reakcím, až už skrolujete většinu času. A když vysírají vůči všem autorům, zvláště pak těm kvalitním a zasloužilým, potom už to jaksi nebude o tom, že se autor nebo článek nepovedl. Pak je spíše otázka, co tady dělají, o co jim jde příp. kdo je za to platí, aby se rozesraly diskuse. Protože diskuse na alternativě se často vyrovnají kvalitě původního článku, obohatí ho nebo i předčí.

Tedy, bývalo tomu tak…

A protože diskusní úroveň už nebyla poslední dekádu moc vysoká a není důvod ji stále snižovat, tak …

Chtít na českém internetu reakce bez ad hominem, natož nějaké alienovo oldschool pravidlo SFS (Slušně, Fakticky, Smysluplně), to by nás autory už ani nenapadlo. A jakákoliv forma censury nebo rádoby moderování už vůbec ne, toho je všude dost i tak. Nicméně, pro hejtry a blbce přestane mít smysl něco psát. Pokud procento takových reakcí i pod objektivně kvalitními a čtenými články převáží ty rozumné a konstruktivní.

A zatímco hejtři a blbci vždycky hodně řvou, že i v menším počtu budí dojem davu, tak ti rozumní si nějak odvykli dávat najevo pozitivní zpětnou vazbu, i když se jim článek zamlouvá. Říct svým oblíbeným nebo i neutrálním autorům, že odvedli dobrou práci, že jim fandí a budou rádi za další. A protože se na alternativě autorům na rozdíl od mainstreamu nic neplatí, počet přečtení nám taky složenky nepokryje a děláme to zadáčo, tak ono se to nezdá, ale smysluplná zpětná vazba a šíření myšlenek neblbcům je onen důvod, proč to dělat.

Něco, co bylo kdysi samozřejmostí – říct „dobře jsi to udělal“, je dnes nedostatkové zboží. Rozhodně tady nikdo „nebrečí“ ani nic nechce regulovat a osobně jsem ten poslední, koho by se mohl kdokoliv jakkoliv dotknout.

Měl jsem za svůj život už tolik fanoušků, fanynek, i odpovídající procento odpůrců, hejtrů, stalkerů, že je mi to méně než k smíchu. Ale vím o dost výborných autorech, stejně jako tvůrcích různého obsahu a děl, kteří po zkušenostech s českými uživateli dospěli časem k závěru – nikdy víc, natož zadarmo nekomerčně pro Čechy.

To budu radši v klidu doma chlastat a šukat než se s tímhle dál srát. Další se naučili s českým naturelem, že mu nesmí nikdy nic dávat zadarmo, jen prodávat, jinak si ničeho neváží. Mnozí odešli mimo republiku.

Je to smutná vizitka. Protože, když to samé děláte pro zahraniční uživatele, vypadá to úplně jinak. Nejen, že si zpravidla něco vyděláte. Respekt k autorům obsahu a pokora k jejich dílu v jakémkoliv oboru je samozřejmostí. A jak tady jedna část národa i alternativy fanaticky kritizuje a nenávidí Rusy a druhá Amíky, tak má absolutní zkušenost je přesně taková, že lidé z obou těchto národů mají posvátný respekt ke komukoliv, kdo ukázal, že něco umí, co oni sami ne. To samé pak platí např. pro Němce, kteří námi Čechy tak nějak s nadřazeností sobě vlastní nejdřív opatrně opovrhují, ale jakmile jim v praxi ukážete, že jste v něčem lepší, tak se to změní na obrovský respekt. Sám jsem si to jako tvůrce různých typů děl i jako sportovec zažil v praxi.

Naproti tomu v ČR platí, že absence respektu, pokory laiků a amatérů vůči profíkům je smutně automatická. Zvláště pak v anonymitě internetu (mám zkušenost, že když tu samou činnost děláte naživo před lidmi tam venku, už to funguje jinak). A pozor, tak do roku 2006 – nebylo tomu tak a byla radost čtenáře číst, jak své fanoušky, fanynky, tak ctěné kritiky (dnešní typ hejtrů tehdy vůbec neexistoval). Opět zde narážíme na onen předěl debilizace národa skrz boom socsítí a digitalizace.

Řekl jsem si, že je dobrý nápad shrnout současný stav webového uživatelstva, jakkoliv se dá očekávat, že mi to moc dalších fanoušků nepřinese. Ale to je mi vcelku u zadní části těla, někdo to udělat musí.

Nastíním určité shrnutí současných obvyklých uživatelských typů a reakcí. Každý, ať se sebereflexně zařadí, kam chce. V závorce máte obvyklé procento z celkového počtu reagujících – nesčítejte ho do sta, protože se některé typy částečně nebo zcela překrývají a také mění podle zaměření webu a článků, takže jde o orientační číslo.

Rozumní chlapi (cca 10%)

Reagují k tématu textu, přidají vlastní životní zkušenosti, při nesouhlasu uvedou nějaké argumenty nebo rozepíšou úvahu. Pokud při tom padne nějaké to hovno, prdel, vůl, už se to snese. Mají autorův respekt.

Hejtři (10%) a blbci (30%)

K hejtrům a blbcům nemá smysl nic říkat, jsou ztrátou času. Zkušení autoři je okamžitě rozliší, nečtou a přeskakují. Hejtři se profilují tím, že na daného autora reagují vždy negativně bez ohledu na to, co napíše, i kdyby šlo o dnešní datum a nikdy mu neuznají ani zjevné klady a zásluhy.

Blbci reagují jednoduše jako blbci. A protože všechny ostatní chytřejší považují za naprosté blbce, může je pochopit jen další blbec, takže jejich definice je jednoznačně pod mé rozlišovací a rozumové schopnosti.

Věštci z prdelní jámy (cca 40%)

Z nějakého neznámého důvodu z obecně pojatých článků na nějaké téma odvozují, že autoři vždy píšou o sobě a o svém vlastním životě. Takže pak celou reakci místo tématu článku a jeho hlavních myšlenek řeší autora a jeho život, aniž by o tom v článku padlo jediné slovo. Skoro jako by řešili sebe a život vlastní. Je samozřejmě logické, že když někdo píše o finále Ligy mistrů, tak ho někdy hrál, když řeší ekologii, bude kompostovat v kapse, když řeší válku, právě se vrátil z Afghánu a pokud řeší děvky, chodí za děvkama.

Někteří chlapci mají jednoduchou mysl, kterou jim lze jen závidět.

Nebudu v tomto mluvit za ostatní, ale osobně nikdy nedělám do svých článků závěry jen podle zjednodušených a neobjektivních vlastních zkušeností (jak si někteří naivně dovozují), ale vždy jako součet většinového pravidla a z mnoha zdrojů z praxe své i cizí. Jinak to dělají jen špatní autoři.

Mimoni (cca 30%)

Reagují úplně mimo téma článku, píšou naprosto z cesty a vyvozují si z textu něco, co tam autor nikdy nenapsal. Následně tyto fiktivní „autorovy názory“ kritizují nebo hájí. Často zároveň opět řeší autora a jeho život.

Sebereflexní vesty (cca 25%)

Do autora textu si projektují sebe sama, své problémy, komplexy, zážitky z dětství, s rodiči, s partnerkami i bejvalkami. Snaží se udělat autorovu psychoanalýzu, kde opět dělají především svou vlastní.

Mužoženy (cca 10%)

Reagují jako většina žen, které mají z textu špatný pocit. Klasická hláška je „je mi tě líto“. Přemíra estrogenu i výchovy šílených matek holt dělá u části dnešních mužů své.

Mamánci (cca 25%)

Autor se něčím v textu dotkl žen a oni jakožto správní synci svých matek vyrazili do svatého boje proti zlým šovinistům a násilníkům ubližujícím nebohým ženám. Zpravidla submisivní povahy, které a) pochopily, jak moc jejich nejzlejší tatínek ubližoval mamince a projektují si ho do vás, b) výjimky s dobrými matkami, které právem nedokáží a nemohou pochopit, že existují i nějaké špatné matky a špatné ženy, dokud nenarazí do stromu života.

Nálepkovači aneb Kapitalisti/pravičáci, rusofobové, antifašisti, židofilové a jiní ideo fanatici (cca 30%)

Pokud v textu jedinkrát zmíníte hanlivým či pouze neutrálním způsobem slovo kapitalismus, pravice, židi, Rusko, nebo nedej bože pozitivně slova jako regulace, socialismus, levice apod., tak článek i autor právě skončil na věčné časy. Je už úplně fuk, že je autor třeba zastáncem přímé demokracie, antikomunista, vlastenec, odsuzuje ruské nešvary atd. Prostě odteď bude komunista, rusofil, nácek a tečka. Je samozřejmě tragikomické, že se právě tento typ uživatelů v současnosti sám chová jako nejhorší bolševici a fašisti.

Zajímavé je, že pro jiné sorty ideologů a jejich svatých slov tohle neplatí, jen pro tyhle.

Pro pořádek, když ten samý text napíšete bez těchto pojmů, často ho přijmou. Je to zhruba stejný syndrom jako vyměnit v článku o bdsm submisivním ženám slovo čubka za subinka – z totálního odmítnutí je totální přijetí.

Fatalisti

Už to proboha nikdy znova nedělej, nepiš, netoč. Kdyby bylo na těchle týpcích, skončí všichni vynálezci a profíci svých oborů v supermarketu u kasy. Vždy vědí nejlépe, proč nic nemáte dělat a máte se na to vysrat, stejně jako oni ve svých dokonale posraných životech. Aneb, hovno je na hovno a proto je to vo hovnu.

Idealisti

Autor jim kacířsky připomněl krutou realitu života, světa, žen apod. a narušuje jim jejich růžové brýle. Vyvolává oprávněný strach až děs, že to co říká, může být pravda. Oni pravdu a realitu nechtějí vidět, žije se jim lépe ve lži a v ideálech. Takže ho za to podvědomě nenávidí a snaží se z něj udělat blbce, blázna, paranoika.

Nejklasičtější je to u popisu stavu žen, kdy si každý zrovna zadaný nebo ženatý musí logicky namlouvat, že jemu se to přece nemůže stát a právě ta jeho je úplně jiná než všechny ostatní. K tomu každý muž musí do určité míry úplně zblbnout, aby vydržel s dnešní ženou (jistě znáte případy původně inteligentních kamarádů, kteří po 3.-5. roce vztahu či po narození dětí úplně zblbli, protože kdyby ne, skončí u ospodů a soudů jako vy, kteří jste zůstali sami sebou). A také si musí vytvořit určitou bublinu neslučitelnou s realitou, ve které je všude kupa hodných a oddaných holek, a ty ostatní se chovají jinak, protože jejich muži byli idioti, ožralové, násilníci, povaleči.

Děvkaři

Další typ jsou notoričtí, bezcharakterní děvkaři, kteří celý život nebo do určitého věku šukali všechno, co ji mělo a dýchalo (někdy ani to ne). A nenávidějí každého, kdo ctí a propaguje Tradiční hodnoty a konzervativní přístup k monogamii, vztahům, rodině. Těm autor připomíná, co jsou za zmrdy a jak promrdali místo prožili svůj život. Takže se pak trapně snaží obhájit neobhajitelné a odsuzovat to, co tisíce let jediné dobře fungovalo, zatímco dnešní feministický model nefunguje celoživotně vůbec nikomu.

Tihle hoši prostě nikdy nepochopí a neuvěří, že existují nějací chlapi, kteří s tou pěknou mladou šuknou prostě jako oni mrdat nepůjdou, protože radši zůstanou věrní té své vycvičené a oddané nebo svým zásadám a cti.

A že je nepřitahuje být v sedmdesáti zoufalý šašek, který se chlubí v hospodě, kolik kundozářezů udělal místo toho, kolik vytvořil dobrých děl a splodil synů.

Stalkeři

Následují své oblíbené autory přes celý internet i dlouhé roky jako nejvěrnější fanoušci. Skoro vždy jde o muže (když jde o ženu, zpravidla skončí do roka v autorově posteli). Vždy musí všechny poučit o tom, jak je autor hrozný, co všechno zlého udělal a řekl. Čímž mu dělávají reklamu zadarmo a neomylně přihrávají šílené čubky, a kdyby si autor někoho platil, nedělal by to lépe.

Placení diskutéři

Není co dodat, jen dělají svou práci, nemůžou za to, že je to tak baví.

Určitě jsem na další typy a podtypy zapomněl, neobávejte se to v diskusi napravit.

Závěrem doufám, že se každý se sebereflexí, pokorou a skromností sobě vlastní tak jako já poctivě zařadil mezi rozumné chlapy a bude se podle toho dále chovat, aby všem ukázal, jaký je autor čurák. Pro začátek lze zkusit reagovat k tématu, bez osobních urážek, bez řešení psýché i životopisu autorů a s přidáním vlastních myšlenek, zkušeností a úvahy. Pak se dá očekávat, že někteří autoři sestoupí z autorského nebe i pekla a sem tam na podnětné reakce zareagují, když se k nim nebudou muset probírat tunou sraček. Protože čas je drahý, k nezaplacení a psycho špína se špatně umývá.

 


30.05.2022 Alien

12345 (322x známkováno, průměr: 2,83 z 5)
31 320x přečteno
Updatováno: 29.5.2022 — 22:40

Reklama

D-FENS © 2017