Zabezpečovací zařízení fungovalo bez závad - zpět na článek

Počet komentářů: 151

  1. v dobách, kdy jsem se zabzo učil (cca 20 let) a později i profesně provozoval (naposledy cca před 10ti lety), platila při návhu, konstrukci a projektování jedna zásadní myšlenka: nejde udělat zařízení, které se nepokazí, udělejme ho tedy tak, abychom věděli, co udělá, když se pokazí. Na tom se dá stavět.
    Každé nově navržené zařízení (myšleno koncepčně nové) procházelo několika úrovněmi ověřování, posuzování a testování, než dostalo něco, jako „typové schválení“ a bylo ho možno připustit k projektování na konkrétní aplikace.
    Projektovat cokoli bylo možno jen ze schválených typů, cokoli se naprojektovalo, šlo k posuzování a testování tzv. „laboratoři“, kde to celé prolezli a podrobili všem myslitelným (a někdy i nemyslitelným, ti chlapi měli fantazii a zkušenosti a bývali až nechutně konzervativní) poruchám a stavům.
    Zařízení, které se postavilo se před uvedením do provozu testovalo na všechny standartní i nestandartní stavy (přejezd den práce, malá stanice týden až dva).
    Tolik v obecnosti. Ke konkrétním záležitostem, zmiňovaných v článku, by se dalo napsat hodně.
    Ztráta šuntu vlivem pískování. Věc nepříjemná, nicméně známá. Dochází k ní v zásadě jen na kozích štrekách s malým provozem (oreznutí kolejí), krátkými vlaky (pískuje mašina, pokud je víc vagónů, pisek se ojede) a lehkými motoráky (dtto a hůř, co krátký vlak). Technická opatření na straně zab.zař. na to jsou, nicméně část z nich je na úržbě a pravidelném měření, takže jistý prostor pro lidský faktor tu je. Ale řekl bych, že zlepšení stavu narazí na paretovo pravidlo.
    Přejezdy: aby blikalo bílé světlo a přejezd nebyl 100% v provozu a bezpečný, to lze udělat jen nějakou sofistikovanou sabotáží. U moderní elektroniky (rozuměj počítačové jádro přejezdu) bych na 100% ruku do ohně nedal, ale na 95% jo. I když i tohle zařízení před schválení, naprojektováním, postavení a uvedením do provozu muselo projít vším, co je napsáno v úvodu, takže věřit se tomu dá.
    Druhá věc je, když nebliká nic. To je třeba z hlediska řidiče vzít na vědomí, že přejezd může nefungovat. Proto je v pravidlech pro řidiče, že má jet tak, aby viděl a stihl zastavit (jo, všichni známe, že max 30km/h, ale to je ta nepodstatná část pravidla). Každý přejezd o sobě dává vědět do nejbližší dopravny, takže je slušná pravděpodobnost, že fíra ví, že jede na porouchaný přejez, ví, že smí max. 10 km/h a ví, že má troubit. Pokud není ožralej.
    Ano, vzniká určitý prostor pro situaci, že se přejezd akorát pokazil, fíra to neví a jede jako na neporouchaný. Proto, když nic nebliká, má řidič dávat majzla. O moc víc se toho dělat nedá.
    A ještě poznámka k přejezdům ala Studénka. Jako projektant jsem inicioval několik jednání, ke zrušení různých zbytných přejezdů (např. nějaké šraňky z lesa na pole, ale i záležitostí vyloženě nebezpečných a nezabezpečitelných). Vždycky to zařízl nějaký místní starosta a nenechal si vysvětlit, že to je jen o ostudu a o hubu. Tipuju, že ve Studénce to bylo totéž v bleděmodrém.

    1. Take si myslim, ze hlavni problem je v lidech. Udelat relativne bezpecnou signalizaci dle meho laickeho nazoru nemuze byt az zase takovy problem (neznam zeleznicni normy).

      Vzdy mi to pripomene situaci,kdy zena pred lety v zime pri cerstvem nekolikahodinovem snezeni jela pres nezabezpeceny prejezd a presne na prejezdu koncila prohrabana silnice (myslim ze konec katastru), takze na kolejich zajela do zaveje, auto primo v trati. V okoli nikdo kdo by ji mohl vytahnout, tak jsem volal PCR, aby zastavili na draze provoz. Behem asi 15ti minut prijel traktor, ktery ji vyprostil, behem par minut policajti (to jsem nevedel). Volam tedy zpet na PCR, ze prejezd je uz volny … a oni mi rekli, ze na drahu jeste nenasli ani cislo, tak tam tedy volat nebudou. Spadla mi celist. Hlidku tam zvladli poslat, zavolat ne.

      Pekne je, ze ten prejezd slouzi jako vyberci misto pro PCR, je tam stopka, kterou malokdo dodrzuje, protoze je na koleje videt. Za mnohe roky snad 2 kolize s vlakem, bez zraneni. Diky tomu buzerovani tam nejen ja jezdim tak, ze primarne resim „zastaveni vozidla“ a ne jestli tam jede vlak.

      50m od prejezdu je krizovatka, kde clovek nic moc nevidi, stopka tam neni, nekolik vaznych nehod (naposledy v unoru cyklista x dodavka, rekl bych ze smrtak). Udelat nejakou jednoduchou upravu krizovatky, aby byla bezpecnejsi nikoho nenapadne, protoze z toho nejsou zadne prachy a jen prace.

      1. Hlavni problem neni v lidech. Lidi jsou lidi a problem je v projektech, ktere predpokladaji, ze lidi se chovaji jinak. Priklad.
        https://www.youtube.com/watch?v=xzkrsmhL2ZA&nohtml5=False

        Prejezd nefunguje, protoze zrovna zaprselo ?????????? a ajzbonaci to maji na haku, prisroubuji pred svetla ceduli STOP a nechaji to tak 3 mesice. Lidi tam zastavuji kvuli lemplum ajzbonakum 3 mesice na hlavnim spoji 2 okresnich mest a pokazde cekaji x minut jak troubove, az se milostive presune motorak 60 let stary svoji povolenou rychlosti 10km/h. K tomu cestujici v tom vlaku jsou nas*ani, protoze jim 3 mesice pravidelne ujizdeji pripoje, protoze 3 mesice naberou zpozdeni minimalne 20 minut. Sem tam nejakemu ridici prdnou nervy a vjede tam na cervenou, prijde do TV ajzbonak a rekne – mohou za to ridici. Za teto situace se mi otevira kudla v kapse. Ve Studence je to uplne to same. Nejde o nejaky „zbytný přejezd (např. nějaké šraňky z lesa na pole). KIRSHOVI bych doporucil, aby do te Studenky zajel a aby si dal tu praci spocitat, kolik aut tam projede, je jich radove stejne, jako lidi ve vlacich na trati Bohumin – Praha. Akorat ze idioti od zeleneho stolu rozhoduji o vecech, o kterych nemaji ani sajnu a pusti vlak 150kou na prejezd, kde je 10sekund od prvniho signalu do prijezdu vlaku a i kdyz masinfira zareaguje idealne, tak jedine co muze diky technickemu zabezpeceni (spise nezabezpeceni) prejezdu udelat je stahnout rychlost souporavy ze 150 na 140 km/h. A mrtvoly jsou na svete…..

    2. No na jednu stranu je mi zcela jasné, že za drtivou většinu nehod na těch přejezdech mohou řidiči, kteří jsou prostě a jednoduše pitomci a že těch případů, kdy neblikalo nic, někdo tam vjel a pak ho smetl vlak, je zcela mizivé minimum. Na druhou stranu ale souhlasím s názory, že systém, který umožňuje takový stav, je špatný. Pokud se o této věci píše stylem, že každý přejezd, kde nebliká pozitivka, je třeba považovat za nezabezpečený, vzniká otázka, na co tam takové zařízení je a zda by nebylo lépe ho rovnou jako nezabezpečený od začátku označit.

      1. tak předně zabezpečuje jízdu vlaku. Pokud tam nebude, budou tam muset vlaky brzdit a houkat. To z pohledu provozovatele dráhy není OK.
        Zabezpečit přejezd pro bezpečný průjezd aut proti vlaku je nemožné, protože ten vlak prostě nezastaví. Lokálka má reakční vzdálenost od 400m výše, 120 km/h se řítící rychlík (nebo 90kou náklaďák) neudělá nic pod kilometr. A 160 letící pendolíno už mimo jakékoli myslitelné kategorie.
        Opravdu to funguje tak, že „my Ti dali vědět a Ty si s tím poraď“

        1. mmchodem, výzkumný ústav dopravní kdysi zkoušel vyvivnout výstražníky (to je to, na čem blikají světýlka), ze kterých v případě poruchy zařízení vypadl přes světla štít s informací, že je zařízení v poruše. Bohužel tohle zařízení vykazovalo značnou poruchovost a nespolehlivost, takže se ty štíty (vlastně značky) z toho vymontovaly.

        2. No jo, jenže právě to, že vůbec existuje možnost, aby se vlak řítil na zabezpečený přejezd, na němž není v činnosti signalizace, je kapitální fail toho systému. Ano, můžeme to stokrát omlouvat tím, že „řidič má povinnost“ (otázka je k čemu, když u řady přejezdů není řádná rozhledová vzdálenost ani při těch 30 km/h, kterými se na nich má jezdit).

          1. Na hromadě městských přejezdů je díky nové formě Berlínských zdí rozhledová vzdálenost žádná. Pokud by tam došlo k situaci, že fíra neví o vypadlé technice, je to kolosální průser. U nás na vesnici je jeden takovej přejezd pěkně na kopečku, pokud by tam došlo k výpadku zařízení a zrovna jel vlak, tak to někoho zabije, ten kopeček je docela solidně prudký z jedné strany takže, se můžeme bavit o tom, že řidič přibrzdí, vidí hovno, dostane vlakem. Protože přejet ten přejezd rychle vzhledem k podmínkám nelze(ten přejezd je užíván omladinou ku skákání z určitých důvodů =))

            1. Vranov u Stříbra? :)

            2. Aha na kopečku, já četl pod kopečkem…..

      2. Já bych ještě rád dodal, že řidiči jsou k tomu pěstováni. Skrz Brněnský vede několik kolejí, některé bez signalizace(nádraží – Výstaviště, např. u Holandské to křižuje 2(3?) pruhy), některé omezeny jen na červené světla. Tzn. všechno přejezdy pod 30 km/h kde vlak jede jednou za deset let, možná dvacet. Takže řidiči už se naučili, že se tam prostě nezpomaluje(výhled je kolikrát mizerný). Takovej řidič pak jede mezi pole a tam ho může něco smést, protože tam tu trať používají… Některé přejezdy prostě ve městech nemají co dělat, kdyby tam každej zpomalil, aby se rozhlédl, tak je půlka Brna ucpaná, bavíme se o hlavních tazích skrz Brno.

        Stejně jako červená na prázdné křižovatce – tohle pěstuje lidi ignorující jedno z nejzákladnějších bezpečnostních pravidel!

        1. * skrz Brněnský vnitřní okruh(zelená vlna č.1 tuším)

          1. Pokud vim, tak na vleckovem prejezdu omezeni rychlosti neplati. Vlak pred prejezdem zastavi, vybehnou dva ajznbonaci s cervenymi praporky, zastavi provoz na silnici a teprve pak vlak pokracuje.
            http://mojebrno.jecool.net/inka–brno-dalsi-zajimavosti-rarita-vlaky-na-porici.html

      3. Zkuste podobně ignorantské myšlení uplatnit na silničních křižovatkách. Jak daleko dojedete?

  2. V Rusku to osefovali docela zajimave: https://www.youtube.com/watch?v=wPt7bASfsGs

    1. Problem je, ze maly auto, ktery tenhle zataras zastavi, neohrozi vlak. Velkej gruzovik tohle preskoci, jak jsem na par videich videl. Ale jako for to dobry je.

      1. Tolik tech gruzoviku tam zas asi nejezdi, tohle mi prijde spis jako obrana proti blbcum bez pudu sebezachovy v osobacich. Oni vubec rusove nejaky velky pud sebezachovy nemaji, pamatuju si na jeden sestrih ruskych adeptu Bouchalova cupu, a bylo to fakt maso :)

  3. Zdravím,
    Vyplatí se být na přejezdu vždy opatrný, osobně ztišuju rádio a případně přiotvírám před přejezdem, kde je špatný výhled, okno – vlak před přejezdem vždy houká.
    Mám zkušenost s přejezdem, který stoprocentně nefungoval, blikalo bílé a překvapil mě vlak. Jako bych měl špatné tušené a jel jsem velmi pomalu, takže jsem ubrzdil a ještě si raději couvnul. Nejdřív jsem si myslel, že jsem přehlédl červenou, po zacouvání před semafor na něm krásně blikala bílá, červená žádná. Vlak(lokální dieselový jednovagon) mě viděl, zastavil a pomalu přejezd projel. Stále blikala bílá.

    1. JohnDoe: „osobně ztišuju rádio a případně přiotvírám před přejezdem, kde je špatný výhled, okno“

      To je rozumné. Já zase posílám do obou směrů dva pomocníky vybavené vysílačkou, praporkem a signálním světlem jiné barvy než zelené. V torbě mají samozřejmě tři třaskavky a přenosnou výkolejku.

      1. Ti pomocnici by meli bezet celou dobu pred vozidlem i behem normalni jizdy. Tim by se eliminovaly problemy pri projizdeni der, objizdeni prekazek, vyhledavani parkovani ve mestech, hlidani spravnych svetelnych signalu semaforu a zajisteni bezpecnosti pri prujezdu krizovatkou…

        …videl bych to na novelizaci zakona.

        1. V dalším kroku by se to pak dalo ještě trochu optimalizovat a rovnou by jsi mohl jet na zádech toho pomocníka.

          1. Na to by se zrejme vrhly ochranci lidskych prav a uz vubec si neumim predstavit kdo vsechno by se na mne vrhnul, kdybych nedej boze na toto misto zamestnal nejakeho inzenyra, nebo doktora z Blizkeho vychodu. S tim se musi opatrne.

  4. dovolim si nesouhlasit s jednou jedinou veci. novinarska onuce totiz imho muze s cistym svedomim prohlasit „Zabezpečovací zařízení fungovalo bez závad“ hned jak dorazi na misto. nemam na to skoly, ale at uz je svetelna signalizace rizena primitivne, sofistikovane, nebo clovekem, ve vsech pripadech, dokud neni odstranen vlak z daneho useku trati, tak nepominul duvod proc je svetelna signalizace aktivni a imho by mela stale blikat. tedy kdyz prijede na misto katastrofy krve lacny reporter, tak muze na prvni pohled posoudit, bez laboratornich testu a protokolu, zda zabezpecovaci zarizeni funguje bez ci se zavadou.

    jinak souhlasim bezezbytku.

  5. Hele, v dnešní době super duper mobilů nejsem schopnej věřit tomu, že by se nenašel šťastliivec, kterej by viděl vlak na přejezdu s blikajícím bílým světlem a nezvlád ho natočit, nebo vyfotit. Všechny ty urban story „já jednou před deseti lety viděl bílý světlo a vlak…“ mi přijdou dost hloupý. Buď mam na něco nějakej důkaz, nebo radši mlčim. Že jsou závory nahoře a vlak jede beru, to se stane – pár takovejch závad, co tohle způsobí, se vyskytnout může. Stejně tak, že nebliká červený světlo a jede vlak.

    Ale že bliká bílá a profrčí vlak mi prostě nikdo nevsugeruje, to by to tam musel Franta vomáčka napálit natvrdo ze zásuvky, nebo natáhnout od lampy…

    1. Bingo pane, ostatní jsou kecy. Maximálně natočí video, na kterém se vlak 10 km rychlostí a houkáním šine k a přes přejezd, protože stav zabza je považován za nefungující, ačkoliv ukazuje „něco“. Že to mnozí „auto inženýři“ nechápou, je příznačná slepota specialisty.

      1. a že to ten vlak tak jako tak projede, protože i když má povel zastavit, tak jednou to projet musí ti asi nedošlo… Jo aha, já zapomněl. Půl hodinu bude čekat na montážní četu s drezínou, až odpojí bílé světlo a celou tu dobu bude 1000 aut a jeden vlak navzájem čekat na sebe….. video najít by nebyl problém, kdyby celý internet nezaspamovali ČD fašisti. Ale hned na první stránce mám video, jak vlak je dávno na přejezdu a teprve jsou šraňky dolů. Což podle ČD fašos také není možné. Aź na to, že to je realita.
        https://www.youtube.com/watch?v=d9QxXvpltEw

    2. No, s nastartovanou kamerou mobilu, nebo obecně s kamerou v ruce nechodím a natáčet to kamerou v autě bych…. nechtěl.

      1. pěkný komentář :)
        A ohledně toho videa https://www.youtube.com/watch?v=d9QxXvpltEw mě napadl podle mě celkem přijatelný scénář, který možná koresponduje s tím, co napsal autor článku o shuntech a zasviněných kolejích. Parní souprava , co jede párkrát do roka – má orezlá dvojkolí – takže blbý kontakt na koleje – přijede k přejezdu kde čeká volno a má stůj – začne brzdit, houkat – řidiči aut nejsou imbecili, vidí parní lokotku jet na přejezd, tak zastaví – mašinfíra vidí, že auta stejně stojí, že to stejně asi neubrzdí, tak to prostě pomalu projede – tím jak brzdil, tak se ošoupala rez a propojily se koleje – automatika zafungovala s křížkem po funuse a spustila závory, až už byl vlak na přejezdu.

        Prd se stalo, až na to, že lidský úsudek zase zachránil to, co technici od zeleného stolu v zajetí svých relátek nedomysleli.

        1. Parní lokomotiva má po typickém prokluzu při rozjezdu orezlá dvojkolí a blbý kontakt na koleje tak leda u tendru.

          1. Sorry, ještě dodatek:
            Mezi železničními nadšenci byli známi sběratelé „okují“ vzniklých právě při onom prokluzu.

            1. čoveče Ygorku, začínám tě brát hodně z rezervou….

              třeba tuhle…. že by parní lokotka s ASR ?? A to si ty koleje řádně navlhčil před rozjezdem.

              https://www.youtube.com/watch?v=5tAzL8eD61U

              1. Lokomotiva na ukázce měla fakt řádně orezlá dvojkolí.

  6. Lidi, nešilte. Základ konfliktu je v tom, že v době, kdy se psaly předpisy a stavěly tratě byl provoz na silnicích 100x menší a lidi si dávali bacha. Za současných podmínek je největší problém člověk – buď řidič co nemyslí nebo pracovník dráhy co taky nemyslí. Nehledejte chybu v předpisech ani v technice, ty jsou velmi dobré a pokud je vše provedeno jak má tak k nehodě téměř nemá jak dojít – události jako Moravany jsou skutečně velmi vyjímečné.
    Problémy jsou následující:
    1) Lidi co se chovaj jak hovada – debil co předjede plnou rychlostí auta stojící u blikajícího přejezdu přímo pod vlak, případně fíra se 2 promilemi v krvi, nebo blb zabezpečovák který nikomu nic nepoví a přejezd si vypne zatímco se hrabe v elektrice – viz http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/MU_Varnsdorf.pdf , zejména je výživná reakce ČD, strana 26
    2) Mizerné stavebně technické řešení nebo zanedbaná údržba – typicky přejezd místo mimoúrovňového křížení, nedostatečné rozhledové poměry , nevysekaná tráva
    3) Zabezpečovací zařízení které nedává zcela jednoznačně najevo svůj stav + zkostnatělé předpisy – na spoustě přejezdů totiž chybí bílé světlo. Správný stav má podle mne být a) červená, jede vlak b) bliká bílá – vše OK, jeď c) nic nesvítí – něco je špatně, jeď jako kdyby tam byly pouze kříže

    Pokud by byla tato pravidla dodržována, docházelo by k nehodám mnohem méně , o těch pár blbců by se postaral Darwin. Musím ale uznat, že nehoda ve Studénce přispěla k jedné věci – lidi si uvědomili že šraňky nejsou zeď a dají se snadno prorazit pokud tam uvíznu.

    Základem všeho ovšem je, že lidi nemyslí a/nebo se spoléhají na jiné že je ochrání, třeba na stát.

    1. Chovat se jako že to je kříž je na piču u spousty těch přejezdů na samotě u lesa, nebo na poli, kde je vidět hovno, kousek od přejezdu je zatáčka nebo minimálně dvoumetrová džungle a přitom tam jezděj klidně rychlíky kolem kila. Ale vona i ta lokálka jedoucí 50 to nemá šanci na pár desítkách metrů ubrzdit. Za pár sekund je tam vlak a řidič se předem může rozhlížet klidně půl dne.

      1. Na nechráněných železničních přejezdech vlak opravdu nemůže jet kilo. A na rozhledové poměry je norma, pokud tam není vidět, vyfoťte to, přidejte číslo přejezdu či GPS souřadnice a podejte to jako stížnost na Drážní úřad. Oni už si SŽDC zjebou…..

        1. Každý přejezd bez zpětné vazby k vlaku se stane smrtelnou pastí, pokud na něho vjede náklaďák a zhasne mu motor…. je to tak těžké pochopit, že pendolino co valí 150km/h přes přejezd, na který vůbec nevidí, je časovaná bomba ?

          1. Pokud ridic nakladaku bude cyklista, pak se nemuze nic stat. Ti mohou uplne vsude a uplne vsechno.

            1. nojo…

    2. Vite on v te Studence most je. Ten legendarni co spadnul po vlak. A kdyz pominu mistni zkratkare, kteri kvuli usetrenym 2km radsi (ne)postoji pred zavorami, to neni ani takova zajizdka.
      Za 2 sec ujede vlak pri 100km rychlosti 55m. Pred nechranenym prejezdem houka a rozhodne nejede kilo. Kdyz ho vidim na 100 m tak mam 4 s, na 200m 8 s. Za 8 sec jsem ubehl 60m s prstem v nose jeste pred 5 lety. Nektere vozy u po 8 s jedou 100km/h, nekteri lidi se za 8 s nerozjedou ani na 50km/h.
      Sorry, ale nekteri lidi jsou curaci a curacky, proste pod vlak vjedou, vlezou a muzou si za to v 99.9% sami. Ano, kdyz pritom natrefi na ozraleho vudce lokomotivy co jede nasobne vice nez ma, je to polehcujici okolnost, ktera jim bude v rakvi houby platna…

    3. A co ta Studénka ? Jak asi má vlak jet bezpečně 150 km/h přes přejezd se závorama, když tam houby vidí a za těch 10-15 sekund, co naskočí signalizace na přejezdu to neubrzdí ani omylem ? Příklad ze života, Jede tam kombajn a na překezdu mu prdne hydraulická hadice a zastaví se mu pojezd. Máš 10 sekund na to abys :

      Vyskočil z kombajnu
      Vzal kus drátu a propojil koleje anebo rozbil žárovku v signalizaci
      Utíkal směrem proti Pendolinu a přitom točil pravou rukou
      3x houkal ZA-STAV-TE

      ……

      A i kdyby to mašinfíra pochopil ve zlomku sekundy a hodil tam rychlobrzdu, jediny efekt bude v tom, že pendolino se rozleti na sra*ky, kombajn se projede kilometr po kolejich a ve Studence bude zase 15 mrtvol.

      Protože technologií doby KAMENNÉ nejde zabezpečovat ani RYCHLOVLAK ani jeho PARODII v podání ČD Pendolino.

      P.S: Pokud jedete s Leošem nebo StudentAGency, je tam přídavný pasivní prvek v podobě bytelné mašiny, která ten kombajn prostě prohrne a nedovolí mu zabít cestující, protože v 70letech se inženýři zamýšleli nad tím, že jejich mašina v 150ti na něco narazí. Pendolino nepředpokládá dobu KAMENNOU a proto na takový CRASHTEST není stavěné. Čeští drážní experty to ovšem nesmírně překvapí …. a nepochopili to ani teď.

      1. Stačí nadzvednout kousek závoru, fíra dostane informaci přejezd nedovřen a brzdí.
        Ale lidi co šílíte? To už jste tak zblblí z aut a nenávidíte železnici? Většina tratí u nás ještě pamatuje císařpána, systém vybudování a vedení tratí tomu odpovídá, včetně rozhledových poměrů a traťové rychlosti. A v té době bylo automobilů méně než lokomotiv. A zatímco počet vlaků zůstal řádově stejný, počet automobilů obrovsky narostl. Navíc dřív byl strojvedoucí či řidič elita, povolání bylo prestižní, nádražáci byli jako jedni z mála pod penzí, tedy o tuto práci byl ohromný zájem a mohli si vybírat. Dneska má řidičák kdejakej debil, povolání fíry je spíš za trest, dnes to jdou dělat pouze nadšenci, výsledek je tristní. Dřív by bylo to nalitý pako dávno sraženo z mašiny a převedeno na zametání perónu, dneska každý dělá že to nevidí protože ho není kým nahradit i když patří superarbitrovat pro blbost.
        Bohužel díky penězům a zkurveným zákonům se u nás výstavba tratí prakticky zastavila, pouze díky papírování stavbu schvalujeme 10x déle než ji naši předci stavěli a stavíme přes veškerou mechanizaci 3x pomaleji. Pro ilustraci výstavba trati Německý Brod – Ždár nad Sázavou…. koncese ke stavbě vydána 8.11. 1897, zprovozněno 22.12.1898.
        A co jako má železnice dělat? Komplet postavit nové tratě? Kdo to zaplatí, kdo dobrovolně prodá pozemky a baráky ke stavbě, jak to vyřešit třeba v historickém centru?
        Zásadní problém, tedy pako které vjede na přejezd i když mu bliká a zvoní to stejně nevyřeší. Bohužel se nedá nic jinýho dělat že debilovi který vjede na přejezd před vlakem sebrat nadosmrti řidičák.
        A s tím že by RJ nebo Leo dopadli jinak se velmi mýlíte. Leo by dopadl stejně nebo dokonce ještě hůř, je totiž díky hliníkové skříni lehčí. RJ by dopadl lépe díky tomu že se jedná o klasickou soupravu taženou lokomotivou, která je přeci jen bytelnější.
        Zásadní problém – blba co ignoruje signalizaci to ovšem nevyřeší. A počet mrtvých díky vině dráhy za rok je u nás přibližně srovnatelný s počtem lidí kteří se udusí jídlem.

        1. TParanoik 14.4.2016 v 21:11 „Stačí nadzvednout kousek závoru, fíra dostane informaci přejezd nedovřen a brzdí.“

          Děkuji, to je dobré vědět.

          1. POZOR OVŠEM, TOTO PLATÍ POUZE U MODERNÍCH PŘEJEZDŮ (NA KORIDORECH)

        2. Chválihodná poznámka s tím jídlem… takové svinstvo, prodávat to ale může každý, nakupovat to lze v libovolném množství a v domácnostech se to válí, že se k tomu mohou dostat malé děti. Kdyby ten hladomor měl jeden život zachánit…

          1. Vzhledem k tomu, kolik pekaren Bures vlastni,tak hladomor neprojde.

            Zato co by urcite proslo, by byly kamery do kazdeho spajzu, lednice, kuchyne… tam jsou jeste velke rezervy. Mozna, ze Sasa Vondruj by se do toho nechal ukecat.

        3. To je úhel pohledu. Pokud tento stát nemá na platy učitelů, lékařů, proti vlně imigrantů nás chrání 3000 vojáků místo 150tisíc a stáváme se okupovaným územím USA, tak mi fakt nepřijde fajn nápad dotovat české dráhy, které jsou v osobní přepravě ze 75% ztrátové, když StudentAgency je bez dotací zisková. Ať to ti hoši yabalí a jdou okopávat řepu a nechají to lidem, kteří k tomu mají předpoklady. Já se želeynicí problém nemám, ale nesmí to být předražený skanzen, kde jde o život. A ve Studénce jde o život dnes a denně.

      2. Až na ten drobný detail, že kdyby jela klasická souprava, mašinou napřed, tak na 99% by se souprava neudržela na kolejích a vagony se rozletěli po nádraží a mrtvých by bylo mnohem víc, Pendolino jako ucelená jednotka to ustálo. Kdyby tam jel LE tak by byla jednotka pravděpodně zcela zdemolovaná o tom žádná…
        A sice asi fyzika není váš koníček, ale deformační zóny Pendolina zareagovali na rychlost jakou se pohybovalo a náklad do kterho narazilo obstojně. A jen tak mimochem nevím proč píšete o českých expertech, když ve světě se jde všude cestou jednotek, jako je pendolino a přejezdy tam mají taky.

  7. Statisticky ne zcela zanedbatelná část zdánlivě nepochopitelných automobilových/motocyklových/chodeckých/pracovních nehod jsou plánované, občas i afektivní sebevraždy. Dneska kdy se hovoří o tom, že po potomcích viníka nehody mohou být související škody vymáhány, si každý trochu zodpovědnější skokan dává dobrý pozor, aby se jeho čin nezaujaté veřejnosti jevil jako nehoda.
    Pojišťovny tuší ale nemají prostředek jak plnění odmítnout. Výpis GPS, časová osa posledních pohybů vozidla u chodců pohybu mobilu, výpis ze zdravotní dokumentace, výpis posledních volaných čísel, reference ze zaměstnání, předluženost apod., bývá v podobných případech pouhým neveřejným statistickým příznakem.
    …samozřejmě, netýká se případů podobným události ve Studénce.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017