Wuchanská chřipka: Co je pravděpodobným důvodem významně rozdílné úmrtnosti na koronavirovou pandémii v jednotlivých zemích? - zpět na článek

Počet komentářů: 158

  1. Tělocvikáři mají možná leháro, ale online výuka na druhém stupni rozhodně není žádný med. Zvláště, když se najíždí za pochodu a do toho má fungovat zadávání úkolů po e-mailu, opravování zadaných úkolů, atd. A z pohledu dětí – kdo si zkusil někdy nějaký webinář – dokážete si představit sedět u PC pět hodin denně a udržet pozornost? Nehledě na to, že existují rodiče, co neví, co je login, nebo rodiny, kde je jeden počítač pro všechny s mizerným připojením k netu.

    Já osobně jsem rád, že moje děti (1. a 3. třída) dostanou každý den sadu úkolů a látky k probrání. Přes víkend doženeme, co v týdnu nestihneme a čistý čas nad tím strávený je někde mezi hodinou a dvěma na dítě. Online má dcera jen výuku na housle. Kdyby místo toho děti měly sedět ve stejný čas i třeba dvě hodiny u online výuky, tak i když bych jim to technicky mohl zařídit, nedovedu si vůbec představit, že by to mohlo fungovat.

    1. Nase skola se online vyuce brani, jak je se da. Taky jsme se se zenou domluvili, ze do skoly do konce s.r. se proste nepujde. I kdyby to nakrasne toho 25. qetna umoznili, tak ten mesic uz to doklepeme. Pokud se vubec v zari skoly otevrou, tak se beztak bude dohanet a srovnavat, protoze kazdy dite umi/neumi neco jinyho.

      Vcera v bedne ukazovali, jak to v jedne skole vyresili stitama, ze chudaci decka nemuseji mit tolik hodin nahubky. No, napad samozrejme dobrej stran ditete. Ale klapla prestavka, decka si lozily po hlavach a k cemu jako presne ten stit, nebo nahubek, ci snad socialni odstup ma bejt, to mi uniklo.

      Jsme silene vyspela civilizace a pak staci malej kousek bilkoviny a vsichni jsou fprdeli.

    2. Já zase sleduju, že průměrné dítě zvládne výuku v intenzivní formě ve čtvrtinovém čase, co běžně dřepí ve škole, což mě poněkud děsí…

      1. Samozrejme, ze kdyz na to s ditetem lehnu, tak sfoukneme tydenni vyku, naprikald matematiky, za dve hodiny.

        Na druhou stranu ale chapu, ze chybi iterakce s kolektivem, kde se dite uci i z chyb druhych, atd.

        Konkretne matiku ucim lepsima metodama, nez je uci skola, protoze skola se zrejme snazi vyjit vztric pomalejsim zakum a tak vymysli z meho pohledu komplikovane postupy.

        Jina vec pak je spousta naprosto zbytecnych predmetu a nebo uciva. Sveho casu jsem nechapal, k cemu je treba dobra hudebni vychova, kdyz dite, ktere ma o hudbu zajem, muze chodit do lidusky. V nasi prdeli jsem to ale pochopil, protoze naprosta vetsina rodicu nuti dite bud triskat do klimpru, nebo aspon na neco vrzat, takze hudebni vychovu vidi jako stredobod cele vyuky. Chapu, ze chcat se proti vetru neda. Pak mame dite, ktere sice neumi trojclenku, ale umi dobre zahrat ovcaci ctveraci v ruznych toninach.

      2. Podobně jsem se hodinu učil angličtinu se synovcem a za tu dobu jsem mu vysvětlil víc, než pobral za předchozí měsíc ve škole(minimálně co de týče individuálního přístupu k tomu, proč a jak se to ma učit). Test před a po na určitou oblast látky byl výsledek 0 vs 80-90%). Šlo o abecedu, spelling, a potom takové ty blbosti typu řekni anglický slovíčko, podle toho, co vidíš na obrázku a hraní hry hangman na základě předchozího cvičení s obrázky. A pozitivně jsem viděl způsob toho, jak se pak stavěl k tomu, jak se naučit další cvičení. Vše podle nějakého webu školkovna.eu nebo co to bylo. Nemlich totéž s neteří – matika, zaokrouhlování čísel. Lituju děcek, který něco nechápou a mají rodiče, co tomu buď nerozumí, nebo se jim nevěnují… Učitelka na tohleto prostě nemůže mít se 30 deckama čas.

        1. Dalsi vec je, ze v ucitelskych sborech jsou casto ucitele na jinych predmetech, nez ktere by ucit meli, pak ruzne kvality priprav a do toho pofiderni kvalita osnov jako takovych. Jeden cas jsem si dokonce myslel, ze je to cely zamer, aby narod nebyl zbytecne chytrej.

          Dneska verim spis tomu, ze plati „kdo neumi, uci“, takze dobrych kantoru je fakt minimum a nebo, jak jsem uvedl, jsou na blbych mistech. Ucitelka, ktera ma dobrej vztah k prvnakum, uci tretaky, protoze na ty prvnaky maji mladou buchtu pred slehnutim a obracene ve druhe tride cestinu uci doochodkyne ze stredni skoly, ktera ma na decka naroky, jako by meli priri mesic maturovat.

          Asi fura rodicu to neresi, ostatne ne kazdej ma nadprumerny vzdelani, aby si toho vsiml. Nejak to funguje, no tak to tak holt bude fungovat i dal. Koneckoncu trumfovy eso prece je „stejne kantorinu nikdo nechce delat“. Ja teda bych spis rekl, ze delat nechce nikdo a je fuk, co.

          1. Je to o štěstí. Syn má úžasnou učitelku, která jde bohužel letos do důchodu. Dcera má za učitelku samici od přežvýkavce ve středním věku.

            1. Moje dejepisarka se jmenovala Jalova, take to byla trefa do cerneho.

              1. Byla neplodná? :) (jo, ja vim, preneseny vyznam. Ale puvodne to slovo znamená presne tohle)

                1. Jalova krava, pokud to neni jalovice, je k hovnu, pokud neni jen na maso. Tady prevazilo to ‚k hovnu‘.

                  1. Jako rodilej celozivotni měšťák se zeptám mozna blbe, ale neni jalovice a jalova krava jedno a to samy a sice mlada kráva co jeste nemela tele?

                    1. Neni. Jalovice je mlada krava, co nemela tele. Ale jalova krava je ta, co tele mit nemuze. Ergo pak nikdy nema mliko.

                    2. Tak to jo.

                    3. Jalová kráva je libovolná kráva, která neni právě březí.

                      Buď je březí, nebo jalová. Nic mezi tim.

                    4. shane:

                      „Jalovice“ je mladá kráva přesně do prvního porodu. Existuje např. terminus technicus „vysokobřezí jalovice“.

                      Prvním porodem a následnou laktací se z jalovice stane kráva, která je z principu věci téměř neustále březí, vyjma krátkého šestinedělí. Ne vždy jdou ovšem věci ideálně, takže se může i stát že bude nějaký měsíc „jalová“, což nemusí být nutně špatně.

                      Tak to jde do doby než pojde/chcípne/zabije ji řezník. (Ne, opravdu ne, zvířátka opravdu neumírají, a to dokonce ani pejsáčci)

                    5. Sedlak to ale takto nerekne, protoze kdyz nadava, ze krava je jalova, tak to neni proto, ze by byl linej ji osemenit. Sedlak pojmem jalova krava rozumi kravu k hovnu, protoze i kdyby na ni byk skakal denne, hovno z toho bude.

                      De iure je to chapano jinak, pak ale bych rad vedel, jak v pripade treba inzerce ma kupujici poznat, jestli jalova krava na prodej je jalova momentalne, nebo nafurt.

                      Chovatele to proste chapou tak, jak pisu. Jestli to je, ci neni logicke, je vec jina. Ja jsem se s tim setkal jako kluk, kdyz jsem jeste ani nevedel, na co sulda je a jak vidno, je to porad stejne, protoze soused, ktery ma stado na maso do Nemecka, jak najde jalovou kravu, tak jde holka jako prvni. A ze jalova je, to vi, protoze byka jim dela on s rukavici.

                    6. Kráva je jalová, protože takzvaně „nezůstala“, svině a sedlák tudíž bude mít další výdaje a bude muset čekat další tři neděle. Nepřipuštěná, nebo nechytnuvší se kráva je „jalová“ a přesně tak tomu úplně každej sedlák rozumí.

                      Je to chápáno mezi všemi stejně a žádné zmatky nevznikají. Reprodukční zdatnost se v případě potřeby dokládá kartou zvířete, což je obdoba těhotenské průkazky. I tomu sedláci velmi dobře rozumějí.

                      Samozřejmě, že dobytče které odmítne přes několikerou šanci zabřeznout, na konci laktace na jatka nakonec půjde, i tohle sedláci chápou všichni stejně.

                    7. Ale to jste hodní chlapci, že si v tom můžu udělat jasno i já :D
                      Totiž, on v blízký rodině nikdo krávy neměl, naposled strejda – dědův brácha. A ten je dal pryč těsně před důchodem, když jsem byl ještě na ZŠ. Už asi nebyly zapotřebí z hlediska výživy rodiny, stejně tak šlo pryč prase i s chlívkem, koza a nakonec i králíci a slepice.

                    8. Prit se nechci, deda uz je halt ctvrt stoleti v Panu, ale zrejme bude rozpor hovorovy a fakticky. Ostatne i typek, co mi chalupu prodal, mluvil taky hovorove, kdyz mi popisoval deleni chleva. Ja tura nechovam, takze je mi to fuk.

                      Tak nebo tak, jalova krava je neekonomicka. Tam asi nekde bude jadro Prazskeho krysarika.

                      Chlivek na prasata jsem nezboril a jak tak sleduju ten ekonomickej rozkvet, tak ho zatim necham stat. Pro jistotu jsem vcera zasadil o metrak brambor vic, nez obvykle. At maj hrabosi co zrat…

                    9. To bude obecný trend na dědinách, neboť jsem se pokoušel sehnat trochu víc sadby, než jsem měl původně nachystáno – a už to skoro nešlo, nebo spíš po troškách. Nasadil jsem místo obvyklých 16 řádků o 12 víc. Na dědinách se už mluví a natvrdo počítá s tím, že i ty základní potraviny a zelenina poletí nahoru. Byl jsem u lidí, co už měli z pohodlnosti slepice zlikvidovaný, ale pokud ještě měli kde, mají je zas. Stejně tak s těmi zemáky, oprašujou se a opravují roky nepoužívané skleníky a tak. Jak se zařídili malí sedláci nevím, ale z toho, co jsem vyslechl, tak je velká poptávka po selektivních herbicidech, hnojivech a setbě. To může znamenat jenom jediný..

                    10. Jedeme z kopce, vážení. Tak snad nebude moc sucho nebo moc mokro.

                    11. Já osobně bych do Prahy neposlal ani deko. Jen ať zapřemejšlejí kde udělali chybu.

                    12. Praha si prijede, bud v klidu. Zrovna pred chvili odjizdeli luftaci a staveli naproti u souseda, jestli ma vejce na prodej. Nema. V patek jsem mu vzal cely plato a zbytek si bral soused odvedle vcera. Predpokladam, ze v lete tohle bude standard. Vejce, rany brambory, rajcata, jahody,… vsechno se da sezrat. No, uvidime.

                      Ja jsem zene udelal minulej mesic pet parniku z polykarbose. Ty kupovany sly po dvou letech srat – prej UV ochrana – picu leda, slunce to sezralo na popel. Takze jsem koupil kvalitni polykarbos ze Svajcu, mam ho na skleniku na druhym baraku uz 9 let a ani se nehne. Sklenik jsem ale nedelal, na to neni cas. Udelal jsem parniky a to tak, ze vrsek pujde sundat a navic jsem je musel delat jako zvedly zahony kvuli tem kurvam hrabavejm, takze mam z fosen ram 160x200x30, dole dvojity sestnactka pletivo, polozeny na zemi a zavezly ornici. Na tom teprve sedi sundavaci polykarbosova nastavba. Az bude v lete hic, da se to proste sundat. Se sklenikem je vecnej problem s odvetranim, i kdyz ma automaticky rozgabitelny vetraci okynka. Nestaci to. A bezny konstrukce nejsou delany na odstrojeni nekolika poli.

                      Napodzim vybagruju diru, udelam zaklad, natahnu tam vodu s elektrikou a pristi rok bych udelal nejakej rozmontovatelnej sklenik.

                      Cesnek frci, cibule uz leze a hlavne – letos nakvetly uplne vsechny jablone, i ty, co loni prisly mrazem o kvety. Natreni vapnem se vyplatilo. Zatim nemrzne, uvidime, co bude dal. Jestli se zadari, tak letos asi budeme delat mamterady a vsechno mozny, protoze pristi rok bude prd a ne jablka.

                      Zavlazovani je pruser. Na druhym baraku mam podzemni nadrz na destovku plus vrt, kterej ji muze v obdobi sucha docerpavat (vydatnost vrtu je holt mensi, nez vykon zavlazovaciho cerpadla. A to ten vrt ma 47 metru prumer 200. Holt, nahovno pritok). Tady na Sumave mam na destovku prichystanou bejvalou druhou zumpu u staji, 22 kubiku, jenze to chce sanovat. Netece, je to poctivej pulmetrovej vodotesnej beton, ale ten bordel v tom… kurva prace. Uz se do toho nutim 6 let.

                      Takze letos to vidim na pendlovani s IBC ve vidlich trachtoru dolu k ricce, pekne natroubit a hura na kopec zavlazovat stromky a brambory. Do toho ctu zpravy, ze hrabosu ma bejt letos 2x tolik (kurva uz loni jsem na ne malem slapal a behem vykopavani bramor jsem jednoho prekopl a druhyho vykopal a pak dorazil). Mandelinky sbirame ruco fuco. A bude to tak i dal. Nase brambory neznaji zadnou chemii.

                    13. Mělo by pořádně zapršet a to co nejdřív. Tráva moc netáhne a stromy tady schnou už třetím rokem nastojato. Mam dřeva snad na 15 let a všechno ze soušek.

                    14. Na baraku u JHradce je to tragedie, letos tam bude asi pampa. Chalupu jsem vybiral schvalne i podle srazkove mapy a i kdyz hladina spodni vody tady za poslednich 50 let dost brutalne klesla (kos cerpadla ve studni, instalovanej v roce ’58 je dneska 3 metry nad hladinou a puvodni hladina dnes 9metrove studny s metrem vody byla nekdy koncem predminuleho stoleti, kdy ji delali, zhruba v polovine. Je to studna kopana bez skruzi, takze je to dobre videt na kamenech okolo. Ma prumer metr a pul, ale jeste ji necham tak o dva metry kopnout.

                      Nicmene, deste zadna slava, trava ted jde, ale aby bylo z ceho susit aspon seno, kdyz ne otavu. Ted je trava pekna, jestli to tak pujde dal, vezmu kosou aspon neco tak za tyden, i kdyz tak brzo jsem seno nikdy nedelal.

                      Drevo jsem vzal od statnich lesu, ja jsem svoje vycistil posledni tri roky a brouk zatim nebyl. Co bude letos, tezko rict. Jestli bude sucho, tak brouk expanduje neuveritelne. Statni lesy prodavaji metr i s dovozem za ctyri kola. To je srandacena. A tipuju, ze to tak jeste tri roky bude.

                    15. Arnold J Rimmer
                      26.4.2020 v 21:00

                      Doufám, že sprchne už teď od středy jak má, sem sázel většinu teprv neska – expanze záhonu na víc jak dvojnásobek se holt trochu protáhla – a není možný tam denně růčo tahat 150 litrů vody, že. Navíc jaksi dyž je to takhle vyprahlý, tak ta voda sice udrží při životě to, co už vyrostlo (případně se tam strčilo jako sazenice), ale ze semínek nevyleze ani hovno.

                      No a taky musim najít delší špagát, ten šmejd co sem si řikal jakej je pevnej, co byl u čerpadla, pche, na slunku se rozpadá před vočima a jelikož sousedi napouští bazény a zavlažují jak kokoti, tak sem vyčerpal kam mi dosáhlo čerpadlo s tím zbytkem provázku a dál hovno :D Dva metry vody v čudu, snad už dají pokoj a hladina zas naroste.

                    16. Pocitej na efektivni zavlazovani tak 10 litru na m2, aby to bylo o necem. Blby je, ze je to jedna IBC na ar na jedno zavlazeni a to uz bolej zada, jen si to clovek predstavi. Bez zavlazovani to letos nepujde. Ted vecer jsem zavlazoval cesnek, hlina jak popel. A to pritom jako kluk pamatuju, ze cesnek se musel zavlazovat jen ob dva dny, jinak sel do haje.

                    17. Furt je to relativně malý, tak běhám s konví, jenže už je to dost velký na to, abych šel s patnácti. Denně napouštět plnou vanu, do psí prdele…

                      Budu muset kouknout po starejch barelech, hned jak to budu mít čím odvézt, a udělat si nějakou kaskádu. Při těch vydatnějších deštích sem schopnej jenom na straně zahrady zachytit tak půl metru až metr, takže ta smaltovaná vana i když je prázdná, tak naprostá většina stejně proteče ven, to má tak kolem 150 litrů. Dyž tam přidám dvě stopadesátky nebo dvoustovky barely, to bude hned úplně jiná.

                    18. Ser na barely, sezen si IBC. Mezi lidma se da sehnat od osmistovky. Je to na vecnost a kubik je proste kubik. Jen doporucuju mit to na palete v kleci. Prece jen, i ten blbej metr vody ma tlak. Ja mam tohle s malou prenosnou vodarnou u manzelcinyho zahumenku a parada. Tlakova voda, zadny behani, voda ma teplotu vzduchu coz je i pro rostliny fajn, jednou za cas docerpam ze studny a jede se dal. Zadny rasy se mi v tom nedelaji.

                    19. Aktuálně je to v prostorách, kam IBCčko nedostanu, ale sudy tam dovalím i sám. Radši po kouskách jistě, než zase bejt megaloman a ve výsledku z toho piču (eště mě to občas chytá, šak jenom z listopadu mám na skladě materiál na strukturku za dalších 10k a eště sem na webu ani nevytvořil kategorii, ve které to nabízet :D).

                      IBCčko by mělo smysl na druhé straně, do ulice, dyž rozdělám okap co de do kanálu (a nějak vymyslím přepad nazpátek aby to neteklo po ulici až bude plnej :D), to je zatím nevyužitejch dalších pár desítek metrů střechy, z toho bych to pak mohl přečerpávat dozadu. Ale to až se udělá plot, teď je to de facto součást ulice a vydrželo by to tam tejden i kdybych to přišrouboval do země.

                    20. Sysop
                      26.4.2020 v 16:07

                      No tak ne že to hned zkrmíš prasatům, se hlásím vo nějakej ten pytel :D

                    21. Loni bylo malo, vsak vis. Neboj, vedu te v patrnosti, takze pokud letos bude dost, budes mit u mne ten pytel. Sadba byla pekna, beru Lauru. Trosku byla vetsi, nez normalne, ale sazec to nakonec bral dobre. Uvidime, jak to vzejde. Obvykle plati, ze mensi sadba dela vetsi rostliny a pokud se to dohrobkuje, tak je i lepsi vynos. Holt to budu dohanet vodou. Nejhorsi jsou hrabosi, loni sezrali pres polovinu urody. Myslel jsem si, ze mi tam lezou ze sousedovic psenice, ale bylo mi z nekolika stran receno, ze brambory maj ty kurvy radsi, nez psenici, takze soused viset nebude :-)

                    22. Sysop
                      26.4.2020 v 21:11

                      Přemejšlím esli brambory dávat, nebo ne (tak maximálně kýbl nebo dva, jen tak pro radost), jediný místo kam by to aktuálně realisticky mohlo jít je eště několik dní práce abych z toho vykopal všechen plevel a votočil to, přičemž si všichni stěžují, že stejně není sadba.

                      Jo sviní všude je, už sem letos při úklidu hromady zapíchnul 4 potkany, jak zdrhali do jiné, jeden mi utekl. Předpokládám že jak budu čistit další hromádky, tak sundám dalších pár těch šmejdů.

                      Naštěstí na zeleninu zatím moc nešlo, je to relativně v civilizaci, pohybují se tam kočky, lidi mají na zahradách psy, takže mě trápí maximálně hmyzáci a plísně.

                    23. Bejt tebou, brambory bych dal, protoze pokud je okolo nikdo nema a tys je aspon tri roky nemel, tak tam nebudes mit ani mandelinky. Ty to zkurvi vic, jak plisne, nebo hrabosi. Brambora je nenarocna, jen ma rada teplo na koreny, takze to dej nekam na slunce a hotovo. Cerstva brambora kopnuta v cervenci ze zeme, pekne opict ve slupce a pak posolit s maslem a kouskem tvarohu… nepotrebujes zadny maso :-)

                    24. Sysop
                      26.4.2020 v 21:22

                      Kolem nemá nikdo nic, většinou anglický trávníky, maximálně pečlivě vyhrazený a ohrazený záhonky. Brambory si nikdo soudnej na zahradu nedává, aby to dělal kompletně všechno ručně. Jo a pitomci za plotem vzadu si postavili loni barák z ytongu, podle občasnýho kokrhání tam dali slepice. Je to poslední dobou dost tichý, buď jsou tam slepice tak dobře zavřený, nebo kohouta kuchli :D

                      Esli mi ta práca navíc za to stojí, kolik z kýble sadby bude, 4 kýble brambor? Heh…sem prostě ve skluzu, naplánoval sem si toho moc, pak byla dlouho kosa a práce jinde. A to eště vyklidit tam ten humus plnej odpadků naházenejch z ulice, suti a s pěti centimetrama mechu (pže je to ve stínu obří tůje a eště tam byl nějakej hnusnej terminátor, prej rakytník, no obojí to udržovalo docela vlhký…), tam má bejt bylinková zahrádka.

                      Hm, asi na to letos prdim, práce s tím co už je v zemi bude dost i tak, aspoň vyklidím ty chlívy vzádu a můžu z toho včas připravit záhonek na příští rok. A kdybych náhodou měl málo, furt je vzadu les na pokácení a někde uprostřed můžu vykopat pět kubíků na hnojiště :D

  2. 1) Co jsem teda zaznamenal, tak už i Švédsko najelo na karanténu, protože jim ta úmrtnost začala růst.
    2) Nenajde se úplně stejná korelace s očkováním proti pneumokokům?

  3. Sorry jako, ale takové závěry se vůbec nedají dělat bez srovnání IFR v jednotlivých zemích, nebo spíše postižených regionech, protože i ty se v rámci jednotlivých zemí dost dramaticky liší. A IFR se před skončením epidemie určitě nedá odvodit z mortality na 1M obyvatel nebo z počtu laboratorně potvrzených případů. Dostupné serologické studie (Gangelt, Holandsko, Santa Clara, stát New York) zatím dávají IFR mezi cca. 0,4 a 1,2 % a nevypadá to, že by se to mezi jednotlivými zeměmi nějak výrazněji lišilo a rozdíly v tomto intervalu budou dány spíše mírou zahlcenosti zdravotnického systému. A dost pochybuju, že to číslo bude u nás nějak dramaticky jiné, ale na to si budeme muset počkat na výsledky té současné studie.

    1. Jasněže, presumpce studie je, že smrtnost na infekci je identická ve všech zemích. Doposud nikdo nepřinesl medicínský argument, proč by smrtnost na infekci měla být závislá na tom, co máte napsáno v rodném listu.
      Co se týče sérologických studií, tak argument právě je, že jsou úplně na hovno, neboť nepřítomnost protilátek neznamená automaticky, že by se dotyčný nesetkal s infekcí ani že před ní není chráněn.
      To, že někdo zemře na COVID, nejlépe na ARDS jako bezprostřední příčinu smrti je doposud jediná jistá konstanta, která existuje. Proto je studie postavená na presumpci, že díky identické smrtnosti, která je rovněž presumována, je počet mrtvých proporcionální počtu nakažených.
      Studie má daleko více problémů – například rozdílná hustota zalidnění, vzdálenost od epicentra – což favorizuje kupříkladu Rusko, kde se infekce šíří hůře kvůli vzdálenostem, dobře je to také vidět na populaci San Marina a celé Itálie, kde Itálie má přepočetnou mortalitu mnohem nižší kvůli explozivnímu šíření v severních provinciích, kde je největší koncentrace čínských migrantů. A máte pravdu i v tom, že část zemřelých by třeba zemřít nemuselo, kdyby bylo dostatek zdrojů ve zdravotnictví a nedocházelo ke stack overflow (Itálie, Francie, Španělsko ale třeba i Holandsko), takže i tak to právě v zemích, kde se infekce šíří explozivně, zvýší kontrast, protože kriticky nakažení zemřou dřív.
      Ale i tak je ta závislost dost neokecatelná, zejména když zvážíme signifikantní rozdíly mezi východním a západním Německem nebo mezi Španělskem a Portugalskem.

    2. O tom studie ale není. Příšerně mě sere, že tady někdo vládní neschopnost a buzeraci vydává za úspěch. Dle mého by se pravděpodobně nic moc nestalo ani při daleko volnějším režimu. Takhle budeme za naše prachy „oplošťovat křivku“ a pokrytecky nosit roušky, jenom abychom zakryli neschopnost našich soudruhů ve vedení.
      dle mého názoru bychom měli explozivní šíření minimálně úplně stejně jako v Rakousku, kdybychom neměli BCG vakcinaci.

      1. V Rakousku žádné explozivní šíření nebylo. Akorát si lyžařskou sezónu zastavili o 4 dny později, než my a tak to zploštili na vyšších hodnotách. Jinak tam mají podobná opatření a i současné denní nárůsty tam jsou jako u nás, ne-li nižší.

        Jinak ale částečně souhlasím, ta opatření možná byla přehnaná, jenomže on asi nikdo nedokáže určit (hlavně na začátku epidemie), že stačí jen zavřít školy a shromáždění nad 50 lidí a není třeba zavírat hospody a omezovat pohyb. A v tom březnu byli všichni z té Itálie podělaní, což se ukazuje na tom, že skoro všechny země střední a V Evropy zaváděly ta opatření zhruba ve stejnou dobu a byla taky plus mínus stejná.

      2. Potom je dobře, že mě dcerka poslechla a nechala vnučku BCG vakcínou naočkovat, i když se už povinně nemuselo?

        1. Rozhodně. I kdyby ne kvuli korousovi, tak ona se tubera zase vrátila, Ukrajinci ji privezli. Obcas se objevi i nějaka lokalni epidemie a ta svine je docela nakazliva a docela nebezpečná.

          1. Mmm… taky necham potomstvo naockovat. Puvodne jsem nechtel, ale ona se za ty roky ta situace taky dost zmenila.

            1. Oni přičmoudlí obohacovači jsou tuberou promoření taky dost. Další sranda jsou rezistentní kmeny.
              Očkování nemusí před nemocí ochránit, ale mívá pak podstatně méně závažný průběh. A hlavně efekt je většinou dlouhodobý.

    3. A ještě jedna věc: není zajímavé, že kantoři jsou jednou z nejvíce postižených skupin infikovaných? Kdo se asi s dětmi 1-9, které by byly v případě platnosti teorie vnímavější vůči infekci, setkává nejčastěji a nejvíc?

  4. Podle vámi uváděné mapy BCG Wold Atlas je Švédsko zafialovělé jako Česká republika, což znamená že vakcinace proběhla a vy uvádíte, že Švédsko ani neočkuje proti TBC?

    1. Švédsko přestalo očkovat před 55 lety. Z toho vyplývá, že chráněno proti TBC je cca 25% populace Česko přestalo očkovat před 10 lety. chráněno je tak 90% populace. Itálie neočkovala proti TBC prakticky nikdy. Ještě markantnější je rozdíl mezi západní a východní částí Německa, kde v západním Německu se vakcinovalo do roku 1975 plošně, dál již ne, v DDR až do roku 1998.

      1. Velmi děkuji, tím se to vysvětluje.

      2. No ale pak si dejte v Německu pohled ne podle spolkových zemí ale podle okresů a tam to není zdaleka tak jednoznačné. Podobně nízkou míru nákazy, jako mají ex-DDR okresy má i celé severní Německo, kromě velkých měst. Jako jo, ta teorie o BCG vakcíně je hezká, ale je to podobný, jako že to tu běhalo už od listopadu – data to nepodporují. Rozdíl mezi V a Z Evropy se dá v pohodě vysvětlit tím, že tam nákaza přišla později a karanténní opatření byla zavedena relativně dříve. Mimochodem, jak ta teorie s BCG vakcínou štymuje s tím úspěsně se rozjíždějícím outbreakem v Rusku?

        1. Nemci couraj tam a sem, je otazka, jak se jim ti lidi za tech x let mezitim pomichali. Cestujou za praci, za sexem, za cert vi cim v ramci statu.

          1. Urcite se promichali. Po sjednoceni se spousta dederonu nahrnula na bohatej zapad za praci. Prece jenom uz to je 30 let.

            1. Promíchali se na západě … na východ se nějaké davy nehrnuly a nehrnou.

              1. Co by tam taky delali. I ted je to furt znat. A to tam Nemci 30 let lejou prachy ve velkym. Voni taky zapadni Nemci z toho sjednoceni zas tak moc nejasali. Pred nejakejma 20 lety jedna moje nemecka znama dost nadavala, ze ji prej z kazdy vejplaty jde 500 marek na dederonii.

                1. Vola sa to Solidaritätszuschlag, ludovo Soli.. je to 5,5% dane z prijmov a mam to na vyplatnej paske viac ako 15 rokov :-) Stasimerkel sice minuly rok cosi vykrikovala o tom, ze to vraj do 2023 zrusia, ale take dristy som tu pocuval uz pred 15 rokmi..

                  1. To meli zrusit uz od 1.1.2021, ne?

                    1. Aha, takze ano, bude se rusit v 2021, ale jen pro cca 90 % lidi. Vyssi vydelky to budou platit dal.

                2. Moje zkusenost je zatim ta, ze Bavoraci maji Cechy radeji, nez nemecky vychodnary. Ono se v Nemecku moc verejne nadavat nesmi, ale staci dva tri birce a Bavorak se rozpovida. Jedna vec jsou prachy, druha vec je natura a vztah k praci. O Cesich se vi, ze makat umi (jasne, hlavne ti, co do Germanie za tou praci jdou, v Cesku uz to bejva horsi). Vychodni Nemce napak znaji jako netahla. Uplne staci, kdyz nejaka zasilka DHL jde do Bavor pres Lipsko. Hned dva dny navic.

                  1. Tak oni Češi a Bavoráci k sobě měli vždycky kulturně a historicky poměrně blízko, na rozdíl třeba od Prušáků. Předpokládám, že asi největší bordel ve vzájemných česko-bavorských vztazích udělali až nacisté a pak nasraní odsunutí sudeťáci, kterejch se tam usadilo docela dost.

                    1. Myslel jsem si, ze to bude dost osemetny tema a ze bude lepsi se tam o tom moc nebavit. Ale postupne zjistuju, ze Landsmanschaft bezni Bavoraci berou asi tak, jako Cesi SPR-RSC. Jo, dobry, poslechnou si, ale fotbal je fotbal. Osobne si myslim, ze takove vztahy, jako mame dneska, jsme asi s Nemcema nemeli ani v dobe, kdy jsme sdileli kus republiky. Ono kdyz je proste jasne dany, jak jsou karty rozdany, tak je klid. Odsunuti ukrivdeni jsou jak Madari, tak Polaci, tak kdekdo. Ono se to da pochopit, ale proste holt jednou nekdo taha za kratsi konec, kdyz je v blbej cas na blbym miste. Dulezity je, ze tendence je ty stary problemy netahat. Ani ne, ze by se o tom mluvit nesmelo, ale spis ze to nema smysl. Bavoraci jsou dneska nekde jinde, nez byli ve 30. letech, takze nemaji potrebu cucet pres caru, co by se jim mohlo hodit.

                      Uz jsem to tady jednou psal, ze asi jako takovej lakmusovej papirek mi prislo tema ‚mezinarodni Cesko-Nemecke vztahy a manzelstvi‘. Absolutne s tim nemaji problem. Jim je fuk, jestli je chlap Madar, nebo zenska Polka, hlavni je, kdyz respektuje jejich pravidla, maka a neni ‚divnej‘. Jinak zbytek uz je normalni, jako kdyby si treba brnak vzal prazandu. Zpocatku kamaradi nechapou a pak uz to nikdo neresi.

                    2. žádný česko – bavorský vztahy který by stály za řeč před válkou neexistovaly. Existovaly vztahy česko – sudetský a sudetsko – bavorský. (Česko začíná až před Plzní)

                    3. Tak samozrejme. Ja to bral jako vztahy Nemec-Cech. A to jsme tech Nemcu tady tehda meli 1/3.

                      V nasi prdeli prej nikdy nebyly ploty. A tak semtam neci husy posrali nekomu jinymu zaprazi, obcas nejakej pes obskocil nekomu jinymu necekane fenu, nebo nejakej soused projel trachtorem pres cip zahrady nekomu jinymu. Takhle to prej tady fungovalo od nepameti (prvni pisemne zminky nekde ve 14. stoleti) a ejhle… poslednich 60 let uz jsou tady postupne ploty. Vlastne tak 9 z 10 lidi ma plot. Ja jen z jedny strany, aby mi sousedovy ovce nesezraly rybiz, ale jinak to mam otevreny. Jenze jsem na kraji dediny, respektive jeste kousek za krajem.

                      Zda se, ze proste lidi potrebujou mit nejak dany, kde ta cara mezi nima je.

                    4. Na co ploty? Krást je přeci verboten

                    5. Ono je to relativne – Bavorsko velmi ziskalo prichodom kvalifikovanej pracovnej sily po 1945 – vela utecencov z Ostpreußen a aj Sudet boli skutocne kvalifikovani inzinieri, technici, odbornici remeselnici ci doktori (nie na stasimerkel sposob :-), ktori prve roky budovali Wirtschaftswunder zadarmo a za strechu nad hlavou ci stravu.. jasne, ze bavorski starousadlici (ale zdaleka nie vsetci) zazerali na novych priselcov – ale to je vsade.

                      Mam vela kolegov, ktori su sice aspon generaciu uz Wessis, ale ich rodicia ci stari rodicia boli z Königsbergu, Breslau ci usli z Ostzone do 1961 (berlinsky mur).. som v Hessensku (Frankfurt Main).

  5. Předem se moc omlouvám za OT, ale nevím, kde jinde bych našel tolik moudrých lidí a optal se.
    Chci se tedy optat, jak zhruba fungují sociální sítě, tedy konkrétně mi jde o Twitter.
    To jsou třeba určité „uzavřené“ skupiny, co se navzájem sledují a lajkují? Když založí tvít nějaký havlista, tak mu to lajkují hlavně havlisti, když ho založí lepšočlověk, tak mu to lajkují lepšolidi – a navzájem si potom ve vláknech mocně vysírají? Já to nehodlám už pořizovat, ale občas mám možnost tam něco vysledovat a pár věcí mi nějak nejde na rozum.
    Omlouvám se, že taky vysírám a s takovým dotazem, ale kdybyste mohli – budu rád za drobná osvětlení toho principu. Díkes.

    1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter

      :) nikdy jsem nemel potrebu se tam registrovat, je to jen dalsi S0ros-Zuckenberg-VelkyBratr udelatostroj, kde se primarne keca o blbostech, ale sekundarne smiruje, cenzuruje, buzeruje a vymyvaji se mozky.
      Pro predstavu, typicka Twitterovina byla #MeToo , kde se americke slepice po triceti letech rozpominaly, kdy se jim nejaky hollywoodsky reziser cumel na prsa nebo na prdel, cimz utrpela jejich delikatni psycha a nasledne se tam srocovaly a hromadne podavaly zaloby o milionova odskodne.
      Jenze ted za demokraty kandiduje senilni perverzni oplzly Deep State kandidat Biden, takze #MeToo preventivne zahrabali pekne potichoucku do zumpy.

      Tolik ve zkratce o Twitteru, dalsi legendarni US spolecnosti s market value v miliardach USD, ktera ovsem po dobu sve existence nevydelala ani cent, ale prodelala miliony, ktere vzdy zaplacly pochybne zdroje, napriklad Saudove.

    2. Neviem nakolko je otazka myslena vazne, ale preco nie.

      Socialne siete vo velkom vytvaraju take specificke bubliny – ludia jedneho typu pritahuju podobnych, aby sa krasne utvrdzovali vo vlastnej dokonalosti. Na socialnych sietach sa vo velkom pestuju kulty osobnosti. Clovek je clen skupiny, alebo „sleduje“ konkretnych ludi, ktorych vyplody sa mu zobrazuju pekne zoradene podla casu, kokotizmu, obsahu klucovych slov alebo podobne.

      Twitter ma skupiny, vola ich Lists. Ak sa clovek upise k danej skupine, moze vidiet ich obsah atd atd. Povedal by som, ze ten bublinovy efekt ale robi skor hashtag – ak skupina ludi trpi nutkanim vyjadrit sa k niecomu, pouzivaju v prispevkoch #makeamericagreatagain a nasledne je mozne kliknutim zobrazit si vsetky prispevky s tymto hashtagom.

      Twitter ma este jedno specifikum, a to obrovsky pocet botov. Cele masivne skupiny mozu byt vytvorene tak, ze prispevky su proste tvorene botmi a cielom je, aby to preliezlo cez nejake kriticke cislo, kedy si prispevky s konkretnym hashtagom v zaplave inych sprostosti zacnu vsimat aj skutocni useri a zacnu mat pocit, ze ide o obrovske realne hnutie.

      Na asocialnych sietach (reddit) su na to specificke subreddity plne kokotizmu, napriklad ospevujuce Trumpa, alebo komunizmus, socializmus atd atd, no az tak vyrazne to z nich nelezie von, hlavne pre kladenie maleho dorazu na username – maly text, ziadne profilove fotky.

  6. Tak to vypada, ze CNN zase pustila do sveta dalsi kachnu, tentokrat tu o Kimovi v kritickem stavu.
    Spise to vypada, ze maji v Pchjonjangu COVID19 a jelikoz Vudce ma polobozsky status a vypadalo by hrozne spatne, kdyby nosil na hube hadr,
    tak se uklidil co nejdal, pravdepodobne do bajneho rodiste sveho otce, na chatu pod horou Mt. Pektu u cinskych hranic, kde si IMHO vesele racha palce v jezirku, ktere je soucasti rezervace na seznamu UNESCO (jinymi slovy neni ve vegetativnim stavu, ale vegeti si).
    Nejake slusne clanky se uz daji najit dokonce i v mainstreamu.
    https://www.newsweek.com/kim-jong-un-alive-well-says-south-korea-aide-1500261

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017